Václav Jíra

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Václav Jíra
Václav Jíra v lounském ateliéru, 2011
Václav Jíra v lounském ateliéru, 2011
Narození 17. prosinec 1939
Louny
Národnost česká
Vzdělání Strojní průmyslová škola, Pedagogická fakulta UK Praha – dějiny umění
Příbuzní Jan Jíra, filmař
Hnutí lounská krajinářská škola
Ovlivněný Zdeňkem Sýkorou

Václav Jíra (* 17. prosinec 1939 Louny) je český výtvarník, spolu se Zdeňkem Sýkorou, Kamilem Linhartem, Vladislavem Mirvaldem, Janem Valtem, Zdeňkem Ladrou, Jaroslavem Čásou a Miroslavem Kuklou člen Lounské krajinářské školy. Od poloviny 60. let až do současnosti se prosadil jako tvůrce mobilních strojků a strojů, sestavených z technických součástí různých výrobků.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Lounech, kde žije dodnes. Po absolvování základní školy se v místním Železničním učilišti v roce 1954 vyučil kovářem. Pak nastoupil na umístěnku do Brna do závodu ZKL Líšeň, kde pracoval až do roku 1959. Během této doby vystudoval při zaměstnání Strojní průmyslovou školu. Základní vojenskou službu absolvoval v letech 1959–1961. Pak se vrátil do Loun a nastoupil jako metodik pro výtvarné umění v Městském kulturním středisku. V letech 1961–1965 jezdil soukromě na přednášky na Pedagogickou fakultu UK v Praze, kde přednášeli i jeho lounští učitelé Zdeněk Sýkora a Kamil Linhart.

Ihned po návratu z prezenční vojenské služby se stal členem výtvarného kroužku, který v Lounech vedl Zdeněk Sýkora. Koncem 60. let se přešel do Městského kulturního střediska a na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze vystudoval obor Film-Foto-Výtvarnictví. Od 70. let byl členem Svazu českých výtvarných umělců. Po roce 1989 trvalý pracovní poměr opustil. První samostatnou výstavu měl v roce 1964 v Kadani, od roku 1983 vystavuje každoročně.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Od počátku 60. let sleduje Jírova tvorba dvě základní oblasti: krajinomalbu a tvorbu, resp. zobrazování strojků. Až do současnosti probíhají obě sféry paralelně. Ačkoliv těžiště Jírovy tvorby spočívá ve strojcích, nerezignoval ani na zobrazení krajiny, zejména Lounského středohoří. V jeho plátnech se krajina přetváří v barevné plochy, které vytvářejí organické struktury.

Jarní krajina, 2000, 40 x 51 cm

Ačkoliv Jírova recepce krajiny není popisná, vyzařuje z jeho pláten citové zaujetí a schopnost vystihnout náladu zvoleného námětu.

Strojky začal Jíra vytvářet v roce 1961. Inspiroval ho k tomu nález hracího strojku doma na půdě. Adaptoval ho na Malovací stroj podáněný dynamem, který pacičkami čmáral klikyháky na papír. Další strojky pak vznikaly z nejrůznějších součástek nalezených na skládkách, smetištích a sběrnách. Přetvořením do nového tvaru a rozpohybováním získávají původní součástky zcela nový význam a smysl.

Za tvorbou recyklovaných strojků - mobilů (autorem termínu "mobil" je Marcel Duchamp, který ho použil pro výtvory Alexandra Caldera) stojí stejná myšlenka, která vedla k vytváření podobných artefaktů Hanse Arpa, Francise Picabiu a zejména Jírovy současníky, Švýcara Jeana Tinguelyho a Američana Alexandra Caldera. Nutno podotknout, že v době, kdy Jíra začal strojky vytvářet, mu byla díla uvedených autorů neznámá. Jírova tvorba se proto řadí do kontextu evropského dadaismu. Jírův autentický přínos do oblasti strojků-mobilů spočívá v dalších dvou způsobech jejich zobrazení. Jíra maluje obrazy a podrobné plány strojků, jak těch existujících, tak fiktivních.

Model strojku K, 2004, 100 x 90 cm

Zcela originálním Jírovým řešením další existence strojků je jejich slisování, tedy jakási druhá recyklace, po níž se stávají ze třídimenzních objektů plošnými vyobrazeními.

Výstavy (společné a samostatné, výběr)[editovat | editovat zdroj]

  • 1964 Kadaň
  • 1967 Praha, Galerie na Karlově náměstí (poprvé vystaveny strojky)
  • 1969 Teplice, Teplický saloon
  • 1971 Louny, Galerie Benedikta Rejta
  • 1979 Zschopau (Sasko), výstava lounských výtvarníků
  • 1980 Louny, Fučíkovo divadlo
  • 1983 Ústí nad Labem, výstavní síň Hrnčířská
  • 1985 Praha, výstavní síň Újezd
  • 1990 Tokio, galerie Maurich Shaji
  • 1992 New York, galerie Mari Hubé
  • 1993 Frankfurt nad Mohanem, Ambiente 93
  • 1994 Mnichov, Gemäldeverlag Mörtl
  • 1996 Litoměřice, Severočeská galerie výtvarného uměn
  • 1999 Louny, výstavní síň Telecom; Praha, galerie Platýz
  • 2000 Barendrecht, Nizozemsko
  • 2001 Praha, galerie U Černé Matky Boží
  • 2002 Louny, Galerie Benedikta Rejta
  • 2003 Louny, výstavní síň Vrchlického divadla
  • 2004 Františkovy Lázně, Galerie Brömse
  • 2005 Praha, Museum Kampa, Nadace Jana a Medy Mládkových; Praha, Výstavní síň Mánes
  • 2006 Sofie, České centrum
  • 2008 Bangkok, Thajsko
  • 2009 Praha, Museum Kampa, Nadace Jana a Medy Mládkových (Strojky II)
  • 2010 Brno, Realita je víc než fikce, Asambláž jako tvůrčí princip v českém umění 60. a 70. let, Dům umění města Brna
  • 2011 Louny, otevření vlastní galerie

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • HLAVÁČEK, Josef: Stroje Václava Jíry, Dialog 8, 1968, s. 29-31.
  • SÝKORA, Zdeněk: Vystavoval Václav Jíra, Kulturní měsíčník Louny, únor 1980, s. 7-8.
  • ROEDL, Bohumír: Lounští pováleční výtvarníci a jejich okruh, in: Louny, Praha 2005, s. 364-383. ISBN 80-7106-662-1.
  • VALOCH, Jiří: Václav Jíra - strojky, text ke katalogu výstavy v Muzeu Kampa, Praha 2005.
  • MACHALICKÝ, Jiří: Václav Jíra - recyklace odpadu, text ke katalogu výstavy ve Výstavní síni Mánes, Praha 2006.
  • Rozhovor Vladimíra Drápala s Václavem Jírou, katalog k výstavě ve Vrchlického divadle v Lounech, Louny 2009.
  • Václav Jíra - Recyklace minulosti i přítomnosti, rozsáhlá obrazová monografie (200 str.) s textem Jiřího Machalického, Louny 2010, ISBN 978-80-87019-15-3.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
  • Seznam děl v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je Václav Jíra
  • [1] Reportáž na ČT 24 29. 12. 2011
  • [2] Reportáž na ČT 24 20. 9. 2009
  • [3] Fotografie z vernisáže v Galerii Emila Juliše v Černčicích 21. 11. 2010