Železniční nehoda u Šakvic

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Železniční nehoda u Šakvic je jedno z nejtragičtějších železničních neštěstí v ČR, resp. v Československu. Došlo k ní na Štědrý den roku 1953 u stanice Šakvice na trati Brno – Břeclav, kde se srazil osobní vlak a rychlík. Při nehodě zemřelo 103 lidí, dalších 83 lidí se zranilo. Na vině byla hrubá nedbalost strojvůdce rychlíku, který pil před jízdou alkohol.[1][2][3]

Příčiny nehody[editovat | editovat zdroj]

Dne 24. prosince brzy ráno[3] narazil rychlík jedoucí z Brna v plné rychlosti do osobního vlaku, který stál v Šakvicích. Jeden z vykolejených vagonů poté poškodil také z opačného směru přijíždějící rychlík z Bratislavy. Při nehodě zemřelo 103 lidí, dalších 83 bylo zraněno.[1] Jiný zdroj uvádí 106 mrtvých a 102 zraněných.[3]

Podle vyprávění přímého účastníka nehody byl osobní vlak plný lidí, kteří museli stát i v uličkách. Osobní vlak vyjížděl z Brna do Břeclavi okolo půl druhé ráno. V době, kdy vlak asi 200 metrů od stanice Šakvice zastavil kvůli uvolnění koleje na nádraží a někteří lidé v domnění, že jsou již v cílové stanici, začali vystupovat, vrazil do něj zezadu plně rozjetý rychlík, tažený parní lokomotivou.[2][1] Devět zadních vagónů osobního vlaku bylo převráceno, u rychlíku byly převráceny tři vagóny.[3]

Vyšetřování a situace po nehodě[editovat | editovat zdroj]

Z vyšetřování, které trvalo několik měsíců, a z archivu Českých drah[2] vyplývá, že strojvůdce rychlíku se před jízdou společně s topičem a vlakvedoucím[2] opil červeným vínem, před nehodou usnul[2] a minul několik varovných návěští. V době krátce před nehodou projížděl rychlík obcí Vranovice devadesátikilometrovou rychlostí v úseku, kde byla dovolena pouze čtyřicetikilometrová rychlost.[1]

Kvůli kriminalitě a případům hyenismu, kdy lidé okrádali mrtvé o hodinky a peněženky, musela místo neštěstí následující den po nehodě uzavřít a hlídat armáda.[1][2] U soudu dostali strojvedoucí Ambrož Růžička pět let, topič Štefan Adamec čtyři roky a vlakvedoucí Josef Hubač tři roky vězení. Hmotnou škodu na vlakových soupravách vyčíslil soud na pět milionů Kčs.[3] Zhruba třicet lidí, kteří se zapojili do záchranných prací, dostalo vyznamenání od prezidenta republiky Antonína Zápotockého.[2]

Informace o tragédii v celostátním deníku Rudé právo, orgánu ÚV KSČ v neděli 27. prosince 1953 byla velmi stručná. Krátké oznámení s nadpisem „Úřední zpráva ministerstva dopravy“ na 18 řádcích obsahuje informaci o místu a čase neštěstí. Údaj o rozsahu tragédie a počtu obětí se omezil jen na větu: „Je větší počet mrtvých a raněných.“[4]

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Zajímavostí je, že ve vlaku sedělo také pár cestujících, kteří přežili železniční nehodu u Podivína, při které tři roky předtím zemřelo 34[1], podle jiného zdroje 37 lidí.[2]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f Martin Vrbas. Slzy, krev a zmatek. Zkáza přijela před Vánoci 1950 po kolejích [online]. Sedmička.cz, 2010-12-06, [cit. 2011-09-05]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c d e f g h Pavel Mokrý. Vánoční tragédie: 103 mrtví, 83 zraněných [online]. Brněnský deník, 2007-12-22, [cit. 2011-09-05]. Dostupné online. (česky) 
  3. a b c d e Zuzana Pletichová. Tragické Vánoce 1953: zemřelo na sto lidí [online]. Břeclavský deník, 2010-12-24, [cit. 2011-09-05]. Dostupné online. (česky) 
  4. Rudé právo, 1953-12-27, Úřední zpráva Ministerstva dopravy http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=RudePravo/1953/12/27/2.png

Souřadnice: 48° 54′ 51″ s. š., 16° 42′ 5″ v. d.