Mušov

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ostrůvek s kostelem sv. Linharta

Mušov (německy Muschau)[1] je katastrální území a zaniklá vesnice v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Katastrální území bývalého Mušova o rozloze 1424,9 ha patří sousední obci Pasohlávky.

Historie[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o Mušovu pochází z roku 1276. Vesnice byla založena německými kolonizátory ve 13. století na staré severojižní zemské stezce z prostoru dnešního Brna do Vídně.[2] Poblíž vsi se nacházel most přes Dyji, která zde četnými meandry protékala lužními lesy a pravidelně zaplavovala okolí.

Mušov byl zlikvidován i přes odpor svých obyvatel koncem 70. let 20. století na základě rozhodnutí tehdejších socialistických orgánů z důvodu výstavby vodního díla Nové Mlýny. Do roku 1976 byl Mušov samostatnou obcí, toho roku byl připojen k sousední obci Pasohlávky (do roku 2006 okres Břeclav, poté okres Brno-venkov). Obyvatelé si mohli vybrat: buď dostanou byt, nebo si postaví rodinný domek v nově vyměřené ulici v Pasohlávkách. Díky úsilí památkářů zůstal z vlastní vesnice zachován kostel svatého Linharta, stojící dnes na malém ostrůvku uprostřed Věstonické nádrže. Socha sv. Jana Nepomuckého, která stávala před mušovským mostem, byla přemístěna do Pavlova, kde stojí před hřbitovem. Nedotčeny zůstaly také vinné sklepy pod vrchem Hradisko nacházejícím se severně od vodních nádrží po západní straně silnice vedoucí od Pohořelic. Kříž z mušovské návsi byl převezen do Opatovic, kde se nachází před tamním kostelem.[3] Poslední den otevření pošty v Mušově byl 30. červen 1978. Ze seznamu sídel byl vymazán v lednu 1980, definitivně byl prostor Mušova zatopen vodami nádrže v roce 1987.[4]

Panorama Mušova a jeho okolí z Hradiska
Panorama Mušova a jeho okolí z Hradiska

Archeologická lokalita[editovat | editovat zdroj]

Na vrchu Hradisko u Mušova (dříve Burgstall) nad bývalou obcí a nad autokempem Merkur stával v 2. století n. l. římský vojenský tábor se zděnými stavbami velitelských budov a lázní. Římská 10. legie zde měla za úkol kontrolovat germánské kmeny poražené v markomanských válkách za vlády císaře Marka Aurelia.

Dne 21. října 1988 byl v blízkosti Hradiska nalezen hrob germánského velmože s bohatou výbavou, patrně spojence Říma ve válce. V té době se prováděly rozsáhlé terénní úpravy kolem nové silnice včetně předepsaného archeologického průzkumu. Bylo při něm zjištěno, že římská stanice byla mnohem větší, než se původně předpokládalo. Dále se zde na několika místech našly pozůstatky římských krátkodobých táborů a slovanské pohřebiště, ostatně četné jsou archeologické nálezy i výzkumy ze všech období pravěku.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha : Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 248.  
  2. BORSKÝ, Pavel; ČERNOUŠKOVÁ, Dagmar; KONEČNÝ, Lubomír J.. Kostel sv. Leonarda v Mušově. Průzkumy památek. 1998, čís. II, s. 21–46. Dostupné online.  
  3. kříže [online]. Opatovice.eu, [cit. 2013-09-09]. Dostupné online.  
  4. ČT24. Kostel uprostřed novomlýnské nádrže se možná zpřístupní veřejnosti [online]. Ceskatelevize.cz, 2012-08-16, [cit. 2013-02-16]. Dostupné online.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Unger, Josef (1984): Středověké votivní předměty z Mušova.
  • Freissing, Josef (1934): Ortsgeschichte von Muschau.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Souřadnice: 48°53′45″ s. š., 16°35′59″ v. d.