Bijelo dugme
| Bijelo Dugme | |
 Veljko Despot a skupina Bjelo Dugme v nahrávacím studiu v Londýně, 1975 |
|
| Základní informace | |
|---|---|
| Původ | Sarajevo, Bosna and Hercegovina, Jugoslávie |
| Žánry | Hard rock, folk rock, New Wave, pop rock |
| Aktivní roky | 1973–1989, 2005 |
| Vydavatel | Jugoton, Diskoton, Radio Kruševac, Kamarad, Croatia Records |
| Dřívější členové | |
| Goran Bregović Željko Bebek Mladen Vojičić Alen Islamović Zoran Redžić Jadranko Stanković Ljubiša Racić Sanin Karić Ipe Ivandić Điđi Jankelić Milić Vukašinović Vlado Pravdić Laza Ristovski |
|
Bijelo dugme (srbskou cyrilicí Бијело дугме) je nejznámější rockovou skupinou bývalé Jugoslávie. Stejně jako řada dalších skupin původem ze SFRJ, i Bijelo Dugme vzniklo v Sarajevu, a to v roce 1973. Skupina byla aktivní v zlaté éře jugoslávské populární hudby; byla symbolem svojí doby. Název skupiny v překladu znamená bílý knoflík.
Skupina v letech 1973-1989 vydala celkem devět alb. Původně skupina vystupovala pod názvem Jutro (ráno), jméno Bijelo Dugme přijala 1. ledna 1974. Jediným členem, který ve skupině zůstal od začátku do konce byl kytarista Goran Bregović, na postu frontmana se vystřídalo více zpěváků; Željko Bebek, Mladen Vojičić Tifa, nebo Alen Islamović. Do skupiny přišli a zase odešli basisté Zoran Redžić, Jadranko Stanković, Sanin Karić a Ljubiša Racić, bubeníci Goran Ivandić, Milić Vukašinović a Dragan Jankelić a klávesisté Vlado Pravdić a Laza Ristovski.
Skupina se rozpadla kvůli válce a poprvé spolu její členové vystoupili až v roce 2005 v Sarajevu, Záhřebu a Bělehradu.
Diskografie[editovat]
- Kad bi bio Bijelo dugme - 1974
- Šta bi si dao da si na mom mjestu - 1975
- Eto! Baš hoću! - 1976
- Bitanga i princeza - 1979
- Doživjeti stotu - 1980
- Uspavanka za Radmilu M. - 1983
- Kosovska djevojska - 1984
- Pljuni i zapjevaj moja Jugoslavijo - 1986
- Ćiribiribela - 1988
Reference[editovat]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Бијело дугме na srbské Wikipedii.
