Žemaitština

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Žemaitština (Žemaitiu ruoda)
Rozšíření: Litva, Lotyšsko, Polsko, USA,

Počet mluvčích:

0,5 miliónu

Klasifikace:

Písmo: Latinka
Postavení
Regulátor: Komise litevského jazyka (Valstybinė lietuvių kalbos komisija)
Úřední jazyk: Žemaitsko
Kódy
ISO 639-1: bat-smg, ISO639-3: sgs
---
? (B) ? (T)
SIL: ?
Wikipedie
bat-smg.wikipedia.org

Žemaitština či žmudština (žemaitsky Žemaitiu ruoda) je některými považována za pouhý dialekt litevštiny, jinými (hlavně obyvateli Žemaitska) za samostatný jazyk. Žemaitštinou mluví kolem 500 tisíc lidí, převážně obyvatel Žemaitska, z nichž značná část se považuje za příslušníky etnika Žemaitijů (kolik lidí mimo území Žemaitska hovoří žemaitsky, není známo). Žemaitština se vývojem více vzdálila od protobaltštiny než aukštaitské dialekty litevštiny. Největší zásluhu na tom má vliv kurštiny; severní Žemaité jsou přímými asimilanty jižních Kuršů.

Nejnápadnější/nejčastější rozdíly mezi litevštinou a žemaitštinou[editovat | editovat zdroj]

Úřední litevština → žemaitština

  • i → krátké ė, někdy e;
  • u → krátké o (v některých případech u);
  • ė → ie (např. tėvas → tieus);
  • o → uo (např. brolis → bruolis, oras → uors);
  • ie (např. pienas, mléko) → ėi (pėins) (s.ž.), ī (pīns) (j.ž.), dlouhé ė (pė̅ns) (z.ž.);
  • uo → ou (severní), ū (jižní), ō (západní), viz níže rozdělení (podle výslovnosti slova "chléb", lt.: duona → douna [s.ž.], dūna [j.ž.], dona [z.ž.]);
  • ai → ā;
  • ei, iai → ē;
  • ui → oi;
  • oi (oj) → uo;
  • an → on (v severní an);
  • un → on (v severní un);
  • ą → an v Raseiniai, on ve Varniai a ō nebo ou v severní;
  • ę → en v Raseiniai, ėn ve Varniai a õ, ō nebo ėi v severní;
  • ū → ū a v některých případech un, um;
  • ų → v přízvučných koncovkách un, um;
  • nepřízvučné ų → o;
  • y → ī, někdy in;
  • i pochází z původního ī → ī;
  • u pochází z původního ō (litevské uo) → ō, ou, ū (západní, severní a jižní)
  • i pochází z původního ei (litevské ie) → dlouhé ė(ė̅), ėi, ī (západní, severní a jižní)
  • č → t a č (po vlivem litevštiny);
  • dž → d a (po vlivem litevštiny);
  • ia → ė (někde i a e);
  • io → ė (někde i a e);
  • nepřízvučné ią → ė (někde i a e);

Žemaitské dialekty[editovat | editovat zdroj]

Sama žemaitština má několik dialektů, z nichž nejznámější jsou (poddialekty označeny 1. a 2.):

  • Severní, neboli 1. telšanů a 2. obyvatel Kretingy („dounininkai“)(v angl. eastern-southern!),
  • Jižní, neboli obyvatel 1. Raseiniai a 2. Varniai („dūnininkai“)(v angl. middle!),
  • Západní, neboli klaipeďanů (dále se nedělí) („donininkai“).

Žemaitská abeceda[editovat | editovat zdroj]

dlouhé Ė(Ė ėlguojė)


A a [ā] Ā ā [ėlguojė ā] B b [bė] C c [cė] Č č [čė] D d [dė] E e [ē] Ē ē [ėlguojė ē]
Ė ė [ė̅] Ė̅ ė̅ [ėlguojė ė̅] F f [ėf] G g [gė, gie] H h [hā] I i [ī] Ī ī [ėlguojė ī] J j [jot]
K k [kā] L l [ėl] M m [ėm] N n [ėn] O o [ō] Ō ō [ėlguojė ō] P p [pė] R r [ėr]
S s [ės] Š š [ėš] T t [tė] U u [ū] Ū ū [ėlguojė ū] V v [vė] Z z [zė, zet] Ž ž [žė, žet].

Pády v žemaitštině[editovat | editovat zdroj]

Žemaitština má 7 pádů: Protože žemaitština (stejně jako litevština) nerozlišuje v žádném rodě životnost/neživotnost, má pro každý pád jen jednu pádovou otázku (rozdíl od češtiny). Standardní pořadí za 4. pádem se liší od českého:

1.(nominativ) (vardėninks) (pádová otázka kas?), 2. (genitiv) (kėlmėninks) (p.ot. kuo?), 3. dativ (naudėninks) (p.ot. kam?), 4. (akuzativ) (galėninks)(p.ot. kon?), ~7. (instrumentál) (inagėninks)(p.ot. kou?), , ~6. (lokativ) (vėitėninks)(p.ot. kamė?), 5. (vokativ) (šauksmėninks) (pádové volání pro rod mužský: ē!, pro rod ženský: uo!).

Tvary lokativu[editovat | editovat zdroj]

Rozlišují se ještě tři tvary lokativu:
6.a) inesiv (existence uvnitř) (plně "oficiální" tvar)
6.b) iliativ (směřování dovnitř)
6.c) aliativ (vėitėninks ēn.paš.) (p.ot. lėnk kuo?)(směřování k(nikoli dovnitř), používáno běžně)

Skloňování podstatných jmen[editovat | editovat zdroj]

(níže je uvedeno skloňování u žemaitštiny severního typu, protože žemaitština sev. typu je považována za nejpůvodnější)

Skloňování prvního typu[editovat | editovat zdroj]

Ke skloňování prvního typu patří podstatná jména, končící na -s, měkká na -s (např. veln's), -is, -īs. (ukázková tabulka, většinu dalších tabulek naleznete kliknutím vlevo na Žemaitėška). JEDNOTNÉ ČÍSLO (noms - dům; vīrs - muž; veln's - ďábel; medis - strom; arklīs - kůň)

pád, ot. -s -s -'s -is -īs
V. kas?(kdo) noms vīrs veln's medis arklīs
K. kuo?(koho) noma vīra velnė medė arklė
N. kam?(komu) nomou vīrou velniou mediou arkliou
G. kon?(koho) noma vīra velni medi arkli
In. kou?(kým) nomo vīro velnio medio arklio
Vt. kamė?(kde) nomė vīrė velnie medie arklie
Š. ē!(voláme m.) nomė vīrė velni medi arklī

DVOJNÉ ČÍSLO

pád, ot. -o -o -io -io -io
V. kas?(kdo) nomo vīro velnio medio arklio
K. kuo?(koho) nomū vīru veln mediu arkl
N. kam? (komu) nomams vīrams velnems medems arklems
G. kon? nomo vīro velnio medio arklio
In. kou? nomās vīrās velnēs medēs arklēs
Vt. kamė? nomūs vīrūs velniūs mediūs arkliūs
Š. ē!(voláme m.) nomo vīro velnio medio arklio

MNOŽNÉ ČÍSLO

pád, ot.
V. kas?(kdo) nomā vīrā velnē medē arklē
K. kuo?(koho) nomū vīru veln mediu arkl
N. kam?(komu) nomams vīrams velnems medems arklems
G. kon?(koho) nomus vīrus velnius medius arklius
In. kou?(kým) nomās vīrās velnēs medēs arklēs
Vt. kamė?(kde) nomūs vīrūs velniūs mediūs arkliūs
Š. ē!(voláme m.) nomā vīrā velnē medē arklē

Skloňování druhého typu[editovat | editovat zdroj]

Ke skloňování druhého typu patří podstatná jména (mužského a ženského r.), končící na -ė (v některých dialektech žemaitštiny na -i), -ie, -a.
vėišnė - višeň; varlie - žába; pīlė - kachna; diedė - strýček; rasa - rosa; muorka - mrkev.
JEDNOTNÉ ČÍSLO

pád, ot. -ie -a -a
V. kas?(kdo) vėišnė varlie pīlė diedė rasa muorka
K. kuo?(koho) vėišnės varlies pīlės diedės rasuos muorkas
N. kam? vėišnē varlē pīlē diedē rasā muorkā
G. kon? vėišnė varlė pīlė diedė rasa muorka
In. kou? vėišni varli pīli diedi raso muorko
Vt. kamė? vėišniuo varlie pīlie diedie rasuo muorkuo
Š. uo!(voláme ž.) vėišnė varlė pīlė diedė rasa muorka

DVOJNÉ ČÍSLO

pád, ot.
V. kas?(kdo) vėišnė varlė pīlė diedė rasė muorkė
K. kuo?(koho) vėišniu varl pīliu diediu rasū muorku
N. kam? vėišniuom varliem pīliem diediem rasuom muorkuom
G. kon? vėišnė varlė pīlė diedė rasė muorkė
In. kou? vėišniuom varliem pīliem diediem rasuom muorkuom
Vt. kamė? vėišniuos varlies pīlies diedies rasuos muorkuos
Š. uo! vėišnė varlė pīlė diedė rasė muorkė

MNOŽNÉ ČÍSLO

pád, ot. -ės -ės -ės -ės -as -as
V. kas?(kdo) vėišnės varlės pīlės diedės rasas muorkas
K. kuo?(koho) vėišniu varl pīliu diediu rasū muorku
N. kam? vėišniuoms varliems pīliems diediems rasuoms muorkuoms
G. kon? vėišnės varlės pīlės diedės rasas muorkas
In. kou? vėišniuoms varliems pīliems diediems rasuoms muorkuoms
Vt. kamė? vėišniuos varlies pīlies diedies rasuos muorkuos
Š. uo! vėišnės varlės pīlės diedės rasas muorkas

Skloňování třetího typu[editovat | editovat zdroj]

Zakončení na -ės.

pėlės - hrad; dontės - zub
JEDNOTNÉ ČÍSLO


DVOJNÉ ČÍSLO


MNOŽNÉ ČÍSLO


Skloňování čtvrtého typu[editovat | editovat zdroj]

Zakončení na -os
sūnos - syn

JEDNOTNÉ ČÍSLO


DVOJNÉ ČÍSLO


MNOŽNÉ ČÍSLO


Skloňování pátého typu[editovat | editovat zdroj]

Je typem zaniklého starobylého skloňování; zakončení na -ou, -ie i jinak. (šou - pes, doktie - dcera)

JEDNOTNÉ ČÍSLO

pád, ot. -ou -ie
V. kas?(kdo) šou doktie
K. kuo?(koho) šonėis dokterėis
N. kamou? šoniou (-ėi) dokterē
G. kon? šoni dokteri
In. kom? šonėm dokterėm
Vt. kamė? šonie dokterie
Š. uo! šonėi dokterėi

MNOŽNÉ ČÍSLO

pád, ot. -is -is
V. kas?(kdo) šonis dokteris
K. kuo?(koho) šonū dokterū
N. kamou? šonėms dokterėms
G. kon? šonis dokteris
In. kom? šonėms dokterėms
Vt. kamė? šonīs dokterīs
Š. uo! šonis dokteris

DVOJNÉ ČÍSLO

Zájmena. Skloňování zájmen[editovat | editovat zdroj]

Rozlišujeme zájmena osobní(aš, to, ons, ana)(já, ty, on, ona), zvratná (savė(m)s), ukazovací (I) (tas, ta, tuoks, tuokė), ukazovací (II) (pažīmamė̅jė) (kėts, kėta, pats, patė)(jiný/další, sám), tázací (katros, kelints).

Skloňování zájmen osobních[editovat | editovat zdroj]

DVOJNÉ ČÍSLO

(I - zde; II - tam/vedle; III - onde/jinde)(vedo ~ vy dva; ved(v)ė ~ vy dvě)


pád, ot. I. os. m.; I. os. ž.; II. os. m.; II. os. ž.; III. os. m.; III. os. ž.;
V. kas?(kdo) vedo ved(v)ė jodo jod(v)ė anodo anėd(v)ė
K. kuo?(koho) vedoms ved(v)ėms jodoms jod(v)ėms anodoms anėd(v)ėms
N. kamou? vedom ved(v)ėm jodom jod(v)ėm anodom anėd(v)ėm
G. kon? vedo ved(v)ė jodo jod(v)ė anodo anėd(v)ė
In. kou? vedom ved(v)ėm jodom jod(v)ėm anodom anėd(v)ėm
Š. uo! vedo ved(v)ė jodo jod(v)ė anodo anėd(v)ė

JEDNOTNÉ ČÍSLO

pád, ot. 1. os. 2. os. 3. os. m. 3. os. ž.
V. kas?(kdo) to ons ana
K. kuo?(koho) monės tavės anuo anuos
N. kam? monėi tavėi anam anā
G. kon? monė(m) tavė(m) anou anou
In. kou? monėm tavėm anou anou
Vt. kamė? monie tavie anamė anuo

MNOŽNÉ ČÍSLO

pád, ot. 1. os. 2. os. 3. os. m. 3. os. ž.
V. kas?(kdo) mes jūs anėi anuos
K. kuo?(koho) mūsu, mūsa jūsu anūm anūm
N. kam? moms joms anėms anuoms
G. kon? momis jomis anous anas
In. kou? momis jomis anās anuom(i)s
Vt. kamė? momis(o) jomis(o) anous anuos

Skloňování zvratných zájmen[editovat | editovat zdroj]


(se/sebe)

pád, ot. zájmeno
V. kas?(kdo) -
K. kuo?(koho) savė(m)s
N. kamou? savėi
G. kon? savėm
In. kou? savėm
Vt. kamė? savie
Vt.ēn.paš. lėnk kuo? savėmsp

Pangrama[editovat | editovat zdroj]

  • Cha, mona bluogė̅jė vākalē bazaunīdamė sogalvuojė tik kūlīnūs grōžto falšīvē pamačītė ciuocē.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]