Diskuse s wikipedistou:RPekař

Volby do AV

Dobrý den, pane Wikipedisto, blíží se nám volby do arbitrážního výboru a chtěl bych se Vás zeptat, zda byste neuvažoval o kandidatuře do AV? Po oznámeném odchodu zkušeného kolegy Honzy Kameníčka a při současném nedostatku kandidátů byste mohl být tím, kdo by nás posílil. Zvažte to prosím. S pozdravem --Miďonek (diskuse) 8. 1. 2016, 19:55 (CET)

Diva

Dobrý den, pane kolego, na jiného zdejšího odborníka na operu si nemohu vzpomenout, měl bych pro Vás námět na malé rozšíření/upřesnění. "Udělal" jsem heslo Diva, tak jako je na ostatních wiki, v šabloně to jinak fixovat nešlo a z dalších významů je rozcestník. Budu velmi rád, když onen minipahýl opravíte, doplníte, i když máte určitě spoustu své práce. Děkuji předem moc--Horst (diskuse) 21. 1. 2016, 11:55 (CET)

Dobrý den, děkuji, podívám se na to. Ne že bych k tomu měl konkrétně moc pramenů, ale snad něco najdu.--RPekař (diskuse) 21. 1. 2016, 12:08 (CET)

AV

Gratuluji k zvolení do arbitrážního výboru. Mnoho dobrých rozhodnutí přeje. OJJ, Diskuse 6. 2. 2016, 15:53 (CET)

Děkuji moc. Kéž by jich mnoho třeba nebylo!--RPekař (diskuse) 6. 2. 2016, 17:05 (CET)

Alt vs. kontraalt

Zdravím. O problému s překladem "contralto" dobře vím a neměl jsem k dispozici lepší zdroj než samé anglické texty, nicméně podle rozsahu a také podle článku kontraalt (o jeho spolehlivosti mám nicméně určité pochybnosti) by Malibranová dokonce mohla mít rozsah označitelný za kontraalt. Je nicméně pravda, že "kontraaltové role" se tuším moc nepoužívá, ale přece jen v těchhle okrajovějších věcech v dějinách opery nejsem tak kovaný. Takže pro jistotu jen tak virtuálně pozdvihuji obočí a věřím, že se nad tím ještě jednou zamyslíte a že nakonec v článku zůstane skutečně přesná verze. Díky za pochopení. --Okino (diskuse) 2. 3. 2016, 22:51 (CET)

Hm. Zareagoval jen reflexem na věc, kterou musím často v překladech opravovat, možná to není tak jednoduchá otázka. Tak třeba Jan Trojan ve svém operním slovníku uvádí pro alt dolní hranici u žen g, výjimečně e či d, u mužského altu c. Za kontraalt označuje hlas prakticky ve stejném rozsahu (f-a2), který se od normálního altu tedy neliší posunutým rozsahem, ale posunutým těžištěm, nejvyvinutější částí registru hlasu, která je níže než přibližně ve středu rozsahu normálního altu. Z takového hlediska bych o kontraaltu u Malibranové nehovořil, protože určitě neměla tak nízko svou "pohodovou", základní zónu. Když se podívám na německou, nám nejbližší teminologii, tak Brockhausův operní slovník uvádí jako běžný dolní rozsah altu g, zatímco Seegerův říká, že operní alt začíná na d; o kontraaltu se oba zmiňují jen jako o hlubším altu, což bych také vykládal jako odkaz na těžiště hlasu. Pro Malibranovou přitom uvádí alespoň článek na francouzské wiki efektivní rozsah do g a extrémní do d; ale co s tím? Prý měla tak hluboký hlas, že mohla zpívat Rossiniho Othella – ale to by měl normální alt zvládnout, rozsahově se to s vysokým rossiniovským tenorem velmi překrývá, je to jen otázka techniky tvoření tónu. - Z mých rešerší narychlo tedy vyplývá, že o kontraaltu má smysl hovořit u určitého konkrétního zbarvení hlasu (jaké Malibranová asi neměla) nebo u konkrétní role podle toho, na kterých tónech je její těžiště, ale pro definici rozsahu hlasu nám to "kontra" ve skutečnosti nic nepřidá. Ale budu ještě dále pátrat.--RPekař (diskuse) 2. 3. 2016, 23:36 (CET)

Původně jsem chtěl poděkovat jen tlačítkem, ale jak jsem dál a dál četl Vaši zevrubnou odpověď, tak jsem ji prostě obdivoval, jak tomu rozumíte - i jak jste si s tím dal práci - a musím to napsat výslovně. Díky. --Okino (diskuse) 2. 3. 2016, 23:41 (CET)

K tomu, co napsal kolega Okino, se velmi rád přidávám. Přiznávám upřímně, že se v mnohých otázkách hudební teorie zdaleka tak nevyznám jako Vy, kolego RPekaři. Mohu se jen spoléhat na své akustické dojmy a na určitou znalost mnoha oper z nejrůznějších příležitostí. Vlastním tolik CD a jiných nahrávek pěvkyň a pěvců, že mám jakousi představu o jejich hlasových schopnostech. Jestliže tedy v roce 2000 zpívala lyrická sopranistka Renée Fleming árii „Casta diva“ z Belliniho Normy (což je vůbec nejslavnější árie podle jednoho hlasování, druhá v pořadí je árie Rusalky ...) s úchvatnou koloraturou na konci zpěvu, tak si lze představit, že Maria Malibran měla obdobné schopnosti. Anebo měl Bellini pro ni tuto árii transponovanou trochu níže. Ostatně jsem někde četl, že Cecilia Bartoli zpívá árii „Casta diva“ také, coby mezzosopranistka, ale zajisté transponovaně. Kdekterá pěvkyně se s touto árií již pokoušela dokázat svou výjimečnost. Žádná z nich, ani Maria Callas ani Edita Gruberová, dokonce ani Anna Netrebko, neprokázala takovou naprostou eleganci projevu a skvělou hlasovou techniku jako Renée Fleming na té legendární CD, při které ji doprovázel také sbor - jak to má být. Dirigentem byl Sir Charles Mackerras, který kdysi studoval v Praze u Václava Talicha ... Nikdy se přesně nedozvíme, jak zněla tato árie v podání Marie Malibran. To nemůže vědět ani Cecilia Bartoli. --Zbrnajsem (diskuse) 3. 3. 2016, 11:13 (CET)

Nejprve jsem si myslel, že si ze mně dělá kolega Okino legraci; ale jestli to myslíte vážně, tak mě věru přeceňujete. Jsem schopen napsat nějaké nesmysly, už často jsem se musel sám opravovat, takže jsem rád za občasný skeptický pohled. – Chodíval jsem denně po rue Malibran a dnes jsem vyhrabal malý životopis; o rozsahu tam nic konkrétního není, ale měla prý přirozeně spíše vyšší alt a do sopránových výšek se dostala výcvikem, přičemž tón uprostřed jejího rozsahu zněly poněkud dutě. Prý možná Bartoli má jí nejpodobnější hlas. Ale obě asi zpívaly Casta diva bez transpozice, pro mnoho mezzosopranistek není problémem se do těch výšek dostat, to je spíše otázka síly a ovládání hlasu a také jeho neopotřebování v poloze, která pro ně není přirozená.--RPekař (diskuse) 3. 3. 2016, 21:49 (CET)

Dovolil bych si upozornit na toto vyjádření Ewy Podleś, která upozorňuje, že spodní hranice pro alt a kontraalt je totožná, ale kontraalt má vyšší horní hranici rozsahu a je flexibilnější. Zde je odkaz. --Xth-Floor (diskuse) 16. 6. 2017, 14:02 (CEST)

Pražská divadla

Prosím neplést hudební divadla v Praze: Německé divadlo=Nové německé divadlo=Smetanovo divadlo=Státní opera Praha Nosticovo divadlo=Stavovské divadlo=Tylovo divadlo.--Tom (diskuse) 30. 3. 2016, 10:06 (CEST)

Hudební divadla v Praze si prosím nepleťte Vy.

Německé (a do roku 1862 i české) zemské divadlo působilo v budově Nosticova divadla. V roce 1888 bylo postaveno Nové německé divadlo (StO); Nosticovu divadlu se v té době říkalo též Staré německé divadlo. Hudební umělci působící před rokem 1888 u pražského německého divadla tedy působili v budově Stavovského divadla, nikoli Státní opery.--RPekař (diskuse) 30. 3. 2016, 10:10 (CEST)

Omlouvám se, máte pravdu.--Tom (diskuse) 30. 3. 2016, 10:29 (CEST)

Díky. Ono stejně obojí není úplně správné, bylo by nejlepší rozlišovat mezi německočeským a od roku 1862 pouze německý zemským divadlem jako institucí na jedné straně a jeho budovami na straně druhé; dirigenti ovšem působili jako zaměstnanci instituce, ne budovy. Ale to by bylo velmi obtížné. Právě článek o Státní opeře byl původně koncipován jako článek o budově, ale teď se vyčlenil článek o "Novém německém divadle" a najednou ze Státní opery je článek o instituci. Pokoušel jsem se následně opravovat linky, ale jistý zmatek v tom vždycky bude. - Ostatně děkují Vám za články o Triebenseem a Hřímalém a mnohých dalších!--RPekař (diskuse) 30. 3. 2016, 10:45 (CEST)

Naselje

Vážený kolego, slovinské „naselje“ je prakticky obdobou rakouského „Ortschaft“. Na svoje pískoviště jsem teď vložil rozpracovaný, neúplný a nedokončený, před již delší dobou vypracovaný nástin, jak bych viděl překládání rakouského „Ortschaft“, což je dle mého použitelné i pro slovinské „naselje“. Celé jsem chtěl konzultovat s někým, kdo se vyzná v Rakousku, k tomu jsem se však již nedostal.--Lubor Ferenc (diskuse) 7. 4. 2016, 22:19 (CEST)

Tak podle německé wikipedie v Rakousku odlišují "Ortschaft" jako administrativní a "Siedlung" jako ryze geografický pojem, ale obojí je poměrně široké, tedy jakékoli urbanistické celky od měst po samoty. "Siedlungseinheit" je statistický pojem částečně harmonizovaný na úrovni OSN a pro Rakousko platí minimum 501 obyvatel, takže "Ortschaften", které jsou menší, se musí zahrnout do nějakého "Siedlungseinheit". Za Rakousko-Uherska, když jsme ještě měli stejný systém, tuším statistické příručky pro německé "Ortschaft" používaly v češtině "místo" (což se pak dělilo v hierarchii "místní obec" - "osada" - "místní část"). Ale podrobnější bádání rád nechám na Vás. U dotyčné občiny mi šlo spíše o to, že se mi nezdálo slovo "osada". --RPekař (diskuse) 7. 4. 2016, 22:36 (CEST)

NČ: Lully

Pěkně zdravím, pane kolego, rád bych Vás poprosil, jestli byste nebyl ochoten doplnit nějaké knižní zdroje k Lullymu; sám nemám de facto žádné a tak jediný, kdo mně napadá, jeste Vy... Tedy, kdybyste měl chuť, čas, atd. ... byl byste ochoten do toho jít? Zůstávám s pozdravy --MKoala (diskuse) 17. 4. 2016, 01:41 (CEST)

Dobrý den, omlouvám se za již tradiční zpoždění s odpovědí. Momentálně je problém skutečně spíše čas – v práci se mi toho nakupilo a víkendy zabírá jarní úklid. Mohu Vás ujistit, že na ani jedno z uvedeného větší chuť než na Lullyho nemám :) Znovu jsem si to vytisknul na pročtení, možná bych něco doplnil, ale začnu tím doplněním knižních referencí, to by mělo být prakticky ke všem informacím jednoduché dohledat.--RPekař (diskuse) 20. 4. 2016, 18:30 (CEST)

Dobrý den, tentokrát se omlouvám za prodlení spíše já... :-) Také se mi toho poslední dobou kupí mraky, tedy chápu... Každopádně, koukám a děkuji za editace; nic z toho, co jste přidal, jsem vůbec nevěděl! :-) Já sám se pokusím na to podívat s tím, že minimálně nějaké věrohodnější zdroje, alespoň internetové, které zatím zbývají... :-) Zdraví, --MKoala (diskuse) 3. 5. 2016, 17:43 (CEST)

Výborně, taky ještě budu trochu pokračovat se zdroji a načrtnul jsem si nějaké podrobnější poznámky o hodnocení díla, měl bych mít teď více času.--RPekař (diskuse) 3. 5. 2016, 17:57 (CEST)

Revert

Ahoj, díky, neuvědomil jsem si, že tam jsou dvoje data! --Martin Urbanec (diskuse) 14. 10. 2016, 17:17 (CEST)

To nic. Nerad revertuju, protože to vypadá jako polemika, ale někdy je to prostě nejjednodušší...--RPekař (diskuse) 14. 10. 2016, 17:31 (CEST)

Prosba o recenzi Tosky

Zdravím, koukám, že jste uveden v projektu WPK jako recenzent v kategorii klasická hudba, proto si vás dovoluji požádat o recenzi Tosky. Překládal jsem, co nejlépe jsem mohl, nejspíše mě nějaké hudební souvislosti unikly. Při skloňování volím tvar např. "Tosky", dle článku v časopisu Naše řeč. Děkuji předem. --Pavouk (diskuse) 22. 11. 2016, 21:52 (CET)

Rád se na to podívám, cílem je zatím dobrý článek, není-liž pravda? A já bych také skloňoval Tosca - Tosky. Možná bych předběžně doporučil podívat se blíže po historii Tosky v českých zemích, abychom tam měli ten „český rozměr“.--RPekař (diskuse) 22. 11. 2016, 23:12 (CET)

Jediné navíc v překladu, jsem přidal info o premiéře v Českých zemích, možná tedy časem přidám i více o českých/moravských/slezských/slovenských inscenacích. Znáte-li, máte-li nějakou literaturu k tomu, rád si nechám poradit. Já vlastním jen Průvodce operní tvorbou z roku 1993 a tam nic o našich inscenacích není. --Pavouk (diskuse) 23. 11. 2016, 00:06 (CET)

Můžete třeba projít databázi Divadelního ústavu pro inscenace po roce 1945, archiv Národního divadla (odtamtud by se třeba dalo doplnit obsazení české premiéry), archiv Národního divadla Brno, pro Slovensko databázi jejich Divadelného ústavu. Nevím, jestli by se daly v Krameriovi najít nějaké recenze v denním tisku k pražské premiéře, ale myslím, že rok 1903 ještě není přístupný. Moravská zemská knihovna má určitě přístupné Lidové noviny, kde by mohlo být něco o brněnské premiéře (10. června 1931). Já se podívám do své fyzické knihovny na předválečné inscenace v Plzni, Olomouci a Ostravě popř. v německých divadlech v českých zemích, o kterých mám údaje jen mezerovité. Ke světové inscenační historii můžete ještě zužitkovat Annales of Opera. Přes koleno to lámat nemusíte. Recenzi s dovolením dodám po částech (oddílech), abych Vás nenechával moc čekat, nemám teď tolik času, abych to zvládl celé naráz.--RPekař (diskuse) 23. 11. 2016, 18:31 (CET)

User:EGalvez (WMF)/Sandbox/MassMessageTest

Hello! The Wikimedia Foundation is asking for your feedback in a survey. We want to know how well we are supporting your work on and off wiki, and how we can change or improve things in the future. The opinions you share will directly affect the current and future work of the Wikimedia Foundation. You have been randomly selected to take this survey as we would like to hear from your Wikimedia community. To say thank you for your time, we are giving away 20 Wikimedia T-shirts to randomly selected people who take the survey. The survey is available in various languages and will take between 20 and 40 minutes.

Take the survey now!

You can find more information about this project. This survey is hosted by a third-party service and governed by this privacy statement. Please visit our frequently asked questions page to find more information about this survey. If you need additional help, or if you wish to opt-out of future communications about this survey, send an email to surveys@wikimedia.org.

Thank you! --EGalvez (WMF) (talk) 13. 1. 2017, 22:44 (CET)

Share your experience and feedback as a Wikimedian in this global survey (revised heading)

Hello! The Wikimedia Foundation is asking for your feedback in a survey. We want to know how well we are supporting your work on and off wiki, and how we can change or improve things in the future. The opinions you share will directly affect the current and future work of the Wikimedia Foundation. You have been randomly selected to take this survey as we would like to hear from your Wikimedia community. To say thank you for your time, we are giving away 20 Wikimedia T-shirts to randomly selected people who take the survey. The survey is available in various languages and will take between 20 and 40 minutes.

Take the survey now!

You can find more information about this project. This survey is hosted by a third-party service and governed by this privacy statement. Please visit our frequently asked questions page to find more information about this survey. If you need additional help, or if you wish to opt-out of future communications about this survey, send an email to surveys@wikimedia.org.

Thank you! --EGalvez (WMF) (talk) 13. 1. 2017, 22:50 (CET)

---

ping

Prosím, pomozte dořešit --Kusurija (diskuse) 16. 1. 2017, 10:28 (CET)

Request

Hello.

Could you create the article en:Theatre in Azerbaijan in Czech Wikipedia just like the article České divadlo?

Thank you.

31.200.13.197 17. 2. 2017, 13:01 (CET)

Your feedback matters: Final reminder to take the global Wikimedia survey

(Sorry to write in English)

Hello! This is a final reminder that the Wikimedia Foundation survey will close on 28 February, 2017 (23:59 UTC). The survey is available in various languages and will take between 20 and 40 minutes. Take the survey now.

If you already took the survey - thank you! We won't bother you again.

About this survey: You can find more information about this project here or you can read the frequently asked questions. This survey is hosted by a third-party service and governed by this privacy statement. If you need additional help, or if you wish to opt-out of future communications about this survey, send an email through EmailUser function to User:EGalvez (WMF). About the Wikimedia Foundation: The Wikimedia Foundation supports you by working on the software and technology to keep the sites fast, secure, and accessible, as well as supports Wikimedia programs and initiatives to expand access and support free knowledge globally. Thank you! --EGalvez (WMF) (talk) 23. 2. 2017, 09:04 (CET)

Práva patroláře

Ahoj, na základě Tvé žádosti jsem Ti před několika minutami přidělil práva patroláře. Pokud budeš mít nějaké otázky, neváhej se na cokoliv zeptat! Pokud budeš mít zájem i o práva revertéra, rád Tě podpořím. --Martin Urbanec (diskuse) 17. 3. 2017, 19:17 (CET)

Děkuji moc, určitě budu nějaké dotazy mít, také mě prosím upozorni, pokud budu dělat něco špatně.--RPekař (diskuse) 19. 3. 2017, 10:03 (CET)

Jestli dovolíte, mohu zaslat par rad, co jsem napsal již panu Zavadilovi. OJJ, Diskuse 19. 3. 2017, 10:15 (CET)

To by bylo výborné, děkuji.--RPekař (diskuse) 19. 3. 2017, 10:25 (CET)

Vyřešeno --OJJ, Diskuse 19. 3. 2017, 10:42 (CET)

The Children of Rosenthal

Hello, I noted that you are (or were) extremely active in opera theme here—thank you for your articles, some of them ended up translated in Ukrainian and Russian wikis. I was wondering if you could be interested in translating en:The Children of Rosenthal to Czech language? This is a postmodern Russian opera made in 2005, and I can assure you that it has some cultural value :-) --EUvin (diskuse) 19. 3. 2017, 18:18 (CET)

Thank you, I will look at it. I know about the opera – well, just a little, I noticed its existence and that of the CD which I looked at in the shop, without buying so far. Translating should not be difficult - I would use the Russion version as well - but I always seem to bury myself in additional details.--RPekař (diskuse) 20. 3. 2017, 16:29 (CET)

Thank you for creating the article! I listened to CD version on Apple Music, but there is also a "bootleg" of 2005 in the net, with some voices better than in CD version (in my opinion); though the "illegal" recording has some unnecessary noices and about a minute cut off at the end. --EUvin (diskuse) 5. 4. 2017, 12:08 (CEST)

Will still need work a little on it, some details and references are still missing. I have opted to write most of it anew. But I am afraid I do not think much of the opera. The libretto is very good, really poetic, but the music is a sort of post-Soviet kitsch, if you ask me. Thanks for the tip anyway.--RPekař (diskuse) 5. 4. 2017, 19:42 (CEST)

I'm only a year into opera (and academic music), so I never actually hear Soviet composers to compare. Without that music background, though it probably sounds strange, Desyatnikov's music sometimes sounds "kind" (as in "kindness") and soft to me. Thank you for the point, I only scratched some critical sources as much as I could when I was writing the article (the first "normal" article I ever wrote), but I never got to the real listener's impressions. Libretto really "works" outside of the opera itself, its fantastic fabula surprizes, and re-telling the episode with prostitues ("Пора, подруга, пора...") always gives a good laugh in a new company. Your point about the supremacy of libretto over music in this opera is interesting, I feel some gears rotating in my head now... If you would be so kind, may I ask you to recommend a modern opera composer who is really good?--EUvin (diskuse) 6. 4. 2017, 02:05 (CEST)

Of course I may be rather snobbish about the music (like those critics that found Desyatnikov's music too "easy"), and my Russian is not really good enough to judge poetry. Desyatnikov describes his artistic standpoint very well in this interview, that he cannot continue a modernist Western European tradition which is not his, but build on the music that is relevant for his own world. He does sound very Russian to me – in the caricatured meaning of sometimes cynical, sometimes sentimental, always grand, with a nihilist streak. That does not play well with my Western-European education and Czech sobriety and down-to-earthness. – I do not know much about current Eastern-European (including Czech) opera, also because so little new reaches the stage or disc. Schchedrin is still going on, and although he is no great modernist or revolutionary, he is certainly one of the biggest living composers, always moving but never superficial. From other Russians, Schnittke and Denisov are really rather for hard-boiled specialists; Slonimsky might be more in your line. The Brits Mark Anthony Turnage and Thomas Adès have something in common with Desyatnikov, basically post-modern approach, they can be very lyrical and intense but "kind" or "soft" might not be the right words. I would use those terms for Kaija Saariaho, her music is really modern and less accessible, but you may give her a try. Peter Eötvös can be very emotional, but you might just as well fall on something dry and terrible. What about Tan Dun ? (Not my favourite really, but Desyatnikov reminded me of him.) John Adams, his earlier things? Giorgio Battistelli? Peter Maxwell Davies? Philippe Boesmans?--RPekař (diskuse) 6. 4. 2017, 14:19 (CEST)

Thank you for all your recommendations! I am sure you have developed your own music taste, so your thoughts of Desyatnikov's music have solid basis, thank you for sharing your thoughts. My English is not in good state (especially recent weeks), so I doubt I express emotions properly in this language. I am very positive about your experienced view on any academic music, including Desyatnikov's. I, in opposition, only slightly explored academic music field, I really started listening it at the end of 2015, I'm on stage of making own tags and placing composer's/styles in personal worldview, so the list you provided is very helpful, I'll save it to check out. // I was suspecting that "The Children of Rosenthal" is quite Russian opera, maybe "post-Soviet kitch" is a right expression, because general feeling of it seems for me to match that of early post-Soviet era. As far as I heard Chechoslovakia/Czechia did not have the same catastrophic experience after decommunization that ex-USSR had, and the main narrative of the opera shows those "lost people" who died in early 1990's, and that polystylish, mixed music shows (maybe unconsciousnessly) the kitch that was/is happening in ex-USSR, so maybe being far from perfect in some aspects it matches the era's "Russianness" this way. I don't have lyric feeling of poetry (I only really read poetry in school), but what I can assure you as a native speaker is that Sorokin's work feels like he very thoughtfully placed each word in its place. The anecdotic effect of prostitutes chorus is working due to the twist at the end of verse: "Пора, подруга, пора... Ждут три вокзала нашего мяса, пора!" — that word is placed very precisely into that place, that's why listeners always have good laugh when I retell this :-) So, in short, I cannot properly "expertize" the opera, because I am simply a musically uneducated listener, but what I am sure about is that I will return to this opera and think of it from different standpoints, so for me it works as an art object. // Last thing that was driving me crazy for about a month was "Turandot", it gives me shivers when I simply remember the music. I tried listening Ades, but he seems to be very "unmelodic" 20th century style, and also his opera's fabula doesn't seem to be close to my taste. Philip Glasses "Akhanaten" is more to my taste as "modern" music. I didn't listen more 20th century composers yet to pick more examples. I tend to fall in love with fantastic fairy tales, part of "Turandot's" expression for me is the fantastic and cruel story. Sorry for the "stream of consciousness", but the opera seems to be a real passion I got recently, I thought few times I am tired of it, but each time I tell about it I find myself truely involved, good thing it works positively as I went to opera with different people after telling them what is so wonderful there :-) P.S. If you didn't listen to it, my second favorite at this date is "Sadko" by Rimsky-Korsakov, the wonderful recording of it is "Нэлепп, Шумская - Голованов - ГАБТ - 1949". --EUvin (diskuse) 7. 4. 2017, 01:11 (CEST)

Rôle travesti

Dobrý den. U tohoto článku vedeme hlavně kolega Kacir a já diskusi o správnosti resp. jazykové logice výrazu „kalhotková role“. Musím se přiznat, že se mi ten výraz nelíbí či nezdá, jakkoliv je podle kolegů Kacira a VitVita v češtině zaběhnutý. Já bych preferoval výraz „kalhotová role“, a uvítal bych, kdyby a) tento výraz byl uznán, b) byl by pro něj zvláštní článek kvůli operám a ne pouze přesměrování na Rôle travesti. Uvedl jsem pro takové řešení několik argumentů, mj. 1. skutečnost, že mezzosopranistky v těch rolích nosí mužské kalhoty a ne nějaké krátké kalhotky (či pouze dámské spodní prádlo), 2. na de:wiki existuje samostatné heslo de:Hosenrolle pro party jako jsou Cherubín nebo Oktavián. Krom toho mají Němci, Rakušané a Švýcaři samostatné heslo de:Travestie, neboť to je IMHO prostě něco jiného než „kalhotková role“. Co si myslíte o téhle věci Vy, kolego RPekaři? --Zbrnajsem (diskuse) 17. 4. 2017, 18:13 (CEST)

Omlouvám se, byl jsem na dovolené (mj. na Garanču jako Oktaviána). Odpovím v příslušné diskusi.--RPekař (diskuse) 23. 4. 2017, 17:19 (CEST)

To musel být velký zážitek. Myslím, že o té inscenaci něco vím. První představení bylo snad 13. dubna. A v roli maršálky vystupuje jedna velmi slavná sopranistka. Pro mne je tato americká pěvkyně spojena s vlastními vzpomínkami na její vystoupení a v neposlední řadě s poslechem její CD z roku 2000. Na té vždy obdivuji mj. její nedostižný přednes árie "Casta diva". --Zbrnajsem (diskuse) 24. 4. 2017, 00:12 (CEST), --Zbrnajsem (diskuse) 24. 4. 2017, 08:31 (CEST)

ŽOK

Mohl byste se prosím jako skutečný právník podívat na Wikipedie:Žádost o komentář/Články o pornografii na Wikipedii? Někteří lidé si tam vykládají zákony po svém, a vedou se kolem toho nesmyslné diskuse. Díky. OJJ, Diskuse 27. 5. 2017, 15:44 (CEST)

Když já o českém trestním právu vím málo a nemám po ruce žádnou relevantní literaturu, tak bych ze sebe nerad dělal zvláštního odborníka. Ale ano,něco napíšu.--RPekař (diskuse) 28. 5. 2017, 08:40 (CEST)

Zase Lully :-)

Dobrý večer pane kolego! Akorát jsem četl pořádně Moteta, moc hezký to je! :-))) Opravdu! Chtěl jsem se zeptat, jak je: ...Te Deum ke křtu vlastního syna Louise na zámku ve Fontainebleau, kde mu byl kmotrem sám král (1677), tak v Plaude Laetare Gallia je Sacro Delphinus fonte lavatur a to je titul následníka francouzskýho trůnu, tak jsem tenkrát psal že to byl Ludvík, a nebo jestli to nebyla nějaká metafora nebo .. ? <- Nechci do toho absolutně zasahovat, já knihy moc nemám ... :( :D Zdraví, --MKoala (diskuse) 4. 7. 2017, 21:53 (CEST)

Nevím, jestli úplně rozumím, ale podle knihy je Plaude Laetare Gallia (1668) ke křtu delfína a Te Deum (1677) ke křtu Louise Lullyho, rozebírají se tam obě události podrobně, tak to je snad správně. Text Plaude laetare byl napsán zvlášť a výslovně odkazuje na delfína, zatímco Te Deum má standardní liturgický text, takže z něho samotného není konkrétní příležitost patrná. Jinak snad další kousek napíšu dneska večer.--RPekař (diskuse) 5. 7. 2017, 14:48 (CEST)

Tyjo, omlouvám se, já to nějak popletl... ://// :D Díky za vaši práci, to by chtělo nějaký ocenění ne... :O zdraví, --MKoala (diskuse) 5. 7. 2017, 23:36 (CEST)

Nominace Lullyho

Zdravím, jen upozorňuji, že jsem nominaci prozatím stáhl na žádost navrhovatele. Budu rád, pokud se s tím s MKoalou nějak poperete (času je dost) a povede se to do nejlepších článků nakonec protlačit. Mějte se. --OJJ, Diskuse 9. 7. 2017, 09:09 (CEST)

Tosca - hlasování

Vážený kolego, dovolil jsem si nominovat Tosku na nejlepší článek, i díky vašim velkým vylepšením na to snad mám. Celkem 14 dní uběhlo bez připomínek, takže nyní, pokud chcete, můžete hlasovat Wikipedie:Nominace_nejlepších_článků/Tosca. --Pavouk (diskuse) 26. 10. 2017, 22:35 (CEST)

Děkuji za upozornění, zahlasuji s dovolením po návratu z cesty za tyden, přispívat přes mobil ve vlaku je utrpení :) RPekař (diskuse) 27. 10. 2017, 17:00 (CEST)

Mesiáš

Zdravím, přeložil jsem článek anglický článek Mesiáš (Händel). Rád bych, aby byl taky jednou mezi nejlepšími, jako je jeho předloha. S dovolením se na vás obracím s prosbou o korekturu, vylepšení překladu a doplnění středoevropského/českého pohledu. Děkuji předem. --Pavouk (diskuse) 25. 11. 2017, 02:03 (CET)

Porcelain

Dobrý den, kouknul byste prosím na žlutě zvýrazněnou část článku „Porcelain (píseň)“? Vzhledem k jinému systému zápisu akordů se nechci do překladu této věty pouštět sám a Vy jste v tuto chvíli jediným, kdo mi může pomoct (nebo alespoň v to doufám :-)). Nebojte se editovat přes {{pracuje se}} a následně šablonu odebrat. --Marek Koudelka (diskuse) 14. 1. 2018, 11:21 (CET)

Zkusil jsem to přeložit. Nevím, jestli by v „populární hudbě“ nebylo srozumitelnější nechat "bridge" místo "přemostění". Akordy jsem dal podle české kytarové zvyklosti; taky by se dalo napat "g moll – B dur – f moll – As dur).--RPekař (diskuse) 14. 1. 2018, 11:45 (CET)

Díky za pomoc! --Marek Koudelka (diskuse) 14. 1. 2018, 11:48 (CET)

Šablona NPOV u nedokončených hesel (Pracuje se)

Zdravím Vás, pane kolego, mohl bych Vás, prosím, jako arbitra poprosit o vyjádření k této diskuzi. Váš názor jako jednoho ze dvou arbitrů, které akceptuji, budu respektovat. --Protestant (diskuse) 20. 1. 2018, 17:41 (CET)

Hm, jednak arbitrážní výbor nemá úkol ani pravomoc podávat obecné výklady pravidel a jednak arbitři nemohou jako jednotlivci podávat žádná vyjádření s nějakou větší autoritou než kterýkoli jiný wikipedista. Ale přejete-li si znát můj osobní názor, tak základním účelem přispívání má být „tvorba a celosvětové šíření volně přístupných encyklopedických informací“. Naopak Wikipedie není nástrojem propagace, a to mimo jiné propagace politické. Podle mých zkušeností zvláště případná zaujatost v politických tématech pověsti Wikipedie škodí. Vytvoříte-li článek o rok a půl staré petici právě nyní a vypíchnete-li v něm postavu prof. Drahoše, prosím neočekávejte, že to pochopím jako čistý zájem o „tvorbu a celosvětového šíření volně přístupných encyklopedických informací“, které nemá s politickou propagací vůbec nic společného. Článek byste klidně mohl odložit na dobu, kdy s ním nebudou žádné komplikace (a totéž bych radil všem momentálním přispěvatelům do článků o prezidentských kandidátech). K Vaší konkrétní otázce ohledně šablon: ze stránek obou šablon ani z logiky věci nemyslím, že by se vylučovaly. Šablona "Pracuje se" se ovšem má používat v souladu se svým účelem, jak je na příslušné stránce popsám, tedy jen po dobu, kdy ji skutečně potřebujete pro vyhnutí se riziku editačního konfliktu. Předpokládám, že nikdo nepracuje na článku soustavně celé dny. Kromě toho slouží k tomu, aby varovala nic netušící kolegy před zásahy, které by poškodily Vaši práci, ne k tomu, aby je z práce na článku vyloučila, to by bylo jejím zneužitím k „vlastnění článku“, byť dočasnému. Logickým následným krokem by bylo domluvit se na způsobu spolupráce na tvorbě článku. V každém případě zásada nezaujatého úhlu pohledu je jedním z pěti pilířů Wikipedie, proto by měla mít přednost. I v době, kdy na článku pracujete, by neměl být problém domluvit se s kolegy na okamžiku, kdy ji mohou vložit, aniž by došlo k editačnímu konfliktu.--RPekař (diskuse) 20. 1. 2018, 18:49 (CET)

AV - gratulace ke znovuzvolení

Ahoj, gratuluji ke znovuzvolení. Těším se na další podnětnou spolupráci v AV. --Martin Urbanec (diskuse) 5. 2. 2018, 19:23 (CET)

Orfeus v podsvětí

Díky, snad jsem ti nevlezl do (rozpracovaného) zelí.--RomanM82 (diskuse) 10. 2. 2018, 20:28 (CET)

Ne, to zelí je rozpracované už přes rok a nechystal jsem se s Orfeem nic bezprostředně dělat. Jen jsem uviděl příležitost a přihodil už hotové části. Klidně pokračuj.--RPekař (diskuse) 10. 2. 2018, 20:32 (CET)

Carmen

Zdravím, přeložil jsem nej článek z anglické Wiki. Mírně jsem přidal český kontext (premiéra v češtině). Kolega Zbrnajsem již provedl částečná vylepšení překladu. Velmi bych ocenil vaše jazykové i odborné vylepšení (středoevropský pohled) či alespoň recenzní příspěvek tak, aby Carmen mohla být dobrým i snad nej článkem. Děkuji.--Pavouk (diskuse) 20. 3. 2018, 22:23 (CET)

WP:PAR

Ahoj, zvláště jelikož bylo nasazeno prověřování jednotlivých editací, nechtěl bys sis požádat o práva revertéra&patroláře (WP:PAR)? Umožní to dalším lidem, co procházejí poslední změny, neprocházet nějakou editaci dvakrát (navíc když editaci rychle revertneš, automaticky je označena jako prověřená). Díky předem za zvážení! --Martin Urbanec (diskuse) 1. 5. 2018, 13:10 (CEST)

No patrolář už jsem a novou funkci už jsem využil a hodlám to dělat i nadále, když jsem příležitostně na Wiki. Soustavnou patrolu určitě slibovat nemůžu. Rychlý revert zatím myslím nepotřebuji, revertuji celkem zřídka a na to mi normální revert + odkliknutí předchozí editace jako ověřené stačí.--RPekař (diskuse) 1. 5. 2018, 22:22 (CEST)

Jsem slepý, přehlédl jsem, že právo už dávno máš :). Díky, že jsi zde! --Martin Urbanec (diskuse) 1. 5. 2018, 22:45 (CEST)

WP:Q

Dobrý den, po nějaké době jsem se vrátil k Altánu Gloriet, abych zapracoval recenzní připomínky. Rád bych vás poprosil o kontrolu, jestli je to nyní ok. Děkuji. --Nadkachna (diskuse) 19. 6. 2018, 11:10 (CEST)

Omlouvám, se, byl jsem z různých, hlavně zdravotních důvodů mimo. Každopádně za mně je to v pořádku, děkuji.--RPekař (diskuse) 30. 6. 2018, 06:40 (CEST)

Mahlerova Symfonie č. 8

Přeložil jsem z angl. Wiki článek Symfonie č. 8 (Mahler) a velmi bych vás poprosil o revizi, úpravy textu či další doplnění. Zajímavé je, že původní článek zmiňuje jak pražskou premiéru v roce 2012, tak Bělohlávkovo provedení v roce 2010. --Pavouk (diskuse) 30. 1. 2019, 14:39 (CET)

Výborně, děkuji, pročtu to, ale nejsem na Mahlera žádný odborník ani k němu doma nemám žádné knihy, takže prosím moc neočekávejte.--RPekař (diskuse) 31. 1. 2019, 10:00 (CET)

Myslím, že postačí vaše všeobecná hudební a jazyková erudice. --Pavouk (diskuse) 4. 2. 2019, 00:41 (CET)

Výmladkový les

V článku Výmladkový les jste v editaci z 28. 7. 2015 doplnil mezi výmladkující dřeviny borovici limbu. Máte pro tento údaj nějaký zdroj nebo se jedná o omyl. Za jediný tuzemský jehličnan, který dokáže vytvářet pařezové! výmladky považuji tis červený. --Juniperbushman (diskuse) 28. 2. 2019, 19:56 (CET)

Dobrý den, ne prosím, omlouvám se, to byl nějaký mechanický omyl z mé srany; měla to být prostá lípa (jako v úvodním textu), mým úmyslem bylo jen napřímit odkaz na rozcestník. Provedete opravu – nebo to mám učinit já? --RPekař (diskuse) 4. 3. 2019, 14:03 (CET)

Carmen - diskuze nad názvy postav a árií

Dobrý den, probíhá diskuze k názvům postav a árií v Carmen: Diskuse:Carmen a i Wikipedie:Nominace_nejlepších_článků/Carmen. Nechtěl byste, prosím, také přispět? Abychom se dobrali nejlépe nějakého konsenzu. Děkuji, --Pavouk (diskuse) 4. 3. 2019, 20:30 (CET)

User reporting system consultation

Hello,

You are receiving this message because you are now or previously were a member of an Arbitration Committee; and may have an interested in giving feedback about a new initiative to develop a user reporting system.

The Wikimedia Foundation's Community health initiative plans to design and build a new user reporting system to make it easier for people experiencing harassment and other forms of abuse to provide accurate information to the appropriate channel for action to be taken.

The success of this project depends on collecting ideas and feedback from people in a variety of different roles in the Wikimedia movement. To this end, there will be a multi-phased consultation where you can participate in ways that you find most comfortable.

Please visit the User reporting system consultation page to learn more about the process, to ask questions, or to offer feedback. You also can sign up to be be a liaison for you group, to translate pages or messages, or to host a discussion group (on or off wiki.)

Please share this message with other people who you think would be interested in this project.

-I apologize for posting in English

Cheers, SPoore (WMF) Strategist, Community health initiative 2. 4. 2019, 23:18 (CEST)

Arbitrážní výbor

Zdravím, podle pravidel arbitráže, bodu číslo 10, vyzývám k účasti na činnosti Arbitrážního výboru, anebo k rezignaci na členství v něm. S pozdravem --Bazi (diskuse) 20. 6. 2019, 12:15 (CEST)

Rezignace z AV

Zdravím. Všiml jsem si, že jste rezignoval na funkci v AV. Chtěl bych Vám v této souvislosti poděkovat za všechnu práci, kterou jste během svého působení v AV odvedl. Práce členů AV je pro Wikipedii velmi důležitá, ovšem časově náročná a většinou nepříliš vděčná. O to více je proto třeba si vážit každého, kdo je ochoten se této činnosti ujmout. Mohu z osobních zkušeností dosvědčit, že práci arbitra jste vykonával poctivě a velmi svědomitě, bylo mi ctí s Vámi spolupracovat. Nic však netrvá věčně a osobní život má samozřejmě přednost. Doufám však, že na Wikipedii jako takové zůstanete a stále se tu budeme potkávat. --Vachovec1 (diskuse) 25. 7. 2019, 12:23 (CEST)

Rossini: hlasuje se o kandidátovi na NČ

Zdravím, už jen velmi krátce poběží hlasování Wikipedie:Nominace nejlepších článků/Gioacchino Rossini. Nechcete se taky zapojit? Popř. se podílet na možných úpravách textu? Děkuji. --Pavouk (diskuse) 2. 4. 2020, 12:40 (CEST)

Zdravím nápodobně; začal jsem před nějakou dobou článek procházet a měl bych nějaké terminologické nebo stylistické resp. překladové připomínky, ale potřeboval bych si to vytisknout (na obrazovce se moc nedokážu soustředit) a v sebeizolaci nemám tiskárnu… Přidám Vám hlas a dovolil bych si pak nějaké úpravy, případně dotazy na Vás, ale počkám, přímo během hlasování by to nebylo vhodné. Jinak Rossini není moc středem mého zájmu a nemám k němu žádnou specifickou literaturu, proto jsem se do něho moc nehrnul.--RPekař (diskuse) 2. 4. 2020, 13:50 (CEST)

Děkuji, budu se těšit na pročtení a třeba jen na terminologické úpravy, poplést pojmy jde velmi snadno (viz [1] a záměna dramma per musica za hudební drama). --Pavouk (diskuse) 3. 4. 2020, 10:18 (CEST)

Ony ty pojmy jsou všechny docela neurčité a různí autoři je používají jinak, je v tom velký zmatek. Koneckonců v podstatě každá opera je „hudební drama“ v širokém smyslu, odargumentovat může každý cokoli, takže bych o nikom neříkal, že si pojmy popletl, překládat „dramma per musica“ jako „hudební drama“ není nějaký zjevný nesmysl. Snažím se jen na Wikipedii používat terminologii tak, jak je v české literatuře nejběžnější, metodou „nejmenšího překvapení“. Hlavně při překladech je to velký problém, „melodramma“ není „melodrama“ není „melodram“, „Singspiel“ není „zpěvohra“, „komická opera“ není „opéra comique“ není „comic opera“, „grand opera“ není „grand opéra“, „comédie musicale“ není „musical comedy“, „air“ není „aria“…--RPekař (diskuse) 3. 4. 2020, 10:47 (CEST)

Kategorie na pískovišti

Dobré poledne pane kolego, v RC jsem zahlédnul změnu na vašem pískovišti a se zájmem jsem se podíval na článek. Všiml jsem si, že kategorie správně uvádíte s neúplnou wikisyntaxí. Tento problém je řešitelný též pomocí zakomentování. Cokoliv co vložíte mezi značky <!-- Zde je zakomentovaný text --> se v článku nezobrazí a tudíž se článek nezobrazí v příslušné kategorii. Po přesunu do HJP stačí smazat značky pro komentář (<!-- --> ) a kategorie se vám vyloupnou v celé kráse. Díky moc za hezké články. S pozdravem--F.ponizil (diskuse) 8. 4. 2020, 12:50 (CEST)

Hezký den a děkuji za radu. I po tolika letech na Wikipedii jsou mi některé základní věci jako zakomentovávání trochu cizí a ostýchal bych se zeptat. Ale taky jsem se zakomentovávání v rámci práce na článích vyhýbal proto, abych na jeho odstranění později nezapomněl. Když zkopíruju omylem ten text do HJP tak, jak byl, hned vidím, že tam je něco špatně, zatímco zakomentovaný text jen zmizí. I když zrovna na nedostatek kategorií by se brzo přišlo...--RPekař (diskuse) 8. 4. 2020, 13:57 (CEST)

Rozumím, mě na to navedl kolega Draceane, protože jsem měl na pískovišti funkční kategorie. Mějte se hezky--F.ponizil (diskuse) 8. 4. 2020, 14:42 (CEST)

Wikikytička

Wikikytička

za pečlivé zpracování článku Dafnis a Chloé (Offenbach) udělil --Svenkaj (diskuse) 2. 5. 2020, 21:12 (CEST)

Děkuji, zasloužil jsem si až po přidání obrázků :)--RPekař (diskuse) 2. 5. 2020, 22:31 (CEST)

Šablona:SgKP

I would like to ask you for a little favor. Could you create for me such a a template in Czech language? I would like to finally be able to add the link to this dictionary in some articles (in my příspěvky you can see which ones), as I am already doing in Polish, Belarussian, English, French, German, Lithuanian, Ruthenian, Ukrainian and some other language versions. Rembecki (diskuse) 13. 5. 2020, 06:37 (CEST).

Hello, sorry, I am not the good person for this, not being very tech savvy; I have never created a template and have myself hard time using them. Could you ask here – on our "Need Help" page?--RPekař (diskuse) 13. 5. 2020, 10:08 (CEST)

Jak přeložit Common-practice period/Periodo della pratica comune

Pane kolego, nevěděl byste, jak přeložit hudební období en:Common practice period? Dal jsem do zatím článku klasická hudba, ještě bych rád do šablony "hudební šablony "Historie západní hudby (History of Western art music)" kterou chystám. Nevím, zda je v češtině někde použito. Děkuji. --Pavouk (diskuse) 23. 5. 2020, 21:55 (CEST)

Hm, to by chtělo nějaký českojazyčný hudebněvědný zdroj, který to používá, ale nic jsem nenašel konkrétně nenašel. Ono se to v naší teorii nepoužívá; pojem zavedl v angličtině Walter Piston roku 1941 a převzal ho z Della pratica comune a prencipi... Mattea Peregriniho z roku 1634, i když Peregrini ho používá přirozeně jinak. S ohledem na to bych když tak používal italský název a hovořil o období pratica comune. Taky ta Pistonova periodizace není úplné novum. Prakticky v české hudební teorii té common practice přesně odpovídá „melodicko-harmonická perioda / melodicko-harmonický styl“ podle Vladimíra Helferta (Periodisace dějin hudby, in: Musikologie 1, 1938, s. 7-26).--RPekař (diskuse) 24. 5. 2020, 12:00 (CEST)

Děkuji za reakci, už jsem změnil v příslušném článku klasická hudba i v historické šabloně, která je teď vpravo v sekci historie (a dalších článcích). Článek je překlad z it (neumím ani slovo, ale přišlo mi, že kostrbatý text lepší než žádný) a z angličtiny, budu velmi rád, když se na něj podíváte, zda tam nejsou nějaké moc velké boty. Např. v úvodu jsem "l'epoca d'oro della musica" přeložil jako "zlatý věk hudby", ale taky nikde nedohledal, že by se takto u nás používalo. --Pavouk (diskuse) 25. 5. 2020, 00:25 (CEST)

Možná by věděl Okino.--Kacir 25. 5. 2020, 01:06 (CEST)

No, řekl bych, že nejen pro českou muzikologii je to termín dosti cizí. Já se s ním nikdy nesetkal (a to ani v cizojazyčné literatuře). Termín melodicko-harmonická perioda je u nás v muzikologii rozhodně víc doma, ale i když se dá říct, že se uchytil, moc přehnaně se neužívá. Když už, tak bych upřednostnil to, ale pak by se muselo využít i termínů pro charakterizaci ostatních období (románsko-gotický styl, polymelodický styl - a nevím co pro novější hudbu) - a to taky nevím, jestli vyhovuje. Celkově si myslím, že pro periodizaci dějin hudby existuje v češtině dost pramenů, abychom museli jít překladem z cizojazyčných Wikipedií. --Okino (diskuse) 26. 5. 2020, 13:54 (CEST)

Do šablony jsem (prozatím) dal "Období pratica comune (melodicko-harmonická perioda)", mělo by to být tedy spíše opačně, melodicko-harmonická perioda jako výchozí, primární český pojem? A nějaký český pramen k tomuto? Díky. --Pavouk (diskuse) 26. 5. 2020, 15:15 (CEST)

Já bych to nechal zatím tak; pokud je ten periodizační systém pro článek a pro šablonu odněkud převzat, tak bych ho v zásadě ponechal - a tím, že tam máme pro orientaci zmíněn v češtině známější ekvivalent. Ale použití českého (Helfertova) pojmu jako primárního by bylo zavádějící, pokud ostatní text a kontext jeho klasifikaci neodpovídá. (K Helfertově periodizaci třeba tady, tady je poměrně hezké shrnutí podle Bohuslava Vítka, bohužel na jakémsi anonymním blogu.) Spíše by se celá Helfertova klasifikace dala dát do článku Periodizace dějin evropské hudby, který by se tak jako tak měl nějak provázat s článkem Klasická hudba. I když jsou mezi sebou v rozporu a rozpory jsou i uvnitř článku Klasická hudba (začíná v 11. století nebo 6.?) On úplný logický pořádek v tom nikdy nebude, to bychom museli na Wikipedii zvolit jeden systém periodizace a toho se držet, což na dobrovolnickém inkrementálním projektu není možné (ani vhodné).--RPekař (diskuse) 26. 5. 2020, 16:21 (CEST)

Mamzelle Nitouche jako opera?

Zdravím vás po nějaké době. Do článku Mamzelle Nitouche jste přidal kategorie "Opera...". Je Nituška operou? Obecný dotaz: zda-li tedy operety lze považovat za podmnožinu opery, či je předěl tak nejasný, že to je vhodné? Je to třeba kvůli Orfeus v podsvětí, který stojí někdy mezi? Přitom příslušné články o opeře a operetě oba žánry celkem vymezují. Za sebe bych ony operní kategorie dal pryč, či je převedl na operetní, nebo by to mohlo být ve stylu "Opery a operety poprvé uvedené v Paříži", kdyby se oba žánry opravdu nedaly rozdělit. A do obou kategorií opera a operateta by měly přijít jen ty kusy, které jsou na pomezí žánrů. --Pavouk (diskuse) 5. 11. 2020, 11:45 (CET)

@Pavouk:Také zdravím. Už jsem nad stejnou otázkou mnohokrát přemýšlel. Jedna věc jsou ovšem ta díla, která stojí na pomezí mezi operou a operetou (je jich překvapivě hodně, už i na naší Wikipedii), ale jak píšete, tam bych se nezdráhal je prostě zařadit do obou, takže to by velký problém být neměl. Ale jde myslím hlavně o ty kategorie "opery" podle jazyka / roku premiéry / místa premiéry, případně podle námětu. Zdálo se mi hlavně zpočátku, že už tak máme některé takové kategorie (k určitým letům nebo místům) poměrně chudé, takže nestálo za to je rozdělovat na "opery" a "operety", a taky to bylo jednodušší z hlediska propojení s obdobnými kategoriemi v jiných jazycích (hlavně EN, ES, SV), kde jsou oba žánry dohromady (a to pod názvem "opera").

Ale to by se dalo vyřešit několika způsoby. Jednak bychom tedy mohli ty kategorie rozdělit, a to buď všechny, nebo jen ty, které jsou více „zalidněné“ (třeba "opery poprvé uvedené v Praze" ano, "opery poprve uvedené v Ostravě" - kde je teď jedna opereta - zatím ne). Já bych to nepreferoval právě kvůli tomu propojení s jinými Wikipediemi, ale šlo by to. A druhak bychom mohli ty kategorie přejmenovat na "Opery a operety z roku 1870" a podobně. A to zase buď soustavně, nebo podle nějakých zásad (jako "opery a operety" pro roky 1855-1955), aby to nevedlo k nějakým nesmyslům nebo naopak k nutnosti vždycky přejmenovávat kategorii, když přidám první operetu k nějakému roku nebo místu. Oba přístupy by se taky daly různě zkombinovat. Nebo ještě nějaké jiné řešení?

Nějaké řešení by se rýsovalo v kategorii "Opery podle skladatelů", kde jsou už nějaké podkategorie nazvané "Opery a operety pana X". Dokázal bych si představit, že třeba kategorie "Opery, operety a balety Karla Kovařovice" by byla podkategorií pro "Opery podle skladatelů", "Operety podle skladatelů" i "Balety podle skladatelů".

Co myslíte? Měli bychom třeba tuto tázku nahodit na portálu Hudba?

A Vaše slovo "operateta" se mi moc líbí.--RPekař (diskuse) 5. 11. 2020, 13:50 (CET)

Je-li portál hudba aktivní, tak se dá diskutovat třeba tam. Nemám jasný názor, ((kromě toho, že kategorie beru jako podružnou věc, že "Opery z roku 1883" není něco významného. Když už, tak třeba celé desetiletí, ať už v té kategorii něco je)), jen že současný stav je třeba asi změnit, jelikož čtenáře může mást.

Jestli to chápu dobře, tak opereta je mrtvý žánr, dnes se operety nepíší, nastoupil místo toho muzikál, zatímco opera je stále živá, a má smysl na ní lákat, tedy i kvalitními články o opeře, tedy i současné. Moje pracovní hypotéza, že když by byla kategorie "opera a opereta..." tak to zní staromódně (old-school) a o něco méně lákavě, než když to bude jen "opera ...". A nebo dnes už to jedno?

Mimochodem, můj děda složil za první republiky jednu operetu, představitelka hlavní ženské osoba roli odmítla, že to na ní moc vysoko, pak přišla krize a dílo se nikdy neuvedlo. Bohužel se partitura zatoulala, tak si jí už ani nikdy nepřehraji... --Pavouk (diskuse) 5. 11. 2020, 16:52 (CET)

@Pavouk:Tak díval jsem se na portál a aktivní moc není... což by tolik nevadilo, jenom se mi úplně nechce předělávat kategorizační strom bez širšího souhlasu. Ale nemyslím, že to zajímá tolik lidí. Je pravda, že je dělaný trochu podle angličtiny, kde je jiné chápání a "operetta" je pro ně jen podtyp více užívaného "light opera", takže prostě všechny operety považují za opery.

Dívalo jsem se na jiné jazyky, které mají podstatné množství článku z oblasti. Francouzi to mají tak, jak to máme my teď (zařazují operety do kategorií pro operu + do nestrukturované kategorie "Opérette") a samotná "Opérettes" je v podkategorii "Opery podle žánru". Španělé zacházejí s operetou podobně jako Francouzi, ale zarzuelu mají vždycky jako podkapitolu opery (takže třeba "opery z roku X" mají podkategorii "zarzuely z roku X"). Zato Němci i Rusové rozlišují v rámci „hudebního divadla“ důsledně Opera - Opereta - Muzikál (což asi odpovídá našemu chápání, i když je to podle mne příznak středoevropského postwagnerovského hudebněvědného snobismu). Takže první otázka je, ke kterému z obou táborů se přikloníme.

K těm rokům: Na začátku jsem skutečně zvolil opery podle roku kvůli prolinkovávání, hlavně s angličtinou a španělštinou. Podle desetiletí je mají řazené francouzština a norský bokmaal; několik dalších má kategorii podle desetiletí, ale jenom jako nadkategorii pro další dělení po roce. Němci nemají kategorie "opera" nebo "opereta" podle roku, dávají je do kategorie "hudba podle roku", což je pro nás nadkategorie. Dalo by se to řešit různě, máme opery určitě relativně podrobně rozkategorizované, ale nechtělo by se mi to redukovat, hlavně když jsem to sám zaváděl, že jo. Jenže vytvářet úplně oddělenou strukturu pro operety by bylo moc, zatím bych to v případě důsledného oddělení viděl jen na souhrnnou kategorii "operety" plus kategorii podle skladatele. Ale bylo by mi trochu líto, kdyby se jejich současná kategorizace spolu s operami podle roku, města, námětu ztratila bez náhrady, i když nabízí interesovanému čtenáři určitý kontext.

Další možnost by byla jen dát nějaké vysvětlení na začátek kategorie (typu "zahrnuje i operety"), i když potenciálně zavádějící názvy kategorií by to neřešilo.

Nevím, nakolik bych bral názvy kategorií jako lákadlo, pro čtení nebo tvoření. Mně by v nich ty operety nevadily. A ostatně, proč na ně nelákat? Autorsky jsou sice mrtvé (i když pořád jsou nostalgické výjimky, třeba de:Drei Männer im Schnee (Operette)), ale interpretačně ne.--RPekař (diskuse) 5. 11. 2020, 17:53 (CET)

Ústav experimentální medicíny

Děkuji za opravy k uvedenému tématu, dovoluji si ale sdělit následující: redakční rada dZurnal existuje a jsou jí renomovaní vědci prof. PhDr. Ingeborg Fialová, Dr., Katedra germanistiky, Filozofická fakulta UP v Olomouci a prof. RNDr. Juraj Ševčík, Ph.D., Katedra analytické chemie, Přírodovědecká fakulta UP v Olomouci. Dění na ÚEM AV ČR je velmi obdobné tomu, co se v nedávné době stalo na ÚPOL, proto to dává do kontextu p. Tomáš Fürst. AV ČR se k likvidaci whistleblowerky Dr. Kubinové staví alibisticky a ředitelka ústavu tedy dál pokračuje v čistkách, které jsou popsány v druhém mnou uváděném blogu tedy oko za oko. Celou věc už několik týdnů řeší p.Fürst s vedením AV, která se do toho jen a jen zamotává. V ÚEM jsem působil po dobu 24 let a to, co je uváděno v blogu má tak 80% pravdivý základ, zbývajících 20% tvoří vesměs blábolení trollů, které je ovšem velmi snadno rozpoznatelné díky své téměř komunistické rétorice. Pokud procházím wiki, tak je tu výrazně více nepřesností, a to i z pohledu názorů a nikoliv faktů. Věřím, že tedy mé příspěvky na tyto stránky patří, byť jsou pro určitou skupinu červeným hadrem v očích býka. MartinBaloun (diskuse) 16. 11. 2020, 11:54 (CET)

Nemám o dění na ÚEM ani tušení a určitě ani důvod někomu stranit, natož chtít, aby jeho legitimní kritika byla na Wikipedii zamlčována. Jak však upřesňuje např. WP:ČŽO, „špatně zdrojované nebo nezdrojované kontroverzní informace (tj. informace negativní, pozitivní nebo jen pochybné) o žijících lidech musejí být okamžitě vymazány z článků Wikipedie“. Uvádíte, že dZurnal má redakci, avšak prohlížel jsem ho a upřímně řečeno nevidím žádný redakční dohled, tj. že by redaktoři kontrolovali pravdivost uváděných informací a odpovídali za ni. Je to diskusní platforma, na niž lze umísťovat osobní názory; věřím, že příspěvky protiprávní či vysloveně trollovací by byly odstraněny, avšak to nemění nic na tom, že ty příspěvky vyjadřují jen osobní stanoviska svých autorů: to je na dZurnalu zřejmé. Vy však uvádíte dotyčné informace do Wikipedie jako nesporný fakt, což jde daleko nad rámec Vašeho zdroje / Vašich zdrojů. Za korektní bych považoval, aby byl v článku uveden např. ten Váš uváděný zdroj z dZurnalu, ale jako tvrzení a se jménem autora (dr. Fürsta). Naopak tvrzení pseudonymního autora z nikým nekontrolovaného blogu zde podle žádných rozumných měřítek místo nemá. Píšeme přece encyklopedii, tedy přece jen (populárně-)vědeckou práci, a ze svého vědeckého působení v ÚEM o korektním a etickém zacházení se zdroji jistě víte snad i více než já. A taková vyjádření, jako že někdo je někým „likvidován“ (což má možná v experimentální medicíně jiný význam, ale pro mne jako laického čtenáře to znamená „vražděn“), se mi skutečně zdají nevhodná pro naučný (encyklopedický) text, to je s prominutím prachsprostá žurnalistika. Souhlasím s Vámi ohledně nepřesností na Wikipedii, jako dlouhodobému přispěvateli mi přirozeně také vadí, ale to jistě není argument, proč přidávat další nepřesnosti a osobní pohledy na věc vydávané za univerzální.--RPekař (diskuse) 16. 11. 2020, 13:17 (CET)

Andrea Chénier

Máte to uvolněno, kolego, můžete přesouvat. Zdraví --Mario7 (diskuse) 17. 12. 2020, 15:08 (CET)

Díky--RPekař (diskuse) 17. 12. 2020, 20:40 (CET)

Bohéma - přejmenování?

Nemyslíte také, že by stránka Bohéma měla vést na operu a rozcestník měl být jako označen jako Bohéma (rozcestník)? Přijde mi, že enc. významnost opery přesahuje ty dva ostatní významy. Kdyby se objevila jiná, výrazná Bohéma, jde, počítám, zase změnit. --Pavouk (diskuse) 19. 12. 2020, 22:41 (CET)

Nevím, pro mě je „bohéma“ primárně totožná s „bohémstvím“, popřípadě ve významu „společenství lidí vyznávající bohémství“. Možná to není nejfrekventovanější význam - to dnes bude Pucciniho opera, v tom máte pravdu. Já bych měl tendenci dávat bez rozlišovače původní význam (tedy např. Její pastorkyňa pro drama Preissové spíše než pro Janáčkovu mnohem známější operu), ale pro to nemám žádnou oporu v pravidlech, takže bych Vám svůj přístup nechtěl vnucovat. Jako protiargument podle mých zkušeností by bylo to, že editoři pořád tvoří linky na Bohéma ve smyslu té opery, takže Vaše řešení by patrně znamenalo jednodušší údržbu. Jako protiargument k protiargumentu: odkazy na rozcestníky podléhají běžně údržbě, tj. tu a tam někdo projde a místo samovolně vzniklých odkazů na rozcestník dá ty správné - opera, seriál, společenský fenomén - zatímco pokud bude Bohéma jenom opera a někdo udělá odkaz bohéma a bude myslit třeba seriál, už se to pravděpodobně nikdy nezjistí a neopraví. Takže to nechám na Vás, zlobit se v každém případě nebudu :)

Koneckonců v tom rozcestníku mi chybí Bohéma od Leoncavalla (to je proč máme Bohéma (Puccini)' a ne Bohéma (opera)), případně zarzuela Bohémové (Bohemios) od Amadea Vivese nebo ten Murgerův román.--RPekař (diskuse) 19. 12. 2020, 23:02 (CET)

Matthias Goerne

Dobrý den, pokouším se přeložit článek německé Wikipedie o Matthiasu Goernem. Narazil jsem na pojem, se kterým si nevím rady: Honorarprofessor für Liedgestaltung an der Robert Schumann Hochschule in Düsseldorf, přičemž ono zapeklité slovo je Liedgestaltung. Poradíte mi prosím? Předem velmi děkuji. --Gampe (diskuse) 20. 1. 2021, 18:17 (CET)

Díval jsem se, co se tam učí, a více méně je to (historicky a teoreticky poučená, na globálně široký repertoár zaměřená, bla bla bla) interpretace umělých písní, pro zpěváky a pianisty. Což by u Goerneho dávalo smysl :)--RPekař (diskuse) 20. 1. 2021, 18:22 (CET)

Napsal jsem "profesor". Jinak právě poslouchám Beethovenovy písně v Goerneho nahrávce DG z loňského roku, a nemůžu se vynaposlouchat... Zdraví Vás --Gampe (diskuse) 20. 1. 2021, 20:01 (CET)

Á, ty myslím nemám. Měl bych se po nich podívat. Některé jsem od něho slyšel před pár lety na jednom recitálu.--RPekař (diskuse) 20. 1. 2021, 20:36 (CET)

Mazání oper a dalších hudebních děl z výročí

@Zbrnajsem: Zdravím, až teď jsem si všiml, že z článků k jednotlivým dnům v roce jako je třeba 22. listopad mizí premiéry významných hudebních děl, vše dělá užitelka Lalila. Podrobněji v mém příspěvku k jejím nominaci [2], kde jsem dal pár "prohřešků", které jsem našel. --Pavouk (diskuse) 28. 1. 2021, 02:11 (CET)

Kolegyně Lalina má bohužel s těmito „uklízecími“ zásahy určitou historii. Viděl jsem její reakce a diskuse k obdobným věcem a, upřímně řečeno, nechci si svou činnost na Wikipedii, kterou považuji za oddechovou, kazit něčím podobným, pokud mi na tom hrubě nezáleží. Kalendária a výročí jsou takový ornament, encyklopedický význam mají okrajový a exaktní kritéria k nim tak jako tak stanovit nejde, takže na ty by se mi diskusemi plýtvat nechtělo. I když ovšem s Vaším hodnocením souhlasím: co už dávat do výročí, když ne například premiéru „Osudové“? – Ostatně nesledoval jsem činnost jednotlivých kolegů z arbitrážního výboru, proto tentokrát nehlasuji, ale vidím, že jeho činnost je obecně přijímána příznivěji, než když jsem byl jeho členem já, což je jistě i zásluha kolegyně Laliny. Možná AV potřebuje méně konsensuální povahy.--RPekař (diskuse) 28. 1. 2021, 11:11 (CET)

@Pavouk: Možná bych v tom AV měl být i já. To ovšem píšu sice s přesvědčení, ale zde také jen v žertu. A prosím, abyste na to neodpovídali, páni kolegové. K věci samotné. Kolega Pekař to vidí reálně. "Osudová" symfonie je velmi významná, ale "Eroica" a 9. symfonie to jsou rovněž. Co pak s Dvořákem? --Zbrnajsem (diskuse) 28. 1. 2021, 11:29 (CET)

K tomu ještě. Je tedy obtížné sestavit jakýsi výběr velmi důležitých hudebních děl. A k tomu určit den premiéry - které? Rovnou mne napadá Mozart, Don Giovanni a Stavovské divadlo (tehdy tuším Nostitzovo). To je také významné datum. Spíše než na kalendárium bychom se ale měli soustředit na to, aby měly všechny Beethovenovy symfonie, a nejenom ony, svoje články. Lidí znalých všech potřebných detailů a hudební terminologie máme ovšem málo. Nikoho nemůžeme úkolovat. Nejsnadnější cestou jsou skutečně překlady, z anglické nebo německé verze Wikipedie. To ovšem stojí spoustu času. Je to začarovaný kruh. --Zbrnajsem (diskuse) 28. 1. 2021, 12:19 (CET)

Poznámka, ono tady nešlo ani tak o premiéru 5. symfonie, ale o konkrétní koncert, na kterém poprvé zazněla a který je sám o sobě encyklopedicky významný a i v moderní době opakovaně inscenovaný.--RomanM82 (diskuse) 28. 1. 2021, 12:55 (CET)

Dobře, s tím souhlasím. Dokonce Lalina sama uznala, že v tom pochybila. Viz diskusi ke hlasu "proti" kolegy Pavouka. Dal jsem tam návrh, aby se o tom dále diskutovalo jinde. --Zbrnajsem (diskuse) 28. 1. 2021, 12:59 (CET)

Vyznamenání za účast na WikiGapu 2021

Milé účastnice, milí účastníci WikiGapu 2021, děkujeme za Vaše aktivní zapojení, jsme nadšení s letošních výsledků! Touto cestou bychom Vám chtěli udělit wiki-vyznamenání za účast na akci a za rozšíření obsahu Wikipedie. Do akce se zapojilo celkem 71 wikipedistů a wikipedistek, kteří vytvořili nebo rozšířili pod hlavičkou #WikiGap2021 celkem 238 článků. Letošní událost trvala měsíc a obohatila Wikipedii o řadů pestrých článků, které si můžete prohlédnout zde. Doufáme, že za rok se opět uvidíme a budeme pokračovat v editaci článků o ženách a ženských tématech. --Natalia Szelachowska (WMCZ) 5. 5. 2021, 13:46 (CEST)

Děkujeme a gratulujeme k účasti ve WikiGapu 2022

Dobrý den, ráda bych vám poděkovala za vaši účast ve výzvě WikiGap 2022. Soutěž přinesla celkem přes 431 textových editací! Z celkového počtu jsme vybrali 6 editorů, kteří významně přispěli ke snížení gender gapu na české Wikipedii. S potěšením vám oznamuji, že váš článek: Věčná slečna Bledá zvítězil v letošním ročníku soutěže WikiGap 2022. Pošlete nám prosím svou adresu, abychom vám mohli zaslat cenu (můj mail: natalia.szelachowska@wikimedia.cz). Přeji pěkný den, --Natalia Szelachowska (WMCZ) (diskuse) 8. 4. 2022, 13:02 (CEST)

Dobrý den @RPekař, dovoluji si zopakovat prosbu o kontakt abychom mohli vám předat cenu za váš článek Věčná slečna Bledá vytvořen v rámci výzvy WikiGap 2022. Děkuji za pochopení a přeji pěkný den --Natalia Szelachowska (WMCZ) (diskuse) 5. 6. 2022, 16:05 (CEST)

Poděkování za účast ve výzvě WikiGap 2022

Vážení účastníci a účastnice WikiGapu,

rádi bychom vám touto cestou poděkovali za účast v letošní výzvě Wikigap. Velmi nás těší, kolik vás přispělo k tomu důležitého projektu. Vážíme si každého nového a vylepšeného článku.

Dosáhli jsme nového rekordu WikiGapu – česká Wikipedie byla během měsíce obohacena o 431 článků! Během měsíce se zapojilo 43 lidí. Někteří v rámci editatonů, jiní samostatně. Všechny podrobnosti najdete ve statistikách nástroje hashtag, který jsme používali pro sledování projektu. Vítěze soutěže budeme kontaktovat přímo

Pro zajímavost posíláme seznam tří nejčtenějších článků (k 6. dubnu 2022), které vznikly v rámci výzvy WikiGap 2022:

1. Jada Pinkett Smith (2 629 zobrazení)
2. Ariana DeBose (1 016 zobrazení)
3. Olha Perebyjnis (416 zobrazení)

Doufáme, že vás projekt bavil a že se zúčastníte i našich dalších akcí. Odebírejte náš newsletter, ať vám nic neuteče. Ještě jednou díky a krásný den, Natalia Szelachowska (WMCZ) (diskuse) 19. 4. 2022, 11:49 (CEST)

Měsíc žen na Wikipedii 2023

Vážení a milí wikipedisté a wikipedistky,

protože jste se zapojili do nedávných wikipedistických výzev Československo 1948-89, Měsíc lidských práv nebo WikiGap, zvu vás k účasti v letošní výzvě Měsíc žen na Wikipedii. Můžete přijít na editatony v Praze 3. a 9. března (další akce najdete zde) nebo se zapojit online až do 8. dubna. Deset z vás odměníme poukazem do knihkupectví.

Hodně štěstí!

Lucie Schubert (WMCZ) (diskuse)

Zapojte se do Komunitního wishlistu!

Vážení členové komunity,

rád bych vám jménem spolku Wikimedia Česká republika oznámil spuštění projektu Komunitního wishlistu, kde můžete navrhovat témata akcí, kterých byste se rádi zúčastnili, nebo hlasovat o již navržených. Může jít např. o editaton, soutěž či cokoli jiného. Cílem komunitních wishlistů je zjistit, o jaké akce má komunita české Wikipedie zájem. Jednu ze tří vítězných akcí Wikimedia ČR ve spolupráci s komunitou zorganizuje.

Za Radu WMČR věřím, že se na stránce wishlistu nastřádá spousta nápadů i hlasů, které pro nás budou důležitým ukazatelem přání komunity, přinejmenším co se wiki-akcí týče.

Díky za vaše zapojení!

S pozdravem,
--Plánovací kalendář (diskuse) 9. 5. 2023, 23:32 (CEST)

Hoboj lásky

Zdravím, pane kolego. Nepodíval byste se výhledově na Hoboj d'amore? Je to od nováčka a vychází to z enwiki, ale překlad je místy hodně kostrbatý. Není to příliš dlouhé. Hezký den přeji, OJJ, Diskuse 12. 11. 2023, 18:24 (CET)

Podívám se na to, neslibuji rychle, mám teď hodně práce. --RPekař (diskuse) 12. 11. 2023, 22:30 (CET)

Zapojte se do Měsíce žen na Wikipedii

Hezký den,

na základě Vaší účasti v editačních výzvách Vás zvu k účasti v Měsíci žen na Wikipedii pořádanou spolkem Wikimedia Česká republika. Výzva už pošesté upozorňuje na to, že pouze 18 % všech biografií na Wikipedii patří ženám a pouze 10 % dobrovolných editujících Wikipedii jsou ženy.

Pro zapojení do soutěže napište do „Shrnutí editace“ hashtag #WikiGap, a to až do 8. dubna 2024.

Všechny účastníky a účastnice výzvy oceníme virtuální „medailí“, mezi 10 vítězů a vítězek porota rozdělí ceny, které do soutěže věnovala audioteka.cz, nakladatelství wo-men a časopis Heroine. Podrobnosti k soutěži a informace o požadovaných článcích najdete zde.

Zároveň Vás zvu i na editatony, kde začátečníkům s editováním pomohou zkušení lektorky a lektoři:

• Hlavní editaton Ženy na Wikipedii se bude konat 21. března v Americkém centru od 15:00 do 18:30. Připojit se lze i online. Více informací zde.
• 5. března pořádáme ve spolupráci s Fyzikálním ústavem Akademie věd ČR editaton Ženy ve vědě, který proběhne na Akademii věd na Národní třídě v Praze ve 14:00–18:00. Více informací zde.
• 25. března proběhne přednáška s workshopem Ženy, média a Wikipedie ve spolupráci s Fakultou sociálních věd Univerzity Karlovy a spolkem Studenti IKSŽ. Více informací zde.
• Na 4. dubna připravujeme ve spolupráci se Státním oblastním archivem v Praze odborný editační seminář pro zaměstnance okresních archivů s tematikou významných žen. Více informací zde.

V případě jakýchkoliv dotazů se mi můžete ozvat na diskusní stránce, nebo mailem na jan.beranekwikimedia.cz.

Těšíme se na Vaši účast,

--janbery (diskuse) 1. 3. 2024, 21:06 (CET)

Děkuji za pozvání, letos to bohužel z pracovních důvodů u mně na velkou aktivitu nevypadá. --RPekař (diskuse) 4. 3. 2024, 18:10 (CET)

Měsíc žen na Wikipedii před cílovou páskou

Hezký den,

na základě Vaší účasti v editačních výzvách Vám chci připomenout, že výzva Měsíc žen na Wikipedii končí už v pondělí 8. dubna. Pro zapojení do soutěže o ceny nezapomeňte své příspěvky označit hashtagem #WikiGap ve „Shrnutí editace“.

Všechny účastníky a účastnice výzvy oceníme virtuální „medailí“, mezi 10 vítězů a vítězek porota rozdělí ceny, které do soutěže věnovala audioteka.cz, nakladatelství wo-men a časopis Heroine. Podrobnosti k soutěži a informace o požadovaných článcích najdete zde.

Výzva už pošesté upozorňuje na to, že pouze 18 % všech biografií na Wikipedii patří ženám a pouze 10 % dobrovolných editujících Wikipedii jsou ženy.

V případě jakýchkoliv dotazů se mi můžete ozvat na diskusní stránce, nebo mailem na jan.beranekwikimedia.cz. Pro osobní konzultaci s dokončením článků se můžete připojit do Online Wikiporadny, ta probíhá každé pondělí od 18:00 na platformě Google Meet (zde).

Hodně štěstí,

--janbery (diskuse) 3. 4. 2024, 12:57 (CEST)

Dotazník pro editory ke tvorbě strategického plánu

Dobrý den,

jako aktivního editora Vás prosíme o pomoc při tvorbě strategického plánu spolku Wikimedia Česká republika do roku 2027. Pomozte nám rozhodnout, jakým směrem se mají programy pro editory v následujících třech letech ubírat. O vyplnění krátkého dotazníku Vás prosíme do 1. května 2024, obsahuje 7 otázek a zabere to asi 5 minut.

Vyplňte dotazník pro editory

V rámci probíhajících příprav strategického plánu spolku WMČR na léta 25–27 běží paralelně řada procesů. Různými formami postupně oslovujeme definované cílové skupiny. V rámci možností se snažíme o maximální stručnost a efektivitu, ptáme se vždy na to, co je pro danou skupinu primárně relevantní.

Více informací k procesu a průběhu přípravy SP najdete na pro tyto účely zřízené veřejné stránce. Na editorský dotazník navazuje termínově setkání se správci a patrolou – v gesci Pavla Bednaříka. V případě jakýchkoliv dotazů se mi můžete ozvat na diskusní stránce, nebo mailem na jan.beranekwikimedia.cz.

Děkujeme za zapojení,

--janbery (diskuse) 20. 4. 2024, 23:50 (CEST)

Pozvánka na Editaton Lidská práva na Wikipedii

Dovolujeme si Vás pozvat na tuto událost:

Editaton Lidská práva na Wikipedii

• Kdy: středa 26. června 2024, 15:00–19:00
  
• Kde: Langhans – Kavárna a Centrum Člověka v tísni (Vodičkova 707/37, Praha 1) + online

Přijďte na online nebo offline editaton a editujte s námi. Na editačních maratonech, které obvykle trvají kolem tří hodin, jsou k dispozici lektorky a lektoři, kteří vám s editací Wikipedie pomohou.

Sejdeme se ve středu 26. června 2024 od 15:00 v Kavárně a Centru Člověka v tísni Langhans nebo online na platformě ZOOM. Drobné občerstvení na místě bude zajištěno. Po přihlášení vám přijde do emailu potvrzení s adresou a také linkem na ZOOM pro online účastníky.

Cílem výzvy Lidská práva na Wikipedii je zajistit, aby měl každý přístup k neutrálním a aktuálním informacím o lidských právech. K takovým informacím, které jsou podloženy fakty a relevantními zdroji. V rámci výzvy upozorňujeme na fakt, že Wikipedie je často primárním místem, kde veřejnost hledá odpovědi na otázky široce se dotýkající lidských práv.

Registrujte se Událost na Facebooku

V případě jakýchkoliv dotazů se mi můžete ozvat na diskusní stránce, nebo mailem na jan.beranekwikimedia.cz.

Těšíme se na Vaši účast,

--janbery (diskuse) 12. 6. 2024, 08:45 (CEST)

Výzva Lidská práva na Wikipedii před cílovou páskou

Hezký den,

na základě Vaší účasti v editačních výzvách Vám chci připomenout, že výzva Lidská práva na Wikipedii končí už v neděli 30. června. Pro zapojení do soutěže o ceny nezapomeňte své příspěvky označit hashtagem #LidskaPrava ve „Shrnutí editace“.

Zároveň bych chtěl připomenout dnešní Editaton Lidská práva na Wikipedii ve spolupráci s Amnesty International, který proběhne ve středa 26. června 2024 od 15:00 v Praze (Palác Langhans, Centrum Člověka v tísni). Více informací najdete zde, registrovat se můžete tady.

Pro zapojení do soutěže napište do „Shrnutí editace“ hashtag #lidskaprava, a to až do 30. června 2024. Podrobnosti k soutěži a informace o požadovaných článcích najdete zde.

Napište nebo rozšiřte článek Nahrajte fotky

Mezi 10 vítězů a vítězek porota rozdělí poukázky do e-shopu Albatrosmedia.cz, které do soutěže darovala Nadace Albatros. Ta navíc letos ocení každého účastníka a účastnici bez ohledu na umístění. Všichni tak získají 25% slevu na nákup v e-shopu a dopravu zdarma. Všechny účastníky a účastnice zároveň oceníme virtuální „medailí“.

V případě jakýchkoliv dotazů se mi můžete ozvat na diskusní stránce, nebo mailem na jan.beranekwikimedia.cz.

Hodně štěstí,

--janbery (diskuse) 26. 6. 2024, 11:30 (CEST)

Pozvánka se na Komunitní Wikikonferenci 2024

Dobrý den,

rádi bychom Vás pozvali na letošní ročník Komunitní Wikikonference, která se uskuteční v sobotu 9. listopadu 2024 v prostorách Didaktikonu Kampusu Hybernská (Hybernská 998/4, Praha 1).

Registrujte se k účasti na Komunitní Wikikonferenci

Budeme rádi, pokud dorazíte osobně. Těšíme se na Vás na zahájení konference v 9:30 nebo případně později. Pokud budete Wikikonferenci sledovat online, odkaz Vám zašleme obratem po registraci.

Program konference naleznete na této stránce. Můžete se těšit na příspěvky od zkušených wikipedistů, zaměstnanců WMČR, ale také hostů, mezi které patří například Josef Šlerka.

V případě účasti prosíme, abyste se na konferenci registrovali. V případě dotazů nebo námětů nám neváhejte napsat e-mailem na wikikonference@wikimedia.cz.

Více informací o programu, řečnících a historii Wikikonferencí naleznete na stránkách wikikonference.cz.

Těšíme se na Vás!

Jménem pořadatelského týmu

Jan Beránek / Pavel Bednařík

--janbery (diskuse) 9. 10. 2024, 10:32 (CEST)

Zapojte se do Soutěže Československo

Hezký den,

na základě Vašeho zapojení v editačních aktivitách Vás zvu k účasti v Soutěži Československo.

Pro zapojení do editační části soutěže napište do „Shrnutí editace“ hashtag #ceskoslovensko, a to od dneška až do 10. prosince 2024. Deset vítězů si odnese knižní ceny od nakladatelství Historického ústavu AV ČR. Prvních sto zapojených získá jeden pár tematických ponožek a dvouměsíční členství v Klubu Pánů z Ponožkovic.

Chtěl bych Vás pozvat i na následující doprovodné akce, první z nich se koná již tento čtvrtek:

• Šumperáky: Úvodní webinář Soutěže Československo | čtvrtek 31. října 2024, 18:00–19:30 | online | registrace zde
• Editaton Československo ve VHÚ Praha | středa 6. listopadu 2024, 14:00–17:30 | Praha + online | registrace zde
• Online Wikiškola: Jak hledat v archivech aneb Prameny na Wikipedii | úterý 12. listopadu 2024, 17:00–18:30 | online | registrace zde
• Přepište dějiny: Přepisuje Wikipedie dějiny? | čtvrtek 14. listopadu 2024, 17:00–18:30 | Praha | lístky v předprodeji

Podrobnosti k soutěži a informace o požadovaných článcích najdete zde. Podrobnosti o tom, jak se můžete do soutěže zapojit, získáte po kliknutí na tlačítko níže. V rámci WikiProjektu Československo probíhá také fotografická soutěž zaměřená na focení Šumperáků.

Napište nebo rozšiřte článek Nahrajte fotky Editujte s námi

Těšíme se na Vaši účast,

--janbery (diskuse) 28. 10. 2024, 11:28 (CET)