Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2010/01

Archiv diskuse Pod lípou
Předchozí:		Následující:
2009/06	2010/01	2010/02

Archeologické lokality

Přidělávám teď na Commons popisky a kategorie u obrázků všelijakých pravěkých artefaktů, ale protože původní popisky žádný rozlišovač k názvům nenabízejí, vyvstala potřeba ještě přesněji identifikovat pár nejednoznačných sídel k souboru Commons:File:Prehistoric Times of Bohemia, Moravia and Slovakia - NM Prague 01.JPG, dokumentujícímu zpracování kovu v době bronzové. Strýček google to nijak nerozseknul, tak se zeptám: Má někdo z kolegů po ruce nějakou encyklopedii těch archeologickcýh lokalit? Jde o následující názvy: Jenišovice, Kundratice, Paseky. Předem dík za spolupráci. --Miaow Miaow 31. 12. 2009, 19:06 (UTC)

Smysl vícejazyčný WIKI

Dobrý den, už přes půl měsíce (je to vidět na to že už needituju skoro) přemýšlím nad smyslem více jazyků na WIKI. Chápu, že existuje více jazyků a WIKI by měla být všem (což díky více jazykům je). Ale nejde se díky tomu proti kvalitě? Přece jenom místo toho, abychom vymýšlely už napsané nebo překládaly, bychom se mohli více zaměřit na to, co tu ještě není (bráno bez rozdílů jazyků). Mnoho mých editací bylo stylem: "použije své získáné vědomosti, vezmu zdroje a z toho udělám článek/doplnění". Ale přes 60% věcí co jsem doplnil jsem čerpal minimálně z EN-WIKI. Rád bych rozšiřoval WIKI, rád se poděluju o vědomosti a poznatky, ale nerad dělám práci, která je slepá :-(. Proto se vám otevřeně ptám, jestli to vydíte stejně nebo jak? --Paxan 1. 1. 2010, 19:31 (UTC)

ne celá populace mluví anglicky a ještě menší procento jich ovládá ten jazyk natolik, aby mu rozuměl i ve složitějších věcech. Je proto lepší mít jako zdroj stránky, které mluví rodilým jazykem. Myslím si, že dělat dál i českou Wikipedii smysl má. Kdybych si to nemyslel, edituju jen na en wiki :) --Chmee2 1. 1. 2010, 19:33 (UTC)

Já en wiki needituji zcela vůbec, protože tam na úkor kvality slučují neslučitelná hesla, jen aby se zbavili pahýlů. Když už jsem takhle bojoval proti třetímu sloučení s nějakým Neumětelem, tak jsem si řekl, že to nemám zapotřebí a od té doby přispíval, jenom na cs. Je fakt, že když wiki používám, tak používám obě verze. Myslím si, že i česká si v budoucnu může najít své stále obecenstvo.--Juan de Vojníkov 1. 1. 2010, 19:59 (UTC)

Vidím, že bohužel moje myšlenka minula reakce...Já neřekl že musíme dělat na EN-WIKI, ta byla brána pouze jako to odkud částečně čerpám. Já bych osobně taky neměl na to doplňovat odstavce textu v angličtině (dobře rozumím, blbě mluvím a píšu...). Mě jde o to se zamyslet nad efektivitou a smysluplností nynějšího systému, který dosti plýtvá našimi možnostmi, kvůli jazykové bariéře a potřebě mít více jazykových mutací. A jsem proto, aby tomu každý rozumněl, ale příjde mě že tento systém je moc předčasný na vývoj ve společnosti. Snad jsem to jasně a srozumitelně upřesnil :-) . --Paxan 1. 1. 2010, 20:10 (UTC)

Obávám se, že si stěžuješ na špatném místě. Měl by sis stěžovat spíše zde, že oba osoba potrestala lidi za jistý architektonický počin ;) --Daniel Baránek 1. 1. 2010, 20:25 (UTC)

Já si nestěžuju, jde pouze o myšlenku. --Paxan 2. 1. 2010, 13:41 (UTC)

Nejde se proti kvalitě, přeci jen i tady máme dost expertů na různá témata, koukni na nejlepší nebo dobré články, předpokládám, že spousta z nich se nemůže nikdy stát nej na en wiki. Protože třeba tam ten daný expert se zájmem neexistuje.--frettie.net 1. 1. 2010, 20:40 (UTC)

Ale kdyby mohly na tom pracovat i z jiných jazyků, tak by články byly kvalitnější ne? Díky tomu že se nepíše v jednom jazyku dochází k plýtvání našimi možnostmi, protože 1 věc musíme napsat 100x+1x navíc... pouze v jiném jazyku? --Paxan 2. 1. 2010, 13:41 (UTC)

Bylo by nádherné (jednou k tomu dojde), kdyby kdokoli na světě rozšířil heslo, které by automaticky roboti přeložili do všech wiki světa. Psal by jste do universální předlohy, takže totéž heslo by mělo stejné znění v Číně i na Islandu a to okamžitě. Zatím je to sci-fi. Mimochodem, v češtině máme desítky, možná stovky hesel, které nemá nikdo jiný na světě, nebo v daleko horším stavu.--Zákupák 2. 1. 2010, 13:50 (UTC)

Přemýšlel jsem nad tím překladem už delší dobu, ale je to tak náročné...protože kontext většinou znamená víc než význam samotných slov, potom něco přesně přeložit by asi jen tak nešlo. I já sám jsem se snažil články, které jsem doplňoval obohatit o něco nového, bohužel díky tomu, že se při tvorbě musím věnovat věcem už napsaným, tak potom se člověk ptá, jestli to je k něčemu. --Paxan 2. 1. 2010, 15:15 (UTC)

No, máš svým způsobem pravdu, ale nebyla by to nuda? Je to děsné filozofování a tohle zavání syndromem vyhoření a to není dobrý.--frettie.net 2. 1. 2010, 15:26 (UTC)

Spíš se snažím bojovat když už tak proti němu. Unavuje mě opisovat známé věci, ale třeba u karta#F.C3.A1my o grafick.C3.A9 kart.C4.9B|grafická karta jsem se bavil psaním, bylo to něco nového. Mě baví psát nové, dopřesňovat napsané, ale přitom mě nebaví psát něco co už bylo napsáno velmi dobře. Nebo někoho baví opakovat slova druhého jenom, aby se neřeklo? --Paxan 2. 1. 2010, 16:09 (UTC)

Takže v podstatě už by se nemělo nikdy psát nic, co už bylo napsáno? Proč?--frettie.net 2. 1. 2010, 20:18 (UTC)

To jsem řekl kdy? Já jsem neřekl nepsat, pouze že díky tomu že nespolupracujeme všemi možnostmi, tak nejsme kvalitnější. Mě spíš příjde že jazyky na WIKI mezi sebou soupeří, než aby si pomáhaly. Ač to na první pohled vypadá jinak. --Paxan 3. 1. 2010, 10:19 (UTC)

Má tahle diskuse mít nějaký uchopitelný výstup nebo má jít jen o rozjímání nad smyslem života, vesmíru a vůbec? Zakladatel žádný cíl této diskusi nedal, žádný se neobjevil a já ani žádný nevidím. Centrální robo-překlad je utopie, centralizace do jednoho jazyka je nepřínosná pro čtenáře i editory, kteří jazyk nemusí na takové úrovni zvládat, a vzájemné překládání z hlediska množství práce nic moc neřeší. Pokud má někdo nějakou vizi, nechť ji představí, pokud ne, je tato diskuse ztráta času. --Reaperman 2. 1. 2010, 15:26 (UTC)

Taky jsem to moc nepochopil, já osobně sice na cizí Wikipedie koukám a někdy z nich přeberu i osnovu článku, jinak ale postupuji samostatně na základě slovníků a knih, které mám k dispozici. Myslím, že hlavní přínos Wikipedie je dvojí – čeští čtenáři získají možnost zdarma získat spoustu informací, které by jinak složitě hledali, no a my, co články vytváříme, se dalším a dalším psaním zdokonalujeme v třídění informací, rozšiřujeme si znalosti struktur netu, obohacujeme se debatami (tedy někdy :-)) atd. Wikikrize má každý, já minimálně každého půl roku, jen to nepíšu na svou uživatelskou stránku :-) Jednotný jazyk, doufám, nikdy nebude, ztratila by se tím rozmanitost, co na světě je :-) Jirka O. 2. 1. 2010, 17:38 (UTC)

Nerozjímám nad životem, pouze jsem se ptal na vaše názory ohledně více jazykové verze WIKI a přínosu nebo degradace kvality. A taky vaše názory, myšlenky a možnosti. Je to jedna z otázek, který si múžou lidi klást když doplnují na WIKI nebo ne? A ano nepřesně jsem formuloval otázky, ale v tomto případě, jsem nenašel správný slova :-( . --Paxan 2. 1. 2010, 18:21 (UTC)

Paxane, já se dal na českou encyklopedii z úcty a vděčnosti k mateřskému jazyku. Víš, že jazyk významně ovlivňuje způsob myšlení? Kdyby všichni lidé mluvili stejně, byla by kultura mnohem chudší. Ani překládání není práce pro stroje, jak naznačuješ, je to tvůrčí činnost. Ale samozřejmě dávám přednost napsání textu původního českého. Při amatérském překladu je bohatost češtiny často omezována, ke škodě díla i jazyka. Rychlé, až mechanické překlady bez přemýšlení silně nemám rád. --egg 2. 1. 2010, 17:36 (UTC)

Jedna věc je efektivita, druhá subjektivní dojem. Kvůli lenosti a neinformovanosti drtivé většiny lidí budeme přecházet z kamenu na kov tisíce let. Návrhy na centrální jazyk tu jsou a že jich není málo. Praktičnost centrálního jazyka je skutečně obrovská, ale zpět k tvé otázce. JE to neefektivní. Nechápu, proč by jeden text měl být kvalitní v českém jazyce jenom proto, že jsou to experti čeští. Nechápu důvod, proč by měla být tatáž informace transformována do tisíce různých podob. Rozum mi zůstává stát taktéž nad zbytečně promrhanými prostředky (nejen finančními) nad potřebou takto roboticky kopírovat. Je to zbytečná ztráta času, peněz, tvůrčího elánu atp. Mám za to, že kdyby byla Wikipedie psána jedním jazykem všemi lidmi na světě, byla by už několik let hotova. Jak jsem psal již výše - lenost. Možná i negativní záměr. Hrdost je zároveň pohrdáním. --Daewoo 2. 1. 2010, 18:03 (UTC)

Hrdost je pohrdání? Svoboda je otroctví, nevědomost je síla. Kde já už to jen slyšel... Jasně, pryč s češtinou, ať zavládne newspeak! :-) Daewoo, co tu vlastně děláš, proč nepíšeš v esperantu nebo simplified english? Čeština je tak neperspektivní a nepraktická... --egg 2. 1. 2010, 18:54 (UTC)

Čeština je hezká, i já jsem pro ponechání, ale hodil by se 1 nadnárodní jazyk, který by zjednodušil podstatně komunikace. --Paxan 3. 1. 2010, 10:19 (UTC)

Pro Daewoo: Uniformita je samozřejmě vždycky určitým způsobem efektivnější. Kdybychom měli všichni stejně velké nohy, kolik prostředků by se ušetřilo při výrobě a distribuci bot ;-). Jenže v praxi se ukazuje, že důležitá je i pestrost (kdybychom byli všichni mamuti, tak by nebyl kdo by nás lovil a je nám na zemi blaze ... nebo ne?). Stejně tak má svůj smysl i určitá redundance (i v elektronice a informatice se s tím setkáš, ať už přímo ve výrobcích či v způsobu jejich vzniku). Já když se o něco ve wikipedii zajímám, tak si často čtu různé jazykové verze a jsem rád, že se různě odlišují (byť třeba původně začínaly všechny překladem).

Mimochodem, co by vlastně wikipedisté dělali, až by Wikipedie byla hotova, kdyby to bylo podle Tvých představ? Já osobně si myslím, že stejně psali dál, třeba by založili POV verze :-). Koneckonců anglická wiki už má druhou verzi, simple english wikipedia. --Tchoř 2. 1. 2010, 19:12 (UTC)

wikipedie bude někdy "hotová"? :) --Puppenbenutzer 2. 1. 2010, 19:01 (UTC)

Pouze jsem uvedl názor, nechtěl jsem flame. Já mám pro svůj názor své argumenty, vy své. Btw. Wikipedie je pro mne hotová ve chvíli, kdy se do ní budou přispívat pouze nově získané poznatky, tedy všechny starší již budou zpracovány. Řečnická otázka - řekněte mi, jak toho chcete dosáhnout např. s 500 přispěvovateli? --Daewoo 4. 1. 2010, 11:47 (UTC)

Doporučuji přečíst Wikipedie:Český rozměr české Wikipedie a hledat inspiraci tam. Zrovna, hardware (kterému se jak jsem pochopil věnujete) je bohužel téma kde se český rozměr hledá dost těžko. Dokud nebude ten "centrální jazyk" (dokud nebudeme všichni mluvit anglicky nebo čínsky) tak je systém IW zřejmě jediný možný - nějak nevidím alternativu. --Puppenbenutzer 2. 1. 2010, 18:57 (UTC)

Kdo říkal těmito jazyky? Ano velikostí by to bylo nejjednoduší, ale nefér vůči ostatní. Problém je rozhodnout z čeho vycházet pro nový jazyk... --Paxan 3. 1. 2010, 10:19 (UTC)

Ale osobně jsem už pro uzavření daného tématu, obohatili jsme se o názory a reálné možnosti. Pokud mě někdo něco bude ještě chtít, at mě spíš už adresuje na moji diskuzi (případně přímý kontakt na mě). Přeju hezké editování. --Paxan 3. 1. 2010, 10:22 (UTC)

Není jenom anglická Wikipedie (nebo jenom anglická, francouzská, německá, polská, ... a čínská). Například já jsem přeložil pár článků z litevštiny, které do té doby byly jen a pouze v litevštině. (pravda, trochu informací jsem sehnal a předal také z žemaitské wikipedie, něco málo i z jiných, ještě exotičtějších). Opravdu si nemyslím, že by si to běžný Čech bez mého překladu mohl přečíst (a dokonce tomu porozumět) a doufám, že ani Vy si to nemyslíte a svůj odmítavý postoj k Interwiki znovu promyslíte.--Kusurija 12. 2. 2010, 18:10 (UTC)

Já o koze a ty o voze. Já řeším to že kdyby byla jedna hlavní v 1 jazyce, tak by to podstatně ulehčilo doplňování informací, už jenom, protože by se vše nemuselo psát znova... Takto chci doplnit něco a musím něco jinýho, protože to jinak mnoho lidí nepochopí a atd... --Paxan 21. 2. 2010, 21:10 (UTC)

Wikipedie pro začátečníky

Ahoj, pro předmět "Mediální výchova" jsem připravil krátký úvod do Wikipedie. Vyvěsil jsem jej už i na web. Záměr je seznámit s Wikipedií i ty, kteří se návodu, který visí na Wiki, bojí, ještě lépe odstranit jejich strach z editací. Cílová skupina jsou obecně všichni, kteří s Wikipedií začínají, obzvláště učitelé, byl bych rád, kdybych touto cestou zbavil ostychu k práci s ní i starší učitele. Jestli vás napadají některá vylepšení, jestli je něco, co tam chybí, a nemělo by chybět, případně možné další využití textu, budu rád za upozornění a návrhy (sem, na mou diskusní stránku, příp. mailem nebo jinak). Text: http://www.suny.estranky.cz/clanky/wikipedie-pro-zacatecniky (zejména Základní seznámení s Wikipedií - Co byste o ní jako učitelé měli vědět a Jak psát do Wikipedie snadno a rychle. Děkuji. --Jiří Janíček 2. 1. 2010, 15:19 (UTC)

Zběžně jsem to zkoukl a myslím, že to je dobrá práce. --frettie.net 2. 1. 2010, 15:27 (UTC)

Možná (jen připomínka k webu jako celku) bych použil větší písmo. Protože i pro mě, 30letého kantora, je to těžké přečíst, ale já si písmo v prohlížeči umím zvětšit. Je-li to určeno i učitelům, co počítačům moc neholdují, toto by je mohlo odradit. Jinak taky chválím, je to napsáno hezky a srozumitelně. --Ragimiri 2. 1. 2010, 16:03 (UTC)

Vypadá to pěkně. A dost jsem se nasmál u "šílených ergoterapeutů". :-) --Harold 2. 1. 2010, 16:12 (UTC)

@frettie: Díky za uznání :-)

@Ragimiri: Díky za poznámku, vůbec jsem si neuvědomil, že je to tak prťavý, a že nemladým osobám to může kór vadit... (Nechápu, proč mají estranky.cz nastavený defaultně tak malý písmo, do teď jsem se s tím editováním trápil (teď už jsou všechny tři příspěvky v oné kategorii upraveny - konečně!)

@Harold: To jsem moc rád, že to příjde tak šíleně vtipný taky někomu jinýmu než mně; mně se to taky moc líbilo, když mě to napadlo:). Kdybyste ten text chtěli jakkoli použít, použijte, budu rád, když to k něčemu bude. --Jiří Janíček 2. 1. 2010, 19:03 (UTC)

Ale jak to tam dlouho zůstalo, je zase naopak spíš k pláči... --Harold 2. 1. 2010, 20:15 (UTC)

No to je, ale říkám si, že komunitu (správce) možná omlouvají tři věci: 1) že jsem tu úpravu schoval mezi asi tři správné úpravy 2) že jsem ji označil jen jako styl a 3) že je neprovedl anonym, ale jméno, které už možná trochu znají... I když samozřejmě je potřeba kontrolovat i takové editace. Nebo prostě všem unikla(?). --Jiří Janíček 3. 1. 2010, 08:52 (UTC)

Budeme si muset na vás, pane Janíčku, dávat pozor :-) Při dalším pokusu o hrubý vandalismus nebudu váhat, ostatně už teď mám ruku na tlačítku zablokovat a chvěje se mi. Samozřejmě že jako obzvlášť nebezpečný vandal nemůžete počítat s nějakou shovívavostí – výstražný blok ve vašem případě udělím nejméně v délce 365 dní, ostatní pak záleží na vašem chování. Jirka O. 3. 1. 2010, 09:38 (UTC)

Asi bych řekl, že je to kombinace všech těch uvedených věcí. A pak zřejmě taky ještě čtvrtý důvod a tím je málo lidí, co sleduje poslední změny. Párkrát jsem revertoval vyložené vandalismy, které tu zůstaly po anonymovi nějaký měsíc nebo dva. --Harold 3. 1. 2010, 09:44 (UTC)

@Jirka.O: A tak je pravda, že to nebylo nic zásadního, ale neměl jsem to srdce a drzost napsat někam nějakou závažnou chybu, i když pro větší výpovědní hodnotu výsledku toho pokusu by to asi bylo dobré. Nicméně i po těchto, pravda, nijak závažných, vandalismech jsem se obával, že mi bude hubováno. :-)

@Harold: Diky za zkusenost.

Jinak správci a vůbec všichni: jaké máte zkušenosti s dobou, po jakou ve Wiki zůstanou různé vandalismy??--Jiří Janíček 3. 1. 2010, 13:22 (UTC)

Osobně bych dobu, po kterou vandalizmus na Wiki zůstane rozdělil do tří skupin. Okamžitý revert; revert v řádu několika hodin, když někdo projíždí neupravené editace anonymů a neznámých jmen; a pak zapomenuté vandalismy, na které se přijde až běžným přečtením článku. — Jagro 3. 1. 2010, 14:12 (UTC)

Vyjádřete se k arbitráži

původní pokračování nadpisu: zabývající se dodržováním pravidel a především zacházením se zdroji, posuzování jejich relevance; protichůdné informace v české a anglické Wikipedii ke stejnému tématu atd. Upravil --Chmee2 3. 1. 2010, 10:04 (UTC)

Prosím českou komunitu Wikipedie, aby posoudila a vyjádřila se k příslušným bodům arbitráže se dodržováním pravidel a především zacházením se zdroji, posuzování jejich relevance; protichůdné informace v české a anglické Wikipedii ke stejnému tématu atd.: http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:%C5%BD%C3%A1dost_o_arbitr%C3%A1%C5%BE/Destinero_versus_DeeMusil/Workshop#Navr.C5.BEen.C3.A1_z.C3.A1v.C4.9Bre.C4.8Dn.C3.A1_rozhodnut.C3.AD Děkuji. --Destinero 3. 1. 2010, 00:13 (UTC)

Upozornění na nestandardnost takové žádosti je vysvětleno na diskusní stránce arbitráže. Okino 3. 1. 2010, 01:05 (UTC)

Podrobná reakce tamtéž. Nevidím vůbec nic špatného na tom, když je komunita včas oslovena, aby se k dané věci v přímo vymezeném prostoru vyjádřila, naopak je to zcela žádoucí, jestliže se na české Wikipedii v důsledku opakovaně dlouhodobého hrubého porušování pravidel již téměř na rok uzamknul článek obsahující reverty skupiny aktivistických editorů protlačujících nijak nepodloženou a naopak celým vědecko-odborným mainstreamem vyvrácenou (jak velmi podrobně dokumentuje anglická Wikipedie http://en.wikipedia.org/wiki/Homosexuality#Psychology a co je zarážející, dokonce týž článek) domněnku formulovanou jako holý fakt lékaře z nekompetentní oblasti (to je stejně hloupé jakoby měl být encyklopedicky významný názor gynekologa na oblast oka nebo zubů namísto oftalmologa nebo dentisty), kterou napsal coby externí učitel do nerecenzovaných skript určených mimooborovým studentům! To se na české Wikipedii skutečně děje! http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=L%C3%A9%C4%8Den%C3%AD_homosexuality&action=history A co víc, Wikipedie:Věrohodné zdroje hned na začátku výslovně zdůrazňuje: "Mějte na mysli, že editace bez věrohodných zdrojů mohou být kterýmkoliv editorem odstraněny." Takový editor je na české Wikipedii bohužel dokonce trestán za to, když odstraňuje výjimečné bláboly od něvěrohodných zdrojů. Česká Wikipedia tak již rok nečinně přihlíží porušování všech následujících pravidel:

(Wikipedie:Ověřitelnost#Zdroje: "Články by měly vycházet z důvěryhodných zdrojů, o kterých je obecně známo, že publikovaná fakta ověřují a že jsou přesná. Pro vědecká témata by to měly být především vědecky recenzované publikace."

Wikipedie:Žádný vlastní výzkum#Co je zapovězeno?: "Jako vlastní výzkum chápeme příspěvek, které "předkládá" myšlenky nebo argumenty tak, že uvádí argumenty bez toho, aby odkazoval na respektované zdroje, jejichž cílem je dokazovat nebo podporovat nové myšlenky, teorie, argumenty nebo názory."

Wikipedie:Žádný vlastní výzkum#Proč vylučujeme vlastní výzkum?: "Základní motivací pro zavedení pravidla „žádný vlastní výzkum“ je snaha vyhnout se reálně existujícím problémům. Někteří lidé mají své vlastní teorie, které ovšem bere jen velmi málo ostatních vážně. Mohou to být různí podivíni nebo trollové, kteří se pomocí Wikipedie snaží vnutit své myšlenky širšímu publiku. Takové materiály do Wikipedie pochopitelně nepatří. Přesto je velmi obtížné takové pokusy vytlačit s pomocí jiných pravidel. Podivíni velmi často citují své vlastní zdroje, které buď sami přímo vytvářejí, nebo které je velmi těžké nezávisle ověřit. Často je i velmi pracné nebo nemožné dokázat, že uvedené informace jsou nesprávné. Vycházíme proto z přesvědčení, že vědecká a odborná obec obvykle tyto podivínské teorie nebere vážně, a proto nikdy nejsou publikovány důvěryhodnými zdroji."

Wikipedie:Žádný vlastní výzkum#Co je to respektovaný zdroj?: "Pokud posuzujete důvěryhodnost zdroje, zeptejte se sami sebe. Jak velká je čtenářská základna? Vydává dokument v principu jedna osoba, nebo se na obsahu podílí velký a stabilní kolektiv? Existuje zavedený způsob nezávislého ověřování informací, nebo máte pocit, že informace jsou vypalovány od boku?"

Wikipedie:Žádný_vlastní_výzkum#Dohady o důležitosti pohledu: Zařazení takového úhlu pohledu, který zastává pouze velmi malá menšina, může v jistém smyslu nahrazovat „vlastní výzkum“, neboť i zde je nedostatek hodnověrných a důvěryhodných zdrojů, které by mohly prezentovaný úhel pohledu podpořit. Pokud je úhel pohledu menšinový, měl by být jasně podpořen odkazem na obecně akceptovaný referenční text. Pokud je úhel pohledu podporován extrémně malou skupinou, neměl by být prezentován ve Wikipedii vůbec (snad s výjimkou zmínky v nějakém doplňujícím, specializovaném článku) „bez ohledu na to, zda je pravdivý, nebo nepravdivý a bez ohledu na to, zda je možné to dokázat, nebo ne“.

Wikipedie:Věrohodné_zdroje#Pozor na falešné autority: "Dejte pozor na falešné nárokování si autority. Vyšší akademické tituly dávají autoritu pouze v oblasti, jíž se titul týká. Užívejte zdroje, jejichž tvůrci mají postgraduální tituly nebo prokazatelnou veřejně známou kvalifikaci v diskutované oblasti. Dobré pověsti se těší zdroje spojené s akademickými institucemi. Nejuznávanější v dané oblasti jsou vysokoškolské učebnice: očekává se, že jejich autoři mají široký, autoritativní záběr ve svém oboru."

Wikipedie:Věrohodné_zdroje#Výjimečná tvrzení vyžadují výjimečné důkazy: "Existují signály, které by měly editory varovat a přimět k pečlivému a skeptickému posouzení zdrojů pro dané tvrzení. Překvapující nebo očividně důležitá tvrzení, která nejsou obecně známá. Tvrzení nepodporovaná nebo v rozporu s převládajícím míněním příslušné akademické komunity."

Wikipedie:Věrohodné_zdroje#Hodnocení zdrojů: "Wikipedisté musí hodnotit zdroje a rozhodovat, které patří mezi nejvěrohodnější a nejautoritativnější. U akademických témat má každý obor zavedený systém revizí a recenzí, které jsou publikovány ve vědeckých časopisech s oborem spojených."

Wikipedie:Věrohodné_zdroje#Kontrola více zdrojů: "Není dobré se spokojit s pouze jedním zdrojem. Nalezněte další a porovnejte je. Mějte však na mysli, že píšeme jen o tom, co zveřejnily důvěryhodné publikace, i když by wikipedisté samozřejmě měli navíc hledat a používat co nejautoritativnější zdroje."

Wikipedie:Věrohodné_zdroje#Citujte vědecké publikace, které procházejí ověřováním, a sledujte konsenzus ve vědecké společnosti: Poctivost a pravidla požadující nezaujatost a zakazující vlastní výzkum nás nutí prezentovat převažující „vědecký konsenzus“.)

To je docela smutné a k zamyšlení, nemyslíte? V této souvislosti bych taé rád zmínil http://wikimediafoundation.org/wiki/Non_discrimination_policy "The Wikimedia Foundation prohibits discrimination against current or prospective users and employees on the basis of race, color, gender, religion, national origin, age, disability, sexual orientation, or any other legally protected characteristics. The Wikimedia Foundation commits to the principle of equal opportunity", protože to, co se děje na pozadí tohoto případu, velmi nápadně poukazuje na rysy předsudků a diskriminace editorů na základě sexuální orientace. Správce ŠJů (http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista_diskuse:DeeMusil&diff=3713016&oldid=3712830), arbitrátor Okino (http://cs.wikipedia.org/wiki/Wikipedie:%C5%BD%C3%A1dost_o_arbitr%C3%A1%C5%BE/Destinero_versus_DeeMusil/Workshop#Z.C3.A1kaz_opakovan.C3.A9ho_odstra.C5.88ov.C3.A1n.C3.AD_encyklopedick.C3.A9ho_obsahu_Destinerem) a další používají lživé argumenty. O DeeMusilovi ani nemluvě. Jeho většinou skrytá a někdy i přímo otevřená homofobní dikce (http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista_diskuse%3ADeeMusil&diff=3712823&oldid=3711532) je něco, čeho si naštěstí všiml i správce Faigl.ladislav (http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista_diskuse:DeeMusil&diff=3736432&oldid=3720694) , ale bohužel z toho pro DeeMusila nebyly vyvozeny žádné důsledky. Evidentně se neměří stejným metrem a nebude-li tento problém česká Wikipedia schopna řešit, no tak prostě bude muset být osloven Jimbo Wales nebo Wikimedia Foundation, aby se tím zabývali a došlo k nápravě. Jsem připraven využít všech možných legitimních prostředků k odstranění těchto nepravostí. --Destinero 3. 1. 2010, 14:16 (UTC)

Spojovat homosexualitu s duševní nemocí či poruchou jako to dělá Brzek a jeho zdejší "kumpáni" je principiálně podobně nechutné jako kdyby se to začlo tvrdit třeba o věřících, čímž by se zase hrubě pošlapala důstojnost a svoboda vyznání. --Destinero 3. 1. 2010, 15:34 (UTC)

Podle mého názoru by se věcné záležitosti kolem jediného článku měly řešit na jeho diskusní stránce (bohužel zde narážíme na to, že tématu málokdo rozumí a málokdo rozumný se chce míchat mezi tak horlivé zastánce protikladných stanovisek). A problémy chování účastníků sporu by se měly řešit v příslušné arbitráži samotné. Zde tedy není vhodné místo, tady by se měly řešit všeobecné problémy týkající se komunity.--Ioannes Pragensis 3. 1. 2010, 15:43 (UTC)

Jakkoliv chápu minimum aktivních editorů na české Wikipedii s rozhledem v této oblasti, obecné věci (jako například přípustnost konkrétního zdroje) by měl na základě argumentace a pravidel Wikipedie být schopen posoudit každý editor. Koneckonců na to zde systém pravidel je. --Destinero 4. 1. 2010, 10:15 (UTC)

Čistě z formálního hlediska upozorňuji na to, že arbitrážní výbor ve svém jednání nesleduje celou Wikipedii a vzhledem k tomu, že existují příslušné stránky arbitráže, nebere obvykle zřetel na to, co se objeví na jiných místech Wikipedie, která nejsou ke komunikaci s arbitrážním výborem určena. Případná vyjádření proto neumisťujte na tuto stránku, která k tomu není určena, ale na stránku arbitráže (Wikipedie:Žádost o arbitráž/Destinero versus DeeMusil/Workshop). Zároveň dodám, že šíření různých sporů na další a další místa bylo v minulosti hodnoceno na Wikipedii jako nevhodné chování. Jestliže jsem označil jako nestandardní fakt, že Destinero požádal takto veřejně o vyjádření, konstatuji, že snaha vést argumentaci zde a zabrat touto (navíc nepřiměřeně širokou) argumentací další místo po diskusních stránkách článků, žádosti o komentář a žádosti o arbitráž, je chování pro Wikipedii škodlivé. Okino 3. 1. 2010, 15:52 (UTC)

Nejedná se o šíření sporů, ale o snahu o vtažení jakéhokoliv jednotlivce z celé komunity k vyjádření se k bezprecedentnímu porušování pravidel, ke kterému zde dochází již téměř rok a dosud se tomu jen nečinně přihlíželo. Na tom nemůže být z principu vůbec nic špatného. A stěžovat si na elektronickém médiu na nějaké zabírání místa, navíc na stránce, kde se dříve nachází 70 úplně jiných bodů a je zde propracovaný systém archivace starších témat, pokládám za úsměvné. --Destinero 4. 1. 2010, 10:15 (UTC)

Uvažoval jste nad alternativní možností , že vzhledem k víceméně nevšímavosti komunity zkušených wikipedistů, čítající asi 100 lidí, nedochází k "bezprecedentnímu porušování pravidel"?. Spor jsem v začátku vcelku sledoval a zcela spoléhám na správný úsudek a nařízení arbitrů.--H11 4. 1. 2010, 14:09 (UTC)

Taková úvaha by mohla mít racionální jádro v případě, kdy by těch asi 100 lidí nebylo téměř rok zcela lhostejných k tomu, že česká Wikipedie je v prezentovaných informacích zcela v rozporu sama se sebou (okolní odstavce na téže stránce http://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A9%C4%8Den%C3%AD_homosexuality#Homosexualita_jako_nemoc_.C4.8Di_porucha a příslušné pasáže na jiné stránce http://cs.wikipedia.org/wiki/Homosexualita#Uveden.C3.AD_v_seznamech_poruch_a_n.C3.A1sledn.C3.A9_vy.C5.99azen.C3.AD a příslušné pasáže na anglické stránce http://en.wikipedia.org/wiki/Homosexuality#Psychology). Vzhledem i k dnešnímu uznání mojí dlouhodobé práce na anglické Wikipedii (http://en.wikipedia.org/wiki/User_talk:Destinero#Hey_Destinero http://en.wikipedia.org/wiki/Wikipedia:Barnstars) jiným dlouhodobým editorem, kterého ani neznám, a k tomu, že dané editace na anglické o několik řádů navštěvovanější a editovanější Wikipedii dlouhodobě bezrpoblémů přetrvávají, je problém evidentně v neschopnosti českého projektu a nekompetentnosti jeho editorů a správců v zacházení s nerelevantními zdroji (něco tak pokleslého by neobstálo snad ani jako seminární práce na Masarykově univerzitě, kde studuji) a dodržování pravidel. --Destinero 4. 1. 2010, 14:51 (UTC)

Ohánět se medailemi od uživatele, který s Vámi sdílí stejné zájmy a i způsob práce mi přijde úsměvné. Nevypadá to totiž jako nestranné ocenění, ale spíš jako podpora od kolegy, který na Wikipedii stejně jako Vy vede nekonečné debaty v rámci prosazování svého pohledu (pravděpodobně shodného s Vámi). Přestaňte prosím urážet české Wikipedisty a tapetovat tento prostor. Stačí tapetování, které provádíte jinde. Díky --Tchoř 4. 1. 2010, 17:25 (UTC)

Poukazovat na neschopnost a nekompetenci řady zdejších editorů a správců porušující závazná pravidal projektu je správné nehledě na to, že se jim to nelíbí. --Destinero 4. 1. 2010, 22:35 (UTC)

Rád bych na tomto místě poděkovat arbitrážnímu výboru, že je ochotný tuto datově mohutnou záležitost řešit, a vyjádřil důvěru v kvalitu jejich rozhodnutí, ať už bude jakékoli. --che 4. 1. 2010, 23:49 (UTC)

Protože arbitrážní výbor škrtl některé návrhy konstatování, rozhodl jsem se pocity z několikaletého působení na české Wikipedii a argumenty názorně sepsat do blogu: refaktorizováno Zájemci ze zdejší komunity si tedy mohou přečíst o tom, jak se struktury české Wikipedie od editorů až po správce dopouštějí brutálního porušování pravidel a arbitři dle hlasování daná pravidla ani nechápou. --Destinero 10. 1. 2010, 09:30 (UTC)

Odstranění linku na text obsahující osobní útoky na wikipedisty provedl Jedudědek (viz Wikipedie:Žádné osobní útoky) Jedudědek 11. 1. 2010, 10:06 (UTC)

Zvláštní, jak jsou některé věci podobné k mému domovskému Wikislovníku. U nás se na to ale jde od lesa, u nás si dělají správci co chtějí a na základě toho potom teprve někdo musí změnit pravidla, aby jim vyhovovala. Ve světle tohoto mi přijde tento problém jakoby byl o ničem (řečeno nadneseně). Palu 10. 1. 2010, 12:15 (UTC)

Šimon Pánek

Prosím Vás, tohle je opravdu Šimon Pánek? Ta osoba vypadá jako nějaký dejme tomu kavkazský domorodec, navíc je šedovlasý. Ta fotka tam byla přes rok. Tzn. že se někomu podařil vandalismus ještě vtipnější než ty moje, nebo je to vážně on?! --Jiří Janíček 5. 1. 2010, 21:06 (UTC)

Mám dojem, že to je on. Podle historie stránky to vypadá, že se sám autor Ondřej Zapletal (zřejmě aktivista z okruhu Člověka v tísni) jednou pokusil ji odstranit. Barva vlasů mi připadá v pořádku, jen ovlivněná světlem. --Gumruch 5. 1. 2010, 22:27 (UTC)

Imho, je to on. --Kacir 5. 1. 2010, 22:36 (UTC)

Bude to on. Šedovlasý není, mrkni na velký rozměr. Místo by se dalo vysvětlit nějakou akcí ČvT. Lepší foto máme, takže bych to viděl v pohodě. — Jagro 5. 1. 2010, 22:56 (UTC)

Já to taky vidím v pohodě, ale jde o to, jestli to je nebo není on:) Pro zajímavost jsem mu napsal mail:) Ondreje Zapletala neznám, provedl jen tři editace v článku Š. P., to pro mě není důvěryhodné, může to být stejně dobře vtipálek s tímto nebo jiným pravým jménem. Když nic, tak třeba bude Š. P. aspoň potěšen, že je o něm článek; beztak to nevěděl. :)--Jiří Janíček 5. 1. 2010, 23:58 (UTC)

Máme ještě tuto fotku , vyfotil jsem ji před časem, ale netvrdil bych jistě, že je lepší, tak jsem je nenahrazoval.--Ben Skála 6. 1. 2010, 00:11 (UTC)

Ach jo, koukal jsem pouze na tu starší archivovanou verzi, takže můj komentář je jako obvykle zcela zbytečný. Omlouvám se.--Ben Skála 6. 1. 2010, 00:16 (UTC)

@Ben Skála: Žádné chmury! Ta Tvoje fotka je lepší v tom, že je seriosní a že je z ní poznat, že je to on. Ta původní je lepší v tom, že je vtipná:), ale to jednak není regulérní (nebo hlavně jediný) faktor pro posouzení lepší fotky, jednak (zatím) nevíme, jestli je to on. Ale jestli Š. P. napíše, že je to on, popř. že se mu ta fotka líbila, jsem pro ji tam vrátit (nejlépe dát tam obě a basta!). --Jiří Janíček 6. 1. 2010, 10:04 (UTC)

Statistika editací článku

Přátelé, jak se počítají % (z čeho, z článku??) ve "statistice editací článku", na kterou se dostanu přes "Citovat článek"? U mě to píše 5 editací a 20 %, Horstovi jednu editaci a 100 % (což dává v součtu každopádně divoký čísla:). Přitom bych odhadoval, že můj podíl na tom článku je dosud cca 98% (viz [1]). --Jiří Janíček 6. 1. 2010, 10:11 (UTC)

Není to jen kolik procent editací daného uživatele bylo malých? :-) Přínos jedince k heslu se těžko strojově vyčísluje... --Lukax 6. 1. 2010, 10:42 (UTC)

Jo takle:D Tak to je teda fakt užitečná informace! Kdo to vymýšlel?! Vždyť takto nejasně napsáno je to naopak zavádějící. Tak dal by se vyčíslit třeba počet napsaných znaků, to podle mě docela dobře. --Jiří Janíček 6. 1. 2010, 10:51 (UTC)

Seznam představitelů českého státu

Chtěl bych zde nadhodit spornou otázku názvu tohoto článku a požádat komunitu, aby se k tomu vyjádřila. V minulosti vyvolával název stále otázky, neboť pravdou je, že velkomoravská knížata ani Sáma nelze za představitele českého státu označit. Kolega Dogbert, jak je vidno z diskuse, velkomoravská knížata i Sáma odstranil, načež to kolega Yopie zrevertoval. Pokoušel jsem se najít kompromis a navrhl název Seznam státních představitelů Čech a Moravy – přičemž změnu jsem neprovedl hned, ale čekal jsem celý den, zda se někdo vyjádří. Pak jsem článek přesunul a opravil všechna dvojitá přesměrování, nicméně po nějaké době kolega Iaroslavvs vše navrátil nazpět a napsal tento nepříliš uctivý příspěvek. Je mi v zásadě jedno, jak se článek bude jmenovat, jde hlavně o to, aby jeho název nevyvolával stálé spory. Děkuji. Jirka O. 11. 1. 2010, 10:53 (UTC)

Ačkoliv Iaroslaws třeba nepoužil nejdiplomatičtější slovník, tak po stránce faktické, nelze než s ním souhlasit; Čechy a Morava v názvu byly dosti nešťastné (důvody postuluje Iaroslaws ve svém Ne příliš uctivém příspěvku a myslím, že by se našly i další). Tak jak je to uděláno teď, bych řekl, že je nejlepší kompromisní řešení (uvádět předstátní vládce není až tak neobvyklý jev, což sice Dagobert zpochybňoval, ale nijak to nepodkládal, zatímco I. alespoň odkazuje k něčemu). V budoucnu bude ideální nahradit „český stát“ slovem „Česko“, pak to bude nejlépe odpovídat skutečnosti (dokonce bude moct být zařazen Maraboud), nicméně to slovo se musí lépe dostat do kontextu češtiny, takže tato ideální možnost je zatím neprůchodná. --marv1N 11. 1. 2010, 12:13 (UTC)

Děkuji za názor, faktem je, že asi není v lidských silách najít název, který by byl stopro výstižný. Ta Velká Morava a Sámo tam tedy budou nejspíš vždy haprovat. Jirka O. 11. 1. 2010, 13:28 (UTC)

Trochu přesnější by bylo Seznam hlav státu na českém území, ale zní to taky těžkopádně. Asi tu ideální řešení nenajdeme.--Ioannes Pragensis 11. 1. 2010, 13:37 (UTC)

Já bych to klidně nechal pod představiteli českého státu. Myslím, že máme plné právo považovat Velkou Moravu za předchůdkyni českého státu. Ostatně Přemyslovci byli podřízeni velkomoravským knížatům a byli s nimi nejspíš i pokrevně spojeni a později se k dědictví Velké Moravy hlásili. Adam 27.1.2010

Vážení! Nečetl jsem celou diskuzi dosti podrobně, z toho, co jsem přečetl, vyplývá nepochopení dějin české státnosti. Zatímco kníže Sámo v současné historiografii je prezentován jako izolovaná postava (barokní tradice s poněkud staršími kořeny znala souvislou řadu až k Mojmírovcům, ale ta se v současnosti považuje za mýtus), o markomanských králích Marobudovi a Katvaldovi již vůbec nemluvě, státnost českého knížectví až do získání dědičného královského titulu spočívala na návaznosti (vydobyté dědictví) Velkomoravské říše. Nemluvě o tom, že Čechy patřily mezi území, které nepochybně podléhaly minimálně Svatoplukovi, ať již byl Rostislavův vlív na knížata na českém území jakýkoliv, vědomí následnictví bylo v počátcích českého státu jednou z důležitých položek, které k jeho udržení přispívaly. Tomu nasvědčují i činy některých českých knížat, počínaje Břetislavem, zdůrazňujících tuto tradici v době, kdy již česká vláda nad Moravou byla dostatečně pevná a zavedená. To ostatně obzvláště výrazně dokládají výsledky výzkumu maleb ve znojemské rotundě. Moravští panovníci roznodně do soupisu českých panovníků patří. Jindřich Rácek, Brno

Moravská národnost

Všiml jsem si, že na wikipedii je absolutně potlačována národnost jednotlivých osobností. U spousta moravských osobností (Kryl, Janáček) je uvedeno, že se jedná o českého umělce. Jejich moravský původ je mnohdy zamlčen. A jsou považováni za Čechy i když žili v době, kdy žádná Česká republika neexistovala a Morava měla částečnou autonomii. Je to tedy určitým způsobem rasismus, že není resspektována národnost. Proto navrhuji, aby se u moravských osobností preferovalo označení "moravský umělec", obdobně například u slezanů, romů, vietnamců. Navíc mi vadí, že Česká republika se skrývá pod heslem Česko. Česko není žádný oficiální název a nic takového tuíž neexistuje.

Naopak, podle vyjádření jednoho ze správců Wikipedie Moravská národnost neexistuje (viz: Diskuse:Leoš Janáček). Takto se chovali komunisté... --217.77.165.54 11. 1. 2010, 18:54 (UTC)

Slovy "český umělec" v úvodu se míní spíš státní příslušnost, jak to bývá v encyklopediích zvykem. Případné působení v nějakém regionu, odlišná národnost atp. by se mělo vysvětlit v článku. Pokud čtete anglicky, tak trochu víc je v en:MOS:BIO.--Ioannes Pragensis 14. 1. 2010, 20:47 (UTC)

"Státní příslušnost", fakt? A co kategorie: „Čeští hudební skladatelé“ > „Hudební skladatelé podle národnosti“. Další větev: „Čeští hudební skladatelé“ > „Čeští hudebníci“ > „Češi podle činnosti“ (+ zase Hudebníci podle národnosti) > „Lidé podle národnosti a činnosti“ + „Češi“ > „Etnické skupiny žijící v Česku“ + „Lidé podle národnosti“. Kde je státní příslušnost? Na en:wiki, ale u nás vůbec neexistuje patřičný chlívek. --Jann 14. 1. 2010, 21:51 (UTC)

Tento přístup by šel teoreticky použít u osobností, které zemřely po roce 1993 resp. 1989, tudíž aspoň nějakou dobu měli "českou státní příslušnost". Nelze ho ale použít u lidí, kteří žili např. v 19. století na Moravě. Tam je jediná možná státní příslušnost moravská nebo rakousko-uherská (rakouská). Ojin 24. 1. 2010, 09:07 (UTC)

Dovoluji si upozornit, že Morava byla od roku 1348 do roku 1918 součástí Zemí koruny české, tedy součástí Českého království, všichni rakousko-uherští panovníci byly českými krály, takže ona státní příslušnost klidně byla česká, neboť byly příslušníci Českého království. Pozor, to, že byl rakouský císař, se nevztahovalo na České království ani uherské království, rakouský císař z titulu své moci vládl nad rakouskými zeměmi, vedle toho byl také králem českým, respektive uherským (těmi se stával automaticky při přijetí císařské koruny, avšak bez oněch titulů by neměl žádnou moc v těchto zemích de iure) --Petr Losert 24. 1. 2010, 11:18 (UTC)

Dovoluji si upozornit, že Morava v 19. století součástí žádného Českého království nebyla, stejně jako jeho součástí nebyla ani v 15. století. Naopak České království a Moravské markrabství byly dvěma samostatnými částmi soustátí "Země koruny české"

Je to prosté, doložte svá trzení věrohodnými zdroji. Např. o Janáčkovi se píše i hovoří standardně jako o českém skladateli, zdroje k tomuto tvrzení jsou, viz příslušný článek. --Kacir 14. 1. 2010, 21:16 (UTC)

To až tak prosté není. Viz co napsal Ioannes Pragensis - většinou se to pojímá v popisech jako státní příslušnost. Jako doklad by nám proto mělo v tomto případě stačit, že žil či tvořil na Moravě, a to i přesto, že to fakticky doklad národnosti není. Pokud to tedy nebude zjevně jinak (např. moravský němec apod.). Takhle bych to viděl já. Palu 14. 1. 2010, 21:31 (UTC)

Encyklopedie je založená na "tvrdých faktech", nemůžeme sem vkládat informace jen na základě podmíněných obratů: „Jako doklad by nám proto mělo v tomto případě stačit... nebo „většinou se to pojímá...“. --Kacir 14. 1. 2010, 22:12 (UTC)

Dobrá, ale pokud je informace zjevná, pak ji netřeba dokládat. Pokud je Janáček zjevně moravan, pak to netřeba dokládat. Palu 15. 1. 2010, 00:00 (UTC)

Až tak zjevná informace to evidentně není, když se kvůli tomu, zda je Janáček český nebo moravský skladatel, už bezmála týden diskutuje na dvou místech zároveň. ;-) Mimochodem, jste si vědom toho, že „moravan“ s malým m není ani člověk bydlící na Moravě, ani hlásící se k moravské národnosti? V obou případech by totiž byl „Moravan“ s velkým M; takhle z Janáčka děláte člena nějakého hnutí nebo sekty, pro ty ale máme častější označení „moravista“. Chudák Janáček… :-D --od narození obyvatel Moravy Milda 15. 1. 2010, 00:41 (UTC)

Z čeho vyvozujete, že je informace zjevná? Ze zdrojů naopak vyplývá zjevná informace, že se jedná o českého skladatele. Nelze roubovat současný stav, kdy existuje ČR na historii, ve které žil daný skladatel. Stejně tak na základě historického vývoje nelze například tvrdit, že W.A. Mozart byl Rakušan...Pro wiki je v tomto ohledu rozhodující doporučení Věrohodné zdroje: „...mějte na mysli, že editace bez věrohodných zdrojů mohou být kterýmkoliv editorem odstraněny. Je odpovědností osoby vkládající obsah opatřit jej příslušnými odkazy.“ Zdraví --Kacir 15. 1. 2010, 07:12 (UTC)

U mrtvých osob je třeba postupovat podle klíče "žil na Moravě?", "tvořil zde?" či "narodil se zde?" - pokud je možné na všechny tři otázky odpovědět "ANO", pak není pochyb, že se jedná o Moravana a musí tak být uveden i v encyklopedii. V jiných případech je třeba postupovat podle selského rozumu, ne podle byrokracie, jak se zde snaží podsouvat Kacir.

Faktem je, že komunisté zemské zřízení zrušili a zavedli kraje, které se s původními hranicemi Moravské země neshodovaly. Tedy snažili se povědomí o Moravě zničit a násilně ji připojit k Čechám. Proto nelze žádný zdroj o Moravě či Moravanech od roku 1948 považovat za věrohodný. Vždy byl ten který člověk označován za Čecha, nikoliv Moravana. A do té doby se v rámci Československa či R-U jednalo o více či méně autonomní jednotku "Země moravská" či "Země Moravskoslezská". V tom případě byli všichni lidé (mimo menšin Čechů, Němců, Romů), kteří zde žili Moravané (či Slezané). --88.100.30.6 15. 1. 2010, 13:04 (UTC)

Jen se stále divím, proč podle stejného klíče, který zde interpretujete, nepostupovali autoři encyklopedií a dalších textů (viz např. obsah příspěvku kolegy Vejvančického níže), kteří uvádějí „český hudební skladatel“.¨Každá encyklopedie, která chce mít nějaké nároky na kvalitu, musí být byrokratickým systémem z hlediska jasných pravidel pro vkládání hesel. Vaše východiska jsou stále na straně vlastního výzkumu a přání, což zde bohužel nelze akceptovat. --Kacir 15. 1. 2010, 14:05 (UTC)

Kolega Vejvančický níže mluví o československém hudebním slovníku, jehož věrohodnost jsem zpochybnil výše. Má východiska nejsou žádný vlastní výzkum, ale fakt, že Janáček se na Moravě narodil a tvořil zde, dokonce vycházel z Moravské lidové slovesnosti. Ergo jedná se o moravského hudebního skladatele. Nikoliv českého. Z čeho vyvozuješ ty, že se jedná o českého hudebního skladatele? --88.100.30.6 15. 1. 2010, 15:01 (UTC)

To se nedivte, on se tam snažil možné důvody vysvětlit. Bohužel, Vaše poslední věta není ve světle zde popsaných argumentů pravdivá. Více viz můž příspěvek 15. 1. 2010, 13:50 (UTC) níže. Palu 15. 1. 2010, 14:54 (UTC)

To 88.100.30.6: Z čeho vyvozuješ ty, že se jedná o českého hudebního skladatele?, píšeš. Z věrohodných zdrojů, které jsou v článku nebo i v této diskuzi. O tom, že se jednalo o Moravana jsem dosud neviděl ani jeden věrohodný zdroj. --Kacir 15. 1. 2010, 15:06 (UTC)

Myslím, že mnou níže uvedené uvedené zdroje zohledňují spíše příslušnost jazykovou než národnostní či teritoriální. V tomto ohledu je Janáček jistě skladatelem českým. Janáčkův život byl samozřejmě spojen s Moravou a Brnem, což by měl článek náležitě komentovat, nevidím ale nic kontroverzního nebo nepřesného na označení "český skladatel" - nazývají ho tak respektované světové hudební i obecné encyklopedie (též Larousse a Britannica). A to su Moravák. --Vejvančický 15. 1. 2010, 16:49 (UTC)

Označení český skladatel není nepřesné. Tady jde o to, že označení moravský skladatel také není nepřesné a mělo by mít na patřičném místě v článku také místo. A to nejsu Moravák :-) Palu 15. 1. 2010, 16:53 (UTC)

Navrhuji tedy ponechat v titulní větě formulaci "český skladatel" (viz mé argumenty výše i níže), okomentovat Janáčkovův moravský původ a inspiraci moravskou kulturou hned v úvodu článku, a následně pak podrobně rozvést problematiku v samostatné sekci. --Vejvančický 15. 1. 2010, 17:22 (UTC)

Já nemám nic proti, mělo by to tak ale být řešeno u všech osobností, kde to má smysl. Palu 15. 1. 2010, 17:23 (UTC)

Jsem autorem převážné části článku o Janáčkovi na en:wiki, stejně jako článku o Moravské lidové hudbě, troufnu si tedy komentovat i zde. Československý hudební slovník (publikovaný v roce 1963, takže nikterak aktuální zdroj) zůstává jedním z nejrespektovanějších encyklopedických děl o české hudbě. Přestože jej tvořili hlavně moravští muzikologové, Janáček je zde označen za českého skladatele. Pro aktuálnější informaci bych doporučil poslední vydání Grove Dictionary of Music and Musicians (Grove) anebo Die Musik in Geschichte und Gegenwart (MGG) jako relevantní a zásadní zdroje pro anglickou a německou muzikologii, jejichž nazírání na Janáčka může být do jisté míry směrodatné i pro heslo zde. Zajímavé by mohlo být též nahlédnutí do monumentální a aktuální monografie Johna Tyrrela Janáček: Years of a Life. A two-volume biography of the composer. Celou ošemetnost s Janáčkovou národností jsem na en:wiki vyřešil tak, že jsem ho označil za českého skladatele a jeho sepjetí s moravskou lidovou kulturou jsem věnoval část úvodu, oddíl "Studium lidové hudby" a detailnější část oddílu "Inspirace". Těžko říct, zda se Janáček považoval za českého či moravského skladatele... ...myslím si, že podstatnějším problémem článku zde je torzovitost a útržkovitost, která nepodává příliš plastický obraz umělce a člověka, kterým Janáček byl.--Vejvančický 15. 1. 2010, 10:32 (UTC)

Podle mě nemluví 88.100.30.6 nerozumně, pěkně popisuje možné důvody, proč všichni píší český skladatel. Nemusejí tím myslet národnost, tudíž Kacirův pohled je do značné míry opravdu jen byrokratický. Navíc klíč 88.100.30.6 je přesně to co jsem myslel, když jsem říkal, že můžeme dohledat, že jde o zjevnou informaci. Za hrubou chybu ve slově Moravan se omlouvám. Palu 15. 1. 2010, 13:50 (UTC)

Otto Eisler - narodil se na Moravě, žil na Moravě, tvořil na Moravě, zemřel na Moravě a…

…nebyl Moravan

Ten klíč je naprosto k ničemu ;-) Jedudědek 15. 1. 2010, 15:20 (UTC)

V jistém smyslu byl i Moravanem. Byť ne etnicky. Právě proto, že odpovídá tomu klíči. Kdybyste se ho zeptal, dost možná by Vám řekl, že se cítí být stejně jako Němcem i Moravanem a možná i Čechem. Palu 15. 1. 2010, 15:25 (UTC)

No nejsem si jist nakolik se cítil být Němcem, když jakožto Žid nedobrovolně strávil část života v koncentračním táboře;-) Jedudědek 15. 1. 2010, 18:31 (UTC)

Myslím, že je v pořádku, když tím "český" nemyslí národnost, ale spíš politický celek. Tak by to mělo být. Věra Bílá, Martha Elefteriadu či Ewa Farna třeba taky jsou vedeny a uváděny jako "česká zpěvačka", třebaže nejsou etnické Češky.--Ioannes Pragensis 15. 1. 2010, 15:09 (UTC)

Samozřejmě se zde nejedná pouze o Janáčka, ale o správnost u všech osobností. Viz výše, někdo zde píše o problematičnosti určování "národnosti" zpěváků podle politického celku, jehož jsou občany. Politické celky se mění celkem pravidelně, historické země ale ne. Morava a Moravský národ vycházejí z historické země, nikoliv politického celku. Až se Evropská unie více zfederalizuje, budeme nazývat Věru Bílou jakou "evropskou zpěvačku"? Ne, Věra Bílá by měla být označena jako "romská zpěvačka". Protože to tak je. Označení "česká zpěvačka o ní nic nevypovídá. Pouze to, jaké má občanství a to je irelevantní. --88.100.30.6 15. 1. 2010, 15:17 (UTC)

Po ed. konfl.: Ioannes: To si myslím taky, jen mi přijde správné u nich umožnit napsat i to, že jsou jiné etnikum (a to ne nutně zrovna v úvodu, o to nejde). U Moravanů je to jen zkomplikováno tím, že doteď nikdo Moravské etnikum moc nerozlišoval, ať už měl důvody jakékoliv. Jeho existenci ale nikdo nepopíral.

88.100.30.6: Věra bílá by podle mého názoru měla být označena jako česká zpěvačka i jako romská zpěvačka, protože obojí je pravdou. Takto by mělo být postupováno u všech osobností, které nemají stejnou národnost se státní příslušností. Palu 15. 1. 2010, 15:21 (UTC)

... no jak pro koho, mé osobní státní občanství rozhodně irelevantní není ..., nehledě na to, že je důležité, co si paní Věra Bílá myslí sama o sobě, ne to co říkáte o ní Vy sám. Trochu zavádějící závěry, ne? MiroslavJosef 15. 1. 2010, 15:21 (UTC)

Palu, stejnou národnost se státní příslušností nemá nikdo. Národnost se vztahuje k etnikům, státní příslušnost ke státům. I když se náhodou jako v Česku jmenují stejně či podobně, nejsou totéž.--Ioannes Pragensis 15. 1. 2010, 15:26 (UTC)

Ale však víte, jak to myslím :-) Psát u nějakého Čecha formulaci např. "český skladatel, národností Čech" by bylo dost zbytečné, když český skladatel je fakticky obojí. Možná v nějakém infoboxu by to mělo opodstatnění. Palu 15. 1. 2010, 15:29 (UTC)

Ještě jednou odkazuji na en:MOS:BIO. Národnost se do úvodu nepíše, pokud významně nesouvisí s tím, co dělá slavného člověka slavným, a v článku samotném se také v takovém případě také nemá zdůrazňovat. Je to i proto, že jde o subjektivní záležitost, dokonce ji člověk může během života změnit.--Ioannes Pragensis 15. 1. 2010, 15:35 (UTC)

Nevím, jak moc je subjektivní, že je Věra Bílá Romka nebo Ewa Farna Polka. Občanství lze také změnit a potom se považovat za Češku i za třeba Polku. Navíc lze napsat i že je Ewa Farna "evropská" zpěvačka. I to lze a i to lze napsat do článku na Wikipedii (a to bez zmiňovaných věrohodných zdrojů, protože je to zjevné hned z několika důvodů). A také podotknu, že v článku Ewa Farna je napsáno "je česká zpěvačka polské národnosti" a já v tom nevidím ani chybu, ani nebezpečí pro ni nebo pro kohokoliv jiného. Pokud by daná osoba požádala o změnu s tím, že se necítí být Polkou, pak jí můžeme vyhovět. Jinak k tomu ale není důvod. Tedy aspoň mě ten odkazovaný článek jako důvod nepřijde. Palu 15. 1. 2010, 15:44 (UTC)

Občanství lze změnit, ale děje se to úředně, zatímco mám právo dnes usnout jako Čech a zítra se probudit jako Němec, a pozítří třeba zas naopak. :-) A pro slečnu Farnou je národnost důležitá, protože zpívá i v Polsku a polsky, takže do úvodu v tomto případě její polskost rozhodně patří. Ten odkaz na EN nezakazuje uvádění národnosti, ale jenom zbytečné harašení nepodstatnými detaily ve prospěch nějakého nacionalismu.--Ioannes Pragensis 15. 1. 2010, 15:55 (UTC)

Inu občanství může být dvojí i trojí - pokud se žena provdá za cizince, automaticky získává jeho státní občanství - takže když si Evička vezme třeba Švéda, může být i Švédka ... MiroslavJosef 15. 1. 2010, 15:48 (UTC)

Já neříkám nic o úvodu. Je jedno, kde to v článku bude a pokud to není až tak významné, je zbytečné to psát do úvodu. Jen by bylo hezké mít možnost to uvést někam do článku. Stejně jako pro Ewu je to důležité, protože zpívá i v Polsku, pro Janáčka a jeho následovníky to může být také důležité, protože tvořil jen (ne i!) na Moravě :-) Navíc je naznačeno, že je Moravan, i v popisu jeho díla (ceněn především pro nezvyklou melodiku, vycházející z lidové hudby moravských regionů, zejména Slovácka a Lašska), to už máme další indicii. A to zcela stranou nějakého nacionalismu. Palu 15. 1. 2010, 16:24 (UTC)

K tomu uvádí docela zajímavou definici Nový velký ilustrovaný slovník naučný sv. X, který píše o Janáčkovi „…Mistr, kterého dala Morava české hudbě.“ (ovšem to je spíše raritní definice, jinde se drží „českého hudebního skladatele“). --marv1N 15. 1. 2010, 17:07 (UTC)

A co takhle se inspirovat starým dobrým Františkem Palackým, který - původem ze severomoravských Hodslavic - se označoval za "Čecha rodu moravského"? - Někdy je výše uvedené striktní označování osob dost postavené na hlavu, skora až na palici: myslím, že kdyby někdo řekl Jožkovi Černému nebo Martinovi Hollému, že jsou čeští lidoví zpěváci, tak ho ta Moravská Slovačiska prohodí oknem... Asi by to chtělo používat víc rozumu a nedržet se tak stroze pravidel (jakých vlastně? Kdo je určil?) - Je Freud, původem z Příbora, kousek od těch Palackého Hodslavic, Moravák (tam se narodil), Čech (dnes se tomu říká - s prominutím, fuj - Česko), Němec (rodina mluvila německy), Žid (to vskutku byl, ale asimilovaný), Rakušan (narodil se v rakouském mocnářství, posléze žil ve Vídni)? Tahle diskuse asi nebude mít konce, ale přimlouvám se za určité rozvolnění přinejmenším v těch případech, kdy - jako konkrétně u Janáčka - je moravanství konkrétního člověka základním a určujícím faktorem jeho tvorby a života vůbec. Varan 15. 1. 2010, 20:23 (UTC)

Absolutně souhlasím! --88.100.30.6 16. 1. 2010, 02:05 (UTC)

Trochu oleje do ohně: na závěr svého života byl Janáček příslušníkem úředně uznávaného národa československého, účelově vytvořeného, aby v ČSR přečíslil Němce a Maďary.--Petr Karel 15. 1. 2010, 17:40 (UTC)

Zde opravdu bude fungovat jen parafráze dnes již klasického výroku: „Zdrojovat, zdrojovat, zdrojovat.“ Není důležité, co si myslí wikipedisté, dokonce není ani důležité, na jakých základech své domněnky staví, důležitá jsou tvrdá fakta. Rozhodné vždy bude co říká patřičná a důvěryhodná literatura. Rozebírat tu tedy, kdy a za jakých podmínek uvádět, že je někdo Čech, Moravan, Bavor či Benátčan nemá smysl. --Reaperman 15. 1. 2010, 20:34 (UTC)

Dovoluji si oponovat poslední větě: diskuse má smysl vždycky, od toho je diskuse. - K předchozímu: která je ta patřičná a důvěryhodná literatura? Většinou stojí-li jeden názor proti druhému, lze oba podepřít řadou titulů z per autorů zvučných jmen. Varan 15. 1. 2010, 21:12 (UTC)

Jestliže se ani řada zvučných jmen, odborníků, neshodne, tím pádem to tuplem nemohou rozhodnout wikipedisté. Dodržujte NPOV, řiďte se jeho zásadami, používejte věrohodné zdroje, to je princip na kterém se Wikipedie staví. Samozřejmě chápu, že diskutovat opakovaně pořád o tomtéž je jednodušší a nevyžaduje žádné zvláštní úsilí, na rozdíl od práce se zdroji. :-) --Reaperman 15. 1. 2010, 21:23 (UTC)

Chápu, že byrokracie je jednodušší, než vlastní uvažování ;-) --88.100.30.6 16. 1. 2010, 02:05 (UTC)

Odkazy na platná pravidla zde jsou, po 20 kB textu se diskuse dostává do osobní roviny, a proto:

Wikipedie není diskusní fórum, respektujte to, prosím. Děkujeme za pochopení.

--Milda 16. 1. 2010, 09:08 (UTC)

Aby ten výčet pravidel byl opravdu kompletní a aby zde byl podpořen zdejšími pravidly i názor naší protistrany, uvádím ještě jedno pravidlo: Wikipedie:Nevšímejte si žádných pravidel. To především proto, abych kontroval dogmatickému přístupu Reapermana a Kacire. Palu 16. 1. 2010, 14:28 (UTC)

Nemělo by být toto pravidlo, cituji: využívejte zdravý rozum a přirozený cit, nadřazeno ostatním pravidlům? A podle zdravého rozumu je Janáček Moravanem.

Milda:Proč ta diskuze nad moravskou národností vadí? Já myslel, že wikipedie je komunitní projekt, nad kterým se diskutuje. Ne že má pár lidí patent na rozum a pokud se jim někdo vzepře, zakáže se diskuze (tím spíš na diskuzní stránce "Pod lípou" :-D ). 89.103.133.153 17. 1. 2010, 00:51 (UTC)

Chci to ze své strany uzavřít pslední poznámkou na adresu (především) Reapermana: kdyby se lidstvo řídilo tím, že je třeba se řídit jen danými pravidly, dodnes máme Zemi placatou. Varan 17. 1. 2010, 09:23 (UTC)

Nechci nikomu brát právo cítit se Moravanem, ale většinový názor je ten, že Moravan je zemská identita a Moravané i zemští Češi jsou příslušníci českého národa. Pouze menší část Moravanů to cítí jinak. Prostě většinové mínění je to, že moravská národnost neexistuje - je jen moravská zemská identita, kterou nikomu nikdo nebere. Nevidím důvod, proč se přizpůsobovat menšině. Koho zajímá, že Feuerbach byl bavorský filosof, Marx židovský filosof, Kant pruský filosof, Leibniz saský filosof? Rozumný člověk očekává informaci, že šlo o německé filosofy. Ano Janáček byl Moravan stejně jako Kant byl Prus, ale zdravý rozum velí označit ho za českého skladatele. Adam 27. 1. 2010

citace monografie

Nejsem moc kovaný v šablonách referencí. Potřebuji citaci monografie, Květeny ČR, kdy editor Květeny a tedy i autor je někdo jiný než autor dílčí kapitoly, asi takto: Chrtek J. (2000): Plantaginaceae Juss., in Slavík B. (ed.): Květena České republiky, vol. 6, Academia, Praha, p.:529-549. Lze na toto nějak použít šablonu citace monografie, nebo mám použít citaci periodika, i když to není periodikum? Díky.--Don Pedro 14. 1. 2010, 10:14 (UTC)

Nedá se použít {{citace sborníku}}? JAn 14. 1. 2010, 11:39 (UTC)

Ano, tak to udělám, přesně toto potřebuji: "Šablona pro generování citací samostatných příspěvků různých autorů v rámci monografie". Díky--Don Pedro 14. 1. 2010, 12:05 (UTC)

Staré fotografie obcí z jejich stránek

Ahoj, dobrý den, myslíte, že by bylo vhodné loadovat na commons fotky, které jsou nějak určené (datum focení, rok na fotce, ...) stářím tka, že by už mohli být nahratelné na commons? Je potřeba k nim také OTRS někoho z té obce a nebo by mělo stačit nahrání fotky s tím, že je PD-old?--frettie.net 14. 1. 2010, 14:08 (UTC)

• No, obecně, pokud bude prokázáno, že

• autor je již 70 let po smrti,
• nebo pokud není znám autor (tj. na webu obce je něco jako "anonymní autor", "neznámý autor") tak uplynulo70 let od zveřejnění nebo pořízení fotky

tak proč ne. Takže u anonymních děl bych se teoreticky dají použít fotky z r. 1939, u děl u nichž je znám autor, tak musel umřít nejpozději v r. 1939 (a to se asi u obecních webů zjišťuje těžko, tam max. bude něco jako "Naše náves ve třicátých letech od Franty Nováka).

Další věc je, že sice na webu autor nebude uveden, ale webmaster/ starosta/ někdo z radnice ho zná, takže to není anonymní dílo, a tím pádem bych se radši sichroval tím, že bych jim stejně napsal maila, a odpověď bych radši archivoval v OTRS.

Prakticky, je tu ještě problém s § 28 Autorského zákoníka, podle něhož, "Tomu, kdo poprvé zveřejní dosud nezveřejněné dílo, k němuž uplynula doba trvání majetkových práv, vznikají takovým zveřejněním výlučná majetková práva k dílu takto zveřejněnému" a ta trvají 25 let.A publikace fotky na webu bude zveřejnění díla.

Závěr - bohužel v 99% případů bude třeba OTRS.

--Yopie 14. 1. 2010, 23:19 (UTC)

Díky za vyčerpávající info, právě proto jsem se ptal, párkrát jsem teď na nějaké takové narazil, tak mě to tak napadlo. Ještě pár let teda počkáme. :)--frettie.net 16. 1. 2010, 01:21 (UTC)

sjednocení názvů

Mám problém se zmatkem v botanických termínech. Existuje článek tyčinka (botanika), kalich (část květu), koruna květu, prostě každý pes jiná ves a mě dělá problém, že si nikdy nepamatuji, pod čím to či ono zrovna je a je to opruz, musím to hledat, dělám chyby a pak to opravovat (zbytečná editace) atd. Navrhuji, aby se podobné termíny sjednotily na název vždy s názvem (botanika) v závorce, aby to bylo všude stejné a člověk s tím neměl tyto potíže. Tedy chtěl bych přesun na kalich (botanika), koruna (botanika) a další podobné věci už by se zakládaly jen takto a ne jinak. Mohl bych to přesunout sám, ale rád bych k tomu měl souhlas jiných a hlavně bude třeba bot, který opraví přesměrování a původní umístění se následně smaže. Proto to sem píšu.--Don Pedro 19. 1. 2010, 10:20 (UTC)

Klidně to přesuň. Unifikace těmto tématům jistě prospěje. Jinak oprava odkazů nebude potřeba, prostě tam jenom nechej přesměrování a každý se dostane tam, kam má.--Sevela.p 19. 1. 2010, 10:31 (UTC)

Dobře. snad nebodou dvojitá přesměrování.--Don Pedro 19. 1. 2010, 10:59 (UTC)

Dvojitá přesměrování by měli do 48 hodin opravit roboti. --Jvs 19. 1. 2010, 11:34 (UTC)

Dvojitá přesměrování lze zkontrolovat zde, a všechna "přesměrování" napřímit na nový primární název. --Kacir 19. 1. 2010, 11:39 (UTC)

Provedl jsem.--Don Pedro 19. 1. 2010, 11:54 (UTC)

obrázek

Zdravím, provďte někdo commons transfer těchto dvou souborů:

http://de.wikipedia.org/wiki/Datei:Jan_Kohout_-_PD-USGov.JPG http://de.wikipedia.org/wiki/Datei:UNGA_2009_-_Secretary_Clinton_Meets_With_Czech_Republic_Foreign_Minister.jpg

Licence je klasická "{{PD-USGov}}" (díla americké federální vlády), ale německá wiki je neumí zpracovat.

Proto si prosím pospěšte, než to tam zase smáznou... Děkuju

PS: Ještě k tomu přidejte tento soubor z flickru http://de.wikipedia.org/wiki/Datei:Ladislav_Míko.jpg Opět děkuji --77.48.153.172 19. 1. 2010, 11:39 (UTC)

Nahrál jsem dva obrázky, ale nyní se zdá, že je daná licence neslučitelná s Commons. Takže budou s největší pravděpodobností smazány. --Kacir 19. 1. 2010, 12:59 (UTC)

Tomu nerozumím...Proč je licence neslučitelná s Commons? I přímo u toho obrázku na Flickru je napsané, že je PD. Na Commons pak stačí jenom vložit {{PD-USGov-State}}.--Sevela.p 19. 1. 2010, 17:28 (UTC)

Licence byla v pořádku, ale na obrázky byl zbytečně a chybně puštěn Flickrreview bot, který slouží ke kontrole obrázků z Flickru licencovaných pod CC. --Mormegil ✉ 19. 1. 2010, 21:46 (UTC)

"Oba soubory se ale zachovaly na německé wikipedii, takže není problém je na commons poslat znovu: http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei:Jan_Kohout_-_PD-USGov.JPG&filetimestamp=20100119113545 http://de.wikipedia.org/wiki/Datei:UNGA_2009_-_Secretary_Clinton_Meets_With_Czech_Republic_Foreign_Minister.jpg tak, směle do toho... budu ráda, protože potřebuji tyto články funkční do školy..."

Směle do toho? Editovat a nahrát obrázky může každý, i Vy... Wikipedie:EsO --Kacir 20. 1. 2010, 11:42 (UTC)

Ale nemůže. Fredyho raději k odvaze nahrávat obrázky nepovzbuzujte, má jí až moc. --Mormegil ✉ 20. 1. 2010, 11:54 (UTC)

Předpokládal jsem, že to již není Fredy: „budu ráda...“, ikdyž samozřejmě pravděpodobnost zde byla, nikoli jistota. Obrázek jsem nahrál z Flickru prostřednictvím klasického formuláře, ve kterém byla i šablona pro Flickrreview bota, kterou jsem raději neodstranil s domněním, že bot licenci potvrdí. Takže, pokud se nemýlím, nic opětovnému nahrání obr. nebrání. --Kacir 20. 1. 2010, 12:02 (UTC)

Oba použitelné obrázky tam už jsou, včera jsem je obnovil. Soubor:Jan Kohout2009.jpg, Soubor:Clinton Meets With Kohout.jpg. --Mormegil ✉ 20. 1. 2010, 13:40 (UTC)

Díky. --Kacir 20. 1. 2010, 16:28 (UTC)

Informace o znaku zaniklé obce

Hledám informace o znaku obce, která již zanikla. Existuje v ČR nějaká instituce, která tato data shromažďuje, a na kterou bych se mohl s tímto dotazem obrátit? Díky za odpověď. --zipAcna 21. 1. 2010, 13:41 (UTC)

V které době obec zanikla? Doporučoval bych hledat ve vlastivědné a historické literatuře vydané do té doby (pokud nějaká je), navštívit příslušný oblastní archiv nebo se poradit s odbornými pracovníky v nejbližším regionálním muzeu. --Milda 21. 1. 2010, 13:52 (UTC)

Díky za odpověď. Špatně jsem to formuloval. Obec nezanikla, resp. nepřestala existovat. Po válce se rozpadla se, a připojila se k Aši jako její místní část. Jedná se o Vernéřov. Vím že znak měla, mám ho, ale rád bych znal jeho pravé barvy. Muzea v okolí jsem již bezúspěšně kontaktoval. --zipAcna 21. 1. 2010, 16:12 (UTC)

• Zdravím. Věc se má tak, že v dostupné literatuře žádný erb u Vernéřova není uveden. Obecně, erby (tj. barevné) měly jenom města a městyse. Vsi erby neměly, měly však pečetě, které mohly připomínat erb, ale protože se jednalo o "obecní razítka", tak z povahy věci barvy nepotřebovaly a ani je neměli. Tj. asi máte v držení otisk obecní pečeti, na které jsou nějaká znamení (tipnul bych si hornické nářadí) a může tam být i štít, ale protože jde o "razítko", tak barvy nebyly nikdy stanoveny. --Yopie 21. 1. 2010, 19:28 (UTC)

Zdravím. Díky. Máte pravdu v tom, že znak obsahuje hornické nářadí. Težilo se tam. Pokud se jednalo jen o počeť vážně nevím. Znak který mám já kdysy barvy evidentně měl, ale ty se již ztratili. I tak děkuji všem za pomoc. --zipAcna 22. 1. 2010, 16:14 (UTC)

Kategorie rodáků

Měl by někdo něco proti kategorii "Rodáci z xxxx", popř. "Narození v xxxx"? Kdysi tady bylo Wikipedie:Hlasování o smazání/Kategorie:Lidé podle měst v Česku, a to kvůli absurdnostem, které vznikaly např. zde. Kategorie rodáků je však IMHO dostatečně jednoznačná a jasná, dokonce v onom hlasování několik lidí takovéto kategorie navrhlo. Takže byl by někdo proti? Máme tady sice seznamy, jenže seznamy nepostihnou vše... --Daniel Baránek 21. 1. 2010, 18:21 (UTC)

Jo a na en Wiki to tak mají ;) A nejen na ní, viz en:Category:People from Prague a její interwiki. --Daniel Baránek 21. 1. 2010, 18:23 (UTC)

No s tou jednoznačností to asi není úplně pravda. Zvláště u těch mladších ročníků. Sice některá obec může hrdě prohlašovat že je to místní rodák ale on se ve skutečnosti narodil v porodnici v okresním městě. --Jowe 21. 1. 2010, 18:26 (UTC)

Já jsem se taky narodil v porodnici v jiném městě a neznamená to, že jsem jejich rodák. Člověk je rodák tam, kde je od narození doma. Palu 21. 1. 2010, 18:32 (UTC)

S tím souhlasím. Jenže místo narození u osob udávané na wiki někdy bývá " kde je člověk od narození doma" a někdy místo narození podle rodného listu, což bývá sídlo porodnice. Právě tato nejednoznačnost mě od takové kategorizace spíše odrazuje. --Jowe 21. 1. 2010, 18:40 (UTC)

s ed. konfliktem: Rodiště je definováno celkem jasně. Není to místo narození, ale místo trvalého bydliště matky v době narození dítěte. Takto to definují sociologové, pokud se nepletu. "Místo narození je v některých zemích určováno podle místa bydliště matky nebo podle místa, kde je dítě přihlášeno prvně k pobytu." [2]; "místo narození (bydliště matky v okamžiku narození)" [3]. A jistě by se daly najít i jiné příklady. Ano, v občance je sice "místo narození" porodnice, ale není to jediná možná definice. Pokud přijmeme rozumnější definici (bydliště matky), pak problém, který zmiňujete, zcela odpadá. --Daniel Baránek 21. 1. 2010, 18:44 (UTC)

Nejsem vůbec proti této kategorizaci, ale nejdříve se myslím, že by se to mělo doplnit do Wikipedie:Kategorizace lidí#Podle místa a protlačit ten návrh na doporučení. V opačném případě si myslím, že bude docházet ke zbytečným diskusím o smazání a jiným táhlým diskusím. Taky si myslí, že by mělo být přesně vymezeno, jaká sídla mohou mít takovouto kategorii (5000 a víc obyvatel, "města", "statutární města" nebo jiné kritérium, které by omezilo vytváření kategorií pro vesnici Horní Dolní se 150 lidmi a jedním enc. významným člověkem).--Sevela.p 21. 1. 2010, 18:58 (UTC)

Třeba kritérium "kategorii má smysl zakládat, pokud se v ní bude nacházet alespoň 5 lidí"? Podle velikosti sídla bych to neomezoval. I v Horní Dolní se může narodit spousta enc. významných lidí. Navíc ona Horní Dolní sice dneska může mít jen 150 obyvatel, ale kdysi před vyhnáním německých spoluobčanů mohla mít obyvatel třeba 3000. --Daniel Baránek 21. 1. 2010, 19:32 (UTC)

@Daniel Baránek: Vůbec nejde o definici ale o dostupnost zdrojů. U většiny osob nalezneme jen jeden údaj. A jestli je to skutečné rodiště (trvalé bydliště matky), či sídlo porodnice, v mnoha případech můžeme jen odhadovat. --Jowe 21. 1. 2010, 19:18 (UTC)

Tento jediný údaj je zpravidla právě bydliště matky. Ostatně pokud je jen jeden údaj, tak v čem je problém? Problém by nastal, kdyby údaje byly dva. Nevytváříš tenhle problém náhodou tak trochu uměle ty? :) --Daniel Baránek 21. 1. 2010, 19:32 (UTC)

Jak víš že zpravidla ? Ale ikdyž je něco zpravidla tak může existovat dost případů kdy je to přesně obráceně. Četl jsem kdysi autobiografii Vladimíra Růžičky kde říká že od narození žil v Litvínově, ale narodil se v Mostě jelikož v Litvínově nebyla porodnice. A všude je údáván údaj o narození Most. A kolik takových případů kde je to obráceně než "zpravidla" je ? Nevytvářím žádný problém, pouze reaguju na tvoje slova: "Kategorie rodáků je však IMHO dostatečně jednoznačná "... Ja říkám není jednoznačná. --Jowe 21. 1. 2010, 19:53 (UTC)

OK, tak tedy takové případy jsou, nicméně není problém, abychom my pro potřeby Wikipedie (tj. pro jednoznačnou kategorizaci) prostě jednoduše a jasně stanovili, že rodiště = bydliště matky. Ostatně i u Růžičky bydliště matky, jak vidím, znáš. Není to tedy až zas takový problém, jak ses snažil naznačit ;) --Daniel Baránek 21. 1. 2010, 20:26 (UTC)

Ale tak stanovit si to samozřejmě můžeme. Jenže problém je v tom že nebude dostatek zdrojů abychom věděli že udávané místo je skutečně bydliště matky nebo je to místo porodnice. Že to tak bývá zpravidla neznamená že je to tak vždy. Spousta lidí udává v různých dotaznících a životopisech místo narození porodnici no a z toho pak čerpají zdroje ze kterých pak čerpáme my. Problém to není pokud nebudeme lpět při kategorizování na přesnosti a ověřitelnosti. Mě osobně se kategorizování bez zdrojů nelíbí... Mimochodem kam by jsi šoupnul toho Růžičku ? Mezi mostecké nebo litvínovské rodáky ? --Jowe 21. 1. 2010, 22:24 (UTC)

A co takhle něco mezi? "Rodné město se pro účely Wikipedie definuje jako momentální místo bydliště matky, čili domov novorozence, nikoliv přesné místo narození, za kterým musela případně matka cestovat. Pokud je znám jen jeden údaj, u kterého není specifikováno, zda jde o rodáka dle rodného listu nebo rodáka dle naší definice, použijte bez problémů tento bez dalšího zkoumání." Nebo něco podobného? Palu 21. 1. 2010, 23:41 (UTC)

Obdobný problém řeším tady (viz hlavně moji poslední repliku). Byl (a stále jsem) přesvědčený, že rodiště je (a mělo by být i na Wiki) to, co je v rodném listě a občance. Problém je starý 60–100 let, tedy od doby, kdy se (i na vesnicích) přestalo rodit doma. Psal jsem o tom proto, že jsem se zde už setkal s „revertační válkou“ ohledně míst narození, kde se jednalo právě o „boj“ mezi porodnicí a bydlištěm. Ale hlavně chci přidat svůj pohled na kategorie na en-Wiki i na Commons na „People from…“ – já to vždycky chápal spíš jako působiště nebo místo, kde ten člověk dlouho (nebo u žijících dosud) žije. Z toho pohledu by mohla být osoba i ve více takovýchto kategoriích. U některých umělců má aktuální působiště určitě vliv na tvorbu… --Gumruch 22. 1. 2010, 00:53 (UTC)

Ano, rodné město je podle mého názoru něco víc než místo narození. Já se rozhodně jako Slánský rodák necítím. Se Slaným máme společného jen to, že má porodnice byla dočasně zavřená a matka tak musela jet do jiné. Pokud bych byl nedej bože někdy slavný a někdo napsal na Wikipedii, že jsem slánský rodák, tak bych ho chodil strašit!!! (nic proti Slanému). Jinak s Vaším pojetím působiště bych určitě souhlasil. Jsou lidé, kteří významněji působili třeba na dvou místech a lze o nich říci, že jsou z jednoho i z druhého. Ale podle mě je to druhý problém. Palu 22. 1. 2010, 01:36 (UTC)

Pokud je rozdíl mezi rodným místem a rodištěm, mělo by to být IMHO zdůrazněné tady na Wiki celkově i v jednotlivých známých případech, kde by mohlo dojít k omylu čtenářů – encyklopedie by měla být přesná a nezavádějící. Pokud by tedy nakonec zvítězilo udávání onoho „sociologické rodiště“ (tedy rodného místa?), byl bych pro, aby se neuvádělo do úvodní závorky (tu bych nechal radši jen s datem), ale jen do (případné nové) kategorie a do textu, např. na začátek biografie větu Pochází z … (což jde mylně interpretovat i jako místo narození, ale už mi to nepřipadá tak matoucí).
Ještě bych přidal, že určité kategorie existují; např. Kategorie:Osobnosti Slezska je celkem správně uvozena větou Do této kategorie spadají osoby, které se ve Slezsku buď narodily nebo v něm působily a zapsaly se do jeho dějin, v praxi asi moc nejsou lidé, kteří se tam pouze narodili (třeba cestou) a jiný vztah k oblasti nemají, ti by tam IMHO být neměli. Spíš než pro podkategorie do Lidé podle měst v Česku bych byl tedy pro zřizování kategorií osobností podle oblastí jako je to v případě Slezska a např. Růžičku bych zařadil do Kategorie:Osobnosti Litvínova. --Gumruch 22. 1. 2010, 01:48 (UTC)

Je to ještě o chloupek složitější. Pokud matka nemá občanství České republiky, pak nemá novorozenec v rodném listu zapsáno ani její trvalé bydliště, ani adresu porodnice, ale adresu matričního úřadu. Jak potom ozdrojovat „rodiště“ ze dvou nezávislých zdrojů, to tedy nevím. Takže před zavedením nových kategorií bych byl opatrný, dokud někoho něco dobrého nenapadne --Luboš Pruner 22. 1. 2010, 05:54 (UTC)

Šablona Porodnice

Prosím podívejte se na heslo Jaromír Typlt, kde jsem zkusil informativní šablonu {{Porodnice}}. Myslíte, že její používání by bylo pro Wiki prospěšné? Doufám, že použitím u některých hesel bude zabráněno cyklickým změnám místa narození (porodnice <–> „rodné město“). Můj první text v šabloně je samozřejmě možné trochu modifikovat (chce to krátce a výstižně), bylo by i možné přidat parametr pro změnu textu, aby šlo udat např. „Narozen na cestě“ apod. Pokud bude shoda, šiřte dál, např. do Růžičky apod. --Gumruch 24. 1. 2010, 03:40 (UTC)

Mě se to líbí, ještě bych přidal parametr pro opačný případ nebo pro případ, že není známo, o které z míst jde. Palu 24. 1. 2010, 19:39 (UTC)

Ja bych ji nerozsiroval, protoze muze zpusobovat problem s pristupnosti textu clanku. Jde o graficky symbol, ktery neni vysvetlen v exportovane verzi. Problem je i s relevantnosti teto informace, podle meho nazoru je po informaci o "trvalem bydlisti matky v dobe narozeni" az druhorada, doplnujici. --Bonnifac 27. 1. 2010, 02:32 (UTC)

Spam z ukrajinské wiki?

Zdravím, přišel mi na e-mail vzkaz z uk Wikipedie, asi mě vítají, aniž bych tam cokoliv napsal ([4]). Setkali se s tím někdo?--Ben Skála 21. 1. 2010, 21:30 (UTC)

Ano, z nějaké jiné východní Wiki. Prostě tam ještě nemají zavedenou zásdau jako u nás, že se Welcome dává až po několika editacích. Dali ho prostě brzy po sjednocení účtu. Takže žádný spam, jen prostě jiný kraj jiný mrav... --Packa 21. 1. 2010, 21:37 (UTC)

(po editačním konfliktu) Zřejmě vítají už po založení účtu. K tomu u Tebe došlo na ukwiki 19. ledna ([5]). --Tchoř 21. 1. 2010, 21:38 (UTC)

Jo, díky, taky jsem si to pak uvědomil, tak se omlouvám, že tady plaším. Přišlo mi dneska několik spamů v azbuce plus tohle, tak jsem trochu nepřiměřeně zareagoval.--Ben Skála 21. 1. 2010, 21:45 (UTC)

Já osobně to za spam považuji. Čas od času se mi stane, že vlezu na některou wiki, kde jsem ještě nebyl, jen abych si tam něco přečetl. A hned mi robot posílá uvítací zprávu, která přijde i na mail. Je zbytečné mě vítat, považuji se za zkušeného editora. Když už na to musejí mít robota, což považuji za nevhodné, měli by ho aspoň naučit, aby podle SUL poznal, koho má smysl vítat. Ale nemám náladu to pokaždé vysvětlovat. --egg 22. 1. 2010, 08:22 (UTC)

Amt

Zdravím. Nevím jestli je to vhodné psát sem, ale nikde jinde mě to nenapadlo. Při překladu obce Tutow v Meklenbursku-Předním Pomořansku jsem narazil na správní členění. Landkreis je ještě srozumitelný, ale poté zde byla nižší jednotka Amt (tedy česky úřad). Jedná se tedy o klasický obecní úřad, i když zrovna tento (Amt Jarmen-Tutow) má pod sebou 7 obcí, nebo se jedná o nějakou německou specialitu. Podotýkám, že v tomto oboru jsem naprostý neználek, dělám to jen kvůli zamodření jednoho článku. S případnými tipy díky --Petr Losert 22. 1. 2010, 07:59 (UTC)

Viz de:Kategorie:Amt. Podle informací z článku soudím, že v tomto případě jde o druhou variantu, tedy Gemeindeverband jakožto specialita uvedených severoněmeckých zemí. Do češtiny bych asi přeložil jako "svazek obcí", v souladu s terminologií § 46 českého obecního zřízení. --Shlomo 23. 1. 2010, 21:31 (UTC)

Děkuji --Petr Losert 24. 1. 2010, 11:23 (UTC)

Za situaci okolo biodynamického zemědělství mohou správci

Pomineme-li paličatost pánů H11 a Vhubeného (doufám, že pánové omluví), domnívám se že za situaci okolo tohoto článku a o případnou arbitráž mohou hlavě správci samotní. Jde hlavně o to, že do sporu zasahuje hned několik správců najednou a článek se stále odemyká a zamyká. Problém ani není tak v tom, že se nedodržují pravidla, doporučení a úzy, ale v tom, že se správci nerespektují navzájem.

Správci by měli sebe sami navzájem respektovat a každému dát čas na provedení toho jeho řešení! Protože není úlohou správců, posuzovat a napravovat činnost jiných správců (to je úlohou komunity a komunita to dává vědět např. při „potvrzování“). Úlohou správců je projekt chránit a předcházet případným vyostřeným konfliktům.

Napadá mě snad analogie k paličatým pánům H11 a Vhubeného. V podstatě zde každý z účastnících se správců je do určité míry beranem, který nedovede respektovat toho druhého a nechat ho problém vyřešit. Pokud dojde k arbitráži, tak si myslím, že si její vznik mohou připsat na své triko i samotní správci.--Juan de Vojníkov 22. 1. 2010, 16:09 (UTC)

Výborně, Juane. Zajímalo by mne tvé řešení – každý jiný by oba kolegy už dávno bloknul. A ještě něco: v době, kdy se ve věci angažoval Postrach, jsem do ničeho nevstupoval. Článek odemkl Tlusťa. Pak jsem několikrát zasáhl, a sice tak, abych nemusel k stávajícím wiki sporům přidávat ještě další. Zamčení splnilo svůj účel. Obviňovat správce z toho, že se dva wikipedisti nedokážou dohodnout, že spolu dokonce ani nemluví, to si asi děláš legraci, viď? Jirka O. 22. 1. 2010, 16:26 (UTC)

Souhlasím s Jirkou O. Obviňovat správce z nekompetence v místě, kde dva správci aktivně zasahují do diskuze a předkládají návrhy řešení je s prominutím trochu mimo. Pokud se kdokoliv podívá do diskuze, uvidí že správci reagovali a že dosavadní stav není jejich chyba. --Wikipedista:BobM _d|p 22. 1. 2010, 16:32 (UTC)

... jsem téhož názoru, správci v tomto případě za nic nemohou ..., správce moc rád nemám, ale antisprávcovská paranoia také není řešením ... MiroslavJosef 22. 1. 2010, 16:34 (UTC)

Chtěl bych se na tomto místě správců zastat. Každý z nich jednal zcela individuálně a každý se snažil zcela osobitým způsobem celou věc nějak řešit. Tlusťa se angažoval na Nástěnce správců, kde jsem požadoval zásah a později jenom svůj názor potvrdil odemčením článku, Postrach článek zamkl, protože chtěl ukázat, jak si představuje věcnou diskusi, Jika O. se pokoušel určitým způsobem dělat prostředníka, což dělá velmi dobře a dostal ode mně slib, že přestanu revertovat. Právě proto, že si správců začínám vážit, uvažuji o tom, že žádost o arbitráž stáhnu, aby se nestalo právě to, o čem Juan de Vojníkov mluví. --Vbhubeny 22. 1. 2010, 16:46 (UTC)

Já si myslím, že správci neměli článek odemykat, dokud se s Vhubeným nedohodli na nějaké podobě článku, pokud jsou schopni s ním komunikovat. Představovat si že napíšu A4 abych Vhubenému vysvětlil že zvěrokruh nepatří do astronomie, na to opravdu nemám. Vem te si kolik na to Postrach spotřeboval času. A to je miniaturní spor v tom článku. Kdo mu vysvětlí , že přetažení cizojazačného seznamu externích odkazů z enwiky článku nic nepřináší, s tím stráví další 2 až 3 hodiny. Já se starám o spoustu článků a nejsem tu od toho abych Vhubeného a spol. neustále hlídal a přesvědčoval. Hodně štěstí přeju všem arbitrům , kteří s ním budou muset komunikovat.--H11 22. 1. 2010, 16:59 (UTC)

@H11: S tím zvěrokruhem to bude trochu složitější, astrologie a astronomie se vzláště ve starověku a středověku dost prolínali. Kromě toho byste se mohl více snažit diskutovat a respektovat protinázor (zvláště u takto kontroverzního tématu). --Wikipedista:BobM _d|p 22. 1. 2010, 17:04 (UTC)

@H11: Články nemají zůstávat dlouhodobě zamčené, nota bene před zavedenými editory. Podstatu vidím v tom, že vy, H11 (a teď odhlédnu od toho, zda máte či nemáte pravdu), se na jedné straně v článku angažujete, na druhé ne. A proto to nefunguje. Buďto vemte tu věc za svou, i za cenu vysvětlování, nebo buďte zdrženlivý vy, a počkejte. Takhle se tím zabývalo už x lidí a nic nevyřešili, protože jádro všeho leží mezi vámi dvěma. Hezký podvečer. Jirka O. 22. 1. 2010, 17:12 (UTC)

@Jirka O.: Takže myslíš , že je lepší článek nechat dlouhodobě (na české wiky u tak okrajového tématu i napořád) POV, pokud nemám sílu jen sám přepsat nebo hodiny debatovat z Vhubeným? Kdyby někdo, mimo těch tří , napsal že to podle něj POV není samozřejmě , že bych to nerevertoval a domluvil se s ním rozumě na pár řádcích. Myslím , že ochrana pravidel u článků je nejdůležitější prací wikipedistů i když nemají v plánu chyby okamžitě napravit. I zamčený článek upozorní čtenáře, že je v článku cosi v nepořádku, když tam {{NPOV}} nevydrží. Takže moje činnost svůj účel plní --H11 22. 1. 2010, 17:39 (UTC)

Dnes už nebudu mít bohužel čas, projdu někdy zítra celý ten zpropadený článek a podle jiných Wikipedií ho upravím. Máš ale spolu s kolegou Hubeným zákaz všech revertů :-), dokud se nedohodneme na detailech. Prozatím (do zítřka) moratorium. Jirka O. 22. 1. 2010, 17:44 (UTC)

A ještě P.S.: Wikipedie je i o komunikaci, nelze aby dva lidé spolu mluvili přes třetí osoby. Chápu, že tě třeba někdy něco unavuje, ale holt každý jsme jiný, někdo potřebuje i trochu osobnější přistup, ne ho nějak deklasovat (promiň mi to slovo).

Zvěrokruh patří do astronomie. Odpovídá ročnímu pohybu Slunce po ekliptice. --egg 22. 1. 2010, 18:35 (UTC)

To jsem jen zjednodušil do jedné věty tady kvůli diskuzi na jiné téma....koukni do diskuze u toho zemědělství v čem byl spor--H11 22. 1. 2010, 19:43 (UTC)

Slova v češtině pocházející z jidiš

Čau, co si myslíte tady o tom případu iw, opravdu přes to nejede vlak (srov. en, de, nl, kde to jde)? A nechcete ten článěk (o jidiš) někdo trochu rozšířit, aby nemusel na Wikcionář? Díky, --Jiří Janíček 22. 1. 2010, 18:45 (UTC)

Mně to vyhovuje, jak to je (co se týče užitečnosti i logiky), jsem proti přesunu i proti vymazání iw. --Gumruch 22. 1. 2010, 20:33 (UTC)

Já jsem pro zachování iwiki, argumenty Jiří Janíček popsal. Ale pokud se nepřidá alespoň nějaké pojednání, tak je to čistě slovníková záležitost. Na druhou stranu na Wikislovníku v tuto chvíli chybí jmenný prostor Výklad, bez kterého není přesun možný. Proto je potřeba buď doplnit nějaké encyklopedické informace, nebo s přesunem alespoň vyčkat. Palu 23. 1. 2010, 12:11 (UTC)

Za situaci okolo wikietikety mohou správci

Správci by měli být mnohem přísnější při nedodržování pravidel wikietikety bez ohledu nato, jestli se jedná o doktory, kandidáty věd, studenty univerzit a vysokých škol, nebo o obyčejné přispěvatele ze základním vzděláním nebo dlouholetou praxí v určitém oboru. Z mnoha případů je zřejmé, že správi tolerují neslušné chování akademiků mnohem více a přispívají tím ke zhoršení kvality diskusí, vzájemnému nerespektování, polarizaci a upřednostňování některých názorů před jinými.

Jedním z nejextrémnějších příkladů je například chování Formola v diskusi o biodynamickém zemědělství.[6] Tam nazval Formol správce Harolda nekompetentním a všechno mu prošlo, jako by se nechumelilo. Být Haroldem, tak bych mu za to napařil aspoň deset dní. Když si něco podobného nechají správci líbit, tak nezískají nikdy potřebnou autoritu a respekt u uživatelů. V tomto smyslu by správci měli být mezi sebou mnohem kolegiálnější. Zajímavá je také příčina sporu: Formol vytýká Haroldovi nekompetentnost, že článek zamkl, přičemž H11 zase správcům doporučuje, aby článek nenechali zamknutý.[7] Jak je vidět, i akademici si vzájemně odporují a nejsou tedy neomylní ve svých "vědeckých" názorech na různé věci. IMHO by se podle toho měli také chovat. --Vbhubeny 23. 1. 2010, 07:28 (UTC)

Jejda! Já bych spíš řekl, že tam kolega Formol provedl osobní útok na Vás.--Juan de Vojníkov 24. 1. 2010, 08:57 (UTC)

Když mi někdo řekne, že jsem samozvaný odborník tak v tom nevidím nic, co by se nedalo překousnout, protože tak často jednáme skoro všichni, včetně Formola, aniž bychom si to uvědomovali. Když ale někdo nazve druhého za "nekompetentním", protože situaci posuzuje jinak, než on sám, tak se IMHO jedná o opravdový osobní útok. --Vbhubeny 24. 1. 2010, 17:13 (UTC)

To, co požadujete, je za stávajících pravidel nerealizovatelné. Kdyby Harold Formola zablokoval, 1) jednal by ve vlastním sporu; 2) udělil by mu blok jako trest, nikoli ve smyslu ochrany projetu; 3) porušil by princip rovnosti na Wikipedii. Cituji: "Správci nejsou žádnou zvláštní autoritou, jsou rovni každému jinému uživateli, co se týče práv i zodpovědnosti." Wikipedie nemá vedení, pane Hubený, to jen navenek vypadá, že ano. Správci mají projekt chránit, nikoli vystupovat jako nějací diktátoři :-) Jirka O. 23. 1. 2010, 08:07 (UTC)

Souhlasím. Proto jsem také uvedl, že správci by měli být mezi sebou kolegiálnější a podobné útoky na svého kolegu považovat za osobní útok. Podívejte se, jak se na nástěnce správců, na podobné věci dívá Mercy.--Vbhubeny 23. 1. 2010, 08:58 (UTC)

Shrnutí k Biodynamickému zemědělství

Během stávající debaty o tom, jak vyřešit revertační války u Biodynamického zemědělství, jsem se dozvěděl: 1) že za situaci kolem Biodynamického zemědělství mohou správci, neboť se nerespektují navzájem; 2) že za situaci kolem wikietikety mohou správci, že by měli být přísnější; 3) že je absolutně nepřípustné, abych oběma stranám vyhrožoval blokem, když budou v revertování pokračovat. Dnes jsem půl dne strávil jenom Biodynamickým zemědělstvím :-) a opravdu by mne zajímalo, co by se mělo dělat, abych vyhověl všem stranám a byl tu klid :-) Jirka O. 23. 1. 2010, 20:08 (UTC)

Co synchronizovaný teroristický útok na všechny servery a úložiště kde se nachází obsah Wikipedie a ostatních projektů ??;-) Jedudědek 23. 1. 2010, 20:23 (UTC)

Je možná pravda, že jste strávil půl dne Biodynamickým zemědělství, neberte to ale jako nějakou zvláštnost. Autor tohoto článku mu věnuje pravděpodobně mnohem více času, než vy sám. Když pak přijde nějaký vandal, který mu nevěnuje vůbec žádný čas, aktivně se ani nechce podílet na vylepšení článku a jenom revertuje s oznámením, že o svých revertech nebude diskutovat a na své uživatelské stránce tento přístup ještě potvrzuje,[8] tak posuďte sám, jestli podobný přístup je v souladu s pravidly wikipedie. --Vbhubeny 24. 1. 2010, 06:15 (UTC)

Mně jen přišlo podivné, že snaha něco řešit má za následek, že si člověk ve čtyřiceti chvílemi připadá jako na planetě Mars :-) Je jasné, že nad tím trávíte svůj čas, to je i správné (nad "svými" články o římských císařích jsem to dělal také), a osobně jen doufám, že nám články nebudou v budoucnu přibývat tímto tempem a s těmito problémy. To by nám asi 25 správců nestačilo. Jirka O. 24. 1. 2010, 07:20 (UTC)

Nevím, co tím Marsem míníte, ale problém se správci je řešitelný. En:wiki, se svými třemi milióny články to také nějak musela řešit a nl:wiki s půl miliónem článků to také vyřešila. --Vbhubeny 24. 1. 2010, 07:27 (UTC)

Ono za tím obviňováním správců stojí jeden imho velmi nešťastný zvyk správců - totiž předpoklad dobré vůle i tam, kde zjevně není. Díky tomu se někdy chovají (chováte) jako správcoboti podle jednoduchého algoritmu - objeví-li se počínající revetrační válka, článek se zamyká (bez zkoumání, zda nejde o vandalizmus jedné strany - a např. VHubeného odstraňování šablony NPOV se tomu už hodně blížilo) a po nakupení dostatečného počtu slov v diskuzi (opět mám někdy pocit, že bez zkoumání obsahu - zcela nesmyslné bláboly mají stejnou váhu jako korektní argumenty) se článek opět odemyká. Ano, i toto je řešení - jenže imho by bylo vhodnější hovořit o "řešení", protože vede k tomu, že takovým kontroverzním tématům se normální člověk bude vyhýbat jako duševní zdraví ohrožující marné snaze. Jak asi dopadnou články o pochybných tématech po výlučném řádění jejich vyznavačů si snad představí i člověk nadaný jen malým množstvím fantazie... --Formol 24. 1. 2010, 15:59 (UTC)

Na druhé straně je předpoklad dobré vůle vyžadován, a běda chybí-li :-) V těchto věcech nevidím řešení, jen trpělivost. Myslím, že už jen z toho důvodu, že správci mají možnost blokovat, je tato věc dobře nastavena. Jinak bychom opravdu tíhli k silovým řešením i tam, kde by se vám to, Formole, třeba nelíbilo. Já sám přispívám přes pět let a byly tady mnohem horší situace, než je tahle. Nakonec se praktičnost a účelnost pokaždé prosadí. Jirka O. 24. 1. 2010, 17:40 (UTC)

@Formol. Jak asi dopadnou články o pochybných tématech po výlučném řádění jejich odpůrců si snad představí i člověk nadaný jen malým množstvím fantazie... --Vbhubeny 24. 1. 2010, 17:49 (UTC)

Pojem "odpůrce" je věcně naprosto mimo, u kontroverzních témat dotýkajících se vědy (různé para- a mimo- logie a přesahy metafyzických systémů do reality) existují vedle vyznavačů pouze skeptici vyžadující důkazy (což je, jen tak mimochodem, normální postup skutečných vědců). Takové články by skončili jako články popisující daný jev jako společenský fenomén, nikoliv jako články snažící se předstírat, že jde o něco víc než jen společenský fenomén. Tedy zcela v duchu toho, jak by měl encyklopedický článek vypadal.--Formol 24. 1. 2010, 18:04 (UTC)

Možná ano, možná ne. Všechno závisí na individuálním vědomí. Vy, jako skeptik a vědec, byste se pravděpodobně zachoval při psaní kontroverzního článku tak, jak to popisujete ve vašem příspěvku a vznikl by pravděpodobně NPOV encyklopedický článek. V praxi se ale najde velmi málo "odpůrců" s tímto sofistikovaným přístupem. IMHO také není účelem wikipedie, aby zde vznikaly "perfektní" články, ale články informativní. Je velký rozdíl mezi Encyclopedi Britannica, kterou píší odborníci v příslušných oborech a Wikipedií, kterou vytváří kdekdo, někdy i nekompetentní hlupáci, jak jim s oblibou říkáte. --Vbhubeny 24. 1. 2010, 19:03 (UTC)

Je konkurence související?

Patří konkurence do sekce Související články?

Aneb

• je ke Škoda Auto související Mazda, Ford, Seat?
• je k Budvaru související Pilsner Urquell, Staropramen, Velkopopovický kozel?
• je k České televizi související TV Nova, Z1, HBO?

atd...

— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 25. 1. 2010, 14:58 (UTC)

IMHO je právě tím, že je to konkurence ..., konkurence ja také souvislost ... MiroslavJosef 25. 1. 2010, 15:00 (UTC)

Podle mě jsou od toho kategorie, do souvisejících článků bych konkurenci dával jen v dobře odůvodněných případech (např. encyklopedicky významný soudní spor). --Formol 25. 1. 2010, 15:07 (UTC)

Jistě dané firmy spolu souvisí stejným předmětem svého podnikání ovšem v obecné rovině, ale myslím si, že oddíl Související články by měl vyjadřovat užší vztah k předmětu článku než obecnou souvislost, tedy např. v článku ČT1 by mohly být související články ČT2, ČT4, ČT24, tedy úžeji definovaná spouvislost, ale ne TV NOVA, Prima...TV JOJ, ...CNN, pak bysme totiž do souvisejících článků mohli vypisovat všechny firmy dané kategorie, což imho není smysl tohoto oddílu. --Kacir 25. 1. 2010, 15:11 (UTC)

Konkrétně výrobců automobilů (v příkladu) existuje nebo existovalo něco přes tisícovku[9], dávat ke každému všechny ostatní asi není to pravé ořechové a toto spíš supluje kliknutí na kategorii pod článkem. Ale třeba prostřednictvím šablony (užšího významu) na konci článku (např.: Výrobci osobních automobilů působící na Českém trhu, české pivovary, Televizní stanice v Česku) bych si to dovedl představit. Btw. ČT2/ČT4/ČT24 není k ČT konkurencí. Hidalgo944 25. 1. 2010, 15:20 (UTC)

???...Btw. ČT2/ČT4/ČT24 není k ČT konkurencí. Právě protože jsou dané programy v užším vztahu s ČT1 mohou být v daném oddílu, vypisovat celou konkurenci nelze (tady bych souhlasil s Eggem). BTW v doporučení u Souvisejících článků stojí: Obsahuje seznam článků, které s daným článkem podstatným způsobem souvisejí,...--Kacir 25. 1. 2010, 15:29 (UTC)

Určitě by takový seznam neměl suplovat kategorii, takže když je konkurentů celá řada, nevypisovat. Ale například pokud si v nějaké oblasti konkurují jen 2 velké firmy, klidně bych tu druhou do souvisejících napsal, pro čtenářovo pohodlí. --egg 25. 1. 2010, 15:16 (UTC)

Osobně bych celou sekci souvisejících článků zrušil. Pokud skutečně nějaký článek souvisí, má na něj být přímo odkaz z textu, kde je zároveň jasné, jak souvisí. Pokusím-li se od tohoto všeobecného názoru na související články oprostit a vyjádřit se přímo k této otázce, pak podepisuji eggův názor. --Tchoř 25. 1. 2010, 17:57 (UTC)

Podle mne bychom se měli držet en:WP:ALSO: spíš tuhle sekci držet minimální a nahrazovat to raději jinými prostředky, např. navigačními šablonami (u aut tedy hlavní značky automobilů).--Ioannes Pragensis 25. 1. 2010, 20:14 (UTC)

Souhlasím s Ioannem a uvedený guideline na en.wiki to myslím vystihuje více než dobře. Informace v sekci "související články" by neměly být duplicitní s navigační šablonou u kvalitních článků typu NČ, DČ by prakticky k takovéto sekci nemusel být ani důvod. Jinak i souhlas s Eggovým příkladem 2 dominantních firem.--Faigl.ladislav _slova^činy 26. 1. 2010, 00:41 (UTC)

Smazaný seznam českých Židů

Je/Dali byste prosím někdo někam na web obsah smazaného článku Seznam českých Židů, aby to info nepřišlo úplně vniveč, příp. šlo by poslat mailem? Díky... --Jiří Janíček 26. 1. 2010, 00:17 (UTC)

Dal jsem to na Wikipedista:Jiří Janíček/Seznam českých Židů. Šlo by to vytáhnout z archivu gůglu, ze starších dumpů a podobně, ale takhle je to asi nejsnazší. --Tchoř 26. 1. 2010, 00:27 (UTC)

Teď mne napadá, že by to tam jen tak viset nemělo, protože takhle přeplácnuto u toho schází informace o autorech, takže tam prosím dejte obratem šablonu {{smazat}} a on to někdo smaže. Díky za pochopení. --Tchoř 26. 1. 2010, 00:33 (UTC)

Super, děkuju. Ještě mě napadá: Kdybych to chtěl dát na web, tak k tomu ty autory přece stejně nepotřebuju, ne? Maximálně, pokud vůbec, je podle mě potřeba informace, že je to obsah, který byl kdysi v české Wikipedii, ale formálně asi ani to ne (?). (Je krom toho potřeba uvádět autory, když jde o text na uživatelské stránce? Jde mi o to, aby to někde bylo dostupné. Ale bylo by vhodnější, kdyby to bylo na stránce někoho z tvůrců - rád jim to přenechám, budou-li mít zájem (ale takhle je nemám ani jak oslovit). --Jiří Janíček 27. 1. 2010, 01:01 (UTC)

Obsah seznamu jsem kolegovi Janíčkovi zaslal e-mailem spolu s potřebnými informacemi a výše uvedenou podstránku pro nesplnění požadavků smazal. --Faigl.ladislav _slova^činy 27. 1. 2010, 02:21 (UTC)

Pseudověda & Feyerabend

Mohl by někdo nezapojený do Diskuse:Pseudověda Vhubenému vysvětlit, že Wikipedie skutečně není prostorem pro realizaci jeho originálních a neotřelých myšlenek. Mě až příliš často napadají v souvislosti s jeho "argumentací" (např. [10]) a chováním pojmy z psychiatrie a zoologie...--Formol 26. 1. 2010, 20:24 (UTC)

Pojďme vyřešit filmové šablony

Milí přátelé, přeji pěkný den. Máme tu tři šablony {{Šablona:Čsfd film}}, {{Šablona:Čfn film}}, {{Šablona:Imdb film}} a poměrně nově zrekonstruovaný infobox {{Šablona:Infobox film}} (práce Pana BMP z června 2009 oceněná Řádem kvalitní šablony), který všechny tři jmenované šablony zahrnuje. Dosud bylo, pokud vím, převažujícím zvykem dávat do infoboxu pouze odkaz na Imdb, odkazy na ČSFD a ČFN se dávaly do externích odkazů, i když je lze přidat i do infoboxu. Šablona Imdb film tak v podstatě nemá význam již dnes (budeme-li uvažovat, že všechny články o filmu mají infobox – zdaleka to tak není, ale snad s tím v brzké budoucnosti něco udělám) a myslím, že nic nebrání tomu přenést funkci dalších dvou šablon také na bedra infoboxu. Také by v infoboxu mohl vzniknout nový příkaz pro odkaz na oficiální web filmu. Stará krátká diskuse na toto téma je zde: Diskuse k šabloně:Infobox film#ČSFD. Jaký je váš názor? Díky za váš čas.--Ben Skála 27. 1. 2010, 01:10 (UTC)

Pokládám mazání za zbytečné, budete mazat, co klidně může sloužit dál --MiroslavJosef 27. 1. 2010, 05:58 (UTC)

Samostatné šablony čsfd, imdb a další jsou fajn, na tom bych nic neměnil. Co se týká šablony film a přidání dalších externích odkazů např. csfd a čfn, je to sporné vzhledem k jejich nevyrovnané informační kvalitě. Imdb je oproti nim opravdu dokonalý a jeho přítomnost v šabloně má smysl. Je zajímavé, že ani jiné jazykové mutace (en, de, pl) nemají odkazy na oficiální weby filmů. Bude to asi tím, že ty weby mají spíše propagační a zábavný charakter, a informační hodnota (opět ve srovnání s imdb) je nízká. Takže v zásadě nejsem proti modernizaci šablony film, ale není moc důvodů doplňovat další externí odkazy. --Ladin 27. 1. 2010, 07:21 (UTC)

Jako uživatel používám ČSFD zatímco na IMDB nechodím. Zajímají mne totiž názory českých diváků. Jejich vnímání filmu bývá tomu mému o hodně bližší než pohled diváka světového. --Tchoř 27. 1. 2010, 12:43 (UTC)

Předchozí reakce nejlépe charakterizuje využitelnost ČSFD - je to více sbírka názorů, než faktografických informací (a bohužel i u českých filmů). Vzhledem k pravidlu NPOV je proto pro wikipedii "využitelná" stejně omezeně, jako je omezená její faktografická hodnota. Stránky o filmech nepíšu, ale zasazuji se aspoň v této diskusi za zachování odkazů na informačně nejdokonalejší IMDB.--Petr Karel 27. 1. 2010, 15:18 (UTC)

A pak tu máte uživatele, kteří neumí anglicky. Palu 27. 1. 2010, 15:24 (UTC)

Můj názor je, že by odkazy pro tyto weby měly být pouze v sekci "Externí odkazy". Podle mě není vhodné ty odkazy dávat do infoboxů. Už proto, že jsou to všechno komerční weby, ale také kvůli tomu, že není jednoznačné, které odkazy tam dát, viz diskuse výše.--Sevela.p 27. 1. 2010, 16:31 (UTC)

Já jsem pro řešení, kdy se může anglicky nehovořící Čech dostat k informacím (byť třeba ne tak dokonalým jako IMDB). Můj názor je tedy takový: zjistit, který z českých nebo třeba i (všem srozumitelným) slovenských webů je nejkvalitnější z hlediska informační hodnoty, a ten potom použít jako druhý odkaz k IMDB. Tedy dát do infoboxu odkaz na IMDB + obecně nejkvalitnější český web. Je to sice diskriminační vůči zbytku, ale to je zase jejich zodpovědnost, zda jsou oni pro Wikipedii atraktivní (= zda mají valnou informační hodnotu). Palu 27. 1. 2010, 16:37 (UTC)

U stránek filmů je problém, že existují jen u větších filmů (tedy zdaleka to nemá většina filmů) a mám pocit, že když se řešil box Film, tak tam zaznělo, že samotné stránky jsou často přechodné a po nějaké době zaniknou (zde si nejsem jist, přece jenom už je to doba). K externím odkazům v boxu: například na en. Wikipedii šli obrácenou cestou a tam z boxu vymazali úplně vše (i IMDB). Naopak zařadit ČSFD do boxu dříve se také diskutovalo a vzhledem k tomu, že na to byl víceméně pozitivní ohlas (tedy pan BMP řečený Pupppenbenutzer si to tak vyložil), tak tam toto bylo přidáno. Jinak řád dostal BMP za komplexní vyřešení šablony a přidání/nepřidání jednoho ex. odkazu při posuzování nároku jednočlennou řádovou komisí nehrálo žádnou roli. --marv1N 27. 1. 2010, 16:54 (UTC)

Nadhodím další aspekt – spousta lidí infobox rychle přehlédne okem a nezaregistruje, že úplně dole v něm je nějaký odkaz. Po dočtení daného článku/hesla pak nevědí, kam jít dál, resp. nevědí, že onen odkaz, kam by rádi šli dál, je „někde uprostřed pravo“. Navíc, myslím si, že běžný čtenář daného hesla (ať už od toho, kdo na Wikipedii přišel poprvé po zkušeného Wikipedisty) čte text pochopitelně shora dolů a pokud je smyslem mu po dočtení článku nabídnout nějaké externí odkazy, kam by mohl jít dál a kde se dozví víc, tak přirozené místo pro to je na právě konci článku/hesla. Přesunutí onoho odkazu doprostřed stránky (který u delších hesel už může být odscrollovaný a tím pádem skrytý) se mi zdá (nejen co do webové použitelnosti) nepřirozené a vyvolávající určitou zmatenost. Hidalgo944 28. 1. 2010, 00:29 (UTC)

Pro zajímavost: biografie podle let narození a úmrtí

Inspirován Signpostem (a francouzskou verzí) jsem vytvořil graf počtu biografií na české Wikipedii podle roku narození a roku úmrtí příslušné osoby:

Graf počtu biografií na cswp podle let narození a úmrtí

Nemyslím, že by to mělo nějaký vrcholný význam, ale třeba to někoho zaujme. --Mormegil ✉ 28. 1. 2010, 17:09 (UTC)

Pěkné, nešlo by to udělat už od roku 1700? --Lenka64 28. 1. 2010, 17:46 (UTC)

Jasně; ale než každému dělat vlastní variantu, nechť si každý hraje dle svého: Grafítko (Ale jinak jste se docela trefila – do roku 1700 je to velmi řídká rovinka, ale kolem toho roku se to začíná zvedat.) --Mormegil ✉ 29. 1. 2010, 22:26 (UTC)

Určitě zajímavé, alespoň víme v jakých ročnících máme méně článků. --Faigl.ladislav _slova^činy 28. 1. 2010, 21:53 (U

žádost o podání hlasu

U hesla telepatie se v diskusi hlasuje o podobě prvního odstavce hesla. V rámci objektivity a podpory dobré věci Vás žádám o podání hlasu a vyjádření. Děkuji Vám za účast a nezávislý úsudek. http://cs.wikipedia.org/wiki/Diskuse:Telepatie#Hlasov.C3.A1n.C3.AD -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) 94.74.204.239 (diskuse)

Překlady z encyklopedie Citizendium?

Ahoj, při pročítání článku o Jimbovi jsem se po chvíli dostal na článek o "konkurenční" encyklopedii Citizendium. Článků je tam sice oproti en verzi hrstka, ale za to jsou kvalitně zpracované. Jaký je názor na překlady z této encyklopedie? Už jsem koukal na licenci a wikipedie i citizendium mají stejné licence (Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0).--Slfi 29. 1. 2010, 20:47 (UTC)

Pokud jede pod CC-BY-SA, pak by to imho mělo být v pořádku. Akorát je tedy potřeba uvést autory (odkazem na jejich historii?). --Harold 29. 1. 2010, 20:52 (UTC)

No ohledně uvádění autorů by to šlo udělat podobně jako u překladů z jiných wiki - šablonou s číslem revize (stačilo by vytvořit jen mírně upravenou kopii stávající šablony, protože Citizendium jede na stejném systému), spíš mi šlo o to, jestli není nějaký jiný problém, protože jinak by se tam odtud asi překládalo a zatím jsem tu na takový překlad nenarazil?--Slfi 29. 1. 2010, 21:02 (UTC)

Mluvící Wikipedie

Ahoj, píšu sem, protože WikiProjekt Mluvící Wikipedie působí jako mrtvý a protože věc, s kterou potřebuji poradit je poměrně důležitá, co se vzhledu článků týče. Dostal jsem nápad namluvit některé články po částech, ne jako celek. Stávající šablona namluvený článek je podle mne však pro tento účel svojí velikostí nevhodná. Zvláště pokud takových šablon bude v článku třeba pět. Chtěl bych se proto poradit, zda by nešla pro tento účel využít šablona audio umístěná v nadpisu (jako zde). Nebo zda je případně lepší vytvořit menší rámeček (jako u šablony namluvený článek), ve kterém bude třeba nápis Poslechnout si tuto část článku., nebo vytvořit nápis kurzívou přímo pod nadpis dané části třeba ve znění: Tuto část článku si můžete poslechnout.? Díky za rady, --Ria 30. 1. 2010, 09:36 (UTC)

Já bych se zeptat, proč ty namluvené části nemůžeš spojit do jedné nahrávky?--Juan de Vojníkov 30. 1. 2010, 10:16 (UTC)

Podle mne, když to bude po částech, bude v tom lepší orientace. A ne každý si čte (poslouchá) celý článek.--Ria 30. 1. 2010, 10:33 (UTC)

A co uvést do šablony na které minutě a sekundě začíná ten či onen oddíl?--Juan de Vojníkov 30. 1. 2010, 10:41 (UTC)

To je dobrý nápad. :) Ale aby čtenář zase došel až k šabloně. Dát ji na začátek (u obsahu), či na konec? --Ria 30. 1. 2010, 10:55 (UTC)

No tak mohla by se na to udělat nová šablona. Ale to vskutku není dobrá otázka pro mě.--Juan de Vojníkov 30. 1. 2010, 11:02 (UTC)

:) Zkusím vytovořit novou šablonu, která se bude zobrazovat v článcích bez infoboxu napravo od obsahu, nebude tak zabírat místo v textu. Bude v ní buď uvedena stopáž s názvy kapitol, nebo odkaz na celistvou nahrávku i na jedntlivé nahrávky části, jsou li dostupné. Pokud má článek infobox tak by se mohl adát nakonec, nebo bod infobox. --Ria 30. 1. 2010, 12:28 (UTC)

Myslím, že to celé nemá zde opodstatnění, neboť jediná změna v textu znamená neaktuální informaci v audiu. Jak a kdo bude kontrolovat NPOV? To jde např. na Wikisource, ale tady myslím nikoliv.--DeeMusil 14. 2. 2010, 23:25 (UTC)

Opodstatnění to samozřejmě má, poněvadž ne všichni lidé jsou schopni číst klasický text a ne všechny situace jsou k tomu vhodné. NPOV se dá kontrolovat např. tak, že se budou namlouvat jen dobré články. Palu 14. 2. 2010, 23:47 (UTC)

To je opravdu například, neboť např. Komunismus dobrým článkem byl, ale zrovna teď to vypadá na revertační válku..., takže to opravdu není to pravé ořechové. Spíše bych navrhl generovat audio robotem, technologie na to již přeci máme.--DeeMusil 15. 2. 2010, 00:08 (UTC)

A kvůli lidem, kteří nemohou číst klasický text, a používají čtečky nebo jiná alternativní výstupní zařízení, bychom se měli snažit obsah Wikipedie maximálně přiblížit (audio nahrávky pomohou jen někdy a jen v některých případech). Bohužel zatím spíš sleduji, že kvůli všemožným grafickým parádičkám se přístupnost pro handicapované uživatele spíše snižuje, a bylo by vhodné tomu věnovat pozornost. --Reaperman 15. 2. 2010, 00:05 (UTC)

Hlasování o obsahu článku na základě popularity wikipedisty

Před dvěma dny bylo založeno hlasování o obsahu článku telepatie, které IMHO porušuje zcela hrubým způsobem základní princip fungování wikipedie, stanovený v PRAVIDLE 3 - Wikiproces a diskuse editujících je mechanismus rozhodování o jejím obsahu. Toto pravidlo bylo podle mého názoru hrubě porušeno založením hlasování o obsahu, kde se o obsahu podle mého názoru rozhoduje podle návodu:„Vezmi jednoho populárního wikipedistu, postav proti němu nepopulárního, v návrhu populárního uveď text, který chceš prosadit, v textu nepopulárního zabuduj faktické nedostatky ve formulaci a začni hlasování co nejrychleji. Výsledek je zaručený. Většina podpoří vždycky populárního wikipedistu, protože obsah hraje při hlasování zcela podřadnou roli.“ Sdílí komunita můj názor? --Vbhubeny 30. 1. 2010, 10:22 (UTC) (přeformátoval --Tchoř 30. 1. 2010, 10:38 (UTC))--Vbhubeny 30. 1. 2010, 10:52 (UTC)

Bylo by lepší používat termín "Wikipedista", nikoliv "diskutér", Wikipedie je totiž encyklopedie, nikoliv diskusní prostor. To že tu věci nefungují dokonale je fakt, to je přirozená dynamika společnosti. Proto například bylo změněn HoS na DoS.--Juan de Vojníkov 30. 1. 2010, 10:40 (UTC)

Komunita váš názor (13 pro eggův názor, 3 pro přidaný od IP 94...., 0 pro Váš) momentálně nesdílí, smiřte se s tím, že článek směřuje jiným směrem, než je vaše představa. Hlasování v případě neschopnosti dosáhnout konsensu na základě diskuze je IMNSHO vhodné, pořád lepší, než mít neustálou revertovací válku mezi "telepaty" a "skeptiky". S pozdravy --Petr Losert 30. 1. 2010, 11:18 (UTC)

Svojí představu o článku jsem vyjádřil hlasem pro 94... . Sám nejsem žádným odborníkem v tomto oboru a vůbec jsem nedal svolení, aby byla moje rozpracovaná formulace druhé věty převedena do hlasování. S první věto už vůbec nesouhlasím, takže je pro mně velmi uspokojující, že to wikipedisté respektují a pro můj návrh nehlasují.--Vbhubeny 30. 1. 2010, 12:18 (UTC)

No jestli si myslíte, že to je jediný důvod, proč nehlasovali pro váš návrh, budiž.... --Petr Losert 30. 1. 2010, 12:20 (UTC)

Nakladatelství v Česku

Abych předházel pravděpodobným problémům , mám v plánu sloučit všechna encyklopedicky nevýznamná nakladatelství z Kategorie:Nakladatelství v Česku a další co naleznu do souhrného článku Nakladatelství v Česku. Jednotlivé články jsou v postatě katalogové záznamy, stojící na katagolových záznamech nebo na informacích co o sobě sami nakladatelství uvádějí. Bez dalších zdrojů se nemouhou teoreticky stát plnohodnotnými články (tkzv. věčné pahýly) a proto bych je do plnohodnotného článku sloučil. Považuji to pro Wikipedii za nejlepší řešení. Více například dřívější problémy Nakladatelství Psyché a nyní Nakladatelství Aldebaran--H11 31. 1. 2010, 16:12 (UTC)

Já jsem spíše proti, mnoho nakladatelství je dostatečně významných, aby si zasloužily vlastní článek a nechtěl bych se dopracovat k praktikám na enwiki, kde se podle mě nadmíru slučují články. A zase mít někerá nakladatelství (t významná) p samotě a jiná pospolu, to mi přijde divný. No já nevim. --Vojtech.dostal 31. 1. 2010, 16:17 (UTC)

Jednoznačně podporuju, je to dobré řešení. --Jowe 31. 1. 2010, 16:31 (UTC)

Pokud nebudou sloučeny i ty EV, tak je to v pořádku. (V článku mohou být u EV použity šablony jako {{Podrobně}}). Palu 31. 1. 2010, 16:41 (UTC)

Já "sloučím" "všechny", ale všem EV nechám i vlastní články přes {{viz též}} a zcela sloučené stránky nahradím redirecty samozřejmě, pokusím se jim ty 2NNVZ hledat (google,altavista do knihoven nepůjdu) , ale opravdu soudím že pro většinu ze seznamu neexistují (United Fans. etc. ). Samozřejmě bude možné při nalezení zdrojů opět článek vytvořit na místě redirectu...--H11 31. 1. 2010, 17:12 (UTC)

OK --Vojtech.dostal 31. 1. 2010, 18:37 (UTC)

Podporuji postup navržený H11. --egg 31. 1. 2010, 23:11 (UTC)

Chystal jsem se napsat články o některých nakladatelstvích/vydavatelstvích (mimochodem, bylo by záhodno to nemíchat do jedné kategorie anebo ji nazvat Česká nakladatelství a vydavatelství, podobně též zmiňovaný zamýšlený článek, nebo napsat dva) s produkcí relativně malou, leč o to zajímavější, unikátnější, důležitější, takže by mne zajímalo, jaká kritéria budou stanovena, abych se s tím nepsal zbytečně... Díky.
— Danny B. | diskuse | mail | přehled příspěvků | 1. 2. 2010, 00:47 (UTC)

To je dobrý nápad článek pojmenuji Nakladatelství a vydavatelství v Česku (podle toho jak bude článek vypadat se rozhodnu jestli to nebude nakonec seznam) (to jestli jsou česká, mají českou vlastnickou strukturu?...to by bylo složité a problematické), ale vrhnu se na to asi až 9.2.2010 mam těď moc práce....Jediné mé kritérium pro celkové sloučení do jednoho budou 2NNVZ podle EV, jsem přesvědčen, že je nejobjektivnější, tedy pokud jsem nepřehlédl specializované pravidlo na nakladatelství a vydavatelství (pro firmy).--H11 1. 2. 2010, 08:54 (UTC)

Prosba o překlad

Na IRC se obrátil kolega Pieter2 s prosbou o překlad článku o slovinském politikovi do české Wikipedie. Kdybyste měl někdo zájem, tak vizte odkaz. Bude vám jistě následně zavázán. Mne politika neoslovuje, takže se do toho nehrnu a pouze na jeho přání předávám žádodst dále, takže zamodříte mu Janko Prunk? --Chmee2 1. 2. 2010, 14:00 (UTC)

Já to teda vezmu za své a přeložím to. --Petr Losert 1. 2. 2010, 14:03 (UTC) Dokončeno, snad ve vyhovující kvalitě. S pozdravy --Petr Losert 1. 2. 2010, 15:07 (UTC)

heslo Involuce

Omlouvám se, ale ještě na csWiki neznám lidi, tak to zkusím tady .. v článku Předstojná žláza je odkaz na výraz Involuce. Výraz byl ale přesměrován na mat. výraz Geometrické zobrazení, což je už pouze o matematice - snad bych měl být rád, kdyby se mi zmíněná žláza, namísto degenerace, pouze zobrazovala :(. Autorka článku Bodlina i původce přesměrování Pajs od 08 nepřispívají, já už vůbec nejsem schopen s tím něco smysluplného provést, tak snad někdo tady pod lípou .. ? --82.113.40.115 1. 2. 2010, 16:47 (UTC)

Článek Involuce jsem předělal na rozcestník. Klidně ale můžete editovat s odvahou--Formol 1. 2. 2010, 17:48 (UTC)

Komunismus

Zdravím, prosím o zkouknutí hesla komunismus, rýsuje se revertační válka, a já bych raději preferoval konsenzus. Ioannes dle mě všechno nafukuje a pak natruc maže, zavání to vlastnictvím článku. Já už mám pocit, že konsenzus s Ioannem nemohu dosáhnout, prosím tedy o rozsouzení. Děkuji za případnou pozornost. S pozdravem --Elm 2. 2. 2010, 13:25 (UTC)

Ioannes udělal na článku nesporně hodně práce, přijde mi však, že ty dvě Elmovy věty by tam klidně mohly být. V článku o Ruské občanské válce jsem Machna a spol. taky uvedl. A zas tak nevýznamná ta "svobodná Ukrajina" nebyla. Ale nechci to rozsuzovat. Jirka O. 2. 2. 2010, 14:21 (UTC)

To je prosím pěkně především moje věta. Většinu jsem zformuloval sám, a to na Elmův podnět. Vůbec nejsem nevstřícný, naopak jsem rád, když mi někdo pomůže článek vylepšit. Ale další spor se vedl pouze o to, zda tam má být za zmínkou o Machnově záboru závorka "(tzv. Anarchistická Ukrajina)", kterou tam Elm přidává a já považuji za silně zavádějící, jelikož to vůbec nebyl ani žádný definovaný útvar, aby měl velké "A", ani to nebyla Ukrajina, jen její kousek, a také anarchistické to území bylo jen potud, že ho náhodou ovládaly anarchistické bojůvky - žádné volby tam anarchisté nevyhráli. Vzhledem k tomu, že s Elmem se nediskutuje zrovna snadno (viz zdůvodnění v editačním shrnutí "ale no tak, není podstatný váš názor co to bylo, ale to že jde o odkaz na zatím neexistující článek, který bude informace obsaženou v jedné větě daleko více rozvádět, nebojte se červené barvy") a že věta zas tak nic světoborného pro dějiny komunismu nepřináší, dal jsem ji raději pryč, než se dospěje k nějaké dohodě. Bude-li Elm souhlasit se zněním bez sporné závorky, může se tam věta klidně vrátit hned, a on to dobře ví. Jde jen o to, že se mi nechce s ním vést editační války a nechat se od něj napadat v editačních shrnutích.--Ioannes Pragensis 2. 2. 2010, 19:59 (UTC)

Toto mělo býti jen upozornění, bohužel se tu místo v diskuzi u článku, rozproudila diskuze tady, odpovím tedy tady. Ioanne, vaše námitka byla, že území není státní a subjektem mez. práva, což je vzhledem k tomu, že se bavíme o anarchistické společnosti nesmysl. Zvykem na wikipedii, nevím jak to děláte vy, je pře založením článku, ho nalinkovat, tedy přidat na něj odkazy z jiných článků, tak jsem to udělal v článku Anarchismus. Chápu, že se vám název "Anarchistická Ukrajina" nelíbí, nicméně terminologie není ustálená, nicméně chci přeložit článek en:Free Territory(mimochodem daleko vzdálený vašeho popisu "anarchistické to území bylo jen potud, že ho náhodou ovládaly anarchistické bojůvky"(en:Nabat), ještě poznámka, anarchisté nemají ve zvyku účastnit se voleb, mluvit o volbách je tedy zcestné), který také uvádí "Anarchistická Ukrajina"(velké A protože jsme kopíroval z en), přeložit název na "volné" či "Svobodné Území" mi nepřišlo vhodné, název "Machnovština" http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&s_lang=2&id_desc=55920&title=machnov%9Atina mi také nepřišel vhodný, protože odkazuje spíše na hnutí, já chtěl odkázat na to území, proto jsem tedy zvolil "Anarchistická Ukrajina", máte-li lepší název pro článek sem s ním. Vy jste ovšem žádný nenavrhl a začal revertovat 1 link! pod zdůvodněním "nebyl to žádný etablovaný státní útvar" (což vzhledem o tom, že se bavíme o anarchismu působí směšně). Pak ještě navíc z motivu, že nemáte rád můj styl diskuze odmazáváte ještě daleko víc, viz má diskuzní stránka, kde jste to přiznal. Odebírat encyklopedický obsah kvůli stylu diskuze někoho mi přijde nanejvýš znepokojivé, čekal jsem že komunita zasáhne, ta je však bohužel apatická a takovému na truc počínání se dosud nepostavila. Zásadní problém, ještě předtím než jste to celé raději smazal, bylo že dle Ioanna nemohu přidat link na článek, který bude informaci rozvádět. Čekal jsem, že komunita se za mě postaví, že mám právo přidat jeden link, který danou informaci bude rozšiřovat. Já nevím, jsem asi hlupák, který není schopen pochopit, proč je přidání linku na článek, který bude informaci rozvíjet, špatné. --Elm 3. 2. 2010, 12:38 (UTC)

Terminologie je hodně neustálená, těžko říct, jak to nazvat. Ale Svobodné území by mi zas tak špatné nepřišlo. Jirka O. 3. 2. 2010, 12:53 (UTC)

Terminologie je nejspíš neustálená proto, že neustálený byl samotný předmět. Nejlepší by bylo najít nějaké vědecké práce o dějinách Ukrajiny a podívat se, jak to jmenují tam. Pokud to není ustáleno, tak bych dal přednost co nejneutrálnějšímu názvu, třeba Machnovština nebo Území ovládané vojskem Nestora Machny. Propagandistické názvy jako Svobodné území bych akceptoval jen pokud jsou oficiální či silně vžité. - Ale to nic nemění na věci, že kdyby v článku o komunismu měly být odkazy na vše, co s komunismem souvisí, tak by tam asi nebylo nic jiného. Jen odkazy na všechny sjezdy všech větších kompartají a všechny jejich významné funkcionáře by zabraly celý prostor. Proto je potřeba i odkazy rozumně vybírat.--Ioannes Pragensis 3. 2. 2010, 13:55 (UTC)

Skrytí zprávy nahoře

Když poklepu na křížek zprávy nahoře ve znění "Rozšiřte českou Wikipedii! Nejlepší autoři získají netbook!", objeví se vyskakovací okno "Tuto zprávu si můžete skrýt zaškrtnutím příslušného políčka v sekci Udělátka na stránce Nastavení." To je nehezké: zpráva má po poklepání na křížek zmizet. Neodbytné zprávy nutící čtenáře chodit do nastavení jsou nežádoucí a neobvyklé.

Cílová stránka zprávy je ve svém účinku reklamou na firmy Česká spořitelna, Microsoft a Asus. Za 40 000 Kč mají tuto reklamu na jednom z nejnavštěvovanějším neziskovém serveru na Internetu, serveru nadace Wikimedia, za pusu. Pochybuji, že toto jednání české pobočky Wikimedia je v souladu se záměry mateřské nadace, nicméně to pouze odhaduji.

Žádám, aby alespoň reklamní zpráva zmizela okamžite po poklepání na křížek. --Dan Polansky 2. 2. 2010, 17:03 (UTC)

Kolego, tvrdil jsem to samé, že jde o proti pravidlům jdoucí reklamu za velmi, velmi levno, až to budí podezření. K tomuto požadavku se tedy připojuji. V souladu s pravidly Wikimedia to dle mě není. --Elm 3. 2. 2010, 12:42 (UTC)

Kolego nechte již těch nesmyslů. Sám by jste Wikipedii "prodat" nedokázal, tak si ty nepravdivé řeši nechte pro sebe.--Juan de Vojníkov 3. 2. 2010, 13:33 (UTC)

Kolego, já si nemyslím, že W. je prodejná k.... Myslím, že neziskový projekt prodávat je nesmysl a ani nevím, proč bych jí měl prodával. Umět prodat Wikipedii je pochybná ctnost, ale vy se tím ještě chlubíte. Když jsem tvrdil, že Wiki je tímto koupená, vyhrožovali mi zablokováním, jsem rád, že vy jste se vyjádřil podobně. Rád se s myšlenkami podělím, je škoda si je nechávat por sebe. --Elm 3. 2. 2010, 17:20 (UTC)

Otázka je, jestli to jde. A já si myslím, že to nejde. Tudíž to považuji za dobré řešení, že tam ten křížek vůbec je a že si to můžete nastavit v udělátkách.--Juan de Vojníkov 3. 2. 2010, 13:33 (UTC)

Nejen že lze technicky umožnit, aby křížek reklamní pruh skryl; přinejhorším lze celou akci zrušit jako nepatřičnou.

Pro kontext, hovořím o pruhu odkazujícím na stránku Wikipedie:Ceny za rozvoj české Wikipedie.

Že někdo dokázal sehnat peníze z reklamy ho nectí, dokud financování přispívání do Wikipedie pomocí reklamy je v rozporu se záměry a filozofií nadace Wikimedia; a to pokud vím je.

Položím tedy dotaz jinak: konzultovala česká pobočka Wikimedia tuto sponzorovací akci s americkou organizací?

Můžete mi sem do odpovědi poslat kopii odpovědi, kterou česká pobočka Wikimedia dostala od americké? --Dan Polansky 3. 2. 2010, 15:34 (UTC)

Sem určitě ne. Jestli se o tom chcete bavit, pak buď pokračujte v tom flamewaru někde kolem Diskuse k Wikipedii:Ceny za rozvoj české Wikipedie/01, nebo se s tím bavte s konkrétními lidmi mailem, po IRC nebo někde.

Pokud jde o funkčnost skrývání na křížek, tak pokud tuto funkčnost zvládnete naprogramovat, bude jistě přivítána. IIANM stávající mw:Extension:CentralNotice takovou možnost bohužel nepodporuje.

--Mormegil ✉ 3. 2. 2010, 16:32 (UTC)

Jsem rád, že jsem měl pravdu. Myslím, si že Dan Polanský by měl své nesouhlasné stanovisko k Cenám, konzultovat na patřičných místech a ne ho skrývat pod technický problém.--Juan de Vojníkov 3. 2. 2010, 17:00 (UTC)

Podívejte, ten reklamní prapor můžete zveřejnit i jinak než pomocí "central notice". Jsem zvyklý na Wikiprojektech dostávat četné zprávy v horní části obrazovky, které si odstraňuji prostým poklepáním na "skrýt". Poslední kampaň žádající o finanční příspěvky na provoz serverů také šlo takto snadno skrýt, alespoň na anglickém Wikislovníku. Že jste tento reklamní prapor zveřejnili pomocí "central notice" není technické omezení nýbrž vaše rozhodnutí, za které nesete plnou odpovědnost.

Diskutovat celou věc bych jistě mohl na Diskuse k Wikipedii:Ceny za rozvoj české Wikipedie/01/archiv, až na to, že to už je teď archiv a teprve nyní jsou pro každého čtenáře patrné následky rozhodnutí, o němž se muselo hlasovat a na kteréžto hlasování mě nikdo zatím neodkázal. Z diskuzí nacházejících se v odkázaném archivu vyplývá, že celá věc je značně sporná či kontroverzní; v oddílu "Dát to někam na hlavní stranu? (Hlasování)" je 12 lidí pro "bylo by dobré dát odkaz na tuto soutěž na hlavní stranu WP" a 11 lidí proti, což zjevně není konsenzus pro. Přesto někdo rozhodl reklamní prapor spustit. Ptám se, kdo tak rozhodl, z jaké pravomoci, a na kterých wiki stránkách je toto rozhodnutí vystopovatelné. --Dan Polansky 3. 2. 2010, 17:46 (UTC)

Jako hrdý zakladatel toho hlasování jen poznamenávám, že hlasování bylo o tom, zda odkaz na soutěž umístit na hlavní stranu, a nikoli o používání a funkci bannerů. Bannery jsou v kompetenci Wikimedia, takže o nich tady my asi nemáme co hlasovat. A na hlavní straně pokud vím žádná změna v souvislosti s tou soutěží neproběhla.--Ioannes Pragensis 5. 2. 2010, 10:07 (UTC)

Umístění přímo nevypnutelného praporu na každou stránku Wikipedie je výrazně pronikavější propagace než umístění odkazu na hlavní stráku.

Odkud vyplývá, že umístění praporů je v pravomoci české pobočky Wikimedia bez ohledu na přání a výhrady společenství redaktorů a přispěvatelů české Wikipedie?

Ve kterém hlasování bylo společenství redaktorů a přispěvatelů české Wikipedie požádáno o schválení záměru povzbudit nové přispěvatele do Wikipedie pomocí sponzorovací akce výrazně zmiňující tři sponzorující komerční subjekty, akce propagované přímo nevypnutelným praporem viditelným na každém článku Wikipedie? --Dan Polansky 5. 2. 2010, 17:21 (UTC)

Ceterum autem censeo, Carthaginem esse delendam --Petr Losert 5. 2. 2010, 17:24 (UTC)

Pokud vím, umísťování bannerů je především v pravomoci americké nadace Wikimedia, česká pobočka to má "propůjčené" jakožto oficiální místní zástupce. Tato kompetence nadace vyplývá z práva vlastníka. Společenství přispěvatelů Wikipedii nevlastní, každý máme pouze autorská práva na to, co jsme sami napsali, a těchto práv se navíc z větší části vzdáváme. Podobné námitky byly slyšet také u fundraisingové akce před krátkým časem, ale odpověď je stejná: Kdo Wikipedii jako médium vlastní, může si s ní vcelku dělat co chce podle svého uvážení, a nepotřebuje se na to ptát přispěvatelů. Kdyby se nadace rozhodla Wikipedii zítra vypnout nebo prodat Microsoftu, tak s tím taky moc nenaděláme.--Ioannes Pragensis 5. 2. 2010, 17:46 (UTC)

(snížit odsazení v reakci na Ioannes Pragensis) Dobře, zopakuji část své otázky: "bez ohledu na přání a výhrady společenství redaktorů a přispěvatelů české Wikipedie?" Americká Wikimedia reagovala na připomínky a stížnosti Wikipedistů ve věci žádání příspěvku na provoz serverů Wikimedia.

Kde je ono hlasování jež jsem žádal, pokud existuje?

Česká pobočka Wikimedia Wikipedii nevlastní; tu vlastní Američané. Česká pobočka by neměla mít potíž prokázat, že její postup byl dán ke schválení na patřičných místech, a pokud možno že sponzorování bylo dáno ke schválení přispěvatelům, či že se alespoň v nezávazném průzkumu mínění zeptala přispěvatelů na názor.

Česká pobočka neprovozuje servery; s českou pobočkou Wikimedia česká Wikipedie nestojí a nepadá. Česká pobočka by neměla být arogantní k přispěvatelům, kterým jedině česká Wikipedie vděčí za svůj obsah; neměla by přehlížet jejich názor, jejž lze zjistit hlasováním.

Ale hlavně: kde je ono hlasování? --Dan Polansky 5. 2. 2010, 18:06 (UTC)

Návrh na změnu názvu Moskevského velkoknížectví

Ahojte, wikipedistka Di mne požádala, jestli bych nepřemístil článek z Moskevské velkoknížectví na Moskevské knížectví s výměnou redirektů, a to z důvodu, že článek pojednává o obou útvarech mezi léty (1276-1547) a knížectví bylo první (1276 - 134X) a až později bylo povýšeno na velkoknížectví. Je to paralelní se stavem Bavorské vévodství (od roku 1621 kurfiřstvím, ale toto má vlastní článek) nebo Vladimirsko-suzdalské knížectví. Já osobně bych se klonil k přesunu (když už je zbytečné vytvářet dva články kníž. + velkokníž.). Děkuji za váš názor. --Petr Losert 5. 2. 2010, 09:27 (UTC)

Souhlasím a článek jsem přesunul. Hezký den. Jirka O. 5. 2. 2010, 09:44 (UTC)

Mě to tedy po zhodnocení všech aspektů (přinejmenším ty, které byly uvedeny u Vás, Petře, v diskusi) nepřijde jako ideální řešení (a ten rychlopřesun zrovna nebylo to pravé ořechové; od rozumného správce bych ho tedy nečekal). --marv1N 5. 2. 2010, 10:36 (UTC)

Přidávám se, rychlopřesun bez shody komunity není dobrý. Podle mě je to zralé na dva články, případně „knížectví“ jako odstavec ve velkoknížectví. Já osobně bych to hledal podle novějšího názvu, resp. podle toho, které zřízení trvalo výrazně delší dobu. --Gumruch 5. 2. 2010, 11:52 (UTC)

Redirect tam zůstal zachován. Dal bych na názor Di, v záležitosti se vyzná, a dva články mi nepřipadají dobré, protože změnou názvu z knížectví na velkoknížectví se nic zásadního nezměnilo a asi je vhodnější pojednat to vše v jednom článku nerozděleně.--Ioannes Pragensis 5. 2. 2010, 12:23 (UTC)

No jo, ale přesně tohle, „Di se v záležitosti vyzná,“ příliš nekoresponduje s principy Wikipedie (snad nemusím příliš rozepisovat proč). Druhá věc, pokud bychom dejme tomu připustili, že Di je ve skutečnosti tomu rozumějící historik (vždy je ale lepší mít pochybnost), tak můžeme mít odůvodněné pochyby, že se vyzná v politice pojmenovávání článků na české Wikipedii (mám takový pocit, že Jirka a Vy, Joanne, souhlasíte vlastně jenom proto, že to navrhuje Di, vlastní důvody Vás až zas tak nezajímají). Například Di u Petra píše jediný argument týkající se jakéhosi sjednocení názvu s dalšími knížectvím (což je jistě fajn argument, ale bez bližšího vysvětlení se nezdá být příliš silný), ale už sám Petr ve své odpovědi uvedl argumenty proti (a myslím, že by šli najít i další), nebo alespoň zpochybňující jednoznačnou přínosnost přesunu. --marv1N 5. 2. 2010, 16:09 (UTC)

Marv1Ne, zkuste tedy oslovit paní profesorku samotnou. Tady nikdo Rusko nedělá, profesionálka je ona. Nepřijde mi nic divného na tom, pokud se vyjde vstříc někomu, o kom vím, že v dané věci už publikoval pár knih. Jirka O. 5. 2. 2010, 16:17 (UTC)

Nevím proč, ale nechce se mi věřit, že by nějaký nakladatel vydal knížku o pojmenovávání ruských státních útvarů na české Wikipedii. Ovšem pokuď kolegyni Di skutečně taková knížka vyšla, potom pardon, že jsem něco řekl. --marv1N 5. 2. 2010, 16:32 (UTC)

Pokud mne o podobnou věc poprosí kolega Sokoljan, Jurajda či Avitek, učiním jim přesun taky. Jirka O. 5. 2. 2010, 16:43 (UTC)

@marv1N: Ono samozřejmě platí, že i mistr tesař se utne, ale pokud vím, že některý wikipedista se v nějaké oblasti vyzná - ať už na základě toho, že v ní úspěšně pracuje mimo Wikipedii, nebo na základě toho, že zde v této oblasti produkuje kvalitní encyklopedický obsah - tak není nic proti principům Wikipedie přikládat jeho názoru větší váhu. Naopak Wikipedie není a nemůže být demokracie, ale musí vycházet z reality, která je taková, že skutečných odborníků je v každé oblasti míň než lidí, kteří si o sobě jenom myslí, že jí rozumějí.--Ioannes Pragensis 5. 2. 2010, 16:59 (UTC)

Ano, ale problém je ten, že byl vyřčen argument pro přesun, několik argumentů proti a i přesto, že, že proti měli přinejmenším stejnou váhu jako pro, tak byl článek přesunut (dle mého v součtu byly o něco silnější). A to je proti principům Wikipedie, i kdyby Di byla samotný Josef Pekař nebo Ivan III. --marv1N 5. 2. 2010, 17:12 (UTC)

Marv1Ne, vy jistě víte, že přesun jsem provedl předtím, než vaše proti zaznělo, a jistě vite i to, že jsem vám pak napsal mail (a Gumruchovi mimochodem taky). Zatímco Gumruch mi odepsal, vy nikoli, a teď zde naznačujete, že jsem cosi dělal přes hlavy druhých. Tomu tedy nerozumím :-) Jirka O. 5. 2. 2010, 17:56 (UTC)

Ono to je dáno tím, že mail bohužel příliš nevybírám (tedy to jsem nevěděl, to první ano, jak vidno z mé první reakce v tomto vláknu). Těmi námitkami jsem myslel Petrovi „1) najde se spousta lidí, co tento přesun budou požadovat za zbytečný, 2) najdou se tací, co budou argumentovat cizojazyčnými wiki (jako např. že ruská i anglická tam mají to velko-), 3) bude se argumentovat očekávaným názvem článku a 4) (nejdůležitější) bude zpochybněn přesun z historického, politického, kulturního a jiného ohledu.“ Já žádné věcné protiargumenty neuvedl (pouze jsem napadl Váš krok). A mimochodem já nerozumím tomu, proč by znalec dějin Ruska měl mít předpoklady pro dovednost odhadnout nejlepší jméno článků na Wikipedii (to byla další palčivá věc a nikdo z obhájců nebyl schopen na ni odpovědět). --marv1N 5. 2. 2010, 19:13 (UTC)

Myslím, že se normálně bavíme. Jenže když už argumentujete tak, kdo má jaké předpoklady k čemu, nedostaneme se daleko. Celou dobu se snažím chovat korektně (i k vám Marv1Ne i k Di). Pokud v té věci vidíte zásadní problém, zeptejte se přímo paní profesorky. A propos: jestli jste si všiml, ani vás, ani Gumrucha jsem nijak nepominul, zatímco vy jste mi dal hned nálepku, že byste to od rozumného atd. nečekal. Stále bychom se měli učit předpokládat dobrou vůli, nikoli aroganci či nerozum. Hezký večer. Jirka O. 5. 2. 2010, 19:33 (UTC)

No Vy, Jirko, jste přesunul článek, který tady byl velmi dlouhou dobu jenom proto, že o to požádala „paní profesorka“ (tím jste ovšem začal nálepkovat a vymezovat předpoklady). Mě to přišlo podivné, protože argumenty Di nebyly zdaleka odzbrojující: Jak jsem to viděl, tak jsem to napsal. Od té chvíle se zde vede debata úplně o ničem a je mi líto, že se na ní podílím. Pokud nebude lépe osvětlen důvod přesunu, bohužel budu okolnostmi nucen Váš přesun, Jirko, vrátit zpět. --marv1N 5. 2. 2010, 20:02 (UTC)

Na to máte právo, já vám v tom bránit nebudu :-) Jen říkám, že Di se tu moc neorientuje, tak by asi bylo slušné jí to říct a zeptat se jí. Jirka O. 5. 2. 2010, 20:10 (UTC)

Zapomněl jsem dopsat [a zahájit regulérní „přejmenovávací“ proces], takový jaký se u kontroverzních témat dělá. --marv1N 5. 2. 2010, 20:18 (UTC)

Konečným stavem by asi měly být dva články. Dokud nejsou, tak je lepší vést oba útvary pod názvem toho důležitějšího a déle trvajícího, tedy jako Moskevské veliké knížectví. --Jann 5. 2. 2010, 20:26 (UTC)

Rozdělení je možné provést už teď, jen by se musel napsat nový úvod k velkoknížectví. Pokud bude konsesus takovýto, nebyla ta debata tak na nic, jak to možná vypadalo. Jirka O. 5. 2. 2010, 20:40 (UTC)

Toto je zcela zásadní argument proti přesunu, který jsem si nechával pro „řádný proces“, ale když už padl, tak si dovolím trochu to urychlit. Jirka O.: Nebyl bych tak optimistický, třeba Joannes není vizí rozděleného článku příliš nadšen... --marv1N 5. 2. 2010, 22:13 (UTC)

Ale pánové, pánové, netušila jsem, že vyvolám takovou ostrou diskusi!

Máte pravdu, ve Wikipedii se moc nevyznám a netajím to, s historií, a zvláště s ruskými středověkými dějinami jsem na tom lépe. Proto si myslím, že na historii je potřeba nahlížet jako na historii, nesnažit nacpat ji za každou cenu do moderních kolonek. Proto jsem se tak bouřila u šablon, které se snaží uvést, jaký byl ve středověkých zemích oficiální jazyk, náboženství, jak se oficiálně nazývaly, apod. Vždyť je to naprosto ahistorické!

Měřítkem posuzování historické skutečnosti jsou pro mě historické prameny, nikoliv - při vší úctě - pravila Wikipedie nebo to, jak to mají wikipedisté v Anglii nebo Francii. No a z hlediska historických pramenů je pro mě naprosto nepřijatelné, aby z článku o moskevském knížectví byly dva. Kde byste viděli předěl? Jak to odůvodníte na základě existujících historických pramenů? To není jako dělení Československa, kdy byl vytvořen dokument, a ten začal platit jednoho dne o půlnoci!

Píšete, že nechápete srovnání s vladimirsko-suzdalským knížectvím. Ale vždyť je to přece totéž, jde přece o historickou realitu, nikoliv o pravidla Wikipedie. Od určité doby (zase nevíme přesně, od kdy) existovalo knížectví vladimirské, které hrálo podstatnou roli v ruských dějinách, například v době tatarské nadvlády. No a nakonec přispělo i ke vzniku velikého knížectví moskevského. Kromě toho se od poloviny 14.století z knížectví tverského, rjazaňského a suzdalsko-nižněnovgorodského stala veliká knížectví, ale stále to byly tytéž země, jen kníže začal používat jinou titulaturu. A víte, jak označovali moskevské knížectví pramenech cizí provenience, ať už šlo o vyprávěcí prameny nebo třeba diplomatickou korespondenci? Nebo jak zněl celý titul moskevského knížete?

Takže pro mě je důležité zeměpisné určení, bylo to knížectví moskevské, moskevský stát, Moscovia! A myslím si, že pod tímto názvem ho bude také každý hledat. Nicméně je třeba vysvětlit, proč se najednou kníže tituluje jako veliký kníže, a to nikoliv vladimirský (z toho, co bylo původně na zdejších stránkách uvedeno, bylo jasné, že vkladatelům vůbec není jasné, že moskevský kníže byl původně dost dlouho velikým knížetem vladimirským, nikoliv moskevským!!), ale nakonec přece jen moskevský. Pokud mi dáte příležitost, hesla dopíšu. Pokud z hesla Moskevské knížectví uděláte dva, tedy z pohledu historika, paskvil (nezlobte se), tak se zase půjdu věnovat jiné práci. Dost se snažím a nemám ráda, když mi někdo poctivou práci ničí.

Na Wikipedii jsem kdysi zabloudila náhodou a v podstatě se zděsila, co se tu všechno o historii píše. Některá hesla jsou super, ale například nad ruskými dějinami jsem zaplakala. Tak se snažím dát něco alespoň trochu do pořádku. Jsem historik a pro mě je důležitý kvalitní text, který vychází z historické reality, i když někdy nemůže úplně do detailu korespondovat s pravidly Wikipedie, která je nesmírně rozmanitá, a tudíž je složité aplikovat zde nějaká jednotná pravidla. Pokud se ale historická realita zkreslí jenom proto, aby hesla odpovídala pravidlům, tak potom dělá Wikipedie čtenářům dost medvědí službu.

Howgh! --Di 6. 2. 2010, 07:13 (UTC)

Dobrý den, v první řadě Vám chci poděkovat za zdejší práci a předem Vás poprosit, abyste se nenechala odradit od dalšího přispívání. Myslím, že řada autorů zde zažila rozčarování z toho, že ostatní „kritizují“ jejich práci, a to třeba jen kvůli „obalu“. Já osobně jsem se také vyjadřoval jen k tomu technickému a rychlému přesunu, protože obsahu nemůžu moc rozumět (naposledy mám maturitu z ruštiny a dějepisu). Jen jsem dedukoval například z toho, že České knížectví a České království mají dva články, přičemž pochopitelně jde o obdobně propojené státní celky. Myslel jsem, že při popisu pomocí „časové osy“ jde někde udělat rozdělení, protože zde jde celkem jednoduše dělat odkazy mezi články. Co se týče dlouho trvajících celků, myslím, že jde také o to, aby byl článek přiměřeně dlouhý (např. nikdy nebude existovat jeden vyčerpávající článek Dějiny Evropy), proto obecně jsem pro dělení článků např. podle zřízení. Pokud se ke každému období vztahují jiné obrázky (třeba státní symboly), zdá se mi to také vhodnější a přehlednější. Já osobně bych článek hledal podle novějšího (déle používaného) názvu státu, ale pokud je Vás argument odborný, myslím, že není problém to vyřešit jedním odkazem. Takže prosím, zachovejte přízeň projektu Wikipedie a buďte shovívavá k ostatním. --Gumruch 6. 2. 2010, 09:33 (UTC)

Já Vás chápu, Gumruchu, jak to myslíte. Ale není to úplně totéž jako povýšení českého knížectví na království. A dějiny Evropy jsou úplně něco jiného, vždyť Evropa nikdy jediným politickým celkem nebyla. Rozdělení hesla Moskevské knížectví na dvě části mi připadá jako přerušení kontinuity. Navíc si nemyslím, že by to nešlo zpracovat v jediném hesle, chce to jen vybrat informace, které podstatné pro téma. Ostatní může být rozvedeno u jednotlivých panovníků, tady by měla být jakáši vývojová linie.

Nejde o shovívavost. Jde o to, aby Wikipedie nešířila odborné nesmysly. Tedy alespoň mně.

P.S. Nejsem Pekař ani Ivan III., a dokonce ani Palacký ne!--Di 6. 2. 2010, 10:56 (UTC)

Řekněme, že na wiki budeme mít článek o grahamové housce. Pekaři jí pečou už od 12. století. Až se jeden z nich (řekněme pekař Ivan I.) rozhodl, že upeče grahamovou housku se sezamovými semínky a mákem. No a měl by se tedy článek jmenovat Grahamová houska či Grahamová houska se sezamovými semínky a mákem? Samozřejmě, že grahamová houska. Ve vlastním slova smyslu se nejednalo o povýšení knížectví na velkoknížectví, ale to velko- tam bylo přidáno z prestižních důvodů, aby se vyzdvihli nad ostatní knížectví. Ono to velkoknížectví má stejnou hodnotu jako knížectví, není to stupeň navíc, jen jak jsem psal (více méně) prestižní nálepka. --Petr Losert 6. 2. 2010, 11:13 (UTC)

To jste vyjádřil velmi přesně! --Di 6. 2. 2010, 11:29 (UTC)

Komunito, reklamu ano či ne?

Vážená komunito, protože Wikipedie:Ceny za rozvoj české Wikipedie vypadá tak jak vypadá, je čas se zeptat komunity, jestli souhlasí s bannerem nahoře(kolik tisíc lidí na to už klikli a dostali se k reklamě na wiki?), který vede na stránku, kde jsou nahoře large písmem externího odkazu uvedeni komerční partneři Wikimedia CZ. Tito partneři nejsou partnery Wikipedie, nevím proč tu tedy mají být takto zvýrazněni na Wikipedii. Kolega Dan Polansky, udělal vcelku rozumnou editaci, uvedl sponzory na konci bez zvýraznění, což také odpovídá logice, že Wikipedie není místo pro reklamu. Nejděsivější na tom celém, je že jeho editace byly vraceny pod zdůvodněním, že vlastně potřebuje povolení od řídícího výboru (tedy forma, ne obsah), což je konstatování, že danou stránku na Wikipedii vlastní řídící výbor. Celý prostor na wiki není vlastnictvím nikoho, a princip Wikipedie je, hospodsky řečeno, každý má právo kecat do všeho. Prosím ty z Vás, kterým není jedno, že se ve jmenném prostoru Wikipedie uvádí nahoře sponzoři jiného subjektu než Wikipedie large písmem s externím odkazem na jejich stránky, aby se nebáli a jasně vyjádřili nepřípustnost takovéto reklamy a jako komunita udělali precendens do budoucna pro takovéto komerční pokusy na Wikipedii. Zachraňme prosím její podstatu a nenechme si jí prodat. --Elm 6. 2. 2010, 10:14 (UTC)

A ti, kterým to jedno je mají být zticha, nebo se mohou taktéž vyjádřit ?? ;-) Jedudědek 6. 2. 2010, 10:35 (UTC)

Kolego, na rozdíl od výboru zastávám zásadu Wikipedie:Editujte s odvahou, tedy samozřejmě, že se můžete vyjádřit a v rámci největší objektivity by se mělo vyjádřit co nejvíc lidí. Tedy ať máte názor na reklamu jakýkoli, vyjádřete se prosím. :-) Ostatně stačilo by si přečíst nadpis: Komunito, reklamu ano či ne? --Elm 6. 2. 2010, 10:42 (UTC)

Elme, dej už pokoj. Nelíbí se ti soutěž - tak ji ignoruj. Já se např. také neúčastním (i když z jiného důvodu). Ale soustavné zahlcování RC téměř vulgárními výkřiky není adekvátní tomuto problému. --Lenka64 6. 2. 2010, 10:23 (UTC)

Prosím? Toto je vulgární výkřik? --Elm 6. 2. 2010, 10:28 (UTC) Ostatně, co jsem mohl taky čekat, ptám se zda-li komunita souhlasí s reklamou? A dostanu odpověď ať si odpustím vulgární výkřiky, opravdu děkuji za vyjádření. --Elm 6. 2. 2010, 10:31 (UTC)

S reklamou ani podobnými neprůhlednými soutěžemi nesouhlasím. Se způsoby kterým se proti ní prostestuje, jako jsou hysterická oboustranná obviňování a reverty, také ne. Diskuze zde Pod lípou také nic nevyřeší a zvrhne se opět v vzájemné osočování. Založme nějaké regulérní hlasování které do budoucna jasně stanoví zda takové soutěže ano či ne. --Jowe 6. 2. 2010, 10:42 (UTC)

Naprosto souhlasím s Jowem. --Gampe 6. 2. 2010, 10:50 (UTC)

Když je to nutné: Jsem rád , že se sdružení snaží pomoci obsahu wikipedie organizováním různých akcí, včetně této, a místo poděkování se jim dostává tohoto "ocenění". Možná tu kvůli některým , to měli oznámit předem. Jinak sponzorství a reklama. Jinak takovéto akce jsou běžné na ostatních wiki --H11 6. 2. 2010, 10:52 (UTC)

Zdravím, nemám takový přehled o ostatních wiki, proto bych Tě rád poprosil o linky na wiki, kde jsou ve jmenném prostoru Wikipedie uvedeni sponzoři reklamním způsobem (tedy ext. odkaz na ně a výrazně zvýrazněné písmo). A terminologická poznámka, mám problém přijmout dichotomii sponzorství x reklama, reklama je imho propagace komerčního subjektu. Pokud mluvím o reklamě, myslím tím zvýrazněnou propagaci komerčního subjektu. A pokud bych tu dichotomii přijal, tak sponzorství je mezi WMCZ a sponzory, ne mezi Wikipedií a sponzory. Cs wiki není místo či majetek WM CZ, proč by se tu reklamně měli propagovat sponzorství jiné organizace než je Wikipedie? --Elm 6. 2. 2010, 11:11 (UTC)

Bannery ani soutěž mi nevadí. --Petr Losert 6. 2. 2010, 11:00 (UTC)

Vážený Jowe, také se bojím, že se to zvrhne opět ve vzájemné osočování, jistě ono osočování navíc lidi otráví a pak se ani raději nevyjádří, což je ten nejhorší scénář. Měli bychom se vykašlat na osočování, mluvit k meritu věci, k reklamě. Chápu, že je velmi těžké se vyvarovat komentování způsobu toho či onoho způsobu chování (ne konkrétního obsahu), ale to je dle mě právě ten předpoklad pro zvrhnutí se ve vzájemné osočování. Děkuji za vyjádření --Elm 6. 2. 2010, 11:01 (UTC)

Elme, edituji s odvahou, proto se ozývám. Ten panel nahoře je mi zcela ukradený. Až tady na mě budou vylétávat vyskakovací okna s nahými babami, tak ne že bych z toho měl nějakou újmu, ale to už bude možná trochu moc, protože se budu moc špatně soustředit na editování článků. Do té doby se tím nehodlám zabývat.--Don Pedro 6. 2. 2010, 11:09 (UTC)

Jak jsem pochopil z předchozích debat, podobné soutěže pořádané ve spolupráci se sponzory, lákající na Wikipedii nové editory a zkvalitňující určitá vybraná hesla, nejsou neobvyklé ani v jiných jazykových mutacích (samozřejmě bych též uvítal linky). Opravte mě prosím, pokud se mýlím, ale předpokládám, že i tam je obvykle sponzor uveden s nějakým proklikem na svůj web a musí to být uděláno v rámci pravidel. Obecně jsem proti reklamě na wiki, pokud ale někdo shání sponzora, také mu něco musím dát na oplátku a takový proklik mi přijde jako docela skromná varianta. Pokusu o propagaci wikipedie ze strany členů Wikimedia ČR si vážím a zatím jsem nenašel důvod myslet si, že by chtěli wiki nějak poškodit. Proto mi osobně ty linky nijak zvlášť nevadí.--Nadkachna 6. 2. 2010, 11:32 (UTC)

Souhlas s Jowem, souhlas s verzí Dana Polanského. Oceňuju snahu Wikimedia ČR o rozvoj Wikipedie i ochotu upravit soutěž podle požadavků komunity, ale soutěž vhodnou pro Wikipedii si představuju spíš takhle.--Nissαn 6. 2. 2010, 11:42 (UTC)

Nebo její loňský běh… --Milda 6. 2. 2010, 11:53 (UTC)

A co tohle? Jde hlavně o to, že před spuštěním soutěže má komunita šanci se vyjádřit (např. veřejný výběr poroty, volný výběr článků) a že sponzorovat soutěž může kdokoliv, nejen ten, s kým se domluví sdružení Wikimedia... .--Nissαn 6. 2. 2010, 12:40 (UTC)

O obsahu Wikipedie rozhodují na základě pravidel editoři. Snaha kohokoliv upravit jakoukoliv stránku (včetně této) do podoby, která mu přijde pro Wikipedii lepší, je legitimní. Tvrdit tedy, že stránku může editovat jen někdo či na základě něčího souhlasu, je proti principům Wikipedie a dle mého prostě nepřijatelné. Jako i u jiných stránek, i zde má být dosaženo konsenzu a jemu se podřídit. Tolik můj názor ke sporu. Jinak soutěž (včetně té stránky) mi v současné době přijde v pořádku, první výsledky se již rýsují (Zbraslavský klášter, Etna,...) takže díky za ni. Banner by asi mohl být menším písmem, zabírá celkem dost místa, ale nejde o nic zásadního, prostě jsem si ho vypnul :) --Tlusťa 6. 2. 2010, 11:47 (UTC)

Jo, ale vedlejší produkt je i prvosenka jarní a problémy kolem ní, bez této soutěže by tyto problémy nebyly. Jsem spíše skeptický k tomu, když někdo vytváří nejlepší článek a je motivován tou cenou. Já osobně už bych podobnou soutěž nepořádal.--Don Pedro 6. 2. 2010, 12:20 (UTC)

Botanikou jsem se naposledy zabýval před skoro 18 lety při přípravě na maturitu z biologie, takže už mohu posoudit jen laickým pohledem: článek vypadá výrazně lépe než nejstarší verze z 18. prosince. Nicméně pokud nebude 31. března o půlnoci splňovat kritéria obvyklá pro DČ, jeho autoři žádnou cenu nedostanou. A daleko větší problémy zde máme s články typu Telepatie a Psychotronika, které jako soutěžní články uvedeny nejsou. --Milda 6. 2. 2010, 12:51 (UTC)

Prvosenku bych s tím nespojoval. Myslím si, že podzemník a jeho tým, nebudou hodnotit články podle toho, jestli puclík mají či nemají, ale prostě podle toho, jestli ta kritéria opravdu splňují.--Juan de Vojníkov 6. 2. 2010, 22:57 (UTC)

Jasně, ono stačí udělat docela málo a byl by to dobrý článek hned. A on už je, puzzlík už tam jeden kolega přidal. Jestli chcete s autorem řešit nekonečnou přetahovanou, tak přeji hodně štěstí. Mě to vůbec nebaví. A vše způsobila ta soutěž. Že jsou problémy v jiných článcích, různých kontroverzních tématech, je jasné, ty byly a vždy budou. Prvsenka jarní však vůbec není kontroverzním tématem. Dříve mě ta soutěž nevadila, teď už ano.--Don Pedro 6. 2. 2010, 13:34 (UTC)

Chce IIHF zrušit pořádání hokejových mistrovství, protože se při nich občas mančafty poperou? A to způsobuje ta soutěž, při přátelských utkáních se to děje málokdy. :D --Milda 6. 2. 2010, 15:39 (UTC)

Ano, hokejová mistrovství bych zrušil--Don Pedro 6. 2. 2010, 15:43 (UTC)

Jsem pro hlasování. --Hagar 6. 2. 2010, 14:33 (UTC)

Pro hlasování ohledně čeho? Teď už to nemá smysl, nechte soutěž už dojet do konce, reklamní panel nahoře nechte reklamním panelem. Jedná se spíše o poučení pro příště, až se bude uvažovat nad podobnými soutěžemi.--Don Pedro 6. 2. 2010, 14:53 (UTC)

Jako wikipedista odpovídám na původní Elmův příspěvek. „Soutěž“ jako taková je dobrý nápad a Wikipedii prospěje. Na podrobnostech formy však lze (pro příště) lecco zlepšovat. Bannery mi nevadí, pokud nejsou nevkusně velké a dají se vypnout. Uvedení hlavních sponzorů v horní části stránky soutěže je podle mě zcela v pořádku. --egg 6. 2. 2010, 21:57 (UTC)

Já bych především poprosil kolegu Elma, aby nám předvedl, jak se to tedy má dělat správně. Kritizovat a rušit něco je hodně snadné, psát všude protesty tučným písmem také, ale dokud nespustí nějakou funkční akci na podporu Wikipedie, která by přitáhla aspoň tolik lidí, jako tato soutěž, tak budu jeho řeči považovat za projev salonního intelektuála, který zrovna nemá nic užitečnějšího na práci, a tak vyzývá k revoluci. Pánové bouří proti sponzorům a nevědí, že bez sponzorů by Wikipedie v dnešní podobě vůbec nepřežila.--Ioannes Pragensis 6. 2. 2010, 22:32 (UTC)

Nepřistoupím na hru vzájemného osočování, kritici vždy raději ztrhnou diskuzi do vzájemného osobního útoku, ale mate smůlu Ioanne, prosím držte se tématu a přestaňte urážet, Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není nástrojem propagace: "Mějte prosím na paměti, že Wikipedie ani nepodporuje stanoviska žádných jiných organizací ani se neúčastní programů affiliate marketingu. Lidé zabývající se propagací třeba i nekomerčních záležitostí a událostí by k tomu měli využít jiného fóra." Proč podporujete affiliate marketing? Proč si nemají pořadatelé využít své prostory a a své stránky, tj. WM CZ?

1) Já Vás neosočuji, Elme, jen si myslím, že neustálá kritika ve stylu ohrané gramofonové desky bez jakékoli pozitivní alternativy je rušivá a směšná. Soutěž zjevně funguje, ty vypsané články se zamodřují a pár už je na docela dobré úrovni. Tak zkuste nejdřív vymyslet a rozjet něco lepšího, a pak nám sem teprve přijďte povídat, jak je tohle hrozné. 2) Affiliate marketing je něco jiného; jde o systém výměny bannerů za provizi. Tady máme pouze obyčejnou citaci sponzorů, jaká se najde i v zákulisí jiných Wikipedií. Tvrdit o psovi, že je to vlk, abychom ho mohli nechat zastřelit, není seriózní metoda diskuse.--Ioannes Pragensis 7. 2. 2010, 10:34 (UTC)

Otázka pro zastánce reklam, proč reklamu podporujte, ačkoli pravidla to zapovídají? Viz výše, Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není nástrojem propagace. --Elm 7. 2. 2010, 10:09 (UTC)

Celá první sekce pravidla WP:NOT (z papíru, slovník, původní výzkum, nástroj propagace, mirror, sbírka odkazů, blog, adresář, návod, křišťálová koule, nahodilá sbírka, cenzura) se týká především encyklopedického obsahu. Přímo na odkazu, který jsi sem dal, se píše: „To se týká jak článků, tak kategorií, šablon, diskusních i uživatelských stránek.“ Pochopitelně ani v jiných jmenných prostorech nelze připustit bohapustou reklamu, která Wikipedii nijak nepomáhá ani s ní primárně nesouvisí. Ale stránka cen za vylepšení Wikipedie do této kategorie nespadá. Podstatou stránky není reklama ale organizace práce na obsahu. Důstojné uvedení sponzorů, které bylo dohodnuto s organizátory akce, je slušnost vůči sponzorům. Tolik odpověď na tvou otázku proč. Zároveň se zásadně ohrazuji proti obecnému nálepkování jako „zastánce reklam“, tím rozhodně nejsem a jistě ani drtivá většina tvých odpůrců v této diskusi. Takové škatulkování je pokus o rozdělení lidí na černé a bílé a podněcování sporů mezi nimi. (AKA trolling) Jenže Elme, realita není černobílá. --egg 7. 2. 2010, 12:13 (UTC)

Promiň já to vidím černobíle, buď podporuješ verzi od WM CZ, (což bych se nedivil jako člen) anebo podporuješ verzi Dana Polanskeho. V tomto žádnou třetí možnost nevidím... --Elm 8. 2. 2010, 11:21 (UTC)

V reakci na Joweho návrhu hlasovat o zakázání/nezakázání podobných soutěží chci podotknout, že to je jako podřezávat si větev pod sebou a podřezávat ji budoucím generacím wikipedistům. Měla by se diskutovat každá jednotlivá soutěž a pomoc pobočky ve směru wmcz wp, nikoliv si rovnou zavřít možnost naplňovat hlavní cíl Wikipedie - množství a kvalita hesel.--Juan de Vojníkov 6. 2. 2010, 23:03 (UTC)

Rozhodně to není podřezávání větve budoucím generacím. Žádná věc kterou si komunita odhlasuje tu není na "doživotí". Pokud se po nějakém čase vyvolá nové hlasování kde to získá podporu, není problém tu zase zavéct reklamu. Stejně jako se komunita usnesla že tu nechce třeba přílohy a nikde není psáno že za půl roku tu bude většinový názor jiný a budou prosazeny. --Jowe 7. 2. 2010, 12:25 (UTC)

Můj názor: Současnou podobu soutěže od počátku podporuji a považuji ji za přínosný způsob zlepšení obsahu Wikipedie. Pevně věřím, že analýza výsledků (tj. rozdíl mezi podobou článků před soutěží a po ní) mi dá plně za pravdu. Zároveň dodávám vzhledem k tomu, jak Elm nazval tuto kapitolu stránky, že současná podoba stránky soutěže není reklamou, a už vůbec ne affiliate marketingem, ale nijak neobvyklým vyjádřením sponzorského vztahu (partnerství) při pořadatelství soutěže.
Zároveň si dovolím dva obecnější komentáře, které prosím neberte jako osobní útoky na nikoho konkrétního, ale naopak na jako náměty k zamyšlení pro kohokoli: 1) Způsob, který zvolili Dan Polanský a Elm, je možné brát jako příklad efektivní cesty, jak zabránit konsenzuálnímu řešení. Přestože výbor soutěže v minulosti prokázal zájem na dosažení konsenzu a nalezení kompromisního řešení, oba zmínění wikipedisté zvolili při dalším protestu navzdory mým několika upozorněním cestu prosazování svých požadavků silou, bez zájmu o dialog s výborem soutěže (za pokus o dialog nepovažuji několik vyjádření, která začínají ostrým slovem "žádám", a v některých případech končí i zcela neskrývanou hrozbou "ať můžu podniknout další kroky jinde"). Všichni se mohou zamyslet, zda právě tento způsob nevede nakonec k přijetí většinového řešení, místo toho, aby se dialogem obou stran našlo řešení kompromisní. 2) Zdá se mi, že v této diskusi se potvrzuje to, že většina wikipedistů nemá se stávající stránkou problém. Prosím ty, kteří proti soutěži a jejímu sponzoringu protestují, aby hlavně zvážili nějaký konečný termín, kdy své protesty ukončí a třeba se konečně pokusí prosadit své námitky (nikoli už protesty) cestou dialogu, protože to věčné protestování kazí atmosféru na Wikipedii a může poškodit nejen sdružení Wikimedia Česká republika, což by možná lidem zvenčí sdružení tak nevadilo, ale i celou českou Wikipedii, což by mělo vadit nám všem. Okino 7. 2. 2010, 14:44 (UTC)

Vážení, novinka z WMF (Diskuse k Wikipedii:Ceny za rozvoj české Wikipedie#Position of WMF on contest sponsorship) zní, že ona reklama není proti pravidlům WMF, což je zpráva imho negativní, o tom zda-li smí zůstat je jen na komunitě, tedy že vážená řídící rada stránku nevlastní, což je pozitivní zpráva. "WMF k zmiňování sponzorů mít námitky nebude, pokud se tak komunita české Wikipedie jako celek rozhodne." Problém v chování WM CZ je tedy, že komunitě žádný prostor o rozhodnutí nedala, bránila editaci stránky pod tím, že kdokoli potřebuje konzultaci (rozuměj povolení) od řídící rady. Zpráva pozitivní, že usvědčuje WM CZ z obcházení komunity, kterou se snad v každém bodě soutěže komunitu nekontaktovala, ačkoli je Wikipedii prostor pro komunitu, který jak se zdá si výbor podle zdůvodnění revertů zabral pro sebe. Takže rozhodnutí je na vás komunito, zda-li jste schopni tolerovat takovoutu reklamu s large písmem externím odkazem na komerční subjekty místo prostého uvedení jak se o to pokoušel Dan Polansky. --Elm 8. 2. 2010, 11:14 (UTC)

Kolego nepřekrucujte laskavě vyjádření Erika Moellera, když se tady nemůže bránit! Erik Moeller mluví o tom, že uvádění sponzorů časově omezených akcí je Nadací akceptovatelné v případě dohody komunity. Nikdo Vám nebrání ve vyjádření svého názoru, že s poděkováním a uváděním sponzorů nesouhlasíte, ale nemůžete tady veřejně lhát, že WMF tvrdí, že "ona reklama není proti pravidlům WMF". Pokud takto budete pokračovat, tak si myslím, že by s Vámi při vší úctě mělo být nakládáno jako s trollem.--Juan de Vojníkov 8. 2. 2010, 11:35 (UTC)

Pořád nevím, co jsem překroutil, "že uvádění sponzorů časově omezených akcí je Nadací akceptovatelné v případě dohody komunity" je podle mě přibližně totéž, že "ona reklama není proti pravidlům WMF", co nazývám reklamou můžete přečíst výše, vyhrožování, že pokud už nebudu ticho, tak budu troll a pak samozřejmě zablokován se mi hrubě nelíbí... Zanechte laskavě tažení proti těm "blbcům anarchistům" řečeno vašimi slovy, protože nemíním dále tolerovat vaše urážky, výhrůžky a výkřiky, že je potřeba proti těm anarchistům tvrdě zakročit, tj. "bičem". To vaše křižácké tažení mi přijde spíše jako trollování. --Elm 8. 2. 2010, 11:52 (UTC)

Můžete tvrdit, že "poděkování sponzorům" je "reklama" to Vám nikdo neupírá. Nemůžete ale tady veřejně tvrdit, že WMF souhlasí s reklamou (tedy podávat to svým výkladem). Protože pak se dopouštíte lži a pokud to melete stále dokolečka tak i trollingu.

Dovedu pochopit, že ve Slunečním státě má poděkování sponzorům jinou formu a toto co se děje tady je ve Slunečním státě nepřípustné. Vy si ale asi neuvědomujte, že jsme si tu Sluneční stát nezavedli. Proto pokud se neřídíte konsezem, že tu slušně diskutujeme a neříkáme lži, pak není zapotřebí již s Vámi diskutovat. Lidé si tu v pohodě editují a musí dýchat Vámi otrávený vzduch. Není možné, aby jste nás tu za odmítavý postoj k Vaší ideologii bičoval! Tohle je přesný příklad psychologického zrcadla, to co vyčítám jiným sám dělám.--Juan de Vojníkov 8. 2. 2010, 14:37 (UTC)

Sluneční stát aneb všechno natáhnout na hranici absurdity... Můj názor na Sluneční je mimochodem velmi kritický, jazyk jakým je psán je ubohý... Pokud chcete si hrát se slovíčky, tak prosím chápejte všechna tvrzení zde uvedená v kontextu toho o čem se bavíme a jak výše definuji reklamu, žádné lži si tedy nejsem vědom... Já si tu také pohodlně edituje a musím poslouchat, že anarchisté patří mezi blbce a hysterky, takže by od vás více psychologického zrcadla všemu prospělo, ale samozřejmě já jsem ten, kdo tu otravuje vzduch a vy jste ten slušný... Ptám se komunity na názor a prý není možné, "aby jste nás tu za odmítavý postoj k Vaší ideologii bičoval"... Opravdu absurdní, pro mé politické přesvědčení je konsenzus primární, proto se ptám komunity, ale ne, já prý podle vás tady netolerantně bičuji všechny s odlišným názorem... --Elm 8. 2. 2010, 15:00 (UTC)

Za sebe uznávám, že poděkování sponzorům a uvedení jejich jmen velkým písmem v horní části stránky soutěže je nejspíš nikoliv reklama nýbrž pouze propagace. Jistý si tím nejsem a neznám v tuto chvíli žádný zdroj, pomocí kterého bych mohl rozhodnout co vše spadá pod termín "reklama". Odhaduji, že termín "reklama" je nejspíš definován v nějakém zákoně. Slovíčkaření, jak Češi rádi říkají pokusům pracovat poctivě a důkladně s termíny, je v tomto případě zcela na místě; s přesným určení rozsahů termínů "reklama" a "spozorování" stojí a padá smysluplnost odpovědi Erika Moellera, té odpovědi, která předpokládá, že ne každé sponzorování a ne každé poděkování sponzorům je reklama. --Dan Polansky 8. 2. 2010, 16:53 (UTC)

Reklama je podle mě přirozenou součástí sponzoringu — sponzor podpoří aktivitu, která zapadá do jeho vlastních aktivit/strategií a na oplátku sám získá nějakou protihodnotu (dobré jméno, spojení s něčím cool, oslovení zajímavé a specifické skupiny lidí atd.), přičemž přínos by měl být oboustranný. Pokud by protihodnota neexistovala, jednalo by se spíš o dar — pouhé vyjmenování dárců je často vidět třeba v charitativích pořadech. To je pouhým poděkováním a ne formou reklamy. Z rozsáhlejšího článku jsem vyšťoural například toto: Sponzoring můžeme definovat jako investování finančních nebo jiných prostředků do aktivit, jejichž potenciál je možno komerčně využít. Díky tomu mohou firmy podporovat svoji komunikaci, neboť mohou jednoduše spojit obsah své činnosti či svůj brand s určitou významnou událostí či aktivitou. (…) Sponzor (firma) pomáhá sponzorovanému uskutečnit jeho akci, prostřednictvím čehož pak sponzorovaný zpětně pomáhá sponzorovi naplňovat jeho komunikační cíle. Není-li však posledně jmenovaná aktivita naplněna, nejedná se o sponzoring, ale o obyčejné dárcovství, které nemá s komerční komunikační aktivitou nic společného. Spíše bychom tedy měli uvažovat, jestli je realizace sponzoringu jako takového, popřípadě za jakých podmínek (současná forma propagace mi přijde docela skromná – být manažerem a ne nepraktickým antropologem, vadila by mi absence loga jako základního komunikačního prostředku), přijatelným nástrojem podpory fungování wikipedie (třeba u neziskových projektů je to obvyklé), nebo nikoliv. Ve snu mě snad ještě něco napadne:-) --Nadkachna 8. 2. 2010, 22:58 (UTC)

Když už tedy nadešel čas novelizovat další bod desatera naší pomyslné Farmy zvířat, tak by za slova "Wikipedie není nástrojem propagace" měl být přidán dialektický dovětek: "s výjimkou reklamy, která přinese peníze na rozvoj Wikipedie". Myslíte si, že ten, kdo kdysi rozhodl, že na Wikipedii pro reklamu nemá být místo, tak nevěděl, že reklama je užitečná a jsou z ní penízky, za které se dá něco užitečného koupit nebo kterými se dají platit nájemní autoři? --ŠJů 9. 2. 2010, 07:09 (UTC)

Editace wikipedisty Zemanek.ml

Chtěl bych upozornit na problematické editace tohoto wikipedisty. U posledních čtyř hesel co upravoval (zde) přidával a odebíral externí odkazy. Zjednodušeně řečeno maže odkazy na „pravicové“ stránky a vkládá odkazy na ty „levicové“. Dvakrát navíc přidal odkaz na vlastní blog. Šlo by to jednoduše řešit reverty, ale úplně správné by to nebylo... Zbavili bychom se „nevyvážených“ odkazů „zleva“ a zůstaly by nám tam ty „nevyvážené zprava“... Navíc je otázka, jestli je vždy na škodu, když je v externích odkazech odkaz na zaujaté stránky. Ideální to není, ale děje se tak v mnoha článcích a často to nikomu nevadí... --Byrnjolf 6. 2. 2010, 15:21 (UTC)

Odkazy na blog bych u takových obecných hesel mazal rovnou. Ty mají snad nějaký pofidérní význam u něčeho, u čeho třeba není v češtině jiný zdroj a jedná se o téma nekontroverzní. Ale dávat odkazy na blog do stránek o antikomunismu a podobně? Snad jen kdyby to byl blog hodně renomovaného politologa, ale i tam bych váhal, protože lépe než blog by bylo odkázat jeho odbornou práci. --Tchoř 6. 2. 2010, 15:54 (UTC)

Zrušit.--frettie.net 7. 2. 2010, 18:58 (UTC)

Bannery wikiprojektů

Rád bych navrhl, aby měl každý wikiprojekt možnost své prezentace formou banneru. (stejného, ajo je banner upoutávající na soutěž) Myslím, že by to mohlo přilákat mnoho nových pisatelů. Na dalších podmínkach bychom se mohli nějak dohodnout. Já bych si představoval, že by wikiprojekt musel splňovat nějaké podmínky. (Např.: Spolupráce, chybějící články atd.) >> Hlavním kritériem by samozřejmě byla funkčnost wikiprojektu. (Funkční mi přijde např.:kosmonautika, fotografování...). Je to jen střeštěný nápad, pokud se nelíbí, neunavujte své ruce a klidně bezargumentů napiště, že je to blbost. :) Díky za odezvu. --Hagar 7. 2. 2010, 14:28 (UTC)

S tím nesouhlasím. Sitenotice, které zde říkáte banner, slouží ke globálnímu upozorňování. Sitenotice není reklamou, ale upozorňováním. Zkuste si to najít ve slovníku.--Juan de Vojníkov 8. 2. 2010, 14:21 (UTC)

To by nebyl špatný nápad, člověka jen tak brouzdajícího po Wiki by takovýto banner mohl zaujmout, mohl by kliknout, mohl by si všimnout něčeho zajímavého a byl by náš ;-) --Petr Losert 7. 2. 2010, 14:30 (UTC)

Ahoj, mne to přijde zbytečné. Projekty se odkazují konkrétně v tematických článcích. Dle mého je velká pravděpodobnost, že člověk hledající konkrétní téma, spíše přispěje do projektu, než náhodně oslovený kolemjdoucí. Vidím to tak, že portály jsou příliš specializované a místo, jak se prezentovat mají docela velké. Když si to vemeš, tak úspěšný portál má odkaz ve stovkách až tisících článcích, které s ním souvisí a to je dle mého více než dobrá reklama. :) --Chmee2 7. 2. 2010, 14:45 (UTC)

Wikiprojekt není to samé, co portál. A na Wikiprojekt jsem z článku odkaz ještě neviděl. Na en: dávají odkaz na wikiprpjekty na diskusní stránky. Ale takové upozornění medle může být docela dobrý nápad, třeba grant focení vesnic by si upozornění možná zasloužil. Jinak bych byl pro to, dávat upozornění jen na "žhavé" akce ve wikiprojektech, viz okino níže.JAn 7. 2. 2010, 17:26 (UTC)

Já nejsem proti, pokud v projektech bude nějaká významnější "jednorázová" akce. Na projekty, které prostě stále běží, bych touto cestou neupoutával i kvůli výše zmíněným šablonám v článcích (tyto šablony můžete nakrátko, prosím ne natrvalo!, třeba i upravit tak, aby byly "náborové") a spíš bych doporučil osobní kontaktování zájemců, kteří do podobných článků zasahují, na jejich diskusních stránkách. Pokud byste chtěli zkusit v projektech oslovit nějaké publikum mimo běžné přispěvatele (udělat nábor nových wikipedistů) a neměli sami nápad na nějakou jednorázovou akci, spíš bych vám poradil obrátit se na sdružení, kde se mohou najít způsoby, jak oslovit lidi mimo Wikipedii. Okino 7. 2. 2010, 14:54 (UTC)

Naprosto souhlasím s Okinem, je to spíš o té spolupráci, než o nějaké přehnané prezentaci. Ty jednorázové akce dobře, třeba jako grant nebo jak je teď na commons přihrání souborů z Troppen muzea. To ano, ale jinak, to asi ne.--frettie.net 7. 2. 2010, 18:53 (UTC)

Melete tu japka hrušky, Hagar mluvil zřejmě o Wikiprojektech, vy hovoříte o sesterských projektech. Tak i onak ale není možné k tomu používat sitenotice. Pak se taky třeba stane, že se kvůli nějakýmu banneru nedostanu na Wikimanii. Sitenotice je globální oznámení, nikoliv reklamní prostor.--Juan de Vojníkov 8. 2. 2010, 14:24 (UTC)

Teď jsme se ani nepochopili globálně, nemusí být pouze banner jako sitenotice. Existuje něco typu upozornění jinde. --frettie.net 8. 2. 2010, 17:23 (UTC)

Anketa

Nevím jestli to není spam, zde to psát, ale zkusím to. Mohli byste se prosím vyjádřit v následující neoficiální anketě zde? Děkuji --Petr Losert 8. 2. 2010, 11:35 (UTC)

Když už ta "anketa" o podpoře právě probíhající komerčními subjekty sponzorované soutěži začala a když už bude nejspíš sloužit coby náhrada řádně spuštěného hlasování, pak je její ohlášení Pod lípou podle mě zcela na místě, řekl bych. --Dan Polansky 8. 2. 2010, 16:56 (UTC)

Kontakty na ostatní wikipedisty

Dobrý den, když wikipedista potřebuje pomoci s nějakým článkem jiného wikipedisty do oboru zasvěceného, jsou někde dostupné seznamy wikipedistů dle jejich oborů působnosti, nebo něco takového?

Děkuji.

Odpověděl jsem na kolegově diskuzi. --Kacir 9. 2. 2010, 05:40 (UTC)

Vandalismus uživatele 81.200.51.130

dobrý den, dnes jsem si všiml vandalismu uživatele z IP 81.200.51.130. vzhledem k jeho historii navrhuji tuto ip zablokovat (pokud není sdílená). http://cs.wikipedia.org/wiki/Speci%C3%A1ln%C3%AD:P%C5%99%C3%ADsp%C4%9Bvky/81.200.51.130 --Michalli 9. 2. 2010, 07:50 (UTC)

Jirka O. už zablokoval na 2 hodiny, většinou tento čas stačí k tomu, aby vandal dal pokoj. Jinak podobné žádosti příště prosím směřujte na Wikipedie:NS, neb jim mohou vyhovět pouze správci díky svým technickým oprávněním. Pěkný den přeji; --Podzemnik 9. 2. 2010, 08:00 (UTC)

a není to příliš krátce? vzhledem k historii této činnosti mi přijde 2h blokování k smíchu (jestli si toho vůbec všiml). celkově tam má asi nějak do 10 editací. prostě bych zablokoval pro anonymní editování a pokud se rozhodne pomáhat může si založit účet.--Michalli 9. 2. 2010, 08:13 (UTC)

No ono těžko zablokovat IP adresu na trvalo, těžko rozpoznat dynamickou IP od statické. Wikipedie:Blokování navíc říká, že i statická IP adresa se může blokovat max. měsíc. Když se podíváte na příspěvky té adresy, na kterou jste dával link, zjistíte, že ty vandalismy jsou dost nepravidelné a prostě nemá moc smysl ji blokovat třeba na den nebo dva, když provede vandalskou editaci cca co pár měsíců. Když se podíváte do knihy zablokování, zjistíte, že denně je takových IP adres zablokováno na pár hodin desítky. --Podzemnik 9. 2. 2010, 08:20 (UTC)

Prosím o přejmenování článku

Nejsem si jist kde to mám přesně napsat a tak to píšu tady. Prosím o přejmenování tohoto článku na Priehrada, aby byl zachován správný název filmu, který je i uveden ve filmových databázích a nematl tak uživatele. Děkuji

Stalo se. Takové věci se v případě, že to nejde, směřují na Nástěnku správců, zde to ale mohl přesunout prakticky kdokoliv.--Formol 9. 2. 2010, 21:09 (UTC)

Diskuse o budoucnosti soutěže Ceny za rozvoj české Wikipedie

Na Wikipedie:Pod lípou (Wikimedia ČR)#Jak bude vypadat příští kolo soutěže? se snažím zahájit věcnou diskusi o příštím vývoji soutěže a prosím o Vaše podněty.--Ioannes Pragensis 10. 2. 2010, 09:30 (UTC)

Pravidla na hlasování

Prosím vložit odkaz na pravidla na hlasování. Děkuji.--HomoSapiens 10. 2. 2010, 16:21 (UTC)

že by doporučení Wikipedie:Hlasování? --Chmee2 10. 2. 2010, 16:22 (UTC)

Platná editace

Je toto příklad platné editace pro zápočet 25 editací potřebných ke splnění podmínky pro hlasování? Prosim odopovědět. Děkuji.--HomoSapiens 10. 2. 2010, 18:32 (UTC)

To je na posouzení toho, kdo hlasování vyhodnocuje (případně v kontextu dalších editací příslušného uživatele). Pokud má někdo 25 editací tohoto typu, tak já bych to hodnotil jednoznačně negativně. --Mormegil ✉ 10. 2. 2010, 18:36 (UTC)

A tento příklad platné editace.--HomoSapiens 10. 2. 2010, 18:50 (UTC)

Čemu na „To je na posouzení toho, kdo hlasování vyhodnocuje“ nerozumíte? --Mormegil ✉ 10. 2. 2010, 19:11 (UTC)

@Mormegil: Asi chce vědět, zda jsou zde nějaká ustálená kritéria nebo je to něčí čistá libovůle. --Dezidor 10. 2. 2010, 19:18 (UTC)

@HomoSapiens: Podle mě by to zjevně dostačovalo. --Dezidor 10. 2. 2010, 19:18 (UTC)

Tady chce někdo mermomocí hlasovat, že by velrybářský útok už i na wiki?? --Petr Losert 10. 2. 2010, 19:25 (UTC)

@Petr Losert: Nedávno se hlasovalo o podobě úvodu článku telepatie a byl vyřazen hlas jednoho neregistrovaného a jednoho účelově registrovaného hlasujícího. Čímž nechci nijak naznačovat odkud vítr vane, protože to sám nevím. --Zet ^(k|p) 11. 2. 2010, 06:28 (UTC)

no Válek, kdo jinej...[11]--H11 11. 2. 2010, 06:39 (UTC)

Nebylo by to navíc obcházení bloku?--Zet ^(k|p) 11. 2. 2010, 07:21 (UTC)

Pouze bych se chtěl otázat na upřesnění, zda 25 editací tohoto typu (jak si je kollega HomoSapiens pěkně odpočítává) kdy se někdo snaží reverty změnit obsah článku v rozporu s probíhající diskusí, skutečně stačí jako editace legitimní z hlediska splnění podmínky účasti na hlasování? (Nevím ovšem přirozeně jak se třeba bude kollega HomoSapiens po stránce příspěvků vyvíjet.) --Zet ^(k|p) 12. 2. 2010, 11:17 (UTC)

Jízda vlakem

Asi ve tři odpoledne mi dnes v Plzni přistoupili do kupé studenti psychologie. V jejich rozhovoru mě zaujala jedna věta. Učitelé nám při studiu na vysoké škole zakazují studovat wikipedii a vůbec nesmíme uvádět ve svých pracech reference na wikipedii. Zeptal jsem se je proč? ... Proto, že wikipedie uvádí informace, které jsou neúplné, zkreslené a mylné??

V psychologii na wikipedii jsou rezervy vypovídá o tom i diskuse na telepatii. O té psychologii to stojí za zamyšlení. -- Tento nepodepsaný komentář přidal(a) uživatel(ka) HomoSapiens (diskuse)

no obecně vysoké školy neuznávají reference na wikipedii, protože to není žádná "autorita" :) --Lenka64 11. 2. 2010, 19:25 (UTC)

vysoké školy obecně neuznávají zdroje z internetu a dávají přednost knihám, tak to prostě je... Draffix 11. 2. 2010, 19:40 (UTC)

Nejde jen o spor knihy vs. internet. Wikipedie je encyklopedie, a žádná universita by asi neviděla ráda, pokud by se studenti naučili obsah encyklopedických hesel, která jsou nutně poněkud obecnější povahy. Jinak zrovna z psychologického a psychiatrického hlediska je konkretně telepatie celkem dobře zpracována - uvádí ji mezi symptomy psychopatologikých i benigních stavů, s odkazy na nezávislé zdroje-. --Zet ^(k|p) 11. 2. 2010, 21:03 (UTC)

Myslím, že je to zcela v pořádku. Mě by odkazovat na wiki třeba ani nenapadlo. Wikipedie je užitečná pro zběžnou informaci, ale od studentů VŠ by se mělo vyžadovat víc než kompilace kompilací. --Mychajlo 12. 2. 2010, 01:37 (UTC)

Osobně to vidím přece jen trochu jinak: jednak se tu snažíme, abychom dali víc než jen zběžnou informaci (např. NČ a DČ, portály...), což se nám samozřejmě nemůže dařit všude.
Pak jde taky o hledání informací ze svého oboru a z "cizího". Kde jinde by měl např. doktor začít hledat něco víc o podstatě fyzikálně-chemické metody, na jejímž principu je založen přístroj, kterým vyšetřuje? Učebnice fyzikální chemie by k tomu určitě nebyla vhodná. --Packa 12. 2. 2010, 11:35 (UTC)

A když internet ještě neexistoval nebo nebyl tolik rozšířen tak čerpal informace odkud? Za každou cenu prosazovat encyklopedii, zvláště tu na internetu, mi přijde jako holý nesmysl. Draffix 12. 2. 2010, 11:51 (UTC)

@Packa: Ano, ale jde tu právě o to, že by bylo nesprávné, aby (budoucí) odborník, o nichž píše HomoSapiens, v daném oboru nečerpal základní informace o něm v přece jen na běžného čtenáře orientované všeobecné encyklopedii, která má poskytnout solidní souhrn informací o dané problematice, formou dostupnou i průměrnému laikovi, případně čtenáře nasměrovat k dalším pramenům - ne suplovat učebnice, v tomto případě psychologie. --Zet ^(k|p) 12. 2. 2010, 12:08 (UTC)

Tvrzení "nesmíme uvádět ve svých pracech reference na wikipedii" mě opravdu velmi potěšilo. Pominu společenskovědní obory (do kterých mi nepřísluší kecat), ale při představě, že studenti VŠ!!! píší své práce z fyziky nebo biologie podle článků na wiki, mě mrazí. Wiki je (v případě dobře ozdrojovaných článků) skvělý návod, kde lze případně hledat informace (kdyby se to náhodou nedozvěděli od svých pedagogů), ale student by měl danou problematiku své PRÁCE prostudovat v odborných publikacích, a čím jich bude více, tím lépe. Teprve srovnáním různých pohledů a přístupů k problematice získá jistý vhled, schopnost posoudit zdroje a vybrat pro svou práci nejvhodnější metodiku. Snad trochu tolerantnější bych byl u učitelských oborů, kde jde i o to, najít vhodné a srozumitelné zjednodušení.--Petr Karel 12. 2. 2010, 13:42 (UTC)

Snižování informační a encyklopedické hodnoty

Představte si, že v článku o fyzice je uvedeno podle přesné reference dvanáct významných fyziků. Ale to se nelíbí jednomu velmi zkušenému wikipedistovi. Co udělá? Vymaže R. Feynmana, I. Newtona a J.C. Maxwella. Ostatní zkušení wikipedisti jsou s jeho prací velmi spokojeni. Můj subjektivní názor je TAKTO NE.--HomoSapiens 11. 2. 2010, 19:11 (UTC)

Můj subjektivní názor je, že mezi vědci a "vědci" je podstatný rozdíl. Studovat wiki zapovídají profesoři studentům kvůli úpravám, které provádíte např. s telepatií vy a vám podobní. --Petr Losert 11. 2. 2010, 19:15 (UTC)

Bohužel musím souhlasit, nevím jak je tu u správců, jestli mají určité okruhy na starost, ale každopádně by měli správci, kteří rozumí dané oblasti, mít i tuto oblast na starost. Pak se by se jistě vyhlo jakkýmkoliv nedorozuměním. Bohužel musím říct, že "zkušený wikipedista" není ten kdo má na kontě 1 000 editací a více, ale ten, který sám napsal tolik článků. To je zase můj názor, že člověk, který má velké množství napsaných článků v určité oblasti, tak má i dobré znalosti z této oblasti.

A co týče profesorů a jejich zapovídání vůči wiki, souhlasím s nimi. Na internetu je mnoho informací, včetně wiki, avšak stane-li se taková stránka otevřená veřejnosti, kdykoliv hrozí poškození správných údajů, které pak studenti "slepě" okopíruji. Tento názor podporuji, knihy jsou přece jen knihy, co si budem namlouvat. Draffix 11. 2. 2010, 19:26 (UTC)

Tím chcete říct, že když neonacista vytvoří 150 článků o nacismu, vychvalující tento režim až do hvězd, se stane odborníkem na dané téma??? Na wikipedii se snažíme udržet NPOV, pan HomoSapiens(alias slavná IP 94...) a jemu podobní se snažil prosadit POV pohled na telepatii v tom, že se jedná o nějaký skutečný jev, i když nebyl navzdory mnoha pokusům nikdy prokázán. Tak tohle teda ne. --Petr Losert 11. 2. 2010, 19:30 (UTC)

To ovšem ne, jen reaguji zrovna na tu fyziku. Myslel jsem člověka, který se vyzná v určité oblasti jako např. kultura, kde spadá mnoho podoblastí (včetně toho Vašeho naonacismu). Víte jak to myslím, prostě aby člověk, který nerozumí např. biologii, nutně nezasahoval do článku a nemazal jeho částí, které se mu zdají pouze "pochybné". Vím, že se to jedná všech uživatelů, avšak od správce by se takové jednání čekat nemělo. Draffix 11. 2. 2010, 19:38 (UTC)

Jenže tady jde o spor dvou stran, které tomuto tématu rozumí. Jen pan HomoSapiens má ten problém, že ti druzí tomu nerozumí tak, jak tomu rozumí on. Podle něj je telepatie skutečný jev a kdokoliv tvrdí opak je "neodborník" a "omezenec". --Petr Losert 11. 2. 2010, 19:39 (UTC)

Jistě, do toho se míchat nebudu, tomu také nerozumím. Avšak tohle téma by se mělo řešit v příslušné diskusi a ne zbytečně tady.V tomto případě doporučuji kontaktovat správce a vyřešit to s ním, tady se nic konkrétního nevyřeší Draffix 11. 2. 2010, 19:45 (UTC)

Co se týče studia vysoké školy, souhlasím s těmi profesory, že by studenti neměli Wikipedii používat a citovat. Wikipedie je všeobecná encyklopedie, studenti vysoké školy by měli čerpat z odborných prací. Wikipedie je skvělý zdroj informací, ale od toho tu máme (měli bychom mít) odkazy na původní zdroje, aby bylo možné od povrchního wikipedického přehledu přejít k odborným článkům, které ty informace uvádějí bez zjednodušování, s popisem metodiky zjišťování a podobně. --Tchoř 11. 2. 2010, 20:03 (UTC)

No vzhledem k tomu , že poznám články z wikipedie v závěrečných prací na VŠ, tak se to dělá tak , že se opíše/přepíše článek z wikipedie a pak se uvedou knihy z anglické mutace jako zdroj. Hlavně je důležité aby wikipedie ve zdrojích nebyla........PS:jinak k tématu bych chtěl požádat pana Válka aby neustále neměnil svůj nick.--H11 11. 2. 2010, 21:13 (UTC)

@HomoSapiens: Ještě bych na Váš příspěvek k výše řečenému odkázal na informaci o věrohodných zdrojích - obecně vzato není možné odkázat na primární zdroje, jako hlavní pramen k nějakému tvrzení, to by de facto zakládalo tzv. vlastní výzkum, z hlediska Wikipedie nežádoucí, pokud Vám jde stále o tu psychotroniku. Pokud by šlo o svévolné odstranění někoho významu dotyčných vědců, tak za prvé by jejich významnost nebyla doložena odkazy na jejich vlastní dílo (nebo knihu vydanou jedním z nich nákladem vlastním), a za druhé, dílo by jistě nebylo jen jedno. Následně by tato změna nevydržela ani pět minut, byla by komunitou zvrácena, a "zkušený wikipedista" by své jednání patrně omluvil náhlou indisposicí. Ovšem v případě psychotroniky nikdo neodstraňuje z článku osoby srovnatelné s Einsteinem, Newtonem a Maxwellem. --Zet ^(k|p) 11. 2. 2010, 21:20 (UTC)

@H11. To nic není proti seminární práci zakončené triumfálním Zdroj: Internet. --Zet ^(k|p) 11. 2. 2010, 21:22 (UTC)