Veřejnoprávní korporace

Veřejnoprávní korporace je korporace, tedy sdružení osob, která je založena na základě zákona a které byla svěřena pravomoc plnit vymezené úkoly ve veřejné správě. Protože je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje jako samostatný subjekt, může vlastnit majetek, uzavírat smlouvy apod. Založena je na členském principu a členové se podílí na její činnosti.

Zvláštností veřejnoprávních korporací je jejich, v souladu se stanoveným účelem plnění jen určitých veřejnoprávních funkcí, omezená subjektivita. Ta je jim vždy podle příslušného zákona přiznána jen v tom rozsahu, v jakém je pro dané funkce potřeba.

Historie

Rozlišování mezi soukromoprávními a veřejnoprávními korporacemi pochází již z dob římského práva, kde byl jako veřejnoprávní korporace pojímán především samotný římský stát, kromě něj šlo ale také o města a obce. Později se mezi ně začaly počítat i kraje a okresy, také státem uznané náboženské společnosti (vyjma římskokatolické církve) a univerzity.

Druhy

Podle jejich základu je možné veřejnoprávní korporace dělit na:

• územní – členové takové korporace musí mít bydliště či sídlo na jejím území; typicky jde o kraje či obce, za takovou korporaci lze ale pojímat i stát; městské části a městské obvody v českém právním systému nejsou samostatnými subjekty, ale orgány obce (města).
• osobní – členství je podmíněno určitými vlastnostmi osoby nebo příslušností k určité profesi, takže jde např. o vysoké školy či různé profesní komory (advokátní komora, lékařská komora apod.)
• věcné (reálné) – jde o vlastnictví určité věci nebo o obstarávání společných záležitostí, příkladem může být např. svazek obcí

Další subjekty veřejné správy

Vedle veřejnoprávních korporací jsou dalšími subjekty veřejné správy:

• stát
• veřejné ústavy a veřejné podniky,
• státní fondy,
• nadace a nadační fondy,
• obecně prospěšné společnosti,
• veřejné výzkumné instituce,
• ostatní subjekty ze zákona nebo ústavy.

Reference

Autoritní data	NDL: 00566493