Václav Vydra (1876)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Busta Václava Vydry na Vyšehradském hřbitově
Příbuzenstvo
syn Václav Vydra
vnuk Václav Vydra
snacha Dana Medřická

Václav Vydra (29. dubna 1876 Plzeň[1]7. dubna 1953 Praha) byl významný český divadelní herec, režisér, autor memoárové literatury a úvah o divadle.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Plzni jako syn vojenského hudebníka a kapelníka. Dětství prožil v Linci a ve Vídni.[2] Po návratu do Plzně studoval německou reálku, kterou však nedokončil, neboť v roce 1893 odešel k divadlu. Do roku 1907 pak působil v různých divadelních společnostech (Fr. Zöllner, J. Muška, V. Žákovský, A. Frýda, L. Chmelenský, A. Chlumský, J. Drobný). V letech 19071913 měl angažmá v divadle v Plzni.

V období 19131922 byl hercem a režisérem ve Vinohradském divadle[3] a krátce zastupoval i šéfa činohry za K. H. Hilara, který odešel do Národního divadla. Od roku 1922 byl angažován v Národním divadle v Praze (v letech 19401945 jako stálý host) a působil zde i jako režisér. Vytvořil zde řadu výrazných postav, např. v divadelních hrách Král Lear a Julius Caesar od W. Shakespeara, Bílá nemoc od Karla Čapka a další. Za Pražského povstání v květnu 1945 byl pověřen správou činohry ND[4] a v letech 19451949 byl ředitelem Národního divadla.

Je autorem dvou knih (Prosím o slovo, 1940, Má pouť životem a uměním, 1948, 2. rozšířené vydání 1954), posmrtně vyšly soubor jeho publicistických prací po názvem Z hercova pera (1955) a výbor z korespondence Hercův listář (1956).[5]Pro divadelní společnosti, ve kterých působil, přeložil několik divadelních her z němčiny a další upravoval.[6]

Jeho první ženou byla dcera ředitele divadelní společnosti F. Zöllnera Eliška.

V letech 1922 a 1929 hostoval umělecky v Lublani, v roce 1930 ve Varšavě, v roce 1934 navštívil divadelní festival v Moskvě.

Ojediněle vystupoval ve filmu (např. Bílá nemoc, Naši furianti), uplatnil se příležitostně herecky a recitačně i v rozhlase.

Ve třicátých letech se sblížil s politickou levicí, v roce 1945 vstoupil do KSČ.[7]

Ocenění[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu
  2. B. Spisarová, Václav Vydra: Vaše Dana Medřická, nakl. Kvarta, Praha, 1995, str. 203, ISBN 80-85570-56-4
  3. Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 194, ISBN 978-80-239-9604-3
  4. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 573
  5. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce 4/II, s. 1538.
  6. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce 4/II, s. 1537.
  7. Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 575

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 28–32, 36, 74, 77, 83, 85, 123–4, 126, 168, 318, 361, 369, 376, 414.
  • Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 14, 19, 75–76, 111, 164, 172, 185, 191, 314, 320, 322, 419, 423, 466, 544–545.
  • Miloš Fikejz. Český film : herci a herečky. III. díl  : S–Ž. 1. vyd. Praha : Libri, 2008. 907 s. ISBN 978-80-7277-353-4. S. 767–769.
  • Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 18, 27, 29, 54, 60, 62–3, 71, 116–7, 122, 131–3, 136, 140, 171, 219, 231, 241, 245–6, 277, 278, 339, 356, 463, 465, 469, 499, 600, 502, 524, 552, 554, 588–590, 598, 609, 616, 624–5, 628, 635, 640, 643, 645–6, 651, 653, 658, 666.
  • Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 573–5.
  • Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 4/II. U–Ž, Dodatky k LČL 1–3, A–Ř. Praha : Academia, 2008. 1089–2105 s. ISBN 978-80-200-1671-3. S. 1537–1538.  
  • Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha : Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 787.  
  • Jaroslav Průcha: Má cesta k divadlu, vyd. Divadelní ústav, Praha, 1975, str. 35, 37, 40–2, 55, 57, 69, 70, 90, 95, 105, 112, 121, 131–2, 154, 195, 203, 207–8, 262.
  • Z. Sílová, R. Hrdinová, A. Kožíková, V. Mohylová : Divadlo na Vinohradech 19072007 – Vinohradský ansámbl, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 18 –21, 23, 25, 27, 31, 161–8, 194, ISBN 978-80-239-9604-3.
  • B. Spisarová, Václav Vydra: Vaše Dana Medřická, nakl. Kvarta, Praha, 1995, str. 13, 203, 222, ISBN 80-85570-56-4.
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : III. díl : Q–Ž. Praha ; Litomyšl : Paseka ; Petr Meissner, 1999. 587 s. ISBN 80-7185-247-3. S. 503–504.  
  • VODÁK, Jindřich. Cestou. Praha : Melantrich, 1946. Kapitola Václav Vydra neuvěřitelný šedesátník, s. 227–232.  
  • Jiří Žák a kol.: Divadlo na Vinohradech 1907 – 2007 – Vinohradský příběh, vydalo Divadlo na Vinohradech, Praha, 2007, str. 124, 133, 155, 170, 175, 179, 186, 195, 204, ISBN 978-80-239-9603-6.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

ředitelé Národního divadla v Praze
Předchůdce:
Ladislav Šíp
19451949
Václav Vydra (1876)
Nástupce:
Ladislav Boháč