LT vz. 35

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
LT vz. 35
Pz 35(t) v Bělehradském vojenském muzeu
Pz 35(t) v Bělehradském vojenském muzeu
Typ vozidla lehký tank
Země původu TCH Československo
Historie výroby
Výrobce Škoda, ČKD
Návrh 1935
Období výroby 1936-1940
Vyrobeno kusů 434 (včetně variant R-2, T-11)
Ve službě 1936–1950?
Základní charakteristika
Posádka 3 (velitel-střelec, řidič, radista/střelec z kulometu)
Délka 4,9 m
Šířka 2,06 m
Výška 2,37 m
Hmotnost 10,5 tun
Pancéřování a výzbroj
Pancéřování 12–35 mm (nýtované a šroubované pláty)
Hlavní zbraň 37 mm kanón Škoda A3
Sekundární zbraně 2 x 7,92 mm kulomet ZB-35 nebo ZB-37
Pohon a pohyb
Pohon zážehový vodou chlazený řadový čtyřválec Škoda T 11
120 hp (88 kW)
Odpružení listové pružiny
Max. rychlost 34 km/h na silnici
Poměr výkon/hmotnost 12 hp/t
Dojezd 190 km na silnici
120 km v terénu
LT vz. 35 vyfotografovaný ještě v americkém United States Army Ordnance Museum v Aberdeenu. Tento stroj byl darován do ČR.

LT vz. 35 byl československý lehký tank vyvinutý firmou Škoda v polovině třicátých let 20. století. Na jeho sériové výrobě se od roku 1935 kromě firmy Škoda podílela též pražská továrna ČKD (v rámci licence). Po obsazení Československa byla značná část tanků vz. 35 převzata německou armádou. Ta jej do výzbroje zařadila pod označením Panzerkampfwagen 35(t).

Obecně byl LT vz. 35 hodnocen jako kvalitní, leč nepříliš dokonalý (zejména pro problémy s příliš komplikovaným a poruchovým podvozkem) a od roku 1939 jej Němci začali nahrazovat zástupcem další generace československých lehkých tanků – typem LT vz. 38 (v německé terminologii Pz 38(t)).

LT vz. 35 jako Pz 35(t) bojoval v řadách Wehrmachtu v Polsku a při francouzském tažení, 155 strojů se účastnilo prvních fází útoku na SSSR, zde však bylo zřejmé, že již nejsou schopny plnit své úkoly tváří v tvář technicky vyspělejším zbraním nepřítele a byly záhy staženy z první linie. Mnoho tanků PzKpfw 35(t) bylo v dalším průběhu války přestavěno na muniční vozidla a další podpůrné prostředky. Kromě Wehrmachtu byl ve druhé světové válce tento tank nasazen např. na Slovensku a v Rumunsku.

LT vz. 35 dokázal překonávat překážky o následujících rozměrech: stěny 80 cm, brody 90 cm a okopy 200 cm.

Hlavní zbraň tanku tvořil 37mm kanón vz. 34ÚV (firemní označení Škoda A-3) s drážkovanou hlavní L/40 (německé značení 3,7cm KwK 34(t) L/40) se zásobou 80 nábojů. Náměr děla byl -10 stupňů až +25 stupňů. Sekundární výzbroj tvořily dva kulomety ZB 35 nebo 37 (německé značení MG 35 (t) nebo MG 37(t)) s 2500 náboji.

Dochované kusy[editovat | editovat zdroj]

LT vz. 35 se dodnes dochoval jen v několika kusech. První kus (v Rumunsku používaný pod označením R-2) vlastní Rumunské Národní vojenské muzeum v Bukurešti.[1] To má ve svých sbírkách také jeden kus verze R-2 TACAM, tedy R-2 přestavěný na stíhač tanků vyzbrojený kořistným ruským kanónem ZIS-3 ráže 76,2 mm. Další dva kusy se nachází v srbském Bělehradu a Bulharsku.

Poslední a nejzachovalejší kus tanku LT vz. 35 byl na konci války ukořistěn Američany a mnoho let vystaven v americkém muzeu United States Army Ordnance Museum v Aberdeenu. V roce 2008 ho americké muzeum darovalo Vojenskému historickému ústavu. Tank prošel generální rekonstrukcí a byl v roce 2011 uveden do provozuschopného stavu. Tento kus LT vz. 35 byl československou armádou převzat 15. září 1937. Když byla 23. září 1938 vyhlášena mobilizace, byl v jižních Čechách a později na Slovensku. Po vzniku protektorátu byl převzat Wehrmachtem.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Československý tank LT vz. 35
  1. RAJLICH, Jiří. Rumunské Národní vojenské muzeum. HPM. 1998, roč. 8, čís. 11, s. 31–32. ISSN 1210-1427.  
  2. BUŠKOVÁ, Markéta. Tank dorazil do Lešan. MF Dnes. 18. říjen 2008, s. B2.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Pz 35(t) v Bělehradském vojenském muzeu