Chlodvík I.

Chlodvík I.
franský král
Doba vlády	481 – 511
Tituly	král sálských Franků franský král
Narození	kolem 465
Úmrtí	511
Předchůdce	Childerich I.
Následník	Childebert I. (Paříž) Chlothar I. (Soissons) Chlodomer (Orléans) Theoderich I. (Remeš)
Manželky	Chrodechilda
Potomci	synové: Ingomer (zemřel velmi mladý), Childebert, Chlothar, Chlodomer, Theoderich dcera: Chlodechilda
Dynastie	merovejská
Otec	Childerich I.

Chlodvík I. (v pramenech Chlodovech, Clovis apod., možná 465 – 511) byl franský král (481–511) z rodu Merovejců, původně král sálských Franků z Tournai, který sjednotil všechny Franky pod svoji vládu, a je proto považován za zakladatele franské říše.

Založení franské říše

V době zániku západořímské říše sídlily franské kmeny v severovýchodní Galii kolem středního a dolního toku řeky Rýna. Postupně se spojovaly do kmenových svazů, v jejichž čele stáli silní náčelníci, kteří mezi sebou soupeřili o moc. Nejschopnější z nich, Chlodvík z rodu Merovejců, který původně vládl v Tournai, odstranil své soupeře a sám se stal roku 481 králem všech Franků. S pomocí své družiny si poté podmanil téměř celou Galii (dnešní Francii) od Rýna až k Pyrenejím. Roku 486 zvítězil v bitvě u Soissons nad tzv. římským králem Syagriem o rozšířil své državy dále na západ. Po porážce Vizigótů u Vouillé roku 507, zabral jejich území v jihozápadní Galii, a donutil je přesunout se na Pyrenejský poloostrov. Pouze Burgundi, jejichž říše se rozkládala v jihovýchodní Galii, zatím své državy uhájili. Na konci své vlády se Chlodvík vydal ještě za Rýn a dobyl germánská území na pravém břehu řeky. Tak položil základy franské říše.

Přijetí křtu

Křest Chlodvíka I., jedna z událostí kladených na počátek francouzské historie.

Král Chlodvík byl nejen úspěšným válečníkem, ale také schopným politikem a diplomatem. Jedním z jeho prozíravých činů bylo roku 498/9 přijetí křesťanství (Frankové byli totiž stále pohany). Pokřtěn byl panovník a jeho dvůr a křesťanství se pozvolna začalo šířit mezi ostatní Franky. Křesťanskou víru nepřijal v ariánské podobě, jak bylo v té době u Germánů běžné. Jeho choť Chlotilda, původem burgundská princezna, ho totiž přiměla, aby přijal nikájské vyznání, to znamená, aby se stal katolíkem. Tím ovšem zkřížil plány ostrogótského krále Theodoricha, který zamýšlel vytvořit z barbarských říší v západní Evropě (Ostrogótů, Visigótů a případně Franků) blok ariánských států, který měl být protiváhou ortodoxní Byzanci na východě.

Chlodvík doufal, že jako pokřtěný panovník katolického ritu bude přijatelnější pro původní křesťanské obyvatelstvo podrobené Galie. Významnou oporu mu jako křesťanovi mohli poskytnout také místní biskupové, kteří se těšili všeobecné vážnosti. Údajně založil rytířský Řád svaté Ampule.

Po Chlodvikově smrti si podle tehdejších franských zvyklostí rozdělili správu říše jeho synové Childebert, Chlothar, Chlodomir a Theoderich.

Zákoník sálských Franků

Tato pozdně středověká kresba představuje franského krále Chlodvíka I. diktujícího sálský zákoník.

V letech 508–511 nechal Chlodvík pořídit soupis franského zvykového práva, známý pod názvem Pactus legis salicae nebo jednodušeně Lex Salica – Sálský zákon. Vzhledem k tomu, že právní zvyklosti Franků nebyly zatím příliš ovlivněny římským právem, představuje tento zákoník skvělý dobový pramen pro poznání sociálních a hospodářských poměrů u Franků v době vzniku franského státu.

Literatura

• JAMES, Edward. Frankové. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 275 s. ISBN 80-7106-200-6.  
• ŘEHOŘ Z TOURS. O boji králů a údělu spravedlivých. Kronika Franků. Dějiny v deseti knihách. Praha : Vyšehrad, 2006. 480 s. ISBN 80-7021-831-2.  

Související články

• Seznam franských králů