Robert Sternberg

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Robert Sternberg
Narození8. prosince 1949 (74 let)
Newark
Povolánípsycholog a vysokoškolský učitel
Alma materStanfordova univerzita (1972–1975)
Kolumbijská střední škola
Yaleova univerzita
Tématakognitivní psychologie
OceněníBoyd McCandless Award (1982)
čestný doktor Univerzity Complutense v Madridu (1994)
James McKeen Cattell Fellow Award (1999)
cena E. L. Thorndika (2003)
William James Fellow Award (2017)
… více na Wikidatech
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Robert Jeffrey Sternberg (8. prosinec 1949, Newark, New Jersey) je americký psycholog židovského původu. Je představitelem kognitivní psychologie. Byl 60. nejcitovanějším psychologem ve 20. století.[1] Roku 2013 byl zvolen prezidentem University of Wyoming.[2] Jeho nejznámějšími příspěvky jsou triarchická teorie inteligence[3], trojúhelníková teorie lásky a teorie kognitivních stylů. Zvláštní zájem věnoval tématu kreativity.

Sternberg rozlišuje tři složky myšlení:

  • Analytické – využívá zkušenost z minulosti, je využíváno pro řešení problémů, s nimiž se jedinec už setkal
  • Kreativní – vytváří originální řešení, používá se při řešení nových problémů
  • Praktické – je využíváno především ve vztazích a při komunikaci

Teorie kognitivních stylů[editovat | editovat zdroj]

Sternberg teorii kognitivních stylů zformuloval roku 1997. Kognitivní styl je preferovaný způsob využívání svých schopností a „vlády nad sebou samým“. Sternberg rozlišuje způsoby sebevlády podle různých kritérií:

Tři větve[editovat | editovat zdroj]

  • exekutivní styl – jedinec preferující exekutivní styl respektuje hotové struktury a naplňuje je obsahem
  • legislativní styl – jedinec vytváří nové struktury
  • justiční styl – jedinec analyzuje dané struktury

Čtyři způsoby[editovat | editovat zdroj]

  • hierarchický styl – Jedinec preferující hierarchický kognitivní styl si určí více cílů současně, přičemž některé z nich preferuje více a jiné méně – podle toho aplikuje své síly a schopnosti
  • oligarchický styl – Jedinec má rovněž více cílů, ale nevytvoří mezi nimi hierarchii, věnuje se jim stejnou měrou
  • monarchický styl – Jedinec jednoznačně preferuje jeden cíl, na jeho dosažení koncentruje své síly a schopnosti
  • anarchický styl – Jedinec zpochybňuje samotnou kategorii cíle

Dvě úrovně[editovat | editovat zdroj]

  • lokální styl – jedinec preferující lokální styl se věnuje spíše konkrétním problémům
  • globální styl – preferuje abstraktní problémy

Dvě hlediska[editovat | editovat zdroj]

  • interní styl – jedinec preferující interní styl řeší problémy spíše nezávisle
  • externí styl – preferuje při řešení problémů spolupráci

Dva sklony[editovat | editovat zdroj]

  • liberální styl – má rád změnu, preferuje neobvyklé postupy
  • konzervativní styl – má rád předvídatelnost

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

České překlady[editovat | editovat zdroj]

  • Kognitivní psychologie, Praha, Portál 2012.

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]