Žemaitština

Tento článek potřebuje úpravy.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte. Jak by měly články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Odkazy.

Žemaitština (Žemaitiu ruoda)
Rozšíření:	Litva, Lotyšsko, Polsko, USA,
Počet mluvčích:	0,5 miliónu
Klasifikace:	Indoevropské jazyky Baltské jazyky Západodobaltské jazyky
Písmo:	Latinka
Postavení
Regulátor:	Komise litevského jazyka (Valstybinė lietuvių kalbos komisija)
Úřední jazyk:	Žemaitsko
Kódy
ISO 639-1:	bat-smg, ISO639-3: sgs
---	? (B) ? (T)
SIL:	?
Wikipedie
bat-smg.wikipedia.org

Žemaitština či žmudština (žemaitsky Žemaitiu ruoda) je některými považována za pouhý dialekt litevštiny, jinými (hlavně obyvateli Žemaitska) za samostatný jazyk. Žemaitštinou mluví kolem 500 tisíc lidí, převážně obyvatel Žemaitska, z nichž značná část se považuje za příslušníky etnika Žemaitijů (kolik lidí mimo území Žemaitska hovoří žemaitsky, není známo). Žemaitština se vývojem více vzdálila od protobaltštiny než aukštaitské dialekty litevštiny. Největší zásluhu na tom má vliv kurštiny; severní Žemaité jsou přímými asimilanty jižních Kuršů.

Nejnápadnější/nejčastější rozdíly mezi litevštinou a žemaitštinou

Úřední litevština → žemaitština

• i → krátké ė, někdy e;
• u → krátké o (v některých případech u);
• ė → ie (např. tėvas → tieus);
• o → uo (např. brolis → bruolis, oras → uors);
• ie (např. pienas, mléko) → ėi (pėins) (s.ž.), ī (pīns) (j.ž.), dlouhé ė (pė̅ns) (z.ž.);
• uo → ou (severní), ū (jižní), ō (západní), viz níže rozdělení (podle výslovnosti slova "chléb", lt.: duona → douna [s.ž.], dūna [j.ž.], dona [z.ž.]);
• ai → ā;
• ei, iai → ē;
• ui → oi;
• oi (oj) → uo;
• an → on (v severní an);
• un → on (v severní un);
• ą → an v Raseiniai, on ve Varniai a ō nebo ou v severní;
• ę → en v Raseiniai, ėn ve Varniai a õ, ō nebo ėi v severní;
• ū → ū a v některých případech un, um;
• ų → v přízvučných koncovkách un, um;
• nepřízvučné ų → o;
• y → ī, někdy in;
• i pochází z původního ī → ī;
• u pochází z původního ō (litevské uo) → ō, ou, ū (západní, severní a jižní)
• i pochází z původního ei (litevské ie) → dlouhé ė(ė̅), ėi, ī (západní, severní a jižní)
• č → t a č (po vlivem litevštiny);
• dž → d a dž (po vlivem litevštiny);
• ia → ė (někde i a e);
• io → ė (někde i a e);
• nepřízvučné ią → ė (někde i a e);

Žemaitské dialekty

Sama žemaitština má několik dialektů, z nichž nejznámější jsou (poddialekty označeny 1. a 2.):

• Severní, neboli 1. telšanů a 2. obyvatel Kretingy („dounininkai“)(v angl. eastern-southern!),
• Jižní, neboli obyvatel 1. Raseiniai a 2. Varniai („dūnininkai“)(v angl. middle!),
• Západní, neboli klaipeďanů (dále se nedělí) („donininkai“).

Žemaitská abeceda

dlouhé Ė(Ė ėlguojė)

A a

[ā]

Ā ā

[ėlguojė ā]

B b

[bė]

C c

[cė]

Č č

[čė]

D d

[dė]

E e

[ē]

Ē ē

[ėlguojė ē]

Ė ė

[ė̅]

Ė̅ ė̅

[ėlguojė ė̅]

F f

[ėf]

G g

[gė, gie]

H h

[hā]

I i

[ī]

Ī ī

[ėlguojė ī]

J j

[jot]

K k

[kā]

L l

[ėl]

M m

[ėm]

N n

[ėn]

O o

[ō]

Ō ō

[ėlguojė ō]

P p

[pė]

R r

[ėr]

S s

[ės]

Š š

[ėš]

T t

[tė]

U u

[ū]

Ū ū

[ėlguojė ū]

V v

[vė]

Z z

[zė, zet]

Ž ž

[žė, žet].

Pády v žemaitštině

Žemaitština má 7 pádů: Protože žemaitština (stejně jako litevština) nerozlišuje v žádném rodě životnost/neživotnost, má pro každý pád jen jednu pádovou otázku (rozdíl od češtiny). Standardní pořadí za 4. pádem se liší od českého:

1.(nominativ) (vardėninks) (pádová otázka kas?), 2. (genitiv) (kėlmėninks) (p.ot. kuo?), 3. dativ (naudėninks) (p.ot. kam?), 4. (akuzativ) (galėninks)(p.ot. kon?), ~7. (instrumentál) (inagėninks)(p.ot. kou?), , ~6. (lokativ) (vėitėninks)(p.ot. kamė?), 5. (vokativ) (šauksmėninks) (pádové volání pro rod mužský: ē!, pro rod ženský: uo!).

Tvary lokativu

Rozlišují se ještě tři tvary lokativu:
6.a) inesiv (existence uvnitř) (plně "oficiální" tvar)
6.b) iliativ (směřování dovnitř)
6.c) aliativ (vėitėninks ēn.paš.) (p.ot. lėnk kuo?)(směřování k(nikoli dovnitř), používáno běžně)

Skloňování podstatných jmen

(níže je uvedeno skloňování u žemaitštiny severního typu, protože žemaitština sev. typu je považována za nejpůvodnější)

Skloňování prvního typu

Ke skloňování prvního typu patří podstatná jména, končící na -s, měkká na -s (např. veln's), -is, -īs. (ukázková tabulka, většinu dalších tabulek naleznete kliknutím vlevo na Žemaitėška). JEDNOTNÉ ČÍSLO (noms - dům; vīrs - muž; veln's - ďábel; medis - strom; arklīs - kůň)

pád, ot.	-s	-s	-'s	-is	-īs
V. kas?(kdo)	noms	vīrs	veln's	medis	arklīs
K. kuo?(koho)	noma	vīra	velnė	medė	arklė
N. kam?(komu)	nomou	vīrou	velniou	mediou	arkliou
G. kon?(koho)	noma	vīra	velni	medi	arkli
In. kou?(kým)	nomo	vīro	velnio	medio	arklio
Vt. kamė?(kde)	nomė	vīrė	velnie	medie	arklie
Š. ē!(voláme m.)	nomė	vīrė	velni	medi	arklī

DVOJNÉ ČÍSLO

pád, ot.	-o	-o	-io	-io	-io
V. kas?(kdo)	nomo	vīro	velnio	medio	arklio
K. kuo?(koho)	nomū	vīru	velniū	mediu	arkliū
N. kam? (komu)	nomams	vīrams	velnems	medems	arklems
G. kon?	nomo	vīro	velnio	medio	arklio
In. kou?	nomās	vīrās	velnēs	medēs	arklēs
Vt. kamė?	nomūs	vīrūs	velniūs	mediūs	arkliūs
Š. ē!(voláme m.)	nomo	vīro	velnio	medio	arklio

MNOŽNÉ ČÍSLO

pád, ot.	-ā	-ā	-ē	-ē	-ē
V. kas?(kdo)	nomā	vīrā	velnē	medē	arklē
K. kuo?(koho)	nomū	vīru	velniū	mediu	arkliū
N. kam?(komu)	nomams	vīrams	velnems	medems	arklems
G. kon?(koho)	nomus	vīrus	velnius	medius	arklius
In. kou?(kým)	nomās	vīrās	velnēs	medēs	arklēs
Vt. kamė?(kde)	nomūs	vīrūs	velniūs	mediūs	arkliūs
Š. ē!(voláme m.)	nomā	vīrā	velnē	medē	arklē

Skloňování druhého typu

Ke skloňování druhého typu patří podstatná jména (mužského a ženského r.), končící na -ė (v některých dialektech žemaitštiny na -i), -ie, -a.
vėišnė - višeň; varlie - žába; pīlė - kachna; diedė - strýček; rasa - rosa; muorka - mrkev.
JEDNOTNÉ ČÍSLO

pád, ot.	-ė	-ie	-ė	-ė	-a	-a
V. kas?(kdo)	vėišnė	varlie	pīlė	diedė	rasa	muorka
K. kuo?(koho)	vėišnės	varlies	pīlės	diedės	rasuos	muorkas
N. kam?	vėišnē	varlē	pīlē	diedē	rasā	muorkā
G. kon?	vėišnė	varlė	pīlė	diedė	rasa	muorka
In. kou?	vėišni	varli	pīli	diedi	raso	muorko
Vt. kamė?	vėišniuo	varlie	pīlie	diedie	rasuo	muorkuo
Š. uo!(voláme ž.)	vėišnė	varlė	pīlė	diedė	rasa	muorka

DVOJNÉ ČÍSLO

pád, ot.	-ė	-ė	-ė	-ė	-ė	-ė
V. kas?(kdo)	vėišnė	varlė	pīlė	diedė	rasė	muorkė
K. kuo?(koho)	vėišniu	varliū	pīliu	diediu	rasū	muorku
N. kam?	vėišniuom	varliem	pīliem	diediem	rasuom	muorkuom
G. kon?	vėišnė	varlė	pīlė	diedė	rasė	muorkė
In. kou?	vėišniuom	varliem	pīliem	diediem	rasuom	muorkuom
Vt. kamė?	vėišniuos	varlies	pīlies	diedies	rasuos	muorkuos
Š. uo!	vėišnė	varlė	pīlė	diedė	rasė	muorkė

MNOŽNÉ ČÍSLO

pád, ot.	-ės	-ės	-ės	-ės	-as	-as
V. kas?(kdo)	vėišnės	varlės	pīlės	diedės	rasas	muorkas
K. kuo?(koho)	vėišniu	varliū	pīliu	diediu	rasū	muorku
N. kam?	vėišniuoms	varliems	pīliems	diediems	rasuoms	muorkuoms
G. kon?	vėišnės	varlės	pīlės	diedės	rasas	muorkas
In. kou?	vėišniuoms	varliems	pīliems	diediems	rasuoms	muorkuoms
Vt. kamė?	vėišniuos	varlies	pīlies	diedies	rasuos	muorkuos
Š. uo!	vėišnės	varlės	pīlės	diedės	rasas	muorkas

Skloňování třetího typu

Zakončení na -ės.

pėlės - hrad; dontės - zub
JEDNOTNÉ ČÍSLO

DVOJNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

Skloňování čtvrtého typu

Zakončení na -os
sūnos - syn

JEDNOTNÉ ČÍSLO

DVOJNÉ ČÍSLO

MNOŽNÉ ČÍSLO

Skloňování pátého typu

Je typem zaniklého starobylého skloňování; zakončení na -ou, -ie i jinak. (šou - pes, doktie - dcera)

JEDNOTNÉ ČÍSLO

pád, ot.	-ou	-ie
V. kas?(kdo)	šou	doktie
K. kuo?(koho)	šonėis	dokterėis
N. kamou?	šoniou (-ėi)	dokterē
G. kon?	šoni	dokteri
In. kom?	šonėm	dokterėm
Vt. kamė?	šonie	dokterie
Š. uo!	šonėi	dokterėi

MNOŽNÉ ČÍSLO

pád, ot.	-is	-is
V. kas?(kdo)	šonis	dokteris
K. kuo?(koho)	šonū	dokterū
N. kamou?	šonėms	dokterėms
G. kon?	šonis	dokteris
In. kom?	šonėms	dokterėms
Vt. kamė?	šonīs	dokterīs
Š. uo!	šonis	dokteris

DVOJNÉ ČÍSLO

Zájmena. Skloňování zájmen

Rozlišujeme zájmena osobní(aš, to, ons, ana)(já, ty, on, ona), zvratná (savė(m)s), ukazovací (I) (tas, ta, tuoks, tuokė), ukazovací (II) (pažīmamė̅jė) (kėts, kėta, pats, patė)(jiný/další, sám), tázací (katros, kelints).

Skloňování zájmen osobních

DVOJNÉ ČÍSLO

(I - zde; II - tam/vedle; III - onde/jinde)(vedo ~ vy dva; ved(v)ė ~ vy dvě)

pád, ot.	I. os. m.;	I. os. ž.;	II. os. m.;	II. os. ž.;	III. os. m.;	III. os. ž.;
V. kas?(kdo)	vedo	ved(v)ė	jodo	jod(v)ė	anodo	anėd(v)ė
K. kuo?(koho)	vedoms	ved(v)ėms	jodoms	jod(v)ėms	anodoms	anėd(v)ėms
N. kamou?	vedom	ved(v)ėm	jodom	jod(v)ėm	anodom	anėd(v)ėm
G. kon?	vedo	ved(v)ė	jodo	jod(v)ė	anodo	anėd(v)ė
In. kou?	vedom	ved(v)ėm	jodom	jod(v)ėm	anodom	anėd(v)ėm
Š. uo!	vedo	ved(v)ė	jodo	jod(v)ė	anodo	anėd(v)ė

JEDNOTNÉ ČÍSLO

pád, ot.	1. os.	2. os.	3. os. m.	3. os. ž.
V. kas?(kdo)	aš	to	ons	ana
K. kuo?(koho)	monės	tavės	anuo	anuos
N. kam?	monėi	tavėi	anam	anā
G. kon?	monė(m)	tavė(m)	anou	anou
In. kou?	monėm	tavėm	anou	anou
Vt. kamė?	monie	tavie	anamė	anuo

MNOŽNÉ ČÍSLO

pád, ot.	1. os.	2. os.	3. os. m.	3. os. ž.
V. kas?(kdo)	mes	jūs	anėi	anuos
K. kuo?(koho)	mūsu, mūsa	jūsu	anūm	anūm
N. kam?	moms	joms	anėms	anuoms
G. kon?	momis	jomis	anous	anas
In. kou?	momis	jomis	anās	anuom(i)s
Vt. kamė?	momis(o)	jomis(o)	anous	anuos

Skloňování zvratných zájmen

(se/sebe)

pád, ot.	zájmeno
V. kas?(kdo)	-
K. kuo?(koho)	savė(m)s
N. kamou?	savėi
G. kon?	savėm
In. kou?	savėm
Vt. kamė?	savie
Vt.ēn.paš. lėnk kuo?	savėmsp

Pangrama

• Cha, mona bluogė̅jė vākalē bazaunīdamė sogalvuojė tik kūlīnūs grōžto falšīvē pamačītė ciuocē.

Odkazy

• O žemaitských nářečích, lexice, základech pravopisu(v litevštině) Obsahuje animovanou mapku podnářečí
• Ukázky literatury
• Další ukázky v žemaitštině
• Přísloví, hádanky a pod. folklór