Černá řeč

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Černá řeč Mordoru
Tvůrce projektuJohn Ronald Reuel Tolkien
RozšířeníCelý svět
Počet mluvčíchcca několik stovek - Mordorští (ne jen skřeti) z Tolkienových děl
Klasifikace
PísmoTengwar
Postavení
Regulátornení stanoven
Úřední jazykMordor
Kódy
ISO 639-1není
ISO 639-2není
ISO 639-3qbs
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Nápis v černé řeči na prstenu písmem Tengwar.

Černá řeč je umělý jazyk, stvořený Johnem Ronaldem Reuelem Tolkienem pro potřeby jeho literárních děl, především Pána prstenů.

Černou řeč používají skřeti a další služebníci a poddaní Temného pána Saurona v zemi Mordor. Černá řeč vlastní písmo nemá. Nejznámější text v černé řeči, nápis na Jednom prstenu, je kupříkladu vyveden v písmu elfů, tengwaru.

Tolkienova Černá řeč[editovat | editovat zdroj]

Z černé řeči se „dochovalo“ – respektive nikdy nebylo autorem vytvořeno více než – pouze několik zlomků. Mimo pár slov a složenin je to nápis na Prstenu a věta, pronesená skřetem Grišnákhem ke skřetovi Uglúkovi.

Text na Jednom prstenu[editovat | editovat zdroj]

Originální znění

Ash nazg durbatulûk
Ash nazg gimbatul
Ash nazg thrakatulûk
agh burzum-ishi krimpatul

Český překlad

Jeden prsten vládne všem
Jeden jim všem káže
Jeden všechny přivede
Do temnoty sváže

Odpovídající slova textu na prstenu a jejich překlad podle J.R.R. Tolkiena.[1]

Černá řeč Čeština
ash jeden
nazg prsten (Nazgûl – prstenové přízraky)
durb- omezit, moc, dominance
at slovesná část, jako příčestí
ulûk verbální ukončení vyjadřující třetí osobu „je“ (ul) (sic) v doplněné nebo celé formě znamená "je všechny".
gimb- hledat, objevit
thrak- přivést silou, čilý, stáhnout/přitáhnout
agh a, do
burzum temnota
ishi v, uvnitř
krimp- spoutat, svázat

Paralely k přirozeným jazykům[editovat | editovat zdroj]

Ruský historik Alexandr Němirovskij identifikoval ergativní příponu ve slově durbatuluk, přípona -tuluk znamená „všechny“, vztahující se k podmětu spíše než k předmětu. Slovesné tvary vztahující se k předmětu jsou specifické pro ergativní jazyky. Němirovskij prohlásil „silnou lexikální podobnost“ s churritštinou (také ergativní jazyk), který se ve 20. století podařilo rozluštit právě v době psaní Pána prstenů. Byl popsán v knize E. V. Speisera Introduction to Hurrian v roce 1941.

Vývoj po Tolkienovi[editovat | editovat zdroj]

Z těchto vět byla současnými čtenáři a milovníky Tolkienova díla odvozena pravidla černé řeči, např. frekvence hlásek (na prvním místě je g, naopak chybí např. v, f) či melodie řeči.

Z těchto poznatků byla postupem času utvořena poměrně slušná slovní zásoba. Prakticky „volná ruka“ ve tvoření černé řeči pro každého laika však znamenala až propastné rozdíly mezi některými synonymy a další obdobné problémy. Tato „oblastní diferenciace“ je omlouvána tím, že i v Tolkienově světě existovala různá více či méně odlišná nářečí černé řeči.

Slovník „česko-černořečový“[editovat | editovat zdroj]

Velkou část zahraničních slovníků shrnula a do češtiny přeložila larpová skupina Tepelgurth. Výsledky této práce naleznete zde Archivováno 25. 3. 2008 na Wayback Machine..

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. J.R.R. Tolkien, „Words, Phrases and Passages in Various Tongues in The Lord of the Rings“, Parma Eldalemberon 17, p. 11.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]