Slovianski

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Slovianski
Vlajka jazyka
Vlajka jazyka
Tvůrce projektu: Jan van Steenbergen, Gabriel Svoboda, Ondrej Rečnik, Igor Polyakov
Rok zveřejnění: 2006
Rozšíření: rozptýleně, převážně Slované

Počet mluvčích:

není známo

Klasifikace:

Písmo: latinka, cyrilice
Postavení
Regulátor: není stanoven
Úřední jazyk: není úředním
Kódy
ISO 639-1: není
---
není (B) není (T)
SIL: není
Wikipedie
není

Slovianski je projekt mezinárodního pomocného jazyka, který byl započat roku 2006 Janem van Steenbergenem (slovianski-N), Ondrejem Rečnikem (slovianski-P) a Gabrielem Svobodou (slovianski-S). Projekt si klade za cíl vytvořit jazyk, který by pomohl v domluvě mezi lidmi mluvícími slovanskými jazyky, byl by snadno naučitelný a přirozenější než slovio. Je to zatím pouhý prototyp s malou slovní zásobou. Slovo slovianski je přídavné jméno a znamená slovanský.

Verze jazyka[editovat | editovat zdroj]

  • Slovianski-P: Písmeno P je počátečním písmenem slova pidžin, čemuž odpovídá velice zjednodušená gramatika. Jiný možný význam je prosti (prostý). Myšlenkou slovianski-P bylo totiž vytvořit co nejjednodušší jazyk, který využívá pouze přirozená řešení obsažená ve slovanských jazycích. Původcem je Ondřej Rečnik, nyní na něm pracuje Gabriel Svoboda.
  • Slovianski-S: Toto byl dřívější projekt jazyka Gabriela Svobody, který měl být velmi snadno naučitelný i pro cizince. Mnoho takových projektů bylo navrženo pro dosažení lepší srozumitelnosti a krásy než má slovio. Tento však selhal.

Slovianski má svůj vliv na podobné projekty. Rozumio a Slovioski jsou úsilím vytvořit kompromis mezi Slovio a Slovianski, které u Slovioski vedlo k vytvoření nového samostatného jazyka.[1][2] V lednu roku 2010 byl publikován podobný jazyk s bohatší gramatikou a morfologií, Novoslovienskij jazyk, z větší části založen na staroslověnštině, který sdílí slovník moderních slov s jazykem Slovianski.[3] Novoslovienskij jazyk, Slovianski a Slovioski jsou předmětem vzdělávacího projektu EU Grundtvig-Comenius CZ-2010-063-001. [4] [5]

Abeceda[editovat | editovat zdroj]

Slovianski může být psán jak latinskou abecedou, tak i cyrilicí. Jde o to, aby bylo možné psát slovianskim na různých klávesnicích, proto musí být povolen alternativní pravopis:

latinka A B C Č D E Ě F G H I J / ’ K L M N O P R S Š T U V Y Z Ž
(polština) CZ SZ Ż
(ASCII) ZS
cyrilice А Б Ц Ч Д Е Ѣ Ф Г Х И Й / Ь К Л М Н О П Р С Ш Т У В Ы З Ж
(srbština) Ј


Dále jsou v jazyku následující spřežky:

latinka JU JA DJ / D’ LJ / L’ NJ / N’ TJ / T’
cyrilice Ю Я ДЬ ЛЬ НЬ ТЬ
(alternativní) ЙУ / ЬУ ЙА / ЬА
(srbština) ЈУ ЈА Ђ Љ Њ Ћ

Výslovnost[editovat | editovat zdroj]

Výslovnost je poměrně volná. Zde je přibližná podoba :

  • Aa — [ɑ] / [a]
  • Bb — [b]
  • Cc — [ʦ]
  • Čč — [ʧ]
  • Dd — [d]
  • Ee — [ɛ]
  • Ff — [f]
  • Gg — [g] / [ɦ]
  • Hh — [x]
  • Ii — [ɪ] / [i] / [ɨ]
  • Jj — [j]
  • Ll — [l]
  • Mm — [m]
  • Nn — [n]
  • Oo — [o] / [ɔ]
  • Pp — [p]
  • Rr — [r]
  • Ss — [s]
  • Šš — [ʂ] / [ʃ]
  • Tt — [t]
  • Uu — [u]
  • Vv — [v] / [ʋ]
  • Zz — [z]
  • Žž — [ʐ] / [ʒ]

Změkčování souhlásek[editovat | editovat zdroj]

Souhlásky mohou být změkčovány, pokud po nich následuje e, i nebo j ('). Taková výslovnost ale není povinná.

  • p' — [pj], [pʲ]
  • t' — [tj], [tʲ], [c] - naše ť
  • d' — [dj], [dʲ], [ɟ] - naše ď
  • n' — [nj], [nʲ], [ɲ] - naše ň
  • r' — [rj], [rʲ], [r̝] - naše ř
  • l' — [lj], [lʲ], [ʎ] - slovenské l'
  • Hh — [x] - (české ch)

Slovní zásoba[editovat | editovat zdroj]

Slova jsou tvořena tak, aby byla známá všem mluvčím jakéhokoliv slovanského jazyka. Pokud se v jednom z nich určité slovo nevyskytuje v příslušné formě, alespoň je v něm náznak, který pomůže v jeho porozumění. Samozřejmě to není vždy jednoduché, ale tvůrci se snaží jak nejlépe mohou. V současné době (2010) už má zpracováno 4000 hesel.[6]

Pokud dané slovo existuje ve všech slovanských jazycích a má pokaždé stejný význam, jednoduše je přijato do slovní zásoby. Pokud se liší v jednom nebo dvou jazycích, je také přijato. Je-li ovšem dané slovo v různých slovanských jazycích odlišné, děje se následující:

  • pro každý kořen se hledají slova příbuzná společně se svými významy,
  • následně se děje to samé s takto získanými slovy, takže jsou tvořeny sémantické rodiny,
  • nakonec se použijí slova, která se vyskytují ve všech nebo většině jazyků a přiřadí se jim co nejprůměrnější významy.

Pokud ani to nefunguje, je zde několik možností:

  • jednoduše je použito slovo, které se nachází ve většině jazyků,
  • jsou tvořena synonyma,
  • použije se slovo z těch jazyků, které jsou větší, známější a dominantní,
  • hledá se mezinárodní ekvivalent.

Porovnání slov různých slovanských jazyků od Gabriela Svobody:

Slovianski

Словиански

Ruština

Ukrajinština

Běloruština

Polština

Čeština

Slovenština

Hornolužická srbština

Srbština

Chorvatština

Slovinština

Bulharština

Makedonština

člověk

чловѣк

человек

чоловік

чалавек

człowiek

člověk

človek

čłowjek

човек

čovjek

človek

човек

човек

pes

пес

пёс, собака

пес, собака

сабака

pies

pes

pes

pos, psyk

пас

pas

pes

пес, куче

пес, куче

dom

дом

дом

дім

дом

dom

dům

dom

dom

дом, кућа

dom, kuća

dom, hiša

дом, къща

дом, куќа

kniga

книга

книга

книга

кніга

książka

kniha

kniha

kniha

књига

knjiga

knjiga

книга

книга

noč

ноч

ночь

ніч

ноч

noc

noc

noc

nóc

ноћ

noć

noč

нощ

ноќ

pismo

писмо

письмо

письмо

пісьмо, ліст

list

dopis

list

list

писмо

pismo

pismo

писмо

писмо

veliki

велики

большой

великий

вялікі

wielki

velký

veľký

wulki

велик

velik

velik

голям

голем

novy

новы

новый

новий

новы

nowy

nový

nový

nowy

нов

nov

nov

нов

нов

Gramatika[editovat | editovat zdroj]

Gramatika byla vytvořena podobně jako slovní zásoba. Gramatické prvky, které mají všechny slovanské jazyky společné, jsou výchozí. Liší se ovšem ve slovianski-P a slovianski-N.

Slovianski-P vždy využívá těch nejjednodušších řešení obsažených ve všech přirozených slovanských jazycích. Slovianski-P po gramatické stránce není obdobou silně flexivních jazyků jako ruštiny nebo polštiny, ale spíše přírodně zjednodušených slovanských jazyků: bulharštiny a makedonštiny. Tyto principy jsou velmi podobné principům interlinguy.

Slovianski-N je postaveno na jiném principu. Snaží se o co nejpřirozenější řešení, a tedy protože většina slovanských jazyků má rody, pády a slovesný vid, tak je má i slovianski-N. Na druhé straně ani ve slovianski-N nejsou žádoucí nekonečné tabulky obsahující vzory sloves a podstatných jmen, proto je zde úsilí o co největší zjednodušení. Nejdůležitější je to, že zvolené tvary musí být okamžitě rozpoznatelné, i kdyby vypadaly odlišně v některém jazyce. Snaží se vyhnout nepravidelnostem, ale jen do té míry, aby to neohrozilo snadnou rozpoznatelnost.

Ukázkový text[editovat | editovat zdroj]

Všeobecná deklarace lidských práv

slovianski latinka

Vse ljudji rodijut se svobodne i rovne v dostojnosti i pravah. Oni sut obdarjene rozumom i svestju i imajut postupati jedin do drugogo v duhe bratstva.

slovianski cyrilice

Все людьи родиют се свободне и ровне в достойности и правах. Они сут обдарьене розумом и свестю и имают поступати един до другого в духе братства.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

Otčenáš

slovianski latinka

Naš otec, ktori jesi v nebah, da svečene je tvoje imeno.

Da prijde tvoje krolevstvo, da bude tvoja volja, kak v nebah tak i na zemje.
Hleb naš vsekodenni daj nam tutden',
i izvinij nam naše grehi, tak kak mi izvinjame naših grešnikov.

I ne vedij nas v pokušenje, ali spasij nas od zlogo.

slovianski cyrilice

Наш отец, ктори еси в небах, да свечене е твое имено.

Да прийде твое кролевство, да буде твоя воля, как в небах так и на земье.
Хлеб наш всекоденни дай нам тутдень,
и извиний нам наше грехи, так как ми извиняме наших грешников.

И не ведий нас в покушенье, али спасий нас од злого.

česky

Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno tvé,

přijď království tvé, buď vůle tvá, jako v nebi, tak i na zemi.
Chléb náš vezdejší dejž nám dnes
a odpusť nám naše viny, jakož i my odpouštíme našim viníkům

a neuveď nás v pokušení, ale chraň nás od zlého.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://conlang.wikia.com/wiki/Rozumio - zpřístupněno 26. února 2010
  2. http://slovioski.wikia.com/wiki/Slovioski - zpřístupněno 26. února 2010
  3. Vojtěch Merunka, Jazyk novoslovienskij (Prague 2010, ISBN 978-80-87313-51-0), str. 15-16, 19-20.
  4. Dušan Spáčil, Je tu nový slovanský jazyk (Květy 31/2010, str. 28-30, ISSN 0862-898X)
  5. E15 30.8.2010, str. 5., Slovanské esperanto dostalo podporu EU. Ke komunikaci stačí už jen základy jazyka (http://www.e15.cz/domaci/udalosti/slovanske-esperanto-dostalo-podporu-eu-ke-komunikaci-staci-uz-jen-zaklady-jazyka)
  6. http://www.ct24.cz/svet/81604-slovianski-jazik-pochopi-kazdy/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]