Interpretace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Interpretace (z lat. interpretari – vykládat, tlumočit, překládat, posuzovat) je slovo s poměrně širokým významem, který se v jednotlivých oborech lidské činnosti může lišit. Obecně znamená výklad (resp. porozumění a chápání) nějakého textu, myšlenky či jevu, avšak například v hudbě či logice se používá v pozměněném významu. Misinterpretace je pak chybný výklad nebo výklad vycházející z nesprávných nebo neúplných předpokladů vedoucí k chybným závěrům. Jako desinterpretace (z franc. désinterpréter) se označuje výklad záměrně nejasný nebo klamný.

Pojem interpretace se objevil v souvislosti s exegezí náboženských textů, kdy proti sobě stálo více chápání jednoho a téhož textu. Alegorická interpretace přisuzuje textu jiný význam, než je ten zjevný; například některá místa z Bible, která se zdají odporovat rozumu, podle ní nemáme chápat v doslovném smyslu. Teorií interpretace textů, mýtů a symbolů se zabývá hermeneutika, která ve 20. století proniká do filosofie.

Interpretace v jednotlivých oborech[editovat | editovat zdroj]

Snaha o potlačení interpretace[editovat | editovat zdroj]

Některé obory nebo oblasti se snaží interpretaci zakazovat nebo potlačovat, aby tak dosáhly nejvyšší objektivity, např. ve výzkumu, v žurnalistice nebo zpravodajství. Na základní úrovni však může být za interpretaci považována již samotné převedení jevu do jazyka. Tezi o všudypřítomnosti interpretace vyhrotil na konci 19. století. Friedrich Nietzsche:

Nemůžeme odmítnout možnost, že [svět] zahrnuje nekonečné množství interpretací.
— [1]

Na tuto myšlenku dále navazuje perspektivismus a relativismus.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. F. Nietzsche: Radostná věda, aforismus 374. Praha: Aurora, 2001.