Pietro Gasparri
| Pietro Gasparri | |
 Pietro kardinál Gasparri |
|
| Narození | 5. května 1852 Capovallazza di Ussita |
|---|---|
| Úmrtí | 18. listopadu 1934 Řím |
Pietro kardinál Gasparri byl církevním právníkem, duchovním a vatikánským státním sekretářem, který se zasloužil o vydání Kodexu kanonického práva a uzavření Lateránských dohod.
Stručný životopis [editovat]
Pocházel z rolnické rodiny v Maceratě, byl nejmladším z devíti dětí. Filosofii a teologii studoval na různých římských univerzitách, získal doktoráty z obojího práva, z kanonického práva a z práva civilního.
Na kněze byl vysvěcen 31. května 1877 a poté byl osobním sekretářem kardinála Teodolfa Mertela. Roku 1896 se stal členem komise pro prozkoumání platnosti anglikánských svěcení.
Papež Lev XIII. jej roku 1898 jmenoval titulárním arcibiskupem a vyslal jej jako apoštolského delegáta (nižší stupeň papežského diplomatického zastoupení) do Peru, Ekvádoru a Bolívie.
Roku 1901 se stal sekretářem Kongregace pro mimořádné církevní záležitosti a roku 1904 členem komise pro kodifikaci kanonického práva
Papež Pius X. jej v konzistoři 16. prosince 1907 jmenoval kardinálem titulu San Bernardo alle Terme, roku 1915 optoval pro titul San Lorenzo in Lucina.
Od května 1914 do ledna 1915 a pak od prosince 1916 až do smrti byl kardinálem-komořím (camerlengo).
Po náhlé smrti kardinála Domenica Ferraty jej Benedikt XV. jmenoval státním sekretářem.
Gasparri se velmi zasloužil o zpracování Kodexu kanonického práva z roku 1917, ale také a především o uzavření Lateránských dohod, které podepsal spolu s Benitem Mussolinim 11. února 1929.
Jako hlava vatikánské diplomacie se také zasloužil o uzavření modu vivendi s Československem roku 1927, kdy také posvětil základní kámen nové stavby české koleje v Římě, Nepomucena.
Roku 1930 opustil funkci státního sekretáře. Zemřel v Římě 18. listopadu 1934, je pochován na hřbitově ve svém rodném městě Ussita.
Bibliografie [editovat]
- (italsky) Francesco Maria Taliani: Vita del Cardinale Pietro Gasparri, Segretario di Stato e povero prete. Milano 1938
- (italsky) L. Fiorelli (Hrsg.): Il Cardinale Pietro Gasparri. Roma 1960
- (italsky) Francesco Roberti: Il Cardinal Pietro Gasparri: L’uomo, il sacerdote, il diplomatico, il giurista. Apollinaris, Volume XXIII (1960), pagg. 5-43
- (italsky) R. Astorri, Le leggi della Chiesa tra codificazione latina e diritti particolari, Padova 1992.
- (italsky) Aa. Vv., Il cardinale P. Gasparri, Pontificia Università Lateranense, Roma 1960.
- (italsky) G. Spadolini, Il cardinale Gasparri e la Questione Romana (con brani delle memorie inedite), Firenze 1972.
- (italsky) S. Tramontin, La repressione del modernismo, in E. Guerriero e A. Zambarbieri, La Chiesa e la società industriale, Milano 1990.
- (česky) Halas F. X., Fenomén Vatikán, Brno, CDK 2004, rejstřík: sub voce (ISBN: 80-7325-034-9)
Externí odkazy [editovat]
- (anglicky) Údaje na Catholic-hierarchy.org
- (anglicky) Údaje na www.gcatholic.com
- (anglicky) Životopis na webových stránkách The Cardinals of the Holy Roman Church
- (italsky) Giuseppe Sciacca, článekFedele interprete della volontà del papa v časopise 30 giorni
| Kardinál státní sekretář | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Domenico Ferrata |
1914–1930 Pietro Gasparri |
Nástupce: Eugenio Pacelli |
| Kardinál-komoří | ||
|---|---|---|
| Předchůdce: Francesco Salesio Della Volpe |
1916 - 1934 Pietro Gasparri |
Nástupce: Eugenio Pacelli |
