V-1

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
V-1 v muzeu v Mnichově
V-1 před startem

V-1 (z německého Vergeltungswaffe, česky odvetná zbraň), typové označení Fieseler Fi 103, byla letounová střela poháněná pulzačním motorem a řízená jednoduchým autopilotem. Používala ji německá armáda během druhé světové války. Byla to první hromadně používaná střela svého druhu na světě.

Vývoj[editovat | editovat zdroj]

V-1 v řezu

V květnu roku 1942 se začalo pracovat na projektu a 24. prosince 1942 již vzlétl první prototyp. Šlo o malý středoplošník s trupem ve tvaru doutníku, celokovové konstrukce, ve kterém se nacházelo veškeré vybavení. Nad trupem byl umístěn pulsačně reaktivní motor o délce 3,6 m. Křídla byla pravoúhlá o rozpětí 4,87 m, později byla větší a celodřevěná. Ocasní plochy byly klasického uspořádání výškovka a směrovka s kormidly.

Střela startovala z 55 m dlouhého parního[zdroj?] katapultu, který jí udělil letovou rychlost 320 km/h. Motor urychlil střelu na rychlost 540–565 km/h, při které se pohybovala ve výšce 300–2000 m bez manévrování k cíli. Když byla překonána nastavená délka letu (měřila ji malá vrtule na přídi střely), byl uzavřen přívod paliva, zablokování kormidel a vysunutí spoilerů přivedly střelu do pádové rychlosti a ta zamířila k zemi. Bojová hlavice o hmotnosti 820–845 kg byla přivedena k výbuchu jednou ze tří variant zapalovačů.

Nasazení[editovat | editovat zdroj]

Spitfire vychyluje V-1 z dráhy

Sériová výroba začala v březnu roku 1944, k nasazení došlo v červnu, kdy byla první střela odpálena na Londýn. Do konce března 1945 bylo vypuštěno přes 20 000 střel, ze kterých bylo okolo 10 000 namířeno na Anglii, cíl jich zasáhlo okolo 2500, zbytek byl zničen nebo nezasáhl cíl. Okolo 8000 střel V-1 bylo vypuštěno také na Antverpy, Brusel a Lutych.

V září roku 1944 vznikla jednotka pro pilotované V-1, určená k sebevražedným útokům, ale projekt byl ještě v říjnu zrušen. Tato verze Fi 103 (Reichenberg) vznikla úpravou vnitřních prostor střely, zejména snížením kapacity pohonných látek a řídících mechanizmů a instalací jednoduché pilotní kabiny se základními přístroji před nasávací otvor motoru. Oficiální stanovisko bylo, že pilot po navedení střely a zablokování řídících ploch vyskočí padákem a pokusí se uniknout zpět do vlasti. Otázkou je, jak by se asi pilotovi vyskakovalo bez vystřelovacího křesla ze stroje s motorem hned u kabiny. Sebevražednost takovéto mise byla zcela jednoznačná. Pro výcvik posádek pilotovaných verzi Fi 103 existovala i vlečená, kluzáková verze bez motoru se dvěma kabinami.

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

Startovací rampa pro V-1
  • délka: 7,9 m
  • rozpětí: 5,37 m
  • výška: 1,42 m
  • hmotnost: 2,15 t
  • pohon: 1x pulzační motor Argus As 014 o tahu 2,9 kN
  • max. rychlost: 656 km/h
  • dolet: 240 km
  • dostup: 3 050 m
  • nálož: 830 kg amatolu

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]