Josefínský katastr

Tento článek nebo jeho část potřebuje upravit do jednotného stylu Wikipedie nebo přiměřeně doplnit wikiodkazy na ostatní články.
Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vhodně vylepšíte.

Josefínský (josefský) katastr byl katastrální operát, který začal vznikat na základě patentu císaře Josefa II. ze dne 20. dubna 1785. Katastr navazuje tereziánské katastry, ale přinášelo řadu novot, především přesné vyměřování. K vyměření došlo v krátkém čase a do praxe byl zaveden již roku 1789. Vzhledem k tomu, že při vyměřování nebylo děláno rozdílu mezi panskou a poddanskou půdou, po celou dobu proti katastru protestovala především šlechta, což po náhlé Josefově smrti přinutilo nástupce Leopolda II. roku 1791 katastr odvolat.

Ovšem při vyměřování bylo nalezeno 60 % půdy, který předchozí katastry vůbec neznaly, takže návrat k předchozímu stavu nebyl udržitelný, následujícího roku 1792 byl vyhlášen kompromisní katastr nazývaný tereziánsko-josefský. Tento stav trval do roku 1860, kdy byl vyhlášen stabilní katastr.

Základní charakteristika

• je založený na výsledcích skutečného, i když velmi hrubého, měření, a nikoliv pouze na základě daňových přiznání.
• současně je prvním pozemkovým katastrem. Základní jednotkou pro odhad výnosu byl pozemek, jehož výměra byla v terénu změřena a který nahradil do té doby základní daňovou jednotku - usedlost.
• jako první ze soupisů majetku zahrnoval jak dominikální, tak rustikální pozemky.

Katastr byl vyhotoven pro jednotlivé berní obce. Nejprve byly určeny hranice těchto katastrálních obcí (včetně protokolu o průběhu hranic), plocha každé obce se rozdělila na tzv. pozemkové tratě, hony (menší celky ohraničené cestami, potoky atd.). Pozemky, byly označeny tzv. topografickým číslem (Numerus topographicus), se zařazovaly do čtyř druhů: role, louky, vinice a lesy, z nich se vypočítal hrubý výnos. Do měření tedy nebyly zahrnuty zemědělsky neobhospodařované plochy: neplodná půda, cesty, silnic či vodní toky a plochy a pod.

Výměru

• pozemků menšího rozsahu a pravidelnějšího tvaru měřili sedláci řetězcem nebo provazcem (měření „skrze sedláky“) pod vedením vrchnosti nebo podle instrukcí inženýra. Tyto pozemky se nezobrazovaly, avšak jejich rozměry se zapsaly do fase.
• rozsáhlejších a nepravidelných pozemků (zejména lesů či větších pozemků ve svahu) zaměřil přísežný inženýr většinou měřickým stolem (měření „skrze zeměměřiče“) a zobrazil je.

Domy byly sepsány, označeny domovním číslem, které přejaly následující katastrální operáty, ale nezaměřovaly se.

Obsah operátu

Operát obsahuje:

• polní náčrty (brouillony), na kterých jsou zaměřeny a zobrazeny samostatně jednotlivé pozemkové tratě
• knihy fasí (přiznání), kde obsahovala popsání polohy a název pozemkové tratě, soupis pozemků rozlišených topografickým číslem pozemků, jména majitelů a výměry pozemků.
• pozemkové topografické archy (fasní archy),
• úhrnné sestavy plošné výměry kultur a kontrolovaného ročního výtěžku.

Měření bylo dobře zorganizováno (výsledky se zapisovaly do připravených tiskopisů), probíhalo velmi rychle a bylo dokončeno během 4 let, takže už 1. listopadu 1789 vstoupil operát josefínského katastru v platnost.

Primitivní a ukvapené měření bez geometrických základů nemohlo však zajistit spolehlivé výsledky, což se ukázalo při snaze roku 1792 sestavit z náčrtů souvislou mapu celé říše, neboť z jednotlivých polních tratí nebylo často možno sestavit ani mapu obce.

Protože tento katastr jako první již nerozlišoval půdu poddaných a šlechty, byl na nátlak šlechty po smrti Josefa II. v roce 1792 částečně zrušen a daně šlechty se opět vybíraly podle předchozího tereziánského katastru. Tato úprava se nazývá pak katastrem tereziánsko-josefínským, který byl podkladem pro vznik zemských desk zakládaných nebo upravovaných podle patentů z roku 1794 o deskách zemských, a platil až do roku 1851, respektive 1860, kdy byl nahrazen na Moravě a v Čechách stabilním katastrem.

Katastrální operáty
Předchůdce: Tereziánský katastr	1789 - 1851(1860) Josefínský katastr	Nástupce: Stabilní katastr

Zdroje

• Multimediální učebnice dějin kartografie: Josefský katastr
• PEŠL, I. Katastr nemovitostí po kapkách (poprvé) In Zeměměřič

Literatura

• MAŠEK, František. Pozemkový katastr. Praha : [s.n.], 1948. s. 13nn.  
• PEKAŘ, Josef. České katastry 1654-1789. 2. vyd. Praha : [s.n.], 1932. s. 294–304.  
• ROUBÍK, František. Ke vzniku Josefského katastru v Čechách v letech 1785-1789. Sborník historický. 1954, roč. 2, s. 140-185.