Explicitně zakázat jakékoliv úpravy počtu sloupců v kódu článků (šablona Sloupce, parametr responsive ad.).
Rozhodnout, zda se mají standardně zobrazovat reference tzv. responzivně, tedy počet sloupců podle šířky zobrazení (obrazovky), při počtu referencí víc než 10. – k prohlédnutí, vyzkoušení na enwiki a v čl. Eukaryota
Responzivní zobrazení případně nastavit na úrovni systému jako výchozí zobrazení.
Upravit udělátka, aby responzivní zobrazení šlo vypnout/zapnout* v uživatelském nastavení.
Jaké je výhodnější zobrazení při čtení v mobilním telefonu? Přijde mi, že dnes je to důležité už pro většinu čtenářů. --Vlout (diskuse) 8. 12. 2019, 13:45 (CET)
Výhodnější je responsivní, protože se přizpůsobuje šířce obrazovky. Cituji Pavouka z odkazované diskuze: Líbí se mi třeba německy NČ de:Gottlieb Duttweiler, je to přes <references responsive />. Na mobilní verzi se zobrazuje 1 sloupec a od cca 925pixelů 2 sloupce; v klasickém zobrazení jsou 2 sloupce od cca 1075px, 3 od 1513 px a 4 sloupce od cca 1946 pixelů šířky. --Jann (diskuse) 8. 12. 2019, 16:06 (CET)
@Matěj Orlický, Jann:Tedy jsem pro. Vypadá ale reálně, že se to opravdu zavede? Ačkoli se většina zde vyslovila pozitivně, tak se zdá, že i po vložení tagu <references responsive /> takové zobrazení nefunguje. --Vlout (diskuse) 21. 12. 2019, 10:47 (CET)
Dneska nefunguje, ale okolo 8. prosince stoprocentně fungovalo. Někdo se v něčem povrtal, snad to kolegové přes techniku vyjasní. --Jann (diskuse) 21. 12. 2019, 18:00 (CET)
S bodem 1. mohu souhlasit pokud se v bodě 2. odsouhlasí standardně zobrazovat reference tzv. responzivně. Což podporuji, kvůli uživatelské přívětivosti. --Jann (diskuse) 8. 12. 2019, 16:06 (CET)
Pokud by bylo 1. nezakázat, 2. nevýchozí, tak by zase nastávala případně kolizní situace, kdy mám zapnuté udělátko a sloupce jsou vloženy lokálně v článku. Zřejmě by muselo být udělátko jen na responsive, stejně tak v článku povoleno jen responsive a obě tyto volby spolu technicky nekolidovat. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 12. 2019, 14:08 (CET)
Dobré odpoledne Matěji, děkuju Vám za návrh, který se mi líbí. Osobně preferuji responzivní výchozí zobrazení s vynutitelnostní jednoho sloupce pomocí udělátka a zákaz upravovat sloupce v kódu.--F.ponizil (diskuse) 8. 12. 2019, 16:21 (CET)
Pro jenom pokud jde o triviální zásah do MediaWiki rozhraní. Rozhodně proti, pokud by mělo dojít k nahrazení tisíců výrazů za jiné výrazy. Výsledek nevyvažuje množství práce a úsilí, co raději máme věnovat na ozdrojování článků. Omalovánky čtenáře nezajímají. OJJ, Diskuse8. 12. 2019, 17:55 (CET)
Po technické stránce: víme např. co udělají responzivní reference, pokud budou kolidovat s přetékajícími obrázky (či podobnými prvky) z předchozích sekcí? — Draceanediskusepříspěvky11. 12. 2019, 19:40 (CET)
Lze vyzkoušet. Stejně jako udělátka na více sloupců odsune reference doleva, takže pod vpravo přetékajícím obrázkem vznikne prázdný prostor. Ale rozdíl je v tom, že udělátka počet sloupců určují napevno (a tedy je zúží), zatímco responsivní reference počet sloupců přizpůsobí takto zúženému zobrazení (a tedy sloupce zůstanou víceméně stejně široké). --Jann (diskuse) 11. 12. 2019, 19:58 (CET)
Aby tedy někdo přibyl: Souhlasím se všemi 4 body jako s celkem, nebo i s pouhým bodem 1 (kdyby u celku nebyl konsenzus). Možnost vypnutí vícesloupcového zobrazení považuji totiž za důležitou i praktickou u článků, které spadají do sféry mého zájmu. Tam se zpravidla nevyskytují kratičké texty opakovaných referencí na různé stránky 1 monografie (kde bych vícesloupcové reference vítal), ale jedná se o poměrně "objemné" reference na jednotlivé odborné články, které jsou ve více úzkých sloupcích kvůli rozsekání do mnoha řádků naprosto nepřehledné (zkuste si třeba zobrazit reference u článku Eukaryota). Díky za pochopení. Petr Karel (diskuse) 12. 12. 2019, 14:35 (CET)
Při té příležitosti mě napadá: U každého článku je vhodnost vícesloupcových zobrazení jiná. Námět pro technicky zdatné kolegy: Nešlo by nějak jednoduše zařídit, aby bylo vedle každého nadpisu Reference přepínátko, kterým by si čtenář pro dané konkrétní prohlížení článku počet sloupců oproti defaultu upravil dle své potřeby? Petr Karel (diskuse) 12. 12. 2019, 14:49 (CET)
Spíš bych navrhl, abychom nechali svobodu na autorovi článku, zda použít jako výchozí jedno nebo vícesloupcový seznam. Udělátka by pak byla dvě, jedno pro ty, kteří by chtěli mít všechno vždy pro sebe v jednom sloupci, a druhé naopak. Znám články se seznamy dlouhých referencí, které by ani na obří obrazovce nevypadaly dobře ve více sloupcích. Malé množství referencí (2) nevypadá ve více sloupcích dobře skoro nikdy. Naopak velké množství kratičkých referencí si nejspíš zaslouží více sloupců. Pro nováčky to bude něco, co mohou na článcích snadno editovat, než se naučí nějaké pokročilejší věci (třeba když do článku naskáčou četné krátké reference z Wikidat a jeden sloupec už jim nestačí nebo naopak když někdo zapomene vícesloupcové nastavení zrušit po přidání více dlouhých podrobných referencí), kdo chce, může mít udělátkem styl referencí všude stejný. Pokud by touto dualitou došlo k nějaké revertační válce, na obsahu to nic nemění, nestranný správce tedy může s klidem článek zamknout v jedné z verzí a počkat, až se obě strany dohodnou. --Dvorapa (diskuse) 12. 12. 2019, 15:10 (CET)
Vyzkoušel jsem Eukaryota a dlouhé reference se mi lépe čtou ve sloupcích než přes celou šířku. Jinak řečeno, i když jsou sloupce nejužší (než zúžením okna přeskočí na jednosloupcové), jsou z mého pohledu dostatečně široké i pro dlouhé reference. Navíc parametry co píše Jann se nepochybně dají upravit, kdyby se zdálo, že šířka sloupců je nedostatečná. Dvorapa po EK: Při malém množství referencí se to do sloupců automaticky nezalomí, jak výše uvedeno. Rozhodně jsem proti nějakému nesystémovému řešení záležející na mlhavých pravidlech a libovůli editora, navíc generující už naznačené zbytečné problémy a editace. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 12. 2019, 15:26 (CET)
Ještě jeden efekt to může mít a bohužel se na něj v diskusi možná trochu zapomenulo. Udělátka upravující vzhled referencí do sloupců jsou jen pro registrované čtenáře, tedy pro drtivou menšinu čtenářů, ano. Ale na druhou stranu to právě tu drtivou většinu, když se to trochu lépe zpropaguje, snadno láká k založení účtu, což je jeden z prvních kroků stát se třeba i součástí naší komunity. --Dvorapa (diskuse) 12. 12. 2019, 15:10 (CET)
Nezapomnělo, naopak se původně vycházelo z toho, že si to zkušený uživatel může změnit dle libosti a mělo by se především rozhodovat o tom, jak se to má zobrazovat standardně, tedy běžným uživatelům. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 12. 2019, 15:32 (CET)
Nemyslím si, co píše Dvorapa, že udělátky pro reference, ať budou libovolné (z více sloupců na méně nebo naopak), nalákáme většinu, aby se stala Wikipedistkami či Wikipedisty. I když by se to lépe zpropagovalo. Ani to nemá být našim cílem. My máme hledat řešení, které bude dobré pro velkou většinu ze všech uživatelů.--Pavouk (diskuse) 13. 12. 2019, 11:51 (CET)
Jsem pro responzivní reference ve výchozí podobě a pro udělátko pro možnost individuálního vypnutí/přenastavení. --Bazi (diskuse) 13. 12. 2019, 11:55 (CET)
V reakci na Petra Karla a Dvorapu měním stanovisko: Dlouhé reference jsou přehlednější ve sloupcích z objektivních důvodů a každý se o tom může přesvědčit v článku Eukaryota. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 12. 2019, 17:34 (CET)
Čtyři sloupce nemám ani při zobrazení přes celou obrazovku (š 1920) a to už jsou řádky článku tak dlouhé, že je to pro mě prakticky nečitelné. Ale chápu, že pokud skutečně někdo takové šířky obrazovky používá, že pak už zas ty jednosloupcové reference začínají být přehlednější, protože kromě těch úplně nejdelších se vejdou na jeden, max. dva řádky. Myslím ale, že to by mohlo pokrýt udělátko. --Matěj Orlický (diskuse) 12. 12. 2019, 19:19 (CET)
Ze stejně "objektivních" důvodů jsou pro mě větší reference ve více sloupcích mnohem méně přehledné (z pozice toho, kdo s referencemi skutečně pracuje a nemá je za přívěšek článku). A nechápu, proč dělá Matěj Orlický tvrdé zásahy do článku v rozporu s prvním bodem postupu, který sám navrhl a se kterým zde byl souhlas. Dělal si z nás srandu, když k němu chtěl potvrzující reakce? Proto už se této diskuse nebudu účastnit. Petr Karel (diskuse) 13. 12. 2019, 11:30 (CET)
Také se mi že Matěj Orlický jedná v rozporu s vlastním návrhem, co hůř že jako zkušený wikipedista edituje ve článku něco, o čem se právě vede diskuse. Ne, že by to robot nedokázal na základě konsensu v této diskusi snadno zrušit, spíš jde o princip. --Dvorapa (diskuse) 13. 12. 2019, 12:24 (CET)
Mrzí mě reakce, srandu si nedělám, první bod považuji za důležitější než druhý. Nestandardní zásah do článku mi přišel lepší způsob než kvůli tomu vytvářet jeho klon s tím, že to podstatně nevadí a dá se to snadno napravit – pokud to bude komukoli vadit, může to oprávněně revertnout – proto jsem výše použil trvalý odkaz. Sám bych jinak lokální úpravu zrušil po uzavření diskuse.
Objektivní důvod je, že příliš dlouhé řádky se špatně čtou a proto se v praxi nepoužívají. A protože jsou reference menším písmem, jsou ty řádky relativně delší. Co je „příliš dlouhé“ lze určit parametrem.
Druhý podle mě objektivní důvod je, že každá reference tvoří kompaktní blok, v jehož spodní části najdu odkazy a nad nimi titul publikace. Teď jsou tyto informace rozházené po celé šířce obrazovky a mám problém je najít a nesplést si třeba odkaz s jinou referencí. To se u sloupců stát nemůže.
A také bych chtěl připomenout, co jsem odpovídal už Dvorapovi: Nerozhodujeme o vzhledu pro toho, kdo s referencemi skutečně pracuje, ten si to upraví udělátkem, ale o standardním vzhledu, který vyhoví většině běžných uživatelů. To v odkazované diskusi nadnesl Jann a ještě důrazněji Frettie a Vojta Dostál.
Obhajuji tady sice responzivní zobrazení jako objektivně lepší, ale nepovažuji to za nic zásadního, sám udělátko nepoužívám, protože chci vidět, co vidí běžný uživatel a nemít problém u článků s referencemi zbastlenými lokální úpravou.--Matěj Orlický (diskuse) 13. 12. 2019, 12:29 (CET)
Zdravím, již jsem se vyjádřil v sekci "technika", tak jen opakuji, jsem pro. Ať se systém zjednoduší a technika nám (tedy hlavně neregistrované většině, která používá Wiki jen pro čtení a nepřemýšlí nad udělátky) usnadní zobrazování od širokých monitorů po úzké mobily. Na úvod zmíněné kroky 1-4 by to mohli zařídit. Jsem pro. --Pavouk (diskuse) 13. 12. 2019, 11:47 (CET)
Myslím, že se diskutující velkou většinou shodli na zavedení responsivních referencí za současného předělání udělátek (tj. zrušení těch co zavádějí reference ve dvou resp. třech sloupcích a vytvoření udělátka na vynucení referencí v jednom sloupci). Mohli by technicky zdatní kolegové změnu zavést? Připomínám, že donedávna fungující tag responsive v současnosti nefunguje. (Ale po zavedení responsivity jakožto výchozího nastavení tagu references nebude tag responsive potřeba, takže nám editorům to vlastně vadit nebude.) --Jann (diskuse) 21. 12. 2019, 18:00 (CET)
T241304 Zeptal jsem se tedy, zda to půjde systémově nastavit, nebo budeme muset pustit roboty, kteří budou přidávat klíčové slovo responsive do článků. --Dvorapa (diskuse) 21. 12. 2019, 18:58 (CET)
Hezké odpoledne, reference se od nynějška zobrazují ve více sloupcích automaticky. Komu to nevyhovuje, má k dispozici udělátko. --Dvorapa (diskuse) 8. 1. 2020, 13:24 (CET)
Jak se stavíte k vkládání propagačních sloganů v referencích (např. Nejdůvěryhodnější zpravodajský web v ČR)? Při automatickém vkládání referencí pomocí nástroje se vloží i tento slogan (máme toho tady celkem dost). Osobně se snažím při ručních editacích takové dovětky mazat (podobné je i Aktuálně.cz - Víte, co se právě děje). Mělo by se to roboticky odstranit? Na druhou stranu – není to zásah do názvu citace? — Draceanediskusepříspěvky14. 12. 2019, 16:22 (CET)
Není, to je jen propagační slogan z automaticky vytvářené citace, který by přebírán být neměl. Občas je to roboticky odstraňováno ([1], [2]). --Harold (diskuse) 14. 12. 2019, 16:26 (CET)
Bez obav, není to zásah do názvu citace, tím je název článku na příslušném serveru, třeba zmiňovaném ČT24. Také jsem pro robotické odstranění, pokud to samozřejmě některý z botovodičů bude umět provést. --Mario7 (diskuse) 15. 12. 2019, 17:17 (CET)
Pokud jsem dobře hledal, tak z běžných českých mainstreamových médií je to asi problém jen těchto dvou zmíněných. --Harold (diskuse) 16. 12. 2019, 08:18 (CET)
Protože se to stále děje [3], stačilo by (prozatím), aby se tyto dvě fráze do parametru „periodikum“ nepřebíraly. Když se vyskytnou další, lze aktualizovat. --Vlout (diskuse) 16. 12. 2019, 09:20 (CET)
Chtělo by to nějakého automaticky odstraňovacího robota (Dvorapa?). Zatím evidentně stačí na tyto dvě fráze, kdykoli lze přidat nebo změnit, že ano. --Vlout (diskuse) 8. 1. 2020, 18:39 (CET)
Nechal jsem robota to ve článcích poodstraňovat. Mohu ho nechat to dělat třeba jednou týdně? Jinak kdyby bylo potřeba odstraňovat nějaký další přesný úryvek textu, pak do této stránky stačí přidat na nový řádek přesné znění kousku textu, který se má odstranit. Při editaci stránky ale bacha, každý řádek stránky se přesně a nemilosrdně odstraní ze článků, kde se vyskytuje. --Dvorapa (diskuse) 8. 1. 2020, 22:35 (CET)
Rozumím, u zdroje bohužel asi moc nezmůžeme. Teoreticky by šlo nastavit naše citační šablony (resp. modul @Jvs:), aby to jen nezobrazovaly (jako u jazyk=cs), nevím, co je lepší řešení. --Dvorapa (diskuse) 9. 1. 2020, 01:14 (CET)
Nemyslím, že by to byl problém jen českých zdrojů. Pak by určitě stálo za to nastavit přímo v extenzi možnost blacklistovat určité fráze - uživatel se pokusí vložit referenci z blacklistovaného zdroje, extenze ale před uložením odstraní z určeného parametru blacklistovanou frázi. Jen nevím, která extenze za to může. JAn (diskuse) 9. 1. 2020, 07:13 (CET)
Lidovky ještě dávají za titul článku označení rubriky (např.: Na demonstraci francouzských odborů dorazilo 450 000 lidí, chtějí vyslat signál vládě | Svět). Letmo jsem to projel a nasbíral jsem tato označení: | Domov, | Svět, | Energetika, | Firmy a trhy, | Kultura, | Lidé, | Hokej, | Fotbal, | Názory. Nejspíš toho bude více. Dá se to také botem likvidovat nebo se tyto znaky a slova mohou objevit i jinde ve zdrojovém kódu článků? A další věc – Šablona "Citace elektronického periodika" dokáže automaticky načíst velké množství periodik, ale ne všechna. Například BBC musím do kolonky Periodikum vypsat ručně. Natahuje šablona názvy periodik z nějakého seznamu, který se dá eventuálně doplnit? Nebo dá se tomu pomoci jinak? Díky. --Radek Linner (diskuse) 9. 1. 2020, 20:32 (CET)
Nedělá to šablona, ale editační okno. Tahá data z databáze Worldcat, která v některých případech zrovna vhodná není (řešíme, zda by nešlo, aby zkoušela nejprv tahat data z NK ČR, ale vypadá, že řešení je v nedohlednu). --Dvorapa (diskuse) 9. 1. 2020, 20:40 (CET)
Propagace mobilní aplikace
Zdravím, všiml jsem si, že na anglické Wikipedii se na mobilním webu zobrazuje banner podporující mobilní aplikace pro Android a iOS (příklad Android, příklad iOS). Nevím, jak to funguje, ale mě, jako přihlášenému uživateli se banner nezobrazuje a nepřekáží. Zobrazí se mi pouze jako nepřihlášenému. Myslím si, že by mohlo být dobré tuto propagaci zapnout i na české Wikipedii. Mobilní aplikace je (podle mě) pro čtenáře přehlednější a pohodlnější. Jste pro, či proti? --Patriccck (diskuse) 21. 12. 2019, 15:31 (CET)
Nelíbí se vám, jak jsou tyto aplikace udělané? Kdyžtak to můžeme zkusit vývojářům předat, aby na tom zapracovali. --Dvorapa (diskuse) 21. 12. 2019, 18:39 (CET)
V tomhle případě se ale propagují aplikace, ne platformy. A aplikace Wikipedie existují pro nejvíce zastoupené platformy na trhu, což jsou zrovna nyní tyhle dvě, ať se to komu líbí nebo ne. Kdyby teď trhu dominoval BlackBerry OS a třeba LineageOS, tak se vsadím, že vývojáři Nadace budou primárně pracovat na aplikacích pro tyto platformy. --Dvorapa (diskuse) 21. 12. 2019, 18:47 (CET)
To je úhel pohledu. Já to vnímám jako propagaci platforem. A jistě, důvody, proč vývojáři Wikipedie uživatelům těmto platforem chtějí vyjít vstříc a na uživatele jiných platforem kašlou, jsou mi srozumitelné. To neznamená, že s tím souhlasím.--Tchoř (diskuse) 21. 12. 2019, 18:49 (CET)
„Můžeme o tom diskutovat, můžeme o tom vést spory, můžeme s tím i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se proti tomu dá dělat…“ Jinak řečeno měli bychom být rádi, že vývojáři pro čtenáře Wikipedie na mobilních telefonech vyvíjí celkem dobré aplikace a dát také čtenářům Wikipedie možnost tyto dobré aplikace objevit, ne si je schovávat pro sebe. Ne každého napadne, že Wikipedie má i svoje aplikace a vydá se je sám od sebe hledat na příslušné obchody s aplikacemi. --Dvorapa (diskuse) 21. 12. 2019, 19:11 (CET)
Jak píše Dvorapa, nejedná se o propagaci platforem. Myslím, že banner byl nasazen kvůli tomu, aby se samotným čtenářům lépe používala Wikipedie, ne kvůli propagaci OS. --Patriccck (diskuse) 21. 12. 2019, 19:37 (CET)
Já si nemyslím, že úmyslem je propagovat platformy, natož že by to bylo úmyslem prvotním. Ovšem platformy to propaguje, ne že ne.--Tchoř (diskuse) 21. 12. 2019, 19:47 (CET)
Myslel jsem tím, že ta aplikace je jen pro anglickou verzi Wikipedie. --Vlout (diskuse) 21. 12. 2019, 20:12 (CET) Aha, tak už není. Kdysi jsem ji měl, ale tehdy byla omezená jen na tuhle verzi. Tak v pořádku. --Vlout (diskuse) 21. 12. 2019, 20:24 (CET)
To mi něco připomíná. Pokud někdo máte iOS, tak bych poprosil, zda byste si mohli aplikaci nainstalovat a opravit překlady. Aplikaci překládám, ale výsledek nevidím, takže by bylo lepší, kdyby to někdo zkontroloval. Překlady asi nebudu nejlepší, když někdy neznám přesný kontext. Odkaz: translatewiki.net. Samozřejmě i pro aplikaci pro Android je pomoc vítána. Předem děkuji za případnou pomoc. --Patriccck (diskuse) 21. 12. 2019, 20:50 (CET)
Na enwiki to jde skrz [4]. Nejsem si jist, zda nejde jen o nějaký experiment. Zeptal jsem se zaměstnance WMF, který banner nasadil - dám vědět, co odpoví. --Martin Urbanec (diskuse) 21. 12. 2019, 21:00 (CET)
Zdravím. Myslím, že by si požadované přesuny zasloužily trochu víc pozornosti, podobně jako jsou diskuze o smazaní. Třeba už jen umět vygenerovat přehledný seznam a viditelně se na něj odkázat z nějaké hlavnější strany. Návrh seznamu jsem udělal ručně zde: Diskuse ke kategorii:Údržba:Články k přejmenování#Seznam. Motivace: 1) je vidět, jak dlouho už návrh hnije a že by se mu mohla konečně věnovat pozornost 2) přilákání potenciálních rozumbradů :), no právě jako u DoSů. 3) Stáhnout počet projednávaných žádostí na rozumnou míru, aby to bylo přehlednější a aby se tomu byla věnovála větší péče (náhodní řešitelé se spíš zapojí, když nebude sáhodlouhý seznam). Chrzwzcz (diskuse) 22. 12. 2019, 10:01 (CET)
Budu rád. A pokud víte jak spravit tabulku, aby uměla řádně sortovat i podle sloupečku ve kterém je vyplněn datový typ datum, aby to mělo ještě větší efekt ;) Pro aspoň trochu větší zviditelnění jsem včera vrátil "přejmenovat" do Šablony OznámeníRC. Chrzwzcz (diskuse) 22. 12. 2019, 13:49 (CET)
Však to nikam nespěchá. Buď si navržený přesun pohlídá navrhovatel, nebo to není natolik zásadní změna či natolik sledovaný článek, aby mu prodlení nějak ublížilo. Nebo je v tom nějaký problém? --Bazi (diskuse) 22. 12. 2019, 17:11 (CET)
Je. Stejně jako u DoSů přispívají (jistě) lidé jen proto, že to vidí v seznamu navržených, ne proto, že by snad měl dané stránky ve sledovaných a přibyla tam šablona. A teď si představte, že je 300 DoSů současně - bude pořád ještě někdo "náhodně" přispívat? Nebude, a IMHO minimálně takový počet by teď v kategorii přesunů byl, kdyby se spoléhalo jen na aktivní roli navrhovatelů a ne na tři čtyři aktivní blázny, kterým přetékající kategorie článků ověnčených nádhernou šablonou na přesun přijde nepatřičná. Zvlášť když se dá rozhodnout rychle, nač to tedy zdržovat - stačí to jen víc zpropagovat, ať se zapojí víc lidí, kteří si nevšimnou zastrčené kategorie a nových přírůstků do sáhodlouhé kategorie, a dá se rozhodovat rychleji. Jo, přetékají i jiné kategorie a tím nám ověnčují články jiné parádní šablony - návrhy na rozdělení, výzvy ke globalizaci a aktualizaci atd. ... ale tam snad mají aspoň ten základ správně - přiléhavé jméno článku :) Jinak se na to dá taky zaměřit, když přestanou přetékat jiné (kritičtější) údržbové kategorie. Chrzwzcz (diskuse) 22. 12. 2019, 18:09 (CET)
Mimochodem, při přesunutí článku se nezmění štítek na wikidatech, ani po dlouhé době (interwiki se ale změní, to je v pořádku). Tak to bylo vždycky? Já to dělám ručně, ale obecně to asi ne každý udělá - a v pravidlech nevidím nic o tom, že by to měl přesouvající kontrolovat a řešit. Jenže takhle se názvy na wikidatech časem zjevně rozklíží s návy článků (stránek) a tomu by se snad mělo předcházet. Chrzwzcz (diskuse) 22. 12. 2019, 23:01 (CET)
Tak ono to ani není žádoucí. Wikidata nejsou odraz wikipedie, je to samostatný projekt - když už, tak by se měl nový (nebo spíš původní) štítek přehodit do aliasů. Neměl by zmizet. --frettie.net (diskuse) 24. 12. 2019, 09:04 (CET)
Tak on obecně štítek na wikidatech nemusí být shodný s názvem článku. Například Janové Novákové, kteří jsou na wikipediích rozlišeni rozlišovači, mají všichni na wikidatech štítek Jan Novák a rozlišeni jsou Qkódem, resp. pro lidi popisem). --Jann (diskuse) 24. 12. 2019, 13:51 (CET)
Kromě chybějícího rozlišovače a velikosti prvního písmene u obecných pojmů by měly být štítky na wikipedii shodné a mělo by se to dát do pravidel k přesunu. Kategorie a Šablony snad dokonce bez milosti a výjimek. Chrzwzcz (diskuse) 27. 12. 2019, 14:47 (CET)
Jaký je štítek na Wikidatech je ovšem spíš námět pro pravidla Wikidat, do toho nemá Wikipedie o nic větší právo promlouvat než třeba Wikizdroje nebo Wikicesty. My si nejvýše můžeme odhlasovat nějaké pravidlo toho typu, že pokud je štítek na Wikidatech jiný než zdejší název článku, pak přebírací skript (třeba do inforámečků) má zobrazovat název článku, nikoliv štítek z Wikidat (jinak já osobně jsem skoro automaticky proti sjednocování, protože většina sjednocování, které na Wikipedii vidím, je ve skutečnosti snahou nerespektovat pestrost reality).--Tchoř (diskuse) 27. 12. 2019, 16:40 (CET)
Zaviní se nekonzistence tady, má se to dát do zodpovědnosti tomu, kdo provádí přesun tady a dík těm, kteří tuhle zodpovědnost neodhazují a dělají to. Pestrost na wikidatech je žádoucí? Podívejte se do přesunů a řekněte mi, kde je pestrost chtěná. Se synonymy se má blbnout v textu, ne v kategorizaci a jednotném přístupu (očekávatelnosti) pojmenování. Pak aby se vymýšlelo jak wikidata v infoboxech zakazovat, protože to někdo rozvrtal a není to spolehlivé. V článku bývají "Obrázky, zvuky či videa k tématu XYZ ve Wikimedia Commons" Je docela hloupé, když se článek přejmenuje, ale tohle zůstane beze změny na původním názvu, který je v lepším případě také možný, ale méně vhodný, v horším případě pokud byl vyhodnocen v diskuzi o přesunu jako úplně špatný. A nevím, proč by měly kategorie a šablony mít na wikidatech jiný štítek než zde název. Jaký jiný užitek než pestrost z toho jde? Chrzwzcz (diskuse) 27. 12. 2019, 16:52 (CET)
Pokud se wikidatisté rozhodnou dát přednost jinému označení než wikipedisté, neznamená to, že jsou wikidata „nespolehlivá“.--Tchoř (diskuse) 27. 12. 2019, 17:41 (CET)
IMHO Wikidatisté začli zkopírováním wikipedie a očekávají, že si to wikipedisté opraví, když si to mění u sebe. Zvlášť když wikipedisté vesele přebírají z wikipedie štítky do svých šablon v článcích, a sami sobě v tom pak dělají směsku úplně špatných pojmenování, zavrhnutých pojmenování, preferovaných pojmenování a jediných správných názvů. Drtivá většina článků si po přesunu zaslouží i změnu štítku. Představa, že na Wikidatech bude probíhat nějaká paralelní diskuze o přesunech je teda dost děsivá. Wikidata jsou správa dat, ne (někdy i odborná) tlachárna jako wikipedie. Chrzwzcz (diskuse) 27. 12. 2019, 17:48 (CET)
Tady se myslím vyrábí trochu bouře ve sklenici vody. Ano, patrně ve velké většině případů bude/má být článek na Wikipedii pojmenován stejně jako položka na Wikidatech. Pokud dochází k přesunu článku na Wikipedii, mělo by se zvážit, zda by se neměla stejně přejmenovat i položka. Automaticky by se to ale dělat nemělo, protože existují důležité třídy výjimek. Jednak už ty zmíněné systematické (rozlišovače, velikost prvního písmene), ale také u konkrétních případů: Vazba položek na stránky na projektech často není úplně exaktní 1:1, článek a položka často řeší překrývající se, ale mírně odlišné koncepty. Položka musí být vždy pojmenována podle svého obsahu, ale je možno k ní navázat článek s mírně širším/užším pokrytím, který poté dává smysl pojmenovat trochu jinak. Takže: Ano, při přejmenování článku je rozumné zvážit i přejmenování položky, která by se měla udělat ve velké většině případů, ale ne, cílem není bezvýjimečná 100% shoda mezi Wikipedií a Wikidaty. --Mormegil✉27. 12. 2019, 18:11 (CET)
"Pokud dochází k přesunu článku na Wikipedii, mělo by se zvážit, zda by se neměla stejně přejmenovat i položka" - šup s tím do pravidel. Plus navrhuju připravit nějak automaticky seznam posledních přesunů nezměněných na wikidatech - pro manuální kontrolu po zapomínačích. O stoprocentním automatickém přejmenování štítku nepadlo nic krom otázky, jestli to tak náhodou dřív nebylo. Chrzwzcz (diskuse) 27. 12. 2019, 18:51 (CET)
"Pokud dochází... i položka" - ano, to by se do pravidel přejmenovávání článků/kategorií/šablon přidat mělo. --Jann (diskuse) 27. 12. 2019, 19:38 (CET)
A co byste třeba řekli na novou Šablona:OznámeníRC/Přejmenování pro top 5 nejstarších, nebo starších než 6 měsíců, teď by obojí vypadalo zhruba tak bylo:
I s pomocí kolegů se podařilo stlačit počet požadovaných přesunů článků na 2! (+ kategorií na 0 a šablon na 8) Takže jsme momentálně ve stavu, kdy je míň článků požadováno přejmenovat než smazat, a to je pěkné. Chrzwzcz (diskuse) 19. 1. 2020, 20:30 (CET)
Wikimedia Foundation plánuje celé hnutí Wikimedia přejmenovat na Wikipedii. Co si o tom myslíte?
Ahojte,
rád bych všechny české redaktory pozval do Kavárny na slovenské Wikipedii, protože tuto diskusi považuji za mimořádně důležitou, co se budoucnosti hnutí týká:
@Luky001: Pro upřesnění a v rámci boje proti clickbaitům: "Wikimedia Foundation plánuje" je velmi silné vyjádření – je to zatím v rovině výzkumného projektu jejich týmu Communications, který zkoumal pro a proti návrhu a předkládal je jako informaci radě Wikimedia. Nutno dodat, že se proti tomu v mezinárodní komunitě zvedla vlna odporu téměř ze všech stran. Jediný, kdo byl nadšen, jsou fundraiseři - ti ví, že získávat peníze pro Wikipedii je jednodušší než fundraisovat pro Wikimedia. V současném znění strategického textu 2030 to ale pokud vím není ani zmíněno. Myslím, že návrh je v tuto chvíli u ledu, či alespoň nemá velkou podporu. Jasně, je důležité tu diskuzi sledovat, i my ve Wikimedia ČR jsme vesměs proti, ale zatím je to skutečně v hypotetické rovině.--Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 12. 2019, 16:41 (CET)
@Vojtěch Dostál: Vojtěchu, určitě bych záměrně nešířil clickbait. Včera jsem si myslel totéž, co si myslíš. Přijde mi tedy vtipné, že ani Wikimedia ČR o ničem netuší. Ono to bohužel už vypadá jako hotový plán, viz zde na Mete, v červnu 2020 to už má jít ven (viz trochu výše a zjistíš, že asi nejde o návrh). Celé se to plánuje tuto ve skupině na FB (přidal jsem se dnes) a v téhle skupině na Wikimedia Space. Vlna odporu se zvedla, komunikační tým si ale statistiky udělal tak, aby měli podporu (na slovenské Wikipedii jsem se rozepsal více). --Luky001 (diskuse) 27. 12. 2019, 18:05 (CET)
Asi oba mluvíme o něčem trochu jiném; radikální varianta plánu hovořila o přejmenování nadace a jejích projektů, to, o čem hovoříš, je návrh výrazně drobnější změny. Jedná se o upřednostnění brandu "Wikipedie" při fundraisingu. Jediné překvapení pro mě je, že by se mohlo změnit i jméno nadace WMF, to jsem opravdu nevěděl. Zeptám se po Novém roce naší ředitelky, zda o tom ví více, a případně se zde ozvu s informacemi (@Klára Joklová:). --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 12. 2019, 18:18 (CET)
Myslím, že tohle mluví za vše (viz. priložené obrázky). Projekty se nepřejměnují, ale slovo Wikimedia v tomto plánu přestává existovat. Jakkoliv absurdní to zní, Wikipedie Česká republika bude nejspíše název v budoucnosti, pokud se nerozhodnete neakceptovat nadaci (Affiliates are critical participants in this project as they use the “Wikimedia” brand today. After consulting and collaborating with the Foundation on this process, Affiliates will each have the option to change their branding by opting-in to the proposed changes. It’s a choice for each group.zdroj)
Hnutí Wikimedia je hnutí komunitní. Proto se laicky domnívám, že nelze provést takovouto radikální změnu bez souhlasu komunity.--Gampe (diskuse) 27. 12. 2019, 18:59 (CET)
Komunikační tým momentálně má jasno v tom, že chtějí zrušit název Wikimedia a nahradit ho Wikipedii. S komunitou chtějí diskutovat už jen to, jak to udělat. Ne, jestli to udělat. Nato souhlas již podle nich dostali v diskuzi o tomto návrhu, přitom metriky, které použili, jsou nanejvýš kontroverzní, stejně tak, kolik lidí z celého hnutí se reálně vyjádřilo. --Luky001 (diskuse) 27. 12. 2019, 23:11 (CET)
Myslím si, že navrhované přejmenování je rozumné. Wikipedii znají skoro všichni, ale Wikimedia nikomu nic neříká. Domnívám se, že nám to hodně zjednoduší práci, když budeme někomu náš projekt představovat. Nejde jenom o peníze, ale třeba i o to, aby lidi darovali fotky Wikipedii (jasné jak facka) vs. když je mají darovat WM Commons.--Ioannes Pragensis (diskuse) 27. 12. 2019, 23:38 (CET)
Přesně tak. Takže dopad nulový až kladný, což se vyplatí. Budovat to na značce, která rezonuje a ne na neznámém zastřešujícím názvu. Možná zvážit něco na způsob Wikipedia Foundation nebo Wikipedia Group, ale jinak hodnotím jako marketingově krok správným směrem. A lokální "pobočka" by to mohla vzít jedním vrzem společně s vyhozením republiky z názvu ;) Na to, jaké důvody se uvedly v centrále a jestli to zdůvodňovaly zfušovanými metrikami nebo výzkumy, to je pro mě teď úplně jedno, já odpovídám na nadpis tohoto tématu :) Chrzwzcz (diskuse) 27. 12. 2019, 23:48 (CET)
@Ioannes Pragensis: O to těžší jim pak ale zase bude vysvětlit, že ne, pouze té encyklopedii je dát nemohou. Že je mají nahrát na další projekt Wikipedia Foundation, aby byly na Wikipedii použitelné, ale i když se jim řeklo, ať prosím fotky dají Wikipedii, tak je může stejně kdokoli na skoro cokoli využít i jinde. --27. 12. 2019, 23:58 (CET), Utar (diskuse)
Fotky mají uvolnit pod svobodnou licencí. Jakou omáčku jim k tomu kdo dá, tedy že tuto licenci vyžaduje Wikipedie/hnutí Wikimedia/Wikimedia Commons, to už je úplně jedno.--Tchoř (diskuse) 28. 12. 2019, 01:16 (CET)
@Utar: Já si právě slibuji, že jim to už nebude potřeba vysvětlovat. Že to budou nějaké technikálie v pozadí, ale že pro člověka, který chce poprvé v životě nahrát fotku do Commons, to bude prostě nahrávací rozhraní Wikipedie, zaštítěné jenu známým logem s písmenkovou zeměkoulí. Kdo se bude chtít stát správcem na Commons, tak to bude muset vědět, ale pro všechny ostatní to bude takhle jednoduché.--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 12. 2019, 09:33 (CET)
Celý výzkum brandu Wikimedia vs. Wikipedia i diskuzi jako pobočka sledujeme, cca od jara loňského roku, kdy jste s nimi byli seznámeni, obavy za nás jako pobočku jsme sdíleli, vnímáme samozřejmě i možné výhody. Je zřejmé, že každý bude mít na obdobnou změnu svůj názor. Na začátku roku bychom se měli dozvědět více o plánu a šíři dopadu celé změny. --Klára Joklová (diskuse) 3. 1. 2020, 16:49 (CET)
Zdravím vespolek. Po dlouhých diskusích na různých místech, které často posléze usnuly, se Dvorapa odhodlal k radikálnímu kroku a stránku Nápověda:Obsah předělal podle vzoru polské wiki - na vzhledu jsme se celkem shodli a budiž mu za to velký dík. Je to ale víceméně jen překlad, bude se muset hodně dopracovat. Abychom tu stránku neměnili uživatelům pod rukama, překopírovala jsem ji na WikiProjekt Nápověda/Obsah nově a rovnou tam udělala svoje doplňky a úpravy (oddělovač odkazů -- je tam z nouze, protože původně tam byla šablona pro |, se kterou neumím pracovat - | tam zůstane, je to hezčí, ne?). Za důležitý považuju úvodní blok, co zatím chyběl, a pak si myslím, že tu byla obecná shoda na tom, že nováčci mají být směrováni na VE (podblok Jednoduchá editace). Zveme další zájemce k zapojení na úpravách této stránky a k diskusím i nad dalšími otázkami souvisejícími s nápovědami. Nejvíc jsme zatím diskutovali na WikiProjekt Nápověda/Zpětná vazba, tak možná tam? --Helena Dvořáková (diskuse) 6. 1. 2020, 23:13 (CET)
Protože týden nikdo stránku needitoval ani nediskutoval, udělala jsem úpravy v Nápověda:Obsah naživo. Moje editace byla revertována, ačkoli měla jen určité nedostatky (zase jiné měl ten první nástřel). Myslím, že se nemuselo revertovat, když nová verze obsahuje více (např. Účet a Pískoviště) a nic se neztratilo - úpravy vzhledu lze opravit. Aby bylo jasné, co jsem v původní podobě měnila, popsala jsem vše na Obsah nově. A abychom nevedli s @Dvorapa: revertační války, prosím další wikipedisty, které to zajímá, aby psali připomínky kurzívou přímo do textu na WikiProjekt Nápověda/Obsah nově. Dát nápovědu do pořádku je opravdu potřeba a už by se to nemělo táhnout dlouho. --Helena Dvořáková (diskuse) 14. 1. 2020, 13:02 (CET)
Měl jsem to rozepsané do diskuse, ale když jsem měl už asi pět odstavců s chybami, tak jsem se na to vykašlal a jen to revertoval. Bylo toho prostě moc. --Dvorapa (diskuse) 14. 1. 2020, 20:50 (CET)
@MichalZobec: Takových střetů zájmů je tu plno. Něco se smaže, něco je ještě v přijatelném stavu. Pravidla o firmách, co jsem navrhoval výše udělat, se nikdo neujal. OJJ, Diskuse10. 1. 2020, 19:57 (CET)
Ukrajinské dopravní letadlo
Dávám na uváženou, že nám chybí článek o sestřelení ukrajinského letadla Íránem. A zmínky o tomto aktuálním velkém neštěstí v různých článcích. Sám nemám nyní ani zítra možnost tyto informace do Wikipedie zapracovat. --Zbrnajsem (diskuse) 11. 1. 2020, 22:55 (CET)
Na Commons je k tomuto tématu nahraných skoro 400 fotografií, pokud se to chce někomu probrat a zařadit do článku. Jen upozorňuji, že některé nejsou pro slabší povahy co jsem četl na Commons.--TFerenczy (diskuse) 12. 1. 2020, 00:08 (CET)
Slovenská D1
Všiml jsem si, že během této úpravy zmizelo z článku Dálnice D1 (Slovensko) 39 kB textu, což mi přijde moc na „Aktualizace informací, facelift, změna pořadí sekcí, doplnění přehledu úseků dálnice, komplet přepsání sekce historie, oprava údajů o délce dálnice, kontrola souladu s wiki SK“. Mohl by se na to někdo detailněji podívat? Podle mě část editace bude přínosná (takže nerevertuji – k nějaké aktualizaci určitě došlo), ale vyhodit tolik dat zavání jejich ztrátou. Např. přestalo fungovat toto přesměrování (a podobné). — Draceanediskusepříspěvky15. 1. 2020, 20:15 (CET)
Vypadá to na ne úplně dokonalý překlad ze Slovenštiny (hromada věcí stále ve slovenštině ve článku je). Pozitivní je, že je nyní článek přehlednější a lépe strukturovaný, negativní však je, že se ztratilo hodně informací o průběhu výstavby a především pak velké množství zdrojůveškeré reference. --Dvorapa (diskuse) 15. 1. 2020, 20:58 (CET)
Z toho důvodu bych revertoval na předchozí verzi i za cenu ztráty nejnovějších aktualit a znepřehlednění obsahu článku. --Dvorapa (diskuse) 15. 1. 2020, 21:10 (CET)
Wiki Loves Love is back again in 2020 iteration as Wiki Loves Folklore from 1 February, 2020 - 29 February, 2020. Join us to celebrate the local cultural heritage of your region with the theme of folklore in the international photography contest at Wikimedia Commons. Images, videos and audios representing different forms of folk cultures and new forms of heritage that haven’t otherwise been documented so far are welcome submissions in Wiki Loves Folklore. Learn more about the contest at Meta-Wiki and Commons.
V infoboxech politických stran přibývají obrázky i u tzv. řádkových informací, tedy např. jménu předsedkyně nebo předsedy, třeba Trikolóra hnutí občanů. U Pirátů je ta již celkem dlouho. Několik jsem jich vymazal, ale nejsem si jist, třeba je to dovoleno. Dle mě je to divné, narušujete to jednotný vzhled a jen natahuje infobox. --Pavouk (diskuse) 19. 1. 2020, 01:55 (CET)
Tak zrovna třeba fotografie předsedy strany či hnutí by tam být mohla, ne? Plejáda snímků dalších předních činovníků uskupení je už asi navíc, to budiž. --Jan Polák (diskuse) 19. 1. 2020, 02:44 (CET)
Podle mě odstranit, viz Dvorapa. V článcích o městech taky nedáváme ke jménu starosty/primátora jeho fotku, v článcích o firmách ke jménu ředitele jeho fotku, v článcích o státech ke jménu vrcholných představitelů jeho fotku, atd. --Harold (diskuse) 19. 1. 2020, 10:05 (CET)
Tak sem cca 10 obrázků u jmen předsedkyň a předsedů smazal (naposled tu odkazovanou Trikolóru). Kdyby se to objevovalo znovu a jinde, tak bychom museli nějak řešit. --Pavouk (diskuse) 20. 1. 2020, 17:57 (CET)
Zdravím všechny, všiml jsem si, že článek stockholmský syndrom patří v poslední době mezi nejpopulárnější články. Tento článek je naneštěstí neověřený a zřejmě obsahuje vlastní výzkum. Proto bych chtěl požádat, abyste se občas (ideálně několikrát týdně) podívali na nejnavštěvovanější články a pokusili jste se špatné články o tématech, které vás zajímají vylepšit. Rád bych článek o stockholmském syndromu vylepšil, ale v tomto tématu se nevyznám. Každý článek si zaslouží vylepšit, ale tohle je naše vizitka. --Patriccck (diskuse) 22. 1. 2020, 17:54 (CET)
Movement Learning and Leadership Development Project
Hello
The Wikimedia Foundation’s Community Development team is seeking to learn more about the way volunteers learn and develop into the many different roles that exist in the movement. Our goal is to build a movement informed framework that provides shared clarity and outlines accessible pathways on how to grow and develop skills within the movement. To this end, we are looking to speak with you, our community to learn about your journey as a Wikimedia volunteer. Whether you joined yesterday or have been here from the very start, we want to hear about the many ways volunteers join and contribute to our movement.
To learn more about the project, please visit the Meta page. If you are interested in participating in the project, please complete this simple Google form. Although we may not be able to speak to everyone who expresses interest, we encourage you to complete this short form if you are interested in participating!
V infoboxech států {{Infobox - zaniklý stát}} je ke konci položka "státní útvary a území Předcházející: .... Nástupnické: ....", např České království. Chtěl bych se zeptat, co do ní patří. S jistým údivem jsem zjistil, že otázka není tak jednoznačná jak jsem si myslel.
Totiž můj rozum mi říká, že stát vznikl na místě nějakých předchůdců, transformací jiného celku (např. IV. >>> V. francouzská republika), rozdělením/vydělením ze staršího státu (Československo z Rak-Uherska), sloučením několika celků (sovětské republiky do SSSR) a ty starší celky jsou jeho předchůdci. Pak stát existuje, zabírá nová území a státy a zase je ztrácí. A nakonec zanikne, přižemž na jeho místě vznikne jeden nebo více (Československo se rozdělilo do dvou států, SSSR do 15) nových států. To jsou nástupnické státy.
jakékoliv státy, jejichž území daný stát v průběhu svých dějin zabral (plně nebo zčásti), takže předchůdcem Sovětského svazu by nebyly pouze sovětské rebubliky které ho roku 1922 založily, ale i Československo, Finsko, Polsko a x dalších zemí. Finsko by bylo současně i nástupcem SSSR, protože roku 1941 mu určité území sebralo. Francie a Německo by vzhledem k posunům svých hranic byly svými mnohonásobnými předchůdci i následníky... Pravidlo má mimo jiné kuriózní efekt, že „předchůdcem státu X“ může být stát vzniklý i několik století po vzniku státu X. A následníkem státu X může být stát zaniklý o staletí dříve.
státy, které zanikly desítky let nebo i déle před vznikem daného státu (s odůvodněním, že je na jejich bývalém území, případně že v daném státu žijí potomci obyvatel těch dávno zaniklých zemí; nevadí přitom, že mezitím změnili svou identitu - jméno etnika, víru..)
sousední státy (s odůvodněním, že v daném státu žijí přistěhovalci od souseda, nebo obyvatelstvo příbuzné s obyvatelstvem souseda. (např. předchůdcem USA by bylo Německo a Itálie a Čína protože přistěhovalectví, předchůdcem českého knížectví a království pak Německé království protože kolonizace...)
analogicky pro následnické státy - státy které si ukously území dané země (i jen pár hektarů), státy které vznikly desítky let po jeho zániku (např. EU jako následník nacistického Německa), sousední státy s kulturním vlivem dotyčné země atd.
Co říkáte? Máme termín "státní útvary předcházející a nástupnické" používat ve významu v jakém je používá spisovná čeština, v níž předchůdce je "co je nebo co se děje dřív než něco jiného, zpravidla ve vývojové řadě" a podobně nástupce. Nebo v širším významu používaném pouze pro účely infoboxu? Nebo přejmenujeme položku infoboxu? A jak?
PS. Záměrně používám příklady bližší, spíše evropské, než dálnovýchodní o které šlo v debatě s kolegou. Na principu to nic nemění. --Jann (diskuse) 24. 1. 2020, 16:51 (CET)
Celkově mi to přijde takové "úchylné". Předcházející stát po staleté pauze na jedné straně, na druhé straně vypisování všech mikroúzemíček, která byla předchozí základ pro nový. A třeba právě u Československa "zaniklý stát" Třetí Československá republika, nástupnické Československá republika (1948–1960), pak Československá socialistická republika a pak Československá federativní republika a pak Česká a Slovenská Federativní Republika. Z mého pohledu nadhledu zaniklo Československo mezi lety 1945 a 1992 jen jednou jedinkrát. Vždyť ani ty oficiální názvy nesedí (Třetí Československá republika). Za mě si to zaslouží velkou dietu. Chrzwzcz (diskuse) 24. 1. 2020, 18:31 (CET)
1 Serpentis
Zdravím, opravil jsem tuto hvězdu, ale vše, co o ní bylo, bylo špatně, včetně souhvězdí. Pro znalé, Flamsteedovo označení 1 vždy bude na hranici souhvězdí, a stejně tak poslední hvězda. A toto je zářný příklad, proč by se u vesmírných objektů měla dodržovat encyklopedická významnost. Ostudu ale tato hvězda se třemi návštěvami za měsíc nedělá. Ale o to jsem se kdysi na české wikipedii snažil (dodržování encyklopedické významnosti), ale zůstal jsem nepochopen, nesmazali se ani Nadvšencovi hvězdy, ale na druhou stranu na toto téma mohl někdo popsat pár stránek v bakalářce.-:)) Nevím, jestli mě teď pochopíte.Mirek25627. 1. 2020, 13:04 (CET)
Vážení a milí kolegové, wikipedisti. Blíží se konec roku a s tím i termín řádných voleb do Arbitrážního výboru. Dvěma arbitrům končí mandát a dle interních informací to vypadá, že nehodlají znovu kandidovat, zároveň jeden z arbitrů navíc zvažuje předčasné ukončení své činnosti. Volby do výboru byly vyhlášeny již na konci listopadu a přesto se zatím nepřihlásil žádný kandidát. Poslední roky navíc osobně nabývám dojmu, že kandidáty spíše zoufale hledáme a přemlouváme jednotlivce, kteří to vlastně zprvu ani moc dělat nechtějí. Naskýtá se proto otázka, má komunita o služby Arbitrážního výboru ještě zájem nebo ne?
Do 22. ledna 2020 je sice ještě celkem dostatek času, nicméně jakožto jeden z končících arbitrů si dělám o funkčnost Arbitrážního výboru po volbách starosti. Apeluji na uživatele zvažující kandidaturu, aby měli odvahu a podali ji. Zároveň bych se rád zeptal komunity, jak by si přála postupovat v případě, že do 22. ledna žádní kandidáti nebudou. Má se v tom případě výbor rozpustit a zrušit? Změnit systém volby arbitrů? Díky všem za podněty. --Mates (diskuse) 30. 12. 2019, 21:55 (CET)
Mám k tomu nějaké postřehy. Práce arbitrů je důležitá. Málokdo si to už asi dneska uvědomuje, časy VZ, Tomy, sporů Baziho, Palua, Chalupy, Cinika aj. (náhodný výběr, určitě se toho řešilo více) jsou dávno pryč právě díky AV a tyto spory už dávno nenarušují běžnou komunikaci komunity. Práce arbitrů však je náročná, pokud mě nešálí paměť, tak je třeba vždy vyšťourat, prozkoumat a následně mimo wikikruhy prodiskutovat a rozhodnout každý případ, přičemž ten samotný proces může být velmi odrazující fakt. Asi by nebylo od věci, kdyby členové (i bývalí), kteří s tím mají zkušenosti, zkusili ostatním v této fázi hledání kandidátů trochu přiblížit fungování AV, popsat jejich zkušenosti, dobré stránky podílení se na AV vs. třeba i ty věci, které jsou na práci v AV nah**no. Kolik tím tráví běžně času a co je třeba třeba umět nebo naopak k čemu nebýt náchylný. Přiblížení práce AV komunitě, která o jeho funkci netuší ani ň a sama si potřebné stránky jen tak nepřečte nebo v nich plave, je jedna z věcí, která by mohla pomoci. Podobné jsem radil Michalovi, když se mě tehdy ptal, co s OTRS. --Dvorapa (diskuse) 30. 12. 2019, 22:31 (CET)
Dovolím si doufám realistický názor, byť se někomu nemusí líbit. Kdo by chtěl za současných poměrů kandidovat do AV? Snad jen zatvrzelý sadomasochista. Jakmile se v posledních letech objevila kandidatura do AV nebo na správce, případně potvrzení správcovských práv, museli kandidáti často projít zkouškou ohněm. Přijde mi, že takové požadavky nemáme ani na vrcholné představitele státu. Pokud tedy chceme, aby někdo někam na Wikipedii kandidoval, mějme požadavky rozumné a buďme objektivní. Každý z déle sloužících se už s někým někdy nepohodl, ale nebudeme se tím užírat navěky. Dále máme dost kňouralů, kterým bylo kdysi ublíženo a dodnes to nerozchodili, což se projevuje v jejich chování vůči komunitě. Druhá myšlenka je ta, že bez AV by se Wikipedie obešla. Nezpochybňuji minulou práci arbitrů v celku, ale poslední roky je to čím dál horší. Měsíce se vlekoucí případy, přičemž se neobjeví aspoň krátká zpráva jako "Pracujeme na tom", "Už jsme se prokousali tím a tím a chystáme se na to a to" nebo "Dlabeme na to". Vždyť ne všechna rozhodnutí AV ony problémy vyřešila. Když nebude AV, prostě bude potřeba asi lehce upravit pravidla pro blokování a správci tak budou muset najít odvahu sem tam vlepit pomyslnou facku i zkušeným wikipedistům, kteří se chovají jak malí kluci. Komunita Wikipedie jsou lidé z masa a kostí, proto používejme řešení, která se v běžném životě osvědčila. Nemusí se za všechno hned popravovat, ale výchovných pár facek ještě docela nedávno dokázalo vyléčit ledacos :-) Gumideck (diskuse) 30. 12. 2019, 23:53 (CET)
Dtto. Arbitrážní komisi vnímám jako zbytečnost, všechny ty spory bylo možné řešit standardním blokováním za narušování Wiki, jako je to dnes třeba na skwiki. U problematičtějších věcí (indef Tomy) by za mě stačil konsensus několika správců. Apeluji na kolegy, aby se zamysleli, že hlavní věcí na Wikipedii je obsah. Obsah a výhradně obsah. Jak se dnes dva kolegové pohádali, jestli je reakce ta nebo ta a jestli bylo blokováno na měsíc v souladu s pravidly nebo na delší dobu a další interní záležitosti čtenáře nezajímají. Podobná imitace soudu jen zdržuje od tvorby obsahu a natahuje problémy, které lze vyřešit jednodušším způsobem. Někdo tu zas napíše o moci správců a bla bla bla, ale v tom případě nevím, proč má mít tu moc zrovna skupinka lidí v AV, která prochází +- stejným hlasováním jako správci. Troufnu si tvrdit, Dvorapo, že mnoho z těch opatření napáchalo víc škody než užitku, protože bloky můžu užívat podle situace, kdežto např.: zákaz reakcí, kdy spolu dvě strany normálně komunikují a jedna z nich to žene na Nástěnku správců pro zákaz reakcí, jako to tuším bylo Bazi a Chalupa u článků týdne, tak to je směšné. Ono to hraní si na Matlocka asi fakt taková sranda nebude. Od zrušení AV bych si osobně sliboval, že by se jisté věci řešily jednodušším rychlým způsobem (stylu zablokuji kolegy, za opakované osobní útoky, ale nebudu jim bránit ve slušné debatě), ubylo by kňouralů, které baví citovat jednotlivé úseky opatření a dohadovat se nad tím a zbylo by víc času pro tvorbu obsahu. A od ledna mají správci novinku, blokování editace jednotlivých stránek pro jednotlivé uživatele. Tedy konečně bude možné např.: u editačních válek apod. zablokovat uživatele jen na určitou stránku a jinde ať si s radostí edituje. OJJ, Diskuse31. 12. 2019, 05:56 (CET)
Souhlas s Gumideckem a OJJem. Poslední rok ukázal, že se bez AV lze obejít, když přednést případ znamenalo prakticky odložit ho na dlouhé měsíce k ledu, dokud se nevyřešil sám. Problematické editory typu Nadvšenec projednávání před výborem stejně nezastavilo, no a těch pár jedinců, které vyloženě baví se soudit, hádat se o nuance v interpretacích výroků a citovat proti sobě paragrafy, si holt najde jinou zábavu. Bral bych to prostě jako vývoj a nedělal si s tím těžkou hlavu. A pokud se ukáže, že Arbitrážní výbor chybí, není problém uspořádat kdykoli mimořádné volby. ----Borzywoy (diskuse) 31. 12. 2019, 08:59 (CET)
Pár reakcí.
K práci v AV: Práce v AV je dost náročná a ne příliš atraktivní. Ve svém volném čase se zabýváte diskusními spory třetích osob a vyhodnocujete, kdo se ke komu chová ošklivěji a jak moc to omezuje chod Wikipedie. Pokud něco takového chcete dělat dobře a pořádně, zabere to trochu více času; musíte to opravdu projít a ještě prodiskutovat s ostatními. Souhlasím, že v posledním roce se projevila časová nedostupnost více arbitrů najednou (z nejrůznějších osobních důvodů, zpravidla mimo svět Wikipedie), která zapříčinila prodloužení doby rozhodování a reakcí (nejde totiž o rozhodnutí jednotlivce, arbitři se zpravidla na znění výstupů předem dohodnou). Zároveň se u některých arbitrů snížila vůle to dělat, což vzhledem k některým reakcím zde chápu, protože když takto náročnou práci považuje velká část komunity za zbytečnou, těžko se hledá vůle ji dělat. Navzdory tomu, že sám cítím, že situace poslední rok byla špatná, chci se zde arbitrů zastat, neboť rozhodovací doba nebyla výrazně delší od jiných procesů na Wikipedii (poslední revize smazání je v projednávání 7 měsíců, poslední žádost o komentář 9 měsíců).
@OJJ, Gumideck: Osobně zastávám názor zcela opačný, hlavní výhodu v AV vidím tu, že jde právě o kolektivní rozhodnutí více lidí, dobře zvážené na základě projití editací dotyčného. Správce naproti tomu (alespoň z mých mnohaletých zkušeností) se rozhoduje rychle, někdy impulzivně, řeší akutní problémy a to v krátkém časovém horizontu. A pro případ, že se správci rozhodnou o Vánocích pohádat, se hodí instituce, která by je případně mohla rozsoudit ;-). Obsah je samozřejmě nejdůležitější, ale podle mého názoru jsou neméně důležití lidé, kteří za ním stojí a musí se dohodnout. Bez lidí obsah nevznikne. Vyřešení potíží mezi několika aktivními editory pak nevidím jako čistou ztrátu času, ve hře jsou přece leckdy další roky editací od aktivních přispěvatelů. Pokud se však komunita shodne, že kompetence AV mají přejít na správce, bylo by asi fér si vynutit jejich potvrzení ve funkci. --Mates (diskuse) 31. 12. 2019, 12:04 (CET)
@Mates: Myslím, že nikdo nepochybuje o tom, že ty i ostatní arbitři děláte nelehkou a nevděčnou práci, která zabere hodně času. A to je právě ono: zabere hodně času, který se dá využít lépe. Pokud je nějaký uživatel problémový, nechť ho zablokují správci, Wikipedie nezchudne. Pokud jsou zkušení wikipedisté tak sobečtí, že svými malichernostmi zatěžují opakovaně ostatní, nechť je správci zablokují. Možná Wikipedie zchudne, ale protože wikizávislost si nevybírá, spíš se vrátí a budou rozumnější. Neustálý strach, abychom někoho náhodou neztratili totiž vede k tomu, že odchází zavedení wikipedisté znechucení zákulisím Wikipedie. Ale budoucnost AV je samozřejmě na kolektivním rozhodnutí, tohle je opravdu jen názor jednoho člověka :-) --Gumideck (diskuse) 31. 12. 2019, 12:18 (CET)
@Mates: Ano, dovedu si představit, že se jedná o časově velmi náročnou a zároveň i celkem zbytečnou činnost. Jak to vidím já. Na Wikipedii pracuju, protože to dělám rád, přináší mi to nějakou radost a uspokojení, jinak bych neměl důvod to dělat. Těší mě se třeba patlat celé léto s něčím podobným, abych se na to pak mohl podívat a říct si, že to je dobrá práce, užitečná pro čtenáře. Ale nevím, jak bys mě nachytal na to, celé léto se probírat nějakými diffy uražených anebo problematických editorů. Člověk má sám dost problémů a nepotřebuje svůj volný čas z vlastní vůle zaplňovat dalšími. Proto je asi v AV málo lidí.
Však s Vojtěchem Dostálem se to podařilo vyřešit i bez té arbitrážní komise, ne? Osobně taky doufám, že ten článek, kvůli kterému to vzniklo, bude již zítra nějak vaporizován.
Potvrzování funkce u všech správců osobně vidím jako liché, už z toho důvodu, že spousta z nich třeba ani podobná rozhodnutí dělat nechcou a soustředit se výhradně na blokování vandalů anebo technické náležitosti.OJJ, Diskuse31. 12. 2019, 12:25 (CET)
Podle mého názoru by měl AV jako orgán zůstat. Doufám, že se ještě někdo jako kandidát přihlásí. Vlastně ale jeden kandidát nebude stačitǃ Víme dobře, že pak ta volba samotná také není zrovna snadná, z více než 1000 wikipedistů se jí zúčastní jen malý zlomek. To není dobře, a dokonce je to tak, že mnozí správcové jsou mezi těmi, kdo se té volby nezúčastní. Mnoho lidí si tady hraje jen na vlastním písečku, to je bohužel fakt. Komunita je vedlejší. Jaká pak bude na Wikipedii rovnováha moci (ano moci) resp. pravomocí, když nebude AV? Nemyslím, že bychom tuhle otázku měli brát na lehkou váhu. --Zbrnajsem (diskuse) 31. 12. 2019, 12:36 (CET)
@Zbrnajsem: Z toho tisíce aktivních Wikipedistů (nevím, kde jste to číslo vzal, ale to je jedno) ale jenom zlomek ví o nějakých podobných komunitních procesech, většina budou nějaké občasné nováčkovské účty anebo lidi, kteří si jen píší a rozdělení moci je absolutně nezajímá a ani se jich netýká a u některých i pochybuji, jestli vůbec ví, za jakých okolností je tu možné blokovat uživatele atp. Chtěl bych upozornit na to, že se tzv. nedostatek hlasů netýká pouze voleb do Arbitrážního výboru, tam je to celkem dobré, ale například pokud v takové nominaci nejlepších článků zahlasuje deset lidí, tak to považuji za úspěch. Zrovna u toho orla jen devět lidí (i když tam to hlasování přeci jen probíhá trochu jinak a obyčejně se neuzavírá, pokud nejsou všichni pro nebo nejsou dořešeny námitky). Pochybuji, že v dohledné době najdeme víc hlasů než tu. -OJJ, Diskuse31. 12. 2019, 12:50 (CET)
K tomu jen dodám, že nějaká nová doporučení a pravidla neprošla, byť měla 90 % hlasů pro. Jen proto, že hlasovalo 12 wikipedistů a bylo potřeba 20 jakožto kvórum (nebo jak se to jmenuje). Číslo je ve statistikách české Wikipedie, cca 900 pravidelně aktivních wikipedistů za poslední měsíce (pokud jsem na té stránce zaškrtl vše správně), ovšem na chodu komunity má zájem jen hrstka. --Dvorapa (diskuse) 31. 12. 2019, 14:30 (CET)
@OJJ: Ad 1: Však tě nikdo nenutí to dělat, ale nelíbí se mi představa, že někdo bude během deseti minut mezi editacemi obsahu rychle rozhodovat a vyhodnocovat, zda jiný uživatel nemá příštích pár měsíců editovat, hlavně když to bude rychle zfouknuté.
Ad 2. Ano, a je to tak dobře, že to nikam dál nezašlo. Dál to rozebírat nechci, použil jsem to jen jako příklad, že mohou nastat i takové situace.
Ad 3. Právě proto, že většina správců nechce takové spory rozhodovat, existuje arbitrážní výbor. Přenesením těchto pravomocí na správce se mohou zase zvýšit nároky některých na osoby správců, takže nebudou chtít lidi už vůbec kandidovat ani na správce. Bývá zvykem, že pokud se zásadněji mění pravomoce správců, dojde k jejich potvrzování. Právě proto, že správce má být technickou funkcí, která je dostupná pro větší množství aktivních uživatelů, aniž by se museli nutně zabývat spory mezi uživateli. Samozřejmě, mohli bychom se dohodnout, že budou správci, kterým tyto rozhodnutí vadit nebudou a třeba ustanovit menší skupinu správců s příznakem arbitr (klidně formou aditivní volby, jako třeba u žádosti o práva byrokrata), kteří se budou těmito věcmi společně zabývat a rozhodovat je. V poslední době ale jsem měl spíše dojem, že spojení správce a arbitra v jedné osobě editorům spíše vadí, než že by ho podporovali. --Mates (diskuse) 31. 12. 2019, 13:43 (CET)
@Mates: Tak jsem mezitím, co se tu diskutovalo, něco přidal do obsahu (off topic). :) Však já taky na arbitra kandidovat nebudu a ani bych tu funkci zastávat nechtěl. Zajímalo by mě ale, co hodláš dělat, pokud se do těch voleb prostě nikdo nepřihlásí anebo nebude zvolen. OJJ, Diskuse31. 12. 2019, 16:48 (CET)
Otázka "co dělat v případě, že se nikdo nepřihlásí" je důvod, proč jsem založil toto vlákno. Asi to nezáleží čistě na mě. --Mates (diskuse) 2. 1. 2020, 15:44 (CET)
Já doufám, že arbitrážní výbor zanikne. Jedná se o naprosto zbytečnou věc. O sporech v komunitě má rozhodovat celá komunita, a ne nějaká skupinka, co se považuje za nejmoudřejší z nejmoudřejších. --Jowe (diskuse) 31. 12. 2019, 18:31 (CET)
To je s odpuštěním naprostá blbost. Jak se komunita (ne)dokáže shodnout, je vidět na pokusech o změnu/přijímání pravidel z posledních let. --Vachovec1 (diskuse) 31. 12. 2019, 18:39 (CET)
Změna pravidel je věc velmi složitá. Oproti tomu rozhodnoutí Ano/Ne, má-li být wikipedista XYX zablokován na 1 rok, není tak složité. Často se z komunitních záležitostí dělá zbytečně složitá a dlouhodobá věc, i když to není nutné. --Jowe (diskuse) 31. 12. 2019, 19:06 (CET)
@Jowe:Myslím, že o tom hezky a poučeně píše kolega Whitesachem níže. Když chcete spravedlivě rozhodnout nějaký obsáhlejší spor mezi dvěma stranami, tak musíte opravdu poznat, o co jde, a tedy musíte si poctivě projít všechny jejich konfliktní editace. Obávám se, že když to neuděláte, budete střílet „Ano/Ne“ hodně od boku a často tím někoho značně poškodíte. Problém je, že správci na to při každodenní patrole nemají prakticky čas, a z toho, jaký je (nulový) zájem o členství ve výboru, je zjevné, že právě tohle nechce podstupovat ani nikdo jiný z celé komunity. Může tedy rozhodovat celá komunita, ovšem s velmi rozdílnou znalostí věci. Navíc reálně půjde o několik málo osob, z nichž řada k tomu bude motivována tím, že s jednou ze stran sporu už bude mít nějaké starší nevyřízené účty. Anebo k tomu zůstanou povoláni správci, k čemuž zřejmě opravdu dojde, následkem však bude stav, jak přiléhavě píše Whitesachem: „zablokovat oba kverulanty na x hodin či dní a oni už pak jistě dají pokoj“. Tak jako tak bude takové nespravedlivé nakládání ty opravdu postižené od Wikipedie odpuzovat. Třeba si ale česká Wikipedie potřebuje něčím takovým projít. --Vlout (diskuse) 3. 1. 2020, 16:34 (CET)
Pokud by měl Arbitrážní výbor zaniknout (nedoporučuji, ale za současného stavu je nutné s tím počítat jako s reálnou možností), bude třeba razantně upravit závazné pravidlo Wikipedie:Blokování, konkrétně nastavit jasná pravidla pro dlouhodobé bloky. Dále bychom potřebovali stanovit nějaká pravidla pro "topic bany", což je opatření, která se dá účinně využívat pro regulaci chování problematických editorů a AV jej využívá, ale současná pravidla na něj vůbec nemyslí. To je jen tak co mě na první pohled napadá. --Vachovec1 (diskuse) 31. 12. 2019, 18:46 (CET)
Zase prosím vás nedělejme ze zablokování účtu nějakou životní tragédii. Zablokovaní uživatelé tady běžně editují z nových účtů a pokud zbytečně neprovokují, tak jim to prochází.--Hnetubud (diskuse) 2. 1. 2020, 17:09 (CET)
Tak snad nejjednodušší by bylo změnit v pravidlech vzorec, kolik arbitrů je na České Wikipedii potřeba. Nebo se nějak významně osvědčil současný počet a bylo by nefér naložit zátěž na menší počet arbitrů? Nápad hodit to vše na správce - no tak to by mi přišlo nefér takhle automaticky jim dodat víc práv, než kolik jich dostali na začátku. Chrzwzcz (diskuse) 2. 1. 2020, 18:33 (CET)
Proto se pak ti správci potvrzují, ale mně by zase přišlo pitomé, že by správci s takto naloženými právy kvůli hádkám zkušených uživatelů měli méně času na patrolu, což by mě mrzelo. --Dvorapa (diskuse) 2. 1. 2020, 22:19 (CET)
Problém není s tím vzorcem, který je uveden v pravidlech. Ten totiž neurčuje minimální požadovaný, ale naopak maximální možný počet arbitrů, resp. počet míst v arbitrážním výboru, který je možné (a vhodné) ve volbách naplnit, ve skutečnosti však není naplňován. Minimální potřebný počet arbitrů je určen „jen“ pro hlasování o jednotlivých arbitrážích/opatřeních a je stanoven na tři. Má-li být AV kolektivním orgánem, pak tři je opravdu minimální možný počet. Při dvou by mohlo příliš snadno docházet k patovému hlasování, při jednom už by nešlo o kolektivní rozhodování. Tři jsou tedy skutečně minimum a níž jít dost dobře nelze. --Bazi (diskuse) 6. 1. 2020, 09:33 (CET)
Rád bych se k tomuto problému vyjádřil jako jeden z členů Arbitrážního výboru. Nejprve obecně. Hlavní a nejdůležitější věcí na Wikipedii je OBSAH, to je (snad) nesporné. Nicméně OBSAH tvoří lidé, v případě Wiki řádově stovky lidí a to s sebou přináší nevyhnutelně třenice, spory a konflikty. Většinou si je mezi sebou vyřeší „tvůrci“ sami, někdy vyšumí do ztracena, ale nastanou případy, kdy musí nastoupit jakási „imitace“ soudu neboli AV. Nedovedu si totiž úplně představit situaci, kdy by správci byli schopni a ochotni řešit a zabývat se poměrně složitými a časově náročnými kauzami, mnohdy hádkami ve stylu „vejce vs slepice“. Asi by to pak chtěli řešit šmahem, co nejrychleji smést ze stolu spor, který zatěžuje chod Wiki. Možným řešením, k němuž by se třeba rádi uchylovali, by bylo zablokovat oba kverulanty na x hodin či dní a oni už pak jistě dají pokoj a budou fungovat bezkonfliktně. Pokud však uvedu konkrétně mojí kauzu, neboli Žoo, kterou jsem podával před více než rokem, tak bych v hypotetickém případě takového řešení (blok pro obě strany případu) odcházel ze „sporu“ (ve skutečnosti to nebyl úplně spor, ale pro zjednodušení takto nazván) neskutečně rozmrzelý, s výraznou neochotou dále pracovat pro dobro Wikipedie, protože jsem hluboce přesvědčen o tom, že jsem případ postupoval AV právě, abych co nejlépe chránil OBSAH Wikipedie. A najednou by se případ zvrtnul do schématu – vyvoláváš spory, budeš blokován. I to by mohlo být výsledkem nefunkčního AV a řešením případů správcovskými metodami. Netvrdím, že by k tomu muselo docházet pravidelně či dokonce pokaždé, ale dokážu si taková řešení reálně představit. Uznávám, AV má své mouchy. Hlavní „masařkou“ je příliš dlouhá doba (pro někoho až neúnosně), kdy se případy vlečou, a nic se neděje. Ano to problém skutečně je a je daný několika faktory. 1) málo členů AV. Ideální stav by byl, kdy by AV tvořilo cca 7 členů, z toho by 4 byli usnášeníschopní a tedy u každé kauzy by se další až 3 členové nemuseli na případu aktivně podílet, nemuseli by být sháněni a urgováni, nemuselo by se na ně čekat, mohli by mít tzv. dovolenou. Kde ale vzít schopné a hlavně ochotné lidi? Dle různých reakcí a diskuzí vidím nulový či v lepším případě pouze minimální zájem o práci v tomto orgánu. 2) časová náročnost. Mnohé spory jsou velmi složité a prokousávat se desítkami či stovkami různých editací, pročítat diskuze, sumírovat a hodnotit zabere vskutku dost času, zvlášť když se člověk snaží k případu přistupovat poctivě. 3) Členové AV jsou dobrovolníci, kteří mají své povinnosti a zájmy i jinde a nejenže mnohdy nemají čas, ale (mluvím za sebe) často ani náladu v tuto hodinu, den či týden pročítat jakýsi spor a hledat jeho řešení. I z toho důvodu se kauzy táhnou. Já osobně chci s prací v AV skončit. Příčin je více, víceméně jsou shrnuty v předchozím textu, nicméně hlavní je, že to, co mě na Wiki baví, je vytvářet její OBSAH a nikoliv řešit spory. A právě podílení se na řešení sporů se z mého pohledu neúměrně projevovalo na úkor tvoření obsahu. Přesto si myslím, že AV smysl má a v určitých případech může být důležitou pojistkou hladšího chodu Wikipedie. A lidí, kteří v tomto orgánu pracovali a pracují si vážím, neb vím, že je to práce časově náročná a zároveň nevděčná. Whitesachem (diskuse) 3. 1. 2020, 10:24 (CET)
Zdravím všechny, jsem na Wikipedii asi dva roky a chci napsat svůj názor. Běžný wikipedista musí mít možnost se obrátit na nějaký rozhodující orgán při sporu s jiným wikipedistou. Zda ten orgán se bude jmenovat Arbitrážní výbor, nebo Rada starších wikipedistů, nebo Starší správci je jedno. Tato možnost tu musí být. Správci většinou rozhodnou správně a mají v komunitě respekt, ale na rozhodování mezi dvěma Wikipedistama nemají dostatek času. Dalo by se uvažovat o nápadu, který přednesl @Jowe: a to je že by měla rozhodovat celá komunita. Něco jako Žádost o vyjádření celé komunity ve sporu X a Y. Když jsem začínal tak jsem si všiml, že se neměří všem stejným metrem. To že je nezájem být členem arbitrážního výboru je podle mně malá informovanost komunity. Nikde jsem nenašel informaci kdo se může stát členem, jaké má mít dovednosti, kolik let má mít odslouženo na Wikipedii a podobně. Taky jsem nevěděl že se můžu k nějaké straně přihlásit a pomoci jedné straně v Arbitrážním procesu. Mohlo by se pod lípou průběžně informovat o AV o probíhajících procesech a vyzvat ostatní wikipedisty ať se připojí a vyjádří svůj názor. Využíval bych také více alternativních možností, než jen blokovat. Blokovat někoho na rok je podle mně likvidační. --Podroužek (diskuse) 3. 1. 2020, 13:20 (CET)
@Podroužek: Členem arbitrážního výboru se stává ten, kdo podá v řádném termínu kandidátku (o současných volbách bylo informováno na dvou stolech Pod lípou a visí celou dobu v OznámeníRC) a získá dostatek hlasů pro (2/3 z hlasů pro a proti). Nároky na arbitra může mít každý hlasující jiné, podat kandidátku ale může každý registrovaný uživatel. Nápad, který tu prezentuje @Jowe:, je podle mě nerealizovatelný. Navíc má spoustu nevýhod. První je přesně ta, kterou zmiňujete – správci zpravidla na rozhodování sporů mezi dvěma Wikipedisty nemají dostatek času – upřímně, kdo ho má? Ve volném čase se probírat příspěvky sporu, který se vás netýká? Od toho tu právě máme arbitry, lidi, kteří se dobrovolně přihlásili, že si na to ten čas vyhradí, pokud tedy ostatní budou myslet, že to budou umět rozhodovat dobře. S tím souvisí i druhá nevýhoda toho řešení, kterou přesně vystihl kolega, když napsal "rozhodnoutí Ano/Ne, má-li být wikipedista XYX zablokován na 1 rok, není tak složité". Ta věta platí jen do chvíle, než jste to právě vy o kom se rozhoduje. Komunitní hlasy v takových procesech trpí zbrklostí, subjektivitou nebo neinformovaností, někdy nespravedlivou arogancí (typu "je mi to jedno, ale už mě dotyční štvou") a absolutní absencí odpovědnosti hlasujících za své rozhodnutí, a to nemluvím o riziku ovlivnění takových procesů loutkařením. Arbitr je naproti tomu vázán pravidly arbitráže, je dozorován ostatními členy arbitrážního výboru a má časově omezený mandát, který musí případně obhájit. Zákaz editace vydává Arbitrážní výbor jen zřídka, většinou se snaží nalézt řešení jiné. --Mates (diskuse) 3. 1. 2020, 16:13 (CET)
Ahoj všem po delší době. Napíšu sem pár vlastních dojmů. Vzpomínám si na dobu, kdy jsem zde jako wikipedista začínal. Tak nějak jsem z počátku vůbec nechápal, proč se tu ti lidi tolik dohadují, často o různých hloupostech a malichernostech. Bavilo mě tvořit a upravovat obsah. Stalo se to mým velkým koníčkem a trochu mě to pohltilo, takže jsem začal zdejší dění sledovat. Podílel jsem se v nějaké menší míře na různých diskuzích, hlasováních a jiných komunitních procesech. Časem jsem zkusil kandidovat do AV a ono to vyšlo, jakkoliv jsem s tím moc nepočítal. Zpětně to nepovažuji za příliš dobré rozhodnutí a dnes bych se do výboru znova nepřihlásil. Naprosto mě tato činnost demotivovala a také jsem se v půli mandátu prostě odmlčel. Už jsem to nechtěl dělat. Bylo toho příliš a všechno k ničemu. Už jsem se těmi spory zabývat nechtěl, i když jsem si ze začátku myslel, že tím můžu třeba pomoci. Chtěl jsem být co nejvíc nestranný, takže jsem v době arbitrování omezil i encyklopedickou činnost, abych se nedostal do nějakého konfliktu. Nyní již zdejší dění příliš nesleduju, i když občas nakouknu, co se děje a kam se projekt ubírá. Kromě drobných úprav se už ani rozšiřování obsahu nevěnuju. Proč to všechno píšu? Činnost v arbitrážním výboru neskutečně bere síly. Naprosto to pohlcuje potenciál lidí. V současné době jsem velmi nakloněn názoru, že je výbor zbytečný a osobně jsem pro jeho úplné rozpuštění bez náhrady. Různá opatření jsou na první pohled fajn, ale úplně zbytečná. Působí zde desítky aktivních wikipedistů a většina z nich nemá problém zde s ostatními v pohodě vycházet. Jen pár lidí prostě dělá peklo, tlachá o hloupostech a více toho prodiskutují, než skutečné udělají. Myslím si, že správci by klidně mohli různé kverulanty na chvíli blokovat, aby je od toho prudění odradili. A vůbec s tím nemám problém. Když si vzpomenu na takové ty různé Zbrnajsemy, Paluy, Bazie, Kirky atd., je mi dnes už úplně putna, jestli tady takoví lidé jsou nebo ne. Je mi jedno, jestli je někdo zablokuje. Ale pořád je to mnohem jednodušší řešení, než když se musí pět editorů ve výboru zabývat jejich problémy. Když takoví lidé budou chtít skutečně přispívat, najdou si způsob, jak přispívat. Když budou chtít diskutovat, také si najdou cestu. A když je nedejbože od editování někdo odradí, tak mi to osobně jako nějaká hrůza nepřijde. Život půjde dál i bez nich, Wikipedie fungovat nepřestane a svět se nezhroutí. Pořád tady zůstanou desítky dalších editorů, co budou vykonávat prospěšnou činnost. Dnes už si nikdo ani na žádné Lenky64, Okiny a jejich dětinské spory nevzpomene. A i já jsem se dostal do bodu, kdy jsou v mém osobním životě mnohem důležitější věci než komunita Wikipedie. Dnes už bych se nikam nehlásil, neúčastnil bych se žádných voleb. Nepotřebuju mít barevnou uživatelskou stránku, dostávat nějaká vyznamenání ani se s nikým dohadovat. Je to úplně k ničemu a běžné čtenáře to vůbec nezajímá. Je mi úplně jedno, jestli budu editovat z tohoto účtu nebo ne. Dejme více prostoru správcům, řešme spory jednoduše a účinně (i za cenu, že si to někdo vezme osobně a odejde odtud) a výbor zrušme. --Miďonek (diskuse) 4. 1. 2020, 15:16 (CET)
Rád bych věděl, kolego Miďonku, proč jste „vzal do úst“ moje wikijméno. Jsem snad opravdu jenom kverulant? To je velmi nespravedlivé, protože jste se neráčil podívat na všechny moje editace za celých těch osm a půl roku, co jsem tady. Opravdu jste se mne tím velmi dotkl. Nejraději bych Vás požádal o důkladnou omluvu. --Zbrnajsem (diskuse) 5. 1. 2020, 18:58 (CET)
Zřejmě proto, že vás arbitrážní výbor řešil a přijal proti vám opatření. Kolega netvrdil, že jste pouze kverulant. To je zase jen další zbytečné rozdmýchávání sporů. --Jowe (diskuse) 5. 1. 2020, 19:32 (CET)
Byl bych raději kolego, kdybyste přispíval do projektu alespoň tak, jak to dělají ti různí "Zbrnajsemy, Paluy, Bazie, Kirky atd.", protože na ně si potom někdo vzpomene :) --Rosičák (diskuse) 5. 1. 2020, 19:30 (CET)
Je to tak. Většině štamgastů projednávání před Arbcomem vůbec nevadí, naopak si to náramně užívají, že jsou konečně jednou středem pozornosti, ještě ze sebe dělají mučedníky za pravdu. Mnohdy se arbitráži přímo vysmívají, protože vědí, že jim žádný skutečný postih nehrozí (obcházení bloku se na cs wiki tradičně považuje za gentlemanský delikt). Při tom množství vandalů a trollů, kteří se sem slétají jako vosy na bonbon, je arbitrážní výbor na české wikipedii asi stejně užitečnou institucí jako ústavní soud v Somálsku.--Hnetubud (diskuse) 5. 1. 2020, 15:06 (CET)
Technicky vzato se vždy rozlišovalo mezi blokem (technické opatření realizované správci) a zákazem editace (rozhodnutí arbitrážního výboru). Obcházet to první v podstatě ani delikt nebyl a dokonce to ani nebyl problém, pokud se z jiného účtu uživatel věnoval jiným tématům a spojitost mezi účty nijak neprosákla. To druhé se naopak vždy v rámci možností vynucovalo zcela nemilosrdně.--Tchoř (diskuse) 5. 1. 2020, 19:26 (CET)
Ta „nemilosrdnost“ ovšem spočívala v tom, že nový účet byl zablokován, editace zůstaly a zablokovaný si v poklidu mohl vytvořit nový účet… Šlo spíše o jakousi minimální reakci, protože co už by mohlo být míň? :-) Ostatně i v tomto přístupu vidím jakousi předběžnou akceptaci nadbytečnosti arbitrážního výboru ze strany komunity. --Vlout (diskuse) 5. 1. 2020, 19:55 (CET)
Milí kolegové a kolegyně, snad bych k tomu měl taky něco napsat. Považuji AV za důležitý prvek projektu. (Není to proto, protože v něm působím.) Hlavní přínos spatřuji v kolektivním posouzení složitějších problémů a některých věcí, které správci nemohou okamžitě rozhodnout. Na to, aby editor odešel z projektu je spousta receptů. Mezi ně patří i to, že nenalezne zastání a může se domnívat, že spravedlnost je jen prázdné slovo. Výše byly zmíněny projekty ve kterých to funguje i bez AV. No ano funguje. Ze správců se ale pak může snadno stát privilegovaná vrstva editorů (aniž si to třebas sami uvědomí), se kterými si nikdo nedovolí do sporu jít. Mohou pak snadno podlehnout kultu neomylnosti a odrazovat uživatele víc, jak cokoliv jiného. Považuji AV za potřebný, protože vyvažuje dělbu moci mezi správci a komunitou.--Rosičák (diskuse) 5. 1. 2020, 18:28 (CET)
A stává se nám tu často, že se správce nekontrolovaně utrhne ze řetězu a nevíme si s ním rady? ;-) Domnívám se, že je mnohem jednodušší se správce zbavit než zvolit nového. Navíc si uvědomme, že správci nejsou diktátoři či příslušníci lidových milic. Prostě jim ostatní svěřili práva, aby chránili projekt. Opravdu si myslím, že bez AV se wikisvět nezboří. --Gumideck (diskuse) 5. 1. 2020, 19:09 (CET)
Kolego, neberte si to osobně, ale i arbitři mohou snadno podlehnout kultu neomylnosti... o tom kdo je arbitrem a zároveň správcem ani nemluvě. --Jowe (diskuse) 5. 1. 2020, 19:22 (CET)
@Rosičák: Achjo. Privilegovaná vrstva editorů; uvědomte si, že i ten AV je privilegovaná vrstva editorů. Fakt nevím, proč si tu správce vlastně volíme, když je ± démonizujeme na nějaké samovládce a rozdělujeme tu moc. Osobně nevím, jak koho uspokojují práva správce nebo arbitra, já je mám primárně na rychlou likvidaci otravností a pokud by tu ty otravnosti nebyly, rád se jich zřeknu. Sakra píšeme tu ještě encyklopedii nebo budujeme státní systém? OJJ, Diskuse5. 1. 2020, 19:36 (CET)
Správce máme, protože někdo tu moc mít musí; volíme je aby byli pod kontrolou; a občas vyslovujeme obavy z jejich moci, protože se s ní denně setkáváme a protože si někteří pamatuje jak se v minulosti stávalo, že ji využívali ne zrovna legitimně s dopadem na všechny editory i čtenáře. (A na některých malých sestrách došlo i na tu diktaturu.) Rozhodnutí arbitrů dopadají jen na pár konfliktních (a proto otravných) jedinců, ale většině komunity arbitři nepřeložili ani stéblo přes cestu křížem. Tak se komunita arbitrů nebojí. Zato si je vědoma náročnosti a nevděčnosti jejich práce, tak se do ní nehrne. --Jann (diskuse) 5. 1. 2020, 20:00 (CET)
Debata je stejně produktivní jako nápady zrušit Senát. Prostě jsou nějak nastavena pravidla, ta s AV počítají a začít pravidla jen tak ignorovat a dát správcům práva, která si při svém zvolení nezasloužili, je jen návod na to, že pravidla na wikipedii jsou vlastně úplně zbytečná, když se nebudou dodržovat ani na nejvyšší úrovni. To rovnou můžem zrušit správce, však to zastane běžný registrovaný uživatel. Nebo rovnou neregistrovaný, proč ne. Chrzwzcz (diskuse) 5. 1. 2020, 19:49 (CET)
@Chrzwzcz: To je zas nesmyslný argument šikmé plochy. :) Hlavní pointou je to, že současným arbitrům končí mandát, nové volby byly vyhlášeny už dávno a nikdo se do nich nepřihlásil, takže stejně by AV nebyl obsazen. Většina starých arbitrů napsala, že je to nebaví a nechtějí to dělat, všichni lidé, na které jsem se s kandidaturou obrátil, odmítli. Ale tuším, že ke konci se zas někdo aktivní bude angažovat a zas ho z nouze budeme volit. Dát správcům práva, co si nezasloužili, je také trochu falešný argument. Správci mohou v současnosti blokovat uživatele za narušování Wikipedie, mezi což lze zařadit spoustu vzorců chování a což by mnohdy stačilo na zaražení jistých neproduktivních sporů. Pamatuji se na neproduktivní hádky mezi Paluem a Bazim. Tehdy stačilo třeba dát každému dvě hodiny blok na uklidnění od neproduktivních diskusí. Vylezlo z toho toto, to snad nemá Wiki zapotřebí, takto plevelit servery diskusemi netýkající se obsahu. Jinak zákaz editace lze podle pravidla o blokování udělit konsensem komunity, to, že se to nepraktikuje, je věc druhá. Celkem by mě zajímalo, jak by se komunita zachovala při hlasování jestli udělit osobě XY zákaz editace. Z hlediska pravidel je to i dnes legitimní. OJJ, Diskuse6. 1. 2020, 07:56 (CET)
Jako z principu, že správcovi i arbitrovi se věří stejně? Klidně si umím představit "za správce ho ještě snesu, ale kdyby měl i arbitrovská práva, tak to už by bylo moc, tak moc už mu nevěřím". Chrzwzcz (diskuse) 6. 1. 2020, 18:36 (CET)
Debata o smyslu existence AV vznikla z toho, že se jej zřejmě v nastávajících volbách nepodaří personálně obsadit. Pokud to nastane, navrhuji činnost AV na čas pozastavit, ale orgán jako takový nerušit. Alespoň si komunita na čas vyzkouší, jaké je to bez něj. Je také na zamyšlenou, jestli se má AV seriózně zabývat takovými typy jako byl Toma 646. Wikipedie je encyklopedie, ne školka (přesto se tu našli takoví, kteří by mu nejraději dávali stále nové šance). Dalo by se nastavit pravidlo, za jakých okolností se AV ani nebude záležitostí zabývat a dojde rovnou k zablokování uživatele na neurčito. Ulevilo by to zbytečné činnosti. Naproti tomu jsou případy, kdy je podle mého názoru role AV nezastupitelná, kdy jeho výnos založený na detailním prostudování případu předejde zlé krvi a ukřivděnosti účastníků či jedné strany sporu, případně obviňování správců z mocichtivosti (experti na tohle téma jsou tu ale i teď) - v případech, kdy věc rozhodně není tak jednoznačná. Vojtěch Zavadil (diskuse) 5. 1. 2020, 20:20 (CET)
@Vojtěch Zavadil:Díky za názor. Pokud počet klesne pod 3, činnost AV se pozastaví do doby, než bude opět usnášeníschopný po dalších volbách. Činnosti, které vykonávají arbitři kolektivně se nebudou do té doby vykonávat.--Rosičák (diskuse) 6. 1. 2020, 19:06 (CET)
Jen na okraj přidávám přehlednou informaci o tom, jak dlouho trvalo Arbitrážnímu výboru rozhodování v jednotlivých žádostech o opatření za celou dobu existence tohoto nástroje. Jeho přijetím mělo dojít k procesnímu zjednodušení, tak aby se jednodušší spory nebo problémy daly řešit snadno a rychle, v řádu týdnů. A skutečně to tak prvních zhruba pět let fungovalo, jak dokazuje graf (sestaven k červenci 2019). Potíže vždy nastaly, když poklesl počet akčních arbitrů, tzn. kombinace nedostatku zvolených arbitrů s nedostatkem dostupnosti některých z nich.
Činnost AV vyžaduje (kromě základní kvalifikace, tj. nějakého minimálního IQ a osobnostní vyspělosti) maximální obeznámenost se všemi pravidly a principy Wikipedie, ale taky dostatek času pro studium editační historie - což je částečně zaviněno neochotou či neschopností žadatelů o opatření a účastníků sporů tuto práci za AV odvést - a aktivní přístup (minimálně jeden z arbitrů se vždy musí ujmout role nějakého administrátora, který celou věc neustále popostrkuje dál, a to jak v komunikaci navenek, tak i uvnitř výboru. Pokud tohle chybí, výkonnost AV poklesá, činnost se zadrhává a případně z něj i vypadávají zmetky.
V principu je činnost AV důležitá a těžko zastupitelná. Zatímco správci jsou rychlí střelci, kteří řeší rázně jasné případy, ve skutečnosti často nemají ten odstup, aby nahlédli do hlubších sporů nebo potíží a provedli v nich dostatečně kvalitní individuální rozhodnutí. Právě kolektivní posuzování a odstup arbitrů od té každodenní správcovské „řezničiny“ by měl být hlavním užitkem AV. --Bazi (diskuse) 6. 1. 2020, 09:20 (CET)
V průběhu přípravy strategie hnutí Wikimedia nedávno padly i návrhy, aby právě funkce v arbitrážním výboru byly nějakým způsobem finančně honorované. Je to dost radikální myšlenka, která jde trochu proti zvyklostem celé komunity, ale zřejmě reaguje právě na tu obrovskou časovou náročnost a zodpovědnost spojenou s funkcí v AV. Třeba by to některým kvalitním kolegům pomohlo s rozhodnutím, zda kandidovat nebo ne, třeba by to bylo kontraproduktivní. Nevím, jak ta myšlenka nakonec skončila.--Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 1. 2020, 09:34 (CET)
To vypadá jako zajímavý nápad. Pokud by to urychlilo řešení konfliktů a zlepšilo atmosféru, tak by to byly dobře investované peníze.--Hnetubud (diskuse) 7. 1. 2020, 21:30 (CET)
@Mates, Martin Urbanec: Ahoj, ještě mě napadlo, jestli by nestálo za to rozeslat teď hromadně zprávu do diskuse aktivním uživatelům (aktivním + řekněme třeba těm, co mají více než 500 editací) o tom, že probíhají volby. Možná by to oživilo diskusi a zájem o AV vůbec. Na enwiki je to běžná záležitost. — Draceanediskusepříspěvky24. 1. 2020, 10:59 (CET)
To je dobrý nápad. Totiž samotné stránky o AV a o hlasování čte málo lidí. Tak maximálně 30 uživatelů denně, a to možná pořád to stejní. --Zbrnajsem (diskuse) 24. 1. 2020, 11:30 (CET)
@Draceane: A rozesílat náborové letáčky, po práci na brigádu, po brigádě do práce, by nebyly? :-) Ti aktivní na to kašlou a stejně vždycky zvolíme to, co se na poslední chvíli objeví. OJJ, Diskuse24. 1. 2020, 15:42 (CET)
I když si myslím, že AV má svoje místo na Wikipedii a zastává důležitou funkci, upřímně jsem doufal, že tentokrát AV padne a donutí nás už konečně řešit ten dlouholetý problém s jeho popularitou a akceschopností (viz výše). Krom toho by také jeho absence možná přesvědčila druhou stranu barikády, že tu má své místo. Nakonec se ale na poslední chvíli našli kandidáti a řešení dlouhodobého problému je znovu prozatím odsunuto. Mrzí mě to hlavně z toho důvodu, že to budeme muset řešit pak znova a pak možná ještě zas. Ale teď nám nezbývá, než se pokusit ke stávajícím členům najít ještě jednoho nebo dva, kteří z AV udělají příjemné místo k práci. --Dvorapa (diskuse) 24. 1. 2020, 16:10 (CET)
AV není příjemné místo k práci. Řeší nepříjemné situace mezi rozvášněnými nebo nespolupracujícími wikipedisty. Nemusí být ale příjemný, hlavně aby byl akceschopný. Jinak zprávy se měly - pokud vůbec - rozesílat v době přihlašování kandidátek, v době probíhajícího hlasování je už pozdě. Možná je ostatně vypovídající už i to, že ani sami stávající arbitři neudělali některé základní kroky k prezentaci voleb. Např. na komunitní portál odkaz na vyhlášené volby doplňoval nearbitr, i na vlastní stránce AV chyběl odkaz ještě víc jak měsíc po vyhlášení, než ho doplnil opět nearbitr. Ne že bych si dělal iluze, že by to zásadně změnilo situaci, ale spíš to jsou drobné detaily svědčící o tom jakémsi širším (ne)zájmu. --Bazi (diskuse) 28. 1. 2020, 23:58 (CET)
Venuše
Zdravím, může mi někdo vysvětlit tuto záhadu? [5], a trvá už docela dlouho, a myslím, zbytečně zatěžuje servery. Venušané to asi nejsou, a trvá to od října. Mirek25624. 1. 2020, 17:19 (CET)
Ahoj, asi se někomu splašil nějaký skript nebo bot. Nevíme, bojovat proti tomu nám nepříšluší, ale předpokládám, že WMF o tom ví. Můj osobní tip je, že to může mít něco společnýho s tím nedávným útokem na Wikipedii. --frettie.net (diskuse) 24. 1. 2020, 17:26 (CET)
Neřešili jsme už někde tu aktivitu u tohohle článku? Matně si to vybavuju, ale jsem truba v hledání starých konverzací na wiki. --Dvorapa (diskuse) 24. 1. 2020, 17:28 (CET)
Tipnul bych si, že jde o nějaký školní projekt (např. test nějakého nástroje, který detekuje, zda se stránka změnila). Dá se zjistit, z jaké IP adresy ty požadavky chodí? --Jvs26. 1. 2020, 09:52 (CET)
Náhodou jsem narazil na tvary pracech*, pracem* a zjistil jsem, že je to na Wikipedii poměrně rozšířený nešvar. Pokud si pamatuji, byl tady nějaký robot, který takové časté (a jednoznačné) gramatické prohřešky či překlepy opravoval. Nicméně nepodařilo se mi najít, kde se nastavuje či žádá o nastavení.--Shlomo (diskuse) 3. 2. 2020, 13:31 (CET)
Jsou ovšem případy, kdy ty chyby byly do článku vloženy záměrně – jako ilustrace určitého jazykového jevu (viz Pravopis) nebo jako součást autentického citátu. Takže aby ten robot nakonec neudělal víc škody než užitku.--Hnetubud (diskuse) 3. 2. 2020, 16:44 (CET)
Asi méně často, než by měli, ale možná je to dobře vzhledem k těm článkům, kde je daný překlep schválně. Jinak pro články založené na překlepech (nějaké jsem tu zahlídl), se dá použít šablona {{Nobots}}, kterou by měli roboti chápat. --Dvorapa (diskuse) 3. 2. 2020, 22:48 (CET)
@Dvorapa: Nobots asi není ideální, protože brání robotům i v jiných, žádoucích úpravách (kategorizace, opravy a napřimování odkazů, delink smazaných obrázků apod.) Pokud článek není takových záměrných „chyb“ plný, bylo by asi vhodnější nějak označit jednotlivé slovo či větu (třeba v podobě pra<nowiki/>cech nebo prac<span>e</span>ch), než „zamykat“ botům celý článek o pravěké historii cechů. Ideální by bylo mít šablonu ve stylu {{Neopravovat|pracech|důvod}}, kterou by roboti rozeznávali a respektovali, ale do toho by se musel pustit někdo technicky a komunitně zdatnějším, já s roboty aktivní zkušenosti nemám.--Shlomo (diskuse) 11. 2. 2020, 08:53 (CET)
Náhodou jsem narazil na kachnu, jejíž původ podle všeho pochází z Wikipedie a která už se rozšířila do desítek českých i několika anglicky psaných článků různě na webu. Chtěl bych požádat situace znalé Wikipedisty, aby pomohli s úpravou článku či se zdroji (jezera nejsou zrovna moje parketa) - viz diskuze zde. --Xth-Floor (diskuse) 5. 2. 2020, 10:15 (CET)
Papua(-)Nová Guinea
Návrh na přesun Papuy-Nové Guineje na standardizovanou bezpomlčkovou/bezespojovníkovou variantu visel čtyři týdny a moc rozruchu to nepřineslo, tak jsem na zkoušku přesunul, zatím jen hlavní článek a vlajkovou šablonu, třeba to někoho přiměje k následnému vyjádření podpory nebo k rozporování. Ať jsme tedy spravedliví, oznámím to ještě tady. Případné úpravy v odvozených názvech článků a kategorií jsou relativně obsáhlé, tak ať je podpora solidní, i když je slušně opřena o podporu zejména ve zdrojích. Chrzwzcz (diskuse) 6. 2. 2020, 17:26 (CET)
Leta v šablonách
Zdravím! Jaký je upřednostňovaný zápis let v názvu šablon?
První a třetí fakt ne. Jako vytrvalý pomlčkář bych byl pro čtvrtou variantu, ale ta se spojovníkem je taky snesitelná... Upřednostnění spojovníku se pokud vím týkalo hlavně názvů infoboxů. — Draceanediskusepříspěvky12. 2. 2020, 13:33 (CET)
V článcích jasný, ale tady jsem se ptal vyloženě na šablony, aby třeba někomu nedělal problém ji vkládat. --Tayari (diskuse) 12. 2. 2020, 16:23 (CET)
@Radek Linner: V obecné rovině samozřejmě ano, nicméně u šablon je situace mírně odlišná: název šablony neovlivňuje text článku („není nikde vidět“) a přece jen je pro většinu lidí jednodušší vložit spojovník, který na rozdíl od pomlčky (bohužel) je na klávesnici. — Draceanediskusepříspěvky12. 2. 2020, 16:26 (CET)
Porůznů se i zkracuje, jako 1910-11, zřejmě jen při navazujících letech a sezónách, možná podle zdrojů, ale že by systematicky, na to bych si teda nevsadil.Chrzwzcz (diskuse) 12. 2. 2020, 16:37 (CET)
Já šablony raději vkládám kopírováním než ručním vypsáním. V tomto bych se asi podržel dosavadních zvyklostí, ale zrovna žádnou podobnou šablonu nemůžu najít. Spojovník vypadá uživatelsky přívětivější. Určitě bych byl také pro variantu bez mezer. Letopočty bych vypisoval celé. Dvoučíslí může dělat problém při lámání staletí a tisíciletí. --Radek Linner (diskuse) 12. 2. 2020, 16:58 (CET)
Ahoj, chtěl bych se zeptat, jestli existuje nějaký konsensus nebo preferovaný způsob pro uvádění cizích názvů a zkratek a jejich překladů do češtiny. To se týká především názvů různých společností, sdružení a skupin.
Například:
Copany Name (Název firmy - CN)
Company Name (česky Název firmy - CN)
Název firmy (Company Name - CN)
CN (Company Name - Název firmy)
atd....
A doplňující otázka, z jakého slova nejlépe vytvořit link na článek? Z originálu, z českého, nebo z celého?
Zdravím. Myslím, že by stálo za zvážení sjednotit způsob, jak zkratkou zapisovat sportovní (fotbalové) reprezentace "do 21 let" (a podobně do 18 atd.). Například nyní
Používané jsou tyhle dva (i pro mistrovství těchto věkových kategorií) a vy si vymýšlíte třetí a čtvrtý způsob. Ve zpravodajských webech vidím hlavně U21, tu a tam některá sázková kancelář píše U-21, wikipedie většinově (zdá se) U21. Chrzwzcz (diskuse) 29. 1. 2020, 08:25 (CET)
Poprosil bych o zdroj tvrzení, že si vymýšlím třetí a čtvrtý způsob, jak o mě píšete. Ten čtvrtý [8] "Slovensko 18", "Slovensko 16" atd. a ten "třetí" způsob u sázek [9] (Rusko do 18... Indie do 19...). Pokud Vás zajímá jak zkrátit anglické "Under", tak asi na anglické Wiki. --Pavouk (diskuse) 30. 1. 2020, 01:54 (CET)
Jo, ale pro Wikipedii by to byla novinka. Zběžný průzkum ukazuje, že Wikipedie fandí zápisu U21 takže prohlásit ho za standard by znamenalo nejmenší úsilí při sjednocení. Samozřejmě nevím, jestli to bylo přirozeným prosazením hodnoty běžné ve zdrojích, nebo jestli to tady prosadil jediný aktivní editor, ale asi tak... Vaše způsoby znamenají změnit prakticky všechno. Chrzwzcz (diskuse) 30. 1. 2020, 16:59 (CET)
Je třeba vzít ohled na to, jak uvnitř komunikují jednotlivé sportovní svazy. Ze svého okolí vím, že například Český badmintonový svaz používá zápis "U13, U15, ...", u fotbalové asociace je to podobné, basketbalová federace rovněž. --Petr Urbanec (diskuse) 29. 1. 2020, 08:49 (CET)
Zvyklosti novinářstva (možná mírně sázkových kanclů), sportovních svazů, mírně i dosavadní praxe na Wiki a dohromady podle mě vychází příznivě pro bezmínusovou variantu, ale nechci navádět :) Třeba se najde nějaký sportovní superznalec, co mi to vyvrátí. A druhá věc - jestli to na wiki sjednotit, protože máme tu wikipedisty, kteří neuznávají nic jiného než tvorbu nového obsahu a vše ostatní je podřadná činnost. Chrzwzcz (diskuse) 29. 1. 2020, 09:10 (CET)
Za mně osobny bych "hlasoval" pro staženou variantu (tedy bez spojovníku). Na druhou stranu si dokážu představit (nemám dostatečné informace), že některé sportovní svazy ve svých oficiálních dokumentech (rozpisy soutěží a podobně) používají jinou formu zápisu. Dají se najít i zápisy s mezerou (tedy například "U 19"). Asi bych se nepouštěl do nějakých kategorických rozhodnutí typu "musí to být tak a tak", protože o konečné variantě pro ten konkrétní výskyt musí být definován i kontextem (například zvyklosti konkrétního sportu, konkrétní země). Ale asi to nepovažuji za tak podstatnou záležitost. --Petr Urbanec (diskuse) 29. 1. 2020, 09:37 (CET)
To je asi pravda, jenže tady na Wikipedii se používají tyhle zkratky zejména u fotbalu a zatímco jeden hráč hraje pro Anglii U-21, jeho přímý spouhráč hraje podle infoboxu pro Anglii U21, takže v tom je stěží záměr nebo kontext, spíš nedohodnutý standard, takže si to píše každý nějak. Chrzwzcz (diskuse) 29. 1. 2020, 09:42 (CET)
Otázkou spíš je, jak to ustáleně používají zdroje. Na straně Wikipedie je pak otázka spíš taková, na jakých místech se ta zkratka vyskytuje a na kterých z nich by se to mělo sjednocovat. --Bazi (diskuse) 30. 1. 2020, 17:24 (CET)
Na kompletní superanalýzy v jakém sportu se to na Wikipedii vyskytuje jsem se nepouštěl (proč taky dokud to stejně nebude označeno za hodné pozornosti), ale zběžně se zdá že hlavně u fotbalu v infoboxech hráčů, kde část týmu hraje pro Stát U-21 a část pro Stát U21. Jak v českých zdrojích už jsem to tu psal. Není to ustálené ve smyslu že všichni používají jen jeden způsob, ale jestli je to důvod k tomu, aby i wikipedie používala všechny dostupné zápisy, to si teda fakt nemyslím, obzvlášť pokud jde o jedno sportovní odvětví a jeden tým. Najít se dá kdeco, Německo 21, Německo U 21, Německo "21", ale troufal bych si říct, že zdroje pro U21 jsou prestižnější a častější, a to nejen na Wiki ale i ve zdrojích (i k mistrovstvím Udvacetjedniček), takže by to byla cesta nejmenšího odporu a nejméně změn. Chrzwzcz (diskuse) 30. 1. 2020, 17:52 (CET)
Každý sport to může mít jinak, bylo by vhodné udělat nějakou analýzu sport od sportu a podle toho pak pro každý sport provést nějaké sjednocení. Docela se hodí zjistit jednak jak o tom referují česky psaná média a knihy a jednak jak o tom referuje český sportovní svaz (příp. referují české sportovní svazy, pokud jich má sport vícero) daného sportu. V médiích sice může totiž být převaha jedné varianty, ale svaz mohl nedávno ve své legislativě nastavit nové/jiné pojmenování pro svoje soutěže. --Dvorapa (diskuse) 30. 1. 2020, 22:26 (CET)
Jo a nejde moc o nějakou 100% jednotnost, cestu nejmenšího odporu nebo prestiž zdroje (pokud se teda nejedná o web svazu), ale zejména o věrohodnost informací, které zde prezentujeme, zejména vůči dostupným zdrojům. --Dvorapa (diskuse) 30. 1. 2020, 22:29 (CET)
Já bych už uvítal někoho od fochu než tahle obecná východiska bez snahy trochu zagooglit a zhodnotit na vlastní pěst. Tak si vezmem jen fotbal, tím vyřešíme většinu výskytů. Je to buď U-21, nebo U21, anebo Wikipedie dlouhodobě používá nesprávný zápis a doteď to nikoho nepálilo. ČTčko vypadá pro U21. A na svazy bych ohledy zas nějak úchvatné nedal: 1) neřeknou nám, jak pojmenovat Anglii, ale jen český tým 2) Jejich ignoranci v pojmenování českého týmu bych už vůbec nebral v potaz, lépe jak ve zpravodajství než jejich nesmysly, to bychom se mohli dočkat věcí jako Czech team na LOH 2020 a podobné vejšlechty. Já se s analýzami tak budu dělat a pak sem zas přijde nějaký Chytrák s tezí "já bych to nechal nejednotné i v rámci jednoho sportu a týmu, ve zdrojích to není jednotné, wikipedie musí být pestrá, je to pochopitelné, jedině obsah je nejdůležitější". Známe svoje lidi. Ale jestli se nedohodne ani tahleta blbina, tak už asi nic :) Chrzwzcz (diskuse) 30. 1. 2020, 22:40 (CET)
Ve fotbalu se nevyznám, ale já ve svém příspěvku narážel zejména na biatlon, sportovní tanec a gymnastiku. Tyto svazy většinou v legislativě přikládají i oficiální český slovníček pojmů nebo soutěžní řád, ve kterém jsou disciplíny celkem jasně popsány a především nadepsány. Podle toho se řídí i pořadatelé soutěží a média to pak komolí různě. Ovšem pokud dojde k přejmneování soutěží v rámci legislativy svazu, médiím to běžně hned tak nedochází a ještě nějakou dobu poté to mrší jak je napadne. Jinak jsme ale česká Wikipedie a měli bychom brát v potaz zejména české pojmenování a české zdroje i u anglických týmů nebo třeba uruguajských. Nakonec pokud k tomu přistupujete takto, tak se nedivte, že uskočí i lidé, kteří vám původně v tom chtěli pomoct. --Dvorapa (diskuse) 30. 1. 2020, 22:52 (CET)
Jak? Sáhodlouhé analýzy fakt dělat nechci, když hrozí jako obvykle, že by stejně celé téma šlo do koše jako zbytečnost. Do té doby jen prohlédnutí Wikipedie co se zaužívalo a průjezd Googlem. Pokud opravdu někdo pomoci chce (mně potažmo Wikipedii) tak sláva, můžou se stanovit prioritní zdroje a prozkoumat to, nahoře je názor z oblasti fotbalu, badmintonu a basketbalu příznivý pro U21. Chrzwzcz (diskuse) 30. 1. 2020, 23:04 (CET)
To jsou krásné sporty, ale po bližším zkoumání nabývám dojmu, že wikipedie tyto zkratky využívá zejména v infoboxu fotbalista pro zápis reprezentačních družstev, kterých byl daný hráč kopané členem. Pro zápis sportovních výsledků na Wikipedii potřebné moc nejsou, tam se uvádí jen jméno státu, protože výsledky jsou obsažené typicky na stránkách "blablabla do 21 let", takže je jasno. Chrzwzcz (diskuse) 30. 1. 2020, 23:35 (CET)
@Dvorapa: Pokud byste přeci jen chtěl pomoct a já bych byl velmi vděčen, poprosil bych robotickou změnu "Česko U-" na "Česko U", "Československo U-" na "Československo U" a "Slovensko U-" na "Slovensko U" v infoboxech (ne v odkazech) pro čísla 15 16 17 18 19 20 21 a 23. Ten zbytek by mohl už jít dočistit ručně. Chrzwzcz (diskuse) 19. 2. 2020, 11:30 (CET)
Odpovím si tedy sám: U21 :) Zejména pro fotbal, jinde se moc nevyskytuje. Je to nejtypičtější na wiki a podporují to dobré zdroje a lid zde docela též, ti co tvrdí že vědí z oboru. Cesta nejmenšího odporu. Chrzwzcz (diskuse) 17. 2. 2020, 21:40 (CET)
Nadvšencovy hvězdy
Nechci obviňovat správce české wikipedie, ale Nadvšence považuji za jejich největší selhání, přes hodně blokací. Ale to není pointa, opravuji infoboxy vesmírných objektů, a je tam i něco po něm, a musím napsat, že jeho články jsou small talk, neuměl ani opisovat a je škoda, že se hned nesmazali. A myslím, že i v jiných oborech lidské činnosti je to stejné. Já se skřípěním zubů opravím i zbytek jeho hvězd, snad to nebude horší než v mých nejčernějších snech (ale to už přeháním). Mirek25616. 2. 2020, 11:02 (CET)
No, spíščtyřikrát… V zájmu spravedlnosti je asi dobré poznamenat dvě věci. Za prvé, že správci nejspíš nemají pravomoc zakázat někomu editaci jen proto, že píše špatné články. A za druhé, že Nadvšenec bohužel není zdaleka jediný, jehož práce dlouhodobě postrádá elementární kvalitu (stačí si otevřít seznam nejnovějších článků).--Hnetubud (diskuse) 16. 2. 2020, 19:29 (CET)
Smutně souhlasím, podobných chyb bude v článcích určitě opravdu hodně. Protože když sleduju poslední změny, tak jsou dny, kdy 9 z 10 editací je chybných. Každý může editovat, ale nikdo není povinen kontrolovat. Těch kontrolorů je málo, bohužel. A lidí, kteří nezvládají pravopis a jsou schopní se do krve hádat, že století má 101 let a podobně, těch je víc. Ale určitě bude jednou líp :-) --Gumideck (diskuse) 16. 2. 2020, 22:46 (CET)
Každý může občas udělat chybu, ale pokud někdo píše o věcech, o kterých vůbec nic neví, tak prostě nemůže chybu neudělat. Já prostě nepochopím, jak někdo může mít na diskusní stránce dvacet vzkazů, aby už takové „články“ nezakládal, a přitom vesele jet pořád dál. Přečetl si ty zprávy vůbec? Pochopil je? Je mu to jedno? Proč vlastně přispívá na encyklopedii, když nic nezná a neumí? Dělá si z ostatních srandu? --Hnetubud (diskuse) 18. 2. 2020, 19:47 (CET)
Žádost o prošetření a vrácení článku do veřejného prostoru
Žádám tímto o prošetření a navrácení článku do veřejného prostoru.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedista:Bazi/Jaroslava_Brokešová
Článek byl dle mého názoru napaden anonymním a za tímto účelem jednostranné vytvořeným účtem wikipedisty https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Eykeklos_Omnia&action=edit&redlink=1
který stran svých, ne-li zištných aktivit rozpoutal štvavou diskuzi o smazání článku, zpochybňoval jeho významnost jakožto zároveň významnost žijící osoby o které článek pojednává, jejím počinu v rámci merita článku a i v jiných se výšeuvedený wikipedista choval neeticky a zcela určitě i v některých případech proti pravidlům Wikipedie.Článek je řádně ozdrojován, ve veřejném prostoru byl cca. 10 let, napomáhal široké veřejnosti k osvětě k danému tématu, byl i hojně vyhledáván. V každém případě dle mého názoru splňoval významnost počinu z roku 2004 která byla díky jeho stažení v rámci dějové linie poškozena. Článek má stále povícero netriviálních zdrojů, které napomáhali jeho údržbě. V současné době se článek nachází pod kontrolou wikipedisty - viz prvý odkaz, který článek během doby více jak půl roku nikterak zásadně krom pár drobných úprav nezměnil. Usuzuji tedy, že je článek v pořádku a měl by být opětovně zveřejněn. Proběhlou diskuzi s předem daným cílem článek poškodit a smazat neuznávám, neboť nebyla vedena objektivně a pouze na základě osobních emocí jak bylo již zmíněno. Zjednejte prosím v tomto ohledu nápravu. Děkuji --JaroslavaBrokešová (diskuse) 9. 2. 2020, 08:11 (CET)
Víte, paní Brokešová, opravdu významná osobnost se pozná podle toho, že si své zařazení do encyklopedie nepotřebuje vynucovat.--Hnetubud (diskuse) 9. 2. 2020, 16:16 (CET)
Víte pane Hnetubude nebo nevím jak se jinak jmenujete, zcela určitě se nikam nevnucuji. Čĺánek před deseti lety vytvořil pro mě neznàmý wikipedista. Já jsem se do celé záležitosti vložila az když mě kdosi informoval že člànek je navržen na smazání. Od té doby co jsem si založila profil si stojím za vším co bylo napsáno a za což jsem měla nejednu blokaci. (vandalismus ???!!!???) Toto je poslední možnost než učiním další kroky jak dospět k smírnému reseni, využívàm litery wikipedie, to by mi mohlo být v dalších krocích vytknuto. Více jak jsem již popsala. Obhajovat svojí čest budu jak jen to pujde. To nemá z žádným "vnucovánim" co dělat.Je zde publikováno povícero článků, které považujete na rozdíl ode mne za významné. A to mě jako osobu uráží.Toto byla záležitost osobní msty, ne-li zištná záležitost v rámci nějaké objednávky Je zajímavé že se v diskuzi o smazání hodně mluvilo o YouTube a to ve stejném duchu jako v jisté YouTuberské skupině , kde se cca. měsíc předem zmiňovalo o mém odstranění z wikipedie. Tam to byla jasnà frustrace z toho, neboť jsem byla jmenovaná do správcovského teamu. Velice podezřelé ! Proto žádám nápravu. Hezký den. --37.188.161.24410. 2. 2020, 07:41 (CET)
Někdo věnuje skutečně hodně nátlakového úsilí. Ale jestli se má článek vracet do encyklopedie, musí být v příslušné formě, což není. Tvrzení v něm musí být ověřitelně doložena z věrohodných zdrojů. Že to předmětná osoba neuzná a že si to ani nenechá vysvětlit, jaksi nemění nic na tom, že právě tak to na Wikipedii má chodit. Opakované nátlakové akce tohoto typu, opakovaně vznášené požadavky, a to i na YouTube nebo jiných prostředcích, na tom základním principu nic moc nezmění. P. S. onen wikipedista s tím článkem půl roku nijak zásadně nehnul nikoli proto, že by byl článek v pořádku, ale proto, že předmětná osoba nebyla schopna či ochotna poskytnout k úpravě adekvátní zdroje - jak je patrno v diskusi u článku. Kde nejsou zdroje, ani wikipedista nehrabe. :) --Bazi (diskuse) 10. 2. 2020, 09:28 (CET)
Co to má znamenat !!! 27.7.2020 , do tohoto data článek zablokován !!! Pro nějaký častý vandalismus. Já nic !"vandalistického" needitovala ! Takže né pro nevýznamnost nebo nedostatek netriviálních zdrojů. Co to se mnou hrajete za kulišárny ? Co to je za datum ? Co bude po tomto datumu ? Hodně otázek a žádná odpověď --JaroslavaBrokešová (diskuse) 11. 2. 2020, 08:32 (CET)
Byť chápu, že smazání (tedy spíše přesunutí) článku může být bolestivé, Váš přístup je každopádně kontraproduktivní. Obviňování ostatních (ať už oprávněně, či nikoliv) a nátlakové akce k pozitivnímu výsledku rozhodně nepovedou. Zde nemůžete vystupovat z pozice síly, ale naopak musíte přijmout zdejší pravidla, jinak svého cíle nikdy nedosáhnete. Přitom by předmět daného článku pravděpodobně byl nosný ("zdroje jsou", diskutovat můžeme, nakolik nezávislé a netriviální), článek by se ale musel od základu přepracovat - v současné chvíli není jediná teze podložena přímými zdroji (ty jsou jen obecně na konci článku) a celková podoba se blíží více osobní zpovědi než encyklopedickému článku. Doporučoval bych začít od začátku, vše smazat a napsat krátký článek pouze podle informací z "mainstreamových" zdrojů (ČT, LN etc.). Nepřidávat nic dalšího, žádné osobní hodnocení. Pak by byla daleko vyšší šance zde podobný článek prosadit. --Pavlor (diskuse) 11. 2. 2020, 10:03 (CET)
Já vůbec nezpochybňuji práci kvalitních wikipedistů Pavlore,ale to co tady zažívám za posledních více jak půl roku,o tom jde normalnimu člověku rozum stát. Každý mi řika něco jiného. Já sama o sobě žadný článek psát nemohu a nikdy jsem zde žádný članek o sobě nepublikovala
Přesto diky štvavé duskuzi od Eykeklise Omnia jsem byla dotyčným neprávem obviňována. Pokud jsem se za sebe postavila,byla jsem hned blokovana za vandalismus. Myslite si že ja z toho mam nějaké potěšení ? Vůbec neBAZIruji na tom aby byl clanek zveřejněn v takove podobě. Chci jen,aby se na kauzu v roce 2004 nenezapomělo. Další už necham na uvážení. Je dobre ovšem take sledovat vyvoj . Ríkate že zdrojů je dost. O tom si promluvte s wikipedistou BAZI. Ten toto po půl roce rozporuje.
Tak co je tedy, bude se to nějak řešit ? Co se ode mě chce ? Nějaký prachy jako sponzoring ? Tady koukám že se něco vyžebrává :-) Tak kolik :-) :-) :-)
Myslím že se můžeme těšit na další video :-) --JaroslavaBrokešová (diskuse) 26. 2. 2020, 01:06 (CET)
Po tom jistě všichni touží. A co třeba akceptovat principy Wikipedie a ponasnažit se o vylepšení článku na takovou úroveň, aby mohl být obnoven? Třeba shromážděním a dodáním kvalitních zdrojů, jak jsem se snažil vysvětlit v diskusi u článku. Někdy kupodivu vstřícná a konstruktivní spolupráce dokáže víc než vymýšlení nějakých „plánů, které se nebudou líbit“... --Bazi (diskuse) 28. 2. 2020, 23:17 (CET)
Rozlišovač nebo rozsekávač
Pro sáhodlouhé články, které se nasekají na části podle abecedy se tu teď užívá dvojího přístupu:
Musím se přiznat, že mě to také už nejednou zarazilo. Ještě jsem někde viděl i bez označení, např Seznam českých osobností 20. století H–J nebo Latinská rčení S a u některých šablon se využívá pomlčka. Každopádně tohle by si zasloužilo sjednotit.
Rozlišovač je trochu nevhodný, protože už má jinou definici i využití. Bylo by potřeba dané doporučení upravit. Na druhou stranu již rozlišovač máme zavedený a wikipedisté i šablony s ním umí pracovat. Také by se dala použít pomlčka, která je zavedená zejména u disciplín sportů (Běh na 400 m – muži, Řecko-římský zápas – muži těžká váha), tedy také jako rozlišovač koliduje definicí, nicméně podobně jako rozlišovač je také alespoň trochu zažitá. Neoznačená varianta (prosté písmeno na konci) mi přijde trochu nevhodná, čtenáři nemusí být úplně jasný význam. Nejhůře pak vidím variantu s dvojtečkou. Nikde jinde jsem nic podobného na naší wiki neviděl a přijde mi, že to je čistě ojedinělý výskyt tohoto tvaru. Docela by mě zajímalo, jak si s podobným problémem poradili jinde, na jiných wiki nebo úplně mimo wiki v literatuře. Osobně se zatím přikláním k rozlišovači nebo pomlčce. --Dvorapa (diskuse) 16. 2. 2020, 18:00 (CET)
Pomlčka nebo spojovník v tom nadělá paseku, zvlášť když bude nasekáno podle rozsahu písmen jako "Seznam skladatelů vážné hudby - Č-Q". Navíc se používá i jiný než písmenný rozsah jako "Seznam světového dědictví v Evropě: Německo až Rusko". Asi se necháme inspirovat nějakou wikipedií, která jednotný režim nalezla, což. Rozlišovač pro stejný pojem v různých významech. "Rozsekávač" pro dlouhý článek podělený nějak podle abecedy. A "upřesňovač", jako ty pomlčky u sportovních disciplín. Prostě o můžou být tři nezávislé věci jako v zásadě jsou. Chrzwzcz (diskuse) 16. 2. 2020, 18:11 (CET)
Je to putna. Někdy může být součástí „rozsekávaného“ názvu závorka, tak je vhodnější použít dvojtečku, jindy zas tam může být dvojtečka a bude vhodnější závorka. Proč ne. --Bazi (diskuse) 16. 2. 2020, 19:27 (CET)
Zatím v tom nevidím žádnou otázku vhodnosti, prostě si to namastil každý jak chtěl když to není (zatím) předmětem standardizace. Nějaké výhody byly sotva zvažovány, německé názvy obcí, skladetelé vážné hudby nebo latinská rečení, každý z nich snese jakýkoliv z uvedených zápisů, není jeden vhodnější než jiný. Vhodné je jediné - zamyslet se nad tím, jestli to trochu nesjednotit, u některých wikipedistů by zjevně i rozlišovač v jednom typu závorek byl až příliš svazující. Chrzwzcz (diskuse) 16. 2. 2020, 19:41 (CET)
Ty sportovní disciplíny (muži, ženy, těžká vs. lehká váha, do 50kg, do 60 kg, jednoruč vs. obouruč atd.) jsme právě nedávno sjednotili na pomlčku (zvláště díky kolegovi, který prosazoval násilím rozlišovač za spojovníkem: Běh na 400 m - (muži), což jsme se všichni shodli že chce opravit) a myslím, že zde by si to také zasloužilo, byť je problém méně palčivý. --Dvorapa (diskuse) 16. 2. 2020, 20:44 (CET)
Sportovní disciplíny v pořádku, to je vlastně jeden dlouhý název a našli jste v podstatě správný oddělovač mezi slovy tam, kde by ani žádný být nemusel, ne rozlišovač. Jestli chceme hledat rozsekávač, tak takovým způsobem, aby obsáhl nejen abecední rozsekání po jednotlivém písmenku
Asi by to mělo být když už něco snadno zapsatelného na české klávesnici. Jinak i v případě písmen to jde slovně, např. Seznam skladatelů vážné hudby od Č. --Dvorapa (diskuse) 16. 2. 2020, 21:23 (CET)
"začínajících písmenem Č". Ale to už je trochu těžkopádné, proto ta snaha o efektivní jednotné zkrácení. Ona pravověrná pomlčka taky není snadná operace s českou klávesnicí, takže já bych se na to tak neupínal. Chrzwzcz (diskuse) 16. 2. 2020, 21:41 (CET)
Určitě oddělovat nějakým znakem, ideálně takovým, který je na klávesnici nebo běžně používaný. Tedy ne puntík, naopak dobře se mi jeví dvojtečka či spojovník (pomlčka), případně čárka, které jsou i sémanticky vhodné. Znak ' nedoporučuji, jednak to není apostrof (’), jednak takový znak již dělá drobné technické problémy (i při odkazování). Oddělení textem je možné, ale není úplně nejlepší na strojové zpracování.
Jako dobrý nápad mi přijde oddělení pomocí / - tím se defacto vytvoří podstránka (jen tu zřejmě není v hlavním jmenném prostoru k dispozici navigace z podstránky na hlavní stránku).
Lomítko má tu výhodu, že jde snadno odkazovat navzájem mezi podstránkami [[./jiná podstránka/]] i z hlavní stránky na podstránku [[/podstránka/]] (Archiv 2015/01). JAn (diskuse) 17. 2. 2020, 08:51 (CET)
Technická: Podstránky v hlavním JP opravdu nefungují, takže ani to chytré odkazování nejspíš nebude fungovat. --Dvorapa (diskuse) 17. 2. 2020, 11:53 (CET)
/Ty závorky zní moc dobře, navíc se z ně dá napsat naprosto cokoliv a nevypadá to jak u čuňat... /A; /C–D; /Česko–Rakousko,... --Tayari (diskuse) 17. 2. 2020, 09:47 (CET)
Nevyhýbal bych se závorkám a slovnímu vyjádření, připadá mi to i srozumitelnější: Seznam německých názvů obcí a osad v Česku (začáteční písmeno Č), Seznam českých osobností 20. století (začáteční písmeno H–J), Latinská rčení (začáteční písmeno S) atp. Případně totéž s dvojtečkou, tedy Seznam německých názvů obcí a osad v Česku: začáteční písmeno Č, atd. --Xyzabec (diskuse) 17. 2. 2020, 11:46 (CET)
Tak trochu přehledně, ať je vidět, kde všude by se to využilo a jak by to vypadalo. Nakonec by nemusela být špatná ta "vyčleňovací" pomlčka jako u sportovních disciplín, ať nevymýšlíme něco extra
teď
()
:
–
/
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku (Č)
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku (Č)
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku: Č
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku – Č
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku/Č
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku (Č)
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku (písmeno Č)
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku: písmeno Č
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku – písmeno Č
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku/písmeno Č
Seznam skladatelů vážné hudby: Č
Seznam skladatelů vážné hudby (Č)
Seznam skladatelů vážné hudby: Č
Seznam skladatelů vážné hudby – Č
Seznam skladatelů vážné hudby/Č
Seznam skladatelů vážné hudby: Č
Seznam skladatelů vážné hudby (písmeno Č)
Seznam skladatelů vážné hudby: písmeno Č
Seznam skladatelů vážné hudby – písmeno Č
Seznam skladatelů vážné hudby/písmeno Č
Seznam českých osobností 20. století H–J
Seznam českých osobností 20. století (H–J)
Seznam českých osobností 20. století: H–J
Seznam českých osobností 20. století – H–J
Seznam českých osobností 20. století/H–J
Seznam českých osobností 20. století H–J
Seznam českých osobností 20. století (H až J)
Seznam českých osobností 20. století: H až J
Seznam českých osobností 20. století – H až J
Seznam českých osobností 20. století/H až J
Latinská rčení S
Latinská rčení (S)
Latinská rčení: S
Latinská rčení – S
Latinská rčení/S
Latinská rčení S
Latinská rčení (písmeno S)
Latinská rčení: písmeno S
Latinská rčení – písmeno S
Latinská rčení/písmeno S
Seznam českých osobností 20. století H–J
Seznam českých osobností 20. století (písmeno H–J)
Seznam českých osobností 20. století: písmeno H–J
Seznam českých osobností 20. století – písmeno H–J
Seznam českých osobností 20. století/H–J
Seznam českých osobností 20. století H–J
Seznam českých osobností 20. století (písmeno H až J)
Seznam českých osobností 20. století: písmeno H až J
Seznam českých osobností 20. století – písmeno H až J
Seznam českých osobností 20. století/H až J
Seznam světového dědictví v Evropě: Německo až Rusko
Seznam světového dědictví v Evropě (Německo až Rusko)
Seznam světového dědictví v Evropě: Německo až Rusko
Seznam světového dědictví v Evropě – Německo až Rusko
Seznam světového dědictví v Evropě/Německo až Rusko
Mají grafické možnosti na obálce, tak je využívají. My máme jen jeden řádek textu, tak hledáme svůj "grafický způsob oddělení". A takový, který se hodí i pro "Německo až Rusko", pro "Č" i pro "H-J" nebo "H až J". Jde to napsaovat do závorky jako by to byl rozlišovač, nebo za pomlčky jako sporty, nebo vynalézat něco jiného, nebo to neřešit. Ale při počtu, kolik takovýchhle typů článků na wikipedii máme se zrodilo až nečekaně hodně způsobů jak to udělat. Chrzwzcz (diskuse) 17. 2. 2020, 19:58 (CET)
Díky Janne, přesně tohle hledáme, inspiraci odjinud. Přijde mi, že to písmeno prostě napíší za název. Asi by tedy bylo dobré nahlédnout do obálky některých z nich, jak to píší třeba u anotace. Jak to vlastně dělá Ottův slovník naučný? Aha, číslicemi, resp. také graficky na další řádek. --Dvorapa (diskuse) 17. 2. 2020, 22:16 (CET)
No, až budeme wikipedii vydávat knižně a název těchto článků bude na titulní stránce, pak to bude možná úplná inspirace. Zas to moc nedeí k tomu světovému dědictví, tam to po oddělení volá. Ty ostatní případy bez oddělovače vypadají jako filmy sequely číslované písmenem. Latinská rčení I, Latinská rčení V, Latinská rčení X, Latinská rčení L, Latinská rčení C, Latinská rčení D, Latinská rčení M :D Chrzwzcz (diskuse) 17. 2. 2020, 22:34 (CET)
Ony se ty názvy nacházejí nejen na obálce, že. By tedy bylo dobré nahlédnout do obálky některých z nich, jak to píší třeba u anotace a do katalogů knihoven.. --Jann (diskuse) 26. 2. 2020, 21:53 (CET)
No to jsem pochopil, jen nevím, jestli se máme řídit zastrčenou neviditelnou konvencí, pokud vůbec nějaká existuje. Jako inspirace možná, jako závazné vodítko leda by vymysleli něco geniálního. U knih se to snese, u vícedílných abecedních encyklopedií očekává, tady máme nasekané seznamy, to není úplně totéž. Chrzwzcz (diskuse) 26. 2. 2020, 22:32 (CET)
Jasně že to není totéž, a občas to ti knihovníci prasí (když A–H píší se spojovníkem), ale jako inspirace jsou užiteční. --Jann (diskuse) 26. 2. 2020, 22:36 (CET)
Zeman výročí
@Bazi, Kacir, Jan Polák: Chci upozornit, že letos na podzim uplyne 110 let od narození Karla Zemana, jednoho velikána československého filmu. Myslím, že těžko najdeme někoho, kdo by neviděl alespoň jeden jeho film, a tehdejší efekty byly pokrokové. Osobně ani nevím, jestli něco podobného, jako je Cesta do pravěku, u nás někdo udělal po něm.
Článek je pahýl, ale je to dost dlouho dopředu, takže by myslím bylo hezké za ten +- půlrok ho vylepšit a dát na hlavní stranu. Tak tip pro kolegy. OJJ, Diskuse24. 2. 2020, 06:22 (CET)
IMHO nepatří, toto je věc, která se může (a nejspíš bude) s časem měnit, pochybuju, že to někdo zvládne udržovat. Volil bych pouze obecnou charakteristiku aquaparků. --Hugo (diskuse) 26. 2. 2020, 08:40 (CET)
K atrakcím nejsou třeba NNVZ, tématem článku k posouzení EV jsou akvaparky. Seznam atrakcí je nutné doložit věrohodným zdrojem, odtučnit a ideálně vztáhnout k datu dle WP:ES. Rozhodně bych pak už nerozváděl provozny, další zařízení apod.--Kacir26. 2. 2020, 09:55 (CET)
Už vidím, jak bude ty atrakce někdo aktualizovat po každé rekonstrukci akvaparku. To by tam mohla být rovnou i nabídka v kiosku. --Juniperbushman (diskuse) 26. 2. 2020, 20:27 (CET)
Aktualizace jako argument neuvádění atrakcí, neobstojí. To bychom museli z hesel smazat všechny výčty, které podléhají aktualizaci.--Kacir27. 2. 2020, 06:38 (CET)
K zábavnímu parku se seznam atrakcí má zhruba jako seznam kulturních památek k obci (možná ještě víc), seznam studijních oborů k fakultě (to mám tušení, že je ještě méně stabilní a mění se každým rokem či semestrem) nebo seznam kinematografie k herci (ti žijící obvykle taky každým rokem nějakou tu novou položku přidávají). Po mém soudu jde o hlavní obsah toho zábavního parku, celý jeho účel je založen na atrakcích. Bylo by podivné psát třeba výpis všech odpadkových košů a jejich umístění, ale u atrakcí nevidím problém. Jednou za čas to možná bude třeba aktualizovat, ale jak píše Kacir, pokud je k tomu věrohodný zdroj a pokud u toho bude uvedeno, ke kterému datu ten výčet platí, pak jde o standardní informaci, které bych se nebránil. Podobně bych viděl třeba i pavilony u zoo (namátkou Zoo Brno#Expozice, ZOO Dvůr Králové#Expozice, Zoologická zahrada Olomouc#Významné pavilony a stavby). --Bazi (diskuse) 26. 2. 2020, 22:18 (CET)
Přehled hlavních atrakcí asi nevadí, horší jsou některé formulace: "Nemusíte se koukat pořád na hodiny..." nebo ještě lepší "Vaří tu zde i PIZZU". --Xyzabec (diskuse) 27. 2. 2020, 10:30 (CET)
Additional interface for edit conflicts on talk pages
Možná už znáte nové rozhraní pro editační konflikty (v současné době beta funkce). Wikimedia Německo nyní vyvinula dodatečné rozhraní pro řešení editačních konfliktů na diskusních stránkách. Rozhraní se zobrazí, pokud píšete na diskusní stránku a jiná osoba upraví příspěvek na stejném řádku a uloží ho před vámi. S tímto dodatečným editačním rozhraním můžete upravit pořadí komentářů a svůj komentář upravit. Zveme všechny, aby se podívali na stránku této plánované funkce. Dejte nám vědět co si myslíte na centrální diskusní stránce!
-- Za Technical Wishes tým: Max Klemm (WMDE)26. 2. 2020, 15:14 (CET)
Sorry, for writing this text in English. If you could help to translate it, it would be appreciated.
You might know the new interface for edit conflicts (currently a beta feature). Now, Wikimedia Germany is designing an additional interface to solve edit conflicts on talk pages. This interface is shown to you when you write on a discussion page and another person writes a discussion post in the same line and saves it before you do. With this additional editing conflict interface you can adjust the order of the comments and edit your comment. We are inviting everyone to have a look at the planned feature. Let us know what you think on our central feedback page! -- For the Technical Wishes Team: Max Klemm (WMDE)26. 2. 2020, 15:14 (CET)
Zdravím, před nějakou dobou jsme se dohodli, že v mobilní verzi stránek Wikipedie bude české logo Wikipedie (namísto Wikipedia). Logo bylo nasazeno. Všiml jsem si, že opět máme anglické logo Wikipedia. Kde je problém? Např. na slovenské Wikipedii jim logo zůstalo. -- Patriccck z účtu Patriccck (test 2) (diskuse) 29. 2. 2020, 16:16 (CET)
Dávám na zvážení, zda by nebylo vhodné udělat pořádek v kategoriích typu "Herci z …" nebo "Herečky z …". Získal jsem dojem, že v tom nemají jasno ani autoři těchto kategorií. Přinejmenším by mělo být dohledatelné, proč byla daná osoba do kategorie zařazena. Příklad: v kategorii Herečky z Prahy je zařazena Petra Jungmanová. Proč? Narodila se na Kladně, herecká studia absolvovala v Brně. Aha, zřejmě hraje v pražských divadlech. Když se podívám znovu, zjišťuji, že je také v kategorii Herečky z Kladna, ano tam se narodila. Určitě by mohla být i v kategorii Herečky z Brna (studovala tam a hrála tam) a snad by se ještě pár kategorií našlo, jestli hrála v nějakých mimopražských divadlech. Autoři všech těch kategorií nechápou, že tímto postupem zabíjejí hlavní účel kategorií - rozlišování. Fakt, že konkrétní herečka hrála v různých divadlech, studovala a bydlela na různých místech, jednoznačně patří do článku, nikdy ne do kategorií. --Leotard (diskuse) 25. 2. 2020, 11:07 (CET)
@Leotard: Netýká se jen herců. Týká se to všech kategorií lidí z. A opět vyvstávají otázky, jak je to vlastně myšlené. Když někdo po nějakou dobu působil v nějakém místě, patří mezi lidi z tohoto místa? a když později působil jinde? A když tam bydlel? a když se tam narodil? A co když tam chodil do školy? a zemřel tam? a je tam pohřben? a nebo tam jen pracoval ale přitom bydlel jinde?
Obávám se, že najít optimální řešení nebude snadné. Pár reálných případů:
Slavomír Lener Narozen v Berouně, bydlel ve Všeradicích a Dobříši, studoval v Praze, působil v Jihlavě, Praze, Kanadě, Číně, Švédsku a Německu. Při těchto působeních zde obvykle někde i bydlel.
Beda Dudík, narozen v Kojetíně, studoval v Kroměříži a Brně, působil v Brně a v Rajhradě, kde i zemřel.
Karel Satoria, narozen v Křižanově, studoval ve Velkém Meziříčí a Litoměřicích, působil v Letovicích a Vrbici, pak žil několik let v klášteře ve Francii, poté žil v Kostelní Myslové a působil v Dobříši a nyní v Praze.
Lze říct, že kategorie podle narození a úmrtí (a relativně i pohřbení) jsou jasné. Pak máme kategorie podle absolvované školy. Ale stále zbývají místa, kde dotyčný působil a kde žil. Patří do takovýchto kategorií? A pokud ano, patří do nich i ve chvíli, kdy se odstěhoval jinam? Co když někdo celý život střídal působiště (typicky herci, kněží, učitelé)? patří do kategorií všech těchto míst? nebo jen do toho aktuálního/posledního?
Ovšem i ty jasné kategorie mají své rezervy - narození - většina lidí se v současnosti rodí v porodnicích, a nemusí mít k tomu místu žádný jiný vztah. Ale alespoň je takovéto místo doložitelné. A u pohřbení - co ve chvíli, kdy byly něčí ostatky převezeny jinam? patří stále mezi pohřbené v původním místě, když fyzicky jeho ostatky spočívají úplně jinde?
Právě tyhle zmatky jsem měl na mysli. Klidně přidám ještě jednu zmatečnou kategorii. Většina mužů starších ročníků byla na povinné ZVS (základní vojenské službě) a někomu se povedlo být delší dobu na stejném místě. Já osobně jsem byl skoro rok v jednom moravském městě. Mohu se označit za "elektrikáře z Olomouce"? Netroufl bych si. Snad by k projasnění situace pomohly podrobnější (delší) názvy kategorií. Jinak u místa narození bych dokázal být shovívavější a označovat za rodiště místo, kde dotyčný/dotyčná bydlel/bydlela v době příchodu z porodnice. Ke zlehčení bych uvedl, že bulvární tisk rád píše o případech, kdy se mimčo narodilo předčasně v sanitce, nebo dokonce někde na parkovišti cestou do porodnice. To by potom byl fakt problém, pokud by se tento člověk nějak proslavil a museli jsme mu zřídit článek na wiki! --Leotard (diskuse) 25. 2. 2020, 12:02 (CET)
Tyto osoby mají v OP místo narození tam kde se opravdu narodily (místo kde zrovna byla sanitka - jednu takovou občanku jsem viděl). Tak jako všichni co se narodili v porodnici, mají v OP jako místo narození město, kde sídlí porodnice... Tudíž by se to řešilo jako dosud.--F.ponizil (diskuse) 25. 2. 2020, 12:21 (CET)
Záleží na tom, jestli se dá nejlépe z článku dohledat významnost k působišti, někdy také jestli kategorie existuje. Např. u krajských či okresních měst je více článků a tam může mít další dělení smysl než v horní dolní. --Zelenymuzik (diskuse) 12. 3. 2020, 11:03 (CET)
Po e. k.: Lidé, kteří v obci tak říkajíc „zanechali stopu“, tam už trvale patří, protože se stali součástí její historie. Nedávno jsem dělal seznam osobností z jedné obce na základě toho, že je ta obec ocenila nějakým svým místním vyznamenáním. Zhruba polovina z nich nebyli rodáci. A protože tyhle obcí oceněné osobnosti bychom (z logiky věci) asi kategorizovali pod „lidi z obce“, myslím, že není v zásadě špatně, uvádíme-li je i v té hlavní kategorii. Pokud bychom chtěli tyhle kategorie pojímat striktněji, pak by to stálo za pojmenování např. „Rodáci z XY“ (jenže to už máme „Narození v XY“). --Bazi (diskuse) 25. 2. 2020, 12:28 (CET)
Informace o tom, kdo se kde narodil, působil, zemřel atd. nepochybně patří do článku o osobě i o příslušných městech a obcích, kde už nějaké zpravidla jsou. V oddílech o Osobnostech města apod. se dají uvést i další užitečné informace (od kdy do kdy tam působil atd.), takže kategorie typu "Lidé z..." nebo "krejčí z..." pokládám za zcela zbytečné, sloužící jen editcounitis soutěživých kolegů. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 26. 2. 2020, 17:08 (CET)
@Sokoljan: U menších obcí jistě. Ale už u měst s desítkami tisíc obyvatel (nebo s porodnicí) by takový seznam zakrátko nabobtnal na neúnosnou mez a i při vyčlenění samostatně nepokryje všechny rodáky. Naopak zde ale lze uvést i osobnosti zatím bez článku. JAn (diskuse) 27. 2. 2020, 11:09 (CET)
V tomto souhlasím s wikipedistou Sokoljan. Mezinárodní pravidla předmětového popisu podle normy RDA spojenou kombinaci předmět činnosti/místo vůbec nezná - údaje geografické (pole 653) a předmětové (pole 650) jsou rozděleny. Obsahově lze záměr pochopit, nicméně to přináší řadu problémů, protože to vždy bude záviset na zhodnocení konkrétních editorů, kteří ne vždy jsou o předmětu hesla dostatečně informováni, aby mohli kvalifikovaně rozhodnout, jestli daná činnost v daném místě byla skutečně natolik významná, aby takto specifická kategorizace měla smysl. Domnívám se, že v těchto případech by se ještě více mělo dbát na encyklopedickou významnost dané informace. Snahu některých editorů o kategorizaci všech drobností považuji za nešťastnou a ve výsledku kontraproduktivní, protože se kategorizace zahuštěním znepřehledňuje a navíc v mnoha případech ztrácí dříve zřejmý význam odborného výkonu nějaké profese. Kategorie "Lidé z..." je tedy dobrým řešením v podobě jakéhosi koše pro osoby, které s danou lokalitou VÝZNAMNĚJI souvisely, zároveň však nemá dopad na vnímání profesního významu a dopadu jejich činnosti (jako když vedle sebe daná kategorie staví kupř. regionální "grafomany" a profesory historie). S pozdravem --Ruchadlo (diskuse) 12. 3. 2020, 10:49 (CET)
Není nutné aby to bylo u všech obcí, ale u těch větších je tolik lidí, že sotva kdo pozná kdo byl co zač. V doporučení je napsáno, že kategorizovat lze téměř vše a užije se kategorie nejbližší možná. O soutěživost tu evidentně nejde, ale argumentovat s ní jistě můžete. --Zelenymuzik (diskuse) 14. 3. 2020, 19:42 (CET)
Kategorie a Kategorizátoři – Při vytváření kategorií a umísťování článků do nich by měli kategorizátoři uvážit, k čemu je taková kategorie dobrá a zda vůbec někdo bude článek hledat podle té které konkrétní kategorie. Mám neblahý pocit, že stále přibývá uživatelů, kteří svou energii věnují vytváření docela zbytečných kategorií. Určitě by se našly i články (pahýly), kde seznam kategorií je větší než samotný rozsah článku. --Juniperbushman (diskuse) 25. 2. 2020, 13:40 (CET)
Rozhodně. Vytváření podobných kategorií navíc roztáčí spirálu, protože chtě nechtě pak musíte zrcadlově zakládat v některých heslech podobné, jinak v některých heslech dochází k informační deformaci. Výše se přikláním k názoru zůstat u kategorií "Lidé z...", profesně zaměřené kategorie případně ponechat jen u osob, které danou profesí v místě skutečně významně působili. --Ruchadlo (diskuse) 12. 3. 2020, 10:49 (CET)
Tohle se tady řešilo už několikrát a vždycky bezvýsledně. Domnívám se, že méně by bylo více a při kategorizaci by se mělo občas i přemýšlet, aby se pak člověk nedozvídal, že třeba duchovní z Českých Budějovic žil tisíc let předtím, než České Budějovice vůbec vznikly.--Hnetubud (diskuse) 25. 2. 2020, 20:15 (CET)
Není to sice přímo k tématu, ale s kategorizováním to souvisí: mají smysl kategorie, v nichž je dlouhodobě jediný článek? Šly by jistě snadno zrušit. --Xyzabec (diskuse) 26. 2. 2020, 17:43 (CET)
To už se tu v minulosti řešilo (nedokážu bohužel dohledat kdy) a některé takové kategorie bohužel smysl mají, čili určitě nelze smazat všechny takové. Ale zase pokud člověk vidí nějakou úplně zbytečnou kategorii o jednom článku, nikdo mu nejspíš ve smazání stát v cestě nebude. --Dvorapa (diskuse) 26. 2. 2020, 18:54 (CET)
Česká wikipedie celou řadu věcí českého tématu člení podle okresů. Problém je, že od 1. 1. 2021 budou okresy poměrně dost upozaděny, primární bude členění na kraje a ORP (zákon č. 51/2020 Sb.). Současně ovšem platí, že okresy alespoň zatím zrušeny nebudou. Dávám to sem tedy především jako upozornění, že koncem roku bude nutné pár článků zaktualizovat (zejména ohledně „starých“ krajů z roku 1960), a možná i jako impuls pro úvahu, zda takové členění do budoucna zachovat (žádná práce, ovšem časem narůstající problém s očekávatelností) nebo někdy převést např. na kraje (opravdu hodně práce). --Vlout (diskuse) 6. 3. 2020, 15:08 (CET)
Z praktického hlediska:
Kraje jsou příliš velké na to, aby byly podle nich dělené třeba seznamy typu Seznam XYZ v okrese ABC
Neunikátní názvy obcí mají rozlišovač dle okresu, existuje jen pár výjimek, kdy v jednom okrese je více obcí stejného jména a ty mají rozlišovač číselný (např. Podolí I) nebo právě dle ORP (ovšem s názvem okresu, např. Mezholezy (dříve okres Horšovský Týn)). V rámci krajů bude mnohem větší problém s unikátností rozlišovačů
Okresy stále budou existovat v mnoha úředních oborech.
Že by se na okresy zapomnělo, tak to je zbytečná starost, spousta věcí pojede i nadále podle okresů a pro wikipedijní seznamy je to ideální jednotka. Takže změnit se budou muset jen články o starých krajích (myslím, že se o nich beztak píše zejména jen v Kraje v Česku), pak aktualizovat dle nového zákona Vývoj administrativního dělení Česka (už teď nám kapitola 2021 zastarala), aktualizovat údaje v článcích o městech, které změní okres nebo ORP, poupravit článek Skladebnost územního členění a s ním Kategorie:Obce narušující skladebnost územního členění státu (která, jak jsem pochopil, se nám nevyprázdní úplně k nule ale zhruba do poloviny). Jo a jestli náhodou jsou v obcích měnících od 2021 okres nějaké věci vypsané v "seznam ... v okresu ..." tak ty taky přestrkat. Bude to zřejmě 11 obcí, tak toho snad tolik nebude :) Chrzwzcz (diskuse) 6. 3. 2020, 23:03 (CET)
Četl jsem ten zákon a okresy tam pořád jsou, jsou vymezené ORP, což bude vhodné aktualizovat u každého okresu. Okresy jsou zatím i v Ústavě. S okresy pracuje v definicích také třeba katastrální úřad a podobných organizací je mnoho, takže ten proces bude dlouhý. S těmi rozlišovači bude hodně změn, asi zase podle "u čeho". --Zelenymuzik (diskuse) 14. 3. 2020, 07:42 (CET)
Význam pro státní správu možná pomalu klesá, ale dokavad se o nich mluví ve zpravodajství, dokavad se podle nich dělají statistiky a občané se podle nich umějí orientovat, dokavad máme tuhle dopravní značku, tak okresy žijí a ještě dlouho budou, v očekáváních čtenářů a tím je i správné nechat je na Wikipedii. Odložme tohle na 5 let minimálně :) Chrzwzcz (diskuse) 14. 3. 2020, 10:20 (CET)
Jestli tedy mohu, tak si dovolím souhlasit tady s kolegou Chrzwzcz, jelikož si také myslím, že dokavad se (například, +to zmíněné předemnou) ve zpravodajství po volbách hodnotí jednotlivé okresy atd. V podstatě vše podstatné zmínil, jak jsem říkal, kolega Chrzwzcz. --Ján Kepler (diskuse) 14. 3. 2020, 10:30 (CET)
Můžete :) Správně se tady zhodnotilo, že na okresy si i nadále stát hodně hrát bude, kraje jsou pro kategorizaci moc velké, oblasti obce s rozšířenou působností stále pro lidi dost neuchopitelné, tím spíš, pokud i nadále budou narušovat územní skladebnost vůči okresům. Ani nevím, jestli jsou k dispozici nějaké mapy s ORP (nejen vládní schámata, ale dopravní, turistické, onlinové). Chrzwzcz (diskuse) 14. 3. 2020, 10:33 (CET)
Skloňování: Svatý Kryštof a Nevis
Zdroje i wikipedie lítají mezi různými vzory pro skloňování jména "Nevis", jediný jazykový zdroj uvádí 2. pád "Nevise". Měl by k tomu někdo něco?
Neskl.: 1. Svatý Kryštof a Nevis 2. Svatého Kryštofa a Nevis 3. Svatému Kryštofu a Nevis 4. Svatý Kryštof a Nevis 5. Svatý Kryštofe a Nevis 6. Svatém Kryštofu a Nevis 7. Svatým Kryštofem a Nevis
Hrad: 1. Svatý Kryštof a Nevis 2. Svatého Kryštofa a Nevisu 3. Svatému Kryštofu a Nevisu 4. Svatý Kryštof a Nevis 5. Svatý Kryštofe a Nevise 6. Svatém Kryštofu a Nevisu 7. Svatým Kryštofem a Nevisem
Stroj: 1. Svatý Kryštof a Nevis 2. Svatého Kryštofa a Nevise 3. Svatému Kryštofu a Nevisi 4. Svatý Kryštof a Nevis 5. Svatý Kryštofe a Nevisi 6. Svatém Kryštofu a Nevisi 7. Svatým Kryštofem a Nevisem
Kombinace předchozích případně možné dublety v některých pádech.
Pozdější EDIT: Upraven 4. pád jak je běžné u analogických případu Svatý Jan a Svatý Mikuláš. Odstraněn životný vzor. Zvýrazněny koncovky, které se liší mezi navrhovanými případy. Připouští se možnost, že je to rozkolísáno takovým způsobem, že neodpovídá mechanicky žádnému z vzorů (což není u zeměpisných jmen mužských nevídaný stav, ale my ani nevíme, jestli to je mužský rod). Chrzwzcz (diskuse) 9. 3. 2020, 19:03 (CET) a edit Chrzwzcz (diskuse) 14. 3. 2020, 11:14 (CET)
Pro životnost nebo neskloňování nevidím žádný důvod, takže je to mezi hradem a strojem. Tam bych se osobně přiklonil k hradu, protože mně známá slova končící -vis, totiž převis a servis, se skloňují podle hradu, ale nevidím objektivní důvod, proč výskyty strojového skloňování uměle sjednocovat na hradní skloňování. Proti změně neskloňování a mužského skloňování na hradní nemám námitky.--Tchoř (diskuse) 10. 3. 2020, 06:28 (CET)
Já nevidím důvod ani pro stroj. Podle IJP platí, že: Zeměpisná jména mužského rodu zakončená ve vyslovované podobě na tvrdou nebo obojetnou souhlásku se zpravidla skloňují podle vzoru „hrad“ (2. p. j. č. má koncovku -u), částečně také podle jeho podvzoru „les“ (2. p. j. č. má koncovku -a). Problémy se skloňováním mohou nastat ve volbě tvaru 2. p. j. č. (zda užít koncovku -a, či -u) a 6. p. j. č., kde dochází ke kolísání mezi koncovkami -ě(e) a -u. Z dalšího pak vyplývá, že pro Nevis je v obou sporných tvarech vhodnější koncovka -u.
No, to je hezké jak byste vy osobně si představovali to skloňovat, ale zatím jediný jazykový zdroj pravidla.cz uvádí mužský vzor a -e v druhém pádě. Nevím, jakou důležitost mu wikipedie přisuzuje, ale nic lepšího nemám a s tím bych právě potřeboval helfnout. Píseň by ukazovala 7. pád "s Nevisí" a to se mi moc nepozdává. Instinktivní cit je hezká věc, ale třeba takové Falk-landy se skloňují jinak než A-landy a řekl by vám to cit (i když to ještě taky prověřím :))? Další skloňovací problém má Wallis a Futuna a tam ani nebudu napovídat vzor(y). Chrzwzcz (diskuse) 10. 3. 2020, 19:02 (CET)
S dovolením, skloňování podle vzoru „hrad“ není má osobní představa, ale obecné pravidlo Ústavu pro jazyk český, jehož názory bychom podle závazného, byť pohříchu často ignorovaného pravidla Wikipedie měli brát vážně. Dále podotýkám, že netvrdím, že Nevis je femininum. Pouze říkám, že pokud je to femininum, pak mi připadá smysluplnější skloňování podle vzoru „píseň“. Argumentace 7. pádem je nepřípadná, protože v tomto tvaru není mezi písní a kostí rozdíl.--Shlomo (diskuse) 10. 3. 2020, 23:23 (CET)
Jinak co si wiki zvolila pro exponovaná místa = v názvech článků a kategorií:
2. pád: Fotbalová reprezentace Svatého Kryštofa a Nevise, Kategorie:Státní symboly Svatého Kryštofa a Nevise, Kategorie:Olympionici Svatého Kryštofa a Nevisu,Kategorie:Běžci ze Svatého Kryštofa a Nevisu, Kategorie:Sportovci Svatého Kryštofa a Nevisu, Vlajka Svatého Kryštofa a Nevise
6. pád: Seznam měst na Svatém Kryštofu a Nevisu, LGBT práva na Svatém Kryštofu a Nevisu, Kategorie:Tisícovky na Svatém Kryštofu a Nevisu, Kategorie:Hory a kopce na Svatém Kryštofu a Nevisu. Chrzwzcz (diskuse) 10. 3. 2020, 19:21 (CET)
Autorem webových stránek www.pravidla.cz není ÚJČ, ale zřejmě Zásobování a.s., a pravidlo "Nevis viz Svatý Kryštov" ve mně budí jisté pochybnosti. V článku Svatý Kryštof a Nevis je myslím Nevis všude jako hrad, stejně jako v dokumentu zastupitelského úřadu ČR, který je tam uveden v EO. Považoval bych to proto za jakousi oficiální verzi, pokud to nějaký odborník z ÚJČ nevyvrátí. --Xyzabec (diskuse) 10. 3. 2020, 20:58 (CET)
To, co je umístěno na Pravidech.cz a odkazováno v prvním příspěvku, odpovídá Akademickým pravidlům českého pravopisu (Academia, 1993). Až na ten překlep "Kryštov" je obsah totožný, včetně 2. pádu Nevise. --Harold (diskuse) 10. 3. 2020, 21:10 (CET)
No některé zastupitelské úřady nám sdělovaly nenormované oficiální názvy daných států (Zde např. Federace Sv. Kryštof a Nevis - nerozepsané Svatý, maličkost, ale norma je norma). Máme důvod někdy nevěřit akademickým pravidlům a ignorovat je? A neříká novější vydání něco jiného? V roce 1993 se zdá, že považovali Nevise za kamaráda Kryštofa :) Na téhle stránce 4. pád pro Svatý Kryštof a Nevis - tady zas pro změnu odživotňují Kryštofa, aby toho nebylo málo. Chrzwzcz (diskuse) 10. 3. 2020, 21:51 (CET)
Tak jsem nahlédl do těch Akademických pravidel (1993) a zjistil, že se od současného stavu podle IJP mnohdy liší. Takže jejich nekonzistentní „Nevise“ nepovažuji za neprůstřelný argument a bylo by dobré ho ověřit buď v Akademické příručce českého jazyka (2019) nebo dotazem na ÚJČ. Všechna ostatní uvedená zeměpisná jména na -s mají totiž koncovku -u, s výjimkou antických a jim připodobněných (Mauricius, -cia)--Shlomo (diskuse) 12. 3. 2020, 23:50 (CET)
No proto jsem to tady taky nadnesl, jinak bych nic nedbal a bral Nevise jako danou věc. Sice nevím jestli životný nebo neživotný, ale pád ve kterém se to liší není moc využívaný. Prostě se zjevně bral Nevis jako osoba muž. Chrzwzcz (diskuse) 13. 3. 2020, 18:33 (CET)
Nevím, zda to něco pomůže, ale Ilustrovaný encyklopedický slovník (Praha: ČSAV, 1982) zmiňuje v hesle o příslušném státním útvaru „Labouristickou stranu Saint Kittsu“, „Reformistickou stranu Nevisu“ a „Odborový svaz Saint Kitts – Nevisu“.--Shlomo (diskuse) 10. 3. 2020, 23:23 (CET)
Když se měnil zásadním způsobem vztah ke Kryštofovi, třeba takovým veletočem prolétl i Nevis. Ideálně 2015+, klidně i zeměpisné knížky. Chrzwzcz (diskuse) 10. 3. 2020, 23:27 (CET)
Nechápu, proč varianty nabízejí pouze životné skloňování Svatého Kryštofa. Aspoň v případě ostrova bych já jel na Svatý Kryštof, ne na Svatého Kryštofa (abych uvedl příklad 4. pádu). A protože je to jméno ostrova, co tvoří název státu, očekával bych neživotné skloňování i u něho. Petr Karel (diskuse) 12. 3. 2020, 13:27 (CET) P.S.: Vizte též Svatý Jiří (obec) na IJP. Petr Karel (diskuse) 12. 3. 2020, 13:29 (CET)
Trochu to tlumí třetí pád - Svatému Kryštofu (pánu), místo natvrdo Svatému Kryštofovi (pánovi), ale jinak se to zřejmě bere životně no. Co komu řekne cit je sice hezké, analogie jsou sice dobrá věc ale lehce se dá spálit, já bych zde uvítal oporu v pravidlech a úzu než líbivostními názory. Když už je druhý pád Kryštofa a ne "Kryštofu", tak i čtvrtý pád je "Kryštofa" a ne Kryštofu nebo jen Kryštof - v tom zas vidím tu analogii s tím Jiřím (který se ovšem zas skloňuje životně zájmenným způsobem a ne hradem a neživotně je nesklonný).Chrzwzcz (diskuse) 12. 3. 2020, 14:10 (CET)
Protože hlavní problém byl v Nevisi, Nevisovi, Nevisu, Nevis, 4. pád se v názvech kategorií a článků neobjevuje (i když uvnitř článků zřejmě bude). Jinak je to ale přece úplně jedno, hledám zastání v jazykovém kruhu nebo zeměpisné knize, ten nám prozradí jak Nevis/e a tím taky zvíme jak na Kryštof/a. Zatím jediný jazykovější zdroj trvá na 2. pád Nevise. Chrzwzcz (diskuse) 12. 3. 2020, 14:59 (CET)
@Petr Karel: Jinak vám tedy slavnostně oznamuji, že jsem vzal neživotného Kryštofa v patrnost a zkontroloval wikipedii. Už teď mi na něj kývla, spíš jsem narazil na jeden dva případy typu "na Svatém Kryštofovi" - takže 6. pád - a ty odživotnil. Upravil jsem podle toho úvodní příspěvek a Kryštof je tímto vyřešen, teď ještě ten Nevis.Chrzwzcz (diskuse) 15. 3. 2020, 00:38 (CET)
Proč se domníváte, že Ashmore, Cartier, Bonaire, Turks a Caicos jsou nesklonné a ne hrad? A proč by Wallis měl být jako Sv. Mikuláš? -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) Shlomo (diskuse • příspěvky)
@Shlomo: Nesklonné věci - protože tak už se to na Wikipedii užívá a Google přitakával, ale je možné to zanalyzovat ještě pod drobnohledem. Turks a Caicos znějí jako množné číslo (-s) a to je pak ošemetné skloňovat je jednotným vzorem (Nevis zní víc jako jednotné jméno). Ale Wikipedie se vydala nesklonnou cestou, tak asi věděla proč (i když jinde už jsem chybek opravoval dost, i v názvech článků a kategorií, takže neomylná nebude). Wallis je osoba, po které je to pojmenované, proto vzor Svatý Mikuláš, a opět: Wikipedie už teď zná Wallise. Chrzwzcz (diskuse) 13. 3. 2020, 18:39 (CET)
Za prvé Wikipedie (ani Google) není věrohodný zdroj v otázkách pravopisu. Za druhé posuzujeme-li, zda se na Wikipedii něco používá správně, nemůžeme jako měřítko správnosti brát Wikipedii (i kdybychom ji jinak za věrohodnou považovali). Za třetí Dallas, Washington (USA) a Wellington (NZ) jsou také pojmenovány po osobách a skloňují se jako hrady. A za čtvrté Wikipedie zná i neživotný Wallis: Hospodářství Wallisu a Futuny je založeno zejména na… ;)
Ohledně Turks a Caicos: IJP píše, že Do kategorie středního rodu jsou obvykle řazena také nepočeštěná pojmenování, která mají v původním jazyce formu množného čísla. Ta zůstávají nesklonná. Zjevně ale existují četné výjimky, viz Leeds, Caracas, Orléans, Texas, Kansas a další přímo ve slovníkové části IJP. Navíc si zejména u Turks(u) nejsem tak moc jist, že se skutečně jedná o množné číslo. A aplikujeme-li nakonec ono „obvyklé“ pravidlo, tak to sice bude nesklonné, ale středního rodu (a jednotného čísla), tedy nikoli V roce 1799 byly Turks a Caicos anektovány…, nýbrž „bylo […] anektováno“.--Shlomo (diskuse) 14. 3. 2020, 23:30 (CET)
Samozřejmě že nejsou věrohodné, zoufale tady sháním zejména explicitně zmíněné skloňování z nějaké příručky než aplikaci obecných pravidel. Dobré protipříklady, rozlítaná Wikipedie byla přiznaná už u Nevisu/Nevise/Nevis. Turks a Caicos - "obvykle" a "zpravidla" jsou právě ty věci, na kterých to může nakonec selhat a proklouznout. Ohledně toho "anektovány" je taky hezké pravidlo nepravidlo 20 :). Chrzwzcz (diskuse) 15. 3. 2020, 00:31 (CET)
Že něco na Wikipedii „se neskloňuje“, to bych nebral moc za bernou minci. Prostě líný wikipedista nechtěl dohledávat správné skloňování a tak si zjednodušil práci a nechal to zatím neskloněné s tím, že to někdo později jistě opraví.--Tchoř (diskuse) 14. 3. 2020, 23:34 (CET)
No neberu za hlavní důvod, ale za inspiraci, která se více či méně potvrdí i googlením, když už ÚJČ online nedává u některých explicitní odpověď. Do toho trochu instinktu a předloženo k recenzi, kdybych to bral za bernou minci tak změním hned a nestrkám to pod lípu. Možná ani ÚJČ nebude vědět, asi se o nich ani tolik nepíše aby se vyloupl jasný skloňovací vzor a bude říkat jen něco o vývodech z analogických případů a dubletních doporučeních. U nich ale hrozí jen to, že to má Wikipedie vyskloňované špatně 3x 4x a tím pádem třeba 3x 4x špatně vyskloňované (možná podceňuju, ale moc toho fakt nebude), to jsou jen závislá území a moc se tu o nich nepíše. Nejvíc asi Alandy by chtěly osvětlit. Jediný stát s nejistým skloňováním by pak byl jen ten případ "Nevis", i kdyby měl povolené třeba dvojí skloňování, rád bych věděl jaké a v jakých pádech. Jinak bych se nevytahoval na líného wikipedistu, když je tady naopak někdo zas moc aktivní a dělá styleguide pro státy, tak by ho zas chtěli zašlapat touhami po tvůrčí svobodě a bohatosti češtiny ;P Chrzwzcz (diskuse) 15. 3. 2020, 00:24 (CET)
Problém je zřejmě mnohem složitější, než se zpočátku zdálo, a tady ho myslím nevyřešíme. Za jediné smysluplné považuji, aby se česká Wiki víceméně oficiálně (nevím přesně jak o to požádat, ale jistě to jde) obrátila s dotazem na ÚJČ. --Xyzabec (diskuse) 13. 3. 2020, 11:08 (CET)
No některé z vypsaných jsou tutovka, pokud bych naskočil na příklady Svatý Jan a Mikuláš, tak taky dost vyřeším. Ale něco by asi zbylo na konzultace. Chrzwzcz (diskuse) 13. 3. 2020, 18:39 (CET)
A ještě pomnožné kousky:
OK Falklandy - všechny koncovky jako "ženy", ale prý mužské neživotné (příručka jasně uvádí skloňování)
Alandy - asi nějaký rozkolísaný případ, dobré zjistit (kdyby bylo přísně podle Falkland, tak 6.p Alandách, ale wikipedie má Alandech)
ad Falklandy vs. „Alandy“: Falklandy se skládají z ostrovů Východní Falkland a Západní Falkland, takže mužské neživotné skloňování by v tomto případě asi dávalo větší smysl než ženské, které je jinak pro pomnožná toponyma zakončená ve výslovnosti na [-ɪ] doporučováno. Ve skloňovacích tabulkách mívá IJP občas různé podivnosti (asi roboticky vygenerované a nedostatečně zkontrolované), občas ústavní jazykovědci i něco odhalí a v tichosti opraví. Můžete jim zkusit zavolat, třeba to pak i dají do pořádku, nebo aspoň přidají nějakou vysvětlující poznámku.
„Alandy“ jsou, zdá se, poměrně nový termín, takže k tomu těžko co říci. Ve literatuře z doby předwikipedické nacházím pouze „Alandské ostrovy“. Možná bude někdo jiný úspěšnější ;)--Shlomo (diskuse) 15. 3. 2020, 00:14 (CET)
Falklandovo rodové zmateníTohle není podivnost češtiny, to je jen úlet ústavních jazykovědců. Mezi mužským neživotným a ženským pomnožným substantivem je rozdíl pouze ve skloňování, v ničem jiném. Takže říct, že Falklandy jsou neživotné makulinum, ale skloňují se podle ženského vzoru, je jako říct, že polička je dřevěná, akorát že je vyrobená z plastu…--Shlomo (diskuse) 15. 3. 2020, 01:23 (CET)
Tak já si netroufnu říct, že znám všechna zákoutí, speciality a nástrahy češtiny, ale koncovka -ami v mužském vzoru vypadá dosti nepatřičně. V pomnožných vzorech tam lítají -ích/-ách/-ech v 6. pádě, ale 7. pád by měl být jasný a -ami snad nikdy. Falkland Falkland - Falklandy napovídá mužskému vzoru, pak by ale bylo divné to skloňování, obojí asi nemůže být pravda. Chrzwzcz (diskuse) 15. 3. 2020, 01:33 (CET)
Narození v... Úmrtí v... Pohřbení v... - řazení kategorií
Dobrý den, obracím se na vás v poněkud technické záležitosti řazení kategorií u výše uvedených tematických kategorií. V současné době je to u různých kategorií nejednotné a objevují se všechny možné kombinace trojice uváděných kategorií. Podle historie některých stránek už dříve došlo k nějakému pokusu o sjednocení. Kategorizace v encyklopedickém projektu by měla vycházet z platných katalogizačních a bibliografických norem. Podle mezinárodně uznávané normy RDA (a jí přizpůsobené normě MARC 21 Národní knihovny ČR) se v předmětovém popisu (tuto funkci zde plní kategorie) vždy uvádí pouze nejužší geografický termín. Podle toho by tedy na prvním místě měla být dotyčná obec/sídlo - např. Narození v Aši - za kterým postupně následují větší geograficko-správní celky - Narození v Karlovarském kraji,Narození v Česku podle měst. Pro jiné způsoby nenacházím oporu v meziárodně uznávaných normách předmětového popisu a doporučuji tedy tuto systematiku. Dovoluji si tedy navrhnout uvedený model jako výchozí a prosím o vaše vyjádření. Vzhledem k četnosti kategorií i k tomu, že postupně systematicky pokrývají celou ČR, je sjednocení velmi žádoucí. Ruchadlo (diskuse) 12. 3. 2020, 11:37 (CET)
..neviděl jsem to, ale prý se tu dříve dohodlo, že Pohřbení nebudou pod Lidmi, ale přímo pod místem. U českých kategorií to tak řazené je, v jiných státech jsem na CS.WP ale viděl spíše opak. --Zelenymuzik (diskuse) 12. 3. 2020, 11:42 (CET)
To má určitě svoji logiku, ostatně se to týká pouze uložení ostatků, nikoliv úkonu osob během jejich života. Spíš je vlastně otázka, jestli kategorie Narození v... a Úmrtí v... vůbec napojovat do "Lidé z...", kdy kromě aktu narození či úmrtí nemusí mít s daným místem společného vůbec nic - v závislosti k diskusi výše by kat. "Lidé z..." skutečně označovala jiné formy spojení s daným místem. Ale to bychom i zde zapadli do té Pandořiny skříňky.
Snahou tohoto příspěvku je však stanovit pravidla pro řazení kategorií uvnitř kategorií tak, aby bylo možné je systémově sjednotit a doplnit. Právě proto návrh opírám i o mezinár. normy RDA a české MARC 21, což jsou asi jediné srovnatelné referenční hodnoty z praxe knihovnictví a analytické bibliografie. Následného provedení se pak klidně ujmu, jen by bylo dobré dospět ke shodě v komunitě, aby se předešlo případným zmatkům a editačním konfliktům. Z toho důvodu jsou vyjádření co nejvíce editorů vítány, zda by s použitím takové systematiky obec - kraj - stát podle typu místa nebyl problém. --Ruchadlo (diskuse) 12. 3. 2020, 12:42 (CET)
Účelem kategorií Lidé z asi bylo především zastřešit kategorie Narození v , Úmrtí v , atd. Pravděpodobně ale pro zastřešující kategorii nevymyslíme lepší, přesto však stručný název, Lidé mající něco společného s je bohužel poněkud dlouhé a nevhodné. Každopádně k původnímu návrhu: nechápu. Mohl byste vysvětlit, co navrhujete, možná jinými slovy? --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2020, 13:00 (CET)
Návrh se týká kategorizace uvnitř kategorií uvedeného typu a navrhuji řadit jejich pořadí podle vzoru místo(např. Lidé z Aše), kraj (Narození v Karlovarském kraji), stát (Narození v Česku podle měst). Návrh vychází z mezinárodních katalogizačních norem, kvůli kterým je původní formulace taková kostrbatá, za což se omlouvám (moc jednoduše se to popsat nedá, ale zároveň by odborná argumentace neměla chybět, aby bylo zřejmé, že nejde o nahodilý návrh). S pozdravem --Ruchadlo (diskuse) 12. 3. 2020, 13:15 (CET)
Aha, takže jde o to, jak jsou kategorie seřazeny v článku nebo kategorii za sebou? Myslím, že kromě hlavních kategorií tématu tohle nikdy úplně sjednotit nebo naučit wikipedisty nepůjde. Ale pokud myslíte, že by to bylo prospěšné, pravděpodobně nikdo nebude protestovat, když to provedete, byť to možná někdo bude považovat za drobnou, až kosmetickou změnu. --Dvorapa (diskuse) 12. 3. 2020, 13:46 (CET)
Mně by to třeba zajímalo, protože jsem byl kdysi třeba opravován, že řazení podle tématu = podle měst / podle krajů / město a edituji hodně. V článku je vždy na prvním místě stejnojmenná kategorie hlavní. Když jsem to posledně hledal k návodům na kategorie, tak jsem z toho co je podle tématu ale moudrý nebyl. Prakticky pokud se pohybujete v jedné obci, tak vás zajímá na prvním místě obec (ale najde se i na konci kategorií). Pokud se ale pohybujete v globálu nebo více do šířky, tak na prvním místě jsou ty kategorie větší jako podle zemí, podle měst, podle vesnic... Ostatně samotné kategorie měst a obcí mají úplně přeházené kategorie a nikdo to neřeší.--Zelenymuzik (diskuse) 12. 3. 2020, 14:17 (CET)
Dvorapa - Děkuji vám, pane kolego. Ona to v zásadě kosmetická záležitost je, ale právě s ohledem na velké množství kategorií tohoto typu je sjednocení žádou, alespoň u stávajícího materiálu. Aktuální roztříštění je z hlediska předmětového popisu tou nejméně dobrou možností. --Ruchadlo (diskuse) 12. 3. 2020, 14:58 (CET)
Zelenymuzik Pravidlo k tomu právě není, proto vycházím z pravidel předmětového popisu podle výše zmíněných norem. Je evidentní, že někde editoři řadí kategorie od většího geo celku k menšímu, ale jde spíš o osobní rozhodnutí, žádnou odbornou argumentaci se mi k tomu najít nepodařilo. Podle zmíněných zdrojů je naopak zcela zřejmá preference uvedená v návrhu. O nějakých vašich editačních konfliktech v této věci vím také, připadá mi tedy rozumné věc nejprve otevřít na tomto fóru. Jak správně napsal i Dvorapa, informačně se nic nemění. Naopak myslím, že navržená forma, která vychází z uvedených norem, a sjednocení přispějí ke zkvalitnění formální podoby této části Wikipedie. --Ruchadlo (diskuse) 12. 3. 2020, 14:58 (CET)
na prvním místě měla být dotyčná obec/sídlo - např. „Narození v Aši“ - za kterým postupně následují větší geograficko-správní celky - „Narození v Karlovarském kraji“, „Narození v Česku podle měst“. - tohle je nepochopitelná úvaha. Přece bude-li v článku kategorie Narození v Aši, nemůže v něm být kategorie Narození v Karlovarském kraji (protože Narození v Aši je podkategorií Narození v Karlovarském kraji) a kategorie Narození v Česku podle měst nemůže a nesmí být vložena v žádném článku (v této kategorii jsou pouze podkategorie pro jednotlivá města). Čili v článku bude vždy jediná kategorie týkající se místa narození - buď krajová, nebo menšího celku (např. města), ale ne obojí. --Jann (diskuse) 12. 3. 2020, 20:39 (CET)
Naopak to logicky udělat nepůjde (sotva dám kategorii většího celku do kategorie menšího), řadit jeden článek do více úrovní také nedává smysl. JAn (diskuse) 12. 3. 2020, 21:25 (CET)
Obecně by články a kategorie měly být řazeny v nejnižší možné kategorii (to knihovnické pravidlo "uvádět pouze nejužší geografický termín" říká totéž, proto jsem odebral jednu kategorii). V případě kdy se pohybujeme v různých větvích kategorizačního stromu a v nich v různé hloubce, tak řekl bych že kategorie týkající se narození se kladou před kategorie o úmrtí a pohřbení; ale asi opravdu nemáme žádné pravidlo, zda jít od velkých celků k menším, nebo od menších k velkým; přikláněl bych se k druhé možnosti, obecněji od specifických kategorií k obecným. --Jann (diskuse) 13. 3. 2020, 17:02 (CET)
Nemyslím si že by bylo šťastné odebrat kraje, jelikož často přesné místo nevíme, ale časem se může zpřesnit. Natož u jiných států kde nemáme zdaleka zpracované všechny města a obce. Zelenymuzik (diskuse) 13. 3. 2020, 18:11 (CET)
Oběma velice děkuji za vaše vyjádření. Jann - souhlas s typem řazení, specifická kategorie by měla skutečně mít vždy přednost, další případné by se tedy měly analogicky řadit za ni.
Kategorie krajů asi není špatné zachovat - jsou sice spíš doplňkové a z hlediska pravidel předmětového popisu zbytné, na druhou stranu ale mohou být užitečné pří prohlížení v rámci krajského samosprávného celku a jak píše kolega Zelenymuzik, dají se tak odhalit a opravit i případná hesla, u nichž je v kat. uveden namísto konkrétní lokality kraj.
Z dosud zveřejněných názorů a postřehů tedy zatím vyplývá, že by sjednocení podle navrženého modelu bylo možné a přijatelné. Aktuálně mám skoro hotovu jednu sadu větších editací a po jejím dokončení zahájím systematické procházení uvedených kategorií. Děkuji --Ruchadlo (diskuse) 13. 3. 2020, 19:01 (CET)
Jestli to není rychlé. Možná bych s tím ještě nějaký den počkal, přeci jen se to bude týkat i jiných kategorií, v podstatě všech. Hodí se upravit takto tedy i doporučení ke kategorizaci. --Zelenymuzik (diskuse) 14. 3. 2020, 05:44 (CET)
Myslím, že odklad je zbytečný. Z diskuse plyne, že mezinárodní knihovnicko-bibliografické normy předmětového popisu jsou asi jediným dostupným kritériem a jiný (ani odborně podpořený) návrh není. V tuto se jedná o úpravu pouze jednoho typu kategorizace v tzv. biografických koších - v případě, že se to osvědčí, pak může z komunity vyjít nějaké obecné doporučení. Nejednotné řazení ve stránkách kategorií je podle namátkových kontrol v podstatě všude, sjednocením v určité vrstvě lze tedy jedině získat. Podle dosud prošlého materiálu "Narození v A-Č" je zatím k úpravě méně než 50% - většina už navrženým způsobem řazena je, zbytek je variantně nejednotný, ostatní varianty jsou tedy marginální. Je ideální k těmto kosmetickým systémovým opravám využít "koronavirového" zpomalení, protože kontrolu vyžaduje takové množství dat, jaké se při běžném pracovním provozu (aspoň při mém) nedá stihnout v nějakém rozumném časovém horizontu. Takových případů z různých knihoven a databází, kdy se nějaké systémové opravy v databázích nedokončily kvůli času a nutnosti dělat něco jiného, je bohužel mnoho. A navic: I když s ohledem na výše uvedené argumenty odlišné doporučení v uspořádání nelze moc předpokládat, i kdyby k němu došlo, pak se bude dát sjednocený materiál dát upravit skriptem. To je u roztříštěného materiálu velmi složité, ne-li nemožné - aktuálně to řešíme v souvislosti s konverzí jedné starší vědecké databáze... --Ruchadlo (diskuse) 14. 3. 2020, 11:25 (CET)
Zelenymuzik a odebírání kategorií krajů: uvedena má být pouze nejnižší možná kategorie, to jest, není-li známo přesné místo narození/úmrtí/čehokoliv, uvede se kategorie kraje (případně státu), ale je-li známo město/vesnice, je kategorie kraje nadbytečná a má jít pryč. --Jann (diskuse) 14. 3. 2020, 15:39 (CET)
To je sice pěkné, ale bude mnohem složitější najít zdali taková kategorie existuje a k ní se dopracovat než když je to přímo nad a pod sebou. A u částí měst či obcí? Tam nebude ten vztah vidět vůbec. Např. narodil se v části Prahy ale ta kategorie nebude pod Prahou? V cizině kde to většina znás sotva zná ještě hůř s t9m to pracovat nebo to najít... --Zelenymuzik (diskuse) 14. 3. 2020, 19:36 (CET)
obrázek/miniatura bez rámečku?
Existuje možnost, jako potlačit u obrázků/miniatur (thumb) rámeček? Na pohled se mi nelíbí, zabírají místo a mobilní verze je nezobrazuje (což je přesně chování, které bych přivítal)
spíš pro zajímavost. Narazil jsem na to u loga, kdy mi vyhovuje chování (při nedostatečné šířce je logo nad obsahem, mohu nastavit "přiměřenou" velikost, optimalizuje se datová velikost pro mobilní zařízení, ..), ale rámeček to hyzdí 🤔
Tohle je zrovna jeden z portálů, kterým chybí to nejdůležitější, totiž obsah, na který by mohly odkazovat. Možná by to chtělo zaměřit se spíš na tvorbu článků, než na tuto nadstavbu, která je pro malé wikipedie víceméně zbytečným luxusem.--Hnetubud (diskuse) 13. 3. 2020, 10:02 (CET)
Smazání článku Accolade Fund Sicav
Dobrý den,
14. 3. mi byl smazán článek Accolade Fund Sicav. Článek byl předtím označen, že je potřeba doplnit encyklopedickou významnost (tedy dva nezávisle věrohodné články). Ty jsem doplnila a článek mi byl smazán i přesto, že jsem se snažila komunikovat s člověkem, co článek označil, zda je vyhovující. Chtěla bych se zeptat, zda byl článek smazán bez toho, aby mi kdokoliv odpověděl nebo odložil dobu smazání.
Dobrý den Karolína Černochová, určitě není správně, že vám nebylo odpovězeno na vaši zprávu na diskuzní stránce článku a je dobře, že se ozýváte. Nicméně když se nyní koukám na smazanou poslední verzi toho článku, ani vámi přidané zdroje bohužel nesplňovaly podmínku dvou nezávislých netriviálních věrohodných zdrojů. Jsou tam nějaké závislé zdroje a pak nějaké sice nezávislé, ale jsou to jen triviální zmínky. To nestačilo. --Vojtěch Dostál (diskuse) 16. 3. 2020, 11:26 (CET)
Nebylo by tedy prosím možné vrátit stránku zpět a prodloužit dobu opravy před smazáním? Abych byla schopna dolina lepší zdroje?
Dobrý den, stránku je možné obnovit ve vašem uživatelském jmenném prostoru, kde budete moci v klidu přidat zdroje a článek zveřejnit, až uznáte za vhodné... --Jan Myšák (diskuse | příspěvky) 16. 3. 2020, 14:57 (CET)
Pro. Je to opravdu mimořádná událost, zájem je obrovský a situace se navíc neustále mění. Nic takového, myslím, tady už mít nebudeme. --Vlout (diskuse) 17. 3. 2020, 21:43 (CET)
ProPro Informace čtenáři hledají, naposledy co jsem se koukal, tak 20k návštěv => lidi to zajímá, a není se čemu divit. Mimořádné situace si žádají mimořádných zásahů do hlavní strany :). --Martin Urbanec (diskuse) 17. 3. 2020, 21:53 (CET)
Jsem spíš proti. Wikipedie nemá být zpravodajstvím (bylo by lepší, kdyby na hlavní straně ani nebyla ta sekce aktualit). Od toho mají být Wikizprávy. Rozmělňování poslání Wikipedie, větší důraz na spěch a aktuálnost než na encyklopedičnost, jí podle mého názoru spíš škodí. --Tchoř (diskuse) 18. 3. 2020, 06:08 (CET)
V takovém případě bychom museli zrušit celý box Aktuality. Toto je totiž malý boxík v rámci boxu Aktuality, takže Vaše filipka by myslím patřila spíš k článku o epidemii v Česku, kde je zaznamenáván průběh po dnech… --Vlout (diskuse) 18. 3. 2020, 08:38 (CET)
Ano, teoreticky bych to mohl psát do kdejakého článku, který se snaží být spíš zpravodajstvím než encyklopedií. Ale na to nemám čas ani chuť a nepokládám to za produktivní. Ovšem když už někde vznikne celokomunitní diskuse na téma, nakolik má být Wikipedie zpravodajstvím, tak pokládám za přínosné jít do ní připomenout, že nemá.--Tchoř (diskuse) 18. 3. 2020, 08:44 (CET)
Bohužel toto však není celokomunitní diskuse na téma, nakolik má být Wikipedie zpravodajstvím, ale diskuse na téma, zda mají být v boxu Aktuality takto (dle mého šikovně a pro čtenáře uživatelsky příjemně) shromážděny odkazy na články na dané téma, které dnes zajímá, myslím, opravdu každého. --Vlout (diskuse) 18. 3. 2020, 08:50 (CET)
Což já vnímám jako jako další zvýraznění zpravodajství na úkor encyklopedického obsahu, tedy nežádoucí posun v rámci té širší diskuse, nakolik má být Wikipedie zpravodajstvím. --Tchoř (diskuse) 18. 3. 2020, 08:52 (CET)
Obávám se, že tento box zpravodajství na úkor encyklopedického obsahu nezvýrazňuje, naopak, neboť čtenáře z boxu Aktualit odvádí směrem ke konkrétním článkům. --Vlout (diskuse) 18. 3. 2020, 08:55 (CET)
Zcela zjevně, každopádně jsem rád, že se ukázalo, že nemáte nějaké konkrétní a specifické námitky vůči boxu jako takovému, ale spíše celkově proti Aktualitám a zprávám na Wikipedii. Ale to je opravdu jiná diskuse. --Vlout (diskuse) 18. 3. 2020, 08:59 (CET)
Konkrétní námitka je, že zatímco Aktuality samotné se mohou věnovat i záležitostem, ke kterým sice došlo nedávno, ale jsou již dobře zdroji podchyceny (třeba úmrtí slavné osobnosti v důchodu), tedy k nim vznikl encyklopedický obsah trvalého charakteru, odkazy Pandemie COVID-19 a Pandemie COVID-19 v Česku se týkají událostí, které doposud probíhají (a to velice překotně), a tedy je lze jen obtížně zpracovat s encyklopedickým nadhledem. Tudíž se zde jedná o snahu prosadit zvýraznění té horší části Aktualit na přednostní místo.--Tchoř (diskuse) 18. 3. 2020, 09:05 (CET)
Zde už zcela jistě nemáte pravdu. Ze samé své podstaty se totiž Aktuality věnují současným, aktuálním událostem. To se netýká jen pandemie, ale i různých živelních pohrom, teroristických útoků, voleb a dalších. Lépe zpracované, jak píšete, se nachází v sekci „… v minulosti“. --Vlout (diskuse) 18. 3. 2020, 09:10 (CET)
Zcela jistě mám pravdu v tom, že v rámci Aktualit se vyskytne třeba informace o tom, že zemřela Eva Pilarová. To je odkaz na článek, který lze zpracovat encyklopedicky a s nadhledem, podstatné události její kariéry již jsou dávno pokryty dostatkem zdrojů. Tedy to je ta lepší část Aktualit, která se věnuje potenciálně kvalitnímu encyklopedickému obsahu, a ta zpravodajská stránka věci je jen v tom, že na něj upozorníme v souvislosti s úmrtím. Takové Aktuality Wikipedii zase tak neškodí. --Tchoř (diskuse) 18. 3. 2020, 09:15 (CET)
A teď jsme v situaci, kdy zde bude stále něco o pandemii koronaviru. Já chápu, že se nechcete vzdát, tak to pojďme uzavřít s tím, že nemáte rád zprávy na Wikipedii. Což respektuji, jen chci říci, že je to na úplně jiný typ debaty. Mimochodem, už úplně usnula diskuse o nové podobě hlavní stránky? --Vlout (diskuse) 18. 3. 2020, 09:18 (CET)
Možná bude, možná nebude. Každopádně já jsem z výše uvedeného důvodu proti tomu, aby to bylo vypíchnuté do zvláštního rámečku. --Tchoř (diskuse) 18. 3. 2020, 09:54 (CET)
Dokud to nebude online zpravodajství, tak asi proč ne. Informací se na nás valí mraky, pokud budou umět články odfiltrovat jen to dlouhodobě podstatné, tak tím líp. Spíš si říkám, jestli by Wikipedie neměla mít nějakou help stránku - rozcestník důležitých odkazů. Na internetu se taky vyrojilo tolik informačních kanálů a stránek s nabídkou infoservisů a pomocí s rozvozem jídla, právní pomocí a podobně, že aby se v tom čert vyznal. (Nebo to Wikipedie někde má a taky jsem to nenašel v záplavě jiných věcí?) Chrzwzcz (diskuse) 18. 3. 2020, 08:08 (CET)
ProtiProti Naprostý souhlas s Tchořem. Pojďme se soustředit na encyklopedickou práci, aktuality přenechme novinářům nebo Wikizprávám. Myslím, že je navíc zbytečné, aby wikipedie dublovala noviny. A relevantní informace o epidemiích by měl člověk hledat na webech státní správy, kde jsou na to odborníci. Opět si myslím, že toto jednak odčerpává síly wikipedistů a jednak zahlcuje prostor encyklopedie neencyklopedickou tvorbou. --Vojtasafr (diskuse) 18. 3. 2020, 08:31 (CET)
Nebude-li tento box, budou i tak každý den nové zprávy v boxu Aktuality. Kromě toho, 1) každý používá své síly jak sám uzná za vhodné a 2) tento box nic nezahltí, neb jen odkazuje čtenáře na články, které už existují a které budou narůstat tak jako tak. --Vlout (diskuse) 18. 3. 2020, 08:41 (CET)
@Vlout: Ano, ať každý používá své síly, jak sám uzná za vhodné, proti tomu vůbec nic nemám a na tom je WP postavená. Ale myslím si, že i to má své hranice. A tou hranicí je to, kde začíná a končí encyklopedická tvorba a věci s ní úzce související. Aktuality a encyklopedie jsou věc zcela odlišná. Je to asi jako situace, kdy by si člen spolku pro záchranu hradu usmyslel, že se záchranou hradu souvisí též restaurování autoveteránů, tudíž si z hradu udělal autodílnu. Argument, že lidi přece vyhledávají i autoveterány je pravdivý, ale veterány nechť lidé hledají v muzeu veteránů a hrad ať zůstane hradem, nikoliv dílnou. Samozřejmě, asi není problém, když se na nádvoří takový veterán vystaví. Asi není problém, když tam budou dva. Ale pokud by se velká část spolku začala věnovat autoveteránům místo hradu, bude hrad nadále chátrat a spolek tudíž nemá smysl.
Když se bude spolek věnovat obojímu, je dost velká pravděpodobnost, že nebude pořádně stačit ani na jedno. A pak se lidi nebudou chodit dívat ani na veterány (protože jsou lidé, co se na to specializují a umí to lépe), ale ani na hrad, protože jim tam budou padat cihly na hlavu. A obávám se toho, že tohle se může Wikipedii dost rychle stát.
A my tady máme na obojí platformu. Máme tady encyklopedii (přirovnána v hradu) a máme tady Wikizprávy (muzeum veteránů). Tak jich využívejme obou a nemíchejme je do sebe. --Vojtasafr (diskuse) 18. 3. 2020, 08:53 (CET)
Aby byl Váš argument platný, nesměly by se v Aktualitách používat vnitřní odkazy na články. Tento box totiž není nic jiného, než shromáždění celkem čtyř odkazů na jedno místo. --Vlout (diskuse) 18. 3. 2020, 08:57 (CET)
Nu a tento box umožní, aby se takový odkaz na dané stránce nemusel vyskytovat vícekrát, protože už bude nahoře v boxu. Zprávy o koronaviru, obávám se, budou každý den. --Vlout (diskuse) 18. 3. 2020, 09:02 (CET)
Mimochodem, nyní je v Aktualitách odkaz na pandemii obecně čtyřikrát a na pandemii v Česku třikrát. A bude to narůstat. --Vlout (diskuse) 18. 3. 2020, 09:12 (CET)
@Vlout: Já nejsem kategoricky proti aktualitám na WP. Jen jich musí být s mírou (to jsou ti dva veteráni na nádvoří). Ti veteráni mohou lidi nalákat. Ale nesmí jich být tolik, že práce o ně způsobí zanedbání toho hlavního cíle spolku, tedy záchrany hradu. Je prostě blbý, když členové spolku, který se má starat o hrad, věnují své úsilí opravě veteránů, zatímco hrad jim chátrá, zarůstá nálety, plevelem a místnosti jsou pokryty prachem a pavučinami. A mám pocit, že tady k tomuto dochází. --Vojtasafr (diskuse) 18. 3. 2020, 09:39 (CET)
Samozřejmě že ne všichni se věnují aktualitám. Nechci, aby to vyznělo nějak špatně, ale každý se zaměřuje na něco jiného. Díky za přirovnání, ale myslím, že toto zatím nehrozí. Je zde relativně "dostatek" wikipedistů. Co se týče toho boxu, neklade si za cíl aby se do něj bezhlavě psalo všechno co je na internetu či v novinách. Účel boxu je pouze shromáždit pár nejdůležitějších informací o pandemii v boxu aktuality na jedno přehledné místo s odkazy na hlavní články, které by se tam objevily tak či tak. Tím by se samozřejmě zrušilo těch asi 7 odkazů na pandemii COVID-19 a pandemii COVID-19 v Česku všude jinde v boxu aktualit. --Robins7 (diskuse) 18. 3. 2020, 10:22 (CET)
Sice pozdě, ale aby bylo jasno – přemýšlel jsem nad tím, uznávám argumenty oponentů a pod jejich tíhou ze svého předchozího postoje ustupuji a měním jej o 180 stupňů. --Vojtasafr (diskuse) 22. 3. 2020, 21:28 (CET)
ProPro Aktuality na Wikipedie jsou, s čímž se, jak vidím, budou muset někteří smířit, a nevidím důvod je z části zaměřit pouze na COVID-19. Jinak viz. Vlout. RiniX (diskuse) 18. 3. 2020, 08:42 (CET)
ProPro Odkazované články mají velmi vysokou návštěvnost, proč tedy našim čtenářům nepomoci při jejich rychlém nalezení.--Jklamo (diskuse) 18. 3. 2020, 08:44 (CET)
ProPro Souhlasím s návrhem, neboť tyto témata jsou v současné době nejvíce editované. Nejlepší je aby byla na jednom místě a to na hlavní straně. --OdysseusT5 (diskuse) 18. 3. 2020, 10:04 (CET)
„Nebuďte slušnej,“ jak říká náš nejvyšší? Mně tedy připadá logické zeptat se před zásahem do podoby hlavní strany na názor komunity. Kdyby se opak stal normou, nechci vidět ty konce.--Hnetubud (diskuse) 19. 3. 2020, 17:16 (CET)
ProPro, V jiných situacích bych s Tchořem souhlasil, každodenní opisování bulvárních prázdnot (třeba u politiků) nesnáším, ale toto je jiná situace. A je dobře, když lidé hledají informace o coronaviru i na wiki a mají pocit seriózního zdroje.--Svenkaj (diskuse) 19. 3. 2020, 17:38 (CET)
Když už jsme u tohoto tématu, tak bych se rád zeptal, jak bychom měli správně psát onemocnění koronavirem 2019 neboli anglicky coronavirus disease 2019. Setkal jsem se se třemi způsoby psaní (vyslovuje se vždy kovid 19):
COVID-19 neboli Coronavirus disease 2019 je tvar, který určila WHO. Z mého pohledu je tak správně pouze první, přestože může hodně médií používat tvar Covid-19. RiniX (diskuse) 18. 3. 2020, 12:02 (CET)
U nás upřednostňujeme verzi první, tedy COVID-19. V souladu s tím, že jde o zkratku (byť ne čistě iniciálovou), to dává smysl. --Bazi (diskuse) 18. 3. 2020, 12:44 (CET)
Výzva k editování Wikipedie vzhledem k současné situaci
Ahoj. Ulice jsou liduprázdné, hospody uzavřené a lidé sedí doma. S ostatními jsme si ve facebookové skupině Česká Wikipedie říkali, že by bylo dobré lidi v tomto směru povzbudit a podpořit při tom naší encyklopedii. Proto startuje výzva #Wikivšem, která po vzoru 100Wikidays hledá hrdiny, kteří budou schopni po dobu jednoho měsíce, resp. 30 dnů, zakládat nové články pro českou Wikipedii. Díky moc, pokud se k výzvě připojíte a přispějete s novými články. Aktron (✆|✍) 18. 3. 2020, 00:03 (CET)
Taky mě napadlo, že by se hodilo udělat nějakou kampaň pro wiki, ale je nutné to směřovat jen na zakládání nových článků? Co jsem lehce sledoval 100Wikidays, tak to často vedlo k převisu kvantity nad kvalitou. Hlavní problém vidím v nutnosti série třiceti nových článků v třiceti dnech. Já teď jedu z velké části home office, ale mám doma dvě děcka a časově jsem na tom spíš hůře, spousta lidí to bude mít podobné. Vytvořit nový článek (ne subpahýl nebo rozcestník) je zpravidla časově dost náročné. Navíc pokud chceme přilákat nové uživatele, tak pro ně může být vytváření nových článků demotivující, protože hned narazí na spoustu pravidel. Nestačila by pouze (nebo alespoň souběžně) výzva k obecnému vylepšování článků ma wikipedii? --Hugo (diskuse) 18. 3. 2020, 04:50 (CET)
Souhlas s Hugem, určitě pro výzvu, ale spíše než nové články bych byl pro nějaké menší výzvy, třeba 30 dní každý den přečíst a zkontrolovat článek nebo 30 dní každý den doplnit článek o wikiodkazy či co. --Dvorapa (diskuse)18. 3. 2020, 12:07 (CET)
Výzva se mi líbí, jen bych taky podpořil vylepšování článků (chyby, odkazy a lit., styl, obrázky atd.), jinak se dočkáme dalšího návalu mizerných Pahýlů o tématech, která nikoho nezajímají (čtyřmístná čísla, vesnice v Pakistánu, youtubeři a bubeníci atd.) Zdraví --Sokoljan (diskuse) 18. 3. 2020, 20:59 (CET)
@Aktron: Souhlasím s předchozími názory, že vylepšování je, podle mého názoru, důležitější než zakládání a byl bych pro doplnění výzvy. I když zvýšená aktivita asi bude fungovat i bez výzev, nápad je to velmi dobrý. Dík--Svenkaj (diskuse) 18. 3. 2020, 22:00 (CET)
Neodpustím si nepopulární konstatování, že většinu těch „pahýlů, co nikoho nezajímají“ nemají bohužel na svědomí nováčci, ale dlouholetí zasloužilí wikipedisté, nositelé různých vyznamenání, ba i funkcionáři. Tak si zas nehrajme na nějakou uzavřenou elitu, která když už sem milostivě vpustí nějakého přivandrovalce, tak mu svěří jen podřadné úkoly, kde nic nemůže pokazit. To jde proti logice otevřené encyklopedie.--Hnetubud (diskuse) 20. 3. 2020, 10:35 (CET)
Zatím to vypadá, že se všichni sletěli jen na všerůzné články o viru a pečlivě kopírují kdejaký šust, jedou na vlně paniky a přeinformovanosti a hlavně co nejrychleji doplnit statistiky české i světové. Stránky jsou to teď možná populární, ale že by ty sáhodlouhé články čet, když se to dočte teď úplně všude, a z dlouhodobého hlediska se to stejně časem prokrátí jako neúnosně detailní... (spíš se tam teď nakonec taky dohledávají jen ty statistiky, ne?). Možná lépe pahýly než natahovat stránky o viru, kterým je přehlceno zpravodajství a už i wiki. Konec jedovaté sliny :) Chrzwzcz (diskuse) 22. 3. 2020, 21:38 (CET)
Řazení narození/úmrtí (atd.) částí obcí do více nadřazených kategorií
Vzniká tu kategorizace narození/úmrtí (dalších atributů) u částí obcí do více nadřazených kategorií, např.:
která se stala předmětem revertace, viz diskuse@Jann:. Podle doporučení Wikipedie:OVERCAT by mělo být Kněževísko kategorizováno pouze do nejbližší nadřazené. Existuje nějaká dohoda nebo důvody pro výjimku kategorizace do více nadřazených kategorií? Kolega Ruchadlo argumentuje pro vícenásobnou kategorizaci „normou RDA pro jmenné autority“.--Kacir18. 3. 2020, 17:52 (CET)
Z mého pohledu, pokud nebude existovat dohoda, opodstatněné důvody pro výjimku, pak kategorizovat jen do nejbližší nadřazené kategorie dle OVERCATu.--Kacir18. 3. 2020, 17:52 (CET)
Můj názor přidán do odkazované diskuze. Stručně: jen nejbližší kategorie, jak je běžné. K čemu bude přecpaná kategorie jihomoravských rodáků? Chrzwzcz (diskuse) 18. 3. 2020, 19:17 (CET)
Dobrý den, jde o to, že Kněževísko (a podobné typy dnes přidružených sídel) bylo historicky drtivou většinu své existence správně samostatné. Nemalá část zde narozených a zemřelých tedy neměla nic společného s dnes nadřazeným správním celkem. Z tohoto pohledu lze chápat zařazení v kategorii aktuální správní obce obecního úřadu) jako pomocné. V mezinár. normě RDA pro předmětový popis autorit pouze nacházím metodologickou oporu pro toto řešení. K překryvu kategorií v takovém případě dojde a u těchto několika případů, které se striktně týkají kategorizace marginálních kategorií, v tom s ohledem na převrstvení vlivem změněného správního uspořádání nevidím nic závadného. Při prohlížení kategorie "Narození v Jihomoravském kraji" se neozbrazí rodáci, ale stále pouze sídla ve smyslu měst, městysů a vesnic. Primární zařazení do rodáků z Letovic je však správné až pro ty osoby, které se v místě narodily po připojení Kněževíska k Letovicím.
V článcích samozřejmě bezezbytku platí pravidlo, že se používá nejpřesnější a tedy nejužší možná kategorizace. Zdraví --Ruchadlo (diskuse) 18. 3. 2020, 20:47 (CET)
Jo takhle, tak to jsem zjevně komentoval úplně jinou záležitost, to se nepovedlo :) A co když se narodili v Kněževísku ještě předtím, než vůbec nějaký Jihomoravský kraj existoval, notabene Česko. No a jak se to řeší třeba u Prahy a velkých měst? Ale jestli má mít každá víska svoji vlastní kategorii a ještě kategorii podle narození tam, no tak na to již jistě existuje metodika a tahle ves není ničím zajímavým výjimečná, takových jsou mraky (dřív byla samostatně, ten součástí jiné obce, a klidně ani ta obec tehdy neexistovala nebo se jmenuje dnes jinak). Podobný problém by byl jestli narozené v Gottwaldově členit to extra kategorie, nebo je normálně dávat pod Zlín :) Chrzwzcz (diskuse) 18. 3. 2020, 22:35 (CET)
Děkuji vám za odpověď :) U Prahy je to jiné v tom, že je městem a zároveň má funkci kraje. Připojené obce se navíc postupně staly přímou součástí městské aglomerace, zatímco typ vesnic, o který jde, jsou vlastně samostatné, jen nemají vlastní obecní úřad. Co se týče kategorizace podle krajů, pak to chápu jen jako pomocné třídění ČR po menších geograficko-správních celcích - jinou funkci to neplní, protože do hesel se dává přesná lokalita.
Jednotlivé vesničky samozřejmě vlastní kategorii mít nemusí, ale pak by neměly pro daný typ informace kategorii obsahovat, protože by poskytovala nepřesnou (resp. nesprávnou) kategorii. Možnost co nejpřesnějšího kategorizování však máme a je škoda dostupných nástrojů nevyužít, zvlášť když je k tomu opora i v jiných normách, které řeší podobné věci. Doplňuji, že to samozřejmě není nijak zásadní otázka, jen to může někde generovat nepřesný typ informace. Kategorii "Narození v Jihomoravském kraji" je z kat. "Narození v Kněževísku" prozatím odebrána, aby se někomu nestala modelem dokud jde o problematickou věc. Zdraví --Ruchadlo (diskuse) 18. 3. 2020, 22:50 (CET)
Pardon, ještě Zlín a Gottwaldov - to je stále jedno a to stejné město, které změnilo název. Národní knihovna to v geografických autoritách řeší dvěma odkazovanými autoritami s tím, že použití Gottwaldova je v poznámce vymezeno konkrétními roky. Ne všechny knihovny to však dodržují a řadí vše pod Zlín. Z teoretického hlediska je na wiki možné tuto věc řešit podkategorií "Narození v Gottwaldově" v kategorii "narození ve Zlíně" a ideálně s poznámkou, že obsahuje osoby narozené ve městě mezi lety XXXX-YYYY, kdy Zlín nesl tento název. --Ruchadlo (diskuse) 18. 3. 2020, 22:56 (CET)
Nebo jinak - udělat s touto vsí stejný proces jako s jinými. Buď se to na wikipedii dělá, nebo nedělá (což si podle úvodního příspěvku a vlastního názoru myslím taky). Žádná speciální výjimka tohle není, to nebude jediná ves se slavným rodákem, co ji nakonec spolkla jiná obec. A navíc bych význam kategorií pro vyhledávání nepřeceňoval, spíš kdyby šlo vyhledávat podle hodnoty vyplněné v infoboxu než podle připojených kategorií. Chrzwzcz (diskuse) 18. 3. 2020, 23:23 (CET)
@Ruchadlo: Ptám se možná hloupě, ale co brání tomu, aby tatáž osoba měla kategorii Narození ve Zlíně i Narození v Gottwaldově? Nejde přece tolik o vnitřní pravidla (která čtenáře Wikipedie tolik nezajímají a kde je podle mne v kategorizaci značný chaos), ale o to, aby se uživatel dostal snadno k informaci, ať je jeho dotaz zformulován jakkoliv? Zdraví--Svenkaj (diskuse) 19. 3. 2020, 10:49 (CET)
Za mě: Nebrání tomu nic, ale nedělá se to, pokud vím. Podle mě nejsou kategorie míněny jako způsob vyhledávání článků s podobnými atributy. Od toho jsou články typu "Seznam ....". Chrzwzcz (diskuse) 19. 3. 2020, 10:58 (CET)
@Chrzwzcz: Toto je opravdová otázka - nemíním to ironicky. Já si vždycky myslel, že kategorie jsou orientační nástroj pro uživatele. Tak kdo je tedy používá? Já jsem je za pět let editování nepotřeboval, vždy jsem vyhledával nástrojem "Hledat na Wikipedii". Zdraví--Svenkaj (diskuse) 19. 3. 2020, 12:54 (CET)
Takových přejmenovaných měst jsou mraky a je lepší aspoň kategorie nedublovat. V infoboxech to může být uvedeno v "dobových" variantách. Třeba dovysvětleno ve smyslu Kněževísko (dnes součást Letovic).Chrzwzcz (diskuse) 19. 3. 2020, 13:14 (CET)
Jak píši, velmi často se stejně uvádí Zlín. Reakce v této věci mířila pouze na uvedený příklad, o kterém se diskuse nevede, a trochu se nám v tom ztratilo původní Kněževísko. V případě Kněževíska jde o typ samostatně stojící vesnice, která byla k jiné obci přičleněna čistě administrativně, ale stále se jedná o samostatně stojící sídlo. Právě to považuji za podstatné.
Ano, kategorie rozhodně fungují jako pomocný vyhledávací nástroj - po rozkliknutí se totiž zobrazí rejstřík zařazených termínů (dalších kategorií a hesel). Tato funkce by se určitě neměla opomíjet, protože má svůj uživatelský přínos, který v dnešní době chybí v mnoha jiných databázích. Zdraví --Ruchadlo (diskuse) 19. 3. 2020, 20:34 (CET)
Také se přikláním k variantě jedné nedublované kategorie Zlín. Ve článku to pak může být u každé osoby dovysvětleno, ale kategorie pro přejmenované město by měla být jedna. Po přejmenování Makedonie na Severní Makedonii taky nezachováváme obě kategorie a jejich stromy. --Dvorapa (diskuse) 19. 3. 2020, 15:54 (CET)
Případ Zlín/Gottwaldov však není předmětem diskuse :) Tím jsou samostatně stojící vesnice, které byly v nedávné době pouze administrativně přičleněny k jiné obci a nemají tedy vlastní obecní úřad. Jen drobné doplnění - z posledních editací vyplývá, že u nich krajská kategorie často už z dřívějška je. S ohledem na probíhající diskusi však neupravuji ani jednu variantu. Zdraví --Ruchadlo (diskuse) 20. 3. 2020, 09:16 (CET)
Normy existují na všelicos, pro potřeby české wikipedie bývají doplňovány a upravovány. My pravidla kategorizace máme na Wikipedie:Kategorizace, a je sice pěkné, že knihovníci mají svá pravidla, ale "regulace" wikipravidel podle těch knihovnických pravidel funguje podle následujícího postupu 1. někdo ta jiná pravidla sem vyloží, nebo aspoň odkáže na jejich online dostupný text 2. řekne jak navrhuje wikipravidla změnit 3. wikipedisté o věc se zajímající změny uváží a buď je přijmou nebo ne a pokud je přijmou, zanesou změny na odkazovanou stránku. Bez představení těch druhých pravidel je těžko hodnotit přínosnost vašeho pojetí kategorizace, když neznáme logiku, která se za ním skrývá. Jestli totiž knihovníci u sídel řeší, zda jsou to "samostatně stojící vesnice" nebo ne neznamená, že to tak máme dělat i my. Argumenty, jako "přičlenění vesnic k sousedním vsím/městům je většinou nesmírně mladou záležitostí, proto je chci přímo řadit do kategorií krajů, které jsou ještě o několik desetiletí mladší (a výše do kategorie státu, který taky není zrovna starý)" taky nepůsobí na první pohled zrovna logicky; takže odůvodnění pro výjimky z pravidla o nejnižší možné kategorii by mělo být jasné a přesvědčivé (a toto pravidlo platí obecně pro články i kategorie; na argument že wikipravidlo "v článcích samozřejmě bezezbytku platí" odpovídám, že pro kategorie má platit stejně samozřejmě). Ad "pomocné třídění ... ...jinou funkci to neplní, protože do hesel se dává přesná lokalita" - jenže to neplatí obecně, lokalitu nemusíme znát, pak do hesla dáme kategorii krajskou nebo státní, podle situace.
Zatím nevidím přesvědčivé důvody pro výjimku z principu nejnižší možné kategorie: že to tak dělá někdo mimo wiki nad tím krčím rameny, mimo wiki se spousta věcí dělá jinak; užitek pro čtenáře z toho, že některé vsi budou v krajské kategorii dvojmo pořád není zřejmý. Mimochodem, diskuze začala nad případem město Letovice - ves Kněževísek, ale obecně nadřazená obec může být také ves, pak by v kategorii:Narození v Česku podle vesnic byla kategorie podřazené vsi taky dvakrát, jednou jako podkategorie nadřazené vsi a podruhé přímo, chceme to? A napadá mě jak kategorizovat ves teprve nedávno povýšenou na město, všicni rodáci se narodili když ještě byla vsí, s tím si knihovníci poradili jak? A je ještě jeden problém, vsi jsou nejen spojovány, ale i oddělovány, po spojení trvajícím kratší či delší dobu... budeme je řadit podle aktuální situace, nebo i podle minulých stavů? jak knihovníci řeší nedávno oddělené vsi které nejsou "samostatně stojící"? jak se jednou začne s výjimkami, otázek je spousta... A jak knihovníci řeší lidi narozené v cizině, např. Číně je už vůbec záhada. Administativní členění je tam dosti dynamické, zdokumentované i několik tisíc let zpátky a jak knihovníci řeší, zda je sídlo "samostatně stojící" a zda jde o "nesmírně mladé změny" to bych chtěl vidět.
Co se týče naprosto odlišného problému přejmenovaných měst, přikláním se ke kategorizaci na základě dnešních jmen, jsou země, kde se města (a regiony) přejmenovávaly opakovaně a kategorie by šíleně narostly. --Jann (diskuse) 20. 3. 2020, 20:40 (CET)
To je trochu marná diskuse, když se nepoužívá ani správná terminologie. Obec je jakékoliv sídlo, které má vlastní samosprávu - asi tedy mluvíte o obcích, které je možné dělit jenom na obec a obec s rozšířenou působností. Z hlediska funkce obce je ale úplně jedno, jestli jde o vesnici, město, nebo městys. To je totiž úplně jiný případ kategorizace, který má nějaký historický vývoj a v určité formě přetrval dodnes. Takže i vesnice, která je spravována obecním úřadem jiné vsi nebo města, je pořád bezezbytku vesnicí. Není však obcí, protože nemá vlastní obecní úřad... Tyhle "změny" řeší autoritní báze tak, že základní jednotkou autority není obec, ale sídlo, tedy město, městys, nebo vesnice. Pokud je daní sídlo administrativně součástí jiné obce, uvádí se odkazové pole do obce s tím, že to nenahrazuje umístění v kraji, které je uvedeno také. V případě individuálních změn dochází k opravám v konkrétních geografických autoritách. Pokud by došlo k systémové změně třeba krajského uspořádání, pak by se to řešilo hromadnými opravami, kdy by se podle předem připraveného hesláře nahradily údaje v dotyčném poli aktuálními údaji - hlavní identifikátory autorit by však zůstaly nezměněny. Tolik alespoň k něketrým poznámkám. --Ruchadlo (diskuse) 20. 3. 2020, 21:39 (CET)
No jenže na wikipedii nejde o přidělení tagů do článků analogické přidělování tagů knihovnickým heslům, ale o zařazení článků do kategorizačního stromu. Základní jednotkou přitom není sídlo a základní skupinou kraj, ale základní jednotkou je stát, přičemž je-li známa podrobnější informace, zařadí se kategorie, resp. článek, na nejnižší známou úroveň. Nějaké výjimky existují, ale proč by výjimku měly mít zrovna a jenom krajské kategorie a zrovna a jenom v Česku (nebo i jinde??), zatím podobně jako jiní kolegové nevidím. --Jann (diskuse) 21. 3. 2020, 12:24 (CET)
Jejich úplné odstranění je ale úplně jiná otázka (a možná legitimní). Faktem je, že sídla, u kterých krajská kategorie není, jsou vzhledem k celku v naprosto zanedbatelném počtu. Vycházím tedy z aktuálního stavu ve snaze ho pokud možno sjednotit na nějakém konkrétním modelu. S ohledem na množství dat a množství návazných kategorizačních košů je lépe tento model prostě respektovat, protože zrušení by znamenalo zrušit tyto kategorie všude a provést tak skutečně zásadní revizi. Nedovedu si představit, kdo by se do něčeho takového mohl chtít pustit. Snažím se tedy nějakým způsobem jednotit, byť aktuálně řešené nesystémovosti už vynechávám a zůstanou tam tedy i nadále (protože znovu procházet několik stovek již zkontrolovaných kategorií by byla velká časová ztráta s ohledem na to, kolik materiálu je třeba ještě zpracovat). --Ruchadlo (diskuse) 21. 3. 2020, 21:09 (CET)
O jakém "úplném odstraňování" ježišmarjá mluvite, já žádné nezmiňuji a jsem z vaší reakce zmaten. Aktuální stav je - jako obvykle - víceméně podle pravidel s pár odchylkami. Pravidelné systémové uspořádání je: najít patřičnou státní kategorii, a buď článek/kategorii vložit do ní, nebo - existují-li podkategorie - sestoupit o úroveň níže, postup opakovat, dokud nejsme na nejnižší možné úrovni a tam umístit článek/kategorii. Čili postup je: 1. kliknu na kat:Narození v Česku a vidím že podkategorie existují a budu kat:Narození v Kněževísku vkládat po dvou liniích - podle krajů a podle měst/městysů/vesnic. 2a. vlezu do Kategorie:Narození v Česku podle krajů a vyberu si správný kraj, to jest kat:Narození v Jihomoravském kraji, vím že Kněževísek je pod Letovicemi, koukám zda mají svou kategorii, mají, takže 3a. rozliknu si kat:Narození v Kněževísku a na její konec vložím Kategorie:Narození v Letovicích. 2b. pro kontrolu se podívám na paralelní linii - kat:Narození v Česku vlezu do kat:Narození v Česku podle měst, v ní vidím kat:Narození v Letovicích a v ní kat:Narození v Kněževísku, všechno je v pořádku, hotovo. Takhle zatřídím jakoukoli kategorii jakéhokoliv sídla kdekoliv na světě, akorát v cizině nebudou kategorie krajské, ale provinční, oblastní, federálních států, regionů a jak se různě menší celky nazývají, možná i ve více úrovních. (I Česku máme v některých oborech více úrovní - ještě okresní). Je normální, že i když heslo má být v linii stát–region–(subregion)–obec/město/ves–(část vyššího celku) v nejnižší možné kategorii, tak je i v kategorii vyšší; to celkem běžná chyba, kterou rutinně opravujeme. Pokud by to neměla být chyba, je třeba najít dobrý důvod, proč by se měla zavést výjimka. --Jann (diskuse) 23. 3. 2020, 18:34 (CET)
Budoucí čas ve spoustě článků
Současná pandemie ukazuje, že předvídat budoucnost se nevyplácí. Ve spoustě článků se doposud předvídá budoucnost "se bude konat", "hrát se bude", "bude se hrát", "se uskuteční". A mezitím se akce ruší, či jsou v ohrožení. Budoucí čas dle mě patří, kde podle současného vědeckého poznání je shoda, že událost nastane: zatmění slunce, "přílet" komety, jarní úplněk,... U sportovních, kulturních akcí, konferencí a plánovaných událostí je třeba, dle mě, být více pokornější a budoucnost v článcích nepředvídat, ale psát o plánech a v podmiňovacím způsobu. Uvědomělé wikipedistky a uvědomělí kolegové tak činí, ale ne všichni to dodržují. Byla by-li shoda, nešlo by robotem nějak, alespoň některé články vyhledat a označit nějakou skrytou kategorií? Nebo by možná šlo nějak podchytit hláškou, varování při vkládání? Nevím, zda-li někde návod, jak psát třeba úvod o takových akcích, viz "letošní" Mistrovství světa v ledním hokeji 2020 nebo Olympiáda (kromě šablony budoucí). --Pavouk (diskuse) 20. 3. 2020, 21:52 (CET)
Zdravím.
Hokejové šablony jsou teď divně pojmenované ve smyslu "Šablona:Mistrovství světa 2000 - lední hokej - Kanada".
Jako by to bylo nějaké všeobjímající "Mistrovství světa 2000" na kterém se objevila disciplína "lední hokej".
Sportovní šablony nejsou stoprocentně sjednocené, ale můžeme začít od hokeje, který to má nejdivnější.
Osobně si myslím, že by mělo být pohromadě "Mistrovství světa v ledním hokeji 2000" jakožto název ročníku soutěže, a stejně máme pojmenovaný i wikičlánek!
Maximálně se může zkrátit na "MS", což se zatím dělá u šablon LOH a ZOH, u šablon mistrovství méně.
č.
rozepsaně
zkratkou
1
Šablona:Mistrovství světa 2000 - lední hokej - Kanada
Šablona:MS 2000 - lední hokej - Kanada
2
Šablona:Mistrovství světa v ledním hokeji 2000 - Kanada
Šablona:MS v ledním hokeji 2000 - Kanada
3
Šablona:Kanada na Mistrovství světa v ledním hokeji 2000
Šablona:Kanada na MS v ledním hokeji 2000
4
Šablona:Kanadská reprezentace na Mistrovství světa v ledním hokeji 2000
Šablona:Kanadská reprezentace na MS v ledním hokeji 2000
5
Šablona:Kanadská hokejová reprezentace na Mistrovství světa v ledním hokeji 2000
Šablona:Kanadská hokejová reprezentace na MS v ledním hokeji 2000
Osobně kopu za 2-rozepsané. Jednoduché pravidlo, srozumitelný význam: "Jméno ročníku soutěže - Jméno soutěžící země". Žádné skloňování, zkracování, hrátky s reprezentacemi a týmy... Chrzwzcz (diskuse) 21. 3. 2020, 10:31 (CET)
Konkrétně c-es3 viz zde, o altu nebo sopránu se tam nemluví – ten rozsah pokrývá obojí, takže je to spíše otázka těžiště a zabarvení. Sama se označovala spíše za alt třeba zde, což mi i poslechem odpovídá. Ale tato diskuse asi nepatří sem.--RPekař (diskuse) 23. 3. 2020, 21:26 (CET)
Odkaz na pořad je zde. 3,5 oktávy zmiňuje na začátku, ale zmínka o altu je asi v jiné části. Rozhovor, který byl použit v pořadu, je zde. --Xth-Floor (diskuse) 23. 3. 2020, 22:49 (CET)
Co je podivného na tom, že to není šablonou? Ta může práci usnadnt, ale nevidím jediný důvod ji vynucovat. Zejména tam, kde to nejsou "různé významy", ale specifikace původu v jiné jazykové mutaci wikipedie (Tento článek vynikl překladem...] - hlavní je, že je uveden zdroj, tedy že se neopisovalo z autorsky chráněného díla. Podstata nad formou! Petr Karel (diskuse) 26. 2. 2020, 09:44 (CET)
Přesně tak. Nic by to nepřineslo, jen zaplevelení posledních změn kosmetickými editacemi. (Ach ta věčná potřeba dělit wikipedisty na zasvěcenou elitu používající šablonky a méněcenný zbytek…)--Hnetubud (diskuse) 26. 2. 2020, 14:04 (CET)
Dohromady 100 000 použití šablon Různé významy a Překlad vs 106 "homemade textů". Vy v tom vidíte vnucování, já vidím standardizaci. RiniX (diskuse) 26. 2. 2020, 14:22 (CET)
Kdysi tady bývalo dobrým zvykem, že stejné věci se „šablonizovaly“. Poněkud mě zarazilo, že snaha o jednotný vzhled a styl článků je nyní považována za cosi škodlivého... --Mario7 (diskuse) 26. 2. 2020, 17:17 (CET)
Také nechápavě kroutím hlavou. Význam šablon je ten, že je možné snadno upravit/opravit formulaci v mnoha článcích naráz, což by jinak museli dělat roboti. --Dvorapa (diskuse) 26. 2. 2020, 18:57 (CET)
Já to (podotýkám, že v tomto konkrétním případě původu článku v dílčím nebo úplném překladu) za "dobrý zvyk" nepovažoval. Ať už bude daná věta napsaná textem nebo generovaná šablonou, jednotný vzhled a styl článku nenaruší. Zato individuální věta může lépe vyjádřit rozsah a okolnosti převzetí cizího textu, než normalizovaná fráze. Co je vůbec účelem věty? Pro uživatele wikipedie je zbytečná, důležitá je ale pro ty, kteří článek verifikují, posuzují encyklopedickou významnost a neporušování autorských práv. Jim mohou informace vyplývající z odlišné formulace věty jedině pomoci. (Tedy chcete-li, normalizaci věty, nikoli jednotný vzhled článku, považuji v některých případech opravdu za něco škodlivého.) A k falešnému argumentu (protože falešně zobecňuje na všechny šablony, ke kterým jsem se vůbec nevyjadřoval) v následující reakci: Není žádný důvod tuto větu nechávat (či dokonce muset nechávat) upravovat od robotů, kteří okolnosti převzetí cizí verze vůbec neznají - tu zná jen a jen editor, který danou větu vložil. Ale klidně si normalizujte, ničemu tím ale podle mého neprospějete. Petr Karel (diskuse) 27. 2. 2020, 12:38 (CET)
@Petr Karel:Teď nevím, na koho přesně reagujete, kolego, ale mám-li se podle zařazení a odsazení příspěvku domnívat, že na mě, tak Vám chci sdělit, že pokud si můj příspěvek přečtete znovu a důkladně, tak pravděpodobně shledáte, že z formulace stejné věci se „šablonizovaly“ vůbec nijak nevyplývá, že tím byly myšleny nějaké „všechny šablony“, a tudíž se nejedná o falešný argument (?). Srdečně --Mario7 (diskuse) 28. 2. 2020, 03:53 (CET)
Ve druhé části jsem reagoval (jak jsem i napsal) na "následující reakci", což byl Dvorapův příspěvek, než jste můj příspěvek se vší srdečností svévolně přesunul na jiné místo diskuse. Petr Karel (diskuse) 28. 2. 2020, 13:30 (CET)
V podstatě to imituje šablonu Převzato, která byla několik měsíců po uzavření DOSu smazána a která obsahovala formulaci: „V tomto článku bylo čerpáno z článku XY na anglické Wikipedii,“ případně z jiných jazykových verzí.--Kacir26. 2. 2020, 10:26 (CET)
@Petr Karel: Ještě bych se k tomu chtěl po mé měsíční wikipauze vyjádřit: výhodou šablony je to, že bývá noprint, tedy že se nezobrazí při tisku či při náhledech vyskakovacích kartiček. To mi přijde jako podstatný argument (kromě zmiňované standardizace, kde jsou tyto podomácku vyrobené úvodní texty ve významné menšině). — Draceanediskusepříspěvky26. 3. 2020, 10:26 (CET)
Polopatě: Zatímco budova může stát desetiletí, za tu dobu se v ní vystřídá několik institucí. Proto je z hlediska Wikidat potřeba rozlišovat budovu od instituce. JAn (diskuse) 24. 3. 2020, 14:59 (CET)
To je jeden příklad z pravděpodobně dost rozsáhlého datasetu a já nemám zájem opravovat něčí šlendrián, abych si za odměnu vyslechl další osobní útok. Nehledě na to, že opravovat chyby ručně, zatímco je jiní roboticky generují, nepovažuji za efektivní trávení volného času dokonce ani v nucené neplacené dovolené ;)--Shlomo (diskuse) 25. 3. 2020, 11:52 (CET)
Počty obyvatel obcí s gramatickou chybou a bez Wikidat
Ahoj, všiml jsem si jazykové chyby, kterou máme zopakovánu v 523 článcích o českých obcích už 3 roky a dosud ji asi žádný wikipedista nezaregistroval (čtenáři asi ano, těch je řádově více):
„
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže…
“
Dohledal jsem, že to vzešlo z práce Pernaka1, který v ledna 2017 v Excelu generoval a do článků hromadně vkládal užitečné tabulky s historickým vývojem počtu obyvatel. Bohužel poněkud nešťastně začal asi nějakým městem a když pak text zobecnil na „obec“, zapomněl změnit rod příslušného zájmena, načež chybný text rozkopíroval do více než pěti set článků o jednotlivých obcích.
Asi by se to dalo snadno nahradit robotem (pokud někdo chcete, udělejte to prosím – ja se teď nezmůžu víc než na detekci této chyby a tohle hlášení), ale možná by zároveň stálo za to rovnou všechny tyhle šablonovité (leč žel wikišablonou netvořené a tedy zpětně obtížněji strojově podchytitelné) nahradit něčím robustnějším, ideálně asi něčím na způsob šablony {{Graf počtu obyvatel}}, která nejenomže všechen a společný kód obsahuje na jednom místě (takže lze jakékoliv formulace jednoduše upravit všude najednou), ale zejména využívá Wikidata. Netuším, do jaké míry už jsou historické počty obyvatel českých obcí na Wikidatech nahrány (to by mohl vědět Frettie), ale tahat tu tabulku přímo z Wikidat podobně jako to teď dělá ten graf dává dnes už jedině smysl, na rozdíl od rozkopírovávání stejných (byť nadčasových) dat ještě i přímo do jednotlivých článků a ve strojově jen nejistě čitelném formátu. Nehledě na to, že už za rok nás čeká další sčítání lidu – pokud se do té doby tohle všechno bude generovat z Wikidat, tak tam bude pak stačit jen naimportovat příslušnou novou datovou sadu a hnedle budeme mít všude historii obohacenu o tyto aktuální počty. Tak co to rovnou vzít jako motivaci k nahrazení těchto statických texů dynamickými? --Blahma (diskuse) 25. 3. 2020, 16:23 (CET)
P.S. Bod dostává Hnetubud, který si jako jediný z nás všech už před půl rokem všiml této chyby v článku Kotojedy a opravil ji tam. Skvělé, teď už jen provést ještě 523krát totéž v jiných článcích a je to! :-) Každá snaha se samozřejmě počítá a já jsem na to dnes přišel podobným způsobem – ale raději než opravit na jendom místě to hlásím tady. Ostatně i takovýmito jednotlivými úpravami postupně vznikající rozkolísání těch původně šablonovitých textů bohužel dále do budoucna znesnadňuje jejich strojové úpravy či nahrazení něčím jiným. --Blahma (diskuse) 25. 3. 2020, 16:28 (CET)
Po pravdě řečeno jsem si toho ani nevšiml, narazil jsem na to úplně náhodou při opravě toho „vymícení“. Že jde o systémový problém, to jsem opravdu nemohl tušit. (Pořád žiju v naivní představě, že když se někdo pouští do hromadných editací, tak to má promyšlené.)--Hnetubud (diskuse) 26. 3. 2020, 16:41 (CET)
Kdysi jsem to někde řešil, přotože křehovětvece mi přišlo příliš krkolomné. Je to jeden z případů, který si říká o přesmyčku - křehovětevce. Cit pro jazyk potom už netrpí, je to elegantní. V literatuře, co mám doma, jsem skloňované jméno nenašel (není to zas tak častá dřevina), podle googlu to takto používá minimálně AOPK, není to tedy tvorba novotvarů. Vojtěch Zavadil (diskuse) 27. 3. 2020, 06:29 (CET)
Křehovětevce to nebudou, to by byl singulár křehovětevec a ne křehovětvec. Podle vzoru pestřec by byl možná možný tvar křehovětvce, ale vyslovte si to (což je problém i u pestřce, žejo :)). Pestřec má tolik tvarů kvůli ř-r, to tady není. Navrhovaný a již využitý tvar křehovětvece zachovává pravidelnost a to je u tak nezvyklého názvu možná hlavní bod k dobru, příručka to zhruba tak taky glosuje. Nicméně desetkrát jsem si to prohlédl a převalil na jazyku a úplně bych neodsuzoval ten tvar křehovětvce, aspoň to nezní jako jeden pes - dva pesi :) Chrzwzcz (diskuse) 27. 3. 2020, 09:35 (CET)
Jestli má někdo nastavenou komunikační cestu k ÚJČ, může to zkusit. Není to první skloňovací patálie na této stránce :) Chrzwzcz (diskuse) 27. 3. 2020, 09:50 (CET)
Jazykově správně je křehovětevce. Stačí se podívat, jakým způsobem jméno vzniklo. Zde je odvozené původně od slova větev, množné číslo větve. Z toho je zřejmé, že v různých odvozených tvarech může být pozice „e“ různá a nelze tedy tvrdit, že k plurálu křehovětevce by musel být singulár křehovětevec. Stejně jako k plurálu větve není singulár větv něbo větva, ale větev. Zde je logický tvar křehovětevce, protože mluvíme o křehkosti, tedy vlastnosti větví (mající vztah k větvím = větevný, větevnost), nikoli o faktu, že se větví (větvící se = větvený). --Xth-Floor (diskuse) 27. 3. 2020, 13:58 (CET)
No větev->větve: e zmizne. Vámi navrhovaný postup e přidá. Navíc tady jsme od větví o další příponu dál, jako bychom chtěli něco přidat ještě do křeho. Ale neříkám, že to nakonec v češtině možné není, jen že nakonec možné je všechno, větvece, větvce i větevce, přes to vaše rezolutní "správně je jen tohle" by neprošly pestřce. Chrzwzcz (diskuse) 27. 3. 2020, 16:42 (CET)
Správně je Křehovětevce, protože větev-větve, protože jery. I google tvar vyhledá, sice nikoli jako nominativ plurálu, ale jako genitiv singularu, je to stejný tvar. Paul E (diskuse) 27. 3. 2020, 23:31 (CET)
Uznávám, že jsem se mýlil. V češtině se rozhodně může objevit výplňové -e- v množném čísle tak daleko od konce slova (podobně švec - ševci) a tvar křehovětevce je rozhodně možný. O čem nejsem ovšem přesvědčen, že je to jediný správný tvar, podobně jako ten pestřec, tvarů může být zřejmě více. O tom, co se pak ujme rozhoduje spíš úzus, což u takhle vzácného slova nejde zjistit. Chrzwzcz (diskuse) 28. 3. 2020, 09:05 (CET)
Heslo moravská vlajka - vandalismus
Nenašel jsem přes rozcestník jinou stránku, tak to napíši sem. V hesle Moravská vlajka se opakovaně jako vandal projevil uživatel Wikipedie: anonym Silesianus, který maže "relevantní" informace zcela systematicky. Jednou to byl i uživatel vystupující jako Chrzwzcz, který Silesianovi jinak přenechává všechnu práci. Uživatel Gumideck zdůvodnil dnešní zablokování možnosti úprav pro můj účet tímto: "upozorněn jste byl, nerespektujete závěry diskuze k článku Moravská vlajka, i přes upozorňování vkládáte problematické texty". Podle mě ani on závěry diskuze k článku Moravská vlajka nevzal v potaz a podporuje Silesianovu cenzuru.--Pavel Fric (diskuse) 27. 3. 2020, 16:49 (CET)
Vy jste si kolego zkrátka z Wikipedie udělal vlastní publikační platformu. Jistě tématu rozumíte, ale úplně jste nepostihnul, že obsahem Wikipedie jsou encyklopedická hesla, svým charakterem lidově popularizační, nikoli rozsáhlé studie, které mají vědeckou ambici. Ostatně si myslím, že Vás to téma již trochu přerostlo, takže Vám nakonec nezbyde, než napsat knihu. Nemarněte svůj čas půtkami s ostatními kolegy o jedno heslo na Wikipedii (oni mají na heslo Moravská vlajka stejné „právo“ jako Vy) a věnujte se tomu samostatně. --Vlout (diskuse) 27. 3. 2020, 16:54 (CET)
Že to NENÍ revelevantní vám bylo psáno už tolikrát, že to není vtipné, stejně jako není vtipné že na to vždy zareagujete rozšířením o další podružnou vatu. Je mi úplně jedno, čeho se článek týká, on to hlavně moc není článek, snahou wikipedistů nebylo cenzurovat zásadní informace ale vyhazovat nepodstatné a aktivistické údaje a celkově udělat z článku něco čtivého. Vaše editace prohlubují zmar. Ale tohle taky nepíšu poprvé a nevím jakým zázrakem by to najednou bylo pochopeno. Konspirační teoreie o tom, jak se na vás spikla skupina protimoravských wikipedistů, kteří vám systematicky cenzurují informace, které musí být utajeny stůj co stůj, to ať si zhodnotnotí každý sám podle úrovně článku (který i přes reverty nevětších zbytností stále čeká na podstatné zjednodušení) a diskuze k němu. Chrzwzcz (diskuse) 27. 3. 2020, 17:09 (CET)
Nikoli. Loni (tuším) mi tu bylo několika dlouholetými Wikipedisty vysvětleno, že patří i do těla článku, ideálně i se zdroji dokládajícími, jak k nim dotyčný přišel. Infobox má pouze shrnovat. Jen si nevybavuju, kde ta diskuze proběhla (zkusím se po ní podívat) - pokud má někdo lepší paměť, prosím o odkaz. --Xth-Floor (diskuse) 29. 3. 2020, 13:16 (CEST)
Do těla článku zmínka o tom, že XX získal YY titul patří, ale ne před jméno do úvodní formule XX je ZZZZ. To patří pouze do infoboxu − V úvodu se jméno osobnosti v souladu s názvem článku uvádí bez akademických titulů apod., jejich místo je v infoboxu. Promoce, habilitace atd. se přirozeně uvádějí na příslušném místě v textu článku (Wikipedie:BIO). S pozdravem --Khamul1 (diskuse) 29. 3. 2020, 13:24 (CEST)
Přesně tak. V úvodu jsou tituly nevhodné, uvádí se v infoboxu a ve vlastním článku pak informace, kdy a na jaké univerzitě, příp. i za jakou práci byly získány. --Vlout (diskuse) 29. 3. 2020, 13:28 (CEST)
Dobrý den, v úvodní hlavičce se akademické tituly v žánru slovníkového hesla obecně neuvádějí (pokud někde jsou, je to formální chyba). Jak už zmínili kolegové výše, na Wikipedii je vhodným místem Infobox, případně zařazení jako citované součásti dalšího výkladu k profesnímu postupu dané osoby. Zdraví --Ruchadlo (diskuse) 29. 3. 2020, 20:22 (CEST)
Nedomyšlené IMHO zůstalo velké písmo titulů v infoboxu, v němž má být zvýrazněn pouze název článku, tedy jméno osoby. U titulů k tomu není důvod a při vyšším množství už to působí rušivě. Před lety jsem měl v plánu zpracovat návrh stylizace, s decentnějším menším písmem (Theresa May), nikoli nutně na více řádcích, ale nedostal jsem se k tomu. Takže to lze nanejvýš obcházet.--Kacir29. 3. 2020, 23:22 (CEST)
Však ale tituly jsou dva parametry (před a za), když se v infoboxu obalí oba nějakým menším písmem a šedší barvou, mělo by to snadno a rychle pomoci? --Dvorapa (diskuse) 30. 3. 2020, 01:01 (CEST)
Zřejmě by chtělo připravit zobrazení na pískovišti a dát návrh do infoboxu osoby. Pošlu echo, až se tomu budu na písku věnovat, ev. pokud mě někdo nepředběhne. --Kacir30. 3. 2020, 01:17 (CEST)
uživatelske jméno
nevim co vám vadí na úplně neškodném prdulka, používám to skoro všude a tady nemůžu tak teda dík 😑 -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 78.80.29.233 (diskuse)
nechcu mít jiné, jsem zvyklá používat tohle jméno všude -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 78.80.29.233 (diskuse)
Dodržujte, prosím, pravidla wikipedie o podepisování příspěvků, v opačném případě můžete být zablokována správci. Nedokážete-li to, pak doporučuji najít si jiné působiště na webu. Petr Karel (diskuse) 30. 3. 2020, 14:19 (CEST)
tak já nevím jak se mám podepsat, je vidět že nováčky na Wikipedii nechcete tak já teda odcházím pryč, myslela jsem že tady nějak pomůžu s požadovanými články, ale když mě tu nechcete, SBOHEM!-- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 78.80.29.233 (diskuse) 30. 3. 2020, 16:18 (CE(S)T)
@Petr Karel, Martin Urbanec:Dobrý den, prosím nezlobte se na kolegu. Podepsat svůj příspěvek můžete vložením kódu --~~~~ na konec příspěvku, vizte též nápovědu, kde je to popsáno podrobnějí. Nováčcci jsou vítání a wikipedii můžete editovat i anonymně bez přihlášení... Přeji Vám hezký den a v případě dotazů mi prosím napište na moji diskusní stránku.--F.ponizil (diskuse) 30. 3. 2020, 16:39 (CEST)
Bot s právy správce
Ahoj všem, vzhledem k poměrně vysokým právům, které můj uživatelský účet na wiki má, jsem začal přemýšlet o tom přesunout úkony, které provádí robot z mého hlavního účtu, pod jiný, oddělený, účet. Napadají mě dvě cesty: a) přidělit účtu UrbanecmBot práva správce, a všechny úkony provádět z něj b) založit si nový účet bota, kterému by bylo přiděleno jen právo správce (a ne příznak bota).
První řešení má tu nevýhodu, že jakákoliv činnost správcobota by byla skrytá v posledních změnách. Druhé řešení je z tohoto ohledu lepší, protože jakýkoliv krok správcobota bude vidět na RC a bude možné účet rychle zarazit.
Dobré dopoledne, za mě druhá varianta, protože práva správce s sebou též nesou odpovědnost a tudíž je dobré, když je komunita může snadno kontrolovat v RC. Martine prosím Vás kolik těch akcí s právy správce každodenně je? Předpokládám, že je to nějaké robotické zamykání aktualit etc...--F.ponizil (diskuse) 1. 4. 2020, 11:11 (CEST)
Za mě teda klidně druhá varianta, stejně jde jen o mazání redirectů a zamykání částí HS, to RC tolik nezahltí. Ale byl bych rád za standardní ŽOPS. --MrJaroslavik (diskuse) 1. 4. 2020, 11:57 (CEST)
To automatické zamykání klidně nechat na hlavním účtu jako to bývalo ze Cheho. Nevidím v tom problém. Tolik toho zas není. OJJ, Diskuse1. 4. 2020, 12:02 (CEST)
Ano. Není problém v množství akcí, ale v bezpečnosti mého účtu. Můj účet má značná privilegia (faktická práva správce na všech projektech Wikimedia, možnost libovolně měnit uživatelská práva apod.). K tomu, aby robot mohl provádět akce s mým účtem musí mít bot k dispozici mé přihlašovací údaje, což s vzrůstajícími právy je více a více nebezpečné. -- Tento nepodepsaný komentář přidal uživatel Martin Urbanec (diskuse • příspěvky) 1. 4. 2020, 19:06 (CE(S)T)
Raději druhou variantu, ať je na první pohled jasné, že akci dělá bot a ne správce, který může být klidně tou dobou dlouhodoběji nedostupný. A v každém případě bych se přimlouval za ŽOPS a vhodné robotické jméno (např. Správcobot). JAn (diskuse) 1. 4. 2020, 13:26 (CEST)
Souhlas, taky jsem přemýšlel nad speciálním jménem v tomto stylu (tak jak existuje správce Filtr zneužití - popravdě nevím k čemu). Ohledně ŽOPS na začátku jsem si říkal, že by ji to chtělo, ale na stranu druhou je to další účet správce... V tuto chvíli jsem spíše pro ŽOPS.--F.ponizil (diskuse) 1. 4. 2020, 15:54 (CEST) Doplnil--F.ponizil (diskuse) 1. 4. 2020, 16:17 (CEST)
Filtr zneužití má defaultně práva správce na všech projektech, lze nastavit, že zablokuje uživatele, nebo ho vyjme z uživatelských skupin (například enwiki, metawiki) - u nás jsou tyto možnosti vypnuty. --MrJaroslavik (diskuse) 1. 4. 2020, 16:46 (CEST)
Robot se správcovskými právy se mi moc nezamlouvá a rozhodně bych rád, aby v takovém případě měl úzce vymezený okruh působnosti. Co všechno by vlastně měl dělat? --Tchoř (diskuse) 1. 4. 2020, 16:01 (CEST)
To, co dělá i teď :-). a) pravidelný nulledit mediawiki:Konec mazání b) zamykání věcí na hlavní straně a vůbec to, co cělá můj hlavní účet v záznamech s prefixem Robot:. Nejde o zapnutí nových úkolů, ale o přesun těch stávajících do zvláštního účtu --Martin Urbanec (diskuse) 1. 4. 2020, 19:06 (CEST)
No já to nechci dohledávat v záznamech, já bych rád, aby tom ŽoPSu byl úplný výčet toho, k čemu ta práva budou využívána. --Tchoř (diskuse) 1. 4. 2020, 19:19 (CEST)
Pokud z této diskuse vyplyne, že je třeba ho založit, určitě to tam napíšu. Ještě otázka: V případě, že by k tomu došlo klasickým ŽOPSovým způsobem, a vyvstala by potřeba přidat úkol, jaký by byl proces pro "aktualizaci povolení"? Nový ŽOPS? To považuji za dost velkou byrokracii, osobně. Žádost na NB? Něco jiného? --Martin Urbanec (diskuse) 1. 4. 2020, 19:40 (CEST)
Mně přijde v takovém případě byrokracii na místě. Nevím, proč by měla nějak často „vyvstávat“ nějaká „potřeba“. Ale já ani zatím nevím, jaký je ten současný seznam úkolů. Třeba až uvidím o jak rozmanité a přitom smysluplné záležitosti se jedná, začnu to vidět jinak. --Tchoř (diskuse) 1. 4. 2020, 20:16 (CEST)
Ad ŽOPS) Můj osobní názor je, že ŽOPS je v tomto případě poměrně velká byrokracie - já jakožto osoba jsem komunitní důvěru v ŽOPSu prokázal, a jde více méně jen o technickou úpravu provádění robotických činností, které vyžadují práva správce. Pokud si ho ale komunita žádá, akceptuji to. --Martin Urbanec (diskuse) 1. 4. 2020, 19:40 (CEST)
Dobrý večer všem. Nemyslím si že by to byla byrokracie. Martine rozumím Vám, proč chcete úkoly vyčlenit pod jiný účet, ale narovinu je to věc poměrne nestandardní. Jeden uživatel s dvěma správcovskými účty a z toho s jedním robotickým. Proto si myslím, že ŽOPS je na místě. Nehledě na to, že komunita bude mít prostor prodiskutovat všecky náležitosti, které jsou s tím spojeny. Rozšíření úkolů je otázka, kterou rovněž lze prodiskutovat v ŽOPSu (moje nápady: návrh na NS a souhlas tří nebo pěti správců, ŽoK nebo žádost na NB a souhlas obou zbývajících byrokratů?). Nehledě na to, že si myslím, že na ŽOPS zareaguje víc lidí než tady... (S)mějte se .--F.ponizil (diskuse) 1. 4. 2020, 20:37 (CEST)
Jsem pro variantu b) s tím, že bych byl rád za ŽOPS. Jako byrokracii to nevnímám, přijde mi, že Wikipedie je komunitní projekt a jednou z náležitostí je, že se o takovýchto zásadních věcech nechají vyjádřit i ostatní. Velmi vysoká práva ještě nutně neznamenají to, že člověk ví, co chtějí ostatní. Byť osobně s tím asi problém nemám, někomu by to mohlo vadit. Je to jeho právo, je jeho právo být proti a nevidím jediný důvod, proč bychom mu neměli umožnit se vyjádřit. Že je to byrokracie fakt není argument. Paralelně k tomu by se mohly zrušit volby, protože je přece jasné, že vyhraje ANO, tudíž je to akorát zbytečná byrokracie. --Vojtasafr (diskuse) 1. 4. 2020, 20:54 (CEST)
Za mě druhá varianta s ŽoPSem, minimálně pro pořádek. Kolegové F.ponizil a Vojtasafr vyjádřili velmi přesně i můj vlastní názor, zbytečně bych opakoval co zde již zaznělo. Snad bych jenom dodal, že jsem rád, že dochází ke změně stávajícího stavu, protože vždycky jsem trochu nechápavě koukal na robotické editace prováděné z Martinova účtu. Aby bylo jasno, jsem velmi rád, že je tento servis bezproblémově zabezpečován (díky za to!), ale spojení s „fyzickým“ účtem mi přišlo dost nestandardní. Takže díky, Martine, za snahu o lepší zabezpečení, čímž by mělo dojít i k určité standardizaci :). --Mario7 (diskuse) 1. 4. 2020, 21:21 (CEST)
Až mě rychlost překvapuje :). Díky za notifikaci. V době zprávy jsem stále ještě psal zdůvodnění. Podle mého názoru je vhodnější uživatelské jméno UrbanecmSprávcoBot, tj. vztažené k mé osobě. Standardní boti (jehož je toto vlastně zvláštním druhem) se rovněž nepřevádějí z osoby na osobu, a nenapadá mě důvod, proč by tomu se správcoboty mělo být jinak. Veškeré zdrojové kódy k mým robotům jsou k dispozici veřejně, a kdokoliv si je může stáhnout a snadno rozjet vlastní "kopii" Urbanecm(Správco)Bota. --Martin Urbanec (diskuse) 3. 4. 2020, 14:50 (CEST)
Tato myšlenka jakéhosi „obecnějšího“ bota, vyřizujícího základní objektivně potřebné wiki-úkoly a nezávislého na osobě konkrétního wikipedisty (správce) mi je nesmírně sympatická – současně se mi ale zdá, že situace na cswiki minimálně prozatím tak daleko nedozrála. Řekl bych to tak, že český člověk, a obzvlášť český wikipedista je docela individualista :). --Mario7 (diskuse) 3. 4. 2020, 17:44 (CEST)
@Mario7, Martin Urbanec: Píšu sem svou již starší myšlenku, že by bylo pěkné mít centrální robotický účet bez navázání na konkrétní osobu, který by vyřizoval úkoly typu periodické zamykání. Možná přímo nějaký automat vestavěný do systému, ale to je samozřejmě věcí vývojářů, jak by se na to tvářili... — Draceanediskusepříspěvky5. 4. 2020, 22:59 (CEST)
Měl jsem podobnou myšlenku, že by se udělal robot, který by byl sdílený mezi správci. Mohlo by jich být i více, ty s nesprávcovskými úkony by mohly být sdíleny botovodiči. --Dvorapa (diskuse) 5. 4. 2020, 23:28 (CEST)
Nie je to podľa mňa šťastný nápad. 1:1 (resp. 1:N pokiaľ by mal jeden človek viac botov) vzťah medzi redaktorom a botom je nanajvýš žiadúci z hľadiska zodpovednosti a identifikovateľnosti človeka, ktorý stojí za každým konkrétnym strojovým editom. Pri zdieľanom konte by to bolo z princípu nejednoznačné alebo by sa to začalo nahrádzať nejakými náhražkami typu, že by bol autor identifikovaný v zhrnutí, čo je ale skôr anti-pattern, nie riešenie. --Teslaton (diskuse) 5. 4. 2020, 23:46 (CEST)
No, především pochybuji, že by se „komunitní bot“ realizoval, ale kdyby přece, tak tu identifikovatelnost bych neviděl jako problém. Jednalo by se totiž o bota se standardizovanými, v podstatě „stejnými“ editacemi, který by sloužil k přesně definovaným (prověřeným a konsenzuálním) úkolům – jako třeba současné zamykání – takže určitě bychom nemuseli identifikovat jednotlivé edity. Každou změnu, resp. přidání nového úkolu by musel dotyčný správce oznámit na DS bota – případně pouze navrhnout, čekajíc, zda se nezvedne vlna nesouhlasu. No a jak už zde bylo řečeno, správci jsou veskrze lidé, kteří prokázali komunitní důvěru ve svých ŽOPSech. --Mario7 (diskuse) 6. 4. 2020, 16:44 (CEST)
Zdravím, na oznámení tu máme oznamovací lípu a pak také: není hlasování zastaralý proces víceméně nahrazený ŽoKem? --Dvorapa (diskuse) 8. 4. 2020, 21:26 (CEST)
@Dvorapa: Jé, tak to pardon, oznamovací lípa mne nenapadla. Myslím že není, na stránce není napsáno, že by se nepoužíval. Je sice z velké části nahrazený ŽoKem, ale ne vždy to lze ŽoKem řešit. Navíc jsme se shodli že ŽoK v tomto případě ne a že založíme hlasování. --Robins7 (diskuse) 8. 4. 2020, 21:46 (CEST)
@Vojtěch Dostál: ŽoK má (ne z principu, ale na české Wikipedii) nejistý výsledek. Stačí se podívat na aktuální dlouho táhnoucí se ŽoKy. Kandidáti jsou jasní, nevím co řešit. Viz FAQ a má odpověď na hlasovací stránce. --Robins7 (diskuse) 9. 4. 2020, 00:48 (CEST)
@Robins7: Jestli je to něco, co velká část komunity vnímá jako urgentní, věřím, že i standardní žok bude mít rychlý průběh. A nebude tam to ošklivé slovo hlasování, které způsobuje, že lidé místo předkládání argumentů jen mávají hlasy. --Vojtěch Dostál (diskuse) 9. 4. 2020, 08:06 (CEST)
Zatímco v ŽOKu určitě neuslyšíme žádný z argumentů už dříve vyvrácených, založených na IMHO místo na zdrojích :) Chrzwzcz (diskuse) 9. 4. 2020, 08:52 (CEST)
Ano, to je přesně výhoda ŽoKu, může se tam objevit klíčové hledisko, které původní diskuse zcela opomenuly, byť neozdrojované (pravopis zrovna není ta z věcí, která má na internetu plno zdrojů, i když s postupnou prací ÚJČ se to poslední dobou zlepšuje). --Dvorapa (diskuse) 9. 4. 2020, 10:58 (CEST)
Logo 450k
Blíží se nám další pěkná meta a já přicházím s poněkud kacířskou myšlenkou: co takhle tentokrát vynechat oslavné logo? Myslím, že už jsme dost velká jazyková mutace, aby nám stačila změna jen po celých 100 000. Navrhuji tedy, aby se oslavy růstu Wikipedie nechaly až na 500 000 článků. — Draceanediskusepříspěvky24. 3. 2020, 22:25 (CET)
Pokud to doposud bylo po 50 000 článků, tak si myslím, že teď by byla vhodná poslední "mezioslava" před půl milionem. --Patriccck (diskuse) 24. 3. 2020, 22:37 (CET)
OK, to byla druhá možnost, která mě napadla. Osobně bych těch 50 000 klidně přerušil už teď, po půl milionu mi už přijde slavit padesátky vyloženě nesmyslné. — Draceanediskusepříspěvky24. 3. 2020, 23:25 (CET)
Takhle, logo máme (A, B), takže myslím není problém naposledy oslavit dalších 50 k. A příště už wikikreslíři (Bazi) budou mít méně práce, resp. nám chybí logo až pro 600 000, což je ještě za dlouho :D --Dvorapa (diskuse) 24. 3. 2020, 23:42 (CET)
To já jsem jako Draceane a jiní pro neuvádění "půlmiliónových" log, a když už, tak hlasuji pro to druhé, protože nemá bílé podbarvení čísla, kvůli kterému mně logo v prvním návrhu připadá jako amatérská úprava standardního loga; podbarvení je navíc nehezky přerušené, což celé číslo trhá a degraduje tak jeho velikost. Petr Karel (diskuse) 25. 3. 2020, 18:09 (CET)
Když už jsme u loga, nechtělo by to nějakou verzi s rouškou? Jinak ano, souhlasím s použitím loga 450 000, vynechávat padesátky už můžeme následně od toho půlmilionu dál. --Bazi (diskuse) 25. 3. 2020, 10:29 (CET)
No já už se těším na tu tiskovou zprávu, v níž česká wikipedie triumfálně označí za historický milník další strojový překlad trojvětého pahýlku. Jsem zvědavý, o čem ten jubilejní článek bude: o vyschlé strouze v poušti Gobi, o vesnickém faráři z Ohňové země nebo o další epizodě Teleblbies?--Hnetubud (diskuse) 25. 3. 2020, 12:18 (CET)
Omlouvám se za OT, delší dobu jsem přemýšlel zda reagovat. Ano tyto články máme, protože informace byly nesystémově v článku o Itálii (Italové je tam mají). Na začátku jsem byl proti založení specializovaných článků, ale potom byl konsens na jejich vytvoření. Založit článek o USA taky znamená ho aktualizovat a znát anglicky lépe než A1 ;-). Pozn na okraj: zrovna San Marino je celkem významné, je tam stejně obětí (21) jako v ČR a Polsku dohromady.--F.ponizil (diskuse) 26. 3. 2020, 17:54 (CET)
Tak u Slabáka by doložení významnosti nemělo být problém [14]. Takový článek na wikipedii určitě patří, i když mezi zdejšími editory asi moc posluchačů dechovky nebude.--Hnetubud (diskuse) 3. 4. 2020, 18:24 (CEST)
Jako zakladatel Moravanky evidentně významný je. Jen tím chci říct, že je to další z řady hesel, nasekaných jako cvičky, které svou kvalitou rozhodně neoslní – vždyť člověk se z článku ani nedozví, na jaký nástroj hrál (už to Ruchadlo upravil, v době, kdy jsem psal příspěvek výše bylo jen v posledním řádku, že vychoval celou řadu trumpetistů, ale na co hraje, to tam nebylo). Takže už to konečně vypadá jako průměrný článek. Ano, vím, mohu to vylepšit… --Vojtasafr (diskuse) 4. 4. 2020, 10:18 (CEST)
Lidé zděte! Ale tak to prostě je. Začne jeden pahýlkem, kde chybí i na jaký nástroj hrál, přijde další a doplní wikiodkazy, pak zase další a doplní nástroj, pak ještě další a po měsících společné komunitní práce máme i DČ. Proto se jmenujeme otevřená encyklopedie a ne detailní autorské recenzované biografie. Já jsem možná i radši za tyhle pahýlky, kde se člověk dozví vše základní a pro více informací pak už musí následovat odkazy, než kilometry dlouhý detailní popisný NČ, ve kterém najít určitou informaci je pro čtenáře značně nepohodlné, kde úvod už je ve formátu plnohodnotného abstraktu a jehož reference i ve dvou sloupcích šmahem zaplní fotbalový stadion (přeháním, samozřejmě ideální délka článku je někde mezi). --Dvorapa (diskuse) 4. 4. 2020, 10:48 (CEST)
Mě se teda myšlenka 450k loga moc nezamlouvá, považuji 400k+ za dost velké číslo, abychom mohli slavit "jen" po změně první cifry. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 3. 2020, 14:47 (CET)
Souhlasím, logo 450k nemá moc smysl (otázka je, jestli má vůbec smysl slavit dosažení nějakého počtu článků). --Hugo (diskuse) 26. 3. 2020, 16:40 (CET)
Podporuju oslavit překročení mety 450000 článků logem "A". Od pětistovky ovšem už po stovkách tisíců. Zas tak často se tyhle milníky nepřekračují, takže nebudeme mít ověnčené logo zas tak často, oslavy jsou naprosto běžné a netrvají dlouho aby to ty profesionální škarohlídy a negativisty dráždilo extrémně dlouho. Nepodporuju ovšem oslavovat ten konkrétní článek č. 450000, protože nejspíš to nebude nic extrémně reprezentativního, o ten konkrétní milníkový článek přece vůbec nejde. Chrzwzcz (diskuse) 26. 3. 2020, 17:40 (CET)
Za mě spíš neslavit. A od 500k určitě jen každých nových 100k. A jestli nějaké změněné logo k výročí, tak s rouškou a nápisem 450k...--F.ponizil (diskuse) 26. 3. 2020, 17:54 (CET)
Poznámka: Už vzniklo 100 dalších článků a neuběhlo ani 24 hodin od dosažení mety, což je podle mě velký (zatím ani ne denní) nárůst. Souhlasím, že týden by měl stačit. --Patriccck (diskuse) 4. 4. 2020, 11:32 (CEST)
Zdravímwiki-kolegy, snad poprvé mířím sem Pod lípu. Dotaz se týká kategorizace článků o fotbalistech. Do jakých „klubových“ kategorií patří a do kterých už nepatří. Jde o to, že jsem dosud kategorizoval fotbalisty pouze do klubů, za které hráli jako dospělí, dá se říct jako profesionálové. Mají se řadit do Kategorie:Fotbalisté Realu Madrid lidé, kteří tam působili jen třeba do 15 let, nikdy nehráli po boku Ronaldů atd. a odešli aniž by kdy hráli za „hlavní“ tým? Tuto otázku jsem si poprvé položil zde, neboť můj wiki-kolega Jura1913 přiřadil Michala Sadílka do Kategorie:Fotbalisté 1. FC Slovácko. Sadílek ale ve Slovácku, pokud vím, nikdy za „Áčko“ nehrál a v 16 odešel do ciziny, kde působí dodnes.
Já bych do kategorií dával jenom hráče, kteří odehráli aspoň jeden soutěžní zápas za A tým (u klubů i u reprezentací). Připadá mi to přehlednější i ověřitelnější. --Hnetubud (diskuse) 12. 4. 2020, 17:31 (CEST)
Jak tým Growth pomáhá nováčkům?
Jak registrace funguje dnes?Původní registrační proces, bez změn nasazených týmem Growth
Ahoj všem,
tým Growth za dobu své existence (od konce roku 2018) zavedl do registrace mnoho změn. Jak první okamžiky vypadají pro nováčky teď si můžete prohlédnout na přiloženém videu. Pro srovnání přikládám i video téhož, ale bez všech změn zavedených týmem Growth.
Jako komunitního ambasadora české Wikipedie pro Nadaci Wikimedia mě zajímá vše, co si česká komunita o naší práci myslí - jaké z našich nápadů považujete za užitečné, a jaké se Vám naopak nezdají. Jakékoliv zprávy, otázky či poznámky týkající se projektu uvítám na mé diskusní stránce. Aktuální popis všech projektů poté můžete najít na Domovské stránce projektu.
Čas od času také rozesílám newsletter pro všechny, které zajímá, co Nadace Wikimedia pro nováčky vymýšlí. Přihlásit se k odběru, a přečíst si minulá vydání, je možné na newsletterové podstránce projektu. V tuto chvíli třeba uvažujeme nad myšlenkou Domovskou stránku překomponovat tak, aby největší část z ní tvořily Editační tipy, viz poslední newsletter.
Já tomu rozumím tak, že jde o technické úpravy souborů s logy tak, aby splňovaly nové pravidla pro používání log. V T246430 píše Jdrewniak "I couldn't resist fiddling with an automated approach yesterday.", jestliže to jde (má jít) automaticky, rozhodně to nebude nový grafický návrh. --Martin Urbanec (diskuse) 12. 4. 2020, 19:14 (CEST)
WMF běžně v grafických návrzích používá to, co v tuto chvíli považuje za to nejlepší možné - bez ohledu na to, že se to zrovna v tomhle úkolu neimplementuje. Řekl bych, že jde o přidání loga do mobilního rozhraní (ted je tam toto). Na 100% si jist nejsem, ale takhle rapidní změna vzhledu bez jakékoliv konzultace nikomu nemůže projít . Můžeš se tam ale zeptat, budeš mít asi větší jistotu ;). --Martin Urbanec (diskuse) 12. 4. 2020, 19:34 (CEST)
Dobrá díky, já si právě říkal, že by bylo divné, kdyby mi to uniklo. Třeba se příležitostně někde zeptám, na Phabricatoru mi to ale zrovna vhodné nepřijde... — Draceanediskusepříspěvky12. 4. 2020, 19:50 (CEST)
Po e. k.: Zřejmě to navazuje na již schválené rozdělení loga od textu (wordmarku) kvůli snažšímu řešení responzivity a také na připravované skrývání levého panelu i na desktopech. Design team podle mě řešil, jak po skrytí levého panelu zachovat viditelné logo a tohle je aktuální výsledek. --Dvorapa (diskuse) 12. 4. 2020, 19:51 (CEST)
Abych byl tedy konkrétnější. Řešilo se to už v prosinci a lednu jako jedna z možností modernizace a zjednodušení vzhledu pro čtenáře Wikipedie (zřejmě to tedy editoři budou moci nějak vypnout nebo přepnout). Jedná se zejména o tradiční vzhledy (Vektor, Monobook, Klasický). Žádala se také po wikipedistech zpětná vazba, myslím, že jsem jim to trochu zkritizoval, protože ze tří navržených variant tahle byla asi jediná tak nějak normální. Více info na mw:Reading/Web/Desktop Improvements, případně na podstránkách 1 a 2. --Dvorapa (diskuse) 12. 4. 2020, 20:13 (CEST)
A k původnímu dotazu: Výchozí vzhled se změní a s ním i logo, byť se jen jeho složky přeskupí na horizontální. Pokud by ale kdokoliv chtěl, na původní vzhled s původním logem bude možné přepnout v nastavení. Vývpojáři jsou otevření jakékoliv kritice nebo zpětné vazbě. --Dvorapa (diskuse) 12. 4. 2020, 20:26 (CEST)
Také nevím, na co mi bude vybrat si vzhled typu monobook, osobně bych byl raději, kdyby se pracovalo například na zlepšování Content Translation Toolu, ale chápu, že vzhledem k propagaci Wikipedie musí být dostupno více log. --Ján Kepler (diskuse) 13. 4. 2020, 11:01 (CEST)
Každý má jiné priority, to je jasné, ale na druhou stranu design Wikipedie byl už dlouho opomíjený a tohle je z mého pohledu skutečně krok vpřed. Je fajn, že stávajícím editorům zvyklým na "devadesátkový" vzhled tato možnost zůstane a je možné, že pro editování bude původní vzhled skutečně vhodnější. A hledisko správců, jak tu někdo výše naznačuje, skutečně není pro výchozí design Wikipedie relevantní - správců je padesát, zatímco čtenářů statisíce. Pro těch padesát správců není problém zapnout si vzhled podle svých představ. --Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 4. 2020, 11:10 (CEST)
Naprosto souhlasím s Vojtou. Priorita by měli být čtenáři, neměly by je zatěžovat „editorské odkazy“ vlevo. A jedno kliknutí pro vypnutí snad editoři zvládnou. --Patriccck (diskuse) 13. 4. 2020, 12:29 (CEST)
@Patriccck: Jenže ty "editorské odkazy" nabízí odkazy na nápovědu, stránky o pomoc, komunitní portály, nejlepší články, poslední změny, nabízí tisk stránky a její stažení v PDF a informace o stránce, stejně jako mezijazykové odkazy (které jsou už tuším stejně skrývány, důvod mi uniká) a odkazy na sestry. Nevím, v čem čtenáře zatěžuje nebo poškodí informace, že Nosorožec jávský je na té a té Wiki hodnocen jako nejlepší článek, že si jej mohou vytisknout a na Commons dostat fotografie. To je snad plus.
Celkově zvrácené mi přijde rozhodování za čtenáře. Tak ať zavedou veřejný dotazník a zjistí názor široké veřejnosti skrz různé Wikipedie, pár desítek tisíc lidí, alespoň. Podobná práce mi nepřijde modernizování, ale snaha do něčeho vrtat kvůli práci. Ale to není naše věc. OJJ, Diskuse13. 4. 2020, 13:10 (CEST)
@Chrzwzcz: Tohle ale nevnímám, jako vývoj, co jde kupředu. Tohle vnímám jako práci vývojářů, kteří musejí vykonávat nějakou aktivitu, protože za to pobírají plat. Je mi to celkem jedno, ale zatímco nějaké technicky užitečné věci vidím zřídka (částečné bloky a pro někoho snad i nové poslední změny s filtrováním na bázi UI), tak podobné grafické serepetičky tu jsou co chvilku. Udělat logo na šířku místo na výšku a někam zahrabat odkazy, to je z mé strany jen taková pseudoaktivita, proti které se krátce ozvu. Kdyby raději bylo zdokonaleno automatické vkládání citací, aby přebíralo autora u většiny URL a nepletlo si titul a vydavatele. OJJ, Diskuse13. 4. 2020, 13:58 (CEST)
Já v dobré víře předpokládám, že je za tím snaha o větší přístupnost, kvalitu zobrazení na různých přístrojích, a sledování podobných rozhraní známých z jiných stránek (aby se nováčci nemuseli učit zastaralé ovládání ze systému pro dinosaury). No a dinosauři budou mít možnost si své druhohorní rozhraní vrátit, když to jinak nepůjde. Neviděl bych za tím škarohlídsky hned jen snahu o snahu. Začlo to tady zděšením nad změnou loga, logo zůstane stejné, semtam se o pixel posune aby lícovalo. Takže už vlastně trápí změna rozhraní, u kterého je slíbena plná navrátitelnost pro zájemce. Takže pohoda klídek Chrzwzcz (diskuse) 13. 4. 2020, 14:06 (CEST)
Souhlasím. Nechápu, v čem by ta inovace měla být tak skvělá, když skryje zásadní odkazy užitečné pro čtenáře i editory. --Khamul1 (diskuse) 13. 4. 2020, 13:41 (CEST)
Pak by mne také zajímalo, proč tady někdo prosazuje bez konsenzu nějaká loga, když celý smysl Wikipedie spočívá v konsenzu. --Ján Kepler (diskuse) 13. 4. 2020, 14:00 (CEST)
No a já naopak nesouhlasím s posilováním dělení uživatelů na čtenáře a editory. Naším cílem by mělo být, aby každý čtenář byl zároveň editorem. --Tchoř (diskuse) 13. 4. 2020, 14:20 (CEST)
To samozřejmě ano, ale moc nám nepomůže, když čtenáře hned v prvních dojmech totálně odradíme záplavou odkazů v levém menu, které běžný čtenář v 90 % případů vůbec nikdy nepoužije. --Dvorapa (diskuse) 13. 4. 2020, 15:51 (CEST)
Po e. k.: Myslím že ano. Vyčistit a zpřehlednit vzhled pro čtenáře, aby hlavní věcí na stránce byl opravdu text článku. Krom toho hlavním tlačítkem vždy je a bude tlačítko editovat, dokud se jej čtenář nevšimne nebo nenajde odvahu jej stisknout, většina odkazů v levém menu je mu k ničemu. --Dvorapa (diskuse) 13. 4. 2020, 15:59 (CEST)
„čtenáře hned v prvních dojmech“ – já tedy možná žiji v nějakém paralelním vesmíru, ale kolik je tak Čechů (a Slováků a dalších potenciálních čtenářů české Wikipedie), které teprve čeká první setkání s Wikipedií? Wikipedie patří mezi deset nejnavštěvovanějších webů českého internetu, prakticky všichni Češi už „na internetu“ jsou. Nevím, zda znám vůbec někoho, kdo neví, co je Wikipedii nikdy tam nebyl. Povědomí je o wikipedii značné a lidé sem chodí pro encyklopedický obsah, nikoliv z nějakých marketinkových důvodů konzervativního/novátorského rozhraní --Tchoř (diskuse) 13. 4. 2020, 16:08 (CEST)
Jasněže a čím víc sem chodí, tím víc je musí štvát, že je to na PC úplně jiné než na mobilu a že se v tom na PC vůbec nevyznají (třeba). --Dvorapa (diskuse) 13. 4. 2020, 16:13 (CEST)
Vidím to stejně jako Tchoř. Sice chápu tu snahu skrývat před čtenářem ty ne vždy atraktivní „vnitřnosti“ wikipedie, ale ztrácí se tím unikátnost tohoto projektu, kde se každý čtenář může stát i editorem. Už teď je běžné, že když člověk vidí v článku překlep, tak to píše na všemožná diskusní fóra místo toho, aby prostě otevřel editační okno a opravil to. Lidé se sice naučili wikipedii používat, ale nechápou její fungování, to je velké selhání projektu. --Hnetubud (diskuse) 14. 4. 2020, 20:03 (CEST)
Po e. k.: Souhlasím s Dvorapou. V tom návrhu podle mě to tlačítko pro editaci více vynikne (resp. je větší šance, že si toho čtenář všimne, když ho nerozptyluje levý panel. --Patriccck (diskuse) 13. 4. 2020, 15:55 (CEST)
@Dvorapa, Patriccck: Nevěděl jsem, že odkazy na pomoc, pod lípu, nejlepší články, podpoření wikipedie, nápovědu, hlavní stranu odrazují čtenáře od editace. Při vší úctě k Vám, kolegové, je to nesmysl. --Ján Kepler (diskuse) 13. 4. 2020, 15:58 (CEST)
Nevím, zda ho odrazují, ale přinejmenším mu ve čtení článku ani nijak nepomáhají. Dělají z textu článku jen něco dalšího na stránce a ne ten hlavní obsah stránky, který by to měl být. Nemohu mluvit za designery a vývojáře Nadace, ale tohle je i selským rozumem celkem jasné. Já taky mám raději čtečku knih než si e-knihu číst v okně na počítači s hromadou zbytečných odkazů, tlačítek, menu a nabídek kolem dokola. --Dvorapa (diskuse) 13. 4. 2020, 16:07 (CEST)
@Ján Kepler: Však to je jedině dobře, že to neuvidí. Nikdo si nebude číst nápovědu, tudíž se nám ani snad nebude montovat do Wikipedie. A to, že neuvidí odkaz "Podpořte Wikipedii" je taky jedině dobře, protože pak snad nebude mít WMF prachy na vymýšlení těchto nápadů, nikdo o tom nebude muset diskutovat a bude klid. --Vojtasafr (diskuse) 13. 4. 2020, 19:26 (CEST)
Edituju tady už nějaký pátek a kdybyste to teď nenapsal tak si ani nevšimnu možnosti podpořit Wikipedii :O To jen tak k té předpokládané nutnosti a přehlednosti takové smršti odkazů naplácaných pod sebe :) Chrzwzcz (diskuse) 13. 4. 2020, 19:32 (CEST)
Věc jsem podrobněji nestudoval, ale na širokých monitorech vč. notebooků je dost místa pro článek i levé menu. Osobně si pole s wikipedií na monitoru i tak zužuji, protože na celou šířku obrazovky se text špatně čte. Proto považuji argumenty pro skrytí levého menu za liché a nesouhlasím s tím. Je to stejně nadbytečné jako skrytí užitečných klikátek (galerie aj.) při editaci pod nadbytečné tlačítko Pokročilé. Vojtěch Zavadil (diskuse) 13. 4. 2020, 19:35 (CEST)
Prezentace − změna vzhledu
Myslím si, že idea vývojářů je shrnuta v této prezentaci − dá se projít celkem rychle a je to přehledný zdroj. --janbery (diskuse) 13. 4. 2020, 20:40 (CEST)
Díky za prezentaci i za odkazy, alespoň jsem se dozvěděl nějaké relevantní informace k plánovanému vývoji a důvodu změn. (Pokud se nemýlím, zde je odkaz na testování prototypů.) Osobně je mně asi čerta po tom, jaký výsledný vzhled bude, zvlášť pokud si to budu moci přizpůsobit tak, aby mi to vyhovovalo. Nebo si holt zvyknu, přechod z Monobooku na Vector před lety taky bolel, ale po pár měsících už bych zpět neměnil.
Jen mě mrzí, že diskuse k tak významné změně nebyla někde výrazněji avizována. (Nebo jsem si prostě jen nevšiml?)
Jen tak bokem, skoro by mě zajímalo, kdo z vás odpůrců změn je odborníkem na UX a případně i znalcem person Wikipedie? Domnívám se, že k tomu mám poměrně blízko a takhle brutálně bych nekritizoval, i kdybych měl něco víc proti. Obecně je známým faktem (roky známým faktem), že text (obsahový) by měl být nalevo - menu by mělo být napravo. Pokud bude úplně pryč, tak proč ne, ano - rozumím, že to je změna a že spousta lidí s tím bude mít problém. Ale domnívám se, že mnohem víc lidí z toho nebude dělat vědu (myslím tím většinu čtenářů). Čtenáři totiž používají i jiný weby a ty se taky posouvají dál a jinam. --frettie.net (diskuse) 14. 4. 2020, 17:08 (CEST)
Právě že encyklopedie by měla mít střízlivý, seriózní a nadčasový vzhled a nenaskakovat na každý módní výstřelek jako komerční weby. Jak říkal velký Šalda: básně nejsou kurvy, aby se musely líbit.--Hnetubud (diskuse) 14. 4. 2020, 20:03 (CEST)
Ať o tom rozhoduje kdokoliv, tak by hlavně měl rozhodnout tak, aby se to moc často neměnilo. Jestli tedy tahle změna je promyšlená a pak vydrží stejný vzhled alespoň tak padesát let, tak jsem pro změnu. Jestli to promyšlené není a budou to chtít zase za pár let měnit, tak jsem proti.--Tchoř (diskuse) 18. 4. 2020, 20:41 (CEST)
Já zastávám názor OJJe a zajímavé komentáře má Hnetubud Změny mi nevadí, ale když už, tak aspoň k něčemu jsou. Také jsem se na RC dostal pomocí odkazu v levém sloupci, objevil jsem některé věci pomocí toho. Obsahuje i užitečné odkazy pro nováčky, kterým se snažíme pomáhat, tak proč jim to neztížit? Pokud by to bylo možné vypnout, unesl bych to, ale i tak by to byl docela krok zpět. --Robins7 (diskuse) 18. 4. 2020, 21:36 (CEST)
Možná by nebylo od věci se jimi inspirovat (především však jejich finální verzí) a trochu ten náš taky aktualizovat? --Dvorapa (diskuse) 24. 4. 2020, 00:46 (CEST)
souhlas, vypadá to rozumně. Nicméně ta stránka vypadá jako krásnej příklad toho, že se místama řeší blbosti až do extrému. --frettie.net (diskuse) 24. 4. 2020, 22:59 (CEST)
Milí přátelé, na odkazu výše jsem zavedl seznam "ostud české Wikipedie", tedy článků, které jsou hodně čtené a důležité, a přitom mají velice nízkou kvalitu. Seznam je sice pod projektem Kvalita, ale týká se všech. Proto prosím: kdybyste kdokoli na nějakou "ostudu" narazili, tak ji tam prosím připište. A naopak pokud můžete pomoci s vylepšením těchto článků, tak si zjednáte o Wikipedii velkou zásluhu. Cílem není na nich hned mít zlaté a stříbrné puzzlíky, ale prostě společně vytvořit rozumné informativní texty, které splní očekávání středně náročných čtenářů. Děkuji a přeji Vám všem dobrou pohodu a hodně zdraví,--Ioannes Pragensis (diskuse) 19. 4. 2020, 20:01 (CEST)
Zavedl? Však ten seznam tu máme už roky, jen si ho nikdy moc nikdo nevšiml. Nicméně díky za rozšíření a propagaci zde, trochu jsem upravil chemická témata. --Dvorapa (diskuse) 20. 4. 2020, 00:29 (CEST)
Také se mi nelíbí, že jste hromadu článků v chemii z té stránky smazal. Ty články tam byly přidány z nějakého důvodu, většinou že se jedná o základní články chemie ve velmi nízké nebo pochybné kvalitě. --Dvorapa (diskuse) 20. 4. 2020, 00:35 (CEST)
Jen taková poznámka na okraj. Ono psát a rozšiřovat články o zásadních a mnohdy obsáhlých a složitých tématech je mnohem obtížnější a nevděčnější, než vložit medailonek druholigového fotbalisty nebo popsat epizodu ze seriálu. Proto třeba na WPQ už nějaký ten měsíc leží zásadní článek Galaxie Mléčná dráha bez recenze, zatímco epizoda Simpsonů má po pár dnech hned tři kvalitáře. Whitesachem (diskuse) 20. 4. 2020, 13:20 (CEST)
Mne tedy docela zaráží ta suverenita, s níž se tu operuje termínem „ostuda“. Pokud je na české wikipedii něco opravdu ostudného, tak je to způsob, jakým se chová ke svým autorům. A to je mimochodem právě ten důvod, proč se na tento projekt stále nedaří přilákat skutečné odborníky. --Hnetubud (diskuse) 20. 4. 2020, 22:22 (CEST)
To je bohužel smutná pravda, kterou z osobní zkušenosti potvrzuji. Jenže označit něco za ostudu (nebo se hádat o pravidlech podle nějakých mezinárodně platných norem) je mnohem jednodušší, než něco změnit koncepčně a s dostatečnou erudicí. Zdraví --Ruchadlo (diskuse) 20. 4. 2020, 23:10 (CEST)
@Hnetubud: Wikipedie se nechová, chovají se lidé. Docela bych rád viděl příklady toho, kdy se "wikipedie zachovala" k nějakým odborníkům ostudně. A pochybuji, že tohle je hlavní důvod, proč se nedaří přilákat odborníky. Hlavní důvod, proč zde nejsou odborníci, bude imo zřejmě to, že i odborníci se musejí nějak živit a publikováním zdarma na wikipedii se nenajedí. Whitesachem (diskuse) 22. 4. 2020, 08:28 (CEST)
Nevím, jestli to uvidíte rád, ale tady je třeba docela čerstvý příklad toho, jak renomovaný germanista zkoušel zdarma obohatit wikipedii a narazil na zdejší pravidla a na autoritativní způsob jejich uplatňování. On ten zdejší styl komunikace, ušitý na míru pubertálním vandalům, fakt není to pravé ořechové, když chcete přilákat kvalitního autora.--Hnetubud (diskuse) 23. 4. 2020, 22:21 (CEST)
Problém s nedostatkem skutečných odborníků může být také v tom, že nejsou ochotni akceptovat základní pravidla Wikipedie. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 4. 2020, 21:10 (CEST)
Nemyslím že by to bylo hlavně o akceptaci pravidel. Prostě psát wiki (a obecně jakoukoliv encyklopedii) je něco jiného než odborná práce. Je to vidět na mnoha starších matematických a fyzikálních článcích, napsaných tipuji studenty z MFF apod. Je tam fůra vzorců a odvození, pravděpodobně vše správně, ale to, o čem v tom pojmu jde, se člověk nedozví. --Packa (diskuse) 22. 4. 2020, 21:23 (CEST)
Právě, protože je to něco jiného, než na co jsou zvyklí z odborných publikací. Máme tu zakázaný vlastní výzkum, požadujeme zdroje a hlavní myšlenka je založená na tom, že vaši práci může kdokoliv upravit. Řada lidí, kteří věci evidentně rozumí, upraví článek. Zdroje nedoplní, protože je to přece v jejich oboru základní a snadno dohledatelná informace. Vloží vlastní výzkum, a protože jsou odborníci, tak to nevadí, protože tomu rozumí. Nakonec se urazí, protože někdo jejich práci změní, nebo dokonce vrátí do nějaké ne třeba ideální, ale zdrojem doložené varianty. Potom odejdou a šíří informace, jak je Wikipedie ošklivá. --Petr Kinšt (diskuse) 22. 4. 2020, 22:06 (CEST)
To je pravda, vztahy mezi wikipedií a akademickou sférou nejsou vůbec dobré (a opravdu to není jen tím, že neplatíme honoráře). Koneckonců psalo se o tom už dávno. Otázka je, zda by se s tím třeba nedalo něco dělat – pokud by se chtělo.--Hnetubud (diskuse) 22. 4. 2020, 23:15 (CEST)
Při vší úctě, bral bych ten článek s rezervou. Je od člověka, který wikipedii nějakým způsobem zakládal, ale pak se s ní rozešel a zakládal konkurenční projekt (Citizendium), který prakticky nikdo nezná. Přitom ten článek vychází z předpokladu, že Wikipedie selhává, přestože praxe ukazuje, že její přístup je nejúspěšnější (zkoušel to také např. Knol). V tomto mi přijde daleko realističtější přístup Sokoljana: „Na Wikipedii jsem začal, protože jsem u studentů zjistil, že je to jejich první (a někdy bohužel i poslední) informační zdroj.“
Wikipedie se needituje proto, aby zde člověk hledal uznání, úctu a respekt, ani pro peníze ani pro slávu, ale zkrátka protože je to encyklopedie, která je úspěšná a vyhrává souboj v popularitě nad všemi ostatními. A kdo svůj obor miluje, chce ho víc přiblížit studentům i širší veřejnosti a přitom má dost času, ten si sem cestu nakonec najde.
Naopak skutečný vědec na vrcholu kariéry, který se spíš než výukou zabývá vědou a posouvá poznání, se pravděpodobně rýpe v něčem značně specifickém, čemu rozumí třeba sto lidí na celém světě (a on jediný mluví česky) a nepůjde nám sem zakládat ani tu specialitu, kterou řeší, ani těch padesát článků z trochu širšího kontextu, které by musel také zamodřovat, protože nám tu také schází (a schází tu toho mnoho). Protože na to prostě nebude mít čas, když chce zůstat špičkovým vědcem.
Jediné, co můžeme opravdu dělat, je co nejkvalitněji psát. Čím bude Wikipedie kvalitnější a zamodřenější, tím spíš budou odborníci ochotní sem tam něco poupravit, vycizelovat. Nebo alespoň v diskusi upozornit na chybu (i to je velká pomoc!).--Tchoř (diskuse) 22. 4. 2020, 23:58 (CEST)
Na ukázku, jak může vypadat spolupráce s odborníkem, se stačí podívat na novější shrnutí editací u Dolu Centrum. K nějakému, snad rozumnému, výsledku jsme se dobrali, ale jako nevzdělaný wikirýpal jsem se při tom dopustil papouškování, cenzury, zneužití funkcí, porušování etického kodexu a msty. Radost pracovat. --Petr Kinšt (diskuse) 28. 4. 2020, 19:42 (CEST)
@Draceane:, @Vojtěch Veselý: Super tip 👍 a oběma díky. Beru tak, že zastřešující/univerzální není a řeší se "výčtem". V existujících nevidím žádnou, která by mi 100% seděla (do obsahových projektů mi nezapadá MediaWiki či Wikimania), ale SVG se mi bude určitě upravovat nejsnáze | Laďa Nešněra (diskuse) 22. 4. 2020, 10:26 (CEST)
Hotovo Tušené se stalo skutkem a wikidataře by mohlo potěšit.🤔 Těch projektů je opravdu moc a "kategorizace" jsou mnohdy spíše otázkou vkusu, než exaktní záležitostí | Laďa Nešněra (diskuse)
Nedostatky článků nováčků
Při práci na patrole, zejména u nových článků, mám pocit, že vše už tady bylo a opravy neodžlucených článků se točí kolem toho samého. Osobně si myslím, že síly patroly až příliš odčerpávají různé korektury a copyediting. Určitě pomůže, když se tomu bude věnovat více lidí (lidí není nikdy dost ;-)), nicméně by bylo i vhodné tuto práci nějak zefektivnit. Ani se potom nedivím, že leckterý patrolář radši do článku vlípne šablonu subpahýl či UU, než aby článek upravil (naštěstí to není tak černé, je tu celkem dost poctivců, co zachraňují články před zhoubou Wikipedie:OS); těch článků vyžadující náležitou péči je moc (tím myslím samozřejmě články splňující kritéria významnosti).
Sepsal jsem si tedy (pro sebe) seznam různých prohřešků, se kterými se u nových článků setkávám nejčastěji. Rozhodně to není míněno tak, abychom za ty nedostatky nováčky peskovali; spíš bychom se měli zamyslet, jestli se některým nešvarům opravdu nedokážeme vyhnout. Pár nápadů na řešení mám, něco by šlo řešit úpravou používaných nástrojů (neříkám, že by to bylo triviální); vytvořením nových nástrojů – jak pro nováčky, tak pro patroláře; úpravou značek a editačních varování (přidat nějaká varování před uložením); případně úpravou související nápovědy.
Co se týče toho seznamu, budu rád za komentáře, doplnění, polemiky; případně to mohu přesunout i někam do projektového NS. Byl bych každopádně rád, kdyby toto téma nezapadlo a přineslo nějaké konkrétní výsledky. — Draceanediskusepříspěvky22. 4. 2020, 11:30 (CEST)
Po e. k.: Myslím si, že technicky by šla vyřešit většina zmiňovaných problémů, osobně jsem si již myslel, že při pokusu o zdrojování anglickou Wikipedií na editora nějaké okno vyjede. tagy dělá vizuální editor. Děkuji za iniciativu. --Ján Kepler (diskuse) 22. 4. 2020, 11:50 (CEST)
Jen připomínka k „tyto zdroje musejí být uvedeny i v textu článku“. Nikdy jsem nepochopil, proč se vůbec zdroje mají uvádět do shrnutí editace. Není to nějaký rudiment? V praxi nikdo nehledá zdroje v historii editací a i když tam budou (a ve článku ne), tak stejně text bez řádkové reference smaže. Nebylo by vhodnější úplně vynechat výzvu k uvádění zdrojů do shrnutí? Je to zavádějící, nováčky to učí nežádoucí postup a v praxi to nikomu nepomáhá. Nechal bych jen výzvu k uvedení zdroje v textu článku. --Xth-Floor (diskuse) 22. 4. 2020, 11:59 (CEST)
Pochopil jsem to tak, že zdroje musí být v textu článku, ale ta informace o jejich použití je řečena ve shrnutí. RiniX (diskuse) 22. 4. 2020, 12:02 (CEST)
Ano, jedná se o relikt ještě z roku 2007. Navrhovanou úpravu (v podstatě jenom další zpřesnění Draceanovy úpravy) jsem s dovolením realizoval. Uvedení zdrojů ve shrnutí je přirozeně možné („rozšíření podle X“ a podobně), ale vždycky se má jednat o duplicitní, redundantní informaci – jediným správným místem pro uvedení zdrojů je samotný článek. --Mario7 (diskuse) 22. 4. 2020, 13:31 (CEST)
Zdroje v textu článku uvedeny být mají, nikoli musejí. Uvádění zdroje na základě výzvy ve shrnutí editace je v řadě případů užitečné a pomáhá. Ať už u nováčka, kde to pomůže jak v případě „slyšel jsem, že“ i přidání užitečné informace z věrohodného zdroje, kdy jde jen o formální porblém, protože nováček neumí vložit referenci. Nebo u zkušených uživatelů, kde to zlepšuje sledování a dohledávání změn. To nenahradí ani dokonale ozdrojovaný článek (který neexistuje). A mimochodem, nováčky to učí přemýšlet, z jakého zdroje čerpali, což je správný návyk už v době nedostatečných dovedností pro jeho správné uvedení.--Matěj Orlický (diskuse) 22. 4. 2020, 14:15 (CEST)
„Mají, nikoli musejí“. Přesně to je to zdejší obecné mentální nastavení, proč je 90 procent cswiki neozdrojováno, přičemž chybí jakákoli strategie, jak to změnit – a vlastně se mi zdá, že většinu komunity to ani nějak zvlášť nevyrušuje :). Mylím, že explicitní výzva k uvedení zdrojů v článku je zde na místě (shrnutí první editace vyplňuje i editor, který nečetl žádné zdejší pravidlo nebo nápovědu), ale nebráním se dalším úpravám. Co třeba
Shrnutí editace (max. 500 znaků) – stručně popište změny, které jste učinili, resp. důvody, které vás k úpravě vedly. Pokud jste neuvedli zdroje nových informací přímo v článku, uveďte je alespoň zde
To se mi zdá docela vhodné. Jasně to říká, že zdroje mají být uvedeny přímo v článku (přičemž samotné uvedení zdrojů je prezentováno jako samozřejmost), ale je zde nabídnut i „plán B“ – „nouzové“ uvedení zdroje přímo ve shrnutí. --Mario7 (diskuse) 22. 4. 2020, 15:46 (CEST)
@Draceane, Ján Kepler: Osobně pochybuji, že někdo čte rady a požadavky v editoru před uložením článku. Osobně už jsem si na všechny tutorialy a potvrzení podmínek užití vypěstoval naprostou slepotu. OJJ, Diskuse23. 4. 2020, 09:58 (CEST)
Upřímně řečeno by mě zajímala ta řada případů. Pravidla jasně uvádějí, že co není doloženo řádkovou referencí, může být odstraněno. Opravdu se nedá předpokládat, že editor bude hledat v historii mezi stovkami editací, jestli tam někdo nezmínil, z čeho čerpal a jestli se to netýkalo zrovna té informace, kterou maže jako pochybnou. Reference ve shrnutí editace nemají z hlediska pravidel žádnou váhu, jsou prakticky nedohledatelné a nelze z nich poznat, zda se vztahují k celému textu, který byl vložen, k jedné větě nebo k jednomu údaji. Nedokážu si představit ani hypotetickou situaci, ve které by to mohlo být k něčemu užitečné, nebo nějak pomoci. Spíš to vnáší nejistotu. Pokud není citace svázána s informací, kterou dokládá, k čemu je dobrá? --Xth-Floor (diskuse) 22. 4. 2020, 18:55 (CEST)
Až budou pravidla uvádět místo „může“ být odstraněno, „má“ nebo dokonce „musí“, bude to konec otevřené encyklopedie, kterou může každý upravovat. Uvádění zdroje v SE má smysl kvůli patrole nebo lepší spolupráci a pochopení úprav, ne jako náhrada řádkových referencí, kterou by dle pravidel byla povinnost dohledávat. A zdroj ve shrnutí editace je v mnoha případech s danou informací pevněji a jasněji svázán než řádková reference s informací, kterou byla (původně) opatřena. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 4. 2020, 20:50 (CEST)
Tak v tomto souhlasím s MrJaroslavikem. Taky se mi několikrát stalo, že nováčci (nebo IP) zkopírují text z cizího webu a url uvedou do shrnutí; to bývá velmi často copyvio. To je snad jediné pozitivum. Jinak samozřejmě nelze nahradit referenci odkazem ve shrnutí, které se topí pod stovkami dalších editací. --Robins7 (diskuse) 22. 4. 2020, 23:49 (CEST)
@Ján Kepler, Mario7: Přílišné vynucování zdrojů by vedlo k tomu, že by lidé zvenku přestali do Wikipedie přispívat (byla by to pro většinu nováčků příliš velká bariéra). Tím pádem by k nám přestali i přicházet noví wikipedisté a Wikipedie by časem zanikla. Už teď je to myslím největší problém Wikipedie, že máme příliš málo lidí ochotných tu pracovat na příliš mnoho článků a že ten poměr wikipedistů k objemu zdejšího textu pořád klesá. Kromě toho mimochodem ani pravidla Wikipedie samotné neříkají, že všechno má být zdrojované - zdroj se vyžaduje jen u nezjevných informací, tedy takových, které nejsou obecně známé či snadno ověřitelné.--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 4. 2020, 08:14 (CEST)
Souhlasím s tím, že přílišné vynucování zdrojů by mohlo být kontraproduktivní, ale současně se mi zdá, že někteří editoři mají na tu přílišnost poněkud posunutý pohled. To už snad i to upozornění ve shrnutí editace, které tam přidal kolega Draceane, je přílišné :)?
Myslím, že směřujeme ke stavu, kdy se budeme bát klást na nováčky jakékoli nároky – ve smyslu „nováčci, máme tady sice pravidla, ale pokud by Vás jejich existence vyrušovala, tak se na ně neohlížejte, přidejte sem cokoli, my si to pak přebereme, upravíme a budeme se v DoSech hádat nad významností Vašeho sporného obsahu“.
To si tady vážně nikdo neuvědomuje, že je to začarovaný kruh? Trvá to už dlouhá léta. Wikipedie toleruje přidávání nekvalitního, banálního obsahu -> její kvalita klesá -> to pak odrazuje normální potenciální editory. Ano, nekvalitní a kvalitní obsah zde mohou existovat současně, ale už samotná přítomnost nedůvěryhodných nebo banálních informací „pod stejným brandem“ nepřímo poškozuje kvalitní články a tahá ke dnu celý projekt. No a místo řešení tohoto fundamentálního problému cswiki se zde diskutuje o tom, zda nějaká marginální poznámečka o zdrojování, navíc „zastrčená“ v komentáři ke shrnutí editace, není pro vážené nováčky příliš odrazující. O současném mentálním nastavení české WP to leccos vypovídá – alespoň toť můj názor :). --Mario7 (diskuse) 23. 4. 2020, 09:46 (CEST)
@Mario7: Ano, plně souhlasím, že toto je na hlavu postavené. Bohužel v dnešní době, kdy jsou lidi nastavení na to, že jim všechno jde okamžitě a umete se jim cestička, jsou podobné názory spíš negovány. Pokud sem někdo psát chce, tak musí snést i jisté nepohodlí. OJJ, Diskuse23. 4. 2020, 09:58 (CEST)
Ale to je stará zásada Wikipedie:Nevšímejte si žádných pravidel. To samozřejmě neznamená, že si tu každý může dělat, co chce, ale že tvorba encyklopedie je na prvním místě. Je třeba rozlišovat, co je pro wikipedii opravdu podstatné: například nedodržení předepsané úrovně nadpisů rozhodně není stejně závažný prohřešek jako strojový překlad.--Hnetubud (diskuse) 23. 4. 2020, 22:21 (CEST)
Nápad s nápisem stylu „Pokud jste neuvedli zdroj informace v textu, uveďte jej aspoň zde“ mi přijde dobrý. Má jen drobný potenciální problém, že se tu a tam může stát, že někdo prostě plácne čistou url dovnitř textu bez jakéhokoliv formátování nebo značek reference, ale s tím se dá pracovat. Párkrát už mi objevení zdroje ve shrnutí ušetřilo nějaký čas posuzováním přínosu editace anonyma v chemickém článku a myslím, že i zmínky výše ohledně jednodušších objevení copyvií této variantě pomáhají. Návrhy jsem sice nečetl, ale všeobecně si myslím, že jakékoliv úpravy pro zjednodušení práce patrolářům by měly být přijaty i do pravidel a zakomponovány do nástrojů. --Dvorapa (diskuse) 24. 4. 2020, 10:45 (CEST)
Záměny citace monografie a periodika by mohlo vyřešit to, že ve vizuálním editoru by se po kliknutí na jednu z citačních šablon zobrazil nejen název šablony, ale i v závorce popis toho, k jakým webům tato stránka slouží (jako v editaci kódu).--Ján Kepler (diskuse) 23. 4. 2020, 12:18 (CEST)
Úplně netuším, kam do diskuse s tímto nápadem přispět, a proto ho hodím úplně na konec: Napadlo mě, když je tu systém (jakéhosi) mentoringu pro nováčky, tak mě napadlo, zda-li bychom nechtěli do tohoto mentoringu zakomponovat "patrolu" nad jednotlivým uživatelem - když něco provede (v hlavním jm. prost.?), tak by to pinglo mentora, který je mu přiřazen, a ten by s ním na jeho diskusní stránce probral, co bylo na editaci dobře/špatně. Toto "pingování" by se dalo vypnout (a tím nováčka pustit do vod Wiki samotného) podle nějakého pravidla, např. 100 nesmazaných editací ("smazaná" = buď ve smazaném článku, nebo revertovaná) a souhlas mentora. @Draceane, RiniX, Mario7, Matěj Orlický, MrJaroslavik, Robins7, Dvorapa, Ján Kepler: Poirot12345 T (diskuse) 24. 4. 2020, 11:55 (CEST)
Díky za nápad, zkusím ještě označit @Martin Urbanec:, co si o tom myslí vzhledem k projektu Growth. Odkazovanou podstránku přesunu z mého uživatelského prostoru a upravím tak, aby tam šly dávat nápady k jednotlivým problémům. Jinak tu máme přesně ukázkový článek [17] s několika problémy. Třeba u těch nadpisů je to sice označkované, ale nováček se nedozví, že udělal něco špatně. Plus tam není <references />, refy z YT; kvalitu textu teď neposuzuji. — Draceanediskusepříspěvky24. 4. 2020, 12:17 (CEST)
@Draceane: Není ale špatné zapomínat, že YT se v určitých případech citovat dá. :-)
No, tak to ani nebyl YTB. Ještě, že používám dobrý antivirus. Po kliknutí (vyskočilo blokovací okno antiviru) mne to poslalo na rádoby stránku ct24.cz, odkud mne to chtělo přesměrovávat někam dál. Ještě, že už to v článku není screen záznamu na ctrlv.cz --Ján Kepler (diskuse) 24. 4. 2020, 12:25 (CEST)
Jasně, spíš nadhazuju. Dalo by se diskutovat nad tím, zda by neměly pípat jenom editace AI označené jako "potenciálně závadné" nebo zkontrolované patrolou a revertované, ... Možností je mnoho Poirot12345 T (diskuse) 24. 4. 2020, 12:47 (CEST)
Obecně by možná nebylo na škodu přidat do seznamu archivů funkci pro vyhledávání v archivech, něco po vzoru vyhledávání v ŽOK. To by možná pomohlo k uživatelsky přívětivějšímu fulltextovému vyhledávání ve vymezených archivačních podstránkách Lípy. --Bazi (diskuse) 22. 4. 2020, 13:31 (CEST)
@Bazi:Tohle mi přijde šikovné. Nebude problém dohledat odkazem "slibované" a zároveň by to mohlo uživatele nabádat ke kontrole, zda neopakují v minulosti položený dotaz 🤔 Co je potřeba udělat, aby to neskončilo u této názorové výměny? | Laďa Nešněra (diskuse) 23. 4. 2020, 11:32 (CEST)
Můj (starší) nápad na vyhledávání v archivu: Roboticky vygenerovaný a průběžně doplňovaný chronologický seznam všech nadpisů ve všech archivech Pod lípou, s odkazy na dotyčné sekce v jednotlivých archivech. Na této stránce by bylo možné fulltextově vyhledávat požadovaný nadpis nebo hledat diskuse dle klíčového slova (pokud se to slovo objevilo v nadpisu). Trvalý odkaz to neřeší, ale dohledání by se zjednodušilo. --Matěj Orlický (diskuse) 22. 4. 2020, 15:00 (CEST)
Robotický seznam všech nadpisů si neumím představit, jednak by byl šíleně dlouhý plný mnohých duplicitních nadpisů, jednak bych v něm osobně neuměl moc hledat. Na enwiki mají udělátko, kdy pokud člověk otevře diskusní stránku s neexistující sekcí v URL, enwiki v úvodu stránky chytře nabídne odkaz na vyhledání v archivech dané stránky (ukázka), ale je potřeba to mít zaplé. Šlo by to sem přenést a mít to zaplé ve výchozím nastavení třeba. --Dvorapa (diskuse) 24. 4. 2020, 10:52 (CEST)
Nevím, co je šíleně dlouhý, ale to by šlo vyřešit rozdělením např. po pěti letech. Hledat by bylo možné jednak chronologicky po letech, jednak fulltextově v nadpisech. Hledám např. diskusi o vnitřních odkazech, která proběhla někdy asi před dvěma lety. Jak to najít fulltextovým vyhledáváním v archivu si nedokážu představit. --Matěj Orlický (diskuse) 24. 4. 2020, 15:41 (CEST)
Chat pomocí Matrix/Riot
Používáte někdo v rámci svých wiki aktivit (nejen) chatovací platformu Matrix (klient např. Riot)?
Mám za to, že se v sesterských projektech mohou objevit různé licence (dokonce nejen CC). Doufám však, že všechny natolik svobodné, aby umožňovaly komerční užití (=uživatel nemusí dumat, zda ne/smí použít). Nedaří se mi to však explicitně najít. Víte někdo, kam sáhnout? (Ideálně v češtině obdobně jako u Commons). | Laďa Nešněra (diskuse) 22. 4. 2020, 17:02 (CEST)
Ono je to trochu komplikovanější. To rozhodnutí říká, že všechny projekty musí být dostupné pod svobodnou licencí, přičemž svobodnost se hodnotí podle Definice svobodných kulturních děl. No a tahle definice zakazuje jakákoli omezení (s výjimkou několika vyjmenovaných), tzn. nenajdete tam výslovně, že musí být dovoleno komerční užití, stejně jako tam nenajdete výslovně, že musí být dovoleno užití politickými stranami nebo blondýnami. Výslovně to najdete třeba ve FAQ. --Mormegil✉26. 4. 2020, 12:57 (CEST)
Píšu ohledně toho, že dnes se článek Mé nahraditelné já dostal mezi dobré. Ad Simpsonovi, upřímně moc nevím, jaký mají ty články o epizodách smysl. Těch epizod byly stovky a je spousta dalších seriálů, nejen žlutá rodinka, ač se u ní taky rád odreaguji. Zase někoho nemusí zajímat nějaký můj papoušek a článek je celkem povedený, takže v pořádku, a toto nechci rozporovat.
Ale docela by mě zajímalo, podle jakého klíče jsou ty seriály i na enwiki vybírány. Vídám Dr. House, Simpsonovi, Spongeboba v kalhotách (ten je na cs tragický, budu rád, pokud se těch pár článků /asi 4/ nějak učeše), Southpark, budou i jiné. Někde to má i vlastní infobox − u nás tyto seriály.
Proč jim i nám třeba chybí stejně zpracovány epizody Profesionálů, tak to je mi ale záhadou. Buď a) je Dr. House něco víc než William Bodie a Ray Doyle (nevím kdo určil); b) Dr. House a spol. mají na enwiki množství zakládajících fanoušků; c) aktuální popularita; d) něco jiného. Bylo by fajn to zjistit, protože toto mě opravdu zajímá. Proč si jeden populární seriál zaslouží i vlastní infobox a druhý svého času populární seriál ne. Osobně bych byl nerad, aby se Wikipedie proměnila v nějakou filmotéku a dostala se na popisování epizod Jessicy Fletcherové nebo poníků. Jen mě zajímá, jestli o tom někdo ví něco víc. OJJ, Diskuse23. 4. 2020, 11:05 (CEST)
To je na téma na hodně dlouho... Takže pokud možno co nejstručnější reakce: Články o epizodách by měly být zakládány jen tehdy, pokud je autor schopen a ochoten tam napsat víc, než jen popis děje (Wikipedie:CWN#Wikipedie není sbírkou nahodilých informací - závazné pravidlo). Tedy kontext reálného světa. Pokud má zájem uvést jen popis děje, pak by měl být nasměrován na seznam dílů daného seriálu, kde k tomu má prostor.
Samozřejmě tu máme milion reliktů minulosti jen s popisem děje, nedejbože ještě s různými in-universe "zajímavostmi" a souvislostmi či filmařskými chybami. (Jo, taky jsem tu kdysi něco podobného jednu dobu zakládal a podporoval... Jen blbec nemění své názory. :-))
Infoboxy: Před časem (cca 2 roky) se to řešilo, něco se možná sloučilo, něco zůstalo (asi to populárnější), a taky proběhly úpravy IB televizní díl, který slouží sám o sobě, ale i jako metainfobox pro konkrétní seriálové infoboxy. Z mého pohledu to není úplně vyhovující řešení, infobox by měl být jediný, s volitelnými parametry pro konkrétní případy, což jsem navrhoval už tehdy.
Popsat děj epizody Profesionálů nebo Jessiky dokáže kdokoliv, takže pokud tu takové články dosud nebyly, souvisí to asi i s popularitou, zejména v konkrétní věkové skupině (editorů x diváků). Navíc, pokud bych chtěl napsat solidní článek o epizodě Profesionálů nebo Jessiky, nejen popsat děj, tak pravděpodobně narazím na nedostatek online zdrojů a obtížnou identifikaci i dostupnost offline zdrojů. --Harold (diskuse) 23. 4. 2020, 11:52 (CEST)
Ano, řešilo a myslím, že se i komunita shodla, že by neuškodilo sjednocení na jeden universální ib. Potíž byla ve dvou věcech: unikátní atributy jednotlivých ib (např. Gaučový gag u Simpsnů) a dále aby se seznamy epizod dané řady nemusel dávat do každého článku zvlášť a šly čerpat od "někud". Pokud by se našli lidé, sjednotit iboxy by určitě šlo. --Tayari (diskuse) 23. 4. 2020, 17:08 (CEST)
Za b. Stále běžící seriál s aktivními fanoušky má (detailně) zpracované epizody. Proto. Víc v tom nehledat. A u stále běžícího seriálu se dají najít aktuální informace, i kdyby to bylo jen hodnocení kritiků. K starším leda nějaké zákulisní informace z knižních průvodců nebo z DVD komentářů. U televizních seriálů mají zkrátka výhodu populární a stále běžící seriály, víc lidí to zajímá číst, víc lidí to zajímá psát. Chrzwzcz (diskuse) 23. 4. 2020, 18:57 (CEST)
Harold už to popsal, ale i mně přijde, že otázka, proč se o některých seriálech a jejich jednotlivých dílech píše víc než o jiných, je stejná jako na prakticky všechna témata na Wikipedii: píše se o tom, co zajímá konkrétní aktivní wikipedisty a na co si najdou čas. Funguje to právě na tom stejném principu jako Wikipedie:ESO: „Nikdy se neptejte: Proč jsou v tom článku chyby? Jsou tam, protože jste je VY neopravili!“
Co se týká článků o jednotlivých epizodách, já např. před časem k českému seriálu Četníci z Luhačovic napsal článek o jeho prvním dílu Pytláci a říkal jsem si, že bych podobně chtěl popsat všechny díly. Jenže výhoda tohoto spočívala v tom, že byl prvním z celého seriálu, a tedy i jeho úvodní premiérou, takže se v souvislosti s ním objevil dostatek zdrojů věnovaných jemu samotnému. Ostatním dílům už ale taková pozornost věnována nebyla, takže už hůř můžou splnit podmínky Wikipedie:EV, a tak zůstaly jen položkami v seznamu dílů. U jiného českého seriálu Vinaři jsem si zas našel dost času k podrobnému rozepsání první série, když probíhala její premiéra, ale na podobně detailní zpracování druhé řady už čas ani energie nezbyla, takže holt zůstal článek tak trochu na půli cesty. A stále pro něj plati to ESO.
Obecně bych ale řekl, že místo snahy zakládat články k jednotlivým dílům seriálů by bohatě postačilo (na naše české kapacity) rozepsat aspoň stručný děj do seznamů dílů. K tomu ani není zapotřebí víc těch kontextuálních informací z reálného světa, jak zmiňuje Harold, což by bylo podmínkou pro samostatné články. Příkladmo Seznam dílů seriálu Kancelář Blaník, kde jsem si nenašel dost času jen na zpracování 4. řady. --Bazi (diskuse) 23. 4. 2020, 19:39 (CEST)
Hm, ta honba za žhavými aktualitami se samozřejmě týká většiny témat, nejen seriálů. Bohužel se zapomíná, že podstatnou vlastností encyklopedie by měla být nadčasovost. --Hnetubud (diskuse) 23. 4. 2020, 22:21 (CEST)
Pišme spolu
Milí kolegové, v rámci projektu Kvalita jsme spustili experimentální editaton Pišme spolu. Plánujeme, že každý týden zveřejníme na Hlavní straně v sekci Redakce trojici méně kvalitních článků k vylepšení. Cílem není nutně vytvořit z nich nové Nejlepší články, ale především dostat je na slušnou úroveň bez hrubých chyb a mezer v informacích. Spolupráce je určena pro všechny, nováčky i staré harcovníky. Předpokládáme, že akce poběží nejméně měsíc, pak ji vyhodnotíme a uvidíme, zda a jak pokračovat dál. Těším se na Vaši účast!--Ioannes Pragensis (diskuse) 23. 4. 2020, 20:41 (CEST)
@Nesnera: Nerad bych tam dával cokoli, co přímo souvisí s Wikipedií, protože to působí sebezahleděným dojmem, jako bychom naznačovali, že nic není důležitější než my sami.--Ioannes Pragensis (diskuse) 24. 4. 2020, 11:21 (CEST)
@Ioannes Pragensis: Být to dva z desíti, viděl bych to stejně. Ale při náběhu na půl milionu článků, desítkách (ne-li stovkách) "Nejlepších" bych se toho nebál. Je na co být hrdý, tak proč o tom nedat vědět i těm, co si přečtou jenom heslo? A kdo jiný než "tvrdé jádro" (členové spolku, zaměstnanci nadace) by toto mohl kvalitně udělat? | Laďa Nešněra (diskuse) 24. 4. 2020, 11:44 (CEST)
Aha, nezmiňoval jsem to jako příklad neúspěšného projektu, jen jako odkaz na další související kontext (omlouvám se, pokud to vyznělo jinak). --Dvorapa (diskuse) 24. 4. 2020, 11:26 (CEST)
Online wikiklub/poradna
Ahoj, s Honzou Beránkem budeme zítra odpoledne (a i další středy) k dispozici nováčkům i jakýmkoli dalším zájemcům/zvědavcům o online wiki-konzultace. Více na stránkách „online wikiklubu“. Budeme moc rádi, když té příležitosti využijete sami nebo když to pošlete dál někomu, komu by to mohlo pomoci. :-)
Pokud by měl někdo ze zkušenějších wikipedistů nápad, jak tuhle „službu“ zjednodušit/zkvalitnit/zpropagovat nebo kdyby chtěl někdo nabídnout pomoc (zatím nevíme, jaký bude zájem, minulý týden jsme měli obsazeny čtyři z šesti nabídnutých oken), pište. :-) --Vojtěch Veselý (diskuse) 21. 4. 2020, 11:54 (CEST)
Bylo by super, kdyby se to co nejvíce dostalo k dosavadním návštěvníkům klubů, srazů, SePW srazů aj., ale věřím, že tohle je asi zbytečná poznámka, že to už dávno víte :D --Dvorapa (diskuse) 21. 4. 2020, 14:13 (CEST)
Jo, „své“ lidi jsem obesílal, ale na další kontakt nemám. Asi by šlo i napsat na diskusní stránky těch dalších nováčků, ale zatím to asi nechám na vedoucích dalších klubů. --Vojtěch Veselý (diskuse) 21. 4. 2020, 14:33 (CEST)
Ahoj, kdybyste potřebovali někoho přesměrovat na další pomoc, jsem k dispozici na své DS nebo wikimedia emailu, snažím se kontrolovat každý den. Info o akci jen pro jistotu pinkám na @Anaj7:, kdyby se to hodilo kurzistům SePW. Czeva (diskuse) 29. 4. 2020, 17:30 (CEST)
Nobelprize.org has redesigned its Web so we can easier link them
Sorry writing in English. cs:WIkipedia has 942 articles about Nobelprize winners. We have now spoken with Nobelprize.org people about all the Link rot we have linking them. They have now created an unique id that for every prize winner that we now also store in Wikidata P8024 link that can be used for linking Nobelprize.org. Dont hesitate to contact me if you have questions
Jakožto autor průběhu: klidně můžeme nazvat Průběh pandemie covidu-19 od listopadu 2019 do ledna 2020. V danou chvíli jsem přemýšlel nad tím, jak co nejrychleji rozdělit 700+ citačních šablon. Název byl na druhém místě. RiniX (diskuse) 9. 4. 2020, 15:45 (CEST)
Pokud bychom se měli rozhodnout mezi jednou z již používaných variant a nevymýšlet novou, tak tohle jsou možnosti a tučně ten, kdo ji momentálně zastává, zbytek na ukázku jak by to vypadalo. Zároveň je možné pro různé oblasti používat různé (sport třeba, kde je to spíš upřesnění disciplíny).
nic
()
:
–
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku Č
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku (Č)
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku: Č
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku – Č
Seznam skladatelů vážné hudby Č
Seznam skladatelů vážné hudby (Č)
Seznam skladatelů vážné hudby: Č
Seznam skladatelů vážné hudby – Č
Seznam českých osobností 20. století H–J
Seznam českých osobností 20. století (H–J)
Seznam českých osobností 20. století: H–J
Seznam českých osobností 20. století – H–J
Latinská rčení S
Latinská rčení (S)
Latinská rčení: S
Latinská rčení – S
Seznam světového dědictví v Evropě Německo až Rusko
Seznam světového dědictví v Evropě (Německo až Rusko)
Seznam světového dědictví v Evropě: Německo až Rusko
Seznam světového dědictví v Evropě – Německo až Rusko
Průběh pandemie covidu-19 listopad 2019 – leden 2020
Průběh pandemie covidu-19 (listopad 2019 – leden 2020)
Průběh pandemie covidu-19: listopad 2019 – leden 2020
Průběh pandemie covidu-19 – listopad 2019 – leden 2020
Seznam olympijských medailistů v gymnastice mužů kruhy
Seznam olympijských medailistů v gymnastice mužů (kruhy)
Seznam olympijských medailistů v gymnastice mužů: kruhy
Seznam olympijských medailistů v gymnastice mužů – kruhy
Zapadla celá diskuze. A jak píšu nahoře, teď jsem vypsal jen takové varianty, které už jsou v užívání, žádné nové originální nápady, z teorie že aspoň jedna stránka to už teď musí mít dobře :) Lomítka se využívají jen pro podstránky mimo hlavní prostor, ne? Chrzwzcz (diskuse) 10. 4. 2020, 09:55 (CEST)
Když si uvědomím, že i třeba Simpsonovi (21. řada) je spíš rozsekávač než odlišovač dvou věcí s náhodou stejným názvem, a takových seriálů tu máme více... Tak si asi odpovím sám, že Wikipedie používá závorky nejen k odlišení dvou nesouvisejících věcí, tak k popsání jedné stejné věci po různých částech, tak asi závorky by měly být přirozeným výsledkem této bitvy. Sport může zůstat jak je, to je zas trochu jiná specialitka. Co se týče vyjádření rozsahu, nechali bychom písmena: H–J, data: 2019–2020, detailnější data: listopad 2019 – leden 2020, zbylé případy: Německo až Rusko. Taková unifikace by měla za následek:
Seznam německých názvů obcí a osad v Česku (Č) - odpovídá principu
Seznam skladatelů vážné hudby: Č - nutno poměnit
Seznam českých osobností 20. století H–J - nutno poměnit
Latinská rčení S - nutno poměnit
Seznam světového dědictví v Evropě: Německo až Rusko - nutno poměnit
Průběh pandemie covidu-19 (listopad 2019 – leden 2020) - odpovídá princip
Dle mého rozsahy (A–B) mohou být jak se závorkou, tak bez ní, v obou případech je jasné, co tím chce autor říci. Dvojtečka je určitě nadbytečná a působí dle mého rušivým dojmem. U samostatných znaků/slov (Latinská rčení S) ale závorka není o moc lepší k pochopení významu znaku/slova (Latinská rčení (S)). Docela se mi pak pozdávala varianta „od S“. Tam už je asi zase jedno, zda v závorce nebo bez, stejně jako u rozsahu, ale i zde je dvojtečka určitě rušívý element. --Dvorapa (diskuse) 30. 4. 2020, 10:33 (CEST)
Já bych se vyvaroval toho dělat sáhodlouhá pravidla a výjimky. Je tam rozsah, tak závorku nedávejte, není rozsah, tak dávejte... proč.
Určitě jsou dvě hlavní možnosti
1) s rozlišovačem/nasekávačem: Průběh pandemie covidu-19 (listopad 2019 – leden 2020) ... Latinská rčení (S) ... Latinská rčení (písmeno S)
2) rozepsaná fráze: Průběh pandemie covidu-19 od listopadu 2019 do ledna 2020 ... Latinská rčení začínající písmenem S
Cokoliv mezi bych si odpustil jako nesrozumitelnou úsečnost. U 7 typů článků jsem dal návrh na přesun, třeba to přivábí někoho zpět sem.
.svg){kind=spacer}
Německá automobilová výrobní skupina Volkswagen ohlásila uzavření svých evropských provozů na 2 až 3 týdny z důvodu pandemie nového typu koronaviru.
Pro skvělý nápad, díky za realizaci 
--F.ponizil (diskuse) 17. 3. 2020, 21:35 (CET)
Proti. --Ján Kepler (diskuse) 18. 3. 2020, 05:59 (CET)
Jinak ano, souhlasím s použitím loga 450 000, vynechávat padesátky už můžeme následně od toho půlmilionu dál. --Bazi (diskuse) 25. 3. 2020, 10:29 (CET)
Tušené se stalo skutkem a wikidataře by mohlo potěšit.🤔 Těch projektů je opravdu moc a "kategorizace" jsou mnohdy spíše otázkou vkusu, než exaktní záležitostí | Laďa Nešněra (diskuse)
