Westerplatte

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pohled z pevniny na poloostrov, v pozadí památník polských obránců ostrova

Westerplatte je malý poloostrov ležící u ústí přístavu města Gdaňsk. Poloostrov vznikl někdy v 16. století z říčních usazenin při ústí řeky Visly, které byly doplněny mořským pískem. Postupem času se ústí Visly přesunulo k východu a Westerplatte lemovaly jen klidné vody kanálu vedoucího od moře ke Gdaňskému přístavu. Právě nacistickým útokem na Westerplatte začala 1. září 1939 německá invaze do Polska a tím i druhá světová válka. Jedna strážní rota polské armády pod vedením majora Henryka Sucharského bránila lehké opevnění proti drtivé německé přesile sedm dní, až 7. září po naprostém vyčerpání kapitulovala. Westerplatte se proto stal důležitým symbolem polského protinacistického odporu.[1] Bitvu zde dnes připomíná památník, ve filmové podobě ji v roce 1967 ztvárnil Stanisław Różewicz filmem Westerplatte.

Bitva o Westerplatte[editovat | editovat zdroj]

Přístavní město Gdaňsk nepatřilo před druhou světovou válkou Polsku. Bylo to tzv. svobodné přístavní město a Polákům v něm náležely pouze tranzitní vojenské sklady na Westerplatte a budova pošty. Obyvatelé města, převážně Němci, vznesli po nástupu Hitlera k moci požadavek připojení k Německé říši.

Vzhledem k napjaté politické situaci se tehdejší polská vláda rozhodla vybudovat kolem vojenských skladů určitá obranná zařízení. Nebezpečí útoku hrozilo ze všech stran, nejvíce však z úzké šíje Westerplatte. Proto zde bylo v letech 1934 až 1935 postaveno šest betonových strážnic, které měly zabezpečit kruhovou obranu a zároveň se palebně krýt. Strážnice byly opevněné bunkry s půdorysem 7x7 metrů vybavené těžkými kulomety. Mohly ochránit obránce před palbou z kulometů nebo granáty, ale ne však už při přímém zásahu bomby shora nebo zásahu z těžkého děla. Uprostřed Westerplatte byla vybudována kasárna pro stočlennou posádku.

Na jaře 1939 se Polákům podařilo dopravit do objektu několik minometů a jedno dělo ráže 75 mm. Tajně byla zesílena i posádka kasáren. Bylo zde připraveno celkem 182 mužů pod vedením majora Henryka Sucharského. Hlavní výzbroj kasáren a strážnic tvořilo jedno polní dělo ráže 75 mm, dvě protitanková děla ráže 37 mm, čtyři minomety a jedenačtyřicet těžkých a lehkých kulometů.

Koncem srpna do gdaňského přístavu vplula na údajně slavnostní návštěvu německá bitevní loď Schleswig-Holstein. Loď ještě z první světové války se v té době používala pro výcvik kadetů. V podpalubí však měla naložené zbraně a několik set mužů námořní pěchoty. V noci z 31. na 1. září se loď přemístila blíže k Westerplatte a za svítání, ve 4 hodiny 45 minut, dal kapitán Kleikamp rozkaz k palbě z palubních děl. Po šestiminutové palbě vyrazila do útoku rota pěchoty SS, která postupovala po celé šířce pevniny. Polská posádka, zvyklá na mírovou strážní službu se tak náhle ocitla uprostřed války.

Polská obrana se hrdinně udržela sedm dní, během kterých odolávala útokům německých jednotek, které posílil letecký útok 47 letadel Junkers 87 2. září. Při tomto útoku došlo zcela ke zboření kasáren. Pátý den svolal velitel Sucharski poradu velení. Původní úkol posádky - udržet se alespoň 36 hodin, než připluje posila z Gdyně - byl již splněn. Bylo však rozhodnuto bojovat ještě dva dny dál. Později se díky radiovým zprávám obránci dozvěděli, že Němci obsadili již nejen Gdyni, ale také Krakov a stojí před Varšavou. Sedmý den v 10 hodin 15 minut dal velitel Sucharski rozkaz ke kapitulaci. Během bojů přišlo o život 17 polských a několik set německých vojáků.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Poland remembers World War start, BBC News, 1. 9. 2009