A nevypadá to, že by to byly nějaké speciální případy (že by třeba nebylo poznat, že jde o ulici, tak se to musí do rozlišovače připsat, nebo že by snad existovalo něco stejně pojmenovaného v tom samém městě...), prostě se používají náhodně.
Který je ideální a má cenu to sjednocovat? Chrzwzcz (diskuse) 14. 8. 2016, 19:19 (CEST)
Domnívám se, že rozlišení "ulice v" je potřebné třeba tam, kde se stejně jmenuje i něco jiného v témže městě, např. hrad, čtvrť apod. (Veveří (hrad), Veveří (část Brna), Veveří (ulice v Brně)). V takovém případě nelze napsat pouze město. Jinak je ale zbytečné psát "ulice v" i ve všech ostatních případech. Podobně zas rozlišovač v podobě městské části má smysl tam, kde v rámci jednoho města jsou různé ulice (nebo prostranství) téhož jména ve více částech. --Bazi (diskuse) 14. 8. 2016, 19:31 (CEST)
Tak ulice by se neměly v rámci jednoho města jmenovat stejně, ani v jiné městské části, tedy pokud to není tatáž a nepřesahuje z jedné do druhé, ale to by nemělo smysl je tady na Wikipedii takto kouskovat. Jestli by někdy nestačil (ulice) nebo (ulice, Brno). Ale u té Prahy mi to přijde docela nahodilé. Další města nevyjímaje. Chrzwzcz (diskuse) 14. 8. 2016, 19:38 (CEST)
Náhlédl jsem do kategorií "Ulice v …" a přijde mi tragické, že v Brně je devět ulic, z nichž jedna je náměstí. Brňáci mají hodně co dohánět! Ale u nás v Praze to není o mnoho lepší. Používání rozlišovače (Město) bohužel nestačí. Je nutné používat i rozlišovač (ulice v Městě). Příklad: Bulovka je v Praze ulice, nemocnice, zastávka MHD (úplně přesně šest zastávek na dohled od sebe). Druhý příklad: Na Stráži je v Praze ulice i náměstí, navíc je to natolik obecné, že stejný název se může vyskytnout i v jiných městech. Mnohem více mi vadí zbrklé přidávání infoboxu ulice k místním pojmenováním, které ulicemi nejsou a nejsou ani oficiálně pojmenovány. Konkrétně jde o pražské křižovatky. Zvláště nesmyslnost vloženého infoboxu vynikla poté, kdy někdo doplnil do záhlaví infoboxu stylizovanou "smaltovanou ceduli", tedy tabuli, jakou jsou v Praze označována veřejná prostranství. Z pohledu čtenáře, který není znalý místních poměrů je to maximálně matoucí a tyto infoboxy by měly urgentně odstraněny.--Leotard (diskuse) 15. 8. 2016, 08:15 (CEST)
Vidím, že kolega Leotard si tu přisadil se „svým“ problémem a sporem, přestože téma je o něčem jiném. Tak co kdybychom se věnovali tématu původnímu - rozlišovačům? Ten Váš už se diskutoval jinde a s rozlišovači nemá nic společného. Případná změna rozlišovačů Vám ho nevyřeší. --Bazi (diskuse) 15. 8. 2016, 09:16 (CEST)
Prosím přečtěte si můj příspěvek celý, jeho obsahem je můj názor na volbu rozlišovačů. Problém s nesmyslným vkládáním infoboxu zkouším řešit jinde. --Leotard (diskuse) 15. 8. 2016, 10:06 (CEST)
Četl jsem, tu (prostorově menšinovou) část k tématu nerozporuji. Jinak ale myslím, že je opravdu dobré přednostně uvádět jako rozlišovač pouze město, rozlišovač má být pokud možno stručný. Až jen v těch případech, kdy je nutné podrobnější rozlišení, bych přidával „ulice v Městě“ aj. Taky nemyslím, že je nutné to převádět do formy „ulice, Město“. Jen je třeba projít ty články se složitějšími rozlišovači a prověřit, jestli jsou tam odůvodněně, toť vše. --Bazi (diskuse) 15. 8. 2016, 10:41 (CEST)
@Chrzwzcz: Nevím, nakolik to má vliv na zbytek diskuse, ale uvedu na pravou míru: ještě před cca 10 lety bylo v Berlíně běžným jevem, že v jednotlivých městských částech existovaly ulice se shodnými jmény. Neověřoval jsem, zda to mezitím náhodou neodstranili a nepřejmenovali, ale moc bych na to nespoléhal (těc ulic bylo opravdu hodně). Ani na to, že Berlín je (byl) jediným městem, kde se něco takového vyskytuje.--Shlomo (diskuse) 15. 8. 2016, 23:19 (CEST)
@Shlomo: No ano, to je zajímavá perlička, ale u např. pražských ulic tento důvod moc nehrozí, a o berlínských ulicích tady toho moc není. Neboli dávat jako rozlišovač ulic městskou část mi přijde zbytečně konkrétní. A "ulice v" asi má opodstatnění v krajních případech, ale častěji snad stačí jen udání města. Chrzwzcz (diskuse) 15. 8. 2016, 23:55 (CEST)
Napadá mě ještě jeden příklad. V Brně je např. Horní ulice a zároveň i Horní náměstí. To druhé se samozřejmě může jmenovat Horní náměstí (Brno), ale - ač podle zvyklostí - když ulici pojmenujeme pouze Horní (Brno), mohlo by to být matoucí, takže může být bezpečnější a na první pohled srozumitelnější Horní (ulice v Brně). --Bazi (diskuse) 17. 8. 2016, 10:03 (CEST)
@Bazi: Tak to jsem zvědav, jestli mě podpoříte v jiném mém počínání, kde by mělo jít o zrušení matoucích variant, větší bezpečnost atd. Mějme dvě obce, které se jmenují stejně, ale žádná není významnější, takže obě mají rozlišovač - Příkladové městečko (okres X) a Příkladové městečko (okres Y). Obě obce mají i po sobě pojmenované kategorie, první Kategorie:Příkladové městečko (okres X) a druhá si ukradla kategorii bez rozlišovače - Kategorie:Příkladové městečko. To je přece matoucí, takových případů jsem objevil asi 15 a v některých se právě stalo, že se v té bez rozlišovače sešly nesouvisející články dvou obcí. Chrzwzcz (diskuse) 17. 8. 2016, 23:46 (CEST)
Ano, v některých případech to asi půjde zjednodušit. Třeba u Liliová (ulice v Praze) se zdá nyní rozlišovač nepotřebný (jiný článek Liliová není) a do budoucna by mělo stačit Liliová (Praha) (nic jiného Liliová v Praze není, ne?). --16. 8. 2016, 03:11 (CEST), Utar (diskuse)
V mnoha případech rozlišovač mně notně chybí. Tyto případy tomu odpovídají. Liliových ulic je po ČR více. Takže podle této nerozlišovací "metody" bude první v pořadí bez rozlišovače a další s ním? Tento "princip" je samozřejmě komický třeba u první ulice Horní bez rozlišovače a další s. Že není v Praze jiná Liliová věc je jedno. Protože přeci není k ničemu tam rozlišovač podle tohoto "kritéria" buďto dát nebo nedat. Podle mého je určit již v názvu zda jde o ulici velmi potřebné. Umístění označení ulice až v závorce vidím jako správné proto, že to s lokalitou určuje, co to je a kde (protože označení "ulice" většinou není součástí názvu). Po různých porovnáních si přeji skrz naskrz porovnatelné řešení. Nepotřebuji název bez uvedení o co jde, kdy rozlišovač bude přítomen jen podle toho, jestli je v Praze ještě jedna Liliová věc. Jednou budu lovit v textu, jestli je to ulice a jindy ne? Uf. Dobrou. --MONUDET (diskuse) 18. 8. 2016, 00:10 (CEST)
Ono to vypadá krásně popisně, (ulice v Praze), hned je jasné co a kde to je. Ale proč by se to mělo zastavit u ulic, proč by i nadále části města byly např. Žižkov (Kutná Hora) a ne Žižkov (část města Kutná Hora), aby bylo jasno, že to není kopec nebo bůhvíco v KH? Chrzwzcz (diskuse) 18. 8. 2016, 00:19 (CEST)
O krásu nejde, ale o přehlednost. Bohužel v bublinách (zde tuším ve vyskakovacích kartičkách) se nezobrazuje jméno hesla - asi chyba. Takže pak vypadá celkem legračně, když u na Liliovou navazující Karlovy je pak místo vysvětlení, o co jde, vysvětleno, že se jedná o jméno ulice v Praze. --MONUDET (diskuse) 18. 8. 2016, 00:25 (CEST)
K tomu Žižkovu - asi úplné jednoznačnosti všeho dosaženo nebude. Na tu přehlednost by se ale nemělo zapomínat. Nevím - to už asi patří jinam - ale na těch smaltovaných cedulkách mě tahá za oči, že dvojlinka nahoře je k růžkům připojená jinak než dole. Ale z obsahového hlediska je to jedno. --MONUDET (diskuse) 18. 8. 2016, 00:37 (CEST)
Rozlišovač má rozlišovat, má tedy být tam, kde je třeba něco rozlišit. Není-li třeba rozlišovat, není nám třeba rozlišovače. Rozlišovač nemá vysvětlovat nebo nějak doplňovat název článku. Pokud nemáme jiný článek téhož jména nebo ani nepředpokládáme jeho případný vznik, tak prostě není důvod rozlišovač použít.
Mohli bychom se sice usnést, že třeba články o ulicích budeme nazývat vcelku „Jindřišská ulice“ namísto pouhého „Jindřišská“, jenže to zas nebude moc odpovídat realitě. Např. ÚJČ: „obecné výrazy ulice, třída se, zejména v adrese, obvykle neuvádějí“. --Bazi (diskuse) 18. 8. 2016, 01:10 (CEST)
Já osobně rozlišovače v závorkách nemám rád. Jsou zaprvé nehezké a zadruhé neintuitivní, takže bych se bez nich pokusil obejít. Člověk, který na české wikipedii píše článek, skoro nikdy nepoužije správný odkaz, protože buď neví, že je rozlišovač nutný, anebo nezná ten správný - musel by mít při psaní otevřené druhé okno a v něm neustále kontrolovat, kam vlastně který odkaz směřuje. A kolik lidí to asi dělá? Výsledkem je, že v jednom kuse narážím na vnitřní odkazy směřující úplně jinam, než by měly. Takže bych se přiklonil k variantě "kdo dřív přijde, ten dřív mele": první článek jako hlavní význam (pražská Liliová bez rozlišovače) a rozcestník vytvořit jen tam, kde je to opravdu nutné. Těch případů zas myslím nebude tolik: opravdu jsou všechny ulice ve všech českých městech encyklopedicky významné? (i když vždy budeme čelit snahám lokálních patriotů dokazovat opak)--Hnetubud (diskuse) 18. 8. 2016, 00:34 (CEST)
Rozlišovač je také velkou pomocí v nepříliš nápadném místě, a to v našeptávači vyhledávacího okénka. Tam je velká část názvů ulic bez rozlišovače skoro na nic - třeba Zlatá. --MONUDET (diskuse) 18. 8. 2016, 00:44 (CEST)
Argumentovat tím, že rozlišovač není třeba tam, kde existuje jediný objekt toho jména mi připadá zvláště u ulic hloupé. Móda přejmenovávání veřejných prostranství je v Česku hluboce zakořeněná a při psaní článku těžko předvídat, kolik ulic se stejným názvem může vzniknout v budoucnosti (třeba přejmenováním některé stávající ulice). --Leotard (diskuse) 18. 8. 2016, 08:32 (CEST)
@Leotard: Ale to je přece běžná praxe, že nejdřív vznikne článek bez rozlišovače a když se ukáže potřeba, z tohoto článku vznikne rozcestník na články s rozlišověčem. Ani si nedokážu jiný postup představit. --Packa (diskuse) 18. 8. 2016, 09:41 (CEST)
Nevidím důvod proč by musel vzniknout nejdříve článek bez rozlišovače, když si mohu snadno na nějakém mapovém portále zkontrolovat, že ulic stejného jména je víc. A že tedy existuje možnost, že o nich někdo bude psát. Pokud vím, žádné pravidlo na toto neexistuje. Redir z článku bez rozlišovače na článek s rozlišovačem je samozřejmě nesmysl. Já bych článek bez rozlišovače nezakládal ani jako redir. Ovšem nechám se přesvědčit: stačí, když diskutující místo další diskuse založí mnoho dalších článků o veřejných prostranstvích. Klidně bez rozlišovače. --Leotard (diskuse) 18. 8. 2016, 10:29 (CEST)
Ano, ale vy jste nepsal o situaci, kdy je ulic stejného jména víc, vy jste napsal „kolik ulic se stejným názvem může vzniknout v budoucnosti“ a zde je skutečně nesmysl zakládat článek s rozlišovačem jen proto, že stejně nazvaná ulice může někdy vzniknout.--Ben Skála (diskuse) 18. 8. 2016, 10:32 (CEST)
Nemám potřebu marnit čas psaním článků, které budou vzápětí smazány pro nedostatek encyklopedické významnosti. Možná bychom už mohli zkusit přestat s pokusy stavět dům od střechy: užitečnější by bylo rozšiřovat to enormní množství pahýlů o městech a vesnicích, než zakládat další pahýly o každé ulici.--Hnetubud (diskuse) 18. 8. 2016, 11:10 (CEST)
To je opravdu těžké. Já nevidím smysl v tom, marnit čas rozšiřováním pahýlů o vesnicích s deseti domy a několika desítkami obyvatel, když mohu vytvořit článek o ulici, která má desítky domů a několik tisíc obyvatel. Mimo to jsem člověk z města, zajímám se i o historii toho města. Pátrat po informacích o mně neznámé vesnici, ve které jsem nikdy nebyl a nemám k ní žádný vztah jen proto, že kdosi kdysi založil o této vesnici pahýl, asi nikdy nebudu. Svůj čas umím využít smysluplněji. I kdyby to bylo tvorbou článku o nějaké ulici. Možná nastala doba přehodnotit užitečnost existence těch pahýlů o vesnicích. Jestli existují delší dobu a nikdo je nerozšířil, potom je jejich encyklopedická významnost sporná a měly by pravděpodobně být smazány. Nemám přehled o pahýlech o vesnicích, ale berte to jako návrh.--Leotard (diskuse) 18. 8. 2016, 12:38 (CEST)
Pahýly není třeba mazat, mažou se subpahýly. Je-li téma encyklopedicky významné, tak je stále lepší pahýl než nic (a stále taky bude lepší plnohodnotný článek než pouhý pahýl). Rozšiřovat pahýly je obvykle náročnější práce než je zakládat. Ale to je celkově off-topic a nijak to neřeší otázku rozlišovačů u ulic.
Nemá cenu automaticky předpokládat, že každá ulice bude encyklopedicky významná, zároveň ale mnoho ulic hlavně ve větších městech a hlavně větších, výraznějších v rámci toho města (ať už dopravně, stavebně, nebo jinak) pravděpodobně encyklopedicky významných bude. Je asi dobré při zakládání článku o jedné ulici zvážit, jestli stejně nazvané ulice existují i v dalších velkých městech. Kdybych snad chtěl napsat článek o Václavském náměstí ve Znojmě, asi ho nebudu rovnou zakládat na názvu Václavské náměstí (i kdyby byl dosud volný), protože intuitivně poznám, že to pražské bude nejspíš zřetelně významnější a očekávanější a zasloužilo by název bez rozlišovače, takže rovnou založím článek s rozlišovačem Znojmo. S ulicemi jakbysmet. A pokud si nejsem jistý, jestli z vícero existujících ulic/náměstí bude některé zřetelně nejvýznamnější, tak rovnou budu počítat s rozlišovači podle měst. Až když narazím na to, že by se to mohlo krýt i s něčím dalším téhož jména v rámci města, změním rozlišovač na podrobnější („ulice v městě“ nebo „městská část“). Když naopak zjistím, že nějaký název je v rámci ČR opravdu unikátní, např. brněnská Ulička Václava Havla, tak nepoužiju rozlišovač žádný (až když vznikne jiná ulička téhož jména jinde a zjistí se, že by mohla být encyklopedicky významná, budeme posuzovat, jestli to řešit pomocí rozlišovačů). --Bazi (diskuse) 18. 8. 2016, 13:00 (CEST)
Diskuse již začíná být poněkud rozplizlá, pokusím se tedy vyjádřit k otázkám, které se mi v ní podařilo identifikovat:
město vs. část města: ano, podle jakéhosi zákona či metodiky má být název v rámci obce unikátní. Ovšem že něco má být ještě zdaleka neznamená, že to tak i skutečně je. Na nejkřiklavější duplicity jsem narazil v případě Jaroměře a Josefova, na ojedinělé ale i mnohde jinde. RÚIAN to většinou bere jako jednu ulici, tvořenou dvěma úsečkami, které jsou od sebe na hony vzdálené, tedy "z úředního hlediska" či z hlediska strojového zpracování se to může jevit v pořádku, protože tentýž zákon nevyžaduje, aby ulice byla souvislá a její části či úseky na sebe navazovaly. Fakticky jde ovšem samozřejmě o dvě různé ulice se shodným jménem. Ostatně ona ta formulace v § 29 zákona o obcích je dost vágní a nejasná: „Ulice nebo jiná veřejná prostranství se nepojmenovávají shodnými názvy a ani podle jmen žijících osobností veřejného života.“ Tam se nepíše, zda jde o shodnost v rámci obce, či shodnost v rámci části obce, či třeba shodnost v rámci celé republiky či světa. To je jen tradiční (a v některých obcích neaplikovaný) výklad, že se tím rozumí shodnost v rámci obce. A navíc se to týká jen pojmenování, čili pokud duplicita nevznikne pojmenováním ulice, ale například sloučením obcí nebo připojením nové části obce, tak to ustanovení nevyžaduje tu duplicitu odstranit.
V případě ulic v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi bych ovšem asi taky zaváhal, jestli je vhodné do rozlišovače cpát název celého souměstí, tedy mít méně informace vyjádřeno více znaky jen proto, že nějaké otrocké pravidlo na takovou situaci nepomyslelo. Váhal bych také v případě takových částí obce, které jsou urbanisticky od sídelní části výrazněji oddělené anebo mají výraznou vlastní kulturní a historickou identitu, zejména pokud tam historie pojmenování ulic sahá do doby před připojením k nynější obci. Roli může hrát také to, zda v dané obci některé ulice vedou přes více částí a typicky mají na obou stranách hranice stejné jméno, nebo zda každá část má samostatné názvosloví ulic a i průběžné komunikace na hranici částí obce zásadně mění jméno.
nutnost rozlišovače "ulice": názvy ulic mají gramaticky tu zvláštnost, že jsou v adjektivním tvaru a že ve spisovném jazyce tvoří se slovem "ulice" nedělitelný, byť ne zcela fixovaný celek. "Bydlím v Ječné" je gramaticky, syntakticky a stylově nespisovné – spisovně se řekne "bydlím v Ječné ulici" nebo "bydlím v ulici Ječné", nověji se prosazuje i jmenovací nominativ "bydlím v ulici Ječná". Je to vlastně podobné jako u nádraží: i když se nádraží jmenuje "Turnov", nedá se použít věta "jdu do Turnova" nebo "jdu na Turnov" ve smyslu "jdu na nádraží, které se jmenuje Turnov". Donedávna se ovšem názvy ulic braly spíš jako faktické "věnování", "ulice Karla Hynka Máchy" bylo fakticky totéž jako "Máchova ulice" a dalo se to i přeložit do jiného jazyka. Teprve v době computerové jsme začali názvy ulic chápat jako pevně dané řetězce znaků a tedy formálně to slovo "ulice" bylo odděleno od samotného registrovaného jména, zatímco jeho alternativy (třída, ulička, nábřeží, alej, náměstí, plácek, stezka atd.) se explicitně zapisují jako součást názvu. Tím chci zdůraznit, že zatímco jméno obce dává smysl i bez slova "obec", název ulice bez slova "ulice" obvykle v obecném kontextu smysl nedává a samostatně jej použít nelze, pokud nejde o speciální kontext jako je popisek či rejstřík v mapě města, příslušný řádek adresy či nějaká tabulka údajů s nadepsanými hlavičkami. Rozlišovací funkce je ovšem také častá: po mnoha významnějších ulicích (a o jiných články netvoříme) se jmenují i nějaké zastávky MHD, leckdy se formálně jako název ulice používá název lokality (například pražská "ulice" Bohdalec je zrovínka na té části kopce Bohdalce, která byla bohdaleckým zářezem od Bohdalce odříznuta a přejmenována na Tyršův vrch). Rozlišovač (ať už v podobě závorky, nebo v podobě obecného slova na začátku názvu článku) neslouží jen k rozlišení od již existujících jiných článků, ale též k rozlišení od témat, která zatím svůj článek nemají a třeba ani nikdy nebudou mít, ale jsou potenciálně zaměnitelná, popřípadě prostě k tomu, aby název článku nebyl nevýstižný a zavádějící (jako často bývají názvy článků o filmových, dramatických nebo výtvarných dílech, kterým chybí příslušný rozlišovač). Název článku by měl v našeptávači, ve výsledcích vyhledávání i v obsahu kategorie být dostatečně výstižný.
formát rozlišovače: Umístit slovo "ulice" do závorky jako rozlišovač (případně spolu s dalším rozlišovačem) je osvědčený způsob, jak odlišit a oddělit vlastní kodifikovaný název od obecného označení, byť jeho funkce je ne vždy čistě rozlišující, ale může být zčásti i popisná či gramatická. Umisťování obecné části názvu před specifikující část názvu je vhodnější u nekodifikovaných názvů, například zámků, hradů, kostelů, popřípadě u objektů, které jsou označeny pouze čísly či písmeny (silnice, dopravní linky a tratě atd.).
rozlišovač typu "(Brno)". Univerzálně vhodným rozlišovačem bývá hyperonymum (v našem případě "ulice"), jen u geografických celků či objektů holonymum. Ovšem holonymum v rozlišovači primárně vnímáme tak, že označuje fenomén podobného typu jako meronymum, které je rozlišováno. Tj. název Liliová (Brno) primárně naznačuje, že jde o část Brna (vesnici, čtvrť, osadu), která se jmenuje Liliová (reálnějším příkladem by asi byla Višňová nebo Křížová). Aby název článku nebyl zavádějící, k tomu dobře poslouží právě kombinovaný rozlišovač "ulice v Brně" či "ulice, Brno". Samozřejmě že pokud samotný název je "Masarykova třída" nebo "Zelný trh", tak se ho tento problém netýká.
včasné použití rozlišovače: podle mého názoru je rozumné a efektivní používat rozlišovače prozíravě - tak, aby název článku nebyl matoucí a aby pokud možno byl definitivní. Nikdy by neměl být tvořen článek na názvu bez rozlišovače, pokud v době zakládání článků je zřejmé, že nejde o primární ani dominantní význam. Vždy by takový článek měl být založen rovnou s patřičným rozlišovačem a zároveň opatřen rozcestníkem na hesle bez rozlišovače, byť by zatím všechny ostatní významy byly jen červenými odkazy. Také redirect z názvu bez rozlišovače na článek s rozlišovačem by mohl mít dočasně smysl, ovšem jen za předpokladu, že by nehrozilo, že v tom nějaký napřimovací bot nadělá paseku – což bohužel neustále hrozí. Dodatečné stěhování článku a opravování všech příchozích odkazů je v takových případech naprosto zbytečnou komplikací, způsobenou nerespektováním "zdravého rozumu". Nevhodně nazvaný článek na sebe pochopitelně stahuje "falešné odkazy", které ve skutečnosti patří tomu primárnímu významu. --ŠJů (diskuse) 20. 8. 2016, 01:06 (CEST)
@ŠJů: Pokud by u "Liliová (Praha)" mohlo hrozit, že to bude pochopeno jako městská část a nikoliv ulice, a bylo by tedy záhadno pojmenovat to "Liliová (ulice v Praze)" nebo "Liliová (ulice, Praha)", jak by se mělo postupovat, kdyby náhodou existovala jen jedna jediná "Liliová"? Tu bychom nechali jen tak, i když z toho názvu není poznat, že to je ulice a nikoliv MČ nebo dokonce samostatná obec? Anebo bychom i sem doplňovali skoropovinný uliční rozlišovač? U souměstí nebo odloučných částí města - zajímavý mezní případ, stejně jako nesouvislé ulice, ale tím si snad zatím nemusíme hezké pravidlo kazit, výjimky najdeme v každém pravidle :)Chrzwzcz (diskuse) 20. 8. 2016, 09:55 (CEST)
Ad rozlišovač typu (Brno): Domnívám se, že to pojednání o tom, kdy použít hyperonymum a kdy holonymum, není úplně výstižné. Jednak volba hyperonyma (nadřazeného pojmu, u nás „ulice“) závisí hlavně na tom, od jakých jiných významů nejčastěji potřebujeme článek odlišit a jaké znaky považujeme za určující. Např. u více osob téhož jména zpravidla používáme povolání, protože tím se nejčastěji liší, ale taky je často rozhodující i pro jejich encyklopedickou významnost. Což nám ovšem nebrání v tom, abychom osoby téhož jména i povolání rozlišili v případě potřeby rokem narození (aniž bychom v rozlišovači opakovali i povolání). Každopádně bychom mohli zvolit jako přednostní rozlišovač osob pouze rok narození, čímž by se ve velké většině nejspíš dosáhlo stejného rozlišujícího účinku, ba i lepšího (měli bychom asi méně kolizních případů, kdy základní rozlišovač nedostačuje). Jenže tušíme, že čtenář by se v letech narození moc dobře neorientoval, protože snáz lidi rozliší jejich profesí.
Pokud potřebujeme název ulice odlišit od jiného předmětu stejně pojmenovaného, použijeme hyperonymum „ulice“. Rozlišujeme-li však častěji předměty se stejným nadřazeným pojmem, tedy jen samé ulice, ale v jiných městech, je mnohem užitečnější za primární rozlišovač zvolit právě město, v kterém se nachází. Případů, kdy týž název nese jiný předmět, není zas tolik jako těch, kdy máme stejnojmenné ulice ve více městech. Takže použijme jen primární rozlišení městem a teprve v případech, kdy to nedostačuje, přidejme i hyperonymum „ulice“ / „čtvrť“ / „nápoj“ (mluvíme-li o Višňové). Kdybychom hypoteticky měli případ, že Višňová bude současně ulice v Praze a čtvrť v Olomouci, ale už by neměla žádný jiný (encyklopedicky významný) význam, bude pro čtenářovu orientaci lépe sloužit rozlišení „Višňová (ulice)“ – „Višňová (čtvrť)“, nebo „Višňová (Praha)“ – „Višňová (Olomouc)“? Domnívám se, že to druhé, protože skutečně v geografických tématech snáz a intuitivněji rozlišujeme podle umístění než podle povahy věci (když třeba nevíme přesně, jestli jde o potok nebo řeku, hrad nebo tvrz, les nebo park, zvoničku nebo kapličku, chrám nebo baziliku...). --Bazi (diskuse) 20. 8. 2016, 14:29 (CEST)
Ještě bych možná dodal, že i u lidí máme občas potřebu rozlišit je vůči něčemu jinému, ne jen mezi sebou. Např. Jan Novák (člověk) vs. Jan Novák (identita) nebo i naopak významnější John Walker (nápoj) vs. John Walker (atlet), Coco Chanel (člověk) vs. Coco Chanel (film, 2009). Přesto kvůli takovým případům neuvádíme u všech lidí v rozlišovači pro jistotu i hyperonymum „člověk“, protože je pro porozumění zpravidla nadbytečné a rozlišovací užitek minimální. Podobně se domnívám, že to bude s hyperonymem „ulice“ u ulic, byť samozřejmě nějaké výjimečné případy, kdy se hodí, taky existují. --Bazi (diskuse) 20. 8. 2016, 14:41 (CEST)
Když se člověk může stát zastáncem nějakého pravidla, asi jakoby nějak více byl. Podle mého to odřezávání rozlišovače ulice s odůvodněním, že v určitém případě nikde neexistuje riziko záměny, je dle mého vadné. Někomu jakoby se dokonce chtělo odhadovat či zjišťovat, jestli riziko nalezení či zrození hesla další stejnojmenné ulice existuje, nebo ne. Konečné vyřešení všeho není, ale jestliže mám možnost takto snadno rozlišovačem napomáhat rychlejší orientaci v odkazech v textu i v našeptávačích, je třeba tak činit. V tomto ale přes to, co tu bylo řečeno např. ke vztahu intuitivnosti rozlišení podle umístění v neprospěch rozlišení podle povahy věci, věřím v rozumný konec. Kdyby důvodem odmítání rozlišovače byla snaha dle možností zkracovat jméno stránky, tak by se toto taktizování asi dalo pochopit. --MONUDET (diskuse) 20. 8. 2016, 15:22 (CEST)
@Chrzwzcz: Třeba v Commons používáme jako rozlišovač zpravidla pouze název města, a to pouze tehdy, když je nezbytný k rozlišení. A v zásadě to tam funguje. Takže se nijak zásadně nebráním tomu, abychom to tak zavedli i tady. Ovšem na druhou stranu bychom měli uvážit, abychom tu nedělali změnu k horšímu, tj. měli bychom chápat, že i ty "zbytečné" rozlišovače tu mají svůj nezanedbatelný smysl. Zatímco adjektivní názvy obcí se samostatně používat dají a je to stylově neutrální (pochází z Křížové, navštívil Višňovou), se samostatnými jmény ulic to tak jednoduché není - pokud takový název není uvedený na místě, kde nečekáme nic jiného než jméno ulice, pak je zpravidla spojení s tím obecným slovem jazykově nezbytné. Takže ten článek "Liliová" by přinejmenším vypadal divně, i kdybychom se nakonec pro tuto variantu rozhodli. Takže ani ten povinný rozlišovač bych hned nezavrhoval, dokonce i kdyby měl být pokaždé dvojdílný v jednotném formátu "(ulice v Krnově)". Neříkám, že takové řešení preferuji - jen že bychom ho měli uvážit. Sám jsem před časem prosadil redukci rozlišovačů u stanic metra, protože téměř žádná pražská stanice metra nemá jmenovkyni v jiném městě. Ale v případě ulic je poměrně typické, že některé druhy názvů se vyskytují paralelně v desítkách měst a obcí, zatímco unikátní názvy tvoří výraznou menšinu.
@Bazi: Myslím, že tentokrát se naše názory k sobě poměrně blíží. Ano, volba rozlišovače záleží především na tom, od čeho potřebujeme rozlišit. S tímhle argumentem jsem vždycky vystupoval proti názvům typu "Most (okres Most)" nebo "Karlštejn (okres Beroun)". Ale jak jsem psal, adjektivní název ulice to slovo "ulice" potřebuje i gramaticky, nejen k rozlišení. Je to vlastně zamlčený řídicí člen toho adjektiva, a samotné adjektivum bez něj poněkud kulhá. Názvy ulic obvykle kolidují především se shodnými názvy ulic v jiných obcích, ale často také s druhotně odvozenými názvy zastávek anebo s adjektivními názvy vesnic. (Co se týče příkladu, rok narození je velmi špatným rozlišovačem. Málokdo si o slavných osobnostech bude pamatovat zrovna rok narození, ale zda se dotyčný proslavil jako malíř, technik anebo spisovatel, to asi bude vědět každý. Takže stejného, natož lepšího rozlišovacího účinku bychom rozhodně nedosáhli. Rok narození je už opravdu řešení z krajní nouze.)
@MONUDET: Doufám, že v tomto případě se spíše všichni shodujeme na tom, že by bylo vhodné ty názvy aspoň rámcově nějak sjednotit, než že bychom tu nějak tvrdohlavě prosazovali nějaké své varianty. Je tu prostě několik otázek, kde by bylo dobré se sjednotit na jedné volbě, ať už bude jakákoliv. Myslím, že dosavadní praxe je celkem ustálená a pokud někde je o něco přesnější rozlišovač, než by nezbytně musel být, není to tak zásadní problém, že kvůli tomu článek musel být přejmenováván, Takže článků o ulicích, které svým názvem výrazněji vybočují ze systému, tu bude naprosté minimum. Tu Krymskou jsem si už dovolil napravit, protože na tom článku jsem se zrovna dost podílel (byť jsem ho nezaložil a články o ulicích ani obvykle nezakládám). --ŠJů (diskuse) 20. 8. 2016, 19:38 (CEST)
Co se týká odlišení od zastávek MHD, ty jsou právě odvozeny od samotných ulic. Čili jako předmět odvozený a v drtivé většině patrně méně významný než samotná ulice samozřejmě bude nést rozlišovač on, nikoli původní ulice, která je zde hlavním významem. Ostatně dosavadní praxe je právě taková. Čili vůči zastávkám nemají ulice žádnou potřebu rozlišovače „ulice“. V některých případech je ta potřeba vůči čtvrtím, vsím apod., ale to jsou případy ojedinělé, které lze právě řešit výjimkou, není třeba kvůli nim zavádět složitější rozlišovač do všech ostatních článků o ulicích. --Bazi (diskuse) 20. 8. 2016, 19:57 (CEST)
S tou významností bych nepaušalizoval, mnohdy to naopak bývá tak, že jinak bezvýznamná ulice je názvem zastávky popularizována. Ale asi máte pravdu, že ve většině případů je možno tu zastávku považovat i významově za druhotnou. Nyní jsem prošel články o českých a slovenských ulicích a sjednotil, zredukoval či podle potřeby doplnil rozlišovače, a výrazněji jsem zaváhal vlastně jen u pražské Sokolovské, což je sice mimořádně významná ulice, ale také bývalý název ještě významnějšího dopravního uzlu (dnes Florenc). --ŠJů (diskuse) 20. 8. 2016, 21:27 (CEST)
A ještě jsem nechal nedotčený článek Česká (ulice v Brně). Tam by možná zastávka mohla s ulicí soupeřit a aspirovat na vlastní článek. Krom toho mapy.cz mi na hledání "Česká, Brno" přednostně vnucují obec Česká v okrese Brno-venkov. To si vyřešte vy domorodci :-) --ŠJů (diskuse) 20. 8. 2016, 21:35 (CEST)
Děkuji předřečníkům za zevrubný rozbor problému. Teprve nyní jsem v problému definitivně zabloudil. Navrhuji wikipedistům Bazi, ŠJů a Chrzwzcz zpracovat návod na použití rozlišovače formou doporučení nebo klidně samostatného článku. --Leotard (diskuse) 21. 8. 2016, 08:34 (CEST)
Návod na použití rozlišovače tu existuje už přes deset let a ulice z něj nijak nevybočují. Zbývalo jen doladit, aby názvy článků nebyly každý pes jiná ves, což byla nakonec práce na pár minut. Ale samozřejmě je dobré i takový jednoduchý krok napřed prokonzultovat s kolegy, aby jeden netahal hot a druhý čehý. To už tak bývá, že když lidé na něčem pracují společně, tak občas musí "ztrácet" čas tím, že se na něčem domlouvají, popřípadě konfrontují své rozdílné názory. --ŠJů (diskuse) 21. 8. 2016, 12:59 (CEST)
Pravda, tu Českou mám taky vždycky problém najít, přestože by to měla být jedna z nejvýznamnějších/nejznámějších ulic v Brně. :-) --Bazi (diskuse) 21. 8. 2016, 13:18 (CEST)
Automaticky bot-cestinar
Ahoj, kamaradi, mam takove mlhave tuseni, ze treba anglickou wikipedii pravidelne projizdeji boti, kteri opravuji caste chyby, preklepy a takove ty veci. Jak docilit podobneho stavu i tady u nas?
Uz jsem parkrat prosil boty o spolupraci a radostne mi vyhoveli, a dokonce vlastni opravy pridali, nebo teda alespon to tvrdili prostrednictvim jejich udajnych sefu z masa a kosti. Nedavno jsem prosil o dalsi podobne zmeny. Jsou to myslim nekontroverzni upravy v souladu s cestinou – napriklad zmena "témati*" -> "temati*" ci "narozdíl" -> "na rozdíl" – a hlavne to urcite nejsou jedine mozne podobne zmeny, ktere by slo zautomatizovat.
Nebot je to potencialne celowikipedijni zalezitost, pisu to sem. Mel jsem na mysli bota s napriklad dvoutydenni/mesicni periodicitou, jenz by byl instruovany v nejakych nekrestanskych hodinach provadet opravy zminovane ve vyse odkazovanych diskuzich i dalsi, na ktere bychom si vzpomneli a ktere by samozrejme byly vysledkem vseobecneho souhlasu.
Existuji nejake potize, ktere si neuvedomuji? Napada me schvalne pouziti slov s chybami napriklad pro ilustraci nebo v nazvu dila, ale ackoliv nejsem v ovladani robotu zbehly, zrovna toto by nejak vyresit jiste slo. Myslim spis nejake jine prekazky, at uz v komunite, nebo technicke, at nedopadneme jako v tom jednom dokumentu. --CCCVCCCC (diskuse) 15. 8. 2016, 17:30 (CEST)
Diky Baziho prispevku me napadla hned dalsi vec, ktera by sla zaradit na pripadny seznam oprav, "vyjímk*", "vyjimk*", "výjímk*", "vyjímeč*", "vyjimeč*" a "výjímeč*" na "výji-*"! --CCCVCCCC (diskuse) 15. 8. 2016, 17:51 (CEST)
Jenom par pohledu na ten seznam je jako splneny sen! Akorat jsem trochu zmateny – podklady jak technicke, tak jazykove tedy jsou k dispozici, ale je potreba instruovat nastroj/bota a spustit ho (ci rovnou pravidelne spoustet), tak? Jaky by byl nejrozumnejsi zpusob toho docilit, proste pozadat o provedeni prace botovodice? Jako jestli by si nenasli chvili a namisto jednorazovych zadosti nespustili vyse uvedeneho bota pro pravopis s nejakou pravidelnosti. Jo a co jeste ty pripadne vyjimky, jdou nejak osetrit? --CCCVCCCC (diskuse) 17. 8. 2016, 08:50 (CEST)
@CCCVCCCC: Jazykoví boti by nikdy neměli být pouštěni ven bez krátkého vodítka, protože například v citacích z originálních českých děl či v citacích dobových výroků by pokud možno měl být zachován dobový styl, dobový pravopis i dobový slovník. Podobně v jazykozpytných článcích by měly zůstat příklady nářečních, nespisovných nebo variantních tvarů a výrazů. Například článek o českém pravopise a jeho dějinách byl před časem jakýmsi botem docela zplundrován do nesmyslné podoby.
I při aplikaci oficiálních kodifikačních příruček může být vhodná jistá míra zdrženlivosti, protože ani ta nemusí být zcela nekontroverzní. Jistě tušíme, jak asi probíhá redakce či recenze podobných bichlí. Je tam sice spolupodepsáno mnoho lidí, ale ne vždy to znamená, že skutečně každý z kolektivu by za každé písmenko dal ruku do ohně. Přes veškerou péči tam v jednotlivých heslech mohou být individuální omyly, úlety či inkonzistence, z nichž některé by neuspěly třeba ani v širší diskusi autorského týmu, natož v otevřené lingvistické diskusi. Leccos může být velmi vratký kompromis, leccos extrém, který veřejnost i odborníci ne zcela přijímají (vzpomeňme si na Pilipův dodatek, kdy se ministerstvo školství vzepřelo Ústavu pro jazyk český, ale i třeba na to, že nynější ředitel ÚJČ Oliva se k reformě z roku 2001 vyjadřuje poněkud distancovaně). Zrovna délka samohlásek v přejatých slovech patřila mezi ta úplně nejkontroverznější témata té reformy. A právě v tomto bodě byla reforma nápadně nekonzistentní – jako by pomyslné "oddělení samohlásek" prosazovalo vývoj od fonetického psaní k psaní etymologickému, zatímco "oddělení souhlásek" přesně naopak. Takže se zde naskýtá otázka, jestli například na Wikipedii netolerovat i tvary, které ještě před 20 lety byly spisovné, respektive jestli právě v jejich opravování být nějak horliví a důslední po vzoru údajné čínské pionýrské akce „ať jarní vítr odvane špatně napsané znaky“. Některé nové tvary či nové dublety povolené pravidly z roku 2001 dodnes fakticky mají příznačnost nižšího stylu (čí příznačnost nářečí, ze kterých pocházejí), například nyní již spisovný tvar "oni sází" obvykle píšou právě ti pisatelé, kteří jsou schopni napsat "oní jí" nebo "oni ví", což stále ještě spisovné není.
Osobně jsem taky spíš "grammar nazi", kterého dráždí zbytečné chyby svědčící o nepochopení pravidel češtiny či smyslu slov (např. "chválihodný"). Ale kodifikační příručky ÚJČ považuji pouze za jeden z pramenů v posuzování, co je a co není správné. Vidím určitý rozdíl mezi nepochopením nadčasových či historicky vzniklých pravidel skutečné, živé češtiny a jejího úzu a logiky, a nedostatkem konformity vůči aktuálnímu diktátu ÚJČ. Jak říká Karel Oliva: "V současné době Ústav pro jazyk český žádnou reformu nepřipravuje. To samozřejmě neznamená, že čeština ustrnula, ale na druhou stranu se zdá, že osvícenské reformování se už trošku přežilo." Věřím, že některé jeho soudružky podřízené ho za podobná slova proklínají, protože by rády i nadále češtinu direktivně řídily, ale my jako Wikipedie bychom se možná mohli inspirovat i přístupem pana ředitele. --ŠJů (diskuse) 19. 8. 2016, 23:43 (CEST)
S takovou opatrností až odmítnutím mašinismu bych vřele souhlasil. Navíc mnoho dnešních "chyb" bude povoleno či tolerováno příští verzí pravidel. Základem má být srozumitelnost, jistě i terminologická přesnost, v první řadě nezapomenout na věcnou. --MONUDET (diskuse) 19. 8. 2016, 23:59 (CEST)
No, s tim snad ani nejde nesouhlasit, vzdyt i prave proto jsme vyse nakousli vyjimky (zrovna treba u clanku schvalne zminujicich chyby) z robotickeho pusobeni, nicmene presto mam za to, ze je tu docela veliky objem myslim nekontroverznich chybicek ci preklepu, ktere by pripadny bot mohl zvladnout i bez nejakych vetsich obav. Co jsem treba nedavno upravoval – sepjetí*, dceřinná*, modlidba*, Lýbie*, Irán*... u takovych a podobnych pripadu nejaky prostor pro problemy nevidim prakticky zadny. Coz samozrejme neznamena, ze tam nemuze byt, proto jsem taky navrhoval nejaky seznam tvoreny komunitou a proto jsem tohle tema sem hodil. A ze se neco muze v budoucnu zmenit – to prece neni prekazka (a zaroven myslim, ze ale ani duvod ted nejednat), naopak bot-pomocnik by potencialni zmeny mohl rychleji prevest do zdejsi praxe. --CCCVCCCC (diskuse) 20. 8. 2016, 17:12 (CEST)
@CCCVCCCC: Co můžu udělat je spouštět ten Matějův skript typos.py, který bere překlepy ze zmíněného seznamu pravidelně (týdně? měsíčně? denně?) skrze mého bota běžícího na Tool Labs, dovedu si ale představit i to, že bych vytvořil separátního bota bez botího příznaku, aby se jím provedené změny objevily v posledních změnách a případně je bylo možné opravit. Jestli je tohle ten bot-pomocník, kterého si představuješ, není to nejmenší problém (ani jedna z variant). Mimochodem, ten nějaký bot, co zmiňoval ŠJů, byl právě můj bot, právě proto jsem s typobotem ustal... --Martin Urbanec (diskuse) 20. 8. 2016, 17:49 (CEST)
Myslím si, že je to užitečná práce, ale že je potřeba, aby každou jednotlivou změnu schválil živý (pokud možno věci znalý) člověk. Tedy třeba i tak, že by bot vypsal na jednu stránku seznam 500 navržených změn včetně výpisu nejbližšího kontextu (jako to bývá v "porovnání verzí"), a člověk by to rychle prošel, popřípadě v nějakém check boxu odšrtl, které změny bot provádět nemá (ideální by bylo, kdyby si to bot pamatoval pro příště) a pak jedním kliknutím celou tu dávku změn schválil. Jistě může i člověku něco uniknout, ale prostě bot holt nikdy nebude inteligentní, i kdyby byl sebechytřejší. Bota bez botího příznaku rozhodně nepouštět. Každý ví, že boti provádějí různé takové opravy, a koho to zajímá, ten si v posledních změnách editace botů neskrývá. --ŠJů (diskuse) 20. 8. 2016, 19:47 (CEST)
Tak to byla před těmi 8 lety opravdu absurdní odpověď. To se má kdyžtak řešit tím, že se domluví, které úpravy budou boti označovat jako malé editace a které ne. Ale aby si někdo nechával skrýt editace botů a pak mu vadilo, že je ve sledovaných stránkách nevidí, to je padlé na hlavu. --ŠJů (diskuse) 21. 8. 2016, 20:44 (CEST)
To jsem presne mel na mysli. Idealni periodicita me nenapada, nemam tuseni, jake jsou ci nejsou zvyky treba kvuli zaplevelovani RC. Ale myslim, ze spis nekam k nekolika dnum az tydnum nez jednotkam dnu, da se asi predpokladat, ze po pocatecnim velkem objemu zmen budou pribyvat pomalu, tak jestli by nejake caste spousteni nebylo zbytecne. K tem kontrolam nebo vyjimkam me napada, ze vidam boty zanechavat zpravu o nahlaseni nevhodnych editaci/false positive/kdo vi ceho jeste, tak to by mohla byt dalsi uroven ochrany pred vzpourou robotu a moznost rychle zpetne vazby. --CCCVCCCC (diskuse) 27. 8. 2016, 19:16 (CEST)
Rumunské leu
Narazil jsem na články Rumunské leu, Moldavské leu a Bulharský lev. Poněkud mě to překvapilo, protože dosud jsem v češtině vídal všechny tyto lvy jen v nesklonné podobě tvaru původního množného čísla.
Bulharský lev mi sice připadá nezvyklý, ale jazyková příručka ÚJČ a slovníky, o které se opírá, tento neživotný mužský lev uvádějí jako rovnocennou variantu k mužskému a rovněž neživotnému nesklonnému leva.
Ovšem "to leu" ani "ten leu" či "toho leua" Ústav pro jazyk český nezná a neuvádí. Uvádí pouze nesklonný mužský neživotní lei. Diskuse z roku 2008 odkázala na weby Ministerstva zahraničních věcí ČR a České národní banky, kde bylo uvedeno "nové leu", tedy leu dokonce ve středním rodě.
Co má mít pro nás tedy větší váhu? Slovníky ÚJČ (které ovšem v odborných záležitostech občas střílejí mimo), anebo tabulku na webu ČNB (kterou je ovšem odvážné považovat za jazykově autoritativní zdroj)? A třetí možností je interpretovat rod podle češtiny a rumunskou gramatiku do češtiny implantovat podobným způsobem, jako je to obvyklé s latinskou či řeckou (muzeum, muzea). --ŠJů (diskuse) 20. 8. 2016, 01:38 (CEST)
Dobrý den. V rumunštině je v jednotném čísle leu, v množném lei (skloňování raději neuvádím). Podle pravidel českého pravopisu se cizí jména zakončená na U obvykle neskloňují a zjevně to platí i pro podstatná jména cizího původu (menu, vúdú). Proto by mělo být jeden leu, jednoho leu… Množné číslo je zapeklitější, ale při použití tvaru lei by to nebylo první cizí slovo, které mění v množném čísle tvar - pro některá slova přejatá z latiny je to běžné. Stálo by to za dotaz. Odpověď očekávám leu pro obě čísla nesklonné. Herigona (diskuse) 21. 8. 2016, 23:05 (CEST)
@Herigona: Dobrý den, díky za vyjádření. Jak je v rumunštině jednotné a množné číslo víme i díky tomu, že to v těch dvou či třech článcích je napsané. Tady řešíme především otázku, jak je to v češtině. Je obvyklé, že při přejímce slova z jednoho jazyka do jiného se něco zkreslí nebo zkomolí, ostatně všechny jazyky, co jich na zemi je, vznikly právě postupným przněním a komolením hypotetického společného prajazyka. Pokud tady mezi wikipedisty vznikně nějaký jazykový spor, většinou se za rozhodující bere, co uvádějí kodifikační pravopisné příručky či jazykové slovníky češtiny, a to i v případě, když se oponent domnívá, že ta kodifikace je chybná, hloupá nebo češtinu poškozuje a degraduje. Čili v tomto případě volíme, jestli si řekneme, že tentokrát už to v ÚJČ přehnali a jsou úplně mimo a proto je nebudeme respektovat, anebo jestli dojdeme k názoru, že sice je podivné, abychom v češtině používali rumunské množné číslo i jako jednotné a ještě k tomu nesklonné, ale bohužel tomu tak ve skutečném jazyce je a my to musíme brát jako realitu, anebo jestli budeme vymýšlet jakési nové řešení, které by podle nás bylo „správnější“. Obecně ovšem není úkolem Wikipedie, aby právě tímto způsobem napravovala svět a jazyk. To už častěji ho napravuje tím, že ho rovná do lajny podle těch příruček, padni komu padni, ať se v nich píše cokoliv. Dotaz jazykové poradně za nás nic nevyřeší. Odpověď jedné "operátorky" v poradně pro nás nemá žádnou váhu, to není kodifikační autorita, stejně jako my nejsme. Za ÚJČ promlouvá jejich příručka a jejich slovníky, a ty se shodují a říkají nám to, co jsem citoval výše. V opozici k tomu je web ČNB. --ŠJů (diskuse) 22. 8. 2016, 21:36 (CEST)
Dobrý den. Jistě s Vámi souhlasím, že bychom se měli držet především kodifikace. Na druhé straně existuje používaný tvar leu. Dotaz poradně má smysl, i když odhlédneme od toho, že ho pravidlo Wikipedie uvádí na prvním místě v případě nejasností, a je vhodný přinejmenším jako upozornění na nesrovnalost, či nejasnost. Mám za prokázané, že internetová jazyková příručka se vyvíjí, a to i následkem našich diskusí. To není hlas jedné operátorky. Upravovat jazyk dle skutečnosti je úkolem Ústavu pro jazyk český. A pokud jde o slovotvorbu, nejsou nikterak zkostnatělí. Navíc zastávají názor, že nepřítomnost nějakého slova ve slovníku nebo příručce, neznamená, že neexistuje a nedá se použít. Pamatuji si doby, kdy prosazovali stanovisko, aby se skloňování slova video opisovalo. A hleďte dnes… Mimochodem, díval jste se na mezijazykové verze slovanských jazyků? Velmi poučné - čeština není jediná, která odvozuje od rumunského množného čísla. Diskuse by se měla spíše vést u jednoho z dotčených článků. Herigona (diskuse) 22. 8. 2016, 23:36 (CEST)
Tak ono je to logické, že cizinci znají především množné číslo. Však kolik lidí se setká s tím, že by obchodovali zrovínka s jedním leu? Zvlášť v dobách, kdy nejmenší mince, na kterou se už málem nedalo narazit, byla 500 lei. A řekl bych, že ještě nedávno opravdu většina lidí v češtině používala nesklonné "lei". Zdá se mi, že slovanské jazyky si to většinou přizpůsobily své gramatice, jako bychom my měli "lej bez leje, o lejích, s leji", nemýlím se?
Dopisovat si s poradnou určitě může být přínosné, jen to asi nelze bezprostředně využít pro práci na Wikipedii. Ale mám pocit, že současně se spuštěním té příručky práci poradny výrazně zredukovali, webovou i e-mailovou poradnu v podstatě zrušili a nechali jen možnost, že jim člověk může zaslat e-mail a oni na něj většinou ani neodpovědí a jen ho možná někdy někde nějak využijí. Pokud by se člověk představil jako emisar Wikipedie, tak by asi byli ochotnější, ale nějak v tom nevidím smysl. Ale asi se jim nedivím, 99 % lidí se jich nejspíš opravdu ptalo na věci, které se měli naučit na základní škole nebo je mohou najít v příručce. I když existuje mnoho zapeklitých problémů, které ještě ani ta příručka nepokryla. --ŠJů (diskuse) 23. 8. 2016, 00:42 (CEST)
Transkripce běloruštiny a ukrajinštiny
Existuje nějaký návod, jak provádět transkripci z těchto jazyků? U ukrajinských jmen a příjmení se to ještě dá jakžtakž odhadnout, ale u běloruštiny se vůbec nechytám. --Vachovec1 (diskuse) 22. 8. 2016, 16:27 (CEST)
Jako u ostatních jazyků používajících nějakou verzi azbuky? I přímo na stránce transkripce jsou uvedeny základní odlišnosti v ukrajinštině a běloruštině, oproti ruštině (jde o ty zapeklité znaky pro i/y/h/g/šč) --YjM | dp22. 8. 2016, 17:45 (CEST)
Transkripce z těchto jazyků je regulována závazným pravidlem Wikipedie, protože je uvedena v Akademických pravidlech českého pravopisu. Pro Vámi uváděné jazyky je v zásadě totožná s tabulkou (až na méně podstatné chyby, které má mimochodem i tabulka odkazovaná Marv1Nem výše) uvedenou zde. Jinak vizte též Wikipedie:Žádost o komentář/Transkripce jmen a názvů v latince obsahujících znaky neobsažené v české abecedě. Přepis pomocí převodu kódů není správný, protože český ekvivalent je závislý též na sekvenci originálních liter. Proto mám pro ukrajinštinu (i ruštinu, bulharštinu a běloruštinu) vytvořenu excelovskou tabulku, pomocí níž lze přepis s malými omezeními provést, a jsem ochoten ji poskytnout. Na druhé straně objevíte pravdivé paradoxy, že malíř Repin (z ruské cyrilice) se přepisuje Rjepin (z ukrajinské cyrilice). Herigona (diskuse) 22. 8. 2016, 18:51 (CEST)
Dobrá. Takže například v článku Atletika na Letních olympijských hrách 2016 - ženy, hod oštěpem se vyskytuje běloruské jméno v "anglické" transkripci „Tatsiana Korzh“. V běloruské cyrilici to je podle článku en:Tatsiana Korzh „Тацяна Корж“ (ovšem podle googlu spíše „Таццяна Корж“). Česká transkripce příjmení tedy bude odkazovaných tabulek zřejmě „Koržová“. Ale co křestní jméno? Snad „Taccjana“? Stejně tak „Tatsiana Khaladovich“ je v běloruské cyrilici „Таццяна Халадовіч“. Příjmení by tedy zřejmě mělo být "Chaladovičová", u křestního jména je to stejné jako výše. V českých médiích se přitom běžně používá přepis z ruštiny, tedy „Taťjana (či Taťána) Chaladovičová“. --Vachovec1 (diskuse) 22. 8. 2016, 19:24 (CEST)
Dobrý den. Postup považuji ta za jednoduchý: Najít dostatek zdrojů v běloruštině. Rozhodnout se, který tvar je správně (třeba pomocí četnosti). Zvolený tvar přepsat do češtiny podle výše uvedených pravidel. Přepis z ruštiny je nevhodný, to si mohou dovolit novináři, nikoli encyklopedie. Ta musí přepisovat z originálu, ledažeby správnost přepisu z ruštiny vyplývala ze životopisu dotyčné sportovkyně. A odkazy na angličtinu ještě horší; anglická wiki je plná podobných chyb. Někdy se v obdobných případech dívám na nizozemskou, bývá v takových případech daleko korektnější. A do přechylování šťourat nebudu. Herigona (diskuse) 22. 8. 2016, 23:49 (CEST)
Ad "encyklopedie. Ta musí přepisovat z originálu". Podotýkám, že ruština/běloruština mají v Bělorusku prakticky stejné postavení jako dvojice angličtina/irština v Irsku - to jest v obou zemích jsou sice oba jazyky úřední, ale ruština/angličtina jsou výrazně většinové a tedy zpravidla "originální", ledaže by správnost přepisu z menšinového úředního jazyka (tj. běloruštiny/irštiny) vyplývala ze životopisu dotyčné osoby (nebo věci nebo organizace). U Irů s přepisem z většinového úředního jazyka nikdo nemá problém, u Bělorusů kupodivu ano. To je to NPOV... --Jann (diskuse) 23. 8. 2016, 10:27 (CEST)
Zdravím všechny! Jak to s váma na RC od září vypadá? Já tu budu asi jako jsem byl i loni, nevím, jestli jen nebudu mít občas pár dní problémy s připojením. OJJ, Diskuse24. 8. 2016, 19:51 (CEST)
Wikipedie:Zajímavosti
Už tu pracuji 14. týden. Jen bych se rád optal, jestli nevadí malinko to zaplevelování historie při výběru. Můj počítač to nějak celé neutáhne a vždycky se při editaci celé stránky zadrhne, takže to musím mazat po sekcích. --OJJ, Diskuse28. 8. 2016, 11:05 (CEST)
Se zpracováním rozsáhlejší stránky by třeba mohlo pomoct přesunout ty náhledy budoucích dvou týdnů na hlavní stranu Zajímavostí, ať si počítač nějaké to načítání ušetří. Případně by se dalo uvažovat o rozdělení do několika samostatných stránek podle hlavních témat. --Bazi (diskuse) 28. 8. 2016, 12:01 (CEST)
Wikidata workshop - památné stromy - prosba o pomoc
Milí přátelé, za několik dní se uskuteční první český Wikidata workshop, na kterém se chceme věnovat mj. registru památných stromů na Wikidatech. Zjistili jsme ovšem, že mnoho existujících památných stromů nemá vůbec žádný číselný identifikátor, a tak nevíme, zda se jedná o památné stromy dle zákona, anebo pouze o významné stromy založené pouze na místní tradici. Prosíme o pomoc s dohledáním, zda se jedná o památné či pouze významné stromy, a to následujícím doporučeným způsobem:
Vyberte si "sporný" strom (ve skutečnosti to může být i skupina stromů nebo alej) bez identifikátoru - seznam sporných stromů je vždy na této stránce (stiskněte tlačítko "Run" a počkejte, až se seznam vygeneruje).
New Wikipedia Library accounts available now (August 2016)
Hello Wikimedians!
The TWL OWL says sign up today!
The Wikipedia Library is announcing signups today for free, full-access, accounts to published research as part of our publisher donation program. You can now sign up for new accounts and research materials from:
Nomos – Primarily German-language publisher of law and social sciences books and journals - 25 accounts
World Scientific – Scientific, technical, and medical journals - 50 accounts
Do better research and help expand the use of high quality references across Wikipedia projects: sign up today!
--The Wikipedia Library Team 30. 8. 2016, 20:39 (CEST)
You can host and coordinate signups for a Wikipedia Library branch in your own language! Please contact Ocaasi (WMF).
Můžete mi prosím vysvětlit, jak správně odsazovat a řadit příspěvky v diskusích. 10 let jsem to nějak dělal a problém s tím někdo neměl. Teď mě na Wikislovníku peskují, že to dělám blbě (Danny B., Shlomo, Dan Polansky). Nemůžeme se ale nějak dohodnout jak na to, ani nepomáhá místní nápověda, nebo co to je. Když už se to mám přeučovat, tak se to nechci přeučovat blbě, protože pak tím způsobem budu diskutovat i tady na Wikipedii.
Dříve jsem měl tendenci, lepit svůj post pod post na který reaguji. Tzn. přišel-li jsem již k rozjeté diskusi a chtěl reagovat na někoho kdo napsal dříve, nacpal jsem to mezi to. To mi bylo vysvětleno, že je blbě a že musí být vždy nejmladší post na konci stránky. Tzn. pokud reaguji na někoho, kdo není předposledním postem, tak musím uvést @Jméno?
Dále se nemůžeme schodnout na odsazování. Já odsazuji vždy na nové téma, pokud je ale téma stále stejné držím se u stejné míry odsazení. To vidím i tady na wp. Z připomínek wiktařů jsem pochopil, že bych měl odsazovat furt do nekonečna. To mě ale moc nesedí, protože tady na wp vydím, to co popisuji a navíc jsem zmaten tím, že nevím kdo na co reaguje. Odsazování do nekonečna je podlemne běžné na anglických projektech.--Juandev (diskuse) 26. 8. 2016, 10:02 (CEST)
To jste se opravdu ještě za celou tu dobu nepoučil, jak to odsazování funguje? A to už kolem toho bylo tolik diskusí a tolik vysvětlování. Nejmladší post nemusí být nutně na konci stránky, ale měl by být na konci vlákna, na které reaguje. Ani s tím používáním @Jméno to není tak, že by se muselo používat, spíš to pomáhá v ujasnění, na koho reagujete, pokud je diskuse už trochu nepřehledná a obzvlášť jestli máte zmatky se správným odsazováním. Ovšem uznávám, že když je diskuse rozvětvenější, tápe v tom vícero wikipedistů. Jinak ale co píše nápověda, je vcelku správné a srozumitelné. --Bazi (diskuse) 26. 8. 2016, 10:27 (CEST)
To jste si nepřečelt pořádně co píši!? Co jeto vlákno? Jak mám reagovatna post, který není posledním? Z bodu 3 mi vyplývá, že je možné předsadit svůj příspěvek časově nastránce, protožese bavíme o stromech a tématech,nikoliv o celých stránkách. Je to tak?--Juandev (diskuse) 26. 8. 2016, 10:41 (CEST)
Většinový zdejší způsob odsazování vypadá takto:
První post. juan
Druhý post, reakce na první. jann
Sedmý post, reakce na druhý. juan
Třetí post, reakce na první. bazi
Čtvrtý post, reakce na třetí. danny
Pátý post, reakce na čtvrtý. bazi
Osmý post, reakce na pátý. juan
Dál se odsazuje cca do desíti dvojteček, pak se použije {{Přirazit}}
Šestý post, reakce na třetí, ideálně s @bazi na začátku. jann
Toto je druhá reakce někoho dalšího na první reakci. Podpis.
Toto je reakce na předchozí příspěvek. Podpis.
Další reakce na předchozí příspěvek. Pokračuje stále v jednom vláknu, ale s přibývajícím odsazením, protože reakce přicházejí jedna na druhou, ne všechny na jeden příspěvek. Podpis.
Toto je druhá reakce na prvotní příspěvek, která přišla až po první reakci. Podpis.
Toto je reakce na druhou reakci, která přišla až po třetí reakci na prvotní příspěvek, ale protože reaguje na druhou reakci, a ne na třetí reakci, začne odvíjet nové vlákno od této druhé reakce a vloží se před třetí reakci, i když přišla časově až po ní. Podpis.
Toto je třetí reakce na prvotní příspěvek, která přišla až po druhé reakci. Podpis.
Je s podivem, že se podivujete mé nechápavosti, když nedokážete zodpovědět mé otázky. Ptal jsem se například co je to "vlákno" apod.! Jinak rozhodně pomohlo Jannovo vysvětelení, to Vaše je horší a těžko srozumitelné. Tímto bych ukončil naši diskusi a doufám, že si "rýpání" ponecháte napříště pro sebe a budete se řídit starým českým příslovým třikrát měř a jednou řež. Není rozhodně příjemné Vás poslochat a zároveň se nedobírat k vyřešení problému.--Juandev (diskuse) 26. 8. 2016, 23:13 (CEST)
V počátcích se tu tuším prosazovalo, že si v diskusi několika lidí má každý člověk držet svůj sloupec. Tj. ten, kdo diskusi začal, bude i své další příspěvky dorážet doleva, zatímco ten, kdo se připojil jako druhý, bude všechny své příspěvky odsazovat jednou dvojtečkou atd. Protože je to ale dost nezvyklé, nakonec se tu stejně prosadilo ono odsazování ve vlákně do nekonečna, včetně toho, co popisuje Bazi. A samozřejmě existuje milión jiných způsobů. Ten tvůj, Juandeve, se mi ale zdá poněkud exotický. Pokud začínám nové téma, tak mi připadá nelogické ho odsazovat oproti předchozího tématu, jako by na něj snad nějak navazovalo. To mi teda přijde logičtější začít nové téma (nové vlákno) pěkně v novém odstavci zase úplně od kraje, jako to dělám teď já. Každopádně formu diskuze určují vždy nakonec především ti, kteří diskutují. Ten, kdo příspěvek začíná, nemá moc na výběr, začíná zleva, zatímco ten, kdo se připojí jako druhý, už rozhoduje o tom, jestli svůj příspěvek odsadí, nebo zůstane na stejné úrovně. Pokud ten první odpovídá, tak zase volí on, jestli pokročí na třetí úroveň nebo zůstane na své první. A tak dále. Každý, kdo se připojí k diskusi, by měl vnímat a respektovat logiku těch, co psali před ním. --ŠJů (diskuse) 26. 8. 2016, 14:24 (CEST)
Vpisovat příspěvky dovnitř diskuse přímo k tomu, na co reagujeme, někdy má smysl, ale taky je třeba znát míru – protože tím zároveň odtrhneme od sebe to, co k sobě patřilo předtím. Pokud dám nějaký sáhodlouhý podnět o pěti bodech, tak je dobré rovnou naznačit, že si přeju, aby lidé reagovali přímo k těm bodům. Třeba tak, že každý z těch pěti bodů zvlášť podepíšete, abyste nepřidělával práci těm, kdo by to pak museli udělat za vás. Ale je klidně možné, že někdo jiný (třeba Danny) si zace nepřeje, aby jeho příspěvek byl trhán na kusy a prokládán vašimi reakcemi. Tak to v diskusi s ním můžete respektovat. Já se tedy hádám o kdejaké pitomosti, ale o řazení příspěvků v diskusi jsem se už nejmíň pět let nehádal. --ŠJů (diskuse) 26. 8. 2016, 14:24 (CEST)
Tak to dělám i já. A jak píšete, je to tu běžný způsob s čím souhlasím. Zřejmě to ale neodpovídá výše odkazované nápovědě a požadavkům kolegů. Např. podle oněch požadavků bych neměl sedmý post předřadit před posty s nižším číslem.--Juandev (diskuse) 26. 8. 2016, 23:13 (CEST)
Možná bych připomněl, že kolega ŠJů tu nějakou dobu skoro vůbec nediskutoval, až v posledních dnech se sem s vervou vrhnul, čili o nějakém „běžném způsobu“ asi moc vypovídat nemůže, tedy s výjimkou vlastních osobních preferencí. Když tu jeden kolega píše, že se to má dělat jakkoli, zatímco několik jiných kolegů uvádí poměrně jasně definovaný a široce používaný způsob, tak asi jen tak neuvěříme tomu jednomu menšinovému a nebudeme přehlížet ten zbytek, který je schopen a ochoten ten přehledný systém dodržovat. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 00:20 (CEST)
Tak to já zase myslím, že jsem žádnou větší wikipauzu neměl, ale budiž, beru na vědomí dojem, že jsem Bazimu někde chyběl :-). A mimochodem, většina z nás se účastní na mnoha projektech a ty zvyklosti si nosí s sebou, takže vše je propojené se vším a my si tu nemůžeme udělat svět izolovaný třeba od Wikislovníku, anglické Wikipedie anebo Commons. Jak jsem už napsal, taky na české Wikipedii je především zajímavé, že ten původně doporučovaný způsob, který se tu dokonce i celkem používal, nakonec padl a všichni na něj zapomněli, a teď se tu většinou používá ten vláknový, přičemž "skákání do vlákna" se občas používá, ale zároveň má trochu efekt jako "skákání do řeči". --ŠJů (diskuse) 27. 8. 2016, 09:44 (CEST)
Pardon, nemělo to vyznít nějak proti Vám, kolego. Byť i objektivně vzato jste během předchozích sedmi měsíců měl vždy jen několik málo diskusních příspěvků, které by se daly spočítat na prstech ruky, v únoru možná dvou rukou, větší aktivitu jste vykazoval jen v prosinci loňského roku a předtím zase od srpna do listopadu jen po troškách. Čili nešlo ani tak o úplnou wikipauzu, jako spíš o náhlou změnu intenzity, ke které došlo nyní v srpnu. Ale to vlastně stejně mělo být jen okrajovým argumentem, hlavní je ten, že kolega Juandev si z Vašeho vyjádření vytrhl jen to, co se mu hodilo, zatímco dále zkouší přehlížet, co mu píšou ostatní, a dezinterpretovat nápovědu způsobem, který se v běžné diskusní praxi snad (skoro vůbec) neužívá. --Bazi (diskuse) 27. 8. 2016, 13:50 (CEST)
Vidím, že si kolegové vystačí sami, jak to bývá, zkusím ještě pomoct Juanovi. Koukl jsem, co bylo na wikislovníku a jak jsem pochopil, vytýkali vám následující:
Jak to má být správně (aby bylo vidět, že reagujete na dannyho, ale později než shlomo):
První post. danny
Druhý post, reakce na první. shlomo
Třetí post, reakce na první. juan
Ohledně "odsazování". za příklad si beru téma "Odsazování v diskuzích" z vaší wikislovníkové diskuze, debata dopadla takto:
Dan Polansky, 6. 8. 2016, 09:36
Juandev 6. 8. 2016, 09:42
Dan Polansky 6. 8. 2016, 09:57
Bazi 7. 8. 2016, 21:14
Juandev 6. 8. 2016, 12:27
Dan Polansky 6. 8. 2016, 12:33
Juandev 6. 8. 2016, 12:43
Dan Polansky 6. 8. 2016, 13:06
Juandev 8. 8. 2016, 08:42
Dan Polansky 12. 8. 2016, 18:35
Kdybych místo vás odsazoval já (nebo průměrný wikipedista), vypadalo by takto:
Dan Polansky, 6. 8. 2016, 09:36
Juandev 6. 8. 2016, 09:42
Dan Polansky 6. 8. 2016, 09:57
Bazi 7. 8. 2016, 21:14
Juandev 6. 8. 2016, 12:27
Dan Polansky 6. 8. 2016, 12:33
Juandev 6. 8. 2016, 12:43
Dan Polansky 6. 8. 2016, 13:06
Juandev 8. 8. 2016, 08:42
Dan Polansky 12. 8. 2016, 18:35
Takhle se postupně odsouvají doprava všechny delší debaty na wikipedii, např. na mé diskuzní stránce můžete kouknout na témata s více replikami jako Prosím o konzultaci, Žralok lagunový, Vřešťan pláštíkový, Cechblog... Je fakt, že se najdou lidi, co odsazují jinak, obří debaty jsou nepřehledné a pro některé zásady platí neformální výjimky, ale většinou se jede jak píšu (sám jsem nenaučil odsazovat čtením pravidel, ale napodobováním úzu..); takže když se necháte přeučit, zapadnete nejen na wkislovníku, ale i zde. --Jann (diskuse) 27. 8. 2016, 15:48 (CEST)
Na české Wikipedii existují články o všech kantonech ve Francii, neobsahují však téměř žádné informace, jež bychom se nedozvěděli ve článku o nadřazené správní jednotce (Arrondissement), navrhuji tedy přesunout informace o kantonech do článků o Arrodissementech, čímž vznikne méně článků při stejném obsahu informací, což přispěje k přehlednosti.
Martin Vrut (diskuse) 29. 8. 2016, 07:45 (CEST)
Kolegové, narazil jsem na problém. Máme zde desítky článků o akvarijních rybkách, z nichž je bohužel až příliš cítit, že je psali akvaristé (taky kdo jiný, že). Výsledkem je, že většinu textu tvoří rady chovatelům, což porušuje zásadu „Wikipedie není návodem“ - k tomu přistupují i četné prohřešky proti encyklopedickému stylu, jako oslovování čtenáře, nadšeně fanouškovský tón, uvádění cen produktů apod. Viz například Halančík diamantový, Tetra černá nebo Čichavec perleťový.
Co tedy s tím? Přepsat články do encyklopedické podoby (práce na řadu týdnů a kdo se jí dobrovolně ujme)? Přesunout manuály na Wikiknihy (kde je nikdo nenajde a z článků zůstanou žalostné subpahýly)? Nebo to v tomto případě nechat být (články jsou staré mnohdy víc než pět let a zatím si nikdo nestěžoval)? Nevím, poraďte. --Hnetubud (diskuse) 6. 9. 2016, 13:03 (CEST)
@Packa: Děkuji, takhle je to lepší. Nějaké informace o chovu by tam být měly, to asi čtenáře zajímá nejvíc, ale dosud to vypadalo spíš jako nějaká akvaristická příručka (a možná to z ní opravdu opsané bylo, ale to by se asi těžko dokazovalo).--Hnetubud (diskuse) 6. 9. 2016, 18:01 (CEST)
Dík, vím že to je pracná cesta (mimochodem jako u mnoha článků psaných dříve nadšenci), ale opravdu asi jediná možná. Že by to komplet nedko přepsal není pravděpodobné a možná by to nedopadlo líp, než ty dosavadní články, protože by to zase psal nadšenec. --Packa (diskuse) 13. 9. 2016, 08:57 (CEST)
Formulace u editačního okna
Dobrý den vespolek, docela častokrát jsem při prohledávání historií článků, popř. při sledování posledních změn narážel na editace – především nováčků, kteří do shrnutí uváděli odkazy na zdroje.
Zároveň však dané zdroje nevkládali jako reference do článků, takže přidané informace šlo běžným způsobem hůře ověřit.
Přemýšlel jsem čím to je a napadlo mě, že by za tím mohlo být poněkud nešťastně formulované poučení pod editačním oknem:
Shrnutí editace (max. 200 znaků) – stručně popište změny, které jste učinili, případně zdroje, z nichž jste čerpali.
Chtěl jsem se tedy zeptat, jestli už se to někdy někde neřešilo (a s jakým výsledkem) a dále, jak by se tato formulace dala změnit, pokud je to vůbec možné. (Předpokládám, že to bude někde v MediaWiki…) — Draceanediskuse8. 9. 2016, 13:54 (CEST)
Za nešťastné to nepovažuju. Pokud nováček neumí reference, hodí se zdroj aspoň v SE, zkušenější editor může do článku doplnit, může posoudit věrohodnost/ověřit zdroje u pochybné informace atd. A hodí se i od zkušených wikipedistů: např. zdroj neobvyklého významu doplňovaného do rozcestníku, rozšiřování článku na zákl. určitého zdroje… Neumím si představit formulaci, která by nezkušeného nováčka přiměla vkládat reference. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 9. 2016, 14:57 (CEST)
Jako Matěj Orlický. Je dobré, že jsou upozorněni alespoň takto na nutnost uvést zdroj vkládaných informací. Bez něj by zdroj v řadě případů nebyl uveden nejen klasickými referencemi, ale vůbec. --Vlout (diskuse) 8. 9. 2016, 15:02 (CEST)
S oběma kolegy souhlasím a jsem přesvědčen, že to pobídnutí k uvedení zdrojů alespoň v SE by mělo zůstat zachováno. Současně si ale říkám, zda by skutečně nebylo záhodno se zamyslet nad nějakým stručným doplňkem ve smyslu „tak tedy uveďte zdroje alespoň zde, ale v článku je to ještě lepší“. Podobné upřesnění by samozřejmě muselo být jemné a nenásilné a nesmělo by nutit do přímého studia referencí. Napadá mě třeba formulace
Shrnutí editace – stručně popište své změny, případně zdroje, z nichž jste čerpali, jestiže nejsou uvedeny přímo v článku (max. 200 znaků).
Ale nechci tím říct, že je bezpodmínečně nutno něco měnit a zdůrazňuji, že je to jenom návrh k diskuzi. A taky netvrdím, že nelze vymyslet něco lepšího :). --Mario7 (diskuse) 8. 9. 2016, 19:35 (CEST)
Obávám se, že by to v lepším případě vedlo k vpisování zdrojů přímo do textu. Navíc může být užitečné, pokud se zdroj uvede i při použití reference. Obecně mi však přijde nesystémové do vysvětlení SE vměstnávat upozornění na jednu náležitost správné editace. Vhodnější by mi přišlo mít na editační stránce vpravo nahoře odkaz na nápovědu (o základech editace), tak jak je to (poměrně nově) třeba na stránkách kategorií. --Matěj Orlický (diskuse) 8. 9. 2016, 20:02 (CEST)
Jaké bylo ráno moje překvapení, když jsem v článku Ľubomír Páleník objevil tento vandalismus (a v téže minutě navrátil), načež jsem se přes mailové rozhraní od Martina Urbance dozvěděl, že to má být nějaký pseudovandalismus v rámci učebního programu Wikipedie:Uč (s) Wiki. Obrátil jsem se tedy na diskusi Vojtěcha Veselého, který měl být oním vandalem a dozvěděl se, že takovéto vandalské editace mají být prováděny pravidelně přes účet WikiTeachIn (?, zvláštní, že ráno bylo pod IP). Nejenže toto hlavně mate čtenáře, zbytečně zaměstnává patrolu a znepřehledňuje historii stránky, navíc odporuje návrhu pravidla Wikipedie:Loutkový účet#Zakázané způsoby využití alternativních účtů/7: Je zakázáno používat jeden účet ke konstruktivním editacím a jiný k narušování Wikipedie. Navíc dnešní editace ještě pod IP adresou byla krajně matoucí, neboť předchozí editace byla prospěšná a tudíž mohl nesmysl snadno uniknout.
Rád bych slyšel váš názor na toto, myslím, že je halda jiných možností, jak si Wikipedii a prostředí v ní vyzkoušet, k experimentům máme Pískoviště, k seznámení s RC stačí otevřít záložku Speciální:Poslední změny, kde se dají revertovat opravdové vandalismy třeba i pod uživatelským jménem a časem i pod zvláštními právy, ať už Wikipedie:PAR nebo Wikipedie:S.
Dle mého názoru budou současní studenti tento „učební program“ využívat pro své pobavení, tedy vkládat nesmysly a čekat, kdy přijde obdivovaný OJJ (jak jsem se dozvěděl, ale ani o takový obdiv nestojím) s tlačítkem [rychlý revert], to, že má fotbalista 300 dětí zlikviduje, aby mohli začít nanovo. --OJJ, Diskuse8. 9. 2016, 17:04 (CEST)
Takže jednak ano, skutečně jsem OJJovi psal mail, co se stalo doopravdy. Druhak ping na Gabku, která tento projekt koordinuje (Gabriela Boková (WMCZ), která možná něco k tomu může říci. Bylo to na tiskovce právě k tomuhle projektu (Uč (s) Wiki). Nevím, proč to bylo pod IP, to se nedalo poznat. Mohu ujistit, že pokud by si toho nikdo nevšiml, na konci tiskovky (~hodina) bychom to odstranili sami, rozhodně by to tam nezůstalo.
Jde o to, že tohle je taková léčba šokem, protože pokud osmákům ukážeme, že Wikipedie je editovatelná kýmkoliv, je vhodné jim i vysvětlit, proč se jí dá věřit. Ano, může učitel otevřít poslední změny, ukázat historii, revert vandalismu, NS (?), ale když by mi někdo jako newikipedistovi řekl, že někdo sedí každý den u RC a sleduje, zda se tam nevyskytuje vandalismus, je to těžko uvěřitelné. Navíc tímhle se trochu drastickým způsobem ukáže, že to skutečně funguje. Jestli máš, OJJ, jakýkoliv nápad, jak totéž ukázat bez toho (leda si sednout k RC a doufat, že tam vandalismus bude a že to stihneš revertnout a u toho povídat k žákům, navíc to mají učit obyč. učitelé, ne-wikipedisté, kteří nemají rollback a snadno to udělá někdo za ně; i když, pak je to důkaz, že nejsou na to sami; ale vandalismus se nemusí objevit...), sem s ním, hodí se.
Je pravda, že to, co popisuješ hrozí, že namísto, aby si z toho vzali "dá se tomu (v určitých mezích) věřit", vezmou si z toho "jde to ničit = budu tak činit" a budeme tu mít ne jednoho, ale deset Tomů646.
Jak, OJJ, myslíš, že jsi obdivovaný? Nic takového jsem nepsal, psal jsem, že jsi zvěčněn, protože tiskovka byla (tuším?) nahrávána na diktafon a focena.
Souhlasím tedy s některými Tvými obavami, ale zároveň chápu i jak projekt byl myšlen.
@Martin Urbanec: Podle toho, co napsal VV: díky za tvůj bleskurychlý zásah, udělalo to velmi dobrý dojem, ten bych ale nejradši neudělal, tedy, aby takovéto situace nikdy nevznikaly. --OJJ, Diskuse8. 9. 2016, 17:20 (CEST)
Ještě k předchozímu, za hodinu to odstraníme. Když se třeba vylosuje takový Václav Klaus, který měl 7. 119 čtenářů, vychází nám z toho cca. 5 čtenářů na hodinu (nepočítáme-li školní), tudíž pět lidí se za tu dobu dozvědí pitomosti. --OJJ, Diskuse8. 9. 2016, 17:34 (CEST)
Ano! Budeme si psát Wikipédii jen pro nás, pro nikoho jinýho. Pokud možno se budeme snažit, aby do ní již nikdo jiný nepřispěl. A budeme nováčky přijímat pouze při tanci kolem ohně při měsíčku. :)--frettie.net (diskuse) 8. 9. 2016, 17:26 (CEST)
Něco více k tématu, prosím. Tohle je spíš představení Wikipedie (myslím WikiTeach In) a ne přílákání nováčků. Takže to je trochu mimo, ne? --Martin Urbanec (diskuse) 8. 9. 2016, 17:28 (CEST)
Projekt je zaměřen na rozvoj kritického myšlení a digitální gramotnosti, proto ukazujeme žákům drobný vandalismus a učíme je kriticky přemýšlet nad informacemi, které čtou nejen na Wikipedii, ale obecně na internetu. Program jsme testovali v červnu 2016 na žácích 8. třídy. Od té doby Vojta Veselý IP adresu školy monitoruje, tedy víme, že žádný vandalismus tam neproběhl. Naopak jsme se setkali s tím, že žáci se aktivně doptávali, byli překvapení, že editovat Wikipedii je tak jednoduché a troufám si tvrdit, že je to spíše motivuje k tomu, aby třeba opravili překlep v článku, než aby sami páchali vandalismus. Vandalismy, které provádíme, jsou očividné, tedy by neměly žádného čtenáře uvést v omyl (pokud se čtenář trochu zamyslí a neopíše, že má někdo 254 dětí samozřejmě). Takový vandalismus bude na Wikipedii viset max. půl hodiny, pokud nebude opraven někým z komunity, opraví ho na konci hodiny. Samozřejmě testování na jedné škole není směrodatné i pro ostatní - pokud bychom vypozorovali, že program motivuje děti k vandalismu, okamžitě aktivitu zastavíme. Věříme, že vše bude ku prospěchu věci, prosím tedy o vaši trpělivost a shovívavost. Na tiskové konferenci nebyl čas se k účtu přihlásit, příště již ho využijeme. Ohledně pravidla pro účty - ráda bych připomněla jeden z pilířů Wikipedie - Wikipedie nemá neměnná pravidla - proto doufám, že nad takovýmto účtem vytvořeným k výukovým účelům by se mohly přimhouřit oči ;)Gabriela Boková (WMCZ) (diskuse) 10. 9. 2016, 16:27 (CEST)
@Martin Urbanec: A proč by všude musel být vandalismus? To je hlavní účel ukázat, jací tu jsme Rambové a likvidujeme všechny vandaly? Jak je vidět, kolikrát se to prostě revertuje až mnohem později, i přes výhružky okamžitým blokem prostě IP někdo bloknout může až za haldu příspěvků. Takže asi tak, i to je Wiki. Proč spíš žáky neseznámit s prací správců/patrolářů/revertérů, co dělají, sem tam otevřít to RC a ukázat to. Tomu jsem zmiňovat nechtěl, ale ano, mám tyto obavy. Když to někoho začne bavit, nemusí chtít přestat. --OJJ, Diskuse8. 9. 2016, 17:30 (CEST)
Určitě tímto způsobem neexperimentovat v článcích a dalších jm. prostorech, tedy zbytečně zaměstnávat patrolu. Vše je možné nasimulovat na podstránkách uživ. účtu, zkopírovat tam heslo, třeba použít {{DISPLAYTITLE:název hesla}} a tam si hrát.--Kacir8. 9. 2016, 17:39 (CEST)
Nijak, ale pomůže seznámit žáky s tím, že Wikipedie je editovatelná, ale má obranné mechanismy, jak se bránit proti vandalismu. Proto ten vandalismus. Šlo by to ale i obráceně, to jako jo. Ale nudněji :). --Martin Urbanec (diskuse) 8. 9. 2016, 18:32 (CEST)
No, k seznámení žáků s editovatelností by mělo stačit editovat heslo, ne ho nutně vandalizovat. Pokud už je nutné testovat obranné mechanismy v praxi, pak naopak – ukázat jak je snadné revertovat vandalismus, opravit chybu. Snad i méně chápaví pochopí, že opačně to jde taky. Ale to žáci vědí, jak dokládá RC.--Kacir8. 9. 2016, 20:04 (CEST)
Bylo by vhodné vždy účastníky takového seznámení s Wikipedií důsledně upozornit na to, že nejenže ji psát může kdokoli, ale také že to všichni wikipedisté dělají zadarmo a ve svém volném čase, tedy jen proto, že je to svým způsobem baví. Což znamená, že pokud v ní něco chybí nebo pokud rychle nikdo neopraví nějaký experiment, nelze to nikomu vyčítat. Je to důležitá informace, o které většina nemá tušení a pokud se zmíní jen bokem, nic se na tom nezmění. (Z posledních zpráv na stránce Ohlasy v médiích jsem vyrozuměl, že většina ani nevěděla, jak snadné je Wikipedii psát – což mě vůbec nepřekvapilo, a ani tento fakt by neměl nikoho překvapovat.) Naopak, budou-li o této neprofesionální stránce Wikipedie vědět, možná to u některých povede k většímu pocitu odpovědnosti a třeba ubude experimentů. Jinak se vždy po takových výletech na základní a střední školy můžeme spíše těšit na nájezdy nových nadšených experimentátorů. V čemž docela chápu kolegu OJJ. Možná jeho rychlá reakce vzbudila obdiv, ovšem zároveň ukázala, že se vždycky najde někdo, kdo to hned opraví. --Vlout (diskuse) 8. 9. 2016, 19:51 (CEST)
@Vlout: No já jsem jak funguje Wikipedie věděl odjakživa, ale třeba jsem si myslel, než jsem sem začal přispívat, že nějací ti hlídači za to dostávají třeba plat ;) a je to povolání ;) ;). Takže něco na tom bude. OJJ, Diskuse9. 9. 2016, 05:46 (CEST)
Takže někdo pořádá školení o Wikipedii, na kterých osobně předvádí, co se dělat nemá, totiž vkládat nesmysly, kontaminovat historii článků a plýtvat časem a energií patroly? Tak možná by se to předvedení mělo dotáhnout do konce, zablokovat daný účet a v případě opakování pokračovat arbitráží a zablokovat problémovému uživateli i všechny ostatní účty. V případě setrvávajících problémů upozornit správce sítě, ze které problematický uživatel přistupuje.
Pokud někdo potřebuje předvádět experimentování s Wikipedií, může si nainstalovat MediaWiki a nahrát tam kopii obsahu Wikipedie pro účely experimentování. Fakt není potřeba hrát si na někoho, pro koho pravidla neplatí a může si dělat přímo na Wikipedii, co uzná za vhodné.--Tchoř (diskuse) 9. 9. 2016, 20:15 (CEST)
@Tchoř: Docela by mě zajímalo, co by se stalo, kdyby se k účtu dostal nějaký student a začal vkládat těch nesmyslů desítky. Byl by zákaz blokovat? --OJJ, Diskuse10. 9. 2016, 07:34 (CEST)
@Kacir: Já bych blokoval, samozřejmě, taky neříkám, že ne. Jen jsem četl u účtu volně přeloženo: Správci, ať dělá, co dělá, neblokujte jej, takže se znova ptám, co by se dělo při takovém nájezdu kdyby třeba někdo to upozornění respektoval? Kolik článku by bylo zničených? --OJJ, Diskuse10. 9. 2016, 11:21 (CEST)
Pokud by někdo upozornění respektoval, pak by měl přijít o práva. Vždy platí, když kdokoli začne (bot či správce) opakovaně poškozovat stránky, prvotní je ochrana projektu. Po vysvětlení lze odblokovat vždy, ale koukat na RC a nic nedělat je tou nejhorší variantou.--Kacir10. 9. 2016, 11:34 (CEST)
@Kacir: Ano, to by taky IMHO mělo, neříkám, že já bych něco takového respektoval. Jen jsem tak uvažoval, co by asi bylo. + nevíš, jaký je rozdíl mezi tím, jestli žáci v hodinách výpočetní techniky píšou bez dohledu třeba, že Božena Němcová byla jepice nebo když žáci píšou ty samé nesmysly akorát pod dohledem učitele?
@Tchoř: Ano, dá. Tenhle projekt ale nemá ukázat, jak se experimentuje, nýbrž, jak rychle my umíme ty nesmysly odstranit. Což je bohužel ještě větší, odpusť mi to slovo, kravina. --OJJ, Diskuse10. 9. 2016, 11:45 (CEST)
Rozdíl je nulový, stejné poškození by vzniklo i kdyby psali třeba pod dozorem Jimba. Správce, který nechrání projekt je přirozeně zbytečný. (Také nebudu někoho strkat do vozovky, abych zjistil jak dobře funguje záchranka. Reakce na krizové stavy lze testovat simulací, třeba po domluvě s organizátory). --Kacir10. 9. 2016, 12:01 (CEST)
Vzhledem k tomu, že heslo diskutovaného účtu bylo veřejné, což je v rozporu s doporučením, v souladu s Wikipedie:Blokování#„Veřejné“ účty jsem je změnil na neveřejné. A rovnou změnil i mejl, aby si majitel jen nemyslel, že heslo jen zapomněl a nenechal si jen zaslat nové.--Tchoř (diskuse) 10. 9. 2016, 13:49 (CEST)
TV JOJ
Dobrý večer, mám dotaz. Proč není článek TV JOJ rozdělen do třech článků:
TV JOJ
JOJ Plus
a WAU
, ale jsou všechny tři v jednom? A jestli by to bylo všechno moc krátké, tak já bych ty články rozšířil. Za odpověď předem děkuji. --Jiri16 (diskuse) 9. 9. 2016, 21:32 (CEST)
P.S. Na diskusní stránku článku jsem psal, ale nikdo mi neodpověděl. --Jiri16 (diskuse) 9. 9. 2016, 21:32 (CEST)
Od 13. září bude na vaší wiki dostupný RevisionSlider ve formě funkce betaverze. RevisionSlider přidává na stránku s rozdílem verzí posuvník, abyste se mohli snadno pohybovat mezi verzemi. Tato funkce vznikla na přání ze seznamu technických přání německé komunity. Zveme všechny, aby funkci otestovali, a doufáme, že vám bude ve vaší práci dobře sloužit!
Wikipedista Pavouk zcela změnil strukturu stránky Vegetariánství. Některé věci zcela smazal, asi je to hodně přeloženo z anglické wikipedie. Svoje dílo asi označil jako "malou editaci", protože mi ani nepřišel email s oznámenou změnou. Nevím, jak toto řešit, vůbec se mi nelíbí, je to dle mého názoru daleko méně přehledné, méně informačně hodnotné, atd. Mám začít postupně navracet věci, které tam dle mého názoru mají být, což tedy bude hodně práce, nebo nějak požádat o revert s tím, že by on měl citlivě přidávat informace? Fakt nevím, jak dál. Díky. --Ivanhoe2012 (diskuse) 14. 8. 2016, 21:07 (CEST)
V první řadě doporučuji přímo napsat jemu a domluvit se přímo s ním. Pokud by to vázlo, pak by bylo dobré to řešit třebas i v diskusní stránce u článku. --Dvorapa (diskuse) 14. 8. 2016, 23:27 (CEST)
@Ivanhoe2012:: Obecně vzato nahrazovat existující text článku, není-li zcela nesmyslný a nepoužitelný, jiným textem, třeba i kvalitním, aniž by do něj obsah původního textu byl kompletně zapracován, je nežádoucí postup. I změna stávající struktury článku by měla mít pádné odůvodnění a nová podoba by měla vznikat odůvodněnými úpravami staré podoby, nikoliv nějakým "nahrazením". Pokud Pavouk takto razantní změny přesvědčivě nezdůvodnil (dokonce je nezdůvodnil nijak) a navíc ještě v popisu editace sám přiznává, že jím vložený text je "neumělým překladem z en Wiki", tak bych se vůbec nezdráhal jeho úpravy komletně revertovat a následně jej požádat, aby, pokud má zájem, článek české Wikipedie rozšiřoval a upravoval standardními postupy, bez narušování a neopodstatněného odstraňování stávajícího obsahu. Kvalitu jeho a vaší verze článku přitom neporovnávám. Samozřejmě bude lépe, pokud se vy dva dokážete domluvit konstruktivně a po dobrém.
Co se týče nedošlého e-mailu o změně, jak se můžete sám přesvědčit, Pavoukovy editace jako malé označeny nebyly. Takže buď bude problém ve vašem osobním nastavení Wikipedie, anebo o nějakou vadu funkce toho avízovacího nástroje, případně teoreticky nějaká chyba v doručování či přijímání toho e-mailu. --ŠJů (diskuse) 20. 8. 2016, 02:00 (CEST)
Tak jsem to revertoval, po předchozí diskuzi s ním na diskuzní stránce. Nešel mi tedy normální revert přes tlačítko, psalo to něco o mezilehlých editacích, ale musel jsem nakopírovat zdrojový text z původní stránky do nové. Snad je tento postup OK.--Ivanhoe2012 (diskuse) 24. 8. 2016, 10:26 (CEST)
@Ivanhoe2012: Ani se nemusí kopírovat. Stačí si otevřít tu starou verzi a stisknout "uložit". Ale ty mezilehlé verze je dobré pak zkontrolovat, jestli jste revertem nepohřbil nějaké rozumné opravy. --ŠJů (diskuse) 26. 8. 2016, 14:29 (CEST)
@ŠJů: Tak Wikipedista:Pavouk to zase vrátil zpět s tím, že jsem neudal, proč jsem revertoval. Nicméně já myslím, že jsem to popsal jasně - na stránce diskuze ale i tady. Chtěl bych opět revertovat, ale on by to zase vrátil zpět. Co s tím? To bude na dlouho, já nevím, jestli ted na to budu mít čas..... Díky --Ivanhoe2012 (diskuse) 2. 9. 2016, 07:42 (CEST)
Jsem jednoznačně pro vycházení z AJ verze, která rozsahem a informační kvalitou obsahu jednoznačně přesahuje současnou stránku, která je v podstatě usurpátorskou exhalací wikipedisty Ivanhoe2012, který trvale sabotuje snahy o rozšíření článku, místo toho, aby, když mu osud této stránky tolik leží na srdci, smekl nad počinem Pavouka, článek poctivě pročetl, provedl korekturu a případně doplnil zbylé střípky ze starého článku, které tam nejsou zpracovány kvalitněji. ...tedy pokud mu záleží na rozvoji stránky a ne její uzamčení a rigidizování. Jeho argumentace revertu je těžce subjektivní, naprosto ignoruje reálný obsahový přínos. --Dayslypper (diskuse) 15. 9. 2016, 00:07 (CEST).
Vyhledávání v článcích novin a časopisů
Jakým způsobem se dá vyhledávat v článcích novin a časopisů určité téma? Existuje nějaká databáze národní knihovny, nebo přes Google?--Juandev (diskuse) 11. 9. 2016, 18:45 (CEST)
Obavam se, ze volne pristupne toto vyhledavani nebude. Zrejme nejrozsirenejsi takovou sluzbu v CR poskytuje firma Newton, krome zpravodajstvi monitoruje i ruzne zajmove tituly, navic ma databazi nejen tistenych a online medii, ale i prepisu TV ci rozhlasovych poradu. Ziskat pro Wiki pristup by bylo prinejmensim bombasticke, ale vzhledem k otevrene povaze encyklopedie (a komercni povaze sluzby) myslim, ze nejspis nemozne. Anebo silne neprakticke kvuli pripadnym omezenim napriklad v poctu zobrazeni, jako to mivaly tusim univerzitni fakulty ci knihovny. --CCCVCCCC (diskuse) 15. 9. 2016, 09:43 (CEST)
@CCCVCCCC: Mě právě už něco takového napadlo, zkusil jsem to naťuknout u Vojty Dostála, skončilo to na tom, že jsem nevěděl, kterou konkrétně službu bychom měli zkusit. Napíšu mu s odkazem na tuto diskusi a uvidíme, jak to dopadne :). Jen to asi nebude pro každého editora, ale omezené na členy WMČR (což ale nevadí :)). --Martin Urbanec (diskuse) 15. 9. 2016, 09:46 (CEST)
Při znalosti oboru, ve kterém se má vyhledávat je někdy možné hledat v článcích umístěných na webových stránkách konkrétních časopisů. Například můj oblíbený elektrotechnický časopis umísťuje starší čísla zdarma na webové stránky a umožňuje v článcích vyhledávat. Samozřejmě každý časopis k tomu přistupuje individuálně a texty z některých časopisů nejsou na webu dostupné ani za úplatu. Očekávám, že časopisy, které nejsou na webu dostupné vůbec, poměrně rychle zaniknou.--Leotard (diskuse) 15. 9. 2016, 10:13 (CEST)
Vracím se k tématu, které zde bylo mnohokrát, ale zatím bez jasného výsledku diskutováno. Je nebo není vhodné umísťovat do článku odkaz na stránky s reklamou výrobce nějakého produktu? Máme nějaké srozumitelná pravidla pro tyto účely? Konkrétně mi tentokrát jde o článek Heraklit.--Leotard (diskuse) 13. 9. 2016, 17:45 (CEST)
Čest. Byla doba, kdy jsem se mohl bez potíží přihlásit na IRC. Žel Bohu nějaký chytrák rozhodl, že se staré IRC nahradí novým, aniž by na něm fungovala moje stará registrace na uživatelské jméno KirkCS. Takže co s tím míníte dělat? Jo a ukazuje se (definitivní závěr se teprve dozvím), že už 36 a půl roku svého života jsem nucen žít s jistou specialitou, kterou nicméně mají i různí vědci například. Takže tak. --Kirk (diskuse) 15. 9. 2016, 22:05 (CEST)
Irc stále funguje, ale skoro nikdo tam nebývá. Mám nejasné tušení, že nepoužívaný nick může být po určitém čase zrušen. V první řadě zkus, zda se ti povede přihlásit se na jiný kanál - pokud vím, na #wikipedia-cs jsi kdysi dostal permanentní ban a pochybuju, že by jej někdo od té doby zrušil. JAn (diskuse) 16. 9. 2016, 07:47 (CEST)
Ano, to jméno to hlásí jako neregistrované na irc.freenode.net. Zároveň, ale na #wikipedia-cs, blokován není. Na dotaz, za jak dlouho dochází k extirbaci účtu mi řekli, že je to pouhých 10 týdnů, což si osobně myslím, že více. Nicméně nic ti nyní nebrání si ten účet znovu zaregistrovat.--Juandev (diskuse) 16. 9. 2016, 08:40 (CEST)
Jaký je názor na zakládání článků pro jednotlivá čísla cca od 300 výše? Šablony jsou připraveny.
Všiml jsem si@2A00:1028:83C6:1346:59B6:D9C1:A5C1:6306:vzniku několika takových hesel, k nimž jsem ale nedohledal interwiki. Zdá se, že česká Wiki je jediná, která hromadněji taková hesla vytváří. Přitom jejich informační hodnota se blíží nule, jsou to chudé pahýly. Pohledem do anglické verze zjistíme, že tam (zřejmě) existuje dohoda čísla vyší než 299 přesměrovávat na „stovkový článek“, tedy: 300–399 na 300 (number) atd., stejný přístup má i francouzská verze. Jde o to, že českou cestou lze založit nekonečnou řadu chudých hesel, a otázkou je, kde by měl být konec – např. 9 999 999? Samozřejmě, i velká čísla mají smysl. Rozhodující by pro založení, zejména u vyšších čísel, měly ale být zdroje v článku, kterých se nedostává.--Kacir16. 9. 2016, 20:08 (CEST)
Ano, souhlasím. Zakládat takové články až donekonečna by asi nebylo vhodné. Možná by se tím dal velmi snadno, roboticky, navýšit počet článků české Wikipedie až do astronomických výšin, tudíž by se stala první na světě, ale jiný praktický přínos mě nenapadá. Tudíž by někde měla vést hranice. Od „300 výše“ je určitě vhodná. --Vlout (diskuse) 16. 9. 2016, 20:35 (CEST)
Nevím. Mně přijdou ostudné i ty články pro čísla malá, třeba 3 (číslo). Je to taková náhodná sbírka náhodných poznámek připomínající necyklopedii. Na rozdíl od necyklopedie jsou snad alespoň pravdivé, ale ten styl smíchání velmi volně souvisejících informací na jedinou hromadu mi tu parodii připomíná. Seznam filmů s trojkou v názvu mi nepřijde nijak objektivně zdůvodnitelnější než třeba seznam všech vesnic, které mají 828 obyvatel. Nebo seznam všech posloupností z Online encyklopedie celočíselných posloupností, které obsahují 828 (nebo všech z nich, které jsou zde zmíněny v nějakém článku). --Tchoř (diskuse) 16. 9. 2016, 23:59 (CEST)
Mohu souhlasit s názorem na neinformace typu "názvy filmů obsahující dané číslo", stejně jako na smazání chudých hesel bez netriviání informace. Ponechal bych však všechny pahýly obsahující netriviální matematické, přírodovědné (fyz, chem) a technické informace, přestože mají charakter náhodně shromážděných informací. I takové soubory informací jsou pro někoho užitečným zdrojem (jako příklad uznané užitečnosti mohu uvést vydání knihy Čísla od Academie). Petr Karel (diskuse) 19. 9. 2016, 09:36 (CEST)
@JAn: Zkoušel jsem, už nevím jaké číslo, dohledat na Wikidatech a bez výsledku; teď vidím, že iw existují. Za klíčové pro existenci každého takového článku považuji zdroje, kterými bude doložena encyklop. významnost, tj. čím je číslo významné (např. 144 000). V opačném případě by to zřejmě mohl někdo rozjet roboticky bez stropu, tj. v dnešní základní podobě s 0 zdroji.--Kacir17. 9. 2016, 00:04 (CEST)
Za podobně zbytné považuji i názvy čísel desítkových řádů větších než 30 (s výjimkou 10100 apod.), např. v čl. Desítková soustava či Velká čísla, které nikdo nepoužívá a jedná se tak pouze o slovní cvičení s předponami. Ale budiž, naštěstí to nejsou samostatné články a oproti např. ruwiki jsme "břídilové". Ale aspoň sloučení do jednoho článku bych uvítal. Petr Karel (diskuse) 19. 9. 2016, 09:36 (CEST)
Zkratky názvů stránek
Už jsem se na problém ptal prve pod technickou lípou, ale pouze na část problému, nyní bych se chtěl zeptat na problém celý. Občas vytvářím nové zkratky názvů pro závazná pravidla i doporučení, upravuji seznamy zkratek na stránkách apod., což se nelíbí některým wikipedistům. Podle nich je zbytečné vytvářet zbytečné zkratky, které nebyly dosud potřeba a které bude používat jen málokdo a je také lepší na stránce vypsat všechny zkratky, které na stránku vedou. Já si však stojím za názorem, že každé závazné pravidlo a většina doporučení i základních stránek nápovědy by měly mít svoji zkratku. Zároveň myslím, že by bylo vhodné na stránce vypsat pouze jednu, max dvě zkratky české a případně jednu anglickou, pokud existuje, ne víc. Vzhledem k tomu, že stránka Wikipedie:Zkratka názvu stránky říká, že je možné vytvářet zkratky dle libosti, což bylo ale poté některými wikipedisty zkritizováno (když jsem zakládal zkratky pro doporučení, která zkratku neměla), jsem se rozhodl zeptat se zde. Spory nechme stranou a zeptám se na názor komunity na jednotlivé otázky:
Kolik zkratek má stránka (dejme tomu Wikipedie:DOS) mít? Kolik českých? Kolik anglických?
Jakou formu zkratky mohou mít? Libovolnou, jako je to na odkazované stránce? Nebo jinou?
Kolik zkratek z existujících a jaké vypsat na samotné stránce? (ostatní by tedy pravděpodobně byly případné ochrany proti překlepům apod.)
@Dvorapa: Je potřeba taky myslet na to, že mnohé „zkratky“ jsou poněkud neprůhledné. To se týká anglických, ale i mnohých českých. Jejich uvedení v seznamu (v rámečku) tedy mimo jiné slouží tomu, aby uživatel věděl, proč se na tu stránku dostal. Pokud se tedy neplánuje přesměrování mazat, tak by mohlo dojít k tomu, že někdo klikne v nějaké diskusi na nějaký odkaz na pravidlo a najednou kouká, kde se to poděl, když se stránka jmenuje úplně jinak a přesměrování není v seznamu uvedeno. --Marek Genius (diskuse) 29. 6. 2016, 22:30 (CEST)
Při použití zkratky nebo přesměrování se pod názvem načtené stránky zobrazí, že byl uživatel přesměrován, takže v tom problém nevidím. --Dvorapa (diskuse) 29. 6. 2016, 22:34 (CEST)
Toho si málokdo všimne. Zkratky stabilně uvedené na stránce vypovídají nejen o tom, z které zkratky byl čtenář přesměrován, ale taky jaké další zkratky se pro tu stránku používají, jaké může i on použít nebo je může zaznamenat v diskusích. --Bazi (diskuse) 29. 6. 2016, 22:42 (CEST)
„Toho si málokdo všimne“ trochu působí jako bychom měli uvádět u všech článků v záhlaví všechna přesměrování. Nicméně se zbytkem souhlasím. --Dvorapa (diskuse) 14. 7. 2016, 21:24 (CEST)
To je pravda. Ale v případě neprůhledné zkratky to působí dojmem, jestli si někdo při vytváření přesměrování nespletl cílovou stránku. --Marek Genius (diskuse) 29. 6. 2016, 22:50 (CEST)
Neprůhledné zkratky by podle mého neměly příliš existovat, kromě těch anglických samozřejmě, a také pokud kolidují zkratky dvou stránek (např. WP:SPW a WP:SePW) by se to dalo tolerovat. --Dvorapa (diskuse) 14. 7. 2016, 21:24 (CEST)
Tak tady je vůbec otázkou, co to je vlastně neprůhledná zkratka. Třeba z lingvistického hlediska existují k tvorbě zkratek určitá pravidla, byť jsou v češtině značně volná, a podle těch zkratkou rozhodně není třeba Wikipedie:ZKRATKA. Anebo taková Wikipedie:EXT, to také není zkratka, zkratkou by mohlo být Wikipedie:EO, ExtO, ext. (odkazy), ale ne EXT, z toho hlediska třeba je zrovna to EXT neprůhledné. Anebo Wikipedie:Q, taky nesmysl. Nebo Wikipedie:WPFAKCE. Nebo Wikipedie:WPHU, podle mě dost neprůhledná a ani není správně, když už, tak WPH anebo v odůvodněných případech i WPHu, i když ani ty nejsou o moc průhlednější.
Další věcí je, že ty zkratky se třeba často vyskytují v diskusích, a to i bez odkazu anebo i s napřímeným odkazem. Když to někdo najde a nezná tu zkratku (hovořím sám za sebe), tak to nejdřív zkusí najít jako článek, jestli nejde o Seznam zkratek v online diskusích, a potom ve Wikipedii a v Nápovědě. A když ho to někam přesměruje a ta zkratka tam není vysvětlená, tak je potom stejně zmatený a vlastně si nepomohl, protože stejně neví, co to znamená, pokud je ta zkratka neprůhledná. A samozřejmě to taky záleží na zkušenostech, dneska už pochopím i těžko srozumitelnou zkratku, ale v začátcích mi dělaly problémy i záludnosti typu Wikipedie:ESO vs. Wikipedie:EsO vs. Wikipedie:EO.
Z toho hlediska by se mi líbilo, kdyby se do rámečku (nebo do samostatné kapitoly) psala i etymologie, ale to asi neprojde.
Nemám nic proti tomu, aby každá stránka podobného typu měla vhodnou zkratku. Česká zkratka by měla vycházet z názvu stránky, z případných zažitých bývalých názvů stránky, přesměrování by mělo být i z obvyklých variant kapitalizace (DoS i DOS) a ze zkratky obdobné stránky na anglojazyčných projektech.
Zkratky by pochopitelně měly mít takovou formu, jaká je na stránce uvedena. Jakou jinou?
Ideální by bylo vypsat na stránce všechny existující zkratky. Lze však připustit, aby tam byly uvedeny jen zkratky preferované, zatímco nepreferované zkratky (zastaralé, v méně vhodném formátu atd.) by mohly být zamlčeny. Nepočítal bych ani tak s překlepy, jako spíš s různými kombinacemi malých a velkých písmen atd. --ŠJů (diskuse) 1. 7. 2016, 19:20 (CEST)
Jako ŠJů s tím, že 3. preferované, protože a) podporuje používání omezenějšího počtu „standardních“ zkratek, v čem se lépe orientuje, b) lépe se z rámečku zkratka zapamatuje, když jich tam není tolik (kterou si mám zapamatovat?). --Matěj Orlický (diskuse) 17. 7. 2016, 14:52 (CEST)
Mám zásadní odpor proti zavádění zkratek do textu. Obecně jsou nesrozumitelné, záměnné (např. DOS má spoustu významů) a ty obecně srozumitelné není třeba zavádět, ty se prostě užívají. Oproti tomu naprosto chápu důvod jejich zavedení - pro úsporu času při psaní (editaci). Proto navrhuji jako řešení naprogramovat jejich automatické nahrazování v náhledu psaného resp upraveného textu i při jeho uložení jejich plným textem. Kdo se je chce našprtat, bude mít výhodu, ale pro čtenáře zůstane text plně srozumitelný. --Tosek (diskuse) 26. 8. 2016, 11:27 (CEST)
Já tedy hlavně využívám zkratky k tomu, abych rychle přešel na často navštěvovanou stránku (v kombinaci s udělátkem na automaticky aktivní vyhledávací políčko na hlavní stránce) a v tomhle vidím jejich hlavní smysl já. --Dvorapa (diskuse) 28. 9. 2016, 23:10 (CEST)
Výběr jazyků v panelu iwiki 2
Výše jsme řešili, jestli je podpora pro nový způsob zobrazování jazyků iwiki. Mám za to, že diskuse vyzněla pro defaultní ponechání starého způsobu, ale už je to přes měsíc a pořád je aktivní nový způsob. Rýsuje se nějaký posun? --Palu (diskuse) 25. 8. 2016, 00:10 (CEST)
To znamená to, že nám to nevypnou. Hodně zjednodušeně řečeno. Enwiki to nemá zatím (alespoň myslím), v brzké době by jí to mělo potkat taky... --Martin Urbanec (diskuse) 26. 8. 2016, 14:48 (CEST)
Nevypnou to přes konsensus komunity? To je dost zvláštní, ne? Vždyť kdo to bude chtít, může si to zapnout. --Palu (diskuse) 26. 8. 2016, 14:50 (CEST)
Zvláštní to možná je, ale je nutné to vzít jako fakt. Zase na druhou stranu, kdo to nechce, může si to vypnout (a pokud si tohle člověk vloží do meta:Special:MyPage/global.js, automaticky se mu to vypne na každé wiki). Každopádně, dle meta:Requesting wiki configuration changesGaining on-wiki consensus and filing a task does not guarantee that the request will be fulfilled. Ultimate authority lies with the system administrators, and site configuration requests may be resolved INVALID or DECLINED due to performance issues or other considerations.. Představte si, že by nějaká wiki (třeba bez techniky znalých uživatelů) měla konsensus k nasazení nebezpečného rozšíření. Nebo chtěl nějaký projekt nasadit nějaký šílený druh vzhledu. To druhé je velmi podobné, protože taková změna rozbije jednotnost mezi projekty, ke které se plánuje dojít. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 8. 2016, 15:25 (CEST)
To ovšem mluvíte jen o registrovaných. Ostatní budou mít místo odkazů iwiki nějaký klikací guláš kvůli jednotnosti. --Palu (diskuse) 26. 8. 2016, 15:27 (CEST)
To máte pravdu... Stejně jako neregistrovaní nemohou využívat MonoBook či jiný vzhled, stejně, jako nemohou mít rozhraní já nevím ve svahilštině. --Martin Urbanec (diskuse) 26. 8. 2016, 15:30 (CEST)
Občas mám pocit, jako by vývojáři dělali maximum pro to, aby se nováčci v projektech nemohli zorientovat. Prohlížeč obrázků je odřízne od Commons, takže pak netuší, že nějaký Commons vůbec existuje, natož jak funguje. Přidaná hodnota minimální, spíš ubraná. UploadWizzard to samé, uživatel tam musí kategorie hádat naslepo, protože v UploadWizzardu nefunguje nic jako Hot-Cat, aby člověk mohl vybrat správnou kategorii podle kategorizačního stromu, k souřadnicím nelze připsat orientaci fotky atd. Editovat vizuálním editorem je složitější a komplikovanější než editovat ve zdrojovém kódu, ale nováček je uchráněn od toho, aby viděl, jak zdrojový kód vypadá. A teď nově ještě chráníme nováčky před těmi meziprojektovými odkazy, které se Američanům zdají zbytečné. A pak se můžeme divit, že takový nováček tady edituje třeba už rok a pořád ještě neví, jak tu co funguje. --ŠJů (diskuse) 28. 8. 2016, 15:48 (CEST)
Osobně jsem stále nedokázal zjistit kde a kým bylo určeno, že má jít o nastavení defaultní - třebas anglická, francouzská, německá a švédská wikipedie stále užívají jako základní nastavení starší systém, dle mého názoru možná nikoliv na první pohled přehlednější, ale rozhodně méně komplikovaný. Možná poněkud naivně jsem vždy měl za to, že jednotlivé jazykové verse Wikipedie mají možnost se vyjádřit - přinejmenším prostřednictvím nějakých zástupců u nadace Wikimedia - k tomu jakou podobu bude mít jimi užívané rozhraní?-87.249.145.6929. 9. 2016, 21:20 (CEST)
Přesněji: staré jméno: Národní technická univerzita Ukrajiny „Kyjevský polytechnický institut“, nové jméno: Národní technická univerzita Ukrajiny „Kyjevský polytechnický institut Igora Sikorského“. --Jann (diskuse) 23. 9. 2016, 19:17 (CEST)
Dobrý večer, neměl by být preferován český název a tudíž článek přesunout na Borovice dlouhověká? Nechtěl jsem článek přesouvat sám, aby to nebylo proti vůli některých uživatelů, tak to píši sem. --Whiny15 (diskuse) 27. 9. 2016, 20:58 (CEST)
DAV456, autor toho článku, občas, zdá se, zakládá články na latinském názvu. Možná někde české názvy neexistují, je-li zde a je-li používán (což vypadá, že ano), nenapadá mne, proč český název neupřednostnit. Minimálně můžete změnu názvu navrhnout pomocí {{Přesunout}}. Tím, že jde o vícero článků od stejného autora, zkuste se nejdřív spojit s ním, aktivní je. S pozdravem --27. 9. 2016, 23:32 (CEST), Utar (diskuse)
Rohovec
Článek Rohovec je o sedimentární hornině, ale přes mezijazykové odkazy je propojen s články, které popisují minerál. Našel by se tu nějaký geolog, který by to mohl opravit? --Petr Kinšt (diskuse) 28. 9. 2016, 16:17 (CEST)
Rohovec je hraniční problém. Je řazen nejen mezi horniny, ale díky téměř 100 % SiO2 někdy i mezi minerály. Např. v nejrozšířenější systematice (Hugo Strunz – Mineralogische Tabellen – 8. vydání) je rohovec resp. pazourek zařazen do skupiny křemene – třída IV. oxidy, oddíl D. pododdíl 1c, varieta opálu s tím, že Feuerstein (nejbližší překlad je pazourek) a Flint (nejbližší překlad je rohovec, resp. druh rohovce) jsou směsí chalcedonu s opálem, přičemž mnohé rohovce jsou už téměř zcela tvořeny chalcedonem (Mineralogische Tabellen 8. vydání str. 197). Rovněž česká literatura (byť jen okrajově) uvádí rohovec resp. pazourek v mineralogických přehledech (Encyklopedický přehled minerálů – Bernard, Rost – (str. 313). Asi nejlepší popis jsem našel v Encyklopedickém slovníku geologických věd – Petránek a kol., svazek 2 str. 348. Volně řečeno: rohovce jsou horniny tvořené různými modifikacemi SiO2, nejrůznějšího vzniku, petrograficky nedostatečně definované.
Rozhodně je však špatně odkaz na anglickou interwiki. Místu odkazu na Hornblende má jít odkaz na Chert (česky rohovec= anglicky chert). Obdobně špatný je odkaz na německou interwiki. Místo odkazu na Hornblende má jít odkaz na Hornstein (Gestein) (česky rohovec = německy Hornstein (hornina). U ostatních jazyků nevím, ale změnit neumím ani en: či de: - nevím, co to udělá s wikidaty.--Lubor Ferenc (diskuse) 29. 9. 2016, 01:56 (CEST)
Díky, napojení na Hornblende jsem na Wikidatech zrušil. Propojit článek s anglickým Chert se mi však nepovedlo, protože Chert odkazuje na český buližník, takže bych potřeboval ověřit ještě ty dva. --Petr Kinšt (diskuse) 29. 9. 2016, 18:40 (CEST)
Chtěl bych ještě upozornit na některé iwiki odkazy u právě zrušeného Hornblende. Jazykově by s rohovcem souvisely např. slovinské Rogovača, ukrajinské uk:Рогова обманка, ruské ru:Роговая обманка. Nevím, jak to je technicky, ale upozorňuji na to pro případ, že by se mělo iwiki předělat i u nich, pakliže jsou také o českém rohovci a nikoliv o anglickém hornblende. --Palu (diskuse) 29. 9. 2016, 18:50 (CEST)
Buližník. Všechno jsou to silicity, prakticky nejasně definované - rohovec, pazourek, buližník. Co jeden geolog pojmenuje jako rohovec, druhý nazve pazourkem. No, a když je toho velká, tvrdá vypreparovaná skála, tak se to klidně nazve buližníkovou skálou. Petránek v Encyklopedii… (1 svazek, str. 189) popisuje buližník dosti obsáhle, ale ve stručnosti lze konstatovat, že buližník je negenetické označení křemitých hornin (silicitů) v českém proterozoiku atd. V závěru hesla uvádí, že se jedná o silicity, jindy označované jako rohovce či lydity apod. No, a aby to bylo ještě složitější, tak na str. 796 stejné Encyklopedie definuje lydit jako odrůdu buližníku nebo jaspisu, používanou jako prubířský kámen. Asi nejobecnější z výše uvedených pojmů je rohovec. Pod ten pojem se dá snad zahrnout i pazourek, buližník či lydit. To už ale trochu spekuluji. Osobně bych celý článek buližník vložil jako odstavec do obecnějšího pojmu, kterým je rohovec. Opačně by to nejspíše nešlo, tedy heslo rohovec vložit do článku buližník. Kromě rohovce máme i článek kontaktní rohovec. Tady je to ovšem v pořádku. Kontaktní rohovec je totiž vždy metamorfovanou horninou (kontaktní metamorfóza). Ta druhá polovina názvu totiž vychází ze vzhledu. Kontaktní rohovce (metamorfity) totiž vypadají téměř stejně jako rohovce (sedimenty). Rozhodně však žádné odkazy nemohou jít na Hornblende (česky hornblendit – amfibolitovec), což je hornina vyvřelá a s rohovci nemá vůbec nic společného (tedy pokud mluvíme o hornině, nikoliv minerálu amfibol, který rovněž nemá s rohovcem nic společného). Jinak už nevím, jak se s tím vypořádat.--Lubor Ferenc (diskuse) 29. 9. 2016, 23:06 (CEST)
Na to už moje povrchní znalost geologie nestačí a literaturu k tématu nemám k dispozici. Nicméně mi z toho vyplývá, že oproti současnému stavu by bylo správnější zrušit propojení buližníku s anglickým Chert a ten propojit s rohovcem. Buližník by tak zůstal bez mezijazykových odkazů (pokud někdo nenajde ekvivalent). --Petr Kinšt (diskuse) 30. 9. 2016, 20:19 (CEST)
Vidím to jako rozumné řešení. Naštěstí v té problematice nejsme sami. Když se dívám na Němce, tak vidím, amerikanizace je prostě všude. Němci mají dokonce dvě hesla (články) "Hornstein (Gestein)" a "Chert (Gestein)", a u "Chert (Gestein)" píší, že "Chert" je v němčině často jako "Hornstein". Přitom, co vím, tak ještě nedávno německá geologická či petrografická literatura "chert" neznala či nepoužívala. Možná by k tomu mohl něco říci geolog Chmee2. --Lubor Ferenc (diskuse) 30. 9. 2016, 23:17 (CEST)
Grants to improve your project
Prosíme, pomozte s překladem do svého jazyka:
Greetings! The Project Grants program is currently accepting proposals for funding. There is just over a week left to submit before the October 11 deadline. If you have ideas for software, offline outreach, research, online community organizing, or other projects that enhance the work of Wikimedia volunteers, start your proposal today! Please encourage others who have great ideas to apply as well. Support is available if you want help turning your idea into a grant request.
Na wikipedii se podle mě nachází dost seznamů a tak by bylo dobré vytvořit šablonu která by upozorňovalo že seznam není úplný. Co myslíte? --Walter Klosse (diskuse) 2. 10. 2016, 16:23 (CEST)
Zavedl jsem to před nedávnem, dlouhou dobu to tu skutečně chybělo a taky mne to tehdy udivilo. Takže není divu, že šablona ještě není známá – a budu jen rád, pokud se i touto cestou dostane do povědomí více redaktorů. Zatím je použita pouze dvanáctkrát, asi polovina z toho jsou moje užití. Přitom tu skutečně máme dost seznamů, které nejsou úplné, a u některých je to i přímo napsáno – ale zatím pouze textem a pokaždé poněkud jinak. Možná by ještě stálo za zvážení doplnit do šablony parametr, který by skryl výzvu k rozšiřování – např. u výběru díla v článku o nějakém spisovateli asi nechceme mít kompletní výčet, na druhou stranu ale chceme upozornit na to, že ten výčet není kompletní, protože toho dotyčný napsal ve skutečnosti mnohem víc. --Blahma (diskuse) 3. 10. 2016, 15:09 (CEST)
Šablona je dle dokumentace určena i pro seznamy, které "je prozatím (případně vždycky bude) neúplný". Považujete opravdu za vhodné dávat ji všude i do kompletních seznamů nezúplnitelných natrvalo z principu (např. Seznam dinosaurů, který i kdyby byl v daném okamžiku úplný, stejně se s objevem byť jediného nového druhu stane neúplným) či neúplných potenciálně (např. aktuálně kompletní seznamy děl stále tvořících autorů, seznamy filmových sequelů, epizod seriálů, o jejichž pokračování není zatím rozhodnuto apod.)? Petr Karel (diskuse) 3. 10. 2016, 17:18 (CEST)
Všiml jsem si, že @UrbanecmBot: (@Martin Urbanec:) z článků v hlavním jmenném prostoru odstranil funkce __NOTOC__ (příspěvky). Je jasné, že v mnohých článcích tato funkce opravdu nemá co dělat, nicméně třeba v článku Seznam českých skautů, se zobrazuje malá ToC na samém konci článku a obsahuje pouze sekci Odkazy. To mi přijde zbytečné, vypadá to divně, a pokud vím, dosavadní úzus byl v takových případech NOTOC vkládat. Omlouvám se, pokud se to někde řešilo a já to přehlédl. — Draceanediskuse2. 10. 2016, 17:14 (CEST)
Názor: Ano, občas to v článcích s pouze krátkými závěrečnými sekcemi vypadá divně, když se tam automaticky vloží obsah, ale měli bychom to brát, jak to je, a nesnažit se ohýbat systém přes koleno. Když se pak články rozšiřují, nesystémově je potřeba NOTOC zase v pravou chvíli odstraňovat. Zvykněme si, že prostě tři sekce vloží nadpis. --Vojtěch Dostál (diskuse) 2. 10. 2016, 18:06 (CEST)
PROČ bychom si měli zvykat na něco, co vypadá opravdu blbě? Po rozšíření je to potřeba odstranit, to je snad jasné, kde v tom vidíte problém? Myslíte si snad, že ostatní jsou tak slabomyslní, že to nezvládnou, nebo co? --Rosenfeld (diskuse) 3. 10. 2016, 06:48 (CEST)
@Vojtěch Dostál: Tři sekce vloží nadpis - v tom máte naprostou pravdu. Problém je přirozeně v tom, že ty „tři sekce“ [na stránce] mohou znamenat, že nadpis se vloží až pod vlastní text, pokud je daný článek ± nestrukturovaný pahýl, ale se strukturovanými odkazy. Třeba u článku Lafeta Foster - máte nějakou představu jak jej rozčlenit tak aby se obsah netvořil až počínaje sekcí „Poznámky“ v zápatí? Odstranění případné šablony _NOTOC_ poté co toto někdo vyřeší/anebo rozšíří článek by mi osobně připadalo jako relativně méně závažný problém k vyřešení.--87.249.145.695. 10. 2016, 00:44 (CEST)
Domnívám se, že problém toho odkazovaného článku je v tom, že není moc dobře strukturovaný, vizte též Wikipedie:VAS. Chtělo by to stručný souhrnný úvod, pak třeba kapitolu o vzniku, kapitolu o konstrukci, kapitolu o využití. Místo toho máme jakoby samostatné útržkovité věty, které to vše porůznu prolínají. Za současného stavu bych navrhoval třeba jeden hlavní nadpis „Konstrukce a využití“. --Bazi (diskuse) 5. 10. 2016, 01:49 (CEST)
To není, taky vzniknul překladem, a to s sebou vleče; ale osobně nemám představu jak jej rozčlenit na intro + text, tedy bez toho, že bych [současnou] úvodní větu (nebo dvě) ± duplikoval a opakoval (poněkud stručněji a hutněji, jinými slovy, minus pro intro zbytečné detaily). No a pokud jsem si všimnul, nikdo jiný se k tomu taky nemá. Zrovna u tohoto článku problém vzniknul nedávno, dokud neměl externí odkaz, neměl - z hlediska sekcení a umístění obsahu - problém. (Ne že by to v jiných případech nakonec nešlo relativně jednoduše, ačkoliv původně mi to připadalo jako problém.) Chtěl jsem upozornit na to, že co je teoreticky zcela prosté, může v praxi vést k výsledkům, kdy je obsah až v zápatí či těsně nad ním, kde nemá valný praktický smysl. A to není jediný případ (o kterých vím, protože jsem na ně osobně narazil, pravděpodobně jich bude více), kdy absence _NOTOC_ dopadne takto či hůře - např. Hispano-Suiza HS.404. Přirozeně v ideálním případě by bylo řešením kompletní přepsání článků, ale jsou situace kdy bych _NOTOC_ vnímal jako alespoň něco - zejména u článků, které jsou ve stavu, že pokud se je někomu podaří přepsat dle doporučení, lze čekat, že nebude mít problém ani v tom šablonu _NOTOC_ současně odstranit.-87.249.145.697. 10. 2016, 16:58 (CEST)
Osobně nemám rád články, které mají obsah až u závěrečných sekcí. Dá se to řešit buď pomocí NOTOC, nebo třeba takto a takto – přidáním nějakého všezahrnujícího nadpisu na začátek. Oba způsoby považuji za vhodné a přijatelné. NOTOC jistě v některých článcích nemá své místo, v jiných však ano. Jejich hromadné odstranění bylo trochu neuvážlivé, obzvlášť s tím, že po nich zůstaly nestandardně prázdné řádky. Ale třeba to aspoň bude příležitost ty případy projít a někde řešit i tím druhým způsobem - přidáním vhodného nadpisu. --Bazi (diskuse) 3. 10. 2016, 11:20 (CEST)
Bazi vystihl i můj pohled na věc, přidávám se. Doplňuji, že není nemožné udělat robota, který by čas od času články s NOTOC prošel a v těch, kde by našel i další nadpisy než jen standardizované názvy závěrečných sekcí, by mohl NOTOC smazat, protože by se dovtípil, že byly v mezičase rozšířeny. --Blahma (diskuse) 3. 10. 2016, 15:12 (CEST)
Prosím odkaz na místo, kde je vysvětlen pojem NOTOC. Fakt nevím, co to je a proč se o to tak intenzivně dohadujete. Díky. --Leotard (diskuse) 3. 10. 2016, 13:42 (CEST)
Smysl obsahu vidím v tom, že pomáhá čtenáři orientovat se v dlouhém článku. Pahýl, u něhož je obsah dlouhý pomalu jako zbytek článku, vypadá diletantsky a směšně (viz třeba Jauza (přítok Moskvy)). P. S. Ale je to fajn, že česká wikipedie nemá žádné větší problémy než NOTOC. Anebo má?--Hnetubud (diskuse) 3. 10. 2016, 15:44 (CEST)
Důvody k hromadnému odstraňování _NOTOC_ nechápu - jsou situace, kdy nečleněný text článku (který je jinak opatřen externími odkazy, literaturou, referencemi, souvisejícím články apod. sekcemi) vede k tomu, že obsah se automaticky utvoří de facto až v zápatí, kde nemá praktický smysl z hlediska orientace v článku - tam pak _NOTOC_ evidentně má smysl. Estetické argumenty shledávám poněkud nepřesvědčivými, stejně jako tvrzení některých, že ten kdo konečně přijde s rozsekcením může přehlédnout šablonu _NOTOC_. I kdyby to byla pravda. což nikdo nedoložil ani v té původní diskusi (kterou momentálně nedokážu dohledat), udělá to za něj - dříve nebo později - někdo jiný. -87.249.145.695. 10. 2016, 00:26 (CEST)
Creative Commons 4.0
Dobrý den, rád bych vás jménem Nadace Wikimedia požádal o zpětnou vazbu k plánovanému přesunu všech projektů Wikimedia z licence CC BY-SA 3.0 na CC BY-SA 4.0. Diskuze proběhne v termínu 5. října - 8. listopad. Věříme, že získáme širokou paletu názorů a pohledů. Pokud vás toto téma zajímá, prosím, diskutujte na Meta-Wiki. Joe Sutherland6. 10. 2016, 02:02 (CEST)
Arbitrážní výbor - výzva
Vážení kolegové, po dnešní rezignaci arbitryně Verosusy se arbitrážní výbor dostal na hranu usnášeníschopnosti. Ve výboru zbyli tři členové, což je podle závazného pravidla Wikipedie:Pravidla arbitráže, bod 12, minimální počet nutný k projednání případu. Pokud je arbitr je z nějakého případu vyloučen, výbor přestane být usnášeníschopný. Z tohoto důvodu muselo být přerušeno rozhodování v případech Wikipedie:Žádost o opatření/Palu a Wikipedie:Žádost o opatření/Palu vs. Bazi (jeden arbitr je z rozhodování o obou případech vyloučen, čímž počet členů AV u obou případů poklesl pod požadované minimální kvorum).
Dovoluji si tímto vyzvat všechny kolegy, kteří mají zájem na řádném fungování arbitrážního výboru jakožto důležité instance v řešení sporů na české Wikipedii, aby zvážili úmysl kandidovat, nejprve v mimořádných, později pak v řádných volbách. K vypsání mimořádných voleb je nutné, aby se oficiálně přihlásil nejméně jeden zájemce, nejlépe oznámením úmyslu kandidovat na stránce Diskuse k Wikipedii:Arbitrážní výbor. Děkuji.
Konkrétně k otázce těch (odložených) žádostí o opatření bych připomněl text z doporučení, který se v praxi dosud jaksi nevyužíval, ale stál by za úvahu (buď k použití, nebo k přeformulaci): „Pokud u nějaké žádosti uplyne 14 dní od posledního diskusního příspěvku, aniž by výbor dospěl k rozhodnutí, putuje žádost do archivu. Žádosti, k nimž se výbor nebude vyjadřovat, mohou jeho členové archivovat i před touto lhůtou.“ Vzhledem k tomu, že některé žádosti v poslední době visely opravdu dlouho bez dalšího vývoje, mělo by se zvážit, jestli by pružnost celého procesu nezvýšilo důslednější aplikování první věty. Každopádně z jejího znění usuzuji, že nástroj žádosti o opatření byl původně zamýšlen skutečně jako možnost rychlého a rázného řešení sporů a problémů, než se stihnou rozvinout nebo přejít do chronické fáze. K takovýmto řešením je zapotřebí akční výbor. --Bazi (diskuse) 8. 10. 2016, 00:12 (CEST)
Dle výsledku ŽOKu jsem zprovoznil Nástěnku Wikidat. Bude se tam diskutovat o přebírání či nepřebírání dat z Wikidat. Prosím přidejte si tuto nástěnku do sledovaných, máte-li zájem se na tamějších diskuzích podílet. Brzy tam něco navrhnu, ať to odstartuje. Nyní dávám pár dní na zkontrolování připraveného formuláře pro zakládání žádostí (editujte s odvahou). --Vojtěch Dostál (diskuse) 8. 10. 2016, 16:21 (CEST)
Řazení článků v kategoriích podle čísel
Řešení na řazení článků (a kategorií) v kategoriích podle celých čísel a ne pouze podle první číslice již bylo připraveno a je možné jej pro Wikipedii aktivovat. Porovnání řešení stávajícího a nového:
Články v kategorii… (stávající řešení)
----
Zobrazuje se…
(mezera)
Hlavní článek
2
2 (číslo)
218 (číslo)
22 (číslo)
225 (číslo)
24 (číslo)
26 (číslo)
28 (číslo)
3
3 (číslo)
A
Antonov An-2
Antonov An-218
Antonov An-22
Antonov An-225
Antonov An-24
Antonov An-26
Antonov An-28
Antonov An-3
…
Články v kategorii… (nové řešení)
----
Zobrazuje se…
(mezera)
Hlavní článek
(mezera)
2 (číslo)
3 (číslo)
22 (číslo)
24 (číslo)
26 (číslo)
28 (číslo)
218 (číslo)
225 (číslo)
A
Antonov An-2
Antonov An-3
Antonov An-22
Antonov An-24
Antonov An-26
Antonov An-28
Antonov An-218
Antonov An-225
…
I když je nadpisem označujícím články řazené čistě dle čísel mezera, nejsou články řazené dle čísla sloučeny s hlavním článkem (vzniknou tak dva nadpisy s mezerou, hlavní článek výše). Nadpis (mezeru) je možné pro každou Wikipedii případně změnit. Byl by o tuto novinku zájem? Já jsem určitě ProPro --Dvorapa (diskuse) 26. 9. 2016, 14:04 (CEST)
Takže jestli chápu, nebude hlavni článek a pak články pod čísly a písmeny, ale hlavni článek, podhlavní články a teprve pak články pod čísly a písmeny. Moc nechápu smysl (možná je ještě brzo ráno :-) --Packa (diskuse) 27. 9. 2016, 08:13 (CEST)
Nene, žádné podhlavní články, pouze články, které chceme řadit čistě dle čísel. Zároveň s tím se upraví i řazení článků podle čísel pod běžnými nadpisy. Upravil jsem příklad, aby to bylo jasnější a děkuji i Wesaliovi za upozornění na nejasnost. --Dvorapa (diskuse) 27. 9. 2016, 14:21 (CEST)
Díky, toto už vypadá logičtěji. I když to nevidím jako vysloveně nutné, obecně to ale bude lepší než stávající. --Packa (diskuse) 27. 9. 2016, 15:51 (CEST)
Budiž, proč ne. Tu kapitolu s čísly neplánuješ vůbec pojmenovávat nebo Tě zatím nenapadla nějaká geniální myšlenka, jak ji nazvat? --Jan Polák (diskuse) 28. 9. 2016, 02:45 (CEST)
Ve výchozím nastavení je tam mezera, ale v diskusi vývojářů padlo i, že by mělo být možné tento znak změnit (např. na #). Sledoval jsem však diskusi vývojářů nad tím, jaký znak zvolit jako výchozí, a vyplynulo z ní, že mezera (prázdný nadpis) je nejuniverzálnější a nejméně matoucí, často se tak značí i čísla v rejstřících knih apod. Křížek je sice také dobrá alternativa, ten byl však vývojáři zamítnut kvůli jeho odlišnému významu v některých jazycích (polština, britská angličtina) a Danny B. argumentoval i tím, že se na některých wiki (en) pod něj schovávají např. šablony nebo WikiProjekty. Samozřejmě návrhy na možné nadpisy jsou vítány. --Dvorapa (diskuse) 28. 9. 2016, 09:17 (CEST)
Na enwiki už systém funguje a zvolili nadpis 0–9, což může být trochu zavádějící (např. u kategorie 20. léta 19. století, kde mi roky 1920–1929 trochu nekorespondují s nadpisem 0–9), já bych se přikláněl k výchozí mezeře s tím, že kdyby to příliš mátlo čtenáře, dodatečně to pak změníme. --Dvorapa (diskuse) 28. 9. 2016, 09:23 (CEST)
Případem, kdy by toto nastavení bylo kontraproduktivní, jsou české a slovenské silnice III. třídy, kdy za III/1139 následuje III/11310. Ale tady na Wikipedii o nich samostatné články víceméně nepíšeme, tak by to nemuselo tolik vadit. --ŠJů (diskuse) 17. 10. 2016, 17:51 (CEST)
Překvapil mě ten výchozí nadpis, který je jiný, než jak jej prezentovali na Phabricatoru. Tohle řešení se mi nezdá příliš vhodné, raději bych křížek nebo mezeru. Jak to vidí ostatní? --Dvorapa (diskuse) 20. 10. 2016, 14:35 (CEST)
Mě se také líbí. Wesaliusd|p 20. 10. 2016, 20:26 (CEST)
Ono jak jsem psal výše, nezdá se mi jenom, že je tam 0–9, ale čísla jdou pak třeba až do milionů, ale jestli se to líbí, tak to tak necháme. --Dvorapa (diskuse) 20. 10. 2016, 21:56 (CEST)
Jaké interwiki ke stránce Poslední změny?
Používáte prosím někdo interwiki odkazy ke stránce Poslední změny? Tj. přecházíte takto mezi posledními změnami v různých jazykových verzích Wikipedie? Máme totiž už pár let u té speciální stránky vyjmenováno 11 jazykových verzí Wikipedie (a např. o zařazení horní a dolní lužické srbštiny do toho prominentního seznamu se tehdy podle diskuzí hodně bojovalo), ale nejsem si jistý, zda to stále někdo používá, nebo zda je to zbytečné – z mnou zkoumaných jiných jazyků většina u posledních změn žádné interwiki nemá; nějaké má jen slovenština, ale ta za to rovnou dlouhý seznam. V každém případě se dlouhé seznamy interwiki dnes už nově automaticky zkracují na softwarem pro vás předvybraných 7–9 (a ten seznam se přizpůsobuje vašim editačním zvyklostem), takže nevidím důvod, proč tam taky nemít odkazy na poslední změny ve všech jazycích – pokud tam tedy mít nějaké interwiki vůbec. Co myslíte? --Blahma (diskuse) 26. 9. 2016, 17:36 (CEST)
Díky všem zúčastněným za zajímavou směsku postřehů :-) Právě jsem doplnil do Posledních změn 293 interwiki, tj. všechny dle Wikidat s výjimkou češtiny. Položka Wikidat sice existuje ( (Q6293548)), ale nepropojuje se automaticky, protože jde o speciální stránku – proto je nutný ten ruční seznam. Je to jen pár kilobytů, což se věřím v rozsáhlém kódu stránek Wikipedie se všemožnými rozšířeními apod. ztratí (a na mobilech, kde může hrát velikost větší roli, se mezijazykové odkazy nepřednačítají vůbec, nýbrž až po kliknutí na tlačítko). Můžete si to teď vyzkoušet – každému by se mělo, obdobně jako u jiných stránek s množstvím interwiki, nabízet devět odkazů na jazyky jemu předvybrané. O tom, jak probíhá ten předvýběr, jsme mluvili na brněnském wikisraze a dá se to dohledat jako předposlední bod v jeho zápisu (je to moc zajímavý algoritmus a trochu se divím, že to dosud nebylo komunitám výrazněji komunikováno). Pokud nebudete s výběrem spokojeni, prosím nestěžujte si mně, nýbrž změňte své chování (stačí jednou vejít na wiki v daném jazyce a tento jazyk by měl být začít zobrazován; pro trvalé zobrazování si jazyk přidejte do jazykového nastavení svého prohlížeče; apod. – všechny návody jsou anglicky na stránce odkazované z toho zápisu). S pozdravem --Blahma (diskuse) 28. 9. 2016, 12:49 (CEST)
P.S. Dodatečně jsem k tomu dohledal následující šest let starou diskuzi: Wikipedie:Pod lípou/Archiv 2010/04#Posledn.C3.AD_zm.C4.9Bny Jak už jsem psal výše, mám za to, že s kompaktními jazykovými odkazy a s dnešní rychlostí připojení k internetu (připomínám, že mobilů se to netýká, tam se mezijazykové odkazy vždy zobrazují až na vyžádání) už načítání pár stovek bytů nečiní překážku a systém sám pak nabídne uživateli personalizovaných devět mezijazykových odkazů a možnost rozkliknout si na přání všechny další. Zajímavé v této souvislosti je i udělátko „Na speciálních stránkách zobrazovat všechna interwiki“, které zřejmě pořád funguje (nezkoušel jsem). Toto všechno jsem objevil po smazání mnou náhodně nalezené stránky Wikipedie:Poslední změny/v jiných jazycích, která obsahovala jen (zastaralou verzi) téhož seznamu, který je teď jako interwiki přímo u Posledních změn (resp. v související systémové stránce), a tedy byla už zbytečná. Ostatně nikdo odnikud na ni ani neodkazoval, takže věřím, že nikomu nebude chybět. Řídím se i výše dosaženým konsenzem, ale kdyby se i tak našel ještě někdo, komu toto vadí, tak ať se ozve a napíše, proč a co by navrhoval udělat. --Blahma (diskuse) 23. 10. 2016, 01:35 (CEST)
Šablona:Wikiverzita
Ahoj, potřebuji aby někdo přidal do šablony wikiverzita možnost odkazovat na stránky Portál:Něco a Kvíz:Něco. Předem děkuji za odpověď--Walter Klosse (diskuse) 1. 10. 2016, 16:16 (CEST)
Zdravím všechny. Protože se to týká více článků a vůbec editačního stylu kolegy Vředa, otevírám zde zvláštní vlákno, aby byl zjištěn názor komunity. Co si myslíte o tom, když kolega přidá určitou informaci do článku Rigorózní zkouška ([6]), která tam nepochybně patří a vhodně článek rozvíjí, ale zároveň ji vzápětí zkopíruje do všech dalších článků, které pojednávají o tzv. malých doktorátech ([7], [8], [9], [10], [11] a [12])? Já jsem přesvědčen, že takovéto speciální informace mají prostor tam, k čemu se přímo vztahují, zatímco není vhodné je takříkajíc „cpát“ všude, kde to jen jde. Jestliže nemají přímý vztah k tématu článku, nehodí se tam, zejména jsou-li navíc jsou už uvedeny v článku, který se tomuto tématu speciálně věnuje. Kdyby totiž tomu mělo být naopak, bylo by možné za chvíli očekávat, že kolega do každého článku o akademickém titulu zkopíruje polovinu článku Akademický titul… V článku Doktor práv se z toho vyvinula již klasická revertační válka, která zřejmě bude pokračovat i v dalších dnech. Jelikož není asi nutné tímto způsobem pokračovat i ve zbývajících článcích a především jde o obecný problém, zajímaly by mě vaše názory. Odstranit ze všech článků kromě článku Rigorózní zkouška, nebo ponechat? --Vlout (diskuse) 1. 10. 2016, 17:20 (CEST)
Zrovna u Doktor práv mi to prijde celkem zbytecne. Informace o tom, ze to neni vysledek doktorskeho studia, je uz v uvodu clanku, a ona cast "Kritika" mi prijde z vetsi casti prave o tom – vlastne bez nejakeho vetsiho kritickeho obsahu? Predevsim mi to ale zavani OR, plus ten jediny ref je u vety "Některé prameny jej označují v současné době jako „pseudodoktorát“", ale zdroj rika "o čem se mezi odborníky už léta mluví také jako o pseudodoktorátu". Mozna je to trochu slovickareni, ale "nektere prameny" a "redaktor rika, ze nejaci nejmenovani odbornici to tak nazyvaji" se uz trochu mijeji. Taky ta forma mi prijde takova divna, same zavorky. --CCCVCCCC (diskuse) 3. 10. 2016, 18:01 (CEST)
@CCCVCCCC: Dobrý den. 1) Co to je OR? Napadá mne pouze omezovač rychlosti. 2) Ano, pravda, jak budu mít čas na toto, sednu si k tomu, podívám se na to a předělám to. 3) Sousloví „Některé prameny“ odkazuje na „o čem se mezi odborníky už léta mluví také jako“ – ale víceméně souhlasím, zatím hezký večer. --Vřed (diskuse) 3. 10. 2016, 19:30 (CEST)
@ Vlout: Logické (podle mého názoru) je aby podrobné rozepsání bylo v hlavním článku týkajícím se dané otázky, na který by další články předmětem se zabývající odkazovaly, po stručném/obecném nastínění problému, případně ve vlastní sekci/subsekci a za pomoci šablony {{Podrobně}}. Podle mého názoru nemá smysl kopírovat detailní rozepsání, natož ve stejném znění, do všech článků, které se k dané otázce vztahují. Kolega Vřed je relativní nováček, (který má sice značné množství příspěvků, částečně protože nepoužívá náhled a jeden příspěvek často mnohokrát edituje, než jej dovede do zamýšleného finálního znění), a sotva lze čekat, že by byl schopen plně aplikovat a pochopit všechny možnosti Wikipedie a jejích rozdílů proti tištěným encyklopediím.
87.249.145.69: Dobrý den, pane kolego. 1) Evidentně jste si toho nevšiml, ale toto již bylo vyřešeno, včetně obdrženého poděkování od kolegy Vlouta. 2) Přesně tak, jsem tu nováčkem (sic!), takže si raději prosím vás přečtěte Wikipedie:Buďte laskaví k nováčkům a nechte si takovéto neslušné nebo drzé soudy, tedy co je a co není, kdo schopen podle vás pochopit („sotva lze čekat, že by byl schopen plně aplikovat a pochopit všechny možnosti Wikipedie“). 3) Znovu říkám a opakovaně to říkat budu, říkal jsem to i pod mým minulým nickem nejednou, dokonce i pod mými předešlými nicky, byť uznávám, že je to více let (např. 2007 či 2009), tedy i z ostatních IP adres, toto: Já když objevím chybu, tak ji opravím, a je mně upřímně buřt, úplně jedno, že to bude více editací, raději text bez chyb. Raději budu mít více editací pod sebou, ale hezký (revidovaný) článek či text, který si laskavý čtenář přečte bez chyb, než abych někoho nutil, aby to po mně četl s chybami a když si jich zpětně všimnu, neopravil si je. Třeba zacitujme jen z vašeho příspěvku výše (chyby): „Logické (podle mého názoru) je aby podrobné“, „je relativní__nováček, (který má“, „edituje, než jej“ atp. Neberte to nepřátelsky, já tak edituji všude, nejen na Wikipedii, ano, někdo uvidí více řádků v logu (historie) a bude brblat, ale uvidí taky text bez chyb (snahu), což se čte lépe – protože když chybu najdu, snažím se ji zpětně opravit. (Dělám revize již napsaného textu.) Ano, přečetl jsem si znovu článek Wikipedie:Co Wikipedie není#Wikipedie není z papíru a mohu to vřele doporučit i vám, občas je asi vhodné, aby si ho přečetl znovu každý – co se týká vašeho přístupu k chybám × opětovného editování. Wikipedie je podle mne primárně pro čtenáře, ne pro ty, kteří si čtou logy (historie záznamů či protokolovací záznamy). Hezký večer. --Vřed (diskuse) 5. 10. 2016, 01:46 (CEST)
@87.249.145.69: Dobrý večer, pane kolego, byl jsem na vás možná až zbytečně nepříjemný, což většinou moc nikam nevede, přijměte, prosím, moji omluvu, hezký večer. --Vřed (diskuse) 5. 10. 2016, 17:50 (CEST)
@Vřed: Reagoval jsem na obsah diskuse zde, nikoliv nějaké jinde. Co přesně je Vám na tom těžko pochopitelné?
Nevím kde a v čem přesně vidíte ty údajné chyby, ale přestaňte k nim už konečně laskavě odbíhat od tématu. A zdržte se prosím dalších osobních narážek, které by mohly být vnímány jako útoky, zejména pokud je budete nadále vyjadřovat takto chaoticky a heslovitě, jak činíte zde. Pokud si chcete absenci argumentů vynahradit psaním tučným písmem, i to je Vaše volba, Vřede. Zejména pokud nic jiného nedokážete.
Pokud jde o údajné citáty z azCitaty.cz, „čtení logů“ a Vaše „pozdravy do Přelouče“, beru to tak, že máte jen velmi omezenou schopnost ovládnout se a nepsat co píšete, o čemž nejlépe svědčí Vaše neschopnost formulovat takové vyjádření, které by nebylo nesouvislým shlukem vět jednoduchých. V diskusi s Vámi jsem jeden latinský citát, celkem široce známý i průměrně vzdělaným jedincům, kdysi opravdu použil, a zajisté není mojí chybou, že jej znáte pouze z Vámi uvedeného zdroje, kterým se setrvale oháníte, až se za břicho popadáte. Zkuste pouvažovat nad tím, zda vtip není na Váš účet, Vřede.
A ano, IP adresa je skutečně shlukem čísel, respektive je jimi vyjádřena, což bude nejspíše tak blízko faktům, jak se jen Vy můžete dostat, Vřede. Na rozdíl kupř. od Vašich „osobitých“ názorů na pravopis, Vřede.
@Ad blacklisty: Ve Vašem odkazu je má IP uvedena na celkem dvou blacklistech - a 2 je jistě „několik“, tudíž i to je věc v níž nejste na omylu.
Závěrem bych Vás rád požádal abyste přestal pozměňovat mé příspěvky, a to i v situaci kdy - z nějakého důvodu - podlehnete dojmu, že je měníte k lepšímu. Osobně nepovažuji odstranění překlepů za adekvátní cenu za to, že do mého příspěvku zasáhne někdo, kdo nemá jasno v psaní velkých písmen na začátku věty.
A ano, Vašemu „bystrozraku“ opravdu neušlo, že jsem neregistrovaný uživatel. Nikde není psáno, že by to byl důvod mne diskriminovat a tupit, jak se Vy setrvale a zoufale snažíte. -87.249.145.697. 10. 2016, 17:43 (CEST)
@Vřed: Podívejte, já jsem Vám poskytl informaci co je to OR, což jste Vy sám nedokázal najít a namísto toho jste vykládal cosi zcela od věci o „omezovači rychlosti“. Namísto toho abyste byl vděčný, že Vám někdo poskytl vysvětlení, začal jste tu ventilovat své imaginární bolístky, doplněné (pro Vás) šokujícím poznatkem, že IP adresa je (Vašimi slovy) „shlukem čísel“, a dalšími podobně (pro každého mimo Vás) nenovými „objevy“. Pokud jde o nový projev Vaší nejistoty, zkuste si uvědomit, že Vaše nové nepravdivé osočení, v tom smyslu, že jsem je si „údajně chtěl plivnout na Vředa“ je opět pouze a jedině výplodem Vašich představ a nezakládá se na faktech. děkuji za pochopení, Vřede.-87.249.145.6912. 10. 2016, 22:00 (CEST)
@87.249.145.69: Člověče, vy se mně fakt zdáte... jděte trochu do sebe... znovu vám zopakuji to podstatné, o co tady jde: Váš přínos v této sekci a k této konkrétní věci je nula (0), NIC. To je celé. Ale i přesto zde stále píšete... --Vřed (diskuse) 12. 10. 2016, 22:18 (CEST)
Z celkových víc jak 360 000 stránek cswiki je třetina pahýlů, okolo 10 000 neověřených + na úpravy a min. několik dalších set/tisíc s jinými údržbovými šablonami. Naopak kvalitních článků tu máme jen okolo šestistovky. Chtělo by s tím něco udělat. OJJ, Diskuse3. 10. 2016, 06:27 (CEST)
Úhel pohledu. Polovina hesel Ottova slovníku naučného by tu dostala šablonu pahýl a přesto mne víc trápí to, že tu některá ještě nejsou vůbec, než pokud tu jsou a jsou pahýlovitá. Někdy se uživatel potřebuje podívat do encyklopedie jen kvůli několikavětnému shrnutí, jindy chce téma zkoumat víc do hloubky. Je potřeba pracovat na rozšiřování a zlepšování článků i na zakládání nových (třeba pahýlů). Každý, co mu vyhovuje a co sám jako čtenář potřebuje.--Tchoř (diskuse) 3. 10. 2016, 08:34 (CEST)
A nějaký nápad co udělat? Wikiprojekt Kvalita podle mne neprobíhá, ale spí hlubokým spánkem, tedy spíše je v kómatu. Autoři se často spokojí tím, že článek předhodí do oddílu "K recenzi" a tím se jejich aktivita vyčerpá. Články, které tu leží více než rok nejsou žádnou vzácností a mnohaměsíční pobyt bez jakýchkoli změn je spíše pravidlem (např.: Portál:Ptáci).--Leotard (diskuse) 3. 10. 2016, 12:20 (CEST)
Téma na FAQ, co půl roku ho někdo nastolí, a mám pocit, že Tchoř i Leotard psali víceméně to samé už loni a předloni... Proč jsou věci při starém? Nejsou lidi. Stávající editoři dělají, co chtějí a mohou, svým tempem, a víc psát nezačnou, lze jedině jejich energii (dočasně) přesměrovat. Imo s poklesem produktivity. To jest bez razantního nárůstu komunity rozvoj wikipedie neurychlíme. No, a tady je každá rada drahá... když je česká wikikomunita 19. největší na světě :-) Konstruktivně: mohla by se třeba obnovit soutěž, pokud by se našli lidi ochotni vydržet frflání jejích odpůrců. --Jann (diskuse) 3. 10. 2016, 20:43 (CEST)
@Jann:Pokusit bych se o ceny mohl. Osobně bych si je přál zamířené na newikipedisty, aby nám nepomohli leda k přesměrování sil... Kde jsi vzal tu informaci o velikosti komunity? --Martin Urbanec (diskuse) 3. 10. 2016, 20:57 (CEST)
V [13]. Sloupec Active editors 5+edits/month. V počtu velmi aktivních (100+ edits/month) jsme dokonce osmnáctí. Velmi vysoký máme taky počet editorů na milion mluvčích (počítaný kupodivu z 12 milionů). --Jann (diskuse) 4. 10. 2016, 11:02 (CEST)
Nemyslím si, že malý počet článků obecně a velmi malý počet článků označených za kvalitní je způsoben jen a pouze malým počtem editorů. Za sebe mohu říct, že mi v české Wikipedii velice chybí články o českých firmách minulosti i současnosti. Sám jsem před časem jeden takový článek vytvořil. Našli se ovšem wikipedisté, kteří se rozhodli článek smazat. Žádný zdroj jim nebyl dost dobrý, uváděli krkolomné a chvílemi naprosto neuvěřitelné důvody pro smazání tak dlouho, až se jim podařilo smazání prosadit. Po této zkušenosti jsem na další články o firmách rezignoval. Vážím si svého volného času natolik, že ho nehodlám investovat do marné činnosti. To je můj konkrétní zážitek a odhaduji, že podobný zážitek s jinými tématy mají i další wikipedisté. Takže články z určitých oborů nevznikají a nevzniknou.--Leotard (diskuse) 4. 10. 2016, 10:40 (CEST)
Tady nechodím, teď to tu jenom čtu, kvůli jednomu kolegovi, a mám praktickou úplně stejnou zkušenost jako Leotard, ale to už je hodně dávno. Takže jenom dodám k příspěvku nade mnou: Přesně. --Vřed (diskuse) 4. 10. 2016, 22:02 (CEST)
@Leotard, Vřed: Ahoj, myslím, že zrovna články o firmách patří k tomu nejproblematičtějšímu, co se na Wikipedii může objevovat, a bude nutně dost těžké je psát tak, aby pro všechny z nás byly přijatelné a splňující všechna pravidla. Současně si myslím, že to ani není to první a určitě zdaleka ne to jediné, co české Wikipedii chybí… Nadšení vám neubírám, každý máme nějaký ten svůj obor, kterým se tu zabýváme, ale pokud byste psali o čemkoliv méně konfliktním, zřejmě by těch problémů a zklamání nemuselo být zdaleka tolik. --Blahma (diskuse) 6. 10. 2016, 09:34 (CEST)
Konfliktnost oboru „články o firmách“ je silně zveličována. U tisíců chybějících firem se čtyř-pěticiferným počtem zaměstnanců a miliardovým obratem by myslím nikdo neměl problém s encyklopedickou významností (sám jsem nikdy problém neměl), ale „články o firmách s pěti zaměstnanci“ mají z pochopitelných důvodů mnohem těžší život. U zvířat je situace analogická: kolegové se proto soustřeďují na druhy; a kupodivu nemají potřebu si stěžovat "jak se nedá psát o zvířatech když jednotlivé kusy nebo několikačlenné skupinky mají enc. význam. jen zcela výjimečně". --Jann (diskuse) 6. 10. 2016, 14:38 (CEST)
Ono se taky možná na české wikipedii těmi pahýlovými a vůbec údržbovými šablonami zbytečně plýtvá. Třeba tohle mi jako pahýl moc nepřipadá.--Hnetubud (diskuse) 6. 10. 2016, 19:49 (CEST)
Nejsem přesvědčený, že o každé firmě, která má čtyřciferný počet zaměstnanců se dá snadno psát - často jsou to naprosto nezajímavé montovny se zahraničním majitelem. Mám tím na mysli především firmy navázané na automobilový průmysl. Majitelé takových montoven se navíc docela často mění. Oproti tomu ryze česká firma s pěti zaměstnanci může být docela zajímavá. Ale tohle vše jde už mimo mne. Já jsem si vybral jiné obory, o kterých se snažím psát. Tady jsem chtěl jen upozornit na to, že samotné rozšiřování počtu editorů prostě není samospasitelné, že existují i další důvody proč články nejsou kvalitní a jejich počet neroste tak rychle, jak bychom si přáli.--Leotard (diskuse) 7. 10. 2016, 08:11 (CEST)
Já považuji udělení šablony pahýl u většiny článků za ryze osobní pohled na věc. Také bych si vzpomněl na pár článků, kde je tato šablona podle mne zbytečná, ale odstraňovat se ji nechystám, ničemu nepřekáží a jestli někoho postrčí k tomu, aby článek doplnil, rozšířil, vylepšil, tak je to jenom dobře.--Leotard (diskuse) 7. 10. 2016, 08:11 (CEST)
Ano, děkuji (přidal jsem ještě link na životopis, každopádně článek je plný siláckých tvrzení, k nimž by byly potřeba řádkové reference - a jeho hlavní autor je už léta neaktivní). Každopádně to byl jen náhodně zvolený příklad, kterým jsem chtěl ilustrovat, že ty pahýlové šablony nemůžeme brát zas až tolik vážně. Mimochodem jsem si všiml, že třeba Poláci mají většinu článků kratších než my, a to je jich čtyřikrát víc (když už tu byla zmíněna velikost komunity)...--Hnetubud (diskuse) 7. 10. 2016, 10:30 (CEST)
Dobré ráno. Konfliktnost oboru „články o firmách“ je silně zveličována. // Přesně. Konfliktnost spíše vidím potenciálně u článků, které nějak souvisejí s politikou, ne tolik u firem. Osobně se domnívám, že pokud se ke společnostem vezmou prostě hlavně data (to podstatné), tedy např. z webu Ministerstva spravedlnosti (MS) se u konkrétní firmy vytáhnout doprava do infoboxu údaje jako např. CEO (vedení), klíčoví lidí, majitel (valná hrom.), výsledek hospodaření (EBITDA), majetek (aktiva), tržby, příjmy, počty zaměstnanců atd. Prostě ty údaje, kterou jsou veřejné a veřejně doložitelné buďto MS nebo přímo z webu dané firmy a jsou třeba i ověřeny auditorem (nejlépe části: výroční zprávy, samozřejmě i jiné typu účetní závěrky, cashflow apod.), vezmou se i veřejné informace typu jakou činnost společnost vykonává (opět veřejné rejstříky), tak z toho lze složit normálně objektivní (nerozporovatelný) základ zajímavého článku, např. jako jsou na en wiki. --Vřed (diskuse) 17. 10. 2016, 06:36 (CEST)
Na tom, že každý článek je v nějakém stavu - některý v pokročilejším, některý v méně pokročilém - nevidím nic špatného ani zvláštního. Že třetina článků jsou pahýly, to je rozhodně lepší, než kdyby tu tato třetina článků chyběla a pahýlů by bylo nula procent. Že je požadavkem na úpravy nebo ověření označeno jen kolem 3 % článků, to mě dokonce velmi příjemně překvapuje. (Tedy abych nepřeháněl, ony si takovou šablonu taky zaslouží skoro všechny články, takže to spíš znamená, že většina nedokonalých článků tu šablonu nemá, ač by si ji taky zasloužila.) Ty šablony bych rozhodně nepřeceňoval - párkát jsem i mezi oceněnými "dobrými" a "nejlepšími" články narazil na pěkné hrůzy se spoustou faktických nesmyslů, nesouvisejícího balastu a příšernou stylistikou - protože ty zdejší recenze nikdy nebyly doopravdovými recenzemi - většinou tam "recenzenti" jen vytýkají nějaké nepodstatné drobnosti, která by jinak normální editor rovnou opravil a nehrál by si u toho na nějakou oponenturu a obhajobu. Udělat si občas nějakou statistiku je jistě zajímavé, ale málokdy na tom jde stavět nějakou akci. --ŠJů (diskuse) 17. 10. 2016, 17:43 (CEST)
Kulton
Zdravím všechny. Vznikla nám určitá pochybnost o tom, zda článek Kulton není pouze fikcí. Debata se o tom vedla na diskusi u kolegy Rosičáka, pomoc přislíbil i Vojtěch Zavadil. Nyní sice běží lhůta k urgentnímu ověření, takže po jejím uplynutí by článek zřejmě mohl být beze všeho smazán, ale protože zde existuje už tak dlouho, mohl by se z něj stát „český Bicholimský konflikt“. Proto bych chtěl tímto vyzvat všechny, kteří se v problematice orientují, zda-li by tuto pochybnost mohli vyvrátit, nebo potvrdit. Jinými slovy, nejde jen o to, že tento pojem používají další naše články, takže je určitě nutné to vyjasnit, ale že i jen pouhá představa značné trvanlivosti takové možné fikce na poměrně navštěvované české Wikipedii je poměrně fascinující. --Vlout (diskuse) 11. 10. 2016, 12:36 (CEST)
Dobrý den, tématu se již po chvilkách věnuji. Termín kulton rozhodně není vymyšlený, je součástí Mezinárodního kódu nomenklatury pěstovaných rostlin. Mám o tom k dispozici několik odborných článků a termín je zmíněn např. i na enwiki v článku en:Cultivated plant taxonomy. Některé podstatné informace ovšem v pahýlu chybějí stejně jako plnohodnotná definice. Pokusím se to doplnit. Vojtěch Zavadil (diskuse) 11. 10. 2016, 13:14 (CEST)
Rozdíl v obou termínech je a používají se oba. Kultigen = výběrem či jinou lidskou činností pozměněná rostlina (druh). Kulton = asi v podstatě skupina kultivarů, avšak mimo kladistickou botanickou systematiku. Vojtěch Zavadil (diskuse) 11. 10. 2016, 17:09 (CEST)
Už před časem jsem si všiml, že když je člověk na hlavní straně (či v článku, který má ekvivalent na Wikislovníku), v levém menu chybí na Wikislovník odkaz. Proč tomu tak je? Vždyť jiné sesterské projekty tam jsou. Kupodivu Wikislovník chybí v levém menu i na ostatních Wikipediích, na druhou stranu na některých jiných cizojazyčných projektech odkaz na Wikislovník je (např. na anglických Wikiknihách). --Vojtěch Veselý (diskuse) 13. 10. 2016, 22:36 (CEST)
Nejspíš to bude tím, že tyto odkazy jsou přidávány prostřednictvím Wikidat, na kterých podpora pro Wikislovník zatím není (i když ledy se snad začínají hýbat).
Na některých wiki mají stylopisy, které v levém menu zobrazují i lokálně vložené odkazy na sesterské projekty, což bude nejspíš případ en.books. JAn (diskuse) 14. 10. 2016, 07:35 (CEST)
Nově zaregistrovaný uživatel má v nastavení defaultně nastaven počet dní zobrazovaných ve sledovaných stránkách na 3. Domnívám se, že je to málo. Nováček začíná jen se dvěma sledovanými stránkami (osobní stránka a diskuse), takže zahlcený upozorněními opravdu není. Naopak hrozí, že pokud na Wikipedii chodí třeba je jednou za čtyři dny či za týden (a většina nováčků se chová spíš takto než že by tu byli dennodenně), tak mu nějaká podstatná změna na těch pár článcích, co stihl začít sledovat, unikne. Časem, až daný uživatel získá zkušenosti a víc sledovaných stránek, jistě už si Nastavení přizpůsobí podle svého gusta. Nováček se ale v novém prostředí zorientovává pomalu a většina z nich nějaké osobní nastavení dlouho přehlíží. Myslím tedy, že defaultně by měl být počet dní zvýšen např. na 10 či 14. Již registrovaných uživatelů by se to pochopitelně nedotklo, týkalo by se to jen nově založených účtů. Co si o tom myslíte?
Druhá má myšlenka je podobná. Byl bych pro, aby v nastavení sledovaných stránek bylo defaultně zaškrtnuto políčko „přidávat všechny editované stránky mezi sledované“. (A analogicky „přidávat všechny přesunuté stránky mezi sledované“, nicméně nově registrovaní přesouvat ještě nemohou, takže se jim tato nabídka zobrazí až později) Argumentace je stejná jako v předchozím případě. Pro nováčky je podstatné, aby přehledně viděli, když na jejich editace někdo reaguje. Protože editací na začátku zřídka dělají mnoho, nemělo by jim to seznam sledovaných stránek zahltit. A pokud budou v editování tak aktivní, že jim zahlcení bude hrozit, pravděpodobně si dokáží i sami nastavení přizpůsobit tak, aby jim vyhovovalo. Naopak méně aktivní uživatelé (které bychom se měli snažit do Wikipedie víc vtáhnout) si s nastavením moc nehrají a právě těm by to mohlo pomoci. Že někdo na mou editaci reagoval, je sice vidět i v seznamu mých příspěvků, když na daném řádku zmizí značka aktuální, nicméně pro většinu nováčků toto není dostatečně intuitivní a navíc to není moc přehledné. Tato změna by se opět týkala jen nově založených účtů a již registrovaných by se nedotkla.
Obě změny jsem konzultoval s Martinem Urbancem a říkal, že takovouto změnu v nastavení má v kompetenci Wikimedia Foundation, nicméně pokud bychom tu došli k nějakému konsensu, můžeme nadaci náš požadavek předat a třeba nám vyhoví. Respektive je to ještě trochu složitější a zatím zjišťuje detaily, každopádně bavit se o tom můžeme už teď. Podle mého názoru jsou tyto drobné změny velmi podstatné při péči o nováčky, které potřebujeme jako sůl. Byli byste pro v prvním, druhém či v obou případech? Pokud ne, proč? (A je vhodné toto řešit zde Pod lípou, nebo raději jinde? Kde?) Díky za vyjádření. --Vojtěch Veselý (diskuse) 13. 10. 2016, 22:36 (CEST)
Dneska jsem se ptal na IRC, prý to je možné bez problému, za konsensu komunity. Vyplním tedy tikety pro obojí a nechám ještě pár dnů pro dosažení konsensu. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 10. 2016, 17:47 (CEST)
Pěkný den, na Facebooku se myslím vcelku zdařile rozjela akce „vyfoťte památný strom cestou z práce“, hodně tomu pomohla atraktivní mapa nenafocených stromů. Jen bych rád upozornil, že se nám díky tomu množí na Commons a různě jinde nekategorizované fotky apod., takže pokud na něco narazíte, prosím o opravu a vstřícnost k nováčkům. Jako příklad přidávám dva screenshoty pokusů o přidání fotky na Wikidata a o přidání fotky do kategorie na Commons. Třeba to někomu pomůže pochopit, kde jsou mezery v intuitivnosti a třeba to povede k nějakému vylepšení. Autorům akce na FB dík. --Ben Skála (diskuse) 16. 10. 2016, 22:41 (CEST)
Bylo by super i pro nás, kdybychom měli nějaký výstup o počtu nafocených stromů a dokázali tedy změřit úspěch akce. Ale je to jako říkat, ať zvednou ruku všichni, kdo tu není - nekategorizované stromy prostě těžko můžeme nějak identifikovat. Daly by se ovšem aspoň identifikovat ty už zkategorizované - např všechny obrázky uploadované v posledních 5 dnech, které jsou v kategoriích stromů nebo jsou vložené v článcích na Wikipedii v Seznamech stromů nebo jsou přiřažené k Wikidata položkám stromů. Vyber si... je to náročné --Vojtěch Dostál (diskuse) 17. 10. 2016, 10:11 (CEST)
@Ben Skála: Sledovat změny lze jednoduše. Stačí, když si budeš pravidelně ukládat výsledky onoho dotazu a tyto mezi sebou srovnávat. K dotazu se z mapy dostaneš přes malý odkaz „edit on query.wikidat.org“ vlevo dole; výsledky dotazu si stáhneš přes Download – Simple TSV. Je to textový soubor, který lze ale otevřít i v Excelu; každý řádek odpovídá jedné položce. Ten stahovací odkaz si můžeš i přímo uložit (Kopírovat cíl odkazu) a pak si vyvolávat aktuální stav jedním kliknutím. Vřele ale doporučuji nejdříve poupravit původní dotaz doplněním „ORDER BY ?item“ nebo „ORDER BY ?usop“ na poslední řádek, aby bylo zajištěno pevné pořadí a srovnávání různých verzí tak bylo spolehlivé. V Linuxu na srovnávání dvou souborů stačí obyčejný diff; ve Windows lze asi z příkazového řádku spustit fc, ale žádný vizuální nástroj pro běžného uživatele tam neexistuje – mně se však u kolegů velmi osvědčilo doporučovat on-line nástroj diffchecker.com – můžeš tam jednoduše zkopírovat celý obsah obou porovnávaných souborů, ale nejpohodlnější by mohlo být překopírovat tam z Excelu jen samotný sloupeček s kódy položky, resp. ÚSOP. To pravidelné stahování by šlo nastavit někde na serveru, ale asi nebude velký problém dělat to ručně – vždy k okamžiku, kdy si vzpomeneš, že bys chtěl opět provést nové srovnání. Díky za podporu této zajímavé aktivity! --Blahma (diskuse) 17. 10. 2016, 11:24 (CEST)
Nefunkční reference
Na stránkách sídel v Česku jsou nefunkční odkazy:
Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01, [cit. 2009-10-22]. Dostupné online.
Zdravím. Rád bych zejména technicky a přírodovědně zaměřené kolegy upozornil na články, které byly v uplynulých letech navrženy ke sloučení. V seznamu ([15]) najdete určitě řadu těch, kterým byste se mohli věnovat, jestliže třeba zrovna nemáte rozpracováno nějaké konkrétní téma a chtěli byste Wikipedii zase přispět. Jde např. o články Planetka + Asteroid, Framework + Vývojová platforma, Java Servlet + Java Servlets nebo Neštovice + Poxviry. Nemusí vždy jít jen o sloučení, ale také o odstranění nevhodně umístěné šablony, vždy ale o vyřešení návrhu, kterému se třeba nikdo už pěknou řádku let nevěnoval. Vylepšování Wikipedie totiž nemusí spočívat jen v psaní nových (a někdy duplicitních) článků, ale i ve slučování už napsaných, neboli kdo chce umět psát, musí umět i škrtat. Berte to tedy jako možnou editační inspiraci pro delší podzimní večery. --Vlout (diskuse) 17. 10. 2016, 15:35 (CEST)
Při slučování článků je hlavní problém propojení textů a zachování přehlednosti. Slučování by nemělo vést k příliš rozsáhlým a nepřehledným textům. Naopak některé příliš rozsáhlé články by bylo vhodné rozdělit.--Juniperbushman (diskuse) 18. 10. 2016, 00:39 (CEST)
V některých článcích o hudebnících (či hudebních skupinách) se nachází sekce, v níž jsou uvedena jejich vystoupení v Česku (případně Československu). Osobně považuji českou Wikipedii spíš za projekt v českém jazyce, než za projekt související s touto zemí, takže tyto sekce považuji za zbytečné. Na druhou stranu chápu, že někdo má opačný názor. Toto řešit nechci. Chci se jen zeptat, zda takovou sekci, jaká je například v článcích The Rolling Stones nebo Paul Simon, v článcích mít. Jde mi hlavně o článek John Cale, kde tato sekce dříve byla, ale v rámci přepracování článku v listopadu 2013 jsem ji celou odstranil. Tento hudebník v Česku (Československu) vystupoval přibližně patnáctkrát, což je oproti výše uvedeným celkem dost, takže případná sekce by byla delší.@Mates, Harold: Předem děkuji za odezvu. --Marek Koudelka (diskuse) 19. 10. 2016, 13:26 (CEST)
Obecně: Českocentrismus je spíše nežádoucí, český rozměr informací tu ale IMHO má své místo. České čtenáře (čtoucí v češtině) s velkou pravděpodobností zajímá český rozměr globálních/zahraničních témat. Proto informace o vystupování zahraničních umělců v ČR/ČSFR/ČSSR spíš vítám. Pokud by byly někde třeba nadměrné, nepřiměřené celkovému obsahu článku, pak bych uvažoval spíš o jejich zestručnění, zkrácení než o úplném vypuštění. Tzn. třeba nevypisovat seznam jednotlivých vystoupení s podrobnostmi, ale popsat to nějak souhrnně. U Stounů je to zrovna vyřešeno vcelku přijatelně. --Bazi (diskuse) 19. 10. 2016, 14:01 (CEST)
Můj pohled: samostatnou sekci/kapitolu bych netvořil (a netvořím), ale pokud by se tam někam dalo vložit nějaké jednoduché a stručné info (jedna, dvě věty), ať už s kompletním výčtem (asi jen roky) nebo jen s výběrem (třeba poprvé v Československu, naposledy v ČR, apod.), tak to nemusí být vyloženě špatně. Druhá věc je, že u interpretů, co jezdí taková ta klasická turné a mezi nimi mají koncertní přestávky, se ta česká vystoupení dají stručně zmínit v rámci informací o jednotlivých turné v kapitole o kariéře. --Harold (diskuse) 19. 10. 2016, 14:13 (CEST)
Díky za reakce. Ještě upřesním, že zmiňovaný John Cale zde vystupoval s mnoha různými projekty (s The Velvet Underground, Bobem Neuwirthem a smyčcovým kvartetem, s Minem Tanakou otevíral divadlo Archa, s triem, klasickou kapelou, sólově s klavírem a akustickou kytarou, předloni v Národním divadle). Chápu, že třeba uvádět všechny koncerty Deep Purple v Česku už by zas tak zajímavé nebylo. --Marek Koudelka (diskuse) 19. 10. 2016, 14:18 (CEST)
Já zase naopak považuji českou Wikipedii za encyklopedii, která ve vhodné míře popisuje svět z českého hlediska. Myslím, že je zde celkem na místě popsat třeba vztah Václava Havla k Rolling Stones, Paulu Simonu nebo k Lou Reedovi. Podobná informace je asi zbytečná v polské Wikipedii, kde bych očekával zase něco zvláštního mezi Poláky a těmi hudebníky. Ze stejného důvodu bych v článku preferoval fotografii z jejich koncertu v Praze před fotografií třeba z Curychu. (Samozřejmě jen v případě stejné kvality fotografie.) V článcích o Stounech nebo Simonovi je ale jejich "česká" část velmi stručná. Téma se dá zpracovat podstatně zajímavěji. Český pohled je i příspěvkem k celosvětové Wikipedii. Je dobré, když se jednotlivé jazykové verze liší i obsahem. Až pojedu na koncert Stounů do Lisabonu, pak si rád z portugalské wiki vytáhnu nějaké informace o propojení této kapely s portugalskou kulturou, o každoroční dovolené Micka Jaggera ve své vile v Portu a jeho finančním podílu v největší firmě vyrábějící portské víno nebo o jeho dlouholeté podpoře místního divadelního festivalu. (Teď fabuluji :-)) Výpis českých koncertů, které bývají pro jejich fanoušky významnými kulturními událostmi, považuji za patřičný. --Radek Linner (diskuse) 19. 10. 2016, 18:37 (CEST)
O koncerty, které mají vztah k českému prostředí. Kdyby například každoročně v Brně probíhaly Mozartovy dny se sérií koncertů s jeho dílem, pak by bylo dobré to v článku o něm zmínit. Asi by ale nebylo vhodné psát o každém koncertu, kde bylo jeho dílo uvedeno. --Radek Linner (diskuse) 19. 10. 2016, 19:02 (CEST)
U vážné hudby půjde spíše o interprety a jejich vystoupení v ČR, nežli o autory, byť se ve vážné hudbě více soustředí pozornost právě na autory, než jak je tomu u hudby populární. Každopádně turné zahraničních umělců nebo orchestrů v ČR se dá zmínit, i třeba mimořádná vystoupení na festivalech, pokud jsou něčím signifikantní. Naopak třeba u operních pěvců běžně vystupujících v českém angažmá nebudeme jistě vypisovat každý jeden termín představení opery, v níž účinkovali. --Bazi (diskuse) 19. 10. 2016, 19:09 (CEST)
Určitá česká dimenze do české Wikipedie jistě patří, takže jsem pro to, aby se nejvýznamnější koncerty klidně v článku uvedly. Stejně tak ale můžou být uvedeny v další sekci i nejvýznamnější koncerty v ostatním světě. Stejně máme řešené třeba články o rocích, kde jsou zvlášť významná narození Česka a zvlášť významná narození světa. Přičemž většina ostatních Wikipedií by většinu těch českých narození do sekce "světová narození" nezařadila, protože jsou zkrátka významná jen pro Česko. Ostatní Wikipedie ale mají zase svůj rozměr, který by byl zase nedůležitý pro českou Wikipedii. --Palu (diskuse) 19. 10. 2016, 19:09 (CEST)
Řekl bych, že uvedení vazby na Čechy má v české mutaci Wiki svoje místo a je užitečné, pro čtenáře má informační hodnotu. Když píšu články o výtvarnících, tak obyčejně zařadím krátkou sekci "XY a Čechy", pokud je o čem psát, např. zde. Jde o vlivy, návštěvy v Čechách, výstavy apod. Je to určitá analogie ke koncertům.--Gortyna (diskuse) 20. 10. 2016, 07:34 (CEST)
Na en.wiki lze již nějakou dobu jako Beta funkci povolit ORES, nástroj sloužící k označování možných vandalismů v RC. Jelikož nedělám patrolu ani zde ani na enwiki, tak nemohu posoudit do jaké míry je to pomocné/lepší proti současné situaci, každopádně to na první pohled užitečně vypadá. Tak to dávám pro jistotu na vědomost, kdyby o tom zdejší komunita nevěděla (a případně to chtěla využít také). --Wesaliusd|p20. 10. 2016, 11:10 (CEST)
Nejen na enwiki, ale i na Wikidatech (takže pokud chcete rychle vidět, jak to vypadá, a jste tam aut. schválený uživatel, začněte v nastavení: „Betaverze“ → zapnout „ORES“; „Poslední změny“ → „Skrýt prověřené editace v posledních změnách“ a pak jděte do posledních změn a klikněte na „skrýt pravděpodobně dobré editace“). V podstatě jde o umělou inteligenci, která by měla umět rozhodnout, zda jde o editaci, která by měla být revertována, nebo editaci, která byla provedena s dobrou vůlí. Nejprve bychom ji však museli naučit rozpoznávat náš „český“ vandalismus (alespoň na Wikidatech jsme to tak dělali). Matěj Suchánek (diskuse) 20. 10. 2016, 14:03 (CEST)
Obojí jsem odstranil já. Pokud jde o odkazy ze článku Chmelník, ani jeden nevedl na obrázek, ale na mapu se zobrazením drobných náhledů celé řady fotografií. Osobně to považuji pro čtenáře za matoucí. Obrázky z ostatních článků jsem odebral ze dvou důvodů. Ani jeden odebraný obrázek nebyl příliš kvalitní a oproti obrázku v IB nepřinášel nic moc navíc. Vzhledem k délce obou článků také nevhodně narušoval jejich vzhled. Řešením by bylo oba články výrazně rozšířit, protože potom by další obrázky do textu lépe zapadly, nebo přidat na konec článku galerii, která však s jedním nebo dvěma obrázky nevypadá dobře. --Petr Kinšt (diskuse) 23. 10. 2016, 17:46 (CEST)
Omlouvám se za svou nedůtklivost. Přesunutí „přebytečných“ obrázků na odkaz na Commons je dobrá věc. Ale ten bordel na Commons! U zeměpisných hesel to ještě jde, ale člověk musí pečlivě projít, vyčistit a doplnit, nebo i vytvořit příslušnou kategorii. U technických hesel jsou Commons úplně mimo. A co se týče odkazů na Foto.mapy.cz. Tamní správcové tomu dali pěkně na frak. Přesunutím Fotomap pod Mapy.cz došlo ke změně adres obrázků. Ještě dalšími úpravami udělali z Fotomap zcela nedůvěryhodný zdroj. --Juniperbushman (diskuse) 24. 10. 2016, 11:29 (CEST)
Pokud vám vadí specifika kategorií na commons, jdou obejít vytvořením galerie, kam vyberete jen ty obrázky, které vám přijdou pro mediální představení tématu nejvhodnější. Navíc jim vtisknete tu strukturu a uspořádání, která je podle vás výhodná. Příklad galerie je zde. --Palu (diskuse) 24. 10. 2016, 11:32 (CEST)
Samozřejmě, že galerie je zejména pro zeměpisná hesla nejpřijatelnější. Horší je to s technickými hesly, tam se musí člověk při hledání vhodných obrázků prokousávat anglickými technickými kategoriemi. --Juniperbushman (diskuse) 24. 10. 2016, 18:00 (CEST)
Šablona:Google
Narazil jsem na tuto šablonu – Šablona:Google. Když jsem to viděl, začala mě jímat hrůza. Přijde mi, že je tam příliš mnoho odkazů (nevím, jestli je vůbec reálné to zamodřit). Podle mě by bylo dobré, kdyby se na to někdo zběhlý v IT podíval a trochu to proklestil. (Hlavně zpřehlednění Navbox childů a různých závorek + odstranění již neaktuálních projektů.) Myslím si, že je to v současném stavu uživatelsky úplně nepoužitelné. Navbox má navigovat, ne udělat ve všem větší guláš. --— Draceanediskuse24. 10. 2016, 00:52 (CEST)
Je to podle anglické šablony a tam to zamodřené je. Uznávám, že je velká, nicméně že by dělala guláš.. to spíš leda z toho důvodu, že je téměř červená. Podle mě by bylo lepší ji postupně zamodřovat, než promazávat, i když to je asi na dlouho. --Palu (diskuse) 24. 10. 2016, 01:03 (CEST)
Souhlasím, že radši zamodřit než promazat. Wesaliusd|p 25. 10. 2016, 10:09 (CEST)
V zásadě jsem za zamodřování ovšem, když jsem se znažil spočítat, kolik je tam červené v poměru k modré, skončil jsem u čtyřicítky, dál jsem pokračovat nehodlal. Opravdu, bylo by hezké to zamodřit, ale kdo to bude dělat, event. za jak dlouho to udělá? Má to vůbec cenu, aby tam toho bylo tolik? Nejlepší by bylo tuto šablonu archivovat, udělat novou, modrou, a poté tam postupně přidávat vytvořené stránky ze šablony staré.Vojtasafr (diskuse) 11. 11. 2016, 20:00 (CET)
U přírodovědných navigačních šablon mám takovou taktiku, která by mohla pomoci. Vyberu ty nejdůležitější, nejznámější, nejběžnější (jedno, jestli červené nebo modré) a ty ostatní schovám do komentářů. Nějaké modré tam budou a červené zase vybízí k zamodření (a jestli jsou to ty nejběžnější, tak se zamodří celkem rychle), ale celkově toho není tak moc (není to 25 červených a 3 modré, ale třeba jenom 5 červených a 3 modré). Zbylé se mohou odkrýt později, až bude více zamodřeno nebo až zakomentované části při příští editaci objeví někdo úplně jiný. --Dvorapa (diskuse) 11. 11. 2016, 21:36 (CET)
Alexis Pinturault
Přeji vám hezký den a zároveň žádám o vytvoření stránky Alexis Pinturault, je to Alpský lyžař, který vyhrál 16 závodů SP, je nyní aktivní a stále vyhrává, jde o poměrně veřejně známou osobu, pro bližší informace čerpejte na jiných wikipediích, byl bych rád kdyby ji někdo vytvořil, děkuji. --94.112.244.1824. 10. 2016, 10:33 (CEST)
Pokud si na to netroufáte, můžete také požádat o jeho vytvoření zde, ovšem není zaručeno, že se vašeho požadavku někdo ujme (narozdíl od vytvoření článku vlastnoručně). --Dvorapa (diskuse) 24. 10. 2016, 11:13 (CEST)
Uvedení názvu historické země v infoboxu - další názory
Již zde zazněly některé názory na tuto věc, a ukázalo se, že diskuze se může účastnit jen určitý okruh lidí, kteří ji zaznamenají, kteří navštěvují tuto stránku, a mají na tom nebo nemají tak či onak zájem, a tím pádem jsou motivováni a schopni předmět diskuze vést ve směru svého zájmu (Uvedení názvu historické země v infoboxu - čeští hudební skladatelé). A aby se v diskuzi nemusely opakovat přezdívky starších účastníků, chtěl bych s odstupem slyšet i další názory, pokud možno, jak vysvětleno, zase od dalších uživatelů Wikipedie, kteří na tom mají nebo nemají tak či onak zájem, kteří jsou schopni předmět diskuze vést někam zase podle svého způsobu uvažování nad tématem. Aby to bylo nějak zajímavé, mohli by být přizvání vaši kamarádi i lidé, se kterými se moc nekamarádíte, ale víte, jak je oslovit.--Pavel Fric (diskuse) 24. 10. 2016, 22:40 (CEST)
Kolega ovšem zapomněl zmínit, že s "nováčky" se svezla i valná většina ostatních uživatelů, u kterých došlo v individuálním nastaveni k automatickému zaškrnutí volby Přidávat mnou editované stránky mezi sledované. Pokud k tomu došlo i u Vás, a tuto (nevyžádanou) změnu nechcete, musíte si v nastavení příslušnou volbu opět vypnout. --Vachovec1 (diskuse) 25. 10. 2016, 19:17 (CEST)
Resp. dotklo se to všech, kteří si tuto možnost nikdy nezměnili, byť na tu samou možnost. Na phabricatoru se přemýšlí o možnosti u registrovaných uživatelů případnou změnu revertovat. --Martin Urbanec (diskuse) 25. 10. 2016, 19:19 (CEST)
Píšu sem právě pro případ většího sjednocení napříč mnoha články: Podle návrhu na přesun u Diskuse:Landkrabě (klady a zápory viz tam) přináším ke zvážení, zdali nesjednotit zápis na jediné z variant buď landkrab(ě/ství/ěnka) nebo lantkrab(ě/ství/ěnka). Výskyty na wiki TéčkoDéčko. Při procházení Googlu mi tato ošemetná metoda ukázala asi 1.5-2x oblíbenější T-variantu. Chrzwzcz (diskuse) 26. 10. 2016, 18:58 (CEST)
(s ed. k.) V případě landkrabě jde o zastaralý tvar, který byl už v době svého užívání řídký. Tento tvar je potřeba nahradit. Případy lantkrabě a lankrabě bych nesjednocoval, protože jsou oba správné, čili možné a neproblematické. K tomu tyto zdroje: IJP, SSJČ, PSJČ. --Palu (diskuse) 26. 10. 2016, 19:31 (CEST)
Tak úprava: NICTéčkoDéčko. "lantkrabě a lankrabě bych nesjednocoval" - no já jo, když vidím, že jsou používána nahodile a ne kvůli jejich zakořenění ve vlastních jménech. Chrzwzcz (diskuse) 26. 10. 2016, 19:45 (CEST)
Tomu sice nerozumím, ale argumentem pro neslučování je, že neslučujeme ani žádné jiné neutrální varianty nebo synonyma. Nevidím v tom žádnou výhodu. Naopak v náhradě zastaralého výrazu vidím výhodu opravy stylisticky závadného textu. --Palu (diskuse) 26. 10. 2016, 19:47 (CEST)
Ještě k té "NIC" variantě - tu poráží ta zastaralá D-varianta asi dvojnásobně, takže T-varianta 3-4x. No Athény-Atény tady asi taky sjednocené nejsou, ale synonyma bych tomu vysloveně neříkal. Chrzwzcz (diskuse) 26. 10. 2016, 19:55 (CEST)
Polívka x polévka, náležící x náležející, Slunce x slunce, nebo také bez x šeřík, tělo x trup, kopec x vrch. Nevidím důvod prověřovat dvojice na četnost a potom zakazovat méně četnější varianty nebo synonyma. Vy nějaký důvod vidíte? --Palu (diskuse) 26. 10. 2016, 20:15 (CEST)
Narozdíl od ostatních tohle spadá spíš pod případ prezident x president, no rozhodně to vypadá divně v jedné v větě (nebo článku) zapsat "lankrabě a landkraběnka z lantkrabství". Chrzwzcz (diskuse) 26. 10. 2016, 20:21 (CEST)
To bych řekl, že nespadá. Kde je potřeba to sjednotit ze stylistických důvodů, tam jsem samozřejmě pro. Sjednocovat to ale plošně není podle mě dobře. --Palu (diskuse) 26. 10. 2016, 20:29 (CEST)
Ono je to jednodušší sjednotit plošně než hlídat, jestli se náhodou v jednom článku nestřetly ty dvě různé formy zápisu. Ale pokud vám přijde, že jsou rovnoceně užívané a jsou to spíš synonyma než dublety... Chrzwzcz (diskuse) 26. 10. 2016, 20:56 (CEST)
Jsou to spíš dublety a jedno spíš převažuje. Přesto jsou obě zcela v pořádku. Pro plošné sjednocování neexistuje odůvodnění. Co neporušuje pravidla, to by nemělo být plošně zakazováno nebo mazáno, zvlášť když to nemá z plošného hlediska žádnou výhodu. To už by byla jaksi jazyková totalita, určovat která z legitimních, spisovných a doložených slov se nesmí užívat. --Palu (diskuse) 26. 10. 2016, 21:22 (CEST)
V literatuře je běžný lanckrabí a lanckrabě. Zdá se, že pravidla o tuto variantu nezavadila. Měla by se nad sebou zamyslet. --MONUDET (diskuse) 27. 10. 2016, 06:33 (CEST)
Výrazy s "t" a "d" lze považovat za ortografické varianty. Ale s "c" bych to chápal jako chybu vzniklou asociací se slovem "lancknecht", které ale nevzniklo ze slova „Land“ – země, nýbrž ze slova „Lanza“ (lanca) – kopí. --Juniperbushman (diskuse) 27. 10. 2016, 09:45 (CEST)
No dobrý, tak dejme tomu že D-varianta je špatně a nahradíme ji T-variantou. Jestli pokosit i NIC-variantu? Možná jsme se shodli, že lantkrabě a lankrabě jsou pravopisné formy, nikoliv synonyma. Na wikipedii můžou být i různé pravopisy, ale snad aspoň trochu jednotné v rámci najvyšší kategorie (např. mírně archaický pravopis u chemických názvů, které u článků v ostatních kategoriích mají moderní zápis). Ale lantkrabství a lantkrabata vystupují (snad) výhradně v článcích o historii. Kdyby vám učebnice dějepisu v každé kapitole měnila pravopis, asi by to nebyla vizitka pro korektora. Chrzwzcz (diskuse) 27. 10. 2016, 18:43 (CEST)
Teď jsem teprve pochopil, o co vám jde. Vy si myslíte, že mezi slovy lantkrabě a lankrabě je jedno z nich zastaralé nebo jinak příznakové a druhé neutrální. Je to tak, pochopil jsem to správně? Protože jestli je tohle ten důvod, proč je chcete sjednocovat, tak jsem v něm nenašel oporu v žádném slovníku. Všechny je uvádějí stylisticky rovnocenné, neutrální. Mimochodem lantkrabě je podle nich výraz řidčejší než lankrabě. --Palu (diskuse) 27. 10. 2016, 18:53 (CEST)
Google to vyhodnotil opačně, ale slovník možná více lezl do knih :) No pravidla vám jistě řeknou, že pokud si zvolíte, že budete psát variantu "gymnasium", tak si nemůžete o odstavec později vzpomenout, že teď to zrovna napíšete "gymnázium". U lantkraběte to není tak silné ve smyslu zastaralé versus moderní, ale pořád to jsou dvě pravopisné formy, které by v rámci článku snad měly zůstat zachovány. A já navrhuju, že by se to mohlo vztáhnout na celou kategorii potažmo Wikipedii. Nic k tomu zrovna netlačí, ale když se na tom shodneme... Už jsem to mohl mít 2x hotové, ale místo toho to tu probíráme :) Chrzwzcz (diskuse) 27. 10. 2016, 19:01 (CEST)
Probíráme to tu proto, protože to podle mě nedává smysl. Pořád to přirovnáváte k dvojici gymnasium x gymnázium, ale přitom to přirovnání neplatí. Platilo by přirovnání Slunce x slunce. Jsou to dvě stejně bezpříznaková slova. Proč chcete na celé Wikipedii zaměňovat Slunce za slunce? U gymnasium je to pochopitelné z toho titulu, že jde o zastaralý tvar. --Palu (diskuse) 27. 10. 2016, 19:07 (CEST)
Nestačilo by odpovědět na otázku: Nahradit výrazy D variantou T nebo NIC? A diskusi ukončit? Takto detailní diskuse o nevýznamném detailu se pod lípu nehodí. --Matěj Orlický (diskuse) 27. 10. 2016, 19:45 (CEST)
Myslím, že s tímhle bodem nikdo problém nemá a že je z objektivních důvodů jedno, jestli se to nahradí variantou T nebo NIC. Nechal bych to na tom, kdo to bude realizovat. --Palu (diskuse) 27. 10. 2016, 19:54 (CEST)
Pokud jsou varianty slova považovány obě za spisovné a jsou li používané, nevidím důvod jednu z nich v textech článků vymazat. Nechejme na vůli autora textu, kterou variantu považuje za vhodnější. Paul E (diskuse) 29. 10. 2016, 09:39 (CEST)
Aniž bych v tomto konkrétním případu (nebo případě :) věděl, co umožňuje příručka, pravidla, zná google apod., pak plně souhlasím s Paulem E: pokud jsou obě varianty spisovné a používané, pak je pravopis (používání varianty) dáno autorem hlavní části textu. Jedině se sluncem je to něco jiného: Slunce jako nebeský/astronomický objekt, slunce v běžném významu. --Packa (diskuse) 29. 10. 2016, 12:43 (CEST)
No to neodpovídalo na otázku, jestli jde potom používat oba výrazy naráz v jednom článku, protože jsou to synonyma, nebo nejde, protože se má zvolit jen jeden pravopis v článku. Ale díky za návrhy, jdu přesouvat. Chrzwzcz (diskuse) 29. 10. 2016, 15:25 (CEST)
Nevidím v diskusi nikoho, kdo by rozporoval sjednocení na jednu variantu v rámci jednoho článku ze stylistických důvodů. Podle mě žádný takový spor neexistuje a všichni souhlasí na sladění v rámci každého konkrétního článku. --Palu (diskuse) 29. 10. 2016, 16:05 (CEST)
Ahoj, v návrzích na přesun trčí už delší dobu některé návrhy ze sportovní oblasti (a hlavně jmen klubů), tak jestli jsou mezi přítomnými znalci, tak můžou do tamějších diskuzí přidat stanovisko...:
AEK Athény -> AEK Athény (fotbal) nebo PAE AEK Athény
1. řecké kluby: jde o to, jak rozlišit vícesportovní klub a jeho fotbalový oddíl: někde máme rozcestník (Sparta Praha), ale bude opravdu někdo zakládat všechny ty články o řeckých basketbalových a volejbalových týmech? Nebude lepší sloučit to do jednoho hesla?
2. Van Dammeho memoriál: určitě vybrat jméno v duchu češtiny, aby to nebylo vítězství Pyrrhy (nezapomeňme při přesunu také na článek Memorial Van Damme 2015).
3. ZOH 2014: to je spíš jazyková než sportovní záležitost, týkající se zejména nadužívaného a jen zřídka správně chápaného slova „kontroverze“.--Hnetubud (diskuse) 29. 10. 2016, 20:35 (CEST)
Jak jsem psal, lépe to psát přímo do tamějších diskuzí. Ano, jsou to rozdílné problémy, ale všechno do sportu (aspoň trochu). Chrzwzcz (diskuse) 30. 10. 2016, 09:02 (CET)
Ad Řecko: Slučovat to do jednoho hesla je hodně blbý nápad. Podporuji řešení po vzoru rozcestníku Sparta Praha. Basketbalové a volejbalové týmy Olympiakosu či Panathinaikosu si významem nijak nezadají s týmy fotbalovými (třeba basketbalisté Panathinaikosu jsou šestinásobnými kontinentálními šampióny – vítězí Euroligy, Olympiakos vyhál Euroligu 3×) . --Vachovec1 (diskuse) 30. 10. 2016, 10:59 (CET)
Tak na blbé nápady jsem já expert... (A na to, že pro některé kolegy pravidla wikietikety zjevně neplatí, si už tak nějak začínám zvykat).--Hnetubud (diskuse) 30. 10. 2016, 12:48 (CET)
Ten Inter jsem nedavno presunul, aniz bych si tadyhle diskuse vsiml. U jemu podobnych pripadu je to zcela jednoznacne – zdaleka nejrozsirenejsi, nejpouzivanejsi, nejocekavanejsi formou je pocesteny nazev, tedy "Inter Milán" (Bayern Mnichov, AS Rim...). U vsesportovnich klubu s vyraznejsi vyznamnosti nefotbalovych (respektive obecne mene znamych nez je stezejni sport) oddilu se obavam, ze to bude mit vicero uskali.
Zaprve dost maly vzorek uzitecnych ceskych zdroju o predevsim nefotbalovych tymech. O basketbalu apod. bude zrejme v nejvetsi mire psat CTK, ktera bude pouzivat pocestenou verzi ("Panathinaikos Ateny"), a pak mozna mala, specializovana media. Zadruhe pak skutecnost, ze ne vsechny tymy nam situaci usnadni nejakym rozdilnym, avsak treba jeste jakz takz rozsirenym nazvem u ruznych sportu, viz vyse uvedeny Panathinaikos BC versus Panathinaikos FC. U nichz se ale vraci prvni potiz, jestli by oba nemely spis byt Panathinaikos Ateny. V tom pripade zbyva asi ta zavorka, ktera se mi sice na pohled zase tak moc nelibi, ale dost mozna by byla nejpraktictejsi. A v pripade, ze by nebylo realne mit pekny zastresujici clanek, bych si dovedl predstavit redir nezavorkove verze na nejvyznamnejsi sport a takove to "Mozna mate na mysli..." nahoru. --CCCVCCCC (diskuse) 7. 11. 2016, 11:05 (CET)
Děkuji za přesun Interu: tohle je myslím obecný problém, zda používat název oficiální nebo „očekávaný“ (tedy zjednodušený, počeštěný). Oba přístupy mají svá pro a proti, bohužel místo věcné diskuse většinou převládnou výkřiky o prznění a nevzdělancích... U vícesportovních klubů by se mi líbil krátký přehledový článek s linky na jednotlivé oddíly, jako je třeba [17]. Rozlišovač v závorce máme třeba FC Barcelona (basketbal), oproti tomu je Real Madrid Baloncesto. Otázka je, zda a jak to sjednocovat, když tato otázka asi zas tolik lidí nepálí (soudě podle účasti v tamních diskusích). A ještě je tu jeden problém: jsou kluby, které se dělí na oddíly jednotlivých sportů, ale zas u jiných se týmy rozdělily na samostatné právní subjekty, které mají jen stejný název FK Dukla Praha.--Hnetubud (diskuse) 13. 11. 2016, 00:23 (CET)
Soutěž na Commons: Nahrajte své fotografické resty 4. listopadu!
Mnozí wikipedisté velmi rádi fotí své okolí s úmyslem, že pořízené fotky jednou nahrají na Wikimedia Commons. Často ale zůstane pouze u úmyslu a výsledky končí neroztříděné někde na externím disku, prostě proto že nahrávání fotek už většinou není tolik zábavné jako jejich pořizování. Aby se zvýšila šance, že se takové zapomenuté obrázky přece jednou do našich projektů dostanou, pořádám v rámci své práce pro spolek Wikimedia Česká republika vůbec první nahrávací soutěž, která poběží v průběhu celého pátku 4. listopadu 2016. V rámci soutěže nevzniká nic nového, jen se to, co již existuje (a je minimálně dva měsíce staré) nahrává na web. Vedle vašich vlastních snímků si v soutěži své místo najdou i historické fotografie jiných autorů (dovoluje-li to licence) a speciální kategorie je vyhlášena i pro fotky dokumentující akce hnutí Wikimedia, kterých máme taky často plné foťáky, ale na internet už jsme je nenahráli. A aby bylo nahrávání příjemnější, bude možné přijít i na k tomu určené setkání (zatím jen v Brně). Podrobnosti o soutěži naleznete na její stránce na Commons. Tam je také možno se už předem přihlásit a v soutěžní pátek tam naleznete i průběžně vyhodnocované žebříčky (v hlavní kategorii platí, že čím starší fotografie, tím více bodů!). --Blahma (diskuse) 1. 11. 2016, 00:08 (CET)
Myšlenka dobrá, sám mám takových fotek stovky. (Bohužel zrovna skoro všechny na jiném počítači.) Jen mi přijde, že by se to mohlo víc (a hlavně dřív) propagovat. — Draceanediskuse3. 11. 2016, 17:13 (CET)
Už fungujeme, máme šest účastníků a je nahráno skoro padesát fotek. Průběžné výsledky v podobě galerie a žebříčku jsou už pravidelně aktualizovány na stránce akce. Díky všem zúčastněným a vy ostatní máte stále ještě do půlnoci možnost se zapojit – prohledejte svůj počítač či archiv a najděte tam vhodné fotky, které si dosud na Commons cestu nenašly. @Draceane: Díky za zpětnou vazbu, toto kolo soutěže lze považovat za testovací a protože se koncept jeví být z různých stránek zajímavý a soutěžní prvky funkční, už uvažujeme o jeho zopakování v nějakém budoucím termínu a zřejmě i na mezinárodní úrovni. Takže budeš mít dost možná příležitost dostat se i k těm svým archivům v Praze :-) S pozdravem --Blahma (diskuse) 4. 11. 2016, 14:39 (CET)
Škoda, že to nebylo vyhlášeno na více dnů (klidně by ani ty dny nemusely být vedle sebe pro větší možnost, že se soutěž trefí do možností účastníků, například jeden den víkendu a jeden den v týdnu potom - nebo to mohly být rovnou dny tři). Chtěl jsem se zúčastnit, ale nakonec se ukázalo, že v pátek to určitě nezvládnu. --Palu (diskuse) 5. 11. 2016, 10:55 (CET)
Velká škoda, času bych potřeboval odhadem podle velikosti toho co mi ještě zbylo, tak 8x tolik než těch pár hodin, ale aspoň mě to donutilo sem malou část po letech nahrát--Horst (diskuse) 5. 11. 2016, 18:52 (CET)
Právě jsem na stránku soutěže doplnil shrnutí výsledků a udělil slíbená ocenění nejúspěšnějším účastníkům. Děkuji zejména všem osmi wikipedistům, kteří se zúčastnili a pomohli nám tento formát kampaně odzkoušet – vše šlo ten den v jakémsi testovacím provozu, i nástroj na průběžné reportování výsledků se vyvíjel za běhu. Vám všem ostatním zapojivším se do této diskuze děkuji za cenné připomínky ohledně organizačních okolností, které se budeme snažit zohlednit při plánování dalšího kola této soutěže někdy v budoucnu – zdá se totiž, že formát se ujal a poslání se podařilo splnit, takže počítáme s tím, že bychom to někdy rozjeli znovu a ve větším. S pozdravem --Blahma (diskuse) 7. 11. 2016, 03:16 (CET)
New Wikipedia Library Accounts Available Now (November 2016)
Hello Wikimedians!
The TWL OWL says sign up today!
The Wikipedia Library is announcing signups today for free, full-access, accounts to published research as part of our Publisher Donation Program. You can sign up for new accounts and research materials from:
Foreign Affairs - Journal of international relations and U.S. foreign policy
OpenEdition - Journals in the social sciences and humanities
Dobrý den,
nebylo by pěkné založit stránku, na kterou by se s dovolením majitelů webů vypsali weby, z kterých zle čerpat pro články?
--Coohy (diskuse) 2. 11. 2016, 13:51 (CET)
Ahoj, nesleduji vývoj pravidel a zvyků, tak se chci zeptat, zda je chtěné mazání referencí dokládající konkrétní informaci v článku, pokud elektronické médium přestalo existovat, fungovat? Zahlédl jsem nyní jednu takovou editaci od wikipedisty Mario7, ale fakt nevím, jak je nyní doporučovaný postup. Myslel jsem, že tyto reference zůstávají, popř. se odkazy nahrazují funkčním odkazem do WebArchivu, protože jinak v podstatě nemá smysl reference založené na webovém zdroji přidávat, ale asi ne. Pokud by takové editace byly nežádoucí, bylo by možné editace odstraňující citační šablonu označovat automatem jako podezřelé, popř. věnují se jim lidé na "patrole"? Díky. --Adam Hauner (diskuse) 3. 11. 2016, 17:34 (CET)
Ahoj, viděl bych to stejně jako ty – že je to nežádoucí a jsem pro tebou doporučované postupy. Za patrolu odpovídat nemohu, ten nápad na editační filtr mi přijde dobrý. --Blahma (diskuse) 3. 11. 2016, 17:55 (CET)
Já se na patrole věnuji hlavně vandalismu, ne odstranění reference. BTW zde je seznam URL a článků, kde je použito, spolu s odkazem do webarchivu. Možná by šly archivační odkazy botem přidat. Co myslíš, Marku? --Martin Urbanec (diskuse) 3. 11. 2016, 18:08 (CET)
Asi jsem se špatně vyjádřil: mám odstraňování referencí za nežádoucí a mimo jiné mne zajímalo, zda si správci při patrole editací odstraňujících citační šablony všímají, protože v mém vidění je to nežádoucí až vandalismus. --Adam Hauner (diskuse) 3. 11. 2016, 18:25 (CET)
Martine, čím je to generované, je to jen z referencí, a prověřuje se to před zařazením několikrát s odstupem, aby se eliminoval vliv případné pouhé dočasné nefunkčnosti daného webu? Pak by s tím případně šlo něco roboticky dělat.
Ale jak už sem teď doplnil Adam, on měl na mysli především ruční odstraňování existujících referencí – nakonec asi ani nezáleží, proč přesně, ačkoliv on se konkrétně ptal na odstraňování referencí motivované tím, že odkaz, na který je odkazováno, přestal fungovat. Máme tu filtr zneužití č. 3 „Nováček odstraňuje referenci“, který je v současnosti aktivován v řádu jednotek denně. Týká se ale jen nezkušených uživatelů – u zkušenějších se tohle už nikde speciálně neeviduje. Jako první věc v diskuzi bychom se asi měli shodnout, že tohle chování je skutečně nežádoucí (ať už je správným chováním ponechání nefunkční reference, její nahrazení archivem či třeba i úplně jiným zdrojem pro stejné tvrzení, existuje-li takový – to je až druhotné). Pak můžeme přemýšlet nad tím, jestli pravidla kontroly nezpřísnit. Co ty (a vy ostatní) na to? --Blahma (diskuse) 3. 11. 2016, 21:10 (CET)
V pywikibotovi pro to je skript, byly tam dva testy s týdenní pauzou, je to ze všech odkazů. Jinak jsem pro zpřísnění trojky, není důvod mít reference odstraňovány. Vyjma případů, že je reference smyšlená. Což se snad dá zjistit skrze shrnutí. --Martin Urbanec (diskuse) 3. 11. 2016, 21:25 (CET)
Myslím, že odmazávat by se nemělo a pokud archiv dostupný je, tak je vhodné odkaz upravit, proto jsem tam vrátil danou referenci s odkazem na archive.org. Nicméně právě proto, že se prosté odmazání stát může, bych si dovolil odkázat na související diskusi, která je kupodivu zatím bez jakékoliv reakce. --Jan KovářBK (diskuse) 3. 11. 2016, 20:47 (CET)
Zdravím a děkuji kolegovi Adamovi Haunerovi za čilý zájem o problematiku. Konkrétně k článku Renáta Gorecká, referenci jsem odmazal proto, že v externím odkazu obsaženém v článku jsem se naopak dočetl, že konkurz vyhrála. Tak kdoví, jak to vlastně bylo :). Teď obecně, myslím, že reference by se odmazávat neměly, zejména existuje-li kopie v archivu. U zkušenějších uživatelů se předpokládají zkušenosti a zdravý rozum, pro ty ostatní máme Speciální:Filtry zneužití/3, na patrole uvidíte značku „odstranění reference“. --Mario7 (diskuse) 3. 11. 2016, 22:10 (CET)
@Vachovec1: To jsem zrovna nechtěl, jelikož jsem ten zdroj neviděl (mimochodem, po dohledání kopie je dokonce vidět, že ta informace tam je) a odmazání celé informace se mi také moc nezamlouvalo. O šabloně {{Nedostupný zdroj}} jsem nevěděl, což přiznávám zcela bez mučení, a myslím, že je to také odpověď na původní dotaz kolegy Adama Haunera ohledně doporučovaného postupu v podobných případech. Vidím, že vykopáváme otevřené dveře :). Mimochodem, co teď s tím? Psát, že „podle [1] konkurz vyhrála a podle [2] nikoliv“ je IMO nesmysl. Nebo budeme „nezávislý“ zdroj považovat za věrohodnější než její vlastní slova a necháme to tak jak je? --Mario7 (diskuse) 4. 11. 2016, 00:05 (CET)
@Mario7: Já bych zrovna klidně uvedl na rovinu, že každý zdroj tvrdí něco jiného – máme-li na Wikipedii pouze odkazovat na jiné zdroje a nevytvářet vlastní pravdu, tak to skutečně tak dělejme. Takže buď „Dle vlastního vyjádření vyhrála, avšak zdroj X tvrdí opak“, nebo třeba „Není jisté, zda skutečně vyhrála, protože podle zdroje X tomu tak bylo a zdroj Y tvrdí opak“ apod. Odstraněním reference (při současném zachování původního textu) vlastně zpochybňuješ, že zdrojované tvrzení v té referenci skutečně je – což, jak sám píšeš, nemohls ověřit. --Blahma (diskuse) 7. 11. 2016, 03:51 (CET)
Když jsem třeba tuhle narazil na neplatný odkaz, tak jsem ho mohl v konkrétním případu nahradit změněným, který mi byl známý. Celkem oblíbený, možná i schválený či podporovaný zlozvyk je, že u odkazů nejsou data ověření. Rozdíl při hledání řešení může být i v tom, jestli se stránka přesunula apod., nebo přestala být dostupná vůbec. Někdy se může i přihodit, že nějaký vynálezce obsah odkazované stránky předělá tak, že už vůbec neodpovídá souvislosti. To asi sotva jde nějak automatizovat, snad jen apelovat na lidi, co s hesly pracují, aby takové vady nějak řešili. I k tomu je přínosem datum ověření (samozřejmě ho tam nelze aktualizovat při každém použití odkazu, i když to by bylo elegantní). --MONUDET (diskuse) 3. 11. 2016, 23:47 (CET)
@MONUDET: Mno ono to asi není tak zaužívané i právě proto, že to datum se dá při troše snahy dohledat z editační historie – předpokládám, že v drtivé většině případů je datem ověření aktuální datum, v němž dotyčný referenci vkládá. Kdyby se ještě hustěji používal generátor citací nebo VisualEditor a bylo do nich ještě lépe vestavěno nakliknutí aktuálního data do toho pole jedním tlačítkem, pak bychom podle mne nacházeli těch dat citací více – byť asi, nepřekvapivě, všechny rovné datu vložení. Teoreticky by šlo to datum nechat přímo vkládat v případě nevyplnění šablonou, ale to by se šablona musela substovat (nebo by to musel dělat s malým zpožděním bot) – ale to asi nechceme právě kvůli tomu jednomu procentu či kolika případů, kdy je neuvedené datum přístupu starší než datum vkládání referene do článku. --Blahma (diskuse) 7. 11. 2016, 03:51 (CET)
K (ne)informování zdejších editorů ohledně jejich poruch
Prostě zdejší wikiosazenstvo se dopouští škodlivého jednání ve vztahu k těm, kteří vykazují známky chování způsobeného různými poruchami (včetně Aspergerova syndromu), jichž si dotyční mnohdy nejsou vědomi. Takto "postižení" lidé mají, i díky takto se chovajícímu wikiosazenstvu, nekonečné problémy všude a vůbec nechápou, v čem je zakopaný pes. Je tristní, že se tak zdejší wikiosazenstvo chová navzdory tomu, že jsou v jeho řadách i lidé zběhlí v psychologii. Podobná "taktnost" není na místě. Počítejte s tím, že na wikisrazech vám toto chování decentně omlátím o hlavy, protože se nechováte jako kolegové, kteří si navzájem pomáhají, ale jako ignoranti. A vy víte, že nemám ve zvyku chovat se jako pokrytec, nýbrž že jednám na rovinu, jako každý aspík. --Kirk (diskuse) 5. 11. 2016, 15:25 (CET)
Pro jistotu přidávám další pasáž z mého "skrytého" (fakticky však smazaného) příspěvku:
Je dost ubohé, že zdejší wikiklika má vždy zaručeně přesné indicie, koho zablokovat, zatímco empatie a snaha upozornit dotyčné, že mají AS, jim zcela chybí. No ale co lze čekat od ignorantských všeznalých flegmatiků, že? Navíc současný kapitalismus v jistých jedincích flegmatismus podporuje. S úctou Jiří Vaňáček, Brno-Židenice, Zemské hlavní město Brno, Morava, alias --Kirk (diskuse) 5. 11. 2016, 15:47 (CET)
Děkujeme za vysvětlení, jestli dovolíte, diskuzi bych tímto ukončil a ostatní bych poprosil, aby se zde zdrželi sáhodlouhých komentářů. --Vojtěch Dostál (diskuse) 5. 11. 2016, 18:47 (CET)
@OJJ Je mi to jedno, ale je potřeba respektovat správné vymezení rodů (dle odborných názvů) a neřídit se českými pojmenováními (to mě napadlo u těch kachen, kde je situace nepřehledná, a podobné to bude asi i u velkých koček). --Vojtěch Dostál (diskuse) 6. 11. 2016, 14:41 (CET)
@Vojtěch Dostál: Chápu. Jde o to, že pokud máme v češtině dva nebo více stejně pojmenovaných rodů (např. kachna), je třeba to nějak rozlišit. V takovém případě bych doporučoval založit "hlavní" kategorii na množném čísle (Kategorie:Kachny) a pro jednotlivé rody (Kachna (Anas), Kachna (Hymenolaimus) atd.) založit podkategorie. Do "hlavní" kategorie pak můžeme řadit i další věci nesouvisející přímo s taxonomií, jako pekingská kachna či Anaheim Ducks. Jinak zrovna u velkých koček s tímto problém není, máme tu kategorii Panthera (název rodu nemá český ekvivalent) a podkategorie pro jednotlivé druhy. --Vachovec1 (diskuse) 6. 11. 2016, 16:32 (CET)
Ano, v kachnovitých, ale současně i v nějaké kategorii pro "kategorie skupin zvířat, rostlin.. stojících mimo strom taxomonických názvů". --Jann (diskuse) 7. 11. 2016, 19:12 (CET)
Dobrý den několik zdejších uživatelů bezdůvodně maže přesměrování z domáckých varint jmen, jako třeba "Jára, Pepíček" a další. Přitom přesměrování ze stránky Pepík zde máme již deset let. Nechápu to. --Ahojkamarádi (diskuse) 5. 11. 2016, 21:41 (CET)
Já to osobně taky nechápu. Pokud je domácká varianta natolik významná, aby byla uvedena v článku, pak má mít svoje přesměrování. Přístupnost musí být zajištěna pro všechny lidi stejně (třeba i pro cizince) a pro všechny témata taky stejně. --Palu (diskuse) 6. 11. 2016, 14:25 (CET)
V oné diskusi píšete, že neexistuje konsensus k zakládání takový přesměrování. Zároveň jste si pravděpodobně vědom toho, že neexistuje konsensus ani k jejich mazání, přesto je mažete. Nedává mi to smysl a přijde mi to jako měření dvojím metrem - jinak pro sebe a jinak pro ostatní. Myslím, že pokud vyžadujete respektování jednoho "nekonsensu", neměl byste to "vyvažovat" porušováním druhého "nekonsensu" :-) --Palu (diskuse) 6. 11. 2016, 16:18 (CET)
Já to zase chápu docela dobře. Domácké varianty zpravidla nemají jednoznačné přiřazení. Jára se říká Jaroslavovi, Jaromírovi i Jarmilovi, Slávek Jaroslavovi, Miloslavovi, Miroslavovi i Slavojovi, Pepíček Josefovi i Jozefovi apod. Proto jsem proti takovým redirektům a souhlasím s jejich mazáním. Něco jiného je, když to vede na rozcestník, pak není čtenář automaticky donucen k jediné volbě, tam bych to toleroval. Petr Karel (diskuse) 7. 11. 2016, 08:13 (CET)
Tohle ale platí pro jednu část. Pro Zuzku to třeba neplatí. Tam, kde je domácká varianta významná pro více jmen (Jára pro Jaroslav, Jaromír a Jarmil), na to pamatuje právě rozcestník a opět není důvod pro smazání bez náhrady. --Palu (diskuse) 10. 11. 2016, 10:53 (CET)
V rámci pokračující spolupráce s Masarykovou univerzitou se letos v létě podařilo zajistit, že univerzita začala publikovat své tiskové informace automaticky pod licencí Creative Commons. Každý měsíc tak přibývají desítky textů a obrázků (časopisy, tiskové zprávy, fotografie…), z nichž lze díky licenci libovolně přebírat do Wikipedie (a to klidně i celé věty bez nutnosti je parafrázovat). V současnosti jde už o několik stovek takto uvolněných děl. Protože se ale tvorba příslušných předpisů a jejich následné uvádění do praxe dost protáhlo, nezbývá už do konce roku mnoho času na rozjezd takového přebírání. Univerzita nám přitom nabídla rozpočet, z něhož je připravena finančně odměňovat ty wikipedisty, kteří se využívání těchto textů v článcích na Wikipedii budou věnovat (samozřejmě co nejvíce transparentně a podle pravidel placeného přispívání).
Abychom prostředky letos wikipedistům nabídnuté nemuseli nakonec vracet, rád bych vás poprosil, abyste hned teď zvážili své zapojení se do projektu. Na rozdíl od loňského roku je tato výzva letos určena nejen pro Brňáky, protože znalost univerzitního prostředí není pro tuto činnost nutná. Stačí vytěžit pár textů z nabídky (obrázky a další texty budou v následujících dnech přibývat), ať už doplněním vybraných informací z nich do existujícího článku nebo založením nového. Vámi provedené úpravy budou obratem automaticky zaneseny do tabulky (na základě přítomnosti reference a/nebo šablony) a bude-li vše v pořádku, dostanete možnost stát se členem rektorátního týmu wikipedistů a začít za práci odváděnou v tomto projektu pobírat odměnu (minimálně do konce kalendářního roku). V neposlední řadě nám tím pomůžete dokázat univerzitě i dalším institucím, že uveřejňování jejich děl pod svobodnou licencí a aktivní kontakt s komunitou Wikipedie má smysl.
Výše uvedená výzva mi připadá velice podivná. Na jimém místě Wikipedie vedeme k článkům o firmách diskuse o smazání a články jsou vesměs mazány. Zde jsme vyzýváni, abychom za úplatu vkládali propagační články Masarykovy univerzity. Nemělo by se měřit všem stejným metrem? Odkázané text MU mi připadají jako klasický PR produkt, univerzita se v tomto směru chová jako každý jiný komerční subjekt. Navíc ať si lámu hlavu jakkoli, nenapadá mne, jak encyklopedicky využít texty typu: MU ocení …, MU udělí … nebo Medailová smršť karatistek. Navrhuji tuto konkrétní výzvu k placené inzerci MU na Wikipedii odstranit a zapomenout na ni co nejrychleji. --Leotard (diskuse) 10. 11. 2016, 10:44 (CET)
To je trochu zavádějící. Nejde tady o vkládání „propagačních článků“ na Wikipedii, nýbrž o čerpání informací vhodných k použití na encyklopedii. Tak jako v mnoha jiných případech čerpáme třeba i z tiskových zpráv firem nebo třeba ministerstev a úřadů, i v tomto případě se mají čerpat informace a využívat k účelům rozvoje encyklopedie. Je samozřejmě možné využít původní znění díky licenci Creative Commons, ale jen pokud to má smysl, ulehčí to práci s přepisováním vlastními slovy, toť vše. A samozřejmě bychom k použití všech těch informací mohli a měli přistupovat s ohledem na NPOV. Placené přispívání na Wikipedii je podrobně rozebráno třeba zde. --Bazi (diskuse) 10. 11. 2016, 10:57 (CET)
@JAn Dudík: Díky za nahlédnutí. Už mne napadlo, že by nemuselo být špatné kromě výzvy k přímému doplňování nabídnout také možnost doplňovat k materiálům jména článků, v nichž by se daly využít. Třeba by tento úkol někoho zaujala a jiný zase rád doplňuje, ale nechce se mu už hledat, co a kam. Jakým způsobem byste navrhovali toto párování materiálů a článků realizovat? Mne už napadlo dávat do diskuzních stránek vhodných článků upozornění (přes šablonu, takže by šel pak zobrazit i seznam takových návrhů), ale do toho jsem se zatím nepustil právě proto, že jsem se obával, aby to nebylo přílišné vnucování. Co si o tom myslíte, byl by někdo proti? --Blahma (diskuse) 10. 11. 2016, 12:48 (CET)
@Leotard: Jistou kontroverznost aktivitě nelze zapřít, ale nebudeme-li se občas (opatrně a transparentně) pohybovat na hraně, neposuneme Wikipedii dál. Už pět let spolupracujeme s galeriemi, knihovnami, archivy a muzei a různým aktivním wikipedistům se podařilo dojednat, že nám tyto instituce poskytli množství materiálů (zde zejména obrázků) pod svobodnou licencí k využití na Wikipedii. Typicky za to chtějí jen uvedení svého jména u takového užití, což je v souladu s licencí Creative Commons. GLAM je mezinárodně významné téma, spolupráci s institucemi podporuje i sama Nadace Wikimedia – už třeba i přímo prostředky, které poskytla své české pobočce k tomu, aby univerzitě s vytvořením rámce pro uvolňování materiálů pomohla. Do širší mise nadace patří i podpora svobodné tvorby obecně a tady začala veřejná vysoká škola poskytovat zpravodajství o své činnosti pod svobodnou licencí, což je napodobeníhodný precedens.
Ty materiály jsou k dispozici a je na každém, jak je využije. I lidé na univerzitě jsou si vědomi, že ne všechno lze smysluplně využít v encyklopedii (svobodné licencování ale začínají využívat i ostatní) a že marketingový jazyk se musí nejprve neutralizovat. Mnohé z těch informací by si ale cestu na Wikipedii hledaly i bez jakékoliv podpory, jen by to měly o dost složitější – připadal jsem si trapně, když jsem v březnu musel v Seznamu rektorů Masarykovy univerzity tři věty o tom, jak se volí rektor, parafrázovat, abych neporušil copyright univerzity – o který ona sama v tomto případě nestojí, ale zákon jí ho dává, pokud se ho nezřekne. Mikuláš Bek a tibetská vlajka – kauza Brady. Autorem fotografie je fotografka Masarykovy univerzity, která ji obratem zveřejnila pod svobodnou licencí na webu online.muni.cz. Odtud byla převzata na Wikipedii, kde už ji vidělo přes 11 tisíc lidí. Obdobně fotka rektora Beka s tibetskou vlajkou byla nahrána na Wikipedii krátce poté, co ji univerzitní fotografka pořídila a ještě téhož dne se objevila na univerzitním webu, dle nového pravidla hned a povinně pod CC. Na Wikipedii našla využití mj. v článku Kauza Brady ještě ve dnech, kdy se veřejnost o toto téma živě zajímala. Toto jsou podle mne ukázky dobré praxe a aktuálnost je v tomto projektu velmi důležitá (viz návštěvnost článku, kterého byla Kauza Brady původně součástí) – dnes už je zájem čtenářů o toto téma řádově menší.
A stejně jako bylo nutné se novým univerzitním předpisem vyhnout prodlení s poskytováním souhlasu k šíření jeho automatizací, je pro aktuálnost Wikipedie potřeba zajistit, aby sem byly ty uvolněné informace i rychle přebírány. To se rozhodla univerzita z vlastní vůle podporovat finančně a netlačí přitom na žádné konkrétní téma – a nabízená odměna má kromě zajištění rychlosti přebírání kompenzovat právě i tu práci, kterou si wikipedisté musí dát s „oddělením zrna od plev“. Univerzita koneckonců není komerční firma a mnoho jejích aktivit má přesah do života společnosti – takže byť asi nevyužijeme ty úspěšné karatistky (nanejvýš jako jednovětnou zmínku v článku o FSpS), můžeme do článku o krajských volbách zapracovat závěry výzkumu studentů politologie nebo třeba fleku zkopírováním s drobnými úpravami vytvořit pahýl o nizozemském sociologovi Michielu de Vriesovi, kterému MU před pár dny udělilačestný doktorát, nebo doplnit podle tiskové zprávy mezery v životopise Jiřího Grygara, který nedávno dostal zlatou medaili.
Závěrem si dovolím zopakovat odkaz na stránku s pravidly odměňování, kde je podrobně popsáno, co je děláno pro zaručení co největší transparentnosti, plně v souladu s nedávnou aktualizací podmínek užití Wikipedie nadací (jak již na to upozornil Bazi). Odměny za psaní nebudou vypláceny nikomu, kdo to naznačeným způsobem veřejně nepřizná (já už to mám na své stránce dlouho a bez problémů), a na jakékoliv jiné konkrétní náznaky reklamy (nebo třeba i opakované protlačování POV placeným člověkem vůči dobrovolníkovi) samozřejmě také upozorňujte. Angličtiny znalým zájemcům velmi doporučuji přečíst si stať o placeném editování na Metě a FAQ ke změnám podmínek užití Wikipedie týkajícím se placeného editování. Připomínám také úspěšný projekt z roku 2015, zejména díky němuž se za ten rok dvacítka článků souvisejících s univerzitou prodloužila v průměru na trojnásobek (některé i osminásobek, desetinásobek nebo jedenáctinásobek), přičemž jsem nezaznamenal ani jednu stížnost na nedostatečnou nezaujatost pohledu – zapojeníwikipedistébyli ale ostatně po většinou profíci a respektovaní členové naší komunity, kteří dovedou sami sebe uhlídat, v což věřím i letos. --Blahma (diskuse) 10. 11. 2016, 12:44 (CET)
Tato data pocházejí z datové položky
Dobrý večer, co je to za nový manýr, zvyk nebo jak ten fenomén nazvat, že třeba u osobností je jen krátký infobox s tímto popisem dole? Kde jsou ty časy, kdy si člověk o osobnosti přečetl v infoboxu všechno, Má to nějaký hlubší smysl, prosím? Děkuji, --Lukáš Král (diskuse) 10. 11. 2016, 21:36 (CET)
Tam, kde tomu tak je, je to zapříčiněno tím, že na Wikidatech nejsou chybějící údaje vyplněny. Buď je lze vložit právě na Wikidata a nebo alternativně ručně přímo do infoboxu a tím se tento problém vyřeší. Není to tedy manýr, ale něco jako infobox-pahýl. --Palu (diskuse) 10. 11. 2016, 21:43 (CET)
Děkuji Paluovi a přikládám nápad. Matěji či jiní, uměl bys vygenerovat seznam článků s prázdným iboxem, třeba do monitoring kategorie? Zkusil bych se na to podívat a opravit to. --Martin Urbanec (diskuse) 10. 11. 2016, 21:49 (CET)
Já především doufám, že každý kontroluje, že ten infobox prázdný není, popřípadě ho hned nějak doplní. Jestli se ti do toho chce, mám hned několik nápadů, nicméně měli bychom pak vyřešit i osvětu. Matěj Suchánek (diskuse) 10. 11. 2016, 21:57 (CET)
Chce, na toollabs se mi válí jsony z DBpedie, která parsuje články namísto přímo zdrojových dat, třeba by pro tohle šly využít. Mimochodem, viděl jsem i rv odebrání prázdného infoboxu... Ale link u sebe nemám. --Martin Urbanec (diskuse) 10. 11. 2016, 22:02 (CET)
Heslo nebo vyprávění
Mám takový dojem, že hesla přeložená z angličtiny a pak také některá česká hesla jsou psána jako vyprávění, příběh. Teˇnedávno trochu třeba Václav Skalník. Máme k tomu nějaké doporučení, nebo manuál? Je ten vyprávčivý styl pro Wikipedii vhodný?--Juandev (diskuse) 11. 11. 2016, 23:04 (CET)
Wikipedie:ES to nezakazuje, zase nejsme naučný slovník a život je vlastně příběh. Takže bez výhrad, navíc se to dobře čte, pokud nebudeme dělat z Wikipedii zabervenou slohovku. Mimochodem, každý autor, ač dle pravidel, píše nějak. Poznám články od Whitesachema, Leome323, každý má zkrátka svůj styl. OJJ, Diskuse13. 11. 2016, 09:26 (CET)
Aktualizace OTRS
Zdravím všechny Wikipedisty. Chtěl bych oznámit poměrně zásadní změnu ve vyřizování korespondence probíhající přes OTRS. Po interní dohodě jsme nechali zřídit novou e-mailovou adresu permissions-cs@wikimedia.org, kam se budou nově zasílat všechna potvrzení autorských práv (jak pro texty na české Wikipedii, tak pro obrázky a soubory na Commons). Stávající adresa info-cs@wikimedia.org bude nadále sloužit k ostatní korespondenci – hlášení problémů, chyb nebo žádosti o pomoc nebo vysvětlení. Předpokládám, že v nejbližší době nastane jakési přechodné období, kdy potvrzení budou chodit na obě adresy zároveň, nicméně odpovídat budeme již výhradně z nové adresy. Zároveň bych tím rád vyzval zkušené kolegy – správce, arbitry, členy pobočky – aby zvážili žádost o přístup ke staré adrese info-cs. Dokonce padl návrh, aby si o přístup k tomuto e-mailu požádali všichni správci (autor: Martin Urbanec). Na toto téma je zřejmě vhodné otevřít diskusi, zprávu pro rychlejší rozšíření publikuji na dvou stolech Pod lípou, oznamovacím a hlavním – diskutujte a své názory předesílejte prosím výhradně na tom hlavním. Za tým OTRS všechny zdraví --Mates (diskuse) 12. 11. 2016, 13:52 (CET)
Jako oficiální informační kanál cs projektů je to zajímavý nápad. Ale co by to prakticky znamenalo?
Pro přístup k OTRS musí zájemci, pokud vím, poskytnout své osobní údaje wikimedii. Byl by tento požadavek i u přístupu k info?
Co když nějaký správce přestane být správcem - bude vyhozen nebo může zůstat?
Co když nějaký správce odpoví, ale chybně nebo ne zcela správně? Jaká by byla vůbec pravidla?
Netálo by za to zřídit současně správcovský maillist?
Maillist jsem navrhoval, prý zbytečnost, lidi mohou psát jednotlivcům. Jenže jak je běžné blokovat maily skrze rozhraní, mnoho správců mail nemá na UP či jen hluboko v historii, ... Tedy podporuji. Co se týče návrhu přístupu k info pro všechny správce, důvod není ani tak vytvoření kontaktu na sysopy, ale zvýšení rychlosti odpovědi. Ty týdny u povolení jsou s úctou k OTRSákům a hlavně k Matesovi hrozné. Sice vím, že povolení to nevyřeší, ale představa, že kvalitní editor čeká na zrušení autobloku nechtěně blokující jeho IP týden, přičemž autoblok trvá 24 hodin maximálně... --Martin Urbanec (diskuse) 12. 11. 2016, 23:57 (CET)
Upřímně, mailing list pro správce mě děsí. Měsíčně dostávám 1000 mailů a další už nechci :-). Myslím, že bude i pro transparenci lepší, když budeme správcovské záležitosti řešit veřejně na nástěnce správců. Jsou-li zájemci, kteří by rádi svá rozhodnutí s ostatními konzultovali, doporučuji se jim domluvit na používání IRC kanálu české Wiki.--Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 11. 2016, 00:09 (CET)
Ehm, posílat omylem (či záměrně, konec konců je to jedno) zablokovaného uživatele na Nástěnku mi připadá jemně absurdní. Vím o minimálně jenom případu, kdy jsem byl požádán o nápravu já jakožto omylem blokující (šlo o autoblok) a minimálně jenom případu, kdy to šlo skrze OTRS. Poslat tam nováčka marně hledajícího normální kontakt mi taky nepřijde jako nejlepší. A druhá možnost, IRC, mi přijde ještě méně transparentní než maillist, kvůli zákazu vynášení, navíc kolik tam je lidí... A co transparentní veřejně přístupný maillist? V nejhorším by se mohl správce odhlásit... --Martin Urbanec (diskuse) 13. 11. 2016, 00:19 (CET)
Co se týče správců, souhlasil bych s Vojtou Dostálem, jsem pro maximální transparentnost. Nejsem příznivcem soukromých žádostí (komunikace „wikikamarádů“ je samozřejmě něco docela jiného) a přiznám se, že pokud bych e-mailem obdržel třeba žádost o revizi rozhodnutí kolegy správce, patrně bych odesílatele požádal, aby mě o to požádal veřejně (bude-li chtít) a do té doby bych se tím vůbec nezabýval. Mimochodem, Martine, jestli někdo vidí, že má problém s dynamickými IP adresami, snad se může registrovat :), ne? --Mario7 (diskuse) 13. 11. 2016, 00:26 (CET)
@JAn Dudík: Je pravda, že v současnosti tvoří 90% příchozích e-mailů potvrzení (tedy nepočítal jsem to, ale z vlastní zkušenosti). Důvodů, proč je vyčlenit do samostatné e-mailové schránky, bylo víc a byly spíše technického a uživatelského typu (lepší komunikace mezi projekty, zjednodušení potvrzení k obrázkům a podobně). Zároveň mi jednak přijde škoda zbavovat se něčeho, co je již zprovozněno, jednak je tam těch zbývajících 10% dotazů, které se týkají výhradně českých projektů a jejich chodu. Informačním kanálem tedy nadále zůstává ten původní mail (vždy jím byl).
Mimochodem, docela jsi mi trknul myšlenku do hlavy, že ty změny se týkají i ostatních českých projektů, kde jsem to nijak neavizoval.
Co se týče přístupu všech správců, jak jsem napsal, nebyl to úplně můj nápad. Osobně si myslím, že by mohlo být spíše kontraproduktivní, abychom po kandidátech na správce chtěli standardní požadavky přístupu do OTRS (z nichž se obávám, že je poněkud nereálné, že by v OTRS slevili), přitom k vyřizování tohoto typu korespondence se může přihlásit i kdokoliv, kdo členem správcovského sboru není. Rozhodně si nemyslím, že by to mělo jakkoliv nahrazovat Nástěnku správců – byť jako možnost, jak postupovat, když je mi zablokována možnost editace, je možné tento e-mail určitě zmínit (např. z důvodů, jež popsal Martin výše). Podle mě je to jen alternativní verze stránky Wp:Potřebuji pomoc.
Správcovský maillist, tam nerozumím, co se tím myslí, jakože by se tam domlouvali správcové? Za současného stavu komunity si osobně myslím, že by to moc nepřispělo k rozehnání obav, že se správcovský sbor domlouvá na společném postupu, jak prosadit Wp:VSVZ :-). --Mates (diskuse) 13. 11. 2016, 01:21 (CET)
Správcovský maillist byl původně myšlen primárně jako transparentní (veřejně zaznamenávané) místo, kam by se mohl obrátit kdokoliv momentálně zablokovaný (či nováček, který viděl jen vizuál a najednou ho někdo nutí diskutovat v kódu) a požádat o revizi rozhodnutí blokujícího. Tohle je asi jediná věc, co na Wikipedie:NS řešit nejde (resp. občas se to řeší tím, že blokovaný pošle mail blokujícímu, ten ho postne na NS, odpověď jde mailem blokovanému a na NS atd.). Další možností je žádost o názor na případné rozhodnutí (které by ale bylo provedeno jako jedna osoba, ne jako tři správci). Mohu říci, že jsem oba současné byrokraty min. v jednom případě žádal o názor na jakousi záležitost a pak jsem to, na co jsem se ptal, neprovedl (byl jsem přesvědčen). Stejně tak mi občas přijde žádost o názor od správců i nesprávců, ono se to děje. Jen to nikde není vidět.
Ovšem jak tak nad tím přemýšlím, nebylo by ani od věci oživit maillist české Wikipedie (který existuje, wikics-l@lists.wikimedia.org, jen o něm asi mnoho lidí neví), což je (spíš byl) maillist pro české wikipedisty (možná bych to nazval jako IRC po mailu). Jediný problém je, že správcem toho maillistu jsou Danny B. a Beren, v současnosti neaktivní uživatelé.
Závěrem, maillisty pro funkcionáře již existují a nejen u privacy-related funkcí. Anglická Wikipedie má maillist pro editory editačních filtrů, pro zakladatele účtů, pro SPW, pro článek dne, OTRS a obecný maillist.
Doplnění hranatých závorek do kódu hesla Moravská vlajka
Chtěl bych požádat o doplnění dvou hranatých závorek do kódu stránky s heslem Moravská vlajka. Martin Kotačka si snad myslí, že tam nemají být. Ale já si myslím, že díky nim se zobrazí dva obrázky, které byly vidět až do chvíle, kdy začal upravovat kód stránky.--Pavel Fric (diskuse) 13. 11. 2016, 11:54 (CET)
Nyní je vidět přímo v textu kód pro obrázky: 1) "[[File:Obraz Antonína Tomáše Becka, slavnostní brána k příjezdu císařů v roce 1885, Muzeum Kroměřížska.jpg|thumb|left|Obraz Antonína Tomáše Becka, slavnostní brána k příjezdu císaře Františka Josefa I. a cara Alexandra III. do Kroměříže v srpnu 1885" a 2) "[[Soubor:Červenomodrobílá historická vlajka Moravy (1885, 1908).png|thumb|Červeno-modro-bílá verze vlajky Moravy z 2. poloviny 19. a začátku 20. století. Na přelomu dubna a května roku 1848 měly být poprvé vyvěšeny slovanské prapory v Kroměříži ...", ale druhý obrázek se nezobrazuje.
Mělo by jít o chybějící uzavírající závorky na konci popisu obrázku 1) za citací elektronické monografie, která je zdrojem pro poznámku, kterou Martin Kotačka označuje jako "vlastní výzkum, spekulace a neencyklopedický styl". Potom se oba obrázky zobrazují. Odkaz na dokument ale při své encyklopedické práci ponechal. Ptal jsem se na to odborníka (i dnes tomu rozumí jen pár lidí). Výstižnější charakteristikou pro doplnění popisu při shrnutí změny by bylo "analýza, popis, znalosti a zkušenosti".--Pavel Fric (diskuse) 13. 11. 2016, 13:32 (CET)
Je dost s podivem, že se editor Wikipedie na základě shrnutí editace: "revert vlastního výzkumu, spekulací a neencyklopedického stylu" domnívá, že tento revert je namířen proti "hranatým závorkám". Není to ostatně poprvé, kdy dotyčný editor zcela ignoruje to, co mu druzí přímo nebo nepřímo sdělují. --Martin Kotačka (diskuse) 13. 11. 2016, 17:38 (CET)
Divné by (pro mě) bylo akorát to, kdybych se domníval, že se jiný editor Wikipedie (Martin Kotačka) domnívá, že se někdo domnívá, že... "revert je namířen proti "hranatým závorkám". A v tom je ten vtip, nechat editory Wikipedie, aby...--Pavel Fric (diskuse) 13. 11. 2016, 18:54 (CET)
A ještě bych doplnil, zeptal se a vyzval: uveďte přesněji, co pokládáte za spekulace a proč. Kdo spekuluje (já, vy, uvedené zdroje; a v čem). Vedle mnou před poznámkou uvedeného zdroje, který jste v kódu na rozdíl od těch závorek ponechal/uvedených zdrojů (počítaje v to i obraz, což je informace sama o sobě) doplňte další, máte-li je. Poznámka se vyjadřuje k obrazu, nespekuluje nad tím, co není vidět - tedy nad něčím neviditelným. Odkazů na přidružená související hesla na Wikipedii byl poskytnut přiměřený počet. Tímto můžete pomoci a já to od zkušeného wikipedisty očekávám. Zajímají mě výsledky, které heslo zlepší i co se týče předvedeného obrazu.--Pavel Fric (diskuse) 15. 11. 2016, 16:11 (CET)
Já zde vidím několik problémů: to jak jste uvedl tuto sekci a snažil se poněkud hloupě oponenta shodit, vypadá na obyčejný trolling. Co se týče vámi přidaného textu [18][19] do hesla Moravská vlajka, tak z jazykového hlediska vidím problematické pasáže, které mají daleko do encyklopedického stylu (Z druhé strany brány je na stožárech logicky ruská imperátorská černo-žluto-bílá trikolóra), z hlediska ověřitelnosti nevidím uveden žádný zdroj, ze kterého jste čerpal, a z hlediska obsahového vidím informace zcela nesouvisející s předmětem hesla Moravská vlajka. --Jan.Kamenicek (diskuse) 18. 11. 2016, 21:52 (CET)
Dvakrát v zobrazení kódu stránky došlo k tomu, že co fungovalo (ty obrázky), bylo rozbito. Tomu se říká jak? Sice nevidím neencyklopedičnost v podání informace v uvedeném příkladu, a jedná se o poznámky pod článkem, ale pokuste se jej formulovat encyklopedicky, tak aby se upravený text dal převzít. Tyto informace doplňují, co už bylo v textu hesla doloženo. O zdroji jsem už psal, protože odkaz na něj zůstává pospolu s kódem popisku k obrázku (zde [a 1]). Četné odkazy jsou v hesle; zprostředkovaně např. i na článek o ruské vlajce. Na doplnění tu pak jsou použity odkazy na příslušná hesla obsahující ukázky (vlajky a jejich barvy, životopisné údaje k osobám). Obsahově to souvisí, i když to nevidíte. Je to historický článek. Pokud by nebyla vysvětlena celá scéna, na kterou se díváte (souvislosti), nemusel byste pochopit její dílčí výsek a možnost záměny faktů a myšlenek, ke které tu a tam dochází. Než bych tu ty odkazy jednotlivě vypisoval, bude snadnější nechat je vyniknout v dané souvislosti a představit zde text dotčených poznámek: 1) "Na obraze jsou na bráně/věži čtyři korouhve: císařské barvy (černo-žlutá bikolóra dle znaku černého orla ve zlatém štítě monarchie) a bavorské barvy (bílo-modrá bikolóra dle barev bavorského znaku, Wittelsbachů – Alžběty Bavorské (Elisabetha, „Sissi“), manželky císaře Františka Josefa I.) – proto jsou přítomny též štítky s monogramy císařského páru (na vížkách brány: „F. J.“ a „E.“). Z druhé strany brány je na stožárech logicky ruská imperátorská černo-žluto-bílá trikolóra (odvozená z carského znaku černého orla i rodového erbu Romanovců) a bílo-červená bikolóra (ta na bráně reprezentuje barvy dánské vlajky - původ manželky cara Alexandra III.Marie Fjodorovny). Monogramy ruského manželského páru na druhé straně slavobrány nejsou vidět. Na vrcholu brány je stojící „zlacená“ skulptura s andělem držícím věnce (Glorie, Niké). U nohou anděla umělec zachytil dva andílky držící štítky se znaky. Štítky níže (drží je andělé) nad klenbou průčelí průjezdu brány jsou pak neidentifikovatelné.", 2) "Vždy jde o bílo-modro-červenou trikolóru, jen záleží, jak ji kdo správně pověsí. Mnozí to tehdy ani nevěděli, jak ji vyvěsit. Ostatně i dnes oboru rozumí jen pár lidí. V 2. polovině 19. století se již slovanské barvy striktně držely ruské vlajky a otáčení pořadí barev mohl být i určitý „taktický“ záměr vůči c. k. úřadům – „podívejte, to není ruská vlajka, to je červeno-modro-bílá trikolóra nás Slovanů oddaných trůnu“. Dodnes se vlajce České republiky (dříve ČSR/ČSSR/ČSFR) lidově říká vlajka „červenomodrobílá“, třebaže je to vexilologicky zcela špatně. Vlajkou Srbska je záměrně „původně ruská/panslovanská“ trikolóra v obráceném pořadí shora dolů, červená-modrá-bílá. Zatímco vlajka Lužických Srbů je modrá-červená-bílá - obrácená státní trikolóra (bílo-červeno-modrá) ČR." Jsou to fakta, nemusí se jim věřit.--Pavel Fric (diskuse) 19. 11. 2016, 15:34 (CET)
Argumentem jsou jen fakta (protiargumenty, ne "delete"), která nebyla uvedena žádná. Na namalované bráně postavené u příležitosti zdokumentované události jsou (z druhé vjezdové/výjezdové) nahoře dobře všem viditelné vlajky/korouhve (cara/imperátora a zemské barvy dánské, jeho manželky, tak jako jsou obdobné vlajky/korouhve, dokonce včetně monogramů jmenovaných, viditelné na straně brány (k divákovi). Pokud se nelíbí "problematické pasáže, které mají daleko do encyklopedického stylu (Z druhé strany brány je na stožárech logicky ruská imperátorská černo-žluto-bílá trikolóra)" pak stačí napsat (opravit, ne smazat): Z druhé strany brány je na stožárech vidět ruská imperátorská černo-žluto-bílá trikolóra ...--Pavel Fric (diskuse) 20. 11. 2016, 15:30 (CET)
Stále jste nepochopil, že v hesle Moravská vlajka je zcela irelevantní popisovat – byť pod čarou – nesouvisející vlajky jiných zemí, rodů nebo čehokoliv jiného. Navíc za hranou vlastního výzkumu. Stále jste nepochopil, co je to encyklopedický styl, jak má vypadat formát hesla, jakým způsobem se hesla tvoří atd. Historie vašich editací je spojená se spoustou problémů a kontroverzí, na které vás upozornovala řada jiných kolegů. Bohužel si dlouhodobě neberete z ničeho příklad, pravidla tvorby Wikipedie jste si patrně také nepřečetl a veškerou kritiku přecházíte nebo rovnou (pakliže se objeví na vaší diskusní stránce) mažete. Není to poprvé, co se proti vám vymezují jiní editoři a kdy navíc absolutně nereagujete k tématu. Zkuste s tím prosím něco udělat. --Martin Kotačka (diskuse) 21. 11. 2016, 14:53 (CET)
Budu předpokládat, že vy o tom mnoho víte, že co a jak chápete dost dobře. Je přirozené, že nejsme na stejné úrovni. Ale přes své pochopení a s jeho pomocí se blahosklonně odmítáte zabývat problémem, který jste vytvořil. Pomohu vám zaměřit pozornost, abyste se nemusel opakovat. Jde tu o obraz Beckův, který s heslem souvisí. A kvůli obohacení nikoli na újmu textu přinášíme vysvětlení, co je na něm namalováno. Vám by, jak vyplývá z vašich slov, snad stačilo napsat, že vpravo dole je moravská (česká) bikolóra a moravská (slovanská) trikolóra. Nebuďme však povrchní. Samo o sobě bez souvislostí by to mohlo být považováno za spekulativní. Motivem obrazu a jeho pravdivostní hodnotou se přitom nemusíme zabývat do hloubky. Tam by se teprve otevřel prostor pro domněnky, protože lidé chápou monoideicky. Stačí jen uvést, co je na obraze, pro což je podklad po pouhém přečtení citovaných zdrojů. Zdroje byly v rámci svědomité přípravy před doplněním hesla poznámkou pomalu přečteny. Doplněk je součástí tvorby hesla, stejně tak jako váš zásah, kterým to tvoření neskončilo.--Pavel Fric (diskuse) 21. 11. 2016, 20:35 (CET)
Reference
↑Vlajky na slavobráně, srpen 1885 - setkání Františka Josefa I. a cara Alexandra III. v Kroměříži [online]. [cit. 2016-11-03]. Dostupné online.
Diskuse uživatelů - propagace něčeho
Zdravím všechny,
narazil jsem na poměrně zvláštní věc - jakýsi nováček SvackY má ve své diskusi propagaci na svůj kanál na Youtube. Má cenu toto a podobné věci nějak řešit (např. vymazáním té věty, nebo vložením upozornění atd.) a nebo to nijak neřešit? Děkuji za komentáře. ---Vojtasafr (diskuse) 13. 11. 2016, 15:27 (CET)
Výzvy typu „dejte mi odber na youtubu“ sem opravdu nepatří, s tvorbou Wikipedie nemají nic společného, v tomto konkrétním případě by mělo dojít ke smazání diskusní stránky podle pravidel, tedy je to vhodné na žádost o správcovský zásah. --Bazi (diskuse) 13. 11. 2016, 15:34 (CET)
Neřešil bych to. Youtube kanál je převážně komunikační prostředek a až sekundárně prostředek k sebeobohacování. Máme tu jistě vážnější problémy než toto a jen si budeme demotivovat nováčky. Vadí to něčemu? Nevadí. --Vojtěch Dostál (diskuse) 13. 11. 2016, 15:35 (CET)
Hmm, nezávisle na Vojtově příspěvku jsem to smazal (klidně Vojto obnov). Ačkoliv diskusní stránky nejsou navštěvované googlem, případné odkazy mají vždy atribut nofollow (odkaz z Wikipedie nepředává Pagerank), z tohoto ohledu je skutečně výzva sice nevhodná, ale ponechatelná, ovšem být to v HLJP, někdo to okamžitě smázne. Podobně jako je relativně běžné smazat UP založenou se záměrem "když to nemůže být v článku, tak alespoň tady", tak osobně to chápu obdobně. Navíc tato výzva je neodžlutitelná (s tím doufám všichni souhlasí) = vsadím se, že nejbližší patrolář konající odžlucování to smaže/označí ke smazu. Tolik za mě, znovu opakuji, že na opětovnou obnovu nebudu reagovat smazem :). --Martin Urbanec (diskuse) 13. 11. 2016, 15:40 (CET)
Změňte si prosím své heslo (Please reset your password)
Máme problém s útočníky, kteří zabírají uživatelské účty s vyššími oprávněními (například správců, byrokratů, revizorů). Zdá se, že by to mohlo být způsobeno slabými či opakovaně použitými hesly.
Členové komunity spolupracují na řešení tohoto problému s členy několika týmů nadace.
Mezitím žádáme, aby si všichni prověřili hesla, která si zvolili pro své účty na wiki. Pokud víte, že jste si vybrali slabé heslo nebo máte heslo, které používáte někde jinde, změňte si je prosím.
Pokud by chtěl někdo více podrobností: jisté skupině hackerů se podařilo prolomit hesla Jimba Walese a přinejmenším jednoho dalšího člena Nadace. Zkompromitované účty byly rychle zablokovány/globálně uzamčeny, ale incident pochopitelně vyvolal značné znepokojení. U administrativních účtů se proto uvažuje například o dvoustupňové identifikaci (za pomocí mobilního identifikátoru), na en-wiki už tato možnost byla administrátorům oficiálně dána k dispozici. Další podrobnosti lze dohledat na administrativních nástěnkách en-wiki. --Vachovec1 (diskuse) 15. 11. 2016, 12:25 (CET)
Pro propagaci letošní Wikikonference (sobota 3. prosince 2016 v Brně) jsem jménem Wikimedie ČR zažádal o zobrazování pozvánky (tzv. CentralNotice) na stránkách českých projektů WMF od 17. listopadu do 3. prosince. Text upozornění je k vidění zde, návrh byl podán zde. Na žádost správce z Mety tu na to tímto způsobem upozorňuji. Podobné kampaně už běžely před konferencí v minulých letech a dle ankety se téměř třetina účastníků dozvěděla o Wikikonferenci právě tímto způsobem. Účast na Wikikonferenci je bezplatná a vedle čtenářů jsou na tomto setkání v reálném světě samozřejmě obzvláště vítáni stávající wikipedisté – máte-li zájem, prosím registrujte se přes odkazovanou stránku akce; součástí akce je oběd a je také možnost proplatit část nebo celé cestovní náklady. --Blahma (diskuse) 14. 11. 2016, 13:16 (CET)
Omlouvám se těm, koho prudí nepřítomnost zavíracího tlačítka v nyní již nahoře zobrazovaném upozornění na Wikikonferenci. Sám nerozumím tomu, proč tam není hned od začátku, a bohužel my tady máme sami i velmi omezenou možnost s tím něco dělat – ale přesto se pár našich wikipedistů snaží tam to tlačítko co nejdřív nechat doplnit, ačkoliv to je v jejich silách jen nepřímo a závisí to na spolupráci zvenčí. Podrobně se o tom již diskutuje pod technickou lípou. --Blahma (diskuse) 22. 11. 2016, 01:01 (CET)
Adekvátnost ocenění
Lze nějak napadnout adekvátnost nějakého ocenění některého uživatele? Lze například probrat věcné okolnosti a přezkoumat, jestli si daný uživatel konkrétní ocenění zaslouží, nebo ocenění naopak není z objektivního hlediska vhodné? --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 11:45 (CET)
Obávám se, že celý systém uživatelských a projektových ocenění je spíše takový zábavný přívěšek k naší práci, abychom se tu cítili lépe a měli silnější pocit užitečnosti. Někomu to hodně pomáhá, jiný to naopak úplně ignoruje. Pochybuju, že by mělo smysl zavádět nějaké arbitry, tím by se celý ten systém se svou nezávazností významně naboural. Dovedu ještě pochopit, že by se někdo mohl ozvat, když vidí, že někomu bylo uděleno vyznamenání za X editací, kterých přitom ještě nedosáhl (takové udělení bych považoval spíše za chybu než zlý úmysl a v tomto duchu na to upozornil), a také bych dovedl pochopit, že projektová vyznamenání by se měla udělovat dle pravidel stanovených tvůrcem resp. aktivními účastníky dotyčného projektu (třeba řád česko-slovenské vzájemnosti). Ale jestli někdo někomu udělí třeba kytičku za to, že se mu něco líbilo, to mi opravdu nepřipadne vhodné jako třetímu člověku hodnotit, byť jsem třeba naprosto opačného názoru. Takže spíš než další pravidla bych zde prosazoval selský rozum. --Blahma (diskuse) 15. 11. 2016, 12:07 (CET)
Aby byl znám kontext, z kterého tento kolegův dotaz vzešel, jde o to, že si tak rozšiřuje svůj boj proti mojí maličkosti, neboť hodlá napadat udělení řádu vstřícného wikipedisty. V zajetí emocí ze svého vytrvalého spoření se mnou a pod dojmem, že kdykoli jsem jiného názoru, je to právě jen proto, abych s ním bojoval (bez zkoumání věcné podstaty mého názoru), se kolega opět i zde domnívá, že jeho hledisko je „objektivní“, a chce si nárokovat, aby mu byl dán průchod. Uživatelská vyznamenání ale mají být a jsou pozitivní motivací, představují prvek vylepšování kooperativní atmosféry ve wikikomunitě. Kolega má teď ovšem zapnutý opačný mód, ten negativní, soupeřivý, svárlivý, takže vidí spíš to zlé a dál to šíří. To je mi líto. Musíme umět a znovu a znovu zkoušet přepnout do toho pozitivního módu. --Bazi (diskuse) 15. 11. 2016, 12:21 (CET)
Bazi, s bojem proti vaší maličkosti to nemá nic společného. Všechny vyznamenání, které jste obdržel, jsou zasloužená a já vám k nim gratuluji a nijak žádné z nich nezpochybňuji. Až na poslední. V situaci, kdy veřejně napadáte několik wikipedistů, je podle mě velmi nevhodné, abyste měl zrovna ocenění "vstřícný wikipedista". Pochopil bych jakékoliv jiné poděkování, wikikytičku nebo jiný řád, ale tenhle mi přijde skutečně velmi mimo a jeho udělení velmi neobjektivní. Výsledkem mého snažení by nemělo být odebrání toho řádu bez náhrady, nicméně nahrazení nějakým vhodnějším řádem.
Blahma: věřte mi, že jsem z těch, kteří se snaží oceňovat ostatní kolegy tímto nástrojem a motivovat je tak k další práci. Jsem rád, když práce jde od ruky a když má někdo dobré výsledky a jsem rád, když je za to "odměněn" tímto morálním ohodnocením. Bohužel jsou ale situace i jiné, než jaké jste nastínil, kde může dojít k nevhodně zvolenému vyznamenání, a proto se ptám, jestli lze toto vyznamenání vyměnit například za jiné, adekvátnější. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 12:29 (CET)
Udílení uživatelských vyznamenání je neobjektivní, je to subjektivní vyjádření postoje udílejícího wikipedisty. Proto se jmenují uživatelská, že o nich volně rozhodují uživatelé. Stejně tak jako je subjektivní názor někoho jiného, že si to či ono někdo nezaslouží. Nebývá ovšem úplně zvykem potřeba takovýmto způsobem proti tomu bojovat a řešit si své konflikty zaváděním jakéhosi odebírání „nezasloužených“ vyznamenání. --Bazi (diskuse) 15. 11. 2016, 12:39 (CET)
To znamená, že za dobrý floristický článek vám můžu udělit ocenění z hornictví a nikdo nemůže nic říct? Jinak z čeho soudíte, že bych vám chtěl vyznamenání odebrat? Výše píšu, že bych ho chtěl upřesnit. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 12:41 (CET)
Takové vyznamenání by spíše vypovídalo o tom, kdo je udělil. Je třeba si uvědomit, že vyznamenání 1. skutečně jsou subjektivní záležitostí, 2. není na ně žádný nárok, 3. nelze je naopak nikomu vnutit. Tudíž ono hornictví by mohl oceněný klidně odmítnout revertem, proč by do toho měl zasahovat někdo třetí? --Vlout (diskuse) 15. 11. 2016, 12:46 (CET)
(s e.k.) Klidně udělte. Ale ačkoli vám takový postup není blízký, vězte, že pokud udílitel zvolí třeba omylem jiné vyznamenání, než by jeho záměru odpovídalo, stačí třeba oslovit právě jeho s dotazem nebo nabídkou, jestli by nechtěl svůj krok přehodnotit. A rozumný člověk to uváží. Není třeba kvůli tomu spouštět jakýsi proces rozporování a silového odebírání udělených vyznamenání (to „upřesnění“ je jen podivným slovíčkařením, v podstatě jde o odebrání jednoho vyznamenání, ať už by bylo nahrazeno jiným, nebo ne; a prvotní vyjádření i znění původně vzneseného dotazu dává tušit, že jde až o dodatečnou myšlenku). --Bazi (diskuse) 15. 11. 2016, 12:58 (CET)
Pokud nemá ocenění stanovena pravidla, která nebyla splněna, je to čistě na udělujícím, a také na příjemci. Pokud mi bud uděleno ocenění za tvorbu chemických článků, je jen na mne, zda se s ním budu chlubit, přestože jsem nikdy žádný chemický článek nenapsal. Jsou i vyznamenání, která, ač udělena oprávněně, nechá příjemce zapadnout do historie diskusní stránky. A jsou i anticeny...
U některých wikipedistů se setkávám s tím, že mají na své uživatelské stránce nějaký manifest - nesouhlasím s tím a tím a ostatně soudím, že Servít je vůl. Dovedu si i představit, že někdo bude mít proklamaci, že nesouhlasí s [diff|udělením vyznamenání] uživateli Servít. JAn (diskuse) 15. 11. 2016, 13:31 (CET)
Pak je tedy otázka, proč se ta vyznamenání vůbec nějak jmenují, když je můžu udílet v rozporu s tímto jménem. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 15:06 (CET)
Většinou se předpokládá, že se lidé chovají rozumně. Není-li tomu tak, okolí na to nějak adekvátně zareaguje. Např. bude-li mi někdo chtít udělit zmíněné vyznamenání z hornictví, asi bych reagoval tak, jak jsem naznačil shora. --Vlout (diskuse) 15. 11. 2016, 15:11 (CET)
To je mi jasné, proto jsem na toto ocenění zareagoval a vznesl věcné námitky k výběru konkrétního ocenění. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 15:15 (CET)
Čili se celá tato sekce týká ocenění, které získal kolega Bazi, jestli to dobře chápu. Příliš už ovšem nerozumím, co Vás na tom trápí. --Vlout (diskuse) 15. 11. 2016, 15:17 (CET)
Trápí mě na tom výběr konkrétního ocenění. Kolega Bazi velmi často porušuje ve sporech s určitými kolegy pravidla Wikietiketa, Zdvořilost a PVD, přesto však může ode dneška užívat řád vstřícného wikipedisty. Tento řád jsem založil pro lidi, kteří jsou osbecně vstřícní ke svým kolegům, nikoliv pro lidi, kteří byli vstřícní konkrétně k jednomu uživateli a k ostatním jsou nevraživí. Proto jsem tu vznesl dostaz, zda lze již jednou udělené ocenění nějakým způsobem přehodnotit a zvolit například jiné, vhodnější ocenění pro daný případ. Nikoho jsem nechtěl nijak poškodit, zároveň se mi ale nelíbí ta nekonzistence mezi sdělením ocenění a mezi realitou. Ocenění bylo zvoleno podle mě nešťastně a u dané osoby je podle mě toto konkrétní ocenění kontroverzní. Nijak tím ale nehci kohokoliv pobuřovat, jen se snažím zjistit, jak se věci mají. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 15:23 (CET)
Takže kromě tendence k vlastnění šablon už tu máme i snahy o vlastnění vyznamenání. Palu ho založil údajně s nějakou představou, tedy by chtěl rozhodovat o tom, kdo ho smí či nesmí v budoucnosti dostat? A určitě by ho neměl dostat někdo, s kým si Palu vyřizuje své účty, jakkoli ten, kdo ocenění udílí, má třeba své zkušenosti a dojmy odlišné od těch jeho? Chce Palu svým „objektivním“ dojmem korigovat „subjektivní“ dojmy jiných wikipedistů? Co přijde příště? --Bazi (diskuse) 15. 11. 2016, 15:45 (CET)
Příště může dostat stejné vyznamenání například DeeMusil. Jsem zvědav, zda vás to nechá zcela v klidu. --Jowe (diskuse) 15. 11. 2016, 15:55 (CET)
Nikoliv, hry na vyznamenávání jdou mimo mě. Není však vyloučeno, že by ho od někoho, ke komu se chová vstřícně, mohl dostat. Pak by opravdu byla zajímavá vaše reakce. --Jowe (diskuse) 15. 11. 2016, 16:28 (CET)
Myslím, že celá tahle argumentace je off topic. Řád vstřícného wikipedisty by měli nést vstřícní wikipedisté, to vyplývá z jeho názvu, ne z toho, co já jsem rozhodl. Můžu vás ujistit, že u kohokoliv jiného, kdo by podle mě nebyl obecně vstřícný, bych se ozval úplně stejně a že to nemá s vámi osobně nic společného. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 15:59 (CET)
Bazi byl vstřícný (vyhověl prosbě Dirilla) a dostal vyznamenání. Zkuste být také jednou vstřícný, Palu. Díky. Opět zcela zbytečná diskuse.--Ben Skála (diskuse) 15. 11. 2016, 15:53 (CET)
Skutečně nestačí, aby byl vstřícný jen někdy, aby mohl nostit řád vstřícný wikipedista. Ten řád označuje wikipedistu jako vstřícného obecně. Je to jako bych dal článku puzzlík Dobrý článek, protože je v něm jedna sekce dobrá a přestože jsou některé sekce špatné. Dobrý článek má označovat dobrý článek a řád vstřícného wikipedisty má označovat vstřícného wikipedistu, nikoliv že se v jednom případu wikipedista zachoval vstřícně. S mojí vstcícností to pak nemá společného už vůbec nic. Nemyslím si, že bych byl jakkoliv nevstřícný, ať má Bazi ta vyznamenání, která si zaslouží, jsem pro. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 15:59 (CET)
Děkuji, poslední větou je tedy celý problém vyřešen a můžeme se věnovat něčemu skutečně důležitému. Hezký den. :) --Bazi (diskuse) 15. 11. 2016, 16:19 (CET)
Však já vás přesvědčovat nehodlám, jen jsem se ptal na to, jestli existuje nějaká možnost opravy takto cynického udělení a potvrdilo se mi, co jsem si myslel, a sice že bohužel neexistuje. Myslím, že bylo vyznamenání "řád vstřícného wikipedisty" tímto konkrétním udělením poškozeno. Podobná poškození různých vyznamenání ale vidíme v současné společnosti bohužel často, takže mě to už ani nepřekvapuje. Pojďme se tedy věnovat něčemu skutečně důležitému, otázkou ale je, co tím myslíme, když tím nemyslíme základní hodnoty. Taky přeju hezký den, --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 16:41 (CET)
Ale vždyť ta vyznamenání jsou z podstaty, jak již bylo zmíněno, subjektivní věc mezi oceněným a oceňujícím. Tato diskuse mi přijde jako nedůstojné zasahování do privátní věci. Podle stejné logiky bych mohl např. vyvolat diskusi, jestli si zasloužíte rozšiřovatelův řád zrovna za Ošupis a chtít doložení dalšími příklady vašeho dobrého rozšiřování článků ;)--Ben Skála (diskuse) 15. 11. 2016, 17:33 (CET)
Já tohle ocenění ale nechápu jako projev vstřícnosti jednoho wikipedisty k druhému. Chápu jej jako ocenění uživatele za to, že je obecně vstřícný k druhým. Řád vstřícného wikipedisty si vykládám jako čestný titul, nikoliv jako wikikytičku a poděkování. Třeba ten rozšiřovatelův řád jsem získal za svůj obecný přístup, který se projevil právě u Ošupisu. Nikoliv za to, že jsem Ošupis zachránil a několik dalších článku potom pomohl zničit. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 17:43 (CET)
Když například já udílím jakýkoliv řád, vždycky sleduji, jestli jde o náhodu nebo o tendenci. Nikdy neudílím, když si myslím, že je to jen nějaká nevýznamná etapa, vždycky oceňuji dlouhodobou snahu nebo významný úspěch. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 17:52 (CET)
Netuším zda si Bazi celkově zaslouží nějaké vyznamenání za vstřícnost. Ale rozhodně jsem pro, aby ho ve vybraném případě – tj. vztahu k vám, Palu – rozhodně získal. Jeho trpělivost s vámi společně se zachováním klidu jsou opravdu obdivuhodné projevy vstřícnosti --Martin Kotačka (diskuse) 15. 11. 2016, 17:37 (CET)
Co tím myslíte? On má Bazi nějaké pověření mě hlídat a mít se mnou trpělivost? Nějak tenhle útok nechápu a nechápu, jak to souvisí s probíraným tématem. Jako že proto, že jsem podle vás špatný člověk, má Bazi právo na úplně nesouvisející vyznamenání, které oceňuje neporušování toho, co Bazi soustavně porušuje? Skutečně to nechápu. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 17:40 (CET)
Vidím, že terčem osobních útoků teď budu od všech "správňáků". Protože jsem přece agresor, když nechci nechat udělit útočnému wikipedistovi řád za vstřícnost. Skutečně hodně tristní atmosféra. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 17:55 (CET)
Já to myslel upřímně, navíc tímto příspěvkem je vidět, že si jej skutečně zasloužíš. :-) Je mi smutno, že ho nechceš. :-( --Harold (diskuse) 15. 11. 2016, 18:03 (CET)
Co prosím? Četl jste mojí argumentaci - jak bych měl konkrétně napadat Baziho nebo jak bych měl konkrétně narušovat Wikipedii? Skutečně je normální útočit takto ad hominem bez jakýchkoliv důkazů, jako předvedl Martin Kotačka, Harold nebo vy? Už se do tohoto trapného osobního klání nehodlám dál zapojovat, znechutili jste mi poslední zbytky toho kladného, co jsem si o wikikomunitě myslel a utvrdili mě v tom, že pravidla WP:Zdvořilost, WP:PVD a WP:Wikietiketa jsou na Wikipedii kusem hadru, který se vytahuje jen tam, kde se to hodí. Je fakt hnus, jak se s lidmi zachází, pohanit je, pošpinit, jen proto, že se mi nelíbí jejich argumenty nebo je někdo líný si je aspoň přečíst. Končím tuhle debatu, už je to fakt vrchol hnusu. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 18:24 (CET)
Kolego už toho mám vážně dost. Obviňovat Harolda z osobního útoku pro udělení vyznamenání je vážně silná káva. Dějte si prosím pauzu, jednak tyto diskuse nikam nevedou, za druhé měříte dvojím metrem, pokud Bazi něčeho dopustil vůči, vy jste mu to vrátil stejnou měrou. Viz probíhající opatření. Skutečně s tím přestaňte. --Wikipedista:BobMd|p15. 11. 2016, 18:31 (CET)
Harold se zneužitím vyznamenání k útoku dopustil navíc narušení Wikipedie. Jestli si myslíte, že porušuji jakákoliv pravidla, oznamte mě na NS a požádejte o zablokování, já si toho nejsem vědom. Naopak si myslím, že citovaní kolegové porušili minimálně pravidlo WP:Zdvořilost, přesto nikoho o nic žádat nebudu a na tuhle diskusi se z vysoka vykašlu, protože jsem z jejího výsledku znechucen hned z několika důvodů. Co myslíte druhým metrem, to mu nerozumím, stejně jako nerozumím důvodu, proč by měla tato diskuse jakkoliv souviset s mými spory s Bazim, když v mých odůvodněních se nic takového nevyskytuje. Končím, tohle je skutečně už nad rámec jakékoliv slušnosti a jakékoliv normy. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 18:36 (CET)
Udělení vyznamenání je IMHO vždy záležitostí pouze mezi vyznamenávajícím a vyznamenaným. Pokud vás to v tomto případě tolik pálí, proč to neproberete s wikipedistou který jej udělil? Ten jediný to má ve svých rukou a jemu jedinému náleží právo toto vyznamenání případně odebrat. Celá tato záležitost je ovšem směšná. Věnujte se něčemu užitečnému. Vojtěch Zavadil (diskuse) 15. 11. 2016, 19:25 (CET)
Protože jsem se ptal, jak to funguje a dokud jsem nebyl znechucen osobními útoky, podobnou odpověď jsem nedostal. Teď už skutečně nemám chuť řešit záchranu morální hodnoty toho vyznamenání, když moje morální hodnota byla řádky výše zašlapána do země. Moje víra ve wikikomunitu byla dnes silně otřesena a já jsem pochopil, že rozhodují emoce, nikoliv argumenty. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 19:44 (CET)
Protože mě to nenapadlo a nevěděl jsem jak a jestli lze s oceněním polemizovat. Myslím, že to je patrné z mé otázky zakládající toto vlákno. Teď už to ale řešit nechci, nechci někomu "šlapat po štěstí", i když si myslím, že o žádné šlapání po štěstí nešlo (nechtěl jsem nikomu něco brát bez náhrady). --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 20:16 (CET)
Na wikipedii je žel jeden obecný úzus (na který jsem si musel též delší dobu zvykat, ač jsem si vědom jeho nedostatků), a to je převaha dohodnutých pravidel nad morálními kritérii. Pokud zde tedy chcete něco změnit či zlepšit, je třeba přenastavit pravidla. Tolik fakta. Ohledně ocenění mají kolegové vesměs pravdu. Jak je to nyní nastaveno, je jeho udělení pouze na uvážení toho, kdo ocenění uděluje. Morálky se zde nedovoláte, protože není pro většinu uživatelů opěrným bodem. Vezměte to v potaz. Vojtěch Zavadil (diskuse) 15. 11. 2016, 20:36 (CET)
Však ano, téhle odpovědi už jsem se dobral. Pak jsem se ale nechal vydráždit osobními útoky do rozčilení, za což se teď chci omluvit. Stále si ale myslím, že šla tahle diskuse dořešit i bez těch osobních útoků. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 21:20 (CET)
Možná vhodná příležitost, aby to nebyla jen planá diskuse, pro návrh úpravy textů:
wikipedistovi splnivšímu stanovené podmínky./wikipedistovi, splní-li uvedené podmínky.
Ano, a u daného ocenění je definice "Pro všechny, kteří jsou přívětiví především k nováčkům, ale i ostatním a vstřícně se snaží všem pomáhat rozvíjet své wikipedistické schopnosti a tím i Wikipedii." Udělení kvůli vstřícnosti vůči jednomu uživateli a navzdory útočnosti k dalším uživatelům, je podle mě v rozporu. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 21:22 (CET)
Z letmého přehlédnutí diskuse jsem měl pocit, že je zde zdůrazňován subjektivní charakter ocenění. Pokud by tam tedy bylo něco na způsob: wikipedistovi, o kterém se udílející domnívá, že splňuje uvedené podmínky. Tedy že vyznamenání má osobní charakter mezi dvěma kolegy a nesvědčí o objektivním splnění kritérií. --Matěj Orlický (diskuse) 15. 11. 2016, 21:34 (CET)
No jestli to tak komunita opravdu cítí... Myslím, že pro statut těch vyznamenání to ale bude rána, protože bez kritérií je velké riziko neadekvátních, nemístných nebo špatně vyhodnocených ocenění. --Palu (diskuse) 15. 11. 2016, 21:47 (CET)
Banner ohledně CWS
Asi není moc možnost změnit cíl odkazu v banneru na českou stránku Technického wishlistu? (pokud tedy nejsem sám, komu aktuální stav moc nesedí) --Dvorapa (diskuse) 15. 11. 2016, 15:37 (CET)
V našem wishlistu se ale zase vytřídí lokální požadavky a ty nejlepší naopak mohou už zde získat mnoho pozitivních hlasů od české komunity. V globálním nemusí být adekvátní a mohou zapadnout. --Dvorapa (diskuse) 15. 11. 2016, 16:23 (CET)
To je sice hezké, ale lokální význam je pro nadaci nezajímavý. Náš místní technický wishlist je sice fajn, ale nemáme profesionální šestičlenný Community Tech tým, který by se nápadům mohl věnovat. Je to spíše záznam vzešlý z diskuzí mezi českými lektory. Pokud vám něco přijde sympatické (a má to podle vás globální potenciál), máte ještě pár dní nominovat to do mezinárodního wishlistu na Metě. Já jsem už tak u jednoho bodu učinil. Rádi vás hlasováním podpoříme. --Vojtěch Dostál (diskuse) 16. 11. 2016, 20:02 (CET)
Nová šablona Části české obce
Připravil jsem novou šablonu {{Části české obce}}, která může nahradit mnoho specializovaných šablon pro české obce. V článcích pro obce a části obcí (zde Polabiny a Úštěk) vypadá takto:
Šablonu si můžete vyzkoušet vložením pouhého kódu {{Části české obce}} do libovolného článku o české obci či části obce; informace generuje z Wikidat, kde jsou informace o českých obcích i jejich částech pravidelně aktualizovány (poslední update: na začátku listopadu, nová část obce Hostišová-Horňák (Q27682013), resp. heslo Hostišová-Horňák).
Navrhuji tuto šablonu aplikovat do všech článků o obcích a částech obcí, a to:
v druhé fázi místo specializovaných obecních šablon, které nejsou rozšířené o rozšířené informace, jež šablona zatím neumí generovat (příklad: město Brno níže - to zatím šablona opravdu neumí):
Díky za odvedenou práci. Nechceme, aby šablona měla podobu klasického navboxu? Včetně toho sbalování, jak zmínil Matěj Suchánek. --Bazi (diskuse) 26. 11. 2016, 13:15 (CET)
Vzhled šablony je na samostatnou diskusi - opravdu chcete navboxy (tedy 100% šířky a sbalování) u šablon čítající dvě či tři položky?
Souhlasím jak s JAnem, tak s předřečníky. Podle mého by šablona měla mít vzhled velmi podobný navboxu nebo na něm být založena, ale zároveň by asi neměla být na celou šířku stránky. Na druhou stranu tu existují i navboxy, které jsou obsahově ještě chudší a i přesto jsou založeny na šabloně navbox (např. Bromidy VI. nebo Kyseliny_VIII.). --Dvorapa (diskuse) 28. 11. 2016, 11:03 (CET)
Vzhledově na stránce myslím působí líp, když mají všechny navigační šablony stejnou (100%ní) šířku. Typicky tyto články mají navboxů více. Dává to smysl myslím i na mobilních zařízeních. Jsem pro, aby šablona byla přetvořena na navbox se 100%ní šířkou.--Vojtěch Dostál (diskuse) 28. 11. 2016, 11:19 (CET)
Díky za upomenutí. Změny, které v tom Matěj Suchánek a další učinili, způsobily, že moc nerozumím způsobu, jakým se nyní generuje formát seznamu (pomocí tagů <li>) :-). Proměnit na šablonu Navbox by ovšem bylo možné. Každopádně se pokusím zajistit rozjezd šablony. --Vojtěch Dostál (diskuse) 27. 11. 2016, 22:57 (CET)
Malá poznámka – vypadá pěkně blbě, když v článcích, do kterých je tato šablona určena, jsou standardně dva navboxy, přičemž jeden má v pravém rohu sbalit a druhý skrýt. Přes to všechno „invoke“ a „noinclude“ nevidím, kde to opravit/sjednotit. Mohl by se na to někdo podívat? Oba jsou také rozbalené, přičemž jsem si dodnes myslel, že jsou-li dva, mají být defaultně sbalené (i když si nejsem jistý, jestli by to nevypadalo ještě hůř). Předem díky, pokud se na to někdo podívá. --Jan KovářBK (diskuse) 28. 11. 2016, 19:11 (CET)
Je hezké, že se tu snažíte o standardizaci, ale z hlediska čtenáře je použití navboxu krok zpět. Jednak je navbox defaultně sbalený, druhak je písmo dost malé. U převážné většiny sídel je většina plochy navboxu nevyužitá. Dále, vzhledem k přítomnosti dvou navboxů, je i navbox seznamu sídel okresu sbalený. Na mobilních zařízeních se navíc navbox špatně rozbaluje.--RomanM82 (diskuse) 6. 12. 2016, 16:49 (CET)
Peníze na dobrou věc
Nabízím svoji výhru ze soutěže Foť a piš na dobrou věc, která pomůže editorům Wikipedie. Pokud máte zájem do konce měsíce listopadu mi pošlete stručně shrnuty nápad nebo projekt. Měl by být realizovatelný. Uveďte váš kontakt.--Juandev (diskuse) 17. 11. 2016, 19:42 (CET)
Tričko
Ahoj, před pár let jsem měl dotaz, jestli se dá někde sehnat nějaké wikitričko - jak to prosím vypadá teď? Lehkým hledáním na cs wiki a commons jsem nic nenašel... Díky! (Pokud si je každý má udělat sám, díky i za tipy, co tam dát - nemám žádnou invenci, napadá mě teď jen to titulní logo...) --Jiří Janíček (diskuse) 18. 11. 2016, 23:10 (CET)
Co si pamatuju, tak trička došla. Ale tuším Vojta Dostálů (pingnut) uvažuje a přemýšlí o nových tričkách a proběhl snad už nějakej poptákovej formulář "jak by to bylo hezké, aby to vypadalo".--frettie.net (diskuse) 19. 11. 2016, 22:45 (CET)
Dear CEE friends. Sorry for writing you in English only. I would like to inform you that there is an ongoing challenge on increasing the use of 45 scientific experiments (25 in physics and 20 in chemistry) on Wikipedia in the languages spoken within the CEE region. The main goal of the challenge is to provide better illustrations of physical laws and chemical reactions in a unique way with high educational value.
All videos have appropriate descriptions in their specific pages on Wikimedia Commons and are ready to be translated, while there are lists of articles on the project page on Meta where the videos can be used. I can help you with adding the videos to the appropriate articles without descriptions and will be grateful if you help in translating the descriptions (videos about physics experiments have been already added). Please do not hesitate to contact me if any additional explanation is needed. Thanks in advance.--Kiril Simeonovski (diskuse) 21. 11. 2016, 15:03 (CET)
Byly byste pro to, udělat takovou tabulku směn revertérů+správců? Někdy tu není nikdo, jindy se navzájem motáme. Mít to rozvrhnuté by bylo fajn, každýby věděl, kdy na RC má a kdy nemusí. Myslí si to i Martin Urbanec. OJJ, Diskuse24. 11. 2016, 09:12 (CET)
Jo jo... Otázka zní, zda by to mělo být neveřejné či veřejné. Pokud bude tabulka neveřejná, nastane problém s udělením přístupu všem na patrole, navíc snadno se vandal může nahlásit jako patrolář a zneužít tak jak tak. Takže si nemyslím, že mít to veřejně by bylo nějak extra špatně. --Martin Urbanec (diskuse) 24. 11. 2016, 09:38 (CET)
@Matěj Suchánek: Jen tak orientačně. Jako třeba dneska ráno. S Martinem jsme patrolovali, skákaly tam konflikty a Martin neměl čas. Tak jsem převzal na ráno a před chvílí zase Martin. Prostě jen taková tabulka, na kterou by se někdo podíval a řekl si: Aha, kouknu na Wiki tak za hodinu. Zatím je to ale značně nepromyšlené. OJJ, Diskuse24. 11. 2016, 13:39 (CET)
No jo, třeba pak můžeme zavést černé puntíky pro wikipedisty, kteří se „nedostaví“ na svou směnu a červené pro ty, kdo situaci zachrání. A samozřejmě, že by to bylo předmětem nové statistiky. Holt fantazii se meze nekladou :). --Mario7 (diskuse) 24. 11. 2016, 13:53 (CET)
Občas se stává, že ve zdrojích jsou informace, které předpokládají další znalost. Tak například. V jednom zdroji je uvedeno, že organizaci X založilo 7 obcí, jmenovitě: 1, 2 3 4 5 6 7. A pak se tam ještě píše, že 3 ze sudet byly v roce 1938 z organizace vyloučeny. Já ale nevím, které to byly. Použiji proto, jiný zdroj, kde zjistím, že v sudetech leželi 3, 6, a 7. Uvedu to do článku. Je to vlastní výzkum nebo ne? V poznámkách kvalitních článků jsem viděl i to, že někdo rozporuje jeden zdroj jiným, nebo zdroje hodnotí jako nepřesné, tendenční. Jak se s takovým problémem správně poprat?--Juandev (diskuse) 24. 11. 2016, 10:02 (CET)
Záleží na okolnostech, u každého případu jiných: jak jsou zdroje kvalitní, co je zdrojováno, jaké zdroje jim odporují.. (Když u Sudet napíšeš 7 obcí,[ref1] čtyři ležely ve vnitrozemí a tři v Sudetech,[ref2] roku 38 byly tři sudetské obce vyloučeny,[ref3] tak bych problémy s recenzenty nečekal; ale kdyby šlo o větší města - Liberec, Děčín - tak jejich poloha v Sudetech je trivialita, která zdroj nepotřebuje).--Jann (diskuse) 24. 11. 2016, 19:08 (CET)
Moc nerozumím tak uvedu konkrétní případy: zde podle zdroje vyjmenovávám firmy, které za první republiky založili asociaci a pak je ve zdroji napsáno, že v roce 38 se odtrhly 3 sudetské. Já mám k dispozici obce, kde ty firmy sídlili, ale abych zjistil, které z těch tří byly v sudetech, tak jsem musel prohledat seznam obcí v sudetech. Je to vlastní výzkum, který na Wikipedii nepatří, nebo je takové "prozkoumání" věci v pořádku? Asi bych to pak citoval takto: Věta o otržení obce,[zdroj ze seznamu sudetských obcí] obce[zdroj ze seznamu sudetských obcí] a obce[zdroj ze seznamu sudetských obcí] v roce 38.[zdroj o asociaci a odtržení] a nebo mám použít poznámku a uvést tam, že ty 3 sudetské obce jsou pravděpodobně tyto tři, protože právě tyto tři jsou v seznamu a zbylé ne?
V tomhle mě trošku rozrušil Jan Polák, který pokud nemá zdroj pro danné tvrzení, tak informaci nepoužije. Např. v článku Václav Skalník jsem upozornil na to, že část původních městských sadů, které skalník navrhoval (na to zdroj máme), se jmenuje Skalníkovy sady(na to, že je to po tomhle Skalníkovi zdroj nemáme). Je tedy vysoce pravděpodobné, že je to po něm pojmenováno, ale Jan Polák to do článku bez reference neuvede.--Juandev (diskuse) 25. 11. 2016, 09:56 (CET)
U Skalníka soudím, že nelze přímo uvést "část sadů je po něm pojmenována", když k tomu není zdroj, ale imo bylo by možné uvést např. "část sadů dostala roku xy název Skalníkovy sady.[zdroj]".
U Sudet bych psal takto: ...připojila firma Weigsdorfské textilní závody z Višňové.[2] V roce 1938 se odtrhly firmy v Sudetech[2] (v Opavě, Vrbně pod Pradědem a Višňové)[3] a v roce 1940 se připojil Wiess a synové ze Dvora Králové n. L.[2]--Jann (diskuse) 25. 11. 2016, 15:38 (CET)
Potřeboval bych najít nějaké informace v časopisech a novinách. Jak je ale najít? Google zprávy už jsem prošel a teď bych potřeboval jít dále do historie nebo použít magazíny. V případě knih bych řekl, že z klíčových slov, nebo skenu. Jak je to v případě novin a časopisů - jsou třeba pro takové případy dostupné v OCR?--Juandev (diskuse) 24. 11. 2016, 13:40 (CET)
Ahoj, na tohle sám nedovedu odpovědět, ale přijde mi to přesně jako otázka k položení knihovníku a archiváři na semináři v Moravské zemské knihovně, který pořádáme v předvečer brněnské Wikikonference. Pokud máš možnost být už v pátek na 16:00 v Brně, tak tě vřele zvu k účasti (otázku lze položit už předem v přihlášce, tak se na ni náš přednášející bude moci připravit). Je to odborník právě i na staré tisky, digitalizaci literatury apod. Pokud bys mohl dojet až později ten den, bude možné to s ním probrat někde při následném posezení v hospodě. Ubytování pro mimobrněnské nabízíme zdarma nebo za pár stovek. A i kdybys mohl přijet až v sobotu, tak tě stejně zvu, abys tento svůj dotaz na stránku akce připsal – můžeme získat odpověď tam a pak se o ni s tebou podělit. S pozdravem --Blahma (diskuse) 24. 11. 2016, 14:22 (CET)
@Juandev:: Není jasné, o jaké časopisy a noviny Ti jde - jak staré, z jakého území. A tak je odpověď docela složitá:
Něco se dá najít v knihovnickém projektu Kramerius (verze 3 a verze 4), většina funguje s OCR-fulltextem, ale dostupnost samotných materiálů je podmíněna jejich stářím - novější věci bývají digitálně dostupné jen v příslušných knihovnách (zejm. NKP).
Zahraniční noviny jsou dostupné různě, zčásti zdarma, zčásti placeně. Docela šikovný, ale pokud vím ne aktualizovaný je přehled archivů časopisů na anglické Wikipedii. Obsahuje i odkazy na spoustu skutečně zajímavých zdrojů, a to i volně dostupných (namátkou spousta rakouských novin do roku 1945 v projektu Rakouské národní knihovny, francouzských novin zhruba do roku 1945 v projektu Gallica, Dzieniku polského 1945–1989, španělského El Pais od roku 1976, vybraných článků Los Angeles Times...).
Jo díky. U toho Google News Archive se mi zdá, že v čr to nejde před rok 2010 a navíc se mi to neřadí, podle data vydání, ale relevance.--Juandev (diskuse) 25. 11. 2016, 10:00 (CET)
Pozvánka pro wikipedisty na seminář o hledání zdrojů
Moravská zemská knihovna zve wikipedisty do svých prostor. Součástí semináře 2. prosince bude kromě tipů na zajímavé zdroje informací a obrázků i malá prohlídka knihovny.
V předvečer letošní Wikikonference nabízím všem wikipedistům účast na semináři, na kterém se s námi knihovník a archivář Moravské zemské knihovny, který denně pracuje s informačními zdroji – ať už tištěnými, digitalizovanými nebo elektronickými – podělí o různé tipy na to, jaké a zdroje bychom mohli používat při naší encyklopedické práci a kde je najít. Sám je fanouškem Wikipedie a rád by pomohl nám wikipedistům získávat do ní co nejlepší informace a obrázky z toho všeho, co je dostupné, ale třeba o tom ne každý víme. Je připraven zodpovídat i individuální dotazy a zaměřit svou prezentaci podle našich individuálních zájmů – stačí, když oblasti svého zájmu uvedete v přihlášce. Seminář proběhne v pátek 2. prosince od 16:00 do 18:00 v Brně, po něm si pak ještě půjdeme s přednášejícím někam sednout. Přihlašuje se přes stránku akce, je možné dorazit i se zpožděním či v krajním případě zanechat jen svou otázku na stránce akce. Mimobrněnským nabízíme v souvislosti se sobotní Wikikonferencí možnost přenocování z pátku na sobotu (a rovněž ze soboty na neděli) zdarma nebo za pár stovek – podrobnosti jsou na odkazované stránce. A pokud do Brna vyrazíte, můžete to spojit i s účastí na Wikikonferenci a nechat si proplatit i cestovní náklady (členové WMČR 100 %, ostatní 50 %). S pozdravem --Blahma (diskuse) 24. 11. 2016, 14:45 (CET)
Crowdsourcing zajímavých začátků článků
Znáte nějaký článek na Wikipedii, který má zajímavou první verzi či editační historii z doby jeho začátků nebo se s jeho vznikem váží nějaké zajímavé okolnosti, ačkoliv dnes už je z něj normální článek? Mám na mysli něco takového, jako je nejstarší verze článku Prase domácí. Sháním takové články pro přednášku, kterou chci mít na letošní Wikikonferenci 3. prosince v Brně. Předloni jsem už zde s vaší pomocí takto úspěšně crowdsourcoval různé problémy a spory a vznikla z toho nakonec prezentace Stinné stránky Wikipedie, která byla dle hodnocení účastníků vůbec nejúspěšnější přednáškou tohoto ročníku. Věřím, že i tentokrát přijdete se zajímavými náměty a na tuto zkušenost letos úspěšně navážeme. Všem přispěvatelům předem srdečně děkuji. --Blahma (diskuse) 25. 11. 2016, 00:12 (CET)
Mně přijdou zajímavé otázky diskutované kolem významnosti, kterou nevím, zda jsou zváni posoudit i nějací lidé znalí v oboru (to se může týkat např. silnic III. třídy, které nejednou sledují starodávnou dálkovou či transkontinentální trasu). Z trochu podobného a trochu jiného důvodu mě vždycky zajímaly i otázky rozlišování např. ulic, a vůbec tvoření stránek ulic a prostranství, kde je evidentně namístě a potřebná funkce rozcestníku, avšak mnoha účastníky podceňovaná, ostouzená, či nahrazovaná kategoriemi, což jistě jako doplněk smysl může mít (nebýt toho, že zařazení velmi často a stále v řadě případů někdo předělává, nebo i vylepšuje). --MONUDET (diskuse) 25. 11. 2016, 15:32 (CET)
Čili by mě jako adept napadlo heslo (článek pro mě zní až moc závažně) třeba náměstí Republiky v Plzni (dokonce s živou diskusí), nebo Valdštejnská ulice v Praze na Malé Straně (s výhrůžkami zrušením pro bezvýznamnost apod.). --MONUDET (diskuse) 25. 11. 2016, 15:38 (CET)
ː Vysoké nad Jizerou - bývalo to pěkně barvité a košaté heslo. Týden jsem běhala a popisovala místopis a památky, než to celé někdo smazal, že tam něco z dřívějška bylo opsané (nikoliv mnou) a on nepoznal, co je co. Přitom stačilo jen věcné informace zkrátit a nastylizovat encyklopedicky. --Dobroš (diskuse) 1. 12. 2016, 21:26 (CET)
Zdravím! Obracím se na všechny wikipedisty s žádostí o pomoc hned ve dvou záležitostech – obě se týkají českých šlechtických rodů. Máme tu Lobkovice a Kolovraty. Problém je s pravopisem, Wikipedie je v tomhle navíc nejednotná, protože tu máme jak článek Václav Eusebius Popel z Lobkovic, tak Jan V. Popel z Lobkowicz a plno dalších. Také je na Wikipedii Vilém Albrecht II. Krakovský z Kolovrat i František Xaver Krakowský z Kolowrat. Osobně stojím za českými variantami, nicméně, ocenila bych i názor ostatních. Co se literatury týče, tak je tu například kniha Lobkowiczové, ale i Polyxena z Lobkovic a pár dalších. Koukala jsem i na pár bakalářských a diplomových prací a například na Jihočeské univerzitě v ČB uvádí jen Lobkovicové. Co se Kolowratů týče, pak jsem našla například knihu Kolowratové - Věrně a stále Pavla Juříka... --Leome 323 ♥ (diskuse) 2. 12. 2016, 20:06 (CET)
Trochu chápu tu potřebu i vášeň po sjednocování (ho i kontrolovat apod.). Ale třeba robotizovat to nejde, protože se citují matriky (kde v tom také už byl hokej), staré publikace (kde se mohou lišit i jména autora samotného, případně jména osob uvedených v názvu apod.), opisují se náhrobky apod. Je vhodné upozorňovat na odchylky, a když jsou zbytečné ("kudrlinky"), asi je dobré to zestejnit. Odlišnosti v psaní asi zlobí při vytváření odkazů. Ale úplně to zglajchšaltovat, to bych byl za sebe spíše nespokojen (ale vidíme tu i v diskusích podobných případů povíce). --MONUDET (diskuse) 2. 12. 2016, 20:31 (CET)
Asi by tam měla být u některých frekventovaných variant i přesměrování. A na té hlavní rodové stránce by vždy měl být odstavec prostě v klidu vysvětlující, že jméno mělo varianty. Bez boje. --MONUDET (diskuse) 2. 12. 2016, 20:40 (CET)
Také bych to automaticky všechno nepřeváděl na jedinou možnou formu. Ostatně je vždy nutné vycházet z relevantních zdrojů, takže je třeba (v každém individuálním případě) vždy upřednostnit tu variantu, která je v literatuře zkrátka častější; je-li používaná i jiná varianta, je na místě přesměrování. Něco jiného je název článku o rodu jako takovém, zde asi může mít česká Wikipedie důvod dát přednost české variantě. --Vlout (diskuse) 2. 12. 2016, 20:47 (CET)
Oni to spíš než německé jsou staré české pravopisy, německý pravopis (s „t“) je v názvu článku Ferdinand Lobkowitz. Řekl bych, že jako u panovníků jsou u šlechtických rodů v minulosti (osoby, stavby atd) zažité tvary se současným pravopisem. Ale používán a prosazován je i „skutečný“, tedy archaický pravopis, činí tak například heraldik Milan Buben a též ze strany potomků šlechtických rodů, kteří mají tak zapsané příjmení. Článek k tématu. --Matěj Orlický (diskuse) 2. 12. 2016, 23:15 (CET)
To samé třeba Lichtenštejnové, ačkoliv se v současné odborné literatuře setkáváme i s nepočeštělou podobou Liechtensteinové (např. zde, zde a zde). Docela vtipně pak vypadá tato pozvánka na konferenci, kde se v programu kombinují oba tvary. Pak tu jsou i různé patvary jako např. Liechtenštejnové. Těžko nějak určovat správný tvar, asi bych používal ten, který preferuje současná odborná literatura, případně ten používanější. Ještě upozorním např. na Černíny/Czeniny, Ledeboury/Ledebury či Hrubí z Jelení/Hrubí z Gelenj/Hrubí-Gelenj. A takovýchto rodů bude velké množství. --Freibo (diskuse) 2. 12. 2016, 23:54 (CET)
K problému bych doplnil, že je velmi pravdivé konstatování "Problém je s pravopisem...". Snad je vhodné doplnit k M. Orlickému, že zásada psát jména podle zvyklostí současné rodiny je v současnosti asi s největší silou "prosazováno" prací Petra Maška (Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti). Co jsem vypozoroval, tak současný pravopis (a zároveň "archaický": Lobkowicz) se užívá u textů zabývajících se dneškem a zpět tak do 19. století, zatímco raní novověkáři se již zásadami současné rodiny necítí být tolik vázání, takže více používají tu "modernizovanou archaickou podobu" (nebo jak tomu má říkat, tedy "Lobkovic", ale i zde by bylo možné najít řadu výjimek). --marv1N (diskuse) 3. 12. 2016, 20:02 (CET)
Tímhle jsem se nikdy nijak zvlášť nezbýval, ale chvíli jsem pracoval pod jednou z větví Lobko...ů a vím, že skutečně všechny varianty jsou de facto „správně“ a záleží na používání od rodiny k rodině, od kronikáře ke kronikáři a od století ke století (Lobkovic, Lobkovitz, Lobkowic, Lobkowicz, Lobkovicz atd.) Whitesachem (diskuse) 4. 12. 2016, 19:34 (CET)
Fotografie senátorů a senátorek
Ahoj, tak po dnešku bychom měli mít v podstatě komplet fotografie všech členů a členek Senátu České republiky. Ve spolupráci s Wikimedia ČR se mi povedlo opět domluvit jejich uvolnění pod svobodnou licenci a jsou již i na Commons. Doplnil jsem je i do článků, ale nezvládl jsem založit k nim kategorie. Takže kdybyste se chtěl někdo v tomto směru seberealizovat, budu moc rád za pomoc. S pozdravem --Chmee2 (diskuse) 6. 12. 2016, 14:47 (CET)
Díky moc. Zrovna jsem chtěl psát, jestli letos zase budou – a hele, fotky jsou na světě. Takže to znamená, že nám teď chybí jen senátní matadoři jako Kubera? — Draceanediskuse11. 12. 2016, 17:42 (CET)
Asi blbej dotaz... žopp
Už u několika mnou sledovaných stránek se mi v přehledu objevila editace/úprava "dle ŽOPP" a přiznám se... že mne to začíná štvát, že nemam ponětí, o co jde. Teda ne že bych to myslel jako kritiku nebo výtku nebo tak něco... Jenom prostě nevim, co to je a tak se ptám... a přitom se doznávám k tomu, že to, že nevim, mi začíná lízt na nervy :-D Díky za odpověď. Niusereset (diskuse) 6. 12. 2016, 20:47 (CET)
I mně, který píšu na Wikipedii skoro 10 let, není na první pohled jasné shrnutí editace, které vypadá třeba takto: "zs, lf, es, port, fmt, comm". Rovněž mi vadí, když někdo vloží poměrně významnou údržbovou šablonu, např. {{Přesnost}}, a do shrnutí uvede jen "šablona". --Jvs8. 12. 2016, 08:08 (CET)
@Martin Urbanec, Marek Koudelka: Tak jsme s kolegou zase o něco chytřejší, já to prostě nazývám narovnání přesměrování nebo rozcestníku nebo fix odkazu. Pravdou však je, že pro někoho je to také shrnutí, neshrnutí. --OJJ, Diskuse10. 12. 2016, 18:31 (CET)
Jednalo se o editace pomocí HypoBOTa, shrnutí znělo Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016, čili zase tak mystifikující to podle mě nebylo. --Wesaliusd|p8. 12. 2016, 09:09 (CET)
Zkušení uživatelé někdy zapomínají, že shrnutí čtou i uživatelé méně zkušení a méně zběhlí ve wikipedijním newspeaku, někteří z nich mohou být i úplnými nováčky. To není výtka, člověk se zapomene snadno, ale spíš připomenutí, abychom na to mysleli. Jan.Kamenicek (diskuse) 8. 12. 2016, 12:25 (CET)
Kdyby shrnutí editace obsahovalo přímý vnitřní odkaz na onu žádost o provedení práce (např. „Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP“), asi by to už nikoho nemátlo. --Vlout (diskuse) 9. 12. 2016, 14:49 (CET)
Právě probíhá "učení" nástroje na usnadnění odhalování vandalských editací. Potřebujeme 5000 "lidských rozhodnutí" ohledně editací, jestli jsou škodlivé či nikoliv. V době psaní tohoto příspěvku máme zatím jen 871 rozhodnutí. Pro všechny zájemce bližší informace a návod, jak přispět je tento příspěvěk pod technickou lípou. --Wesaliusd|p8. 12. 2016, 08:55 (CET)
Zabalené jazyky v interwiki
U článků, které existují ve více jazycích, jsou sbaleny jazykové verze. Je tam výběr několika málo jazyků, a pokud má čtenář zájem o další, musí rozbalit pole další jazyky a dohledávat je. Nebylo by uživatelsky příjemnější nechat tam rovnou celé menu se všemi jazyky jako je tomu např. na anglické nebo německé wiki? Přimlouval bych se za původní podobu, kdy tomu tak bylo. --Mahaj (diskuse) 9. 12. 2016, 23:07 (CET)
Podle mě by to určitě lepší bylo. Sám jsem si to vypnul v udělátkách, nezaregistrovaným a neznalým tohle řešení ale moc nepomůže. Podpora na vypnutí by tu byla, ale podle některých kolegů nám to vývojáři nedovolí (nechápu ale, proč to jiným Wikipediím povolí). --Palu (diskuse) 9. 12. 2016, 23:24 (CET)
Děkuji Vám za odpověď. O té předchozí diskuzi jsem nevěděl, proto jsem se na to ptal. Taky mi hlava nebere, proč to u české verze nejde, zatímco u většiny ostatních to tak jde. Taky se divím, že se to zavedlo jen tak bez nějaké předchozí diskuze nebo hlasování. --Mahaj (diskuse) 10. 12. 2016, 11:32 (CET)
Titaniic
Dobrý den,
měl bych prosbu, potřebuji názor na pracovní verzi článku o projektu Titaniic. Existuje ještě varianta to předělat do článku o Titaniic přímo a ne o osobě. Některé menší věci ještě budu doplňovat a to důležité a většina, tam už je. Na en verzi existuje varianta o konkurenčním projektu, proto si myslím, že samotná myšlenka na tvorbu článku o projektu má naději existovat, jenom by mě zajímal váš názor na podobu článku a případně hrubé nedostatky.
@Darina Helíková: Dobrý den, osobně se domnívám, že mohou existovat články oba. Jeden primárně zaměřený na osobu Ondřeje Vrkoče, druhý zaměřený na projekt samotný. Samozřejmě podmínkou je, aby oboje bylo encyklopedicky významné, ale při současných zdrojích tam nevidím větší problém. Možná ale bude mít jiný názor Mario7 či Horst, kteří články předtím mazali. Hrubší nedodělky tam nevidím (chápejte jako nic, co by bylo potřeba vyřešit buď opravou nebo smazáním). Ještě bych měl nabídku, protože koukám, že článek již byl dán do hlavního prostoru, jen byl smazán. Protože zdroje asi nakonec nebudou problém, můžu dvě předchozí verze obnovit na podstránce uživatelské stránky, abyste mohl čerpat i z předchozích verzí. Budete-li o toto mít zájem, požádejte na nástěnce správců, kteří toto mohou provést. Děkujeme za Vás zájem Wikipedii pomoci! S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 10. 12. 2016, 18:43 (CET)
Zdravím, článek může existovat (zdroje jsou dostatečné), ale osobně bych upřednostňoval existenci jediného článku o projektu (jméno tvůrce řešit přesměrováním). Článek o osobě by byl totiž z valné části pouhou kopií článku o projektu :). --Mario7 (diskuse) 10. 12. 2016, 19:19 (CET)
Výzva
Spíš se hodí pod WikiProjekt Biologie, ale píšu sem, aby zaregistrovalo víc lidí:
Zoufale nám tu chybí řada článků o obojživelních, základní čeledě, druhy atd. Do portálu už pomalu nemám co vybírat a DČ/NČ taky nemáme, třebaže by čerpat šlo (mmch, chystám Mantela zlatá), totéž i ohrožené druhy: je jich dost, je řada ohrožujích faktorů a i v tom bude třeba lidi vzdělat. O tento problematice nemáme ani článek, přičemž na řadě WP je nejlepší (fr:Déclin des populations d'amphibiens). Sám to nedám, takže do toho! Máte nějaké návrhy? OJJ, Diskuse17. 11. 2016, 19:09 (CET)
Tak mám knížku Collins & Grump: Extinction in Our Times, OUP 2009, kdyby někoho zajímalo či se chtěl o to zajímat. Asi ne. --OJJ, Diskuse10. 12. 2016, 18:33 (CET)
Dlouho mě zajímalo, co jsou vlastně zač skupiny Importéři a Transwiki importéři. Existuje nějaké využití těchto skupin? Proč má práva importéra pouze uživatel, který je více jak čtyři roky prakticky neaktivní? Pokud existuje nějaké využití, proč nemají práva (i) jiní uživatelé? — Draceanediskuse21. 11. 2016, 23:13 (CET)
Ahoj, milerád to vysvětlím. Práva transwiki importéra umožňují z nakonfigurovaných jiných wiki Nadace naimportovat obsah (viz log). Toto mohou dle Speciální:UserGroupRights všichni správci, importéři a transwiki importéři. Importér pak může navíc importovat ze souboru (tzn. třeba na enwiki si skrze en:Special:Export něco exportuje a naimportuje to sem). Tyto práva nemají všichni správci z toho důvodu, že jsou snadno zneužitelná. Tedy transwiki importér se využívá vcelku často a mají ho správci plus transwiki importéři, klasického importéra jsem v životě nepotřeboval. Pomohl jsem? Jak ta práva získal Danny je mi záhadou, dle logů je získal bez oficiální žádosti a konsensu. --Martin Urbanec (diskuse) 21. 11. 2016, 23:38 (CET)
Díky. Teď je mi jasnější využití funkcí a i to, proč třeba nemáme žádného transwiki importéta. Nicméně si myslím, že by práv měl Danny pozbýt, vzhledem k jeho neaktivitě práva zjevně nepotřebuje. Wikipedie se podle tvých slov bez importéra obejde. — Draceanediskuse21. 11. 2016, 23:44 (CET)
Právo importu ze souboru je velmi nebezpečné a IMHO by ho na našich projektech neměl mít nikdo, tím méně uživatel bez dalších vyšších oprávnění. (Což si myslím již osm let; přičemž pořád platí i to, že historku o tom, jak a proč Danny B. získal tohle právo, bych si klidně někdy takhle až bude klid poslechl. ;-) ) --Mormegil✉22. 11. 2016, 17:56 (CET)
Martine, "zneužitelné" asi není to správné slovo. Zneužít dá kde co - i běžné práva správce. Vhodnější je "nebezpečné" jak píše Mormegil.
Jóooo Danny, jak a proč je získal na cs nevím, ale mohu ti vyprávět jak a proč je získal na některých sesterských projektech. A jak a proč se snažil, aby jiní o práva přišli:-)Juandev (diskuse) 24. 11. 2016, 10:07 (CET)
Danny B. je prostě sběratel funkcí napříč projekty. To právo importu má btw na všech českých wiki projektech i na metě. Nepoužil ho zřejmě nikdy. Ale hlavně, že ho má ;)) Někdo sbírá známky, někdo funkce na wiki projektech. --Auvajs (diskuse) 24. 11. 2016, 19:49 (CET)
Zde bych tě opravil. Na některých sesterských projektech je používal celkem masivně pro přesun projektů i inkubátoru - např. Wikiverzita. A i tady to má háček. Tato práva dostal právě pro potřeby tohoto úkonu - po skončení přesunu je měl vrátit a neučinil tak. Já jsem je měl také temporátně a pak jsem je vrátil. Po čase se ukázalo, že potřebujeme importovat z jiných vzdělávacích wiki (což nejde jinak než přes práva importér) a jelikož Danny B. nebyl vůbec ochotný nic přesouvat, tak jsem požádal o práva komunitu a práva jsem získal. Den na to, ale Danny B. obelhal stewarda a práva mi byla odejmuta. Takže nejenom, že je to sběratel funkcí, ale i falešný hráč, které ty funkce nepřeje jiným.--Juandev (diskuse) 25. 11. 2016, 09:45 (CET)
Myslím, že by bylo i dobudoucna dobré, kdybychom se jako komunita jednotlivě na českých projektech shodli, že v něj nemáme v tomto ohledu důvěru (diskusí, hlasováním, ...) a požádali o odebrání všech redundantních práv, která má navíc. Stal by se tak z něj běžný uživatel (kde je správcem, tak běžný správce) a nová speciální práva, která by chtěl získat, by musel obhájit. Protože jestli opravdu má na všech českých projektech zbytečně práva např. Importéra, Transwiki importéra a možná i další, a ještě, jak píše Juandev, si na tato práva snaží udržet monopol, tak to přeci není správné a komunita má nárok mu nedůvěru vyslovit. Jestliže navíc dokáže obelhat stewardy (píše Juandev) i vývojáře MediaWiki (poznal jsem sám), byl by takový konsensus z české komunity (alespoň zde na cswiki) dobrým důkazem stewardovi, aby mu podobné obelhaní už příště neprošlo. --Dvorapa (diskuse) 25. 11. 2016, 14:36 (CET)
Lepší by bylo prosté hlasování, že má Danny B. o práva přijít. Diskuse se hůř předává stevardům a rozšíření hlasování o nějaká tvrzení typu že Dannymu nevěříme nikde a v ničem jsou zbytečná. A od některých se značně nečistým rejstříkem by to vypadalo opravdu zvláštně.
Nebudu jmenovat, protože nemám čas na dlouhé diskuse a vážná obvinění (třeba ze lhaní) by neměla padat bez důkazů a bez možnosti obviněného se obhájit. Což by bylo dobré doplnit i v případě obvinění Dannyho B., že obelhal vývojáře MediaWiki (co se týče Wikiversity, Juandev nějaké odkazy dodal a každý, koho to zajímá, si může udělat obrázek sám, zda jsou v nich nějaké důkazy o lhaní). Mne by to osobně celkem zajímalo. --Tchoř (diskuse) 26. 11. 2016, 10:12 (CET)
Presne tak jsem to myslel, proste hlasovani o odebrani prav na kazdem projektu zvlast, kde ta prava navic ma. K tem vyvojarum, obcas se stava, ze kritizuje na phabricatoru nejake prani cswiki komunity podlozene mistni diskusi a casto mu to bohuzel vyvojari zerou i s navijakem, takhle to bylo mysleno. Konkretni tasky kdyztak dodam pozdeji. --Dvorapa (diskuse)
Že kritizuje, to věřím, tam mne důkazy nezajímají. Ani mne nezajímají důkazy, že to s kritikou přehání a neústupně zastává vyhraněné názory, pokud by přišly takové názory. Osobně mne zajímají nejvíc ty důkazy o lhaní.--Tchoř (diskuse) 26. 11. 2016, 11:24 (CET)
Já? Ohledně které věci bych měl být ve střetu zájmů? Že mne zajímá, kdo mi říká „daniovec“? Nebo že mne zajímá, zda Danny B. lže? Nebo že bych rád, aby nepadala obvinění nepodložená odkazy? --Tchoř (diskuse) 26. 11. 2016, 13:02 (CET)
(@Tchoř:) Procházel jsem různé požadavky české komunity na Phabricatoru skrz naskrz, které sleduji nebo jsem sledoval, zároveň jsem od různých dalších wikipedistů dostal odkazy na několik dalších požadavků, kde se výrazně projevil. Většina samozřejmě obsahuje jeho klasické zastávání extrémních názorů (příklady nedávám, ale na vyžádání jich klidně několik pošlu, kdo Danyho trochu zná, tak si to dokáže představit), často i prosazování nepříliš vhodných markantních zásahů do wikiprojektů, což se řešilo už i oficiálně (konflikt s jedním z předních vývojářů MW). Každopádně obelhávání a klamavé praktiky na vývojáře se dopustil alespoň z mého pohledu v případě zavedení Babelu na české Wikiverzitě, kde Danny tvrdil, že konsensus na název kategorií neexistuje, byť při pročtení související diskuse je na první pohled patrné, že kromě jediného uživatele (Juandeva) jsou všichni pro tvar český a s dvojtečkou. Protože Danny přesvědčil vývojáře (kteří česky nemluví), že konsensus neexistuje, musel Juandev uskutečnit nové hlasování, o které už ale komunita nejevila zájem, resp. minimum editorů projevilo zájem o tvar český a bez dvojtečky, stejně tak tomu bylo i v případě nové diskuse. Výsledkem je, že za dva roky stále neběží ani základní Babel, na který konsensus je už od roku 2014, přičemž Danny je jediný proti.
Velmi podobný případ nastal i u žádosti o zavedení českého překladu textů MediaWiki jako alternativní pro slovenský (a naopak), pokud překlad daného textu v daném jazyce neexistuje (namísto výchozí angličtiny), která byla vytvořena na základě krátké diskuse u Mormegila, zároveň byly otevřeny souvislé diskuse na diskusní stránce jednotlivých komunit i na diskusní stránce skwiki, kde kromě Dannyho (proti) a Mormegila (vyjádřil obavy, ale proti vyloženě není) byly všichni pro. Vše bylo provedeno a vyřešeno, následně byly rychle spraveny dva problémy, které s touto změnou vyvstaly na skwiki a vše vypadalo v naprostém pořádku. Následně však Danny k překvapení komunit i vývojářů provedl revert změny se shrnutím, že nebyl dosažen konsensus na jednotlivých wiki (což byl jeho požadavek už od začátku), i přestože na skwiki konsensus dosažen byl a vývojáři se už na začátku v reakci na Dannyho oponentní názor shodli, že dosažení konsensu u tohoto úkonu na Wikipediích je zbytečné (navíc se změna primárně dotkne všech cs/sk projektů, nejen Wikipedií) a vývojáři na zákledě shrnutí začali požadovat vyjádření wiki komunit. Naštěstí se po další diskusi v tomto případě shodli, že moje argumenty jsou celkem zásadní a že se obě jazykové komunity (česká na twiki, slovenská na skwiki) shodly na konsensu dostatečně a vrátili jeho revert, výsledek tak je naštěstí pozitivní.
Tyto dva případy doplnily můj dosavadní názor, že Danny je člověk s extrémními názory, o to, že Danny i moc dobře ví, jak je ošklivými způsoby prosazovat a nemá zábrany tak učinit. --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 12:16 (CET)
@Shlomo: Osobně mi přijde velice podezřelé, že to právo dlouho (ani na WS nevyužíval) a teď najednou (čtyři dny po vznesení tohoto dotazu) jej použije. Nikomu do hlavy nevidím, ale přijde mi to jako účelové jednání. — Draceanediskuse30. 11. 2016, 12:32 (CET)
Jen pro upřesnění: Nejednalo se o ten „nebezpečný“ import ze souboru, ale o klasický („transwiki“) import, kterých Danny B. dříve z titulu správce udělal mnoho. Nyní však již správcem není, takže ten poslední udělal z titulu importéra. Spekulovat o jeho motivech nehodlám; každopádně ten import ničemu neuškodil (spíše naopak), takže prostor pro předpokládání dobré vůle zde jistě je.--Shlomo (diskuse) 30. 11. 2016, 13:46 (CET)
@Dvorapa, Tchoř: Souhlasím s Dvorapou a Tchořem. Udělat nějakou diskusi nebo průhlednější hlasování a tam to vyřešit. A možná se shodnout na nějakých přesnějších pravidel ohledně těchto rozšířených práv, pokud neexistují. (A označování někoho za „daniovce“ nebo „juanovce“ nebo nevím za koho snad nemáme zapotřebí.) — Draceanediskuse27. 11. 2016, 23:43 (CET)
Děkuji Tchořovi za akci, jinak klidně delší čas, rád bych nějaké aktuální vyjádření k těm právům od Dannyho viděl. --Dvorapa (diskuse) 28. 11. 2016, 10:48 (CET)
Co se týče těch rozšířených práv, celkem se mi zamlouvá systém založený na wikietiketě, který tu již byl docela prosazován, tedy přidělování takových práv někým jiným (nikoliv sám sobě ani v případech, kdy to možné je) a jednorázově/nárazově (jen když je to nutné a pouze dočasně na provedení daného úkonu, po jeho dokončení okamžité vrácení zpět). --Dvorapa (diskuse) 28. 11. 2016, 10:48 (CET)
@Dvorapa: Hlasování za odebrání práv importéra je imho reálné jen na Wikipedii. Na ostatních projektech se hned vyrojí Dannyho kámoši a podporovatelé a to hlasování zmanipulujou na svojí stranu. Příčemž na Wikizdrojích můžete rovnou očekávat ban indef. --Auvajs (diskuse) 28. 11. 2016, 19:06 (CET)
@Auvajs: Já stejně edituji jen na Wikině a občas něco málo nahrávám na Commons, takže taková hlasování klidně pozakládám já a vezmu zodpovědnost (a případné tresty za svobodné vyjádření názoru a nesouhlasu) na sebe, mně to problém nedělá :) --Dvorapa (diskuse) 28. 11. 2016, 19:31 (CET)
OK. Jen upozorňuji na to, že na Wikislovníku byste vy sám v této chvíli neměl hlasovací právo (byť právo založit hlasování tam nikomu upíráno není). Na ostatních českých wikiprojektech pokud vím žádná pravidla hlasování nejsou. Takže to pak budou vyhodnocovat stewardi, z nichž někteří Dannymu zobou z ruky. --Auvajs (diskuse) 29. 11. 2016, 12:22 (CET)
Chápu, no mojí snahou je, že už by tolik nezobali, pokud tak opravdu činí, kdyby se třeba zatím první dvě české komunity na dvou wikiprojektech shodly, dále by se na to již mohlo poukazovat (proč jste pane stewarde zamítl naši žádost, když jsme ji podpořili hlasováním a stejná nedůvěra panuje i na dalších projektech viz hlasování na projektech A, B?). --Dvorapa (diskuse) 29. 11. 2016, 16:08 (CET)
Podle mne tu není potřeba stevardy shazovat („zobou z ruky“). Spíš je prostě Danny dost asertivní (takže se nebojí požádat a stevardi jsou obecně obvykle ochotní, je-li žádost srozumitelně zdůvodněna a dává-li smysl) a navíc má často „štěstí“, že třeba nejhlasitější z odpůrců nemá zrovna čistý štít (to je pak naopak každý včetně stevardů ohledně ochoty zdrženlivější, protože podezřívavější). Fakt si nemyslím, že by stevardi rozhodovali nějak zásadně nespravedlivě v Dannyho prospěch. A nemyslím, že je dobré je tu neadresně bez důkazů pomlouvat (a ne, nejsem stevardovec :)).--Tchoř (diskuse) 30. 11. 2016, 21:58 (CET)
Jinak je to přesně to co říkám, jako příznivec Dannyho B. důkazy nepřijmeš. Opět hovoříš o tom, že nebyly důkazy předloženy. Opak je ale pravdou, důkazy předloženy byly jen si je ve své zaslepenosti přehlédl?
A kdo, nebo co je to Daniovec. To je člověk, který nečistými praktikami prosazuje názory Dannyho B., například nájezdy na projekty (najednou se na projektu objeví spoustu editorů z jiných projektů, kteří začnou prosazovat názor a návrhy Dannyho B., čímž protlačí něco vůči aktivní komunitě danného projektu - známe z Wikiverity, Mety apod.), či zaslepeně obhajují a chrání osobu Dannyho B. - zatímco řada lidí považuje Dannyho jednání ve věci mích práv importu za manipulativní, pro tebe je to artivita; nebo na wiktu považuje jednoho editora za trolla rozvracejího celý projekt, ty to považuješ za korektní, správné, za něco na co má dotyčný právo.--Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 12:19 (CET)
@Juandev: Nemyslím si, že by Tchoř byl zaslepen nebo že by (minimálně v této diskusi) vyloženě zastupoval Dannyho chování. Pokud tak činí někde jinde, prosím směřujte Juandeve svoje z mého pohledu trochu přehnané příspěvky tam nebo na jeho diskusní stránku. Rád bych se držel tématu diskuse, čili nadbytečných práv. --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 12:47 (CET)
Promiň Juandeve, ale smotal jsi toho dohromady hodně a u většiny ani nechápu, na které z mých zdejších příspěvků se snažíš reagovat, ale vidím, že to sem asi tak jako tak nepatří. Pokud chceš nějakou reakci, napiš mi své podněty, prosím, do mé diskuse.--Tchoř (diskuse) 1. 12. 2016, 20:18 (CET)
Je možnost zjistit, kdy těchto práv na jednotlivých projektech, na kterých je má, nabyl a kdy a jak je následně dosud využíval? Případně vytvořit přehled? Možná i jak jich nabyl, ovšem to už asi bude velmi obtížně dohledatelné, navíc to pro náš účel vyloženě nutností není, byť i to může trochu pomoci. --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 12:47 (CET)
Zde máte seznam Dannyho importů do Wikipedie. Dal bych za povšimnutí, že a) toto právo už 4 roky nevyužil, b) že řada naimportovaných stránek byla smazána. Moje zkušenost s Dannyho importy byla ta, že někdy importoval špatně, čistě roboticky. Stačí si projít důvody proč je tolik jeho importů smazáno.--Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 13:20 (CET)
Hlavní problém jak vidno tam byl s importem nevýznamných věcí a copyvií. A to souvisí i s jeho právy. Je zarážející, že se používá nástroj pro kopírování textů, které porušují autorská práva. Podle mého názoru test na porušení autorských práv je to první co se má udělat (zvlášt pokud chci se stránkou takto manipulovat) a vyřešit porušení lokálně. Navíc bych považoval za vhodné, kdyby po přesunu byla stránka zpracována dle zvyklostí projektu importérem. Zvlášť když Danny byl na obou projektech správcem. Prostě a jednoduše, jeho importy byly neprofesionální a proto bych mu práva odebral.--Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 13:28 (CET)
Myslím, že seznam jeho importů jako důkaz prozatím stačí, byť budu vděčný za jakoukoliv další pomoc s hledáním okolností ohledně těchto práv (nejen na Wikipedii). Proto bych přešel (v návaznosti na logickou úvahu Tchoře) ke hlasování, které by bylo dobře interpretované stevardům a jeho výsledek zřejmý pouhým sečtením hlasů. --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 13:45 (CET)
Já myslel, že ano, ale nevím, už i Martin Urbanec vyslovil pochybnost. Můžete to přesunout, pokud myslíte, že není. --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 14:39 (CET)
Někdo se tu ptal, jak Danny B. k těmto právům přišel. Jako vodítko budiž log na Metě. 2. května 2007 se vzdal práv správce (po negativním hlasování) načež 28. května získal práva importéra. Jinak zajímavé my také přijde jeho dvouhodinové správcování v roce 2008. Kdybych tušil jak lehce to jde, tak si taky požádám.Juandev (diskuse) 1. 12. 2016, 16:34 (CET)
Myslím, že ŽOK zatím není vhodný prostředek, jednak si myslím, že se na řešení celkem shodneme a nebude tu žádný spor (ŽOK je primárně k řešení sporů), jednak zde v diskusi nepadlo příliš mnoho návrhů (dva v podstatě totožné o tom, jaká byla dosavadní praxe a slušnost) a jednak se vlastně diskuse o možných variantách příliš nerozběhla. Pokud má někdo nějaký lepší nápad na nakládání s těmito právy nebo podporuje dosavadní praxi (viz výše), sem s tím. Pokud se sejde víc podporovatelů, můžeme to odhlasovat jako součást pravidel --Dvorapa (diskuse) 1. 12. 2016, 22:03 (CET)
@Dvorapa: Kdo to byl přesně se nedozvíme, log na Metě tvrdí následující. 3. 12. 2016, 17:38 Bennylin (diskuse | příspěvky) změnil členství uživatele Danny B.@cswiki ve skupinách z automatický strážce, importér a nepodléhající blokování IP adres na (žádné) (Ticket #9669328). Pravděpodobně tedy někdo požádal stewardy přímo skrze jejich OTRS adresu stewardswikimedia.org. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 12. 2016, 20:38 (CET)
--Rosenfeld (diskuse) 3. 10. 2016, 06:48 (CEST)
Pro --Dvorapa (diskuse) 26. 9. 2016, 14:04 (CEST)
Pro Taky jsem to sem chtěl hodit. Matěj Suchánek (diskuse) 28. 9. 2016, 15:44 (CEST)
Vytvořeno. --Martin Urbanec (diskuse) 16. 10. 2016, 17:53 (CEST)
--Ben Skála (diskuse) 16. 10. 2016, 22:41 (CEST)
. Co se Kolowratů týče, pak jsem našla například knihu Kolowratové - Věrně a stále Pavla Juříka... --Leome 323 ♥ (diskuse) 2. 12. 2016, 20:06 (CET)
Anna Hubáčková, Martin Vlček, Kancelář Senátu
Jaromíra Vítková, Martin Vlček, Kancelář Senátu
Jaroslav Větrovský, Martin Vlček, Kancelář Senátu
Jiří Cieńciała, Martin Vlček, Kancelář Senátu
Jiří Dušek, Martin Vlček, Kancelář Senátu
Jiří Růžička, Martin Vlček, Kancelář Senátu
Ladislav Kos, Martin Vlček, Kancelář Senátu
Ladislav Václavec, Martin Vlček, Kancelář Senátu
Lumír Kantor, Martin Vlček, Kancelář Senátu
Michael Canov, Martin Vlček, Kancelář Senátu
Petr Holeček, Martin Vlček, Kancelář Senátu
Petr Orel, Martin Vlček, Kancelář Senátu
Renata Chmelová, Martin Vlček, Kancelář Senátu
Tomáš Czernin, Martin Vlček, Kancelář Senátu
Václav Chaloupek, Martin Vlček, Kancelář Senátu
Zdeněk Nytra, Martin Vlček, Kancelář Senátu
Šárka Jelínková, Martin Vlček, Kancelář Senátu
.jpg)
Hotovo.. --Dvorapa (diskuse) 13. 12. 2016, 15:47 (CET)
wikimedia.org. --Martin Urbanec (diskuse) 13. 12. 2016, 20:38 (CET)
