Karel Holan
| Karel Holan | |
|---|---|
.jpg) Karel Holan | |
| Narození | 4. prosince 1893 Praha  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 4. října 1953 (ve věku 59 let) Praha  Československo |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze |
| Povolání | malíř, grafik |
| Ocenění | Státní cena Klementa Gottwalda (1951) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Karel Holan (4. prosince 1893, Praha[1] – 4. října 1953 tamtéž) byl český akademický malíř, krajinář, malíř sociálních motivů, a grafik.
Život[editovat | editovat zdroj]
Pocházel z druhého manželství pražského špeditéra Karla Holana (* 1860 Sedlčany) s Annou Hoblíkovou. Narodil se jako nejstarší z jejich tří synů (mladší byli Václav a Bohumil), dva nevlastní bratři z prvního manželství zemřeli před Karlovým narozením.[2]
Maturoval na Karlínské reálce. Současně studoval kreslení a malbu v soukromých školách Vincence Beneše a Otakara Nejedlého. V roce 1913 začal studovat architekturu na české technice. Během první světové války byl povolán do armády, kde utrpěl zranění. Po propuštění z armády nastoupil studium na Akademii výtvarných umění v Praze, kde v letech (1915–1921) studoval figurální malbu v ateliérech profesorů Maxmiliána Pirnera, Karla Krattnera a Vlaho Bukovace. V roce 1921 podnikl studijní cestu do Německa, dále tři cesty do Francie (1925, 1927, 1946) a naposledy v roce 1948 do Itálie.
Svou první výstavu uspořádal jako člen výtvarného odboru Umělecké besedy (V.O.U.B.). Od Umělecké besedy se v roce 1924 odštěpilo několik umělců. Čtyři z nich – Karel Holan, Miloslav Holý, Pravoslav Kotík a sochař Karel Kotrba založili Sociální skupinu (původně Ho Ho Ko Ko, někdy též Skupina sociálního umění). Názory skupiny vyjádřil Holan v článku O tendenčnosti v umění, který byl otištěn v časopisu Život v roce 1924.[3]
V roce 1927 se stal členem SVU Mánes, ze kterého byl v roce 1930 po vážné roztržce vyloučen.[4].
Poté se stal členem Spolku výtvarných umělců Myslbek. Zde měl výstavu v roce 1933 a v roce 1944. Souborná výstava k jeho šedesátinám se uskutečnila v prosinci 1953 po jeho smrti.
Dílo[editovat | editovat zdroj]
Rané dílo (přibližně z let 1919–1925) obsahuje sociální motivy z pražské periferie (například obrazy Noční společnost, Olšany, Radlice ve sněhu, Lom), pod vlivem Edvarda Muncha chmurné a tragické náměty (Utopená, grafický cyklus Kalibův zločin).
Pokračující a zralé dílo odkazuje více ke krajinářskému pojetí a barevné škále M. Utrilla. Je věnováno především Praze. Časté jsou zimní krajinné scenérie a motivy domů ze Střešovic[5],[6], kde měl Holan dobrý výhled a stálou inspiraci ze svého domu čp. 77/XIX Ve Střešovičkách 11, na nároží mezi ulicemi Na Kocourkách a Pod Andělkou. K častým motivům patří také zimní panoramatické pohledy, pouťové náměty jako Letenská pláň zastavěná boudami a stánky, nebo Karlův most, ve kterém Holan spatřoval národní symbol.[7] Z let 1945-1952 pochází
Výběr:
- Ambulance (1923), Národní galerie v Praze[8]
- Pouť (1927), [9]
- Vrch Mravenčák (1930), GhMP[10]
- Panorama Hradčan z Letné[11]
- Pohled z Holanova domu na ulici Ve Střešovičkách (1933)[12]
- Průhled ulicí Pod Andělkou ve Střešovicích [7]
- Střešovice a Veleslavín s pískovnou, Galerie hl. m. Prahy
- Věž Letenské vodárny
- Folimanka s výhledem na Karlov
- Ruina Staroměstské radnice (1945), GhMP[13]
- Kostel sv. Jana na prádle
- Čertovka (1951)[14]
Zastoupení ve veřejných sbírkách[editovat | editovat zdroj]
Velkou kolekci 19 obrazů má ve sbírkách Galerie hl. m. Prahy.[15], dále Národní galerie, Muzeum hl. m. Prahy, České muzeum výtvarného umění, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně[16], v zahraničí : Galleria del arte moderna Řím, Musée de Jeu de Paume Paříž.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu Českobratrské evangelické farnosti u sv. Klimenta v Praze
- ↑ Pražská pobytová přihláška rodiny
- ↑ LAHODA, Vojtěch. Civilismus, primitivismus a sociální tendence v malířství dvacátých a třicátých let. In: Vojtěch Lahoda a kol. Dějiny českého výtvarného umění. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0623-0. Svazek IV/2. S. 78.
- ↑ Karel Holan Archivováno 3. 12. 2013 na Wayback Machine. na stránkách Řádní členové S.V.U. Mánes od generace zakladatelů do dnešních dnů
- ↑ Aukce Kodl 29.5.2022, Pohled z Holanova domu na ulici Ve Střešovičkách z roku 1933
- ↑ Staré Střešovice v zimě
- ↑ Nová encyklopedie 1995, s. 275
- ↑ [1]
- ↑ Akce galerie Kodl
- ↑ [2]
- ↑ [3][nedostupný zdroj]
- ↑ Aukce Kodl 29.5.2022
- ↑ [4]
- ↑ [5]
- ↑ Sbírka GhMP on line
- ↑ [6]
https://baggira.aukceobrazu.eu/?author_id=386&categorie_id=25&state=normal
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- AKo: Karel Holan, in: Nová encyklopedie českého výtvarného umění (A-M), editorka Anděla Horová. Academia Praha 1995, s. 275.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Karel Holan na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Karel Holan
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, rodina Karla Holana 1860
- Ukázky děl Karla Holanahttps://baggira.aukceobrazu.eu/?author_id=386&categorie_id=25&state=normal
- Karel Holan v informačním systému abART
- Karel Holan na stránkách Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem
