Volapük

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Volapük (v překladu světový jazyk) byl prvním mezinárodním pomocným jazykem, který svého času dosáhl úspěchu a naučilo se mu několik set tisíc lidí. Jeho autorem byl prelát Martin Schleyer, který jej uveřejnil v roce 1879 a knižně vydal v roce 1880. Roku 1890 hnutí okolo volapüku vyvrcholilo, když ve světě existovalo téměř 300 spolků, publikováno bylo téměř 400 knih a vycházelo 25 časopisů. V témže roce se konal třetí sjezd uživatelů volapüku, na kterém se ale ponejvíce mluvilo německy, včetně autora volapüku samého; od tohoto roku docházelo k postupnému úpadku hnutí. Příčiny neúspěchu volapüku byly v jeho těžké naučitelnosti (gramatika byla otrocky odvozena od německé, aniž by nějak zjednodušovala její náročnost), chyby a nedostatky ve struktuře, organizaci a v nedostatku možností vývoje, protože ten závisel jen na jednom člověku – na autorovi jazyka, který si ponechával související autorská práva – vzdělaní volapükisté navrhovali reformy, které však Schleyer zamítal.

Ukázka[editovat | editovat zdroj]

Text modlitby Otče náš ve volapüku:

O Fat obas, kel binol in süls, paisaludomöz nem ola!
Kömomöd monargän ola!
Jenomöz vil olik, äs in sül, i su tal!
Bodi obsik vädeliki govolös obes adelo!
E pardolös obes debis obsik,
äs id obs aipardobs debeles obas.
E no obis nindukolös in tendadi;
sod aidalivolös obis de bas.
Jenosöd!

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Kategorie Volapük ve Wikimedia Commons

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]