Norma (opera)
| Norma | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Žánr | opera seria |
| Skladatel | Vincenzo Bellini |
| Libretista | Felice Romani |
| Počet dějství | 2 |
| Originální jazyk | italština |
| Literární předloha | Alexandre Soumet: Norma, ou l'Infanticide |
| Premiéra | 26. prosince 1831, Milán, Teatro alla Scala |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Norma je název opery Vincenza Belliniho z roku 1831. Autorem libreta je Felice Romani.
Hlavní postavy[editovat | editovat zdroj]
- Pollione, římský prokonzul Gallie (tenor)
- Oroveso, druid (bas)
- Norma, jeho dcera (soprán)
- Adalgisa, kněžka (mezzosoprán)
- Flavius (tenor)
Obsah[editovat | editovat zdroj]
Norma je tragická opera o dvou dějstvích. Její děj se odehrává v antické Galii.
První dějství[editovat | editovat zdroj]
Pollione se přiznává svému příteli Flaviovi, že je tajně ženatý s druidskou kněžkou Normou a má s ní dokonce dvě děti. Normu však již nemiluje – místo ní chce vzít s sebou zpět do Říma její přítelkyni, kněžku Adalgisu, která s jeho návrhem souhlasí.
Norma se v rozhovoru s Adalgisou dozvídá o Pollionovu plánu a proklíná jej. Když Adalgisa zjistí, že je Pollione manželem Normy, rovněž se od něj odvrací.
Druhé dějství[editovat | editovat zdroj]
Norma se rozhodne zabít své dva syny, je však matkou a tak nemůže… zavolá Adalgisu a říká jí, aby vzala její syny, odvedla je za Pollionem a odjela s ním do Říma, jen tak nebudou potupeni otroctvím Římu. Adalgisa ale odmítá a slibuje, že se u Polliona přimluví a vrátí jí jeho lásku. To se však Adalgise nepodaří a Pollione ji chce unést s sebou do Říma.
Norma se rozhoduje pomstít a svolává do svatyně gallské bojovníky, aby je přemluvila k povstání proti Římu. Během obřadu je zajat cizí vetřelec – Pollione. Norma obžalovává sebe z porušení slibu čistoty a Polliona ze spoluúčasti na tomto zločinu. Společně oba vstupují na obětní hranici a nechávají se obřadně upálit.
Nahrávky[editovat | editovat zdroj]
Titulní roli zpívaly nejpřednější sopranistky světové operní scény, například: Maria Malibran, Lilli Lehmann, Zinka Milanov, Rosa Ponsell, Maria Callas, Cristina Deutekom, Joan Sutherland, Edita Gruberová, Sondra Radvanovsky.
- 1960: Osoby a obsazení: Norma (Maria Callas), Pollione (Franco Corelli), Adalgisa (Christa Ludwig), Oroveso (Nicola Zaccaria), Flavio (Piero de Palma), Clotilde (Edda Vincenzi). Sbor a Orchestr milánské Scaly řídil Tullio Serafin.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Motiv violoncellového partu ze začátku druhého jednání opery použil Belliniho ctitel Frédéric Chopin pro svou etudu číslo 7 cis-moll, Op. 25.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. 1466 s. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 199–201.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Norma na Wikimedia Commons - Norma v databázi Archivu Národního divadla
Dílo kategorie: Norma (opera) ve Wikizdrojích
