Norman Finkelstein

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Norman Finkelstein
Narození8. prosince 1953 (70 let)
Brooklyn
Povolánípolitolog, historik, spisovatel, vysokoškolský učitel, lidskoprávní aktivista a akademik
NárodnostŽidé
Alma materPrincetonská univerzita
Vysoká škola praktických studií
Binghamton University
James Madison High School
Tématapolitologie
Významná dílaA Nation on Trial
Průmysl holocaustu
Beyond Chutzpah
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Norman Gary Finkelstein (* 8. prosince 1953) je americký politolog a spisovatel židovského původu. Od 80. let se soustřeďuje na izraelsko-palestinský konflikt, nacistický holokaust, sionismus a zahraniční politiku Izraele. Postupně získal renomé odborníka na tato témata, napsal na ně několik knih, a mimo jiné se pro své kritické postoje vůči Izraeli stal mediálně známým.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství a mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v USA do židovské rodiny. Žil s rodiči a svými dvěma bratry v jedné ze skromnějších čtvrtí New York City. Jeho rodiče přežili věznění ve varšavském židovském ghettu a koncentračních táborech Auschwitz-Birkenau a Majdanek. Svého otce popisuje jako zamlklého, nikdy nemluvícího o věcech v životě ani problémech, které ho trápily. Naopak, jeho výřečná, extrovertní a energická matka, po které zdědil mnoho vlastností, na něj měla největší vliv.

Studium[editovat | editovat zdroj]

Vystudoval politické vědy na Princeton University a v roce 1988 získal doktorát za práci o teorii a dějinách sionismu. V posledním ročníku se setkal s Noamem Chomskym, který mu (podle jeho slov) ukázal, jak své poznatky a danou látku nejlépe písemně sdělit a jak „spojit vášeň a oddanost“; po absolvování univerzity se stali přáteli. Svým okolím byl po dobu studií charakterizován jako velice „politický“ – vášnivě debatoval o aktuálních tématech jako např. atentát na JFK či válka ve Vietnamu.

První libanonská válka v roce 1982 v něm zažehla zájem o izraelsko-palestinský konflikt, kterému se od té doby nepřestal věnovat a přesto, že proti židovskému státu už tehdy nezřídka vystupoval kriticky, byl ve své práci podporován svými rodiči až do jejich smrti v roce 1995. Podle vlastních slov má pro toto téma zaujetí dané z titulu jeho židovského původu.

V akademické sféře způsobil rozruch svou disertační prací, ve které zkoumal a napadl mnohá tvrzení v do té doby vychvalované knize Joan Petersové From Time Immemorial (Odnepaměti), která měla být přijata jako studijní materiál v USA a Izraeli.

Návštěva palestinských území[editovat | editovat zdroj]

Kolem roku 1988, během první intifády začal navštěvovat různá místa palestinských území; během tohoto období se sžil a spřátelil s několika palestinskými rodinami, s kterými udržuje dodnes kontakt. Toto období svého života a jeho zkušenosti přenesl na papír v podobě jeho knihy The Rise & Fall of Palestine: Personal Account of Intifada Years (Vzestup a pád Palestiny: Osobní svědectví let (první) intifády). Jeho návštěvy Palestiny a udržování vztahů s tamními přáteli zhatil zákaz na území Izraele, vydaný v roce 2008.

Profesor[editovat | editovat zdroj]

V roce 1992 nastoupil coby profesor na Hunter College v New Yorku, kde učil 9 let. V roce 2001 univerzita ohlásila „zeštíhlování nákladů“ a nabídla Finkelsteinovi velmi omezený seznam hodin, což Finkelstein nepřijal a přestěhoval se do Chicaga, kde jej přijali jako profesora politologie na tamní DePaulově univerzitě. V roce 2003 Finkelstein ostře napadl knihu vlivného židovského spisovatele, komentátora a právníka Alana Dershowitze, The Case For Izrael (Spor o Izrael) – událost se přetavila v kauzu, trvající několik let a na začátku roku 2007 začala být překážkou pro děkana DePaulovy univerzity. V červnu téhož roku, po jednání s děkanem, byl Finkelstein „odejit“ z univerzity.

Ostatní aktivity[editovat | editovat zdroj]

Nadále píše, vyjednává o možnosti přednášet s univerzitami, publikuje články a knihy, podniká přednášky na „svá“ témata na akademické půdě, stejně jako tiskové konference při příležitosti zahájení prodeje svých knih resp. jejich cizojazyčných překladů. Při návštěvě svých palestinských přátel v květnu 2008 byl po přistání v Tel Avivu zadržen izraelskými bezpečnostními složkami; izraelská vláda mu následně uložila zákaz vstupu na území Izraele po dobu 10 let – zdůvodnila to „bezpečnostními zájmy“.

V únoru 2010 byl pozván do Prahy k semináři na půdě Akademie věd ČR, ta jej však na poslední chvíli zrušila s odůvodněním, že je apolitickou institucí, a tudíž o loňském konfliktu v Gaze nemůže referovat Finkelstein sám.[1]

Názory na Finkelsteina[editovat | editovat zdroj]

Finkelstein je obecně charakterizován jako kontroverzní osobnost – někteří akademici jeho úsilí a práce chválí, jiní je znevažují. Izraelem, který z něj učinil nežádoucí osobu na jeho území, je označován („onálepkován“) jako tzv. Sebenenávidějící Žid.

Kladný vztah k němu a k jeho práci má např. Noam Chomsky nebo třeba Avi Shlaim, profesor mezinárodních vztahů na Oxfordu, který vyzdvihuje jeho disertační práci. Raul Hilberg s ním souhlasí se správností argumentů v jeho knize o holocaustovém průmyslu, a dodává, že v ní užíval ještě poměrně mírného tónu. Naopak, velmi silnou kritiku Finkelsteina můžeme slyšet od řady jeho někdejších diskusních oponentů nebo autorů knih a prací, které Finkelstein kritizoval. Tato kritika je z velké části mířena proti Finkelsteinovi samotnému – jeho „židovské sebenenávisti“, dokonce antisemitismu, údajné krizi identity apod.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Norman Finkelstein je autorem řady knih. Nejznámější z nich je pravděpodobně The Holocaust Industry: Reflections on the Exploitation of Jewish Suffering (2000, 2003). Kniha se v stala bestsellerem v Evropě, Blízkém východě a Severní a Jižní Americe a byla přeložena nejméně do 16 jazyků. V češtině vyšla pod názvem Průmysl holocaustu - Úvahy o zneužívání židovského utrpení, vydalo ji nakladatelství Dokořán v roce 2006.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]