Václav Draxl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Václav Draxl
Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1920 – 1923
Stranická příslušnost
Členstvíčs. soc. dem.
nár. soc.
Neodvis. soc. str. děl.
Soc. sjednocení
čs. soc. dem.

Narození16. ledna 1874
Cukmantl u Teplic
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí3. listopadu 1939 (ve věku 65 let)
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
ChoťRosalie
DětiMstislav, Ctiboj Jaroslav, Záboj Miroslav, Libuše Venuše, Soňa
Profesepolitik
CommonsVáclav Draxl
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Draxl (16. ledna 1874 [chybně uváděno 1879[1]] Cukmantl u Teplic[2]3. listopadu 1939 Praha[3])[4] ,byl československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou socialistickou stranu a poté za levicovou formaci Neodvislá socialistická strana dělnická respektive Socialistické sjednocení. Později byl aktivní v Československé sociálně demokratické straně dělnické.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako jeho otec pracoval coby horník. Začal se angažovat v hornických spolcích a ve věku 24 let byl vyslán na říšský hornický sjezd. Původně byl členem sociálně demokratického hnutí. Byl aktivní i při stávkovém hnutí v roce 1900. Organizoval hnutí bezvěrců (ateistů). Od roku 1904 pracoval v zahraničí (Německo, Francie, Belgie). Po třech letech se vrací do severních Čech a pobýval v Chabařovicích. Od roku 1909 byl šéfredaktorem Hornických listů.[5] Už koncem 19. století patřil mezi přední anarchistické aktivisty z okruhu horníků v severních Čechách.[6] Za první světové války byl zatčen a za velezradu odsouzen k dvaceti letům těžkého žaláře. Po amnestii v roce 1917 začal znovu politicky působit. Měl spojení na český protirakouský odboj (Maffie).[5]

Po vzniku Československa se stal členem předsednictva ústředního Národního výboru menšinového pro severní Čechy v Duchcově. Začal také znovu vydávat Hornické listy organizovat horníky.[5] V roce 1919 tvořil v rámci anarchokomunistického hnutí skupinu aktivistů (jako například Bohuslav Vrbenský), kteří spojili síly s Československou socialistickou stranu, byť v jejím rámci tvořili levicové křídlo a byli kritičtí k některým jejím rysům. Podílel se tvorbě stranického programu.[7] V parlamentních volbách v roce 1920 získal poslanecké křeslo v Národním shromáždění za Československou stranu socialistickou.[1] Podle údajů k roku 1920 byl profesí bývalým horníkem a redaktorem v Duchcově.[8]

Rozkol s jeho mateřskou stranou nastal v březnu 1923, kdy Draxl a několik dalších poslanců za Československou stranu socialistickou hlasovali proti vládnímu návrhu zákona na ochranu republiky. Následovalo jejich vyloučení ze strany.[9] V březnu 1923 proto Draxl vystoupil z poslaneckého klubu své strany a přešel do klubu strany Socialistické sjednocení. Rozhodnutím volebního soudu byl pak v červnu 1923 zbaven mandátu. Do sněmovny místo něj nastoupil František Ježek.[10] Poté, co velká část členů Socialistického sjednocení později vstoupila do KSČ, Draxl zvolil vstup do Československé sociálně demokratické strany dělnické. Výrazněji už se ale v politice neangažoval. Byl správcem dětské ozdravovny a domova hornických provizionistů v Horním Litvínově.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Václav Draxl [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 
  2. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Pozorka
  3. Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých magistrátní úřadovny na Smíchově, sign. MGSM Z3, s. 187
  4. Pavel Koukal: Václav Draxl. Duchcov: Kapucín, 2010. ISBN 978-80-86467-36-8. S. 48. 
  5. a b c d Václav DRAXL [online]. knihovna-teplice.cz [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 
  6. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 245. 
  7. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 750, 765. 
  8. 1. schůze, přípis volebního soudu, ověření mandátů [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-10]. Dostupné online. 
  9. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 755–756. 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-11-09]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 14. sešit : Dot-Dvo. Praha: Libri, 2011. 339-466 s. ISBN 978-80-7277-451-7. S. 366. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]