Wikipedie:Často kladené otázky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zkratka:
WP:FAQ
WP:ČKD

Zde najdete často kladené otázky (tzv. FAQ) a odpovědi na ně.

Odkud pochází slovo Wikipedie?[editovat | editovat zdroj]

Ze slov wiki a encyklopedie. Wiki je koncepce tvorby internetových stránek a ukládání znalostí, kterou vytvořil Ward Cunningham. První wiki se označovala buď WikiWikiWeb, nebo jen wiki, což se přeneslo na všechny systémy založené na stejných principech. Název pochází z havajštiny, přesněji ze slova wikiwiki, což znamená rychle.

Proč nestačí „papírové“ encyklopedie, kterých existuje celá řada?[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie v mnoha jiných jazycích už prokázaly, že jsou užitečným a používaným zdrojem. Anglická Wikipedie je dokonce nejpoužívanějším referenčním zdrojem na Internetu. Proč by čeština měla být výjimkou?

Online encyklopedie může pohodlně uvádět odkazy na jiné stránky, přinášející další informace (i jinojazyčné), což u tištěných encyklopedií nelze.

Hledání v online encyklopedii je rychlejší a pohodlnější.

Wiki encyklopedie může přinášet nejčerstvější informace, např. o mladých zpěvácích, hercích, nových objevech, nedávných událostech, které se do tištěných encyklopedií hned tak nedostanou, ačkoliv by si to zasloužily. Je spousta věcí, které lidé hledají na Internetu, protože v encyklopediích je hledali marně.

Můžete ve Wikipedii umístit informace, které byste stejně chtěli zveřejnit na webu, ale na vašich vlastních stránkách by se obtížněji udržovaly nebo nezískaly tolik pozornosti. Můžete použít i vzájemné odkazy. Na Wikipedii také můžete s dalšími lidmi snadno spolupracovat a informace tak lze většinou udržovat aktuálnější.

Ve Wikipedii lze vytvářet mezi hesly nové souvislosti. Například vytvoříte stránku seznam vládnoucích žen a umístíte na ni odkazy na všechny královny atp., o kterých se objeví v encyklopedii zmínka. Ty mohou přitom figurovat i v dalších článcích podle své národnosti, profese apod.

Jaká je jistota, že podávané informace jsou pravdivé?[editovat | editovat zdroj]

Na první pohled se zdá, že není možné věřit encyklopedii, do které přispívají lidé nejrůznější úrovně a kteří zde mohou uvádět nesmysly. Jenže výhoda Wikipedie je v množství přispěvatelů. Pokud kdokoliv zjistí nějaký nesmysl či pravopisnou chybu, může vstoupit do stránky a chybu opravit.

Vzhledem k tomu, že jednotlivé verze článků zůstávají archivovány a jsou lehce dostupné všem uživatelům (přes záložku "historie" v každém článku nahoře), tak v případě, že někdo „opraví“ správnou informaci tím, že ji smaže, nahradí nepravdivou informací nebo nesmyslem, tak po vyjasnění, jaká je pravda, může být původní obsah velmi jednoduše vrácen. Zjednodušeně řečeno: přispěvatel měl informace pouze doplňovat, nikoliv měnit. Všechny změny jsou zaznamenávány na stránce poslední změny, takže všichni editoři mohou svou práci navzájem sledovat a při nesouhlasu věc prodiskutovat.

Jak mám správně citovat Wikipedii?[editovat | editovat zdroj]

Články buď můžete přejímat a využívat při dodržení podmínek CC-BY-SA, případně u obrázků a médií při dodržení jejich vlastních licencí. Wikipedii ale lze samozřejmě i citovat. Návod jak správně citovat naleznete na Wikipedie:Citování Wikipedie. Používáte-li některý ze standardních způsobů citací, pomůže vám Speciální:Cite.

Mám v odkazech používat diakritiku?[editovat | editovat zdroj]

Ano, jinak by odkazy nebyly správně česky. URL pak sice nevypadají zrovna hezky, ale na druhou stranu je třeba, aby se odkazy psaly všechny stejně, protože odkaz seznam vládnoucích žen by samozřejmě odkazoval na jinou stránku než odkaz [[seznam vladnoucich zen]]. Jiným příkladem je štěp versus step, nebo cech versus Čech. Pro českou Wikipedii je tak samozřejmé, že používáme v odkazech českou diakritiku.

Jde vkládat obrázky?[editovat | editovat zdroj]

Podívejte se na Nápověda:Obrázky. Také si můžete přečíst podrobný anglický popis syntaxe. (Místo klíčového slova image se v češtině dává slovo soubor.)

Proč jsou v hlášeních chyby nebo jsou anglicky?[editovat | editovat zdroj]

Viz též Wikipedie:Chyby.

I překladatel je jen člověk. Český překlad není zcela dokonalý a i Wikipedie má systémové chyby. Autoři programu MediaWiki, na kterém Wikipedie běží, navíc s rozvojem programu neustále nová hlášení přidávají. Pokud je něco špatně přeloženo či není přeloženo vůbec, oznamte to prosím na diskusní stránce k hlášením. Pokud se jedná o systémovou chybu, oznamte ji na Wikipedie:Pod lípou (technika).

Proč mi Wikipedie často nefunguje?[editovat | editovat zdroj]

Jednou z největších momentálních slabin Wikipedie je hardware, na kterém běží. Je pořízen z darů a na takovou zátěž nestačí. V případě problémů se zobrazí hlášení „Omlouváme se. Wiki má technické obtíže a nemůže se připojit k databázovému serveru.“ Jestliže Wikipedie ani nemá přístup k šablonám, zobrazí se původní „Nebylo možné se připojit k databázi $1“, případně jiné chybové hlášení.

Proč je vhodné ukládat změny v textu jen jednou za editaci?[editovat | editovat zdroj]

Stručná odpověď: Je to tak všeobecně ohleduplnější a efektivnější.

Delší odpověď: Opakované ukládání drobných změn zbytečně a bezobsažně zaplňuje seznam Poslední změny a historii článku; navíc také zatěžuje databázi Wikipedie.

Dlouhá odpověď: Používejte více tlačítko Náhled, ale tlačítko Uložit změny jen jednou, na konci editace. Je to užitečné pro vás: pomůže to zmenšit počet případů, kdy objevíte chyby, až když je pozdě, a pak se musíte trapně vracet opravovat dokončený text. A především je to užitečné pro komunitu: je nepříjemné a nešikovné, když je seznam posledních změn zaplácaný pěti opakováními téhož hesla několik minut od sebe, přičemž jednotlivé verze se liší jen o pár slov nebo postupně přidávané odstavce. Kdo se chce podívat, co se dělo posledních pár dní, musí pak klikat na zvýšený počet změn, skrollovat dlouhým seznamem, jednoduché změny v té nepřehledné mase snadno zapadnou atd. Jedna editace jedním člověkem by měla přidat jednu novou verzi, definitivní.

Pokud se bojíte, že o svůj text přijdete, bude lepší, když si svůj článek (příspěvek) připravíte nejdříve offline – např. v textovém editoru.

Při používání Náhledu zůstává rozpracovaná verze v cache prohlížeče a můžete se k ní vracet třeba tlačítkem Zpět browseru.

Vizte také {{náhled}}.

Jak postupovat při zásazích proti vandalům?[editovat | editovat zdroj]

Vizte také Wikipedie:Vandalismus.

Pokud někdo smaže z článku užitečný obsah, nahradí ho nesmysly atp., napravit to může kdokoli, kdo si toho povšimne: Klikněte na Historie, zvolte poslední nepoškozenou verzi před vandalovým zásahem, klikněte na Editovat stránku (zobrazí se editační okno s varováním, že jde o starou verzi) a uložte ji. Do pole Shrnutí editace zapište např. „vrácení vandalismu/změny/atd“ (lze použít i anglickou zkratku rv - od revert), případně se jmény/IP vandala a autora předchozí verze, k níž se navracíte.

Správci mají možnost provést to jedním klikem „vrácení zpět“ z přehledu Příspěvky wikipedisty (viz meta:MediaWiki User's Guide: Reverting a page to an earlier version); shrnutí je pak vyplněno automaticky. Správci mohou rovněž blokovat přispívání z anonymních IP adres a přihlášených uživatelů.

Na čem a kde běží server Wikipedie, jaké jsou statistiky návštěvnosti?[editovat | editovat zdroj]

Podívejte se na meta:Wikimedia servers.

Pro sledování návštěvnosti stránek lze použít nástroj na stats.grok.se .

Na stránkách, kde se zobrazuje databáze po částech, nelze zobrazit více než 1000 položek[editovat | editovat zdroj]

Stránka zřejmě obsahuje informaci, že „následující informace jsou z cache a nemusí být plně aktuální“. V cache se vždy uchovává pouze prvních 1000 záznamů.

Proč má česká Wikipedie subdoménu cs. a ne cz.?[editovat | editovat zdroj]

Stručná odpověď: CS je zkratka pro jazyk (čeština), zatímco CZ je zkratka pro stát (Česká republika).

Delší odpověď: Kódem České republiky podle ISO 3166-1 je skutečně CZ (takže národní doména nejvyššího řádu pro Českou republiku je .cz). Jazykové verze Wikipedie se ovšem neoznačují podle států, ale podle jazyků. Je to jediné použitelné hledisko, jinak by těžko mohla existovat například mutace v umělém jazyce esperanto a nebylo by jasné, zda anglickou verzi označovat podle Spojeného království, USA či Austrálie. Podle standardu ISO 639-1 je kód pro češtinu CS. Nemá to víceméně nic společného s tím, že Československo mělo kdysi kód země CS, jde o zkrácenou verzi třípísmenného označení češtiny CES podle ISO 639-2 (alternativní označení je CZE).

Smazali jste článek o mé firmě nebo webu jako reklamu…[editovat | editovat zdroj]

…přitom články Microsoft, Škoda Auto, Seznam.cz nebo Google tady jsou.

Odpověď: Rozdíl je v encyklopedickém významu. Podobně zde najdete článek o firmě McDonald's, ale není zde článek o bufetu rychlého občerstvení na rohu vaší ulice, i když jde o stejný obor podnikání.

Můj text byl odstraněn a označen možné porušení autorských práv (copyvio)…[editovat | editovat zdroj]

Wikipedie striktně dodržuje autorská práva. Nějaký jiný editor Wikipedie nejspíše s pomocí Googlu zjistil, že vámi vložený text se již někde na internetu nachází.

  • Řešení:
    1. Jste autorem textu: Pošlete o tom e-mail na info-cs@wikimedia.org ve tvaru uvedeném na stránce OTRS (jsou tam čtyři, použijte ten první). Cokoliv může být na Wikipedii pouze pod licencí CC-BY-SA, což je licence umožňující svobodné využití textů za podmínky uvedení autora a zachování licence.
    2. Text jste odněkud zkopírovali či přepsali: To nelze, tím dochází k porušení autorských práv. Jak tedy zdroje využít, ale přitom je nekopírovat? Vše je nutné přepsat vlastními slovy. Není akceptován ani jen mírně pozměněný text.

Můj článek byl smazán s komentářem „ani subpahýl“ nebo se v něm objevila prosba o naléhavé rozšíření…[editovat | editovat zdroj]

  • Důvod: Váš článek je příliš krátký. Pár slov či jedna, dvě věty prostě nestačí. Panuje snaha, aby články měly alespoň minimální délku a splňovaly určité požadavky na kvalitu. Lhůta na rozšíření bývá 7 dní, články obsahující třeba jen dvě, tři slova jsou většinou mazány okamžitě. Pokud vám činí potíž samotné zakládání článků, podívejte se na stránku Wikipedie:Jak založit článek.
  • Řešení: Rozepište článek a dodejte další informace. Následující kritérium nevychází z pravidel, ale jeví se jako nejjednodušší pomůcka: Pokud bude mít článek alespoň tři řádky počítačového textu (záleží na rozlišení, u malých netbooků raději více), mělo by být vše v nejlepším pořádku.
  • Odpovídající pravidla a postupy v plném znění: Subpahýl.

Můj článek byl shledán jako nejspíše nesplňující podmínky významnosti…[editovat | editovat zdroj]

  • Důvod: Na Wikipedii mohou být jen takové informace, které mají určitý společenský ohlas či dopad. Existují určité postupy, jak tuto tzv. encyklopedickou významnost prokázat. Pokud byl váš článek smazán okamžitě, pravděpodobně bylo zkušenějšímu uživateli na první pohled jasné, že tento článek nikdy tyto podmínky splňovat nemůže.
  • Řešení:
    • Uveďte v článku alespoň dva nezávislé netriviální věrohodné zdroje, které o jeho předmětu pojednávají. Takovým zdrojem mohou být internetové stránky, ale i tištěné publikace. Co to znamená?
      • Nezávislý zdroj – takový zdroj, který nemá s předmětem článku žádný vztah. Nelze tedy akceptovat třeba oficiální stránky subjektu, ale ani spřátelené weby či propagaci (placenou i neplacenou).
      • Netriviální zdroj – takový, který předmět článku jen nezmiňuje v několika málo slovech či větách, nebo nejde o pouhou položku v adresáří, zmínku v délce jednoho odstavce apod.
      • Věrohodný – publikovaný renomovanými subjekty a institucemi, nikoliv fanouškovskými a jinými amatérskými stránkami apod.
    • Samotné zdroje však nestačí, dobrou pomůckou je rovněž tzv. desetiletý či stoletý test. Nepíšete třeba o nějaké události, které jsou momentálně plné noviny, ale za měsíc už si na ni nikdo nevzpomene? Ovlivnila historii lidstva a společnosti dost na to, aby byla vzpomínána za deset či sto let? Pokud je odpověď ano, pak není problém.

Můj článek má být urgentně upraven nebo byl rovnou smazán jako neupravitelný. Jak mám postupovat?[editovat | editovat zdroj]

  • Důvod: V zájmu udržování kvality Wikipedie tu nelze dlouhodobě ponechat texty ledabyle napsané, nesrozumitelné či těžce srozumitelné, zaujaté, obsahující plno gramatických, stylistických a jiných chyb, graficky velmi nevhodně pokud vůbec upravené atd. Opravdové lidově řečeno „mazanice“ jsou smazány okamžitě. Totéž se týká i strojových překladů, jejichž kvalita je zpravidla tak malá, že neumožňuje úpravu do přijatelné podoby.
  • Řešení: Pokuste se psát tak, jako kdybyste psali knihu a věděli, že váš text bude otištěn tak, jak ho napíšete. Napište jej vyspělým jazykem, nikoliv hovorovým či dětským, vyvarujte se smajlíků a jiných hrátek. Dejte mu nějakou strukturu, rozdělte jej na odstavce a dejte mu určitou kulturu. Vyvarujte se pravopisných chyb. Nedělejte na začátku textu mezery, jinak se vám vloží do přerušovaného modrého rámečku a rozjede mimo obrazovku.

Aby měl již od začátku odpovídající formátování, držte se také následujících rad: Pokud např. chcete napsat článek s názvem Radiopřijímač, začněte stylem „Radiopřijímač je …“ a pojem definujte. Když dopíšete odstavec, dvakrát zařádkujte. Jednou nestačí k tomu, aby se bloky textu rozdělily. Nadpis utvoříte tak, že jej vložíte mezi čtyři rovnítka. Jak to tedy bude vypadat v praxi? Příklad:

Radiopřijímač je … (uvedení do problematiky)

== Historie ==
Text

Toto bude druhý odstavec sekce o historii radiopřijímačů.

== Současnost ==
Další text

Prý nemám přidávat obsah propagačního charakteru…[editovat | editovat zdroj]

  • Důvod: Wikipedie není místem pro propagaci Vaší firmy. Často se však stává, že jste informace vložili v dobré víře za účelem rozšíření encyklopedického obsahu, ale neodpustili jste si pár oslavných či jinak zaujatých pasáží a váš příspěvek byl vyhodnocen jako propagační obsah.
  • Řešení: Je třeba přispívat jen striktně nezaujatým a neutrálním tónem. To neznamená automaticky nudně učebnicovým, ale pokuste se psát tak, jak by článek asi psali ti, co k článku nemají absolutně žádné vztahy. Pozor na obraty typu „firma patří mezi nejlepší ve svém oboru“ atd., nepoužívejte superlativy. Popište vše s odpovídajícím nadhledem, nevyjmenovávejte jen úspěchy, ale také negativa a všechny ostatní související události. A v neposlední řadě musí být téma, o kterém píšete, dostatečně společensky významné. Tímto problémem se blíže zabývá pasáž encyklopedická významnost.

Mnou vkládané linky a externí odkazy jsou odstraňovány…[editovat | editovat zdroj]

  • Důvod: Wikipedie neslouží jako rozcestník externích odkazů, ale má spíše zájem na rozšiřování svých vlastních textů. Pokud jste v dobré víře vložili odkaz na svůj fanouškovský či jakýkoliv jiný web, byť obsahuje mnoho relevantních a aktuálních informací o vašem oblíbeném interpretovi, skupině atd., věřte, že politika Wikipedie je v tomto ohledu přísná a že jsou zpravidla tolerovány maximálně oficiální stránky subjektu nebo takový odkaz, který není spravován několika nadšenci nebo nějakým e-shopem (spam), ale skutečně renomovanými institucemi. A to ještě jen takové solidní odkazy, co mají k předmětu článku skutečně co říci a odpovídajícím způsobem jej rozvedou.

Můj článek byl smazán jako neencyklopedický nebo psaný neencyklopedickým stylem. Co na něm bylo špatného?[editovat | editovat zdroj]

  • Důvod: Většinou se tak děje ze dvou důvodů. Buď Váš článek byl psán hovorovým či jiným jazykem, který se nehodí pro encyklopedii, nebo obsahoval něco, co prostě do encyklopedie nepatří. Není např. slovníkem a nepatří do ní tedy pouhé slovníkové definice, dále Vaše vlastní názory, úvahy a diskuse (neslouží jako diskusní fórum, když se o něčem diskutuje, tak výhradně o tvorbě encyklopedického obsahu). Není ani nástrojem propagace, pouhou sbírkou externích odkazů, neslouží ani jako blog či sociální síť. Dále do ní nepatří informace adresářového charakteru, pouhé seznamy vyráběných produktů či vytvořených děl, návody na sestrojení či provozování něčeho apod., zpravodajství, hypotetické budoucí události (není křišťálová koule) a mnoho dalšího.