Antonín Novotný (herec)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Dr. Ing. Antonín Novotný (15. březen 1913 v Táboře24. duben 2005 v Rödentalu v Německu) byl český filmový herec třicátých let 20. století, po roce 1945 odborník a výzkumný pracovník v oboru smalty – silikáty v ochraně povrchu materiálu.

Český filmový herec Antonín Novotný (1913 – 2005)

Mládí a studia[editovat | editovat zdroj]

Antonín Novotný se narodil (v čp.507) v rodině táborského obchodníka střižním zbožím Františka Novotného (pocházel z Rosovic u Dobříše) a Heleny, rozené Štětinové (z rodiny táborského restauratéra), pokřtěný byl jmény Antonín Václav František. Vyrůstal s mladším bratrem Vladimírem, pozdějším významným kameramanem,.[1] Antonín Novotný po obecné a měšťanské škole studoval (od 1928) gymnázium v Táboře a po přestěhování (1930?) rodiny do Prahy pokračoval ve studiu tam. Zde se v roce 1931 zúčastnil s bratrem Vladimírem konkurzu na komparsistu ve filmu Před maturitou (1932). Režisér Svatopluk Innemann si mladého Novotného nakonec vybral do titulní postavy filmu – studenta Jana Šimona.

Filmová kariéra[editovat | editovat zdroj]

Role v Innemannově filmu odstartovala Novotného kariéru – plejádu postav milovníků, mladých hrdinů a sympatických chlapíků. Rolím dodával půvab zejména svým uhlazeným zjevem, klidným a milým hlasem a často i melancholickým pohledem. Hrál celkem ve 24 filmech (v sedmi z nich také zpíval) pod vedením různých režisérů, např. Martin Frič (5 filmů), Karel Lamač, Karel Hašler, Vlasta Burian nebo Miroslav Cikán (5 filmů). Mezi známější filmy patří Záhada modrého pokoje, Tři vejce do skla, Škola základ života, Ulice zpívá, Příklady táhnou, Katakomby. Oblíbený Novotný hrál po boku populárních a obdivovaných hereček i herců té doby (Věra Ferbasová, Hana Vítová, Nataša Gollová, Adina Mandlová, Růžena Nasková, Jiřina Šejbalová nebo František Smolík, Jaroslav Marvan, Otomar Korbelář, Oldřich Nový, Theodor Pištěk aj.)

V roce 1937 byl Antonín Novotný vybrán americkou společností MGM (Metro Goldwyn Mayer), která v Evropě hledala nové tváře, na stáž konkurz – a případně na filmovou dráhu v USA. V Hollywoodu se devět měsíců pilně učil, vydržel ze skupiny Evropanů nakonec sám – ale došel k názoru, že by se mu tamní způsob života nezamlouval, zejména negativně vnímal dost odlišný způsob filmování a tomu přehnané podřizování. A tak se jinak velmi disciplinovaný a odhodlaný herec Novotný rozhodl k návratu do poklidného Československa, kde na něj čekaly hlavní role, rodina, pohoda a také mnohem přátelštější kolegové. Z Ameriky si přivezl velkou sbírku fotografií s autogramy tamních známých hereček, herců a režisérů té doby. Doma hrál v dalších filmech, ale po svém posledním "velkém" filmu – Hotel Modrá hvězda, kde partnerkou byla Adina Mandlová, ukončil v roce 1942 neočekávaně filmovou kariéru.

Chemik[editovat | editovat zdroj]

Antonín Novotný se od studentských let vážně zajímal o chemii a začal ji po maturitě, současně s prací ve filmech, studovat na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Studium přerušil při uzavření českých vysokých škol nacisty (1939) a po skončení 2. světové války pokračoval a získal na ČVUT titul inženýra chemie a byl zde krátce odborným asistentem. Brzy ještě získal doktorský titul – hodnost Dr. techn. věd a stal se uznávaným v oboru. Zabýval se výzkumnou a vědeckou prací, zejména v oboru smaltů – silikátů. Stál u vzniku (byl zde také krátce ředitelem) Výzkumného pracoviště – výzkumné smaltařské laboratoře v Komárově u Hořovic, kam se po roce 1948 přestěhoval a kde bydlel do roku 1958. V roce 1954 byla začleněna skupina smaltařů v Komárově do Státního výzkumného ústavu ochrany materiálu (SVÚOM G. V. Akimova) v Praze.

V roce 1957 přešel Novotný do Strojíren – Smaltovny Chotěboř jako odborný poradce pro silikáty – povrchovou úpravu. Zde opět založil a vybudoval laboratoř a zavedl smaltování, především pro chemický průmysl; absolvoval svoji první zahraniční odbornou stáž v NSR; působil krátce také jako externí pedagog – učitel chemie na gymnáziu (tehdy 11leté střední škole) v Chotěboři.

V Chotěboři působil [2] do roku 1960, potom pracoval jako odborník v Praze (družstvo – podnik SMALT). V roce 1968 vyjel jako expert přes technologii smaltů na svůj druhý studijní pobyt do továrny a výzkumu v Coburgu v NSR. Po událostech v ČSSR 21. srpna 1968 se rozhodl nevrátit se domů a zůstal v továrním výzkumu v Coburgu. Z Německa pole své působnosti částečně rozšířil i do USA, kde spolupracoval s NASA na smaltových izolačních destičkách (podle své technologie), používaných dodnes na raketoplánech. Objevy, postupy a vynálezy Antonína Novotného byly skutečně uznávány a některé jsou stále používány.

Antonín Novotný žil od roku 1968 v Coburgu – městě ležícím 90 km severně od Norimberku, 80 km jižně od Erfurtu; od roku 1981 jezdil pravidelně a rád do Čech – na chalupu na Šumavě za synem na odpočinek a návštěvy; po úmrtí v roce 2005 byla podle jeho přání urna s ostatky převezena do rodné vlasti a popel rozptýlen.

Filmografie[editovat | editovat zdroj]

Hrané:

  • Před maturitou (1932), student Jan Šimon
  • Písničkář (1932), Jeník
  • Záhada mého pokoje (1933), novinář Frank
  • V tom domečku pod Emauzy (1933), Jan Martin
  • Srdce za písničku (1933), skladatel P. Braun
  • Sedmá velmoc (1933), Rudolf Dolan
  • Poslední muž (1934), syn Jaroslav Kohout
  • Mazlíček (1934), flamendr Willy
  • Pozdní láska (1935), Miloš
  • Vzdušné torpédo 48 (1936), důstojník Petr Nor
  • Naše XI (1936), Ing. Zeman

Střihové:

  • Večery s Jindřichem Plachtou (dokumentární, 1953)
  • Úsměvy (TV pořad, 1997)

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • Ve filmovém muzeu v Praze, Branické 71 se konala výstava věnovaná herečce Věře Ferbasové a herci Antonínu Novotnému. Vernisáž 19. února 2008 uváděl moderátor Aleš Cibulka, zúčastnila se jí také jedna z nejstarších českých žijících hereček Eva Gerová.
  • O Antonínu Novotném se psalo: Časopis Cinema, ročník 1994, číslo 3; ročník 1997, č.6 a ročník 1998,číslo 1
  • Antonín Novotný – z Tábora na filmové plátno, Týdeník Palcát, ročník 5, číslo 10 strana 7

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Vladimír Novotný (17. 10. 1914 – 14. 4. 1997), český kameraman, zejména trikových scén (např. filmy: Muž z prvního století, Limonádový Joe, Obchod na korze, Dívka na koštěti, Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách, seriál Arabela).
  2. Do Chotěboře dojížděl z Prahy, kam se z Komárova přestěhoval v roce 1958

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]