Svatopetrské náměstí
Svatopetrské náměstí (italsky Piazza San Pietro) je hlavní vatikánské náměstí ležící před bazilikou sv. Petra. Patří k nejkrásnějším veřejným prostranstvím na světě. Dnešní monumentální podobu dostalo za papeže Alexandra VII. (1655-1667). Ten ještě v den, kdy byl zvolen papežem, požádal Gianlorenza Berniniho, aby zpracoval nové úpravy náměstí. Náměstí se skládá ze dvou prostranství, většího elipsovitého a menšího lichoběžníkového. Sedmnáct metrů širokou kolonádu tvoří vždy čtyři dórské sloupy v řadě o výšce patnácti metrů (celkem pak 284 sloupů a 88 pilířů). Na horní římse kolonády jsou umístněny sochy svatých, po sedmdesáti na každé straně.[1] Ideovým svorníkem sochařské výzdoby je socha Krista Spasitele nad středem fasády baziliky sv. Petra. Náměstí má kapacitu zhruba 400.000 lidí a v jeho středu se tyčí obelisk vysoký 25 m a vážící 331 t. Vedle obelisku jsou na náměstí i fontány od Carla Maderna.
