Valerij Rjumin
| Valerij Viktorovič Rjumin | |
|---|---|
 |
|
| Sovětský kosmonaut | |
| St. příslušnost |  SSSR/ Rusko |
| Datum narození | 16. srpna 1939 Komsomolsk na Amuru SSSR |
| Jiné zaměstnání | Letový inženýr |
| Čas ve vesmíru | 371d 17h 24m |
| Kosmonaut od | 1973 |
| Mise | Sojuz 25, Sojuz 32, Sojuz 35, Sojuz 34, STS-91 |
| Znaky misí |
 |
Valerij Viktorovič Rjumin (*16. srpna 1939 Komsomolsk na Amuru[1], SSSR), je sovětský a ruský kosmonaut ruské národnosti, který létal na Sojuzech a jednou v americkém raketoplánu.
Obsah |
Život [editovat]
Otec byl soustružníkem a před válkou odjel se svou ženou stavět v tajze u Amuru nový závod Komsomolsk, stavbu mládeže předválečných ler. Syn Valerij po ukončení základní školy vystudoval průmyslovou školu a po vzoru otce se stal technologem pro opracovávání kovů zastudena. Byl mistrem i technologem. Pak byl povolán do základní vojenské služby. Stal se na tři roky velitelem tanku hlavně u tankového pluku v Ázerbájdžánu.
V roce 1961 se dostal na fakultu elektroniky a výpočetní techniky a později se ocitl v konstrukční kanceláři Sergeje Koroljova a plně se věnoval kosmické technice se zaměřením na orbitální stinice. V době letů Sojuzů byli na oceány vysíláni technici na výzkumných lodích. I on se takto plavil na lodi Akademik Sergej Koroljov, aby monitoroval let Sajlutu 4 jako náčelník spojení. Pak byl zařazen do oddílu kosmonautů s přezdívkou „Dlouhán“, protože vynikal mezi nimi vytáhlou postavou.
Lety do vesmíru [editovat]
Poprvé letěl ve funkci palubního inženýra roku 1977 v Sojuzu 25 pod Kovaljonokem, let patřil mezi nepovedené, protože se jim nepodařilo spojit se Saljutem 6 a museli se předčasně vrátit k Zemi. Za rok a půl letěl znovu v Sojuzu 32, spolu s ním z Bajkonuru startoval Vladimir Ljachov. Spojení se Saljutem 6 tentokrát bylo v pořádku a na této orbitální stanici strávil půl roku. Během této doby se k nim připojilo několik nákladních lodí. Dolů se vrátil v Sojuzu 34. A za dalšího půl roku, v dubnu 1980 odstartoval na třetí let v Sojuzu 35. Velitelem mu byl Leonid Popov. Pracovali půl roku na Saljutu 6 v době, kdy sem v rámci programu Interkosmos přiletěla a odletěla řada mezinárodních posádek a také řada nákladních lodí.[2].
Dočkal se ještě čtvrtého letu ve věku téměř 60 let na americkém raketoplánu Discovery STS-91. Posádka byla sedmičlenná, mezinárodní. Cílem letu bylo zásobit mezinárodní stanici Mir vodou a potravinami. Strávil ve vesmíru při svých čtyřech letech více než rok – 371 dní.
- Sojuz 25 (9. říjen 1977 – 11. říjen 1977)
- Sojuz 32, Sojuz 34 (25. únor 1979 – 19. srpen 1979)
- Sojuz 35, Sojuz 37 (9. duben 1980 – 11. říjen 1980)
- Discovery STS-91 (2. června 1998 – 12. června 1998)
Po letech [editovat]
V roce 2003 byl zástupcem náčelníka hlavního konstruktéra ruské společnosti Eněrgija.
Odkazy [editovat]
Reference [editovat]
- ↑ VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha : Mladá fronta, 1982. Kapitola Kosmonauti-specialisté SSSR, s. 355.
- ↑ CODR, Milan. Sto hvězdných kapitánů. Praha : Práce, 1982. Kapitola Valerij Viktorovič Rjumin, s. 184.
