Pavel Wonka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Pavel Wonka (23. ledna 1953 Vrchlabí – 26. dubna 1988 Hradec Králové) byl český antikomunista a disident - obhájce lidských práv, politický vězeň a oběť komunistického teroru, konkrétně nezákonné soudní a vězeňské praxe. Je posledním politickým vězněm komunistického režimu v Československu, který zemřel ve vězení.

Byl potrestán vězením celkem třikrát, vždy v konfliktu s komunistickým režimem. Poprvé za kritiku nešvarů v zaměstnání a vládnoucí hierarchie dostal 14 měsíců (vězení Plzeň-Bory), podruhé kritika volebního systému (21 měsíců, Minkovice, Bory, Bohnice), potřetí nedodržení podmínek tzv. ochranného dohledu (nepravomocný rozsudek 5 měsíců, při čekání na odvolání zemřel). Jedním z jeho trestných činů např. bylo to, že se pokusil roku 1986 kandidovat ve volbách jako nezávislý kandidát - což bylo teoreticky v naprostém souladu se zákony, avšak v rozporu s uskutečňovanou právní praxí. (Za tentýž čin byl odsouzen i jeho bratr Jiří.) Potom byl ve vězení v Minkovicích surově bit, systematicky šikanován a týrán. Při totálním bezpráví, které ve věznicích panovalo, bylo jeho jedinou možnou obranou zahájení hladovky (tu s ním solidárně drželi i lidé z Amnesty Intl. a další). Po propuštění napsal řadu rozkladů svého a bratrova procesu a několik esejí s právní tématikou, ale také "Poselství propuštěného vězně Pavla Wonky Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě". Všechny tyto jeho spisy jsou svou kvalitou rozhodně hodné pozornosti i dnes, některé jsou na stránkách http://www.wonka.wz.cz/.

Do jeho posledního výkonu trestu ho odsoudila samosoudkyně Okresního soudu v Trutnově JUDr. Marcela Horváthová na dobu pěti měsíců, i když byl ve vážném zdravotním stavu. V královéhradeckém vězení poté P. Wonka zemřel v důsledku nelidského zacházení a zanedbání lékařské péče[1]. Paradoxní je to, že byl zatčen v době, kdy nad ním komunistický režim už téměř zvítězil (viz akce Asanace) - při vyřizování žádosti o vystěhování.

Jeho pohřbu ve Vrchlabí se dne 6. května 1988 pod dozorem Státní bezpečnosti zúčastnilo až 2000 lidí - mj. signatáři a mluvčí Charty 77, členové Jazzové sekce, Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných, zástupci osmi velvyslanectví (Austrálie, Británie, Francie, Itálie, Kanady, Německa, Nizozemska a USA) a štáb německé veřejnoprávní televize ARD. Na Wonkově pohřbu mimo jiné pronesla svoji řeč vrchlabská disidentka Hana Jüptnerová, jež spolu s manželem Gerhardem vyučovala na jilemnickém gymnáziu. Nutno podotknout, že VONS, Charta 77, Helsinki Watch (přejmenovaná na Human Rights Watch) i Amnesty International se o osud Pavla Wonky výrazně zajímaly (jeho situace je zmiňována v mnoha prohlášeních těchto organizací) a apelovaly u československých úřadů už v průběhu jeho věznění, ovšem vždy neúspěšně. Průběžně o něm také informovaly rozhlasové stanice Svobodná Evropa, Hlas Ameriky a další. Pavel Wonka byl členem Jazzové sekce, ale nebyl (ač je to o něm občas mylně tvrzeno) signatářem Charty 77; tu podepsal pouze jeho bratr Jiří.

Po roce 1989 byl P. Wonka plně rehabilitován a zbaven všech obvinění[2], a bylo konstatováno, že došlo k porušení zákonnosti státními orgány i jednotlivci, ale k určení a potrestání viníků už nedošlo[3], . V roce 1999 vydal Odbor archivní a spisové služby Ministerstva vnitra osvědčení, že sice Pavel Wonka byl v evidenci Státní bezpečnosti, ale jako nepřátelská osoba, a že jeho kompletní svazek byl zničen.

JUDr. Horváthová na svou obhajobu uvádí, že případ P. Wonky byl pro ni jeden z prvních poté, co se vrátila z mateřské dovolené. Protože prý ho do té doby neznala osobně (což je naprostá lež, neboť ho pouhé dva týdny před posledním rozsudkem zprostila jeho vůbec prvního obvinění, přičemž v odůvodnění citovala[4] jeho momentální trestní stíhání, to znamená, že dobře věděla, koho má před sebou), rozhodovala údajně hlavně na základě předložených důkazů o jeho protizákonném jednání a dokladů o jeho kriminální minulosti. Pavel Wonka však byl viditelně velmi nemocný do té míry, že prostě ani fyzicky nemohl odpovídat na její otázky, takže si toho nemohla nevšimnout, a jako takovému mu měl být soud odložen ze zdravotních důvodů; nebylo to její blahovůlí, ale povinností. Horváthová se však po roce 1990 tímto způsobem úspěšně obhájila před parlamentní vyšetřovací komisí a vykonává své řemeslo dodnes, dokonce jí nevadilo zažalovat Pavlova bratra Jiřího za napadení veřejného činitele, když se o ní v souvislosti s osudem Pavla Wonky vyjádřil na veřejnosti dle svého přesvědčení. V roce 2008 a opět v roce 2012 se konala před Okresním soudem v Trutnově demonstrace za její odstoupení.

Na počest Pavla Wonky byly po něm pojmenovány most v Pardubicích[5] a ulice v Hradci Králové, Žďáru nad Sázavou, České Skalici, České Lípě a Praze-Stodůlkách. Rok 2003 byl lidmi s dobrou pamětí vyhlášen Rokem Pavla Wonky. V rámci této akce proběhlo osm přednáškových večerů v Praze a Strakonicích, v září a listopadu putovní Festival pro Pavla Wonku[6] v Praze a Pelhřimově, jehož součástí byly koncerty a také rozsáhlá výstava, představující život a dílo Pavla Wonky. V roce 2008 uspořádal ÚSTR seminář ke 20. výročí úmrtí Pavla Wonky. V roce 2010 byl Pavel Wonka v projektu organizace "Člověk v tísni" jmenován jedním z laureátů "Ceny Příběhů bezpráví" za odvážné postoje a činy v období komunistického režimu. Hradec Králové, kde Pavel Wonka zemřel, mu v roce 2011 udělil čestné občanství.

Naopak v jeho rodném Vrchlabí se tak nestalo - tamní obyvatelé jakékoliv ocenění pro Pavla Wonku doposud pokaždé odmítli s tím, že "v místní paměti jsou bratři Wonkové zapsáni spíš záporně jako lidé, kterým se moc nechtělo pracovat a tak se skrývali za vzpouru proti režimu" - toto tvrzení je plně v souladu s někdejší komunistickou propagandou a je o to paradoxnější, že Pavel Wonka byl v roce 2006 v anketě měsíčníku "Pulsující Vrchlabí" zvolen za "Největšího Vrchlabáka". Ve věci "místní paměti vrchlabáků" došlo k překvapivému vývoji v souvislosti s návrhem na vyznamenání Pavla Wonky Řádem T.G.M. v roce 2012. Z diskuse na FaceBookových stránkách senátora Štětiny[7], který návrh adoptoval, totiž vše nasvědčuje tomu, že "vrchlabáci" jsou ve skutečnosti pouze dva lidé, proti nimž bylo za jejich agresivní pomluvy zahájeno trestní řízení.

Ocenění státem, několikrát navrhované a schválené Senátem, doposud neprošlo. Také Konfederace politických vězňů České republiky Pavla Wonku celkem vytrvale přehlíží (což je starý problém sporu mezi poúnorovými a ostatními politickými vězni), zatímco Sdružení bývalých politických vězňů ČR mu třeba při rozhodování o udělení čestného občanství HK vyslovilo jasnou podporu.

Reference [editovat]

  1. ↑ Před dvaceti lety zemřel ve vězení Pavel Wonka
  2. ↑ Lidové noviny 11. dubna 1992, článek Rozsudky jsou zrušeny
  3. ↑ Usnesení Policie ČR, Krajský úřad vyšetřování JčK ze dne 10. listopadu 1990
  4. ↑ Usnesení Okresního soudu v Trutnově 2T 41/88 ze dne 4. března 1988
  5. ↑ Most Pavla Wonky
  6. ↑ Festival pro Pavla Wonku
  7. ↑ Jaromír Dinosaurus Štětina's Photos, oznámení návrhu na vyznamenání P.W. Řádem T.G.M.

Externí odkazy [editovat]

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Pavel_Wonka&oldid=10249392“