Chulda (Izrael)
| Chulda חולדה |
|
|---|---|
 Válečný památník poblíž Chuldy |
|
| poloha | |
| zeměpisné souřadnice: | 31° 49′ 56″ s. š., 34° 53′ v. d. |
| nadmořská výška: | 120 m n. m. |
| stát: |  Izrael |
| distrikt: | Centrální |
| oblastní rada: | Gezer |
 Chulda
|
|
| rozloha a obyvatelstvo | |
| počet obyvatel: | 386[1] (2009) |
| správa | |
| vznik: | 1930 |
| zakladatel: | Židé z Polska a Litvy |
Chulda (hebrejsky: חֻלְדָּה, v oficiálním přepisu do angličtiny: Hulda[1]) je vesnice typu kibuc v Izraeli, v Centrálním distriktu, v Oblastní radě Gezer.
Obsah |
Geografie [editovat]
Leží v nadmořské výšce 120 metrů na pomezí hustě osídlené a zemědělsky intenzivně využívané pobřežní nížiny a regionu Šefela.
Obec se nachází 20 kilometrů od břehu Středozemního moře, cca 28 kilometrů jihovýchodně od centra Tel Avivu a cca 33 kilometrů západně od historického jádra Jeruzalému. Chuldu obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je etnicky převážně židovské.
Chulda je na dopravní síť napojena pomocí lokální silnice číslo 411. Západně od kibucu probíhá dálnice číslo 6.
Dějiny [editovat]
Chulda byla založena v roce 1930.[1] Jméno je inspirováno arabskou vesnicí, která stávala až do roku 1948 o něco východněji odtud (v prostoru nynějšího kibucu Mišmar David). Židovské novověké osidlování tu začalo již roku 1908, kdy zde z iniciativy Světové sionistické organizace vyrostla cvičná farma zaměřená na výchovu židovských zemědělských osadníků a zároveň tu začala výsadba lesu (první novověký plánovitě vysazovaný židovský les v Palestině - Chuldský les).[2] Společně s cvičnými farmami Chavat Kineret (dnes Kvucat Kineret) a Ben Šemen šlo o hlavní instituce agrárního vzdělávání v Palestině.[3]
Během arabských nepokojů v tehdejší mandátní Palestině v roce 1929 byla farma napadena a vyrabována Araby.[2][4] Při útoku byl zabit jeden Žid.[5]
Pak zůstala lokalita asi jeden rok opuštěná, poté se tu usadili členové sionistické mládežnické organizace Gordonia původem z Polska a Litvy a zřídili zde kibuc.[6] Roku 1938 se členové kibucu přestěhovali necelý kilometr západním směrem, do nynější lokality.[2][7] V létě roku 1937 byla v Chuldě odhalena socha od Batji Lishanské připomínající obránce kibucu před arabským útokem z roku 1929.[8] V říjnu 1943 provedli v kibucu britské jednotky razii, která měla odhalit zásoby zbraní Hagany.[9]
Během války za nezávislost v roce 1948 byla Chulda poslední židovskou osadou v pobřežní nížině, před vstupem do hornatého koridoru vedoucího k Jeruzalému. Sloužila proto jako logistické a vojenské centrum při bojích o přístupy k Jeruzalému. Už 10. ledna 1948 zde při arabském útoku byli zabiti dva Židé.[10] V rámci Operace Nachšon byl jeruzalémský koridor ovládnut židovskými silami a arabské osídlení východně odtud zaniklo.[2] Právě při Operaci Nachšon sloužila Chulda jako hlavní nástupní prostor židovských sil. Podobnou roli sehrávala i při opakovaných bojích o strategický Latrun.[11]
Koncem 40. let měl kibuc rozlohu katastrálního území 3 531 dunamů (3,531 kilometrů čtverečních).[12]
Místní ekonomika je založena na zemědělství (pěstování vinné révy a oliv a produkce mléka)[7], od poloviny 70. let 20. století se zde rozvíjel i průmysl (firma na stavební prefabrikované díly, v současnosti již neexistující). Během 80. let 20. století čelil kibuc ekonomickým potížím a úbytku obyvatelstva. Počátkem 21. století vesnice prošla privatizací a zbavila se většiny prvků kolektivismu.[2]
Demografie [editovat]
Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel v Chuldě Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]
Jde o menší obec vesnického typu s dlouhodobě stagnující populací. K 31. prosinci 2009 zde žilo 386 lidí. Během roku 2009 ale populace stoupla o 11,2 %.[1]
| Rok | 1948 | 1961 | 1972 | 1983 | 1995 | 2001 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 330 | 317 | 307 | 378 | 328 | 305 | 321 | 313 | 306 | 332 | 345 | 347 | 386 |
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ a b c d e f יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-11-14]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ a b c d e חולדה [online]. gezer-region.muni.il/, [cit. 2010-06-20]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ NAOR, Mordecai. The 20th Century in Eretz Israel. Kolín n.Rýnem : Könemann, 1998. Dále jen: The 20th Century in Eretz Israel. ISBN 3-89508-595-2. s. 40. (anglicky)
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 156
- ↑ GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York : Oxford University Press, 1993. ISBN 0-19-521062-X. s. 13. (anglicky)
- ↑ Gordonia [online]. Jewish Virtual Library, [cit. 2011-06-10]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b חולדה [online]. www.mhadarom.co.il, [cit. 2010-06-20]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 203
- ↑ The 20th Century in Eretz Israel. s. 232
- ↑ GILBERT, Martin. Atlas of the Arab-Israeli Conflict. New York : Oxford University Press, 1993. ISBN 0-19-521062-X. s. 40. (anglicky)
- ↑ HERZOG, Chaim. Arab-Israeli Wars. New York : Vintage Books/Random House, 1984. ISBN 0-394-71746-5. s. 29,41. (anglicky)
- ↑ Localities of Eretz Israel: Towns, Kibbutzim, Moshavim [online]. Israel Der Juden-Staat: Das Jahr Der Zionisten, Ullman-Verlag, 1949, [cit. 2010-06-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ רשימת היישובים, מאפיינים גיאוגרפיים ואוכלוסייה 1948,1961,1972,1983, 1995 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-06-20]. Dostupné online. (hebrejsky)
- ↑ שם יישוב אנגלית a další seznamy demografického vývoje sídel z let 2001-2008 [online]. Izraelský centrální statistický úřad, [cit. 2010-06-20]. Dostupné online. (hebrejsky)
Související články [editovat]
Externí odkazy [editovat]
- (hebrejsky) Oficiální stránky Oblastní rady Gezer
