Branko Ćopić

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Branko Ćopić (srbskou cyrilicí Бранко Ћопић, 1. ledna 1915, Hašani26. března 1984, Bělehrad) byl srbský i jugoslávský spisovatel a básník.

Život[editovat | editovat zdroj]

Základní školu vystudoval ve svém rodišti, gymnázium pak v Bihaći a v dalších studiích pokračoval i v Banja Luce a Sarajevu. Svoji první povídku vydal v roce 1928. Filozofické studia na Bělehradské univerzitě zakončil v roce 1940. Když Německo napadlo jugoslávské království, pokoušel se se svými věrnými odrazit nedaleko Mrkonjić Gradu nepřítele. Později, jak se šířilo partyzánské hnutí, i on vstoupil mezi jednotky protiněmeckého a protiustašovského odporu a v řadách partyzánů pracoval spolu se svým přítelem Skenderem Kulenovićem jako válečný zpravodaj. Postupem času se zařadil mezi nejaktivnější z bojovníků národněosvobozeneckého hnutí. Jeho díla byla přeložena do mnoha jazyků, například do angličtiny, němčiny, francouzštiny, či ruštiny. Byl členem Srbské akademie věd (SANU) a umění i stejné školy v Bosně a Hercegovině (ANUBiH). Většinu života prožil v Bělehradě, cestoval však velmi často po Jugoslávii. Svůj život zakončil sebevraždou, skokem z mostu Bratrství a jednoty přes Sávu v Bělehradě 26. března roku 1984.

Díla[editovat | editovat zdroj]

Práce Branko Ćopiće, kterými jsou jak povídky, tak i rozsáhlé romány, se zabývají hlavně vesnickým životem z oblasti, ze které pocházel; mentalitou místních lidí a jejich problémy. Kromě toho psal také satirické práce. Mnohá z jeho děl byla i zfilmována a přeložena do mnoha jazyků, včetně češtiny. Jako realistický autor získal značný ohlas, jeho díla patřila k často čteným. Za svůj přínos jihoslovanské literatuře získal Ćopić i některá ocenění; jak cenu AVNOJe, tak i Njegošovu cenu. Jeho portrét byl vyobrazen i na bosenskohercegovinské bankovce v hodnotě 0,50 konvertibilních marek.

Do světa literatury vstoupil Ćopić sbírkami povídek, které začaly vycházet již před válkou (Pod Grmečem, 1938; Bojovníci a zběhové, 1939). Pozdější tvorbou jsou romány, mezi které se řadí například Průlom (Prolom) z roku 1952, Gluvi barut (Neslyšitelný střelný prach) z roku 1957 (oba dva věnované událostem druhé světové války), Netruchli, bronzová stráži (Ne tuguj, bronzana stražo), kterou napsal v roce 1958. Posledním z významných románů pak je Osmá ofenzíva (Osma ofanziva), která spatřila světlo světa roku 1966.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Branko Ćopić ve Wikimedia Commons

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Branko Ćopić na srbské Wikipedii.