Vladimír Suchánek (režisér)

Doc. PhDr. Vladimír Suchánek, Ph.D.
Doc. PhDr. Vladimír Suchánek, Ph.D.
Narození	28. června 1949 (74 let); Turnov; Československo
Vzdělání	VGIK
Alma mater	Gerasimovova všeruská státní univerzita kinematografie
Povolání	filmový režisér, filmový scenárista a filmový dramaturg
Ocenění	účastník odboje a odporu proti komunismu
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Vladimír Suchánek (* 28. červen 1949 Turnov) je český filmový režisér, filmový vědec a pedagog.

Život[editovat | editovat zdroj]

Vladimír Suchánek se narodil 28. června roku 1949 v Turnově.

V letech 1970-1974 pracoval jako asistent režie a produkce ve Filmovém studiu Barrandov. V roce 1974 byl přijat na Všesvazový státní institut kinematografie (VGIK) v Moskvě a začal studovat obor filmová a televizní režie u prof. A. M. Zguridiho. Po obhajobě diplomního hraného filmu Rubikon (1980) v roce 1980 se vrátil do ČSSR.

Pro neskrývané náboženské přesvědčení a natáčení poeticko-spirituálních dokumentárních esejí ve filmovém studiu Gottwaldov a v Krátkém filmu Praha se setkal s odporem ze strany československého filmového průmyslu. V roce 1985 spoluzaložil v Olomouci ilegální křesťanské Studio Velehrad a točil několik hraných středometrážních a celovečerních filmů.

Po změně společensko-politického systému v ČSSR v roce 1989 Vladimír Suchánek dokončil svůj (po absolventském) první hraný film Zimní krajina s pastí na ptáky (1989).

V roce 1992 nastoupil na Katedru teorie a dějin dramatických umění a literatury Filozofické Fakulty Univerzity Palackého v Olomouci jako odborný asistent. Zde v roce 1997 obhájil disertační práci Umělecké dílo jako mystagogie. Souvislosti uměleckého filmu. V roce 2000 na Filmové a televizní fakultě VŠMU v Bratislavě obhájil habilitační práci Topografie transcendentních souřadnic filmového obrazu. Tyto dvě práce posloužily jako základ pro knihu Topografie transcendentních souřadnic filmového obrazu. Úvod do problematiky uměleckého obrazu jako duchovně-estetické skutečnosti., ve které rozvinul svou teorii duchovního filmu.

V letech 2004-2007 přednášel na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně na Fakultě multimediálních komunikací.

Od roku 1992 je členem Katedry divadelních a filmových studií na Filozofické Fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, kde přednáší dodnes. Zaměřuje se na animovaný a trikový film, dějiny českého filmu (1930-2000), Japonskou klasickou kinematografii (1950-1970) a dějiny sovětského a ruského filmu (1918-2000).

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Hrané filmy[editovat | editovat zdroj]

Svátost manželství (1994)
Via Lucis I.-III. (1992)
Zimní krajina s pastí na ptáky (1989)
Rubikon (1979)

Dokumentární filmy[editovat | editovat zdroj]

Kristus v díle slovanských myslitelů (2000)
Slovanská spiritualita a Velehrad (2000)
Teologie ikony I., II. (2000)
Roma, mia Roma... (1998)
Intronizace 14. olomouckého arcibiskupa (1993)
Archidioecesis Olomoucensis (1992)
Píseň o veliké pouti (1990)
Setkání s otcem Františkem kardinálem Tomáškem (1988)
Den pro Agapé (1987)
Dum Tacent, Clamant (1987)
Definícía: Ropa (1986)
Elegie (1986)
A není v srdci hořkosti... (1984)
Přemyslovský palác v Olomouci (1984)
Bedřich Václavek v Olomouci (1983)
Dřevo se hudbou odívá (1982)

Vybraná bibliografie[editovat | editovat zdroj]

Topografie transcendentních souřadnic filmového obrazu. Úvod do problematiky filmového uměleckého obrazu jako duchovně-estetické skutečnosti. Olomouc: Nakladatelství Univerzity Palackého, 2002. ISBN 80-244-0417-6.
A vdechl duši živou … aneb malé zamyšlení nad duchovními souvislostmi animovaného a trikového filmu jako umělecké tvorby. Olomouc: Nakladatelství Mgr. Jiří Burget, 2004. ISBN 80-902798-6-4.
Dvanáct andělů pro Andreje Tarkovského. In: Archanděl Michael. Dynamický obhájce života. Vhled do života andělů. Olomouc: Refugium Velehrad-Roma, 2009, s. 143-191. ISBN 978-80-7412-033-6.
Zpívej synu, jak jsi přivedl krásu do svého domu. [online], http://old.fantomfilm.cz/?type=article&id=555 1. 12. 2009. In: Olomouc: Fantom č.40, 2007.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

BLAŽEJOVSKÝ, Jaromír: Spiritualita ve filmu. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2007, s. 33-39. ISBN 978-80-7325-132-1.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]