Polikarpov R-5
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Polikarpov R-5 | |
 Polikarpov R-5 |
|
| Určení | lehký bombardovací a průzkumný letoun |
|---|---|
| Šéfkonstruktér | Nikolaj Nikolajevič Polikarpov |
| První let | podzim 1928 |
| Zařazen | 1930 |
| Uživatel | SSSR |
Polikarpov R-5 byl sovětský dvoumístný jednomotorový dvouplošník smíšené konstrukce s odkrytými prostory osádky a pevným podvozkem. Byl zkonstruován ve 20. letech 20. století, prototyp vzlétl na podzim roku 1928, do výzbroje Rudé armády byl zaveden roku 1930. Za druhé světové války byl již naprosto zastaralý, avšak stále sloužil jako spojovací letoun a jako součást výzbroje vojskového letectva. Traduje se, že 17. září 1939 se stal prvním sovětským letadlem, které se podařilo sestřelit bránícímu se polskému letectvu.
Hlavní technické údaje R-5 [editovat]
- Charakteristika: Dvoumístný bombardovací a průzkumný dvojplošník.
- Pohon: řadový motor Mikulin M-17F o výkonu 544 kW
- Výzbroj: 300 kg pum, jeden kulomet 7,62 mm
- Rozpětí: 15,3 m
- Délka: 10,56 m
- Výška: 2,6 m
- Nosná plocha: 50,2 m²
- Hmotnost prázdného letounu: 1969 kg
- Vzletová hmotnost: 2804 kg
- Maximální rychlost: 228 km/h
- Dostup: 6400 m
- Dolet: 800 km
- Výzbroj: 7,32mm kulomet, až 300 kg bomb
Literatura [editovat]
- ŠNAJDR, Miroslav. Operace Barbarossa. Letecká válka 22. června 1941. Praha : Votobia, 2003. 236 s. ISBN 80-7220-148-4.
