František Mareš (archivář)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
František Mareš
František Mareš
František Mareš
Narození28. prosince 1850
Bavorov
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí12. února 1939 (ve věku 88 let)
Třeboň
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníarchivář
Oceněníčestný doktorát UK
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Mareš (28. prosince 1850 Bavorov[1] – 12. února 1939 Třeboň) byl český archivář a spisovatel z oboru historie a památkové péče.

Život[editovat | editovat zdroj]

Byl synem knížecího schwarzenberského šafáře v Bavorově. Absolvoval českou školu v Netolicích a německou v Českých Budějovicích. Pak studoval na piaristickém gymnáziu v Českých Budějovicích. Po maturitě obdržel studentské místo ve Schwarzenberském paláci ve Vídni. Studoval historii na vídeňské univerzitě a současně absolvoval vojenskou službu u 28. pěšího pluku. Po praxi v třeboňském archivu se vrátil do Vídně a v letech 1874-1888 byl archivním adjunktem ve Schwarzenberském ústředním archivu. Současně pokračoval ve studiu na Ústavu pro rakouská historická studia (Institut für Österreichische Geschichtsforschung), kde byl žákem Theodora von Sickela. V té době začal rovněž uveřejňovat své práce v odborném tisku.

V roce 1887 byl vyslán českým sněmem spolu s Ferdinandem Tadrou na studijní cestu do vatikánského archivu (Archivum Secretum Vaticanum).

Po návratu z této cesty byl jmenován ředitelem schwarzenberského archivu v Třeboni. Zde působil až do roku 1924, kdy odešel do důchodu.

Zapojil se rovněž do sporů o pravost Rukopisů, kdy se – na rozdíl od svého jmenovce Františka Mareše – přiklonil k jejich odpůrcům.[2]

Ocenění díla[editovat | editovat zdroj]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

Připravil k vydání řadu pramenů, například:

  • Popravčí kniha pánův z Rožmberka. Praha: František Mareš, 1878. 64 s. Dostupné online. 
  • Václav Březan Život Petra Voka z Rožmberka (Vácslava Březana Život Petra Voka z Rosenberka), V Praze : Museum království Českého, 1880
  • České sklo : Příspěvky k dějinám jeho až do konce XVIII. století / Se zvláštním ohledem na jižní Čechy, V Praze : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1893
  • Prokop Písař: Prokopa písaře novoměstského česká "Ars dictandi", Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1900
  • Prokop Písař: Prokopa písaře Nového Města pražského Praxis cancellariae, Praha : Nákladem České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1908 [3]
  • Kronika budějovská, Praha : Král. čes. společnost nauk, 1921

V rámci edice Soupis památek historických a uměleckých v království Českém provedl spolu s Janem Sedláčkem soupisy okresů:

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu
  2. ↑ ĎURČANSKÝ, Marek. František Mareš, 150. výročí narození. Akademický bulletin. Prosinec 2000, roč. 8, čís. 12, s. 5. Dostupné online. 
  3. ↑ Mareš, František (Philosoph). Prokopa písaře nového města Pražského praxis cancellariae [online]. Europeana [cit. 2014-11-17]. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 876-877, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
  • ĎURČANSKÝ, Marek. František Mareš, 150. výročí narození. Akademický bulletin. Prosinec 2000, roč. 8, čís. 12, s. 5. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=František_Mareš_(archivář)&oldid=21999472“