HMS Prince of Wales (53)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Prince of Wales v roce 1941
Základní údaje Vlajka
Typ: bitevní loď
Třída: třída King George V
Číslo trupu: 53
Lodní znak: Znak lodi
Spuštěna na vodu: 3. května 1939
Uvedena do služby: 31. března 1941
Osud: potopena 10. prosince 1941
Takticko-technická data
Výtlak: 36 727 tn (standardní)
42 076 tn (plný)
Délka: 227,07 m
Šířka: 31,39 m
Ponor: 8,84 m
Pohon: 4 turbínová soustrojí
8 kotlů
110 000 hp
Rychlost: 28 uzlů
Posádka: 1422
Pancíř: boky 381 mm
paluba 152 mm
věže 330 mm
Výzbroj: (prosinec 1941):
10× 356 mm (2×4, 1×2)
16× 133 mm
48× 40 mm
7× 20 mm
Elektronika: radary typů 279, 284, 285, 282
Letadla: 2 hydroplány

HMS Prince of Wales (53) byla bitevní loď britského královského námořnictva třídy King George V. Postavena byla v loděnicích Cammell Laird v Birkenheadu v Anglii. Prince of Wales měla krátkou, ale činnou kariéru. Pomohla zastavit loď Bismarck a dovezla Churchilla na konferenci do Newfoundlandu; nicméně její potopení japonskými bombardéry v prosinci 1941 je jednou z událostí, která vedla ke konci bitevních lodí, jako nejdůležitější kategorie válečných plavidel.

Pojmenování[editovat | editovat zdroj]

29. července 1936 nařídila britská admiralita postavit dvě nové bitevní lodě třídy King George V (z druhé se stala HMS King George V). Požadovali, aby se loď jmenovala King Edward VIII na počest nového panovníka. Nicméně král Eduard, který asi cítil možné budoucí problémy ve svém panování[zdroj?] kvůli svému vztahu s Wallis Simpsonovou upřednostňoval jméno Prince of Wales. Nový Prince of Wales se stal sedmou lodí, která nesla toto jméno.

Stavba[editovat | editovat zdroj]

V době vypuknutí války byl Prince of Wales sestrojen v Birkenheadu. V srpnu 1940 byla loď poničena během útoku na Merseyside. Utrpěla skoro přímý zásah, střela vybuchla mezi ním a částí nádrže, ve které stála. Tento výbuch způsobil vážnou deformaci vnějších plátů. Admiralita však rozhodla, že loď bude potřeba v případě, pokud lodě Bismarck nebo Tirpitz, podniknou výpad do jižního Atlantiku, nebo by ohrožovali lodní dopravu v Severním moři. Proto bylo její dokončení urychleno tím, že byly odloženy některé testy v docích, byly zkráceny manévrovací zkoušky a také přebírací zkoušky Královského námořnictva. 19. ledna 1941 byla uvedena do provozu pod vedením kapitána Johna Leache, ale fyzicky "dokončena" byla až 31. března.

Služba v Atlantiku[editovat | editovat zdroj]

Brzy po uvedení do provozu se Prince of Wales připojil k lodi HMS Hood v odříznutí a útokům na německou bitevní loď Bismarck a doprovázející těžký křižník Prinz Eugen. Prince of Wales se plavil i s civilními techniky na palubě. 24. května bojovala spolu s Hoodem v bitvě o Dánský průliv proti dvěma německým válečným lodím. Po potopení Hooda se Prince of Wales osvobodil skrytím v kouři. Jeho posádka byla nezkušená, byl zasažen sedmi velkými kalibry, většina zbraní byla mimo provoz kvůli poruše či poškození. Během krátké bitvy zasáhla třikrát Bismarcka; jeden zásah na přední palivovou nádrž udělal z Bismarcka neužitečnou loď. To Bismarcka donutila směřovat do Francie k opravě. Prince of Wales se připojil ke křižníkům HMS Suffolk a HMS Norfolk, kteří pluli za Bismarckem už před Dánským průlivem. 25. května v 01:31 hod. si s Bismarckem krátce vyměnili palbu. O dvanáct hodin později ukončil Prince of Wales činnost kvůli klesajícímu palivu. Pak se vrátil do loděnice na šestitýdenní opravy.

HMS Prince of Wales v Argentii v Newfoundlandu při podpisu Atlantické charty

V srpnu vezl Prince of Wales britského premiéra Winstona Churchilla přes Atlantik do námořní stanice Argentia v Newfoundlandu, kde se Churchill na pár dní v bezpečném ukotvení tajně setkal s americkým prezidentem Franklinem D. Rooseveltem. Jejich setkání začalo 10. srpna 1941. Toto setkání vyústilo v podepsání Atlantické charty 12. srpna 1941. Po tomto výletě byla loď postoupena do Středomoří kvůli eskortě konvoje, kde 27. září sestřelila několik útočících letadel.

Služba na východě[editovat | editovat zdroj]

25. října 1941 byl Prince of Wales vyslán do Singapuru jako část Svazu Z, spolu s bitevním křižníkem HMS Repulse a torpédoborci HMS Electrou a Expressem. Tím pádem se stala vlajkovou lodí východní floty pod vedením admirála sira Toma Phillipse. Počátkem prosince dorazila do Singapuru. Nová letadlová loď HMS Indomitable se měla připojit ke Svazu Z, ale při testovací plavbě poblíž Jamajky najela na útes a následně byla poslána na opravy.

Tyto lodě byly do Singapuru poslány, aby odradily Japonsko od útoku na Malajsii a Východní Indii. Nicméně Japonci nebyli zastrašeni a 8. prosince zahájili invazi. Téhož dne zaútočili na Pearl Harbor na opačné straně mezinárodní datové hranice. Admirál Phillips rozhodl pokusit se přerušit jejich vylodění a proto byl Prince of Wales a Repulse vyslán, spolu s čtyřmi torpédoborci HMS Electrou, Expressem, Tenedosem a HMAS Vampire, hledat Japonce. Nebyli ale úspěšní a o jejich pohybu Japonce informovala ponorka I-65 a vzdušný průzkum. Prince of Walse a Repulse, plující bez vlastního vzdušného krytí, byli 10. prosince 1941 napadeny a potopeny 86 japonskými bombardéry z 22. letecké flotily se sídlem v Saigonu.

Mše na palubě HMS Prince of Wales během Atlantické konference.

Protože šlo o moderní bitevní loď, očekávalo se od Prince of Wales, že bude mnohem lepší než veterán z první světové války Repulse. V určitém ohledu to ale tak nebylo. Hned na začátku bitvy byl Prince of Wales zasažen torpédem na zádi v oblasti vnější pravoboční hřídele. Zásah a následné vibrace poškozené hřídele způsobily rozsáhlý průnik vody skrz tunel hřídele do strojoven na pravoboku.

Při potopení lodi bylo zabito několik stovek mužů, mezi kterými byli i viceadmirál Phillips a kapitán Leach. Buď se rozhodli potopit se spolu s lodí nebo nestihli včas loď opustit.

Prince of Wales (vlevo vepředu) a HMS Repulse (vlevo vzadu) během japonského útoku 10. prosince 1941. Torpédoborec, buď HMS Electra nebo Express, manévruje v popředí.

Prince of Wales a Repulse byly prvními hlavními loděmi, které byly na otevřeném moři potopeny pouze ze vzduchu. To byla předzvěst klesající role této skupiny lodí, jež měly poté hrát v námořních zbraních. Často je také zdůrazňováno, že faktorem, který přispěl k potopení Prince of Wales, byl její údajně nefunkční radar a brzké poškození od prvního torpéda.

Vrak lodi[editovat | editovat zdroj]

Vrak lodi leží na místě 3°33′36″ s. š., 104°28′42″ v. d.[1] v hloubce 68 metrů, kde ho v roce 1954 objevil torpédoborec HMS Defender[1]. Toto místo je zobrazeno bójkou s britskou vlajkou, která je umístěna na laně připevněném k lodnímu šroubu Prince of Wales. V roce 2001 bylo místo, kde vrak leží, označena jako chráněné místo pod ochranou Zákona o vojenských pozůstatcích z roku 1986 při příležitosti 60. výročí potopení lodě. Zvon z lodi byl v roce 2002 ručně vyzvednut na hladinu pomocí britských technických potápěčů Gavina Haywooda a George McClureho s požehnáním ministerstva obrany a Asociací přeživších z Force Z. Zvon byl restaurován a je součástí stálé výstavy v Námořním muzeu Merseyside v Liverpoolu. Na výstavě ho představil první námořní lord a velitel námořnictva admirál sir Alan West.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Barnett, str. 318

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu HMS Prince of Wales (ship, 1941) ve Wikimedia Commons