Klek

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Severozápadní cíp poloostrova (viděno z chorvatské pevniny, od města Klek) je sporným územím
Možná hledáte: tělocvičný postoj, viz článek klek (cvik).

Klek je poloostrov u Jaderského moře, který z větší části patří Bosně a Hercegovině a z menší části pak Chorvatsku. Chorvatská část, vlastně samotná špice poloostrova, je předmětem sporu, protože si ji nárokuje i Bosna.

Poloostrov Klek je dlouhý okolo 6,5 km a ve své prostřední části široký 600 m. Uzavírá malý záliv naproti Neumu, který je rovněž součástí BiH. Kolem Kleku samotného se pak nachází mnoho malých ostrovů, například Veliki Školj a Mali Školj, které připadají BiH, byť je parlament BIH nikdy neuznal za součást území státu. Souběžně s Klekem, za Malostonským zálivem probíhá velký poloostrov Pelješac (podobného tvaru jako Klek), který už celý patří Chorvatsku.

Administrativní určení[editovat | editovat zdroj]

Ta část Kleku, která patří BIH, je součástí opčiny Neum a podle Daytonské dohody byla přidělena Federaci Bosny a Hercegoviny. Nyní je součástí Hercegovsko-neretvantského kantonu. Chorvatská část Kleku je součástí Dubrovnicko-neretvanské župy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Poloostrov Klek, ale i Neum, byly součástí republiky Dubrovnik celé do roku 1718. Poté je požarevackým mírem postoupila Osmanské říši. Klek, spolu s celou Bosnou a Hercegovinou, se nakonec stal roku 1878 součástí Rakousko-Uherska. Výběžkem BiH v rámci Jugoslávie byl až do roku 1992 (s výjimkou druhé světové války, kdy jej obsadilo fašistické Chorvatsko) a dnes patří nezávislému Bosenskohercegovinskému státu jako jedno z mála míst, kde má přístup k moři.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Klek na bosenské Wikipedii.