Viorica Viscopoleanuová
| Osobní informace | ||
|---|---|---|
| Datum narození | 8. srpna 1939 | |
| Místo narození | Storožynec | |
| Země |  Rumunsko |
|
| Kariéra | ||
| Disciplína | skok daleký | |
| Účasti na LOH | 3 | |
| Účasti na ME | 3 | |
| Přehled medailí | |||
|---|---|---|---|
| Letní olympijské hry | |||
| zlato | LOH 1968 | skok daleký | |
| Mistrovství Evropy v atletice | |||
| stříbro | ME 1969 | skok daleký | |
| Halové ME v atletice | |||
| bronz | EHH 1967 | skok daleký | |
| bronz | EHH 1968 | skok daleký | |
| zlato | HME 1970 | skok daleký | |
| bronz | HME 1971 | skok daleký | |
Viorica Viscopoleanuová rozená Viorica Belmegaová (* 8. srpna 1939, Storožynec, Rumunské království, dnes Černovická oblast, Ukrajina) je bývalá rumunská atletka, olympijská vítězka, halová mistryně Evropy a někdejší držitelka světového rekordu ve skoku do dálky.
Obsah |
Kariéra [editovat]
Olympijské hry [editovat]
Třikrát reprezentovala na letních olympijských hrách. Poprvé v roce 1964 na olympiádě v Tokiu. Zde obsadila v kvalifikaci dělené čtvrté místo a postoupila do sedmnáctičlenného finále. V něm předvedla nejdelší pokus 635 cm ve druhé sérii, což v konečném součtu stačilo na 5. místo. Od bronzové pozice ji dělilo sedm centimetrů. Zlato získala v novém světovém rekordu 676 cm Britka Mary Randová.
O čtyři roky později na Letních olympijských hrách v Mexiku ve finále hned v první sérii skočila do vzdálenosti 682 cm, čímž o šest centimetrů vylepšila čtyři roky starý světový rekord.[1] V dalších sériích se již nezlepšila (X, 664 cm, 654 cm, 652 cm, 657 cm) a stala se olympijskou vítězkou. Ze soupeřek předvedla druhý nejlepší výsledek Britka Sheila Sherwoodová, která za výkon 668 cm brala stříbro a bronz sovětská dálkařka Taťjana Talyševová (666 cm).[2] Dne 3. září 1970 v Turíně světové maximum vylepšila Heide Rosendahlová ze Západního Německa na 684 cm.[3]
V roce 1972 na olympijských hrách v Mnichově skončila ve finále na 7. místě. Nejdelší pokusy se ji podařily ve druhé a třetí sérii, kdy shodně dolétla na 648 cm. Bronzovou medaili vybojovala výkonem 667 cm československá dálkařka Eva Šuranová.
O olympijský rekord přišla Rumunka až na Letních olympijských hrách 1980 v Moskvě, kde zlato získala Taťjana Kolpakovová skokem dlouhým 706 cm.[4]
Mistrovství Evropy [editovat]
Třikrát startovala rovněž na ME v atletice. Nejlepšího výsledku dosáhla na evropském šampionátu v Athénách v roce 1969, kde získala stříbrnou medaili (645 cm). Na ME v atletice 1966 v Budapešti skončila pátá, o pět let později obsadila na evropském šampionátu v Helsinkách 6. místo.
Halové ME v atletice [editovat]
Na evropských šampionátech v hale celkově vybojovala jednu zlatou a tři bronzové medaile.
| EHH/HME | Místo konání | Umístění | Výkon |
|---|---|---|---|
| EHH 1966 | Dortmund, Západní Německo | 4. | 601 cm |
| EHH 1967 | Praha, Československo | 3. | 640 cm |
| EHH 1968 | Madrid, Španělsko | 3. | 623 cm |
| HME 1970 | Vídeň, Rakousko | 1. | 656 cm |
| HME 1971 | Sofie, Bulharsko | 3. | 653 cm |
| HME 1972 | Grenoble, Francie | 8. | 601 cm |
| HME 1973 | Rotterdam, Nizozemsko | 6. | 604 cm |
| HME 1974 | Göteborg, Švédsko | 5. | 632 cm |
Osobní rekordy [editovat]
- hala – 656 cm – 14. března 1970, Vídeň
- venku – 682 cm – 14. října 1968, Ciudad de México
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ World Records Progression – Long Jump (Women)
- ↑ Women Long Jump Olympic Games 1968
- ↑ Profil Heide Rosendahlové
- ↑ Olympic Records Progression – Long Jump (Women)
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Profil na sports-reference.com
- (anglicky) Profil na sporting-heroes.net
- (anglicky) Profil na www.tilastopaja.org
