Alexandr Jan z Thurn-Taxisu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alexandr Jan z Thurn-Taxisu
Rodový erb Thurn-Taxisů
Rodový erb Thurn-Taxisů
Doživotní člen rakouské Panské sněmovny
Ve funkci:
15. prosince 1902 – 1918
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.
C. k. komorník
PanovníkFrantišek Josef I., Karel I.

Narození1. prosince 1851
Loučeň
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí21. července 1939 (ve věku 87 let)
Loučeň
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Choť(1875) Marie Alžběta z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfurstu (1855–1934)
RodičeHugo Maxmilián z Thurn-Taxisu a Almeria Belcrediová
DětiAlexandr I. Karel z Castel Duino
Erich z Thurnu a Taxisu
PříbuzníRaimond, 2. vévoda z Castel Duino a Markéta z Thurn-Taxisu[1] (vnoučata)
Profesevelkostatkář a politik
Náboženstvířímskokatolické
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alexandr Jan kníže z Thurn-Taxisu (celým jménem Alexandr Jan Vincenc Rudolf Hugo Karel Lamoral Eligius z Thurn-Taxisu, 1. prosince 1851 Loučeň[2]21. července 1939 Loučeň) byl šlechtic z české linie starobylého rodu Thurn-Taxisů. Podporoval české umělce, např. Bedřicha Smetanu, Elišku Krásnohorskou či Rainera Mariu Rilkeho a další.

Život a činnost[editovat | editovat zdroj]

Nádvoří loučeňského zámku
Zámek Mcely ve středních Čechách
Hrad Duino nedaleko Terstu

Narodil se roku 1851 na rodovém zámku ve středočeské Loučni. V roce 1875 se oženil s kněžnou Marií AlžbětouHohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu (28. prosince 1855 Benátky – 16. února 1934 Loučeň). Alexandr i jeho žena Marie byli nadšenými mecenáši umění (sám Alexandr hrál na housle a Marie byla amatérskou malířkou), a ačkoli ve srovnání se řezenskou linií rodu nebyli příliš bohatí, byli velmi štědří a nikdy neváhali podpořit správnou věc. Alexandr byl mimo jiné c. k. komořím a od roku 1902 doživotním členem Panské sněmovny.[3] Jeho majetek na velkostatcích Dobrovice, Loučeň a Mcely zahrnoval bezmála 10 000 hektarů půdy.[4]

Podpora umění[editovat | editovat zdroj]

Mariiným chráněncem byl pražský německý spisovatel Rainer Maria Rilke. Často navštěvoval rodinu na jejich zámcích v Loučni a Duino (Děvín) v dnešní Itálii. Kněžně věnoval svou sbírku Elegie z Duina, která o něm recipročně napsala ve svých pamětech. Kromě Rilkeho byli pravidelnými hosty na zámku v Loučni také Karel Sladkovský a Bedřich Smetana. Ten v roce 1880 knížeti Alexandrovi věnoval svou skladbu Z domoviny pro housle a klavír. Po Smetanově smrti nechal Alexandr v domě v nedalekých Jabkenicích, kde Smetana strávil poslední měsíce života, vytvořit muzeum Bedřicha Smetany a daroval pozemek pro jeho památník. Dalšími věhlasnými umělci a intelektuály, kteří navštěvovali knížete byli František Xaver Šalda, Eliška Krásnohorská, Karel Bendl, členové Českého kvarteta (členem byl i Josef Suk), a Mark Twain, jenž navštívil zámek v roce 1899 během své cesty po Evropě. Také kníže Alexandr rád cestoval a byl vášnivým lovcem. Uspořádal několik loveckých výprav do Afriky v doprovodu českého cestovatele Bedřicha Machulky. Později věnoval trofeje exotických zvířat Národnímu muzeu v Praze.

Další aktivity[editovat | editovat zdroj]

Kníže byl rovněž členem vojenského řádu maltézských rytířů a finančně se podílel na množství dobročinných akcí. Se svým otcem, knížete Hugem pomáhali při výstavbě první železnice v kraji. Železnice byla vybudována na pozemcích, který pro tento projekt věnovali.[5]

Když se jeho syn, kníže Erich vrátil ze studií na Cambridgské univerzitě, přivezl s sebou do Loučně novou hru, Alexandr mu pomáhal sestavit první fotbalové mužstvo v Čechách (1889). Tým vstoupil do dějin, když odehrál historicky první oficiální fotbalové utkání v Čechách (1893). 18. dubna 1893 se na Císařské louce v Praze loučeňští fotbalisté střetli s týmem Regatta, nejlepším mužstvem v císařství. Utkání a skončilo porážkou Thurn-Taxiského mužstva 0:5, i to však hráči považovali za obrovský úspěch a vídeňský deník Wiener Sportzeitung k tomu napsal, že mužstvo Loučně je druhé nejlepší mužstvo v císařství, hned po Regattě.[6]

Potomstvo[editovat | editovat zdroj]

Kníže Alexandr měl se svou manželkou Marií z Hohenlohe-Waldenburg-Schillingsfürstu tři legitimní potomky:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnost Loučeň
  3. Alexandr Thurn-Taxis na webu rakouského parlamentu dostupné online
  4. PROCHÁZKA, Johann: Topographisch-statistischer Schematismus des Grossgrundbesitzes im Königreiche Böhmen; Praha, 1891; s. 617–620 dostupné online
  5. Mareček 1998, str. 93–95; Paine
  6. Mareček, 2003 (nezveřejněný text), Nováček, 2003 (nezveřejněný text), Z tajností fotbalového pravěku, 1988