Běloruská sovětská socialistická republika

Běloruská sovětská socialistická republika Беларуская Савецкая Сацыялістычная Рэспубліка ←  ←  1919–1941 1945–1991  →  → vlajka znak
geografie
hlavní město:	Minsk
rozloha:	207 600 km²
obyvatelstvo
počet obyvatel:	10 151 806 (1989)
národnostní složení:	Bělorusové, Rusové
jazyky:	Běloruština a Ruština
náboženství:	státem propagovaný ateismus; dále pravoslaví
státní útvar
státní zřízení:	socialistická republika (od roku 1922 jedna z federativních socialistických republik SSSR)
měna:	sovětský rubl
vznik:	1. leden 1919 vytvořením Běloruské SSR
zánik:	25. srpen 1991 rozpadem SSSR
Státní útvary a území
Předcházející: Běloruská lidová republika Litevsko-běloruská sovětská socialistická republika Nástupnické: Říšský komisariát Ostland Bělorusko

Běloruská sovětská socialistická republika (bělorusky Беларуская Савецкая Сацыялістычная Рэспубліка, české zkratky Běloruská SSR a BSSR) byla svazová republika Sovětského svazu, existující v letech 1919-1991. Zanikla rozpadem SSSR a následným obnovením běloruské samostatnosti.

Dějiny

V důsledku chaosu 1. světové války a Velké říjnové revoluce došlo 25. března 1918 k vyhlášení běloruské nezávislosti na Rusku. Běloruská lidová republika však trvala jen necelý rok: postupem času se však i v Bělorusku prosadila bolševická revoluce, a tak 1. ledna 1919 byla ve Smolensku vyhlášena Běloruská svazová socialistická republika a 5. ledna obsadila Rudá armáda Minsk.

V důsledku Rusko-polské války přišlo Bělorusko o západní část svého území, které připadlo Polsku. V letech 1924 - 1926 získala Běloruská SSR od Ruské SFSR Vitebskou, Homelskou a část Smolenské gubernie, kde byla převaha běloruského obyvatelstva. Po vpádu Sovětského svazu do východních částí Polska v roce 1939 získala Běloruská SSR svá západní území zpět. Dne 27. června 1990 vyhlásilo Bělorusko svou svrchovanost a v procesu rozpadu SSSR nakonec dne 25. srpna 1991 i plnou samostatnost.

Přehled představitelů

Běloruská republika

9.3.1918-18.3.1918 – Ivan Mikitavich Syerada (Ivan Nikitich Syerada) – předseda Rady

Běloruská lidová republika

18.3.1918-květen 1918 – Ivan Mikitavich Syerada (Ivan Nikitich Syerada) – předseda Rady

květen 1918-červen 1918 – Pavel Pawlavich Alyaksyuk (Pavel Pavlovich Aleksyuk) – předseda Rady

červen 1918-10.12.1918 – Yazep Yur'evich Lyosik (Iosif Yuryevich Lyosik) – předseda Rady

Běloruská sovětská socialistická republika

1.1.1919-4.2.1919 – Dzmitry Fyodorovich Zhylunovich – předseda Prozatímní revoluční dělnicko-rolnické sovětské vlády

4.2.1919-27.2.1919 – Aleksandr Fyodorovich Myasnikov – předseda Ústředního výkonného výboru

Litevsko-běloruská sovětská socialistická republika (Litbel)

(20.2.1919) 27.2.1919-25.8.1919 (-1.9.1919) – Kazimierz Cichowski (Kazimir Genrykhavich Tsykhouski – předseda Ústředního výkonného výboru; LBKP

Běloruská lidová republika

13.12.1919-listopad 1920 Pyotr Antonavich Krechewski (Pyotr Antonovich Krechevsky) – předseda vlády

prosinec 1919-červenec 1920 – Ivan Mikitavich Syerada – předseda Ústředního výkonného výboru

Běloruská sovětská socialistická republika

1.8.1920-16.6.1937 – Alyaksandr Ryhoravich Charvyakou (Aleksandr Grigoryevich Chervyakov) – předseda Ústředního výkonného výboru; KPB

7.7.1937-26.10.1937 – Mikhail Iosifovich Stakun – předseda Ústředního výkonného výboru; KPB

2.11.1937-4.7.1938 – Nikifor Yakovlevich Natalevich – úřadující předseda Ústředního výkonného výboru; KPB

4.7.1938-25.7.1938 – Nikifor Yakovlevich Natalevich – předseda Ústředního výkonného výboru; KPB

25.7.1938-27.7.1938 – Na dezhda Grigoryevna Grekovová – předsedkyně Nejvyššího sovětu; KPB

27.7.1938-17.3.1948 – Nikifor Yakovlevich Natalevich – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB

17.3.1948-2.12.1967 – Vasily Ivanovich Kozlov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB

2.12.1967-22.1.1968 – Fyodor Anisimovich Surganov, Valentina Alekseyevna Klochkovová – úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPB

22.1.1968-13.6.1971 – Sergey Osipovich Pritytsky – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB

13.6.1971-16.7.1971 – Fyodor Anisimovich Surganov, Valentina Alekseyevna Klochkovová, Ivan Frolovich Klimov – úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPB

16.7.1971-27.12.1976 – Fyodor Anisimovich Surganov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB

27.12.1976-28.2.1977 – Vladimir Yeliseyevich Lobanok, Zinaida Mikhaylovna Bychkovskaya – úřadující spolupředsedové prezídia Nejvyššího sovětu; KPB

28.2.1977-29.11.1985 – Ivan Yevteyevich Polyakov – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB

29.11.1985-28.7.1989 – Georgy Stanislavovich Tarazevich – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB

28.7.1989-18.5.1990 – Nikolay Ivanovich Dementyey – předseda prezídia Nejvyššího sovětu; KPB

18.5.1990-25.8.1990 – Nikolay Ivanovich Dementyey – předseda Nejvyššího sovětu; KPB

25.8.1990-18.9.1991 – Stanislau Stanislavavich Shushkyevich (Stanislav Stanislavovich Shushkevich) – úřadující předseda Nejvyššího sovětu; KPB/bezp.

Běloruská republika

18.9.1991-25.12.1991 (-26.1.1994) – Stanislau Stanislavavich Shushkyevich (Stanislav Stanislavovich Shushkyevich) – předseda Nejvyššího sovětu; bezp.

Galerie

• 

  Samostatná Běloruská lidová republika roku 1918

• 

  Běloruská SSR roku 1926

• 

  Běloruská SSR roku 1940 (oproti pozdějšímu stavu zahrnovala okolí Białystoku

Související články

• Bělorusko
• Dějiny Běloruska
• Sovětský Svaz