Viorica Viscopoleanuová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Viorica Viscopoleanuová
Osobní informace
Datum narození 8. srpna 1939 (74 let)
Místo narození Storožynec
Země ROM Rumunsko
Kariéra
Disciplína skok daleký
Účasti na LOH 3
Účasti na ME 3
Přehled medailí
Letní olympijské hry
zlato LOH 1968 skok daleký
Mistrovství Evropy v atletice
stříbro ME 1969 skok daleký
Halové ME v atletice
bronz EHH 1967 skok daleký
bronz EHH 1968 skok daleký
zlato HME 1970 skok daleký
bronz HME 1971 skok daleký

Viorica Viscopoleanuová rozená Viorica Belmegaová (* 8. srpna 1939, Storožynec, Rumunské království, dnes Černovická oblast, Ukrajina) je bývalá rumunská atletka, olympijská vítězka, halová mistryně Evropy a někdejší držitelka světového rekordu ve skoku do dálky.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Olympijské hry[editovat | editovat zdroj]

Třikrát reprezentovala na letních olympijských hrách. Poprvé v roce 1964 na olympiádě v Tokiu. Zde obsadila v kvalifikaci dělené čtvrté místo a postoupila do sedmnáctičlenného finále. V něm předvedla nejdelší pokus 635 cm ve druhé sérii, což v konečném součtu stačilo na 5. místo. Od bronzové pozice ji dělilo sedm centimetrů. Zlato získala v novém světovém rekordu 676 cm Britka Mary Randová.

O čtyři roky později na Letních olympijských hrách v Mexiku ve finále hned v první sérii skočila do vzdálenosti 682 cm, čímž o šest centimetrů vylepšila čtyři roky starý světový rekord.[1] V dalších sériích se již nezlepšila (X, 664 cm, 654 cm, 652 cm, 657 cm) a stala se olympijskou vítězkou. Ze soupeřek předvedla druhý nejlepší výsledek Britka Sheila Sherwoodová, která za výkon 668 cm brala stříbro a bronz sovětská dálkařka Taťjana Talyševová (666 cm).[2] Dne 3. září 1970 v Turíně světové maximum vylepšila Heide Rosendahlová ze Západního Německa na 684 cm.[3]

V roce 1972 na olympijských hrách v Mnichově skončila ve finále na 7. místě. Nejdelší pokusy se ji podařily ve druhé a třetí sérii, kdy shodně dolétla na 648 cm. Bronzovou medaili vybojovala výkonem 667 cm československá dálkařka Eva Šuranová.

O olympijský rekord přišla Rumunka až na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, kde zlato získala Taťjana Kolpakovová skokem dlouhým 706 cm.[4]

Mistrovství Evropy[editovat | editovat zdroj]

Třikrát startovala rovněž na ME v atletice. Nejlepšího výsledku dosáhla na evropském šampionátu v Athénách v roce 1969, kde získala stříbrnou medaili (645 cm). Na ME v atletice 1966 v Budapešti skončila pátá, o pět let později obsadila na evropském šampionátu v Helsinkách 6. místo.

Halové ME v atletice[editovat | editovat zdroj]

Na evropských šampionátech v hale celkově vybojovala jednu zlatou a tři bronzové medaile.

EHH/HME Místo konání Umístění Výkon
EHH 1966 Dortmund, Západní Německo 4. 601 cm
EHH 1967 Praha, Československo 3. 640 cm
EHH 1968 Madrid, Španělsko 3. 623 cm
HME 1970 Vídeň, Rakousko 1. 656 cm
HME 1971 Sofie, Bulharsko 3. 653 cm
HME 1972 Grenoble, Francie 8. 601 cm
HME 1973 Rotterdam, Nizozemsko 6. 604 cm
HME 1974 Göteborg, Švédsko 5. 632 cm

Osobní rekordy[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. World Records Progression – Long Jump (Women)
  2. Women Long Jump Olympic Games 1968
  3. Profil Heide Rosendahlové
  4. Olympic Records Progression – Long Jump (Women)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]