Amos Oz
| Amos Oz | |
 Amos Oz |
|
| Narození | 4. května 1939 Jeruzalém, Britský mandát Palestina (dnes Izrael) |
|---|---|
Amos Oz (* 4. května 1939, Jeruzalém), vlastním jménem Amos Klausner, je patrně nejvýznamnější současný izraelský, hebrejsky píšící spisovatel. Amos Oz, profesor literatury na Ben Gurionově univerzitě v Beerševě, je také esejista a novinář.
Obsah |
[editovat] Životopis
Amos Oz sa narodil v Jeruzalémě ve čtvrti Kerem Avraham na Amosově ulici č. 18. Jeho rodiče, Jehuda Arje Klausner a Fanja Musman, byli sionističtí přistěhovalci z východní Evropy. Otec vystudoval historii a literaturu v litevském Vilniusu, později pracoval v Jeruzalémě jako knihovník a spisovatel. Jeho dědeček z matčiny strany vlastnil mlýn v Rovně v západní Ukrajině. Rodina patřila mezi pravicové revizionistické sionisty. Ozův příbuzný Josef Klausner byl při prezidentské volbě roku 1948 protikandidátem Chajima Weizmanna za stranu Cherut. Rodina byla nábožensky vlažná, přesto Oz navštěvoval náboženskou školu Tachkemoni. Střední školu absolvoval v Rechavji.
Hluboce ho poznamenala sebevražda jeho matky, ke které došlo v jeho dvanácti letech. V patnácti se odstěhoval do kibucu Chulda, kde ho adoptovala místní rodina (jejich první syn Ron Chuldaj je primátorem Tel Avivu). Tehdy si Amoz změnil příjmení z Klausner na Oz, což v hebrejštině znamená síla. Až do roku 1986 učil v kibucu na střední škole. Poté se kvůli astmatu syna Daniela přestěhovali i se svou ženou Nily do Aradu v Negevské poušti. Oz začal vyučovat literaturu na nedaleké Ben Gurionově univerzitě. Po prvních literárních úspěších postupně i díky honorářům snižoval svou angažovanost v kibucu.
V 50. letech sloužil v izraelské armádě v jednotce Nachal, zúčastnil se mimo jiné potyček na izraelsko-syrské hranici. Během Šestidenní války sloužil v tankové jednotce na Sinaji, během Jomkipurské války sloužil na Golanských výšinách.
Po službě v jednotce Nachal studoval Oz filozofii a hebrejskou literaturu na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Roku 1965 mu vyšla první sbírka povídek Země šakalů (hebr. Arcot ha-tan). Jeho první román Jinde, možná (Makom acher) vyšel roku 1966. Od té doby vydával každý rok jednu knihu ve vydavatelství Strany práce Am Oved („Pracující lid“). Toto vydavatelství později opustil a podepsal smlouvu s vydavatelstvím Keter, které mu nabídlo pravidelný příjem bez ohledu na pravidelnost publikace.
Díla Amose Oze byla přeložena do třiceti jazyků. Je nositelem velkého množství izraelských a mezinárodních ocenění. V roce 1992 obdržel Mírovou cenu německých knihkupců, 1998 prestižní Izraelskou cenu za literaturu, roku 2005 mu byla ve Frankfurtu nad Mohanem udělena Goethova cena za literaturu, v roce 2007 získal ve Španělsku Cenu prince Asturského za literaturu.
[editovat] Politická angažovanost a názory
Amos Oz je uznávaný izraelský intelektuál. Je obhájce mírové koexistence Izraele a Palestiny a spoluzakladatelem nevládní organizace Mír nyní, snažící se přesvědčit vládu a veřejné mínění v Izraeli o nutnosti dosažení míru s Palestinci a dalšími arabskými zeměmi výměnou za vzájemné kompromisy.
[editovat] Dílo
Česky nebo slovensky vyšlo:
- Černá skříňka (Black Box). Z hebrejského originálu Kufsa šchora, Am Oved, 1987 přeložila Jiřina Šedinová. Mladá fronta, 1993. ISBN 80-204-0410-4.
- Poznať ženu (angl. To Know a Woman, Hebrejský originál: La-da'at iša, Keter & Am Oved, 1989) Z angličtiny do slovenštiny přeložil Pavel Vilikovský, Slovenský spisovateľ, 1995. ISBN 80-220-0641-6. .
- Mír, láska a kompromis. (Israel, Palestine and Peace) Z hebrejštiny a angličtiny přeložili Jiřina Šedinová a Milan Macháček. Mladá fronta, 1997. ISBN 80-204-0585-2. Výběr z esejí.
- Fima (Fima (The Third Condition)). Z hebrejského originálu Ha-macav ha-šliši (Keter, 1991) přeložila Jiřina Šedinová. Mladá fronta, 1998. ISBN 80-204-0714-6.
- Panter ve sklepě (Panther in the Basement). Z hebrejského originálu Panter ba-martef (Keter, 1995) přeložila Jiřina Šedinová. Mladá fronta, 1999. ISBN 80-204-0763-4.
- Až do smrti (Unto Death). Z hebrejského originálu Ad Mavet (Sifrijat poalim, 1971) přeložily Mariana Švecová a Lenka Kvasničková. Paseka, 2002. ISBN 80-7185-459-X.
- Můj Michael (My Michael). Z hebrejského originálu Michael šeli (Am Oved, 1968) přeložily Lenka Bukovská a Mariana Fisher. Paseka, 2005. ISBN 80-7185-688-6.
- Jak vyléčit fanatika. Z anglického originálu Help Us to Divorse (Vintage, Londýn 2004) přeložil Milan Macháček. Paseka 2006. ISBN 80-7185-787-4. Eseje
- Příběh o lásce a tmě (angl. A Tale of Love and Darkness). Z hebrejského originálu Sipur al ahava ve-chošech (Keter, Jeruzalém 2002) přeložil Michael Žantovský. Paseka 2009. ISBN 978-80-7185-998-7, autobiografický román.
Další knihy (v závorce anglický název a doslovný český překlad):
- La-ga'at ba-majim, la-ga'at ba-ruach (angl. Touch the Water, Touch the Wind, česky Dotknout se vody, dotknout se větru), 1973
- Har ha-eca ha-ra'a (The Hill of Evil Counsel, Hora zlé rady), 1976
- Al tagidi lajla (Don’t Call it Night, Neříkej tomu noc), 1994
- Pit'om be-omek ha-ja'ar (Suddenly in the Depth of the Forest (A Fable for all ages), Nečekaně v hlubinách lesa), 2005. Kniha pro děti
- Al midronot har ga'aš (Na svazích sopky), 2006
Kromě beletrie Oz pravidelně uveřejňuje eseje zaměřené na politiku, literaturu a otázky míru. Dříve publikoval v izraelském deníku Davar, po jeho zániku v 90. letech uveřejňuje své články v deníku Jediot Achronot. Mimo Izrael publikuje například v magazínu New York Review of Books, příležitostně vycházejí jeho články například v deníku Mladá fronta DNES.
[editovat] Reference
[editovat] Externí odkazy
- Na plovárně s Amosem Ozem – možnost on-line přehrání
- Izraelský spisovatel Amos Oz: Jsem optimista bez jízdního řádu – kavárna.iDNES.cz, 24. 10. 2009
- (anglicky) Amos Oz na stránkách izraelského Institutu pro překlad hebrejské literatury
- (anglicky) Archiv Amose Oze
