Peter Drucker

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Peter Ferdinand Drucker
Narození 19. listopadu 1909
Kaasgraben (dnes součástí Vídně), Rakousko
Úmrtí 11. listopadu 2005
Claremont v Kalifornii
Alma mater Univerzita Johanna Wolfganga Goetheho Frankfurt
Povolání sloupkař a ekonom
Zaměstnavatel New York University
Ocenění Prezidentská medaile svobody
Velká zlatá medaile za zásluhy o Rakouskou republiku
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peter Ferdinand Drucker (19. listopadu 1909 v Kaasgrabenu v Rakousku11. listopadu 2005 v Claremontu v Kalifornii[1]) byl americkým teoretikem a filosofem managementu, ekonomem a autorem související literatury. Platí za zakladatele moderního managementu.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Drucker se narodil do rodiny vysoce postaveného úředníka v habsburském Rakousku-Uhersku. Na svět přišel v hlavním městě čokolády Rakouska, v malé vesnici jménem Kaasgraben, která je dnes součástí Vídně (19. okrsek, Döbling). Po porážce Rakouska-Uherska v první světové válce byl ve Vídni nedostatek pracovních míst, a tak se po dokončení školy přestěhoval do Německa, kde nejprve pracoval v bankovnictví a později jako žurnalista. Ve 20. letech studoval na univerzitě v Hamburku a potom studoval ve Frankfurtu mezinárodní právo, z kterého získal doktorát. Zde také pracoval jako redaktor listu Frankfurter General-Anzeiger (česky Frankfurtský všeobecný přehled) pro mezinárodní vztahy a hospodářství.

Vzestup nacismu jej však donutil v roce 1933 opustit zemi. Poté, co odešel, spálili nacisti jedno z jeho děl. Po čtyřech letech v Londýně, kde pracoval pro noviny Financial Times, odešel roku 1937 natrvalo do USA, kde se z něj stal univerzitní profesor, ale také spisovatel na volné noze a vážený odborník přes management a podnikání. O schopnostech Druckera může svědčit i to, že jej George Orwell označil za jednoho ze spisovatelů, kteří předpověděli Německo-ruský pakt z roku 1939.[2] Předpověděl i několik dalších významných událostí, mimo jiné např. propad newyorské burzy roku 1987.[3] Roku 1943 získává Drucker státní občanství USA. Nejprve pracoval na Bennington College v Benningtonu, kde také roku 1945 napsal jedno ze svých nejlepších děl Concept of the Corporation.

Od roku 1950 vyučoval jako profesor managementu na Newyorské univerzitě, přičemž pracoval na mnoha odborných publikacích, pravidelně přispíval do Wall Street Journal a dělal také poradce několika nadnárodním koncernům jako například General Motors a Sears Roeb

Od roku 1971 až do své smrti byl profesorem sociálních věd a managementu na Claremont Graduate University pobíž Los Angeles. Zde byla zřízena organizace „Peter F. Drucker Graduate School of Management at Claremont University“, která každoročně uděluje ocenění Peter F. Drucker Award for Nonprofit Innovation.

Dne 9. července 2002 obdržel Drucker americkou prezidentskou medaili svobody (v orig. Presidential Medal of Freedom), nejvyšší civilní ocenění Spojených států, od George W. Bushe. Mnoho odborníků z branže jej uznává jako nejvlivnějšího průkopníka moderního managementu[4]. Drucker zemřel 11. listopadu 2005, několik dní před svými nedožitými 96. narozeninami, v Claremontu v Kalifornii přirozenou smrtí.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

Jeho kariéra ekonomického teoretika začala roku 1945, kdy mu jeho prvotní práce na téma politiky a společnosti otevřela dveře do záležitostí uvnitř společnosti General Motors, jedné z největších korporací na světě. Díky svým zkušenostem z Evropy byl fascinován problémy s udržováním autority. Svoje udivení sdílel s Donaldsonem Brownem, hlavním mozkem administrativy GM. Brown jej přivedl do společnosti, aby provedl něco, co by se dalo označit jako „politický audit“. Z výsledků jeho práce vzniklo dílo Concept of the Corporation, kterým zpopularizoval mnohadivizionální strukturu GM a vedl k velké odezvě v odborných médiích, načež následovaly navazující články a knihy, které dále rozvíjely tuto myšlenku.

Drucker se zajímal o rostoucí počet lidí, kteří pracovali stále více spíš myslí než vlastníma rukama. Byl zaujatý zaměstnanci, kteří věděli více o určitých věcech než jejich šéfové nebo kolegové, ale museli již spolupracovat s ostatními ve velké organizaci. Než aby to prohlásil za projev úžasného lidského pokroku, analyzoval Drucker tento fenomén a zjistil, jak narušuje běžné smýšlení o tom, jak by měla být organizace vedena.

Jeho přístup fungoval dobře ve stále vyspělejším světě podnikání druhé poloviny 20. století. V této době již měly velké korporace vyvinuty základní výrobní postupy a hierarchii řízení masové produkce. Výkonní vedoucí si mysleli, že vědí, jak vést společnosti, a Drucker jim do toho najednou vešel s tím, že poukázal na skuliny v jejich přesvědčení, které by mohly způsobit stagnaci podniku. Ale udělal to velice sympatickým způsobem. Předpokládal, že jeho čtenáři jsou inteligentní, racionální a těžce pracující lidé dobré vůle, a tak, jestliže jejich organizace zažívala problémy, věřil, že je to zapříčiněno zastaralými myšlenkami, příliš plochým pojetím problémů nebo jejich vnitřním neporozuměním.

Drucker je autorem třicetidevíti knih,[5] které byly přeloženy do více než dvaceti jazyků. Dvě z jeho knih jsou romány, jeden autobiografický. Je spoluautorem knihy zabývají se japonskými malbami a vytvořil také 4 série vzdělávacích filmů na téma management. Jeho první kniha byla napsána roku 1939, mezi lety 1975 a 1995 byl redakčním sloupkařem listu The Wall Street Journal a byl také častým přispěvatelem Harvard Business Review, The Atlantic Monthly a The Economist. V práci podnikového konzultanta (pracoval ale také pro neziskové organizace) pokračoval až do své smrti.

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Friedrich Julius Stahl: konservative Staatslehre und geschichtliche Entwicklung (1932)
  • The End of Economic Man: The Origins of Totalitarianism (1939)
  • The Future of Industrial Man (1942)
  • Concept of the Corporation (1945) (studie General Motors)
  • The New Society (1950)
  • The Practice of Management (1954)
  • America's Next 20 Years (1957)
  • Landmarks of Tomorrow: A Report on the New 'Post-Modern' World (1959)
  • Power and Democracy in America (1961)
  • Managing for Results: Economic Tasks and Risk-Taking Decisions (1964)
  • The Effective Executive (1966)
  • The Age of Discontinuity (1968)
  • Technology, Management and Society (1970)
  • Men, Ideas and Politics (1971)
  • Management: Tasks, Responsibilities and Practices (1973)
  • The Unseen Revolution: How Pension Fund Socialism Came to America (1976)
  • An Introductory View of Management (1977)
  • Adventures of a Bystander (1979) (Autobiography)
  • Song of the Brush: Japanese Painting from the Sanso Collection (1979)
  • Managing in Turbulent Times (1980)
  • Toward the Next Economics and Other Essays (1981)
  • The Changing World of the Executive (1982)
  • The Temptation to Do Good (1984)
  • Innovation and Entrepreneurship: Practice and Principles (1985)
  • The Discipline of Innovation, Harvard Business Review, 1985
  • The Frontiers of Management (1986)
  • The New Realities (1989)
  • Managing the Non-Profit Organization: Practices and Principles (1990)
  • Managing for the Future: The 1990s and Beyond (1992)
  • The Post-Capitalist Society (1993)
  • The Ecological Vision: Reflections on the American Condition (1993)
  • The Theory of the Business, Harvard Business Review, September-October 1994
  • Managing in a Time of Great Change (1995)
  • Drucker on Asia: A Dialogue Between Peter Drucker and Isao Nakauchi (1997)
  • Peter Drucker on the Profession of Management (1998)
  • Management Challenges for the 21st Century (1999)
  • Managing Oneself, Harvard Business Review (březen až duben 1999)
  • The Essential Drucker: The Best of Sixty Years of Peter Drucker's Essential Writings on Management (2001)
  • Leading in a Time of Change: What it Will Take to Lead Tomorrow (2001; s Peterem Sengem)
  • The Effective Executive Revised (2002)
  • They're Not Employees, They're People, Harvard Business Review (únor 2002)
  • Managing in the Next Society (2002)
  • A Functioning Society (2003)
  • The Daily Drucker: 366 Days of Insight and Motivation for Getting the Right Things Done (2004)
  • What Makes An Effective Executive, Harvard Business Review (červen 2004)
  • The Effective Executive in Action (2005)

Články[editovat | editovat zdroj]

(od roku 1996)

  • „Five Years Ago in 'The Corporate Board'“, The Corporate Board, květen až červen 1996
  • „Leaders Are Doers“, Executive Excellence, duben 1996
  • „Management Is Not a Technique“, Across the Board, leden 1996
  • „Not Enough Generals Were Killed!“, Forbes, 8. dubna 1996
  • „The Global Economy and the Nation-State“, Foreign Affairs, září/říjen 1997
  • „Management's New Paradigms“, Forbes, 5. října 1998
  • „Beyond the Information Revolution“, Atlantic Monthly, říjen 1999"
  • „Innovate or Die. Drucker on Financial Services“, The Economist, 25. září 1999
  • „The Next Society: A Survey of the Near Future“, The Economist, 3. listopadu 2001

Známé citáty[editovat | editovat zdroj]

„If you can´t measure it, you can´t manage it.“ (anglicky Když něco nemůžete změřit, nemůžete to ani řídit.) je citát, který slyšel zajisté téměř každý, kdo za sebou má studium ekonomie.

V rámci podnikového vedení manifestoval tento výrok úspěšný postup hospodářských jednotek, které musí býti založeny na měřitelných faktech. V tomto je také možno vidět již prvopočátek ucelených metod, jako např. Balanced Scorecard, které jsou podpořeny mnohaletými zkušenostmi.

„The best way to predict the future is to create it“ (anglicky Nejlepší cesta k předpovědi budoucnosti je její tvorba.)

„…, a company's CEO should make no more than 20 times the salary of its lowest-paid worker.“ (anglicky Nejvyšší vedoucí společnosti by neměl mít vyšší mzdu než dvacetinásobek platu svého nejhůře placeného pracovníka.)

„The customer is the foundation of a business and keeps it in existence. He alone gives employment.“ (anglicky Základem podnikání je zákazník, díky kterému současně existuje. On sám dává zaměstnání.)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Peter Drucker na anglické Wikipedii a Peter Drucker na německé Wikipedii.

  1. Nekrolog.cz: Peter Ferdinand Drucker
  2. George Orwell: esej Notes on Nationalism
  3. iDNES: Zemřel otec moderního managementu Peter Drucker
  4. Statistiky a ankety na managementdenker.de
  5. http://www.leadertoleader.org/knowledgecenter/thoughtleaders/drucker/index.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Edersheimová, Elizabeth: The Definitive Drucker (2007) ISBN 0-07-147233-9
  • Tarrant, John C., Drucker: The Man Who Invented the Corporate Society (1976) ISBN 0-8436-0744-0
  • Beatty, Jack, The World According to Peter Drucker (1998) ISBN 0-684-83801-X
  • John E. Flaherty: Peter Drucker. Shaping the managerial mind. Jossey-Bass, San Francisco 1999, ISBN 0-7879-4764-4 (biografie a bibliografie)
  • Tony H. Bonaparte, John E. Flaherty (vydavatel): Peter Drucker. Contributions to business enterprise. New York University Press, New York 1970, ISBN 0-8147-0951-6
  • Peter Drucker: Schlüsseljahre. Stationen meines Lebens. Campus, Frankfurt am Main u.a. 2001, ISBN 3-593-36771-8 (autobiografie)

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]