José Bové

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
José Bové
José Bové (2013)
José Bové (2013)
Stranická příslušnost
ČlenstvíEvropská strana zelených

Narození11. června 1953 (70 let)
Talence
ChoťAlice Monier
DětiMarie Bové
Alma materGroupe scolaire Saint-Charles d'Athis-Mons
Univerzita Bordeaux Montaigne
Profesezemědělec, politik, odborář a ochránce životního prostředí
Náboženstvíkřesťanství
Webová stránkawww.jose-bove.eu
CommonsJosé Bové
Některá data mohou pocházet z datové položky.
José Bové 

José Bové (* 11. června 1953, Talence) je francouzský politik, zemědělec, odborář, alterglobalizační aktivista, mluvčí zemědělské mezinárodní organizace Via Campesina.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Již od mládí se angažoval na radikální levici, během studií se sblížil s anarchistickým a pacifistickým hnutím, po škole odmítl narukovat na vojnu a odjel z Francie. V roce 1976 se zapojil do hnutí bojujícího proti zřízení vojenské základny v zemědělské oblasti Larzac. Během blokád se sblížil s protestujícími zemědělci a rozhodl se stát rovněž farmářem, začal chovat ovce a vyrábět známý sýr Roquefort. V roce 1987 založil Confédération Paysanne, zemědělské odborové hnutí, které bojuje především za ekologické zemědělství a proti geneticky modifikovaným potravinám. Je rovněž člen anarchistické Alternative libertaire, podílel se též na některých akcích Greenpeace, byl například na palubě Rainbow Warrior při protestu Greenpeace proti atomovým zkouškám v Tichém oceánu v roce 1995. Pod palbu kritiky se jeho Confédération Paysanne dostala především v roce 1999, kdy zorganizovala protest, během nějž byla zdevastována pobočka fast foodu McDonald's v Millau, v rámci kritiky užívání hormonů při produkci masa touto společností a omezení dovozu Roquefortu do USA. Bové jako organizátor násilného protestu následně strávil 44 dní ve vězení.

Poté se připojil k anti-globalizačnímu hnutí, účastnil se například protestů proti WTO v Seattlu v roce 1999. V roce 2002 se zapojil do propalestinského hnutí, v rámci čehož sáhl k asi nejvíce kritizovaným svým slovům, když obvinil izraelskou tajnou službu Mossad, že organizovala útoky na synagogy ve Francii. Roku 2005 vedl kampaň proti Smlouvě o Ústavě pro Evropu. V roce 2007 neúspěšně kandidoval na francouzského prezidenta, v roce 2009 byl zvolen do Evropského parlamentu za Europe Écologie Daniela Cohn-Bendita. Bude znovu kandidovat ve volbách v roce 2014, v zelených primárkách se uchází o pozici jednoho ze dvou volebních lídrů strany.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Nous, Paysans (2000)
  • Le Monde n'est pas une marchandise; des paysans contre la malbouffe (2001)
  • Rural - Chronique d'une collision politique (2001)
  • Retour de Palestine (2002)
  • Paysan du Monde (2002)
  • La Confédération paysanne (2003)
  • Pour la désobéissance civique (2004)

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]