ORP Błyskawica

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Současný stav torpédoborce Błyskawica
Základní údaje Vlajka polského námořnictva
Typ: torpédoborec
Třída: třída Grom
Číslo trupu: H 34
Jméno podle: blesk
Zahájení stavby: 1935
Spuštěna na vodu: 1. října 1936
Uvedena do služby: 25. listopadu 1937
Osud: muzejní loď
Takticko-technická data
Výtlak: 2011 t (standardní)
3383 t (plný)
Délka: 114 m
Šířka: 11,3 m
Ponor: 3,3 m
Pohon: 2 turbíny, 4 kotle
54 500 shp
Rychlost: 39 uzlů
Posádka: 180
Výzbroj: (po dokončení):
7× 120mm kanón (3×2, 1×1)
4× 40mm kanón (2×2)
8× 13,2mm kulomet (4×2)
6× 550mm torpédomet (2×3)
44 min

(1945):
8× 102mm kanón (4×2)
4× 40mm kanón (2×2)
4× 20mm kanón (4×1)
4× 533mm torpédomet (1×4)
4 vrhače, 2 skluzavky

ORP Błyskawica je polský torpédoborec patřící ke třídě Grom. Pro polské námořnictvo byl postaven v letech 1935-1937 ve Velké Británii. Obě postavené jednotky třídy Grom představovaly špičku ve své kategorii. Ve své době se jednalo o silně vyzbrojené a rychlé torpédoborce.[1]

Loď byla nasazena ve druhé světové válce. Krátce před německou invazí do Polska odplula do Velké Británie a následně se zapojila do bojů po jejím boku. Za války eskortovala 83 konvojů, provedla 108 dalších bojových patrol, podílela se na potopení dvou válečných lodí nepřítele a sestřelila čtyři nepřátelská bojová letadla. Během své válečné služby byla třikrát vážně poškozena, pět námořníků padlo a 48 jich bylo zraněno.[2]

Po válce se Błyskawica vrátila do Polska, aby se po přezbrojení a opravách stala vlajkovou lodí námořnictva Polské lidové republiky. Ze služby byla loď vyřazena v roce 1969. Od roku 1976 je zpřístupněna jako muzejní loď. Kotví ve Gdyni. Je jedinou dochovanou polskou válečnou lodí postavenou v období před druhou světovou válkou.[2] Błyskawica je jedinou lodí, která byla dekorována nejvyšším polským vojenským vyznamenáním Virtuti Militari.[2]

Pozadí vzniku[editovat | editovat zdroj]

Błyskawica (vpravo) během doprovodu atlantického konvoje doplňuje palivo z britského křižníku.

Plavidlo bylo postaveno v letech 1935-1937 v britské loděnici James Samuel White & Co. Ltd. Na vodu bylo spuštěno 1. října 1936. Do služby bylo zařazeno 25. listopadu 1937.[3]

Konstrukce[editovat | editovat zdroj]

Hlavní výzbroj po dokončení lodě tvořilo sedm 120mm kanónů ve třech dvoudělových a jedné jednodělové věži. Protiletadlovou výzbroj tvořily čtyři 40mm kanóny Bofors a osm 13,2mm kulometů Hotchkiss. Loď dále nesla dva trojhlavňové 550mm torpédomety. Pohonný systém tvoří dvě parní turbíny Parsons a čtyři tříbubnové kotle Admiralty vytápěné mazutem. Lodní šrouby jsou dva. Nejvyšší rychlost dosahovala 39 uzlů.[3]

V roce 1941 došlo k zásadní úpravě výzbroje plavidla. Všechny 120mm kanóny nahradilo osm dvouúčelovýcch 102mm děl MK XVI umístěných ve dvoudělových věžích. Błyskawica byla navíc vybavena čtyřmi vrhači a dvěma skluzavkami pro svrhávání hlubinných pum.[4] Později během války byly kulomety nahrazeny čtyřmi 20mm kanóny Oerlikon. Původní torpédomety navíc nahradil čtyřnásobný 533mm torpédomet britského typu.[4]

Operační služba[editovat | editovat zdroj]

Błyskawica v roce 2007
Symbol vyznamenání Virtuti Militari na můstku torpédoborce Błyskawica

V předvečer německé invaze do Polska (přesněji 30. srpna 1939)[2] polské námořnictvo uskutečnilo operaci Peking, v jejímž rámci přesunulo torpédoborce Błyskawica, Grom a Burza do Velké Británie. Plavidla tak unikla jistému zničení a mohla se zapojit do dalšího průběhu druhé světové války.[1] Už 7. září 1939 loď zachytila a napadla německou ponorku.[2] V roce 1940 se Błyskawica podílela na obraně Norska proti německé invazi. Během tohoto nasazení se posádce podařilo sestřelit dvě německá letadla.[2] Po návratu se loď podílela na evakuaci spojeneckých vojáků z pláží a přístavu v Dunkerque.[2] Později sloužila zejména k doprovodu konvojů - za celou válku jich chránila celkem 83.[2] V roce 1944 se účastnila vítězných námořních střetnutí u Ouessantu (německý torpédoborec ZH1 byl v bitvě potopen a Z32 najel na břeh) a La Rochelle.[2] Poslední bojovou akcí, na které se Błyskawica za druhé světové války podílela, byla operace Deadlight - potopení německých ponorek, které se vzdaly vítězným Spojencům.[2]

Błyskawica válku přečkala a v roce 1947 se vrátila do Polska. Následovala dvouletá rekonstrukce a přezbrojení na sovětskou výzbroj. Loď dostala osm 100mm kanónů, deset 37mm kanónů a jeden trojhlavňový 533mm torpédomet. Protiponorkovou výzbroj tvořily dva vrhače a dvě skluzavky hlubinných pum. Počátkem 60. let byla Błyskawica vlajkovou lodí polského námořnictva. V roce 1967 na ní došlo k havárii kotlů, která vedla k vyřazení lodě z první linie o dva roky později. Po svém vyřazení byla Błyskawica přeměněna na plovoucí muzeum a od roku 1976 je přístupná ve Gdyni.[5]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 4. Praha : Naše vojsko, 1993. ISBN 80-206-0357-3. S. 193.  [Dále Pejčoch, Novák a Hájek (1993)]
  2. a b c d e f g h i j POLISH NAVY SHIP "BŁYSKAWICA" [online]. Polish Navy, [cit. 2012-12-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b [Pejčoch, Novák a Hájek 1993, s. 196.]
  4. a b [Pejčoch, Novák a Hájek 1993, s. 194.]
  5. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha : Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 10.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]