Wikipedie:Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Průvodce Wikipedií

Toto pískoviště je určeno pro experimenty s editováním. Můžete zde zkusit jakékoliv formátování a nikdo vás za to nebude kárat; vaše pokusy však může každý další příchozí kdykoliv smazat. Přečtete si, prosím, nápovědu, kde se dozvíte, co a jak.

Chcete-li si něco vyzkoušet, klikněte na záložku editovat v záhlaví stránky, následně v editačním poli sjeďte dolů a na vhodném místě proveďte změny. Až budete hotovi, můžete si je prohlédnout pomocí tlačítka Ukázat náhled a uložit pomocí Uložit změny.

Přestože je toto jen testovací stránka, vyvarujte se zde, prosíme, vulgarismů, osobních útoků či nevyžádané inzerce. Děkujeme.



Čongistán[editovat | editovat zdroj]

Čongistánská republika
Čongistanon republiqos
Hymna: Edfsoasd fdeq qewáuaweqwqe
Geografie

[[Soubor:{{{mapa umístění}}}|290px|Poloha Čongistánu]]

Hlavní město: Eqeqfkegsačql
Rozloha: 1 879 965 km² (16. na světě)
z toho 4,68 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Efgsýbsjiíd (6961 m n. m.)
Časové pásmo: utc+9,99
Poloha: Chyba ve výrazu: Chybí operand pro abs° Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor *Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor * Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor <, Chyba ve výrazu: Chybí operand pro abs° Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor *Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor * Chyba ve výrazu: Neočekávaný operátor <
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 294 896 893 (4. na světě, 2013)
Hustota zalidnění: 156,86 ob. / km² (77. na světě)
HDI: 0,939 (velmi vysoký) (1. na světě, 2013)
Jazyk: čongština (87,9 %; úřední), cajzlovština (9,6 %; místně úřední), klingoština (1,5 %), ostatní (1,0 %)
Národnostní složení Čongové (87,5 %), Cajzlové (9,5 %), Klingoni (2,4 %), ostatní (0,6 %)
Náboženství katolíci (46,7 %), protestanti (31,8 %), muslimové (téměř výhradně sunnité) (1,1 %), ateisté (19,4 %), ostatní (1,0 %)
Státní útvar
Státní zřízení republi(t)ka
Vznik 12.12.1998 (odtržení od Cajzlistánu)
prezizub Feqfjséaskd Čkdbkosigédf
premyjér Refgvmosásq Uásdgsodfč
Měna Ýkgíč (CGY)
HDP/obyv. (PPP) 42493 USD (11. na světě, 2013)
Giniho koeficient 0,249 (2013)
Mezinárodní identifikace
MPZ CG
Telefonní předvolba 666
Národní TLD .cgs

Čongistán jě stát kterí vzniknul f Ydočhajně wodtrhnutím wod Cajzlistánu 12.12.1998.

Prírodné podměnky[editovat | editovat zdroj]

Na severu hraničý Čongistán s klingonskem, je tam zde pohořží Šrgfolg kde ě y nějvěčý hora zemně Efgsýbsjiíd (6961 metrú nat mořem) Na jihu sou nížyny na jihozáchodě phoří Řfdphtkodgbl (Opdfeghedfaqs, 2014 m) kterým tento státh hraničý s Cajzlistánom, blýž kmořy u hranyc jěe pakpotom další pohořý. Na severozáchodě je velké ězero nazívané Ghssědfeqkeb.

Hyzdoryja[editovat | editovat zdroj]

První hnutí za samostátnost Čongistánu vznikli vroce 1971. Roku 1976 začíla vopčanská válka za nezávislozt (konkreténě 18.7.). Tahle válka trvala dva elfy járů a padlo vní asy 187000 Cajzlistánských vojáků a 171000 vojáků Čongské osvobozenecké armády. Objě strany se pak dohodli na mýru a podepsali mýrovou smlouvu. (Pokud by ale naně něgdo zaůtočil, byla by mýrová smlouva v řiti, protože v případě bojovího konflyktu musíte jako 1. zničit právje mýrovou smlouvu) Smlouva byla zfachčena 11.12. a vo den pozdějc bzla uznána nezávyslost Čongistána Cajzlistánem a vo chvylku pozdějc taki jyními státhy.

Hospodadářství[editovat | editovat zdroj]

Ze mě dělství[editovat | editovat zdroj]

Pro ze mě dělství sou nejlepčý podmínki w nížynatým jihu zemně a ve středovích voblastech bo je tam taki teplo dost vlhko (ale ne moc) a taki černozemový pudy. Pěstujó tu hlavně kukuřicu, ovoce a další zeleninu , rejžu a tak podobňe.

Těžba[editovat | editovat zdroj]

Na jyhu sa těžý ropa a zemný plin, na jihozápadě a serveru sou to železo, cýn, hlyník (tenhle se do Humpolce neodstěhoval) a taky sýra a jyné kovi.

Polytyckí sistém[editovat | editovat zdroj]

Čongistán je republitka. Parlamet je 2komoroví a skláda se z senátu (153 členů, voleni na 6 let, po 2 letech se 1/3 znich obnoví, poslední volbi 2012) a poslanecké sněmovni (999 posrancú voleních na 5 let, poslední volbi 2011). Prezizub je volen přýmo na 7 rokú, poslední volbi byli 2008.