Atentát na Hitlera z 8. listopadu 1939

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Atentát na Hitlera z 8. listopadu 1939
Portrét Adolfa Hitlera
Adolf Hitler
Historické období: Druhá světová válka
Cíl: Adolf Hitler
Důsledky: smrt 3. lidí; Hitler nebyl vůbec zraněn
Datum: 8. listopad 1939
Místo: Mnichov, Třetí Říše Vlajka nacistického Německa
Pachatel: Georg Elser
Použitá zbraň: bomba

Atentát na Hitlera z 8. listopadu 1939 byl neúspěšný pokus o zabití Adolfa Hitlera. Atentát zosnoval Němec Georg Elser.

Příprava atentátu[editovat | editovat zdroj]

Georg Elser, truhlář z Mnichova, již dříve poukazoval na vzrůstající moc nacistů. Po obsazení Sudet se Elser rozhodl, že Hitlera odstraní.

Využil při tom své práce truhláře a zkonstruoval časovanou bombu, pro kterou ukradl rozbušky a výbušninu v kamenolomu, kde se pro ten účel nechal zaměstnat. V srpnu 1939 chodil každý večer do Bürgerbräukelleru, pivnice, kde se schoval v oddělení pro zaměstnance až do doby, kdy se v pivnici nikdo nenacházel. Poté za svitu baterky vysekával tajný otvor v nosném sloupu galerie nad místem řečnického pultu Adolfa Hitlera. Pracoval celou noc až do doby, kdy nastupovali první zaměstnanci. Poté vyklouzl zadním vchodem.

Takto pokračoval do doby, kdy byla bomba hotová. Tu poté umístil do pilíře.

Atentát[editovat | editovat zdroj]

Georg Elser

Hitler přijel do pivnice 8. listopadu při výročí Pivního puče. Jeho projev však trval krátkou dobu. Před začátkem projevu požádal SA oficíra, aby mu signalizoval, kdy má končit. Ten mu poté ukázal tabulku „Končit!“ a Hitler odešel. Asi šest minut po jeho odchodu bomba explodovala. Vyžádala si 3 mrtvé a 57 raněných. Tou dobou však byl Hitler již ve vlaku.

Elser byl v době výbuchu na hranicích se Švýcarskem. Tam ho zastavili a prohledali jeho batoh, v němž měl pohlednici z pivnice a odznak komunistické strany. Elser se vymlouval, že odchází, aby se vyhnul placení alimentů.

Výslech[editovat | editovat zdroj]

Pivnice po atentátu

Nakonec byl převeden za tamní oddělení gestapa, kde opakoval neustále totéž. Už se ho chystali pustit, když se dozvěděli o atentátu na Hitlera. Navíc měl Elser u sebe pohlednici s pivnicí. Sekání tajné schránky v pilíři navíc byla náročná a musela by se dělat v kleče. Přikázali Elserovi, aby si stáhl kalhoty. Tak mu dokázali, že bombu vyrobil, protože měl na kolenou otlačeniny a opuchliny.

Poté byl několik dní mučen, aby přiznal své spolupracovníky. Elser však nikoho neprozradil, protože neměl koho. V době po atentátu však byli na severu Německa zadrženi britští důstojníci Richard Stevens a Sigismund Payne Best. Těm však nic nebylo dokázáno.

Několik dní poté byla v novinách uveřejněna, v mnoha věcech nepravdivá, zpráva o atentátu. Do spiknutí byli prý zataženi i bývalý československý prezident Edvard Beneš či bývalý nacista a jeden z Hitlerových nepřátel v exilu Otto Strasser. Oba svůj podíl na atentátu popřeli, Strasser však usoudil, že "to nebyl špatný nápad".

Elser byl poté převezen do koncentračního tábora Dachau. Tady se o něho starali docela dobře až do 9. dubna 1945, kdy byl Elser zastřelen.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]