Heinkel He 100

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Heinkel He 100
Určení stíhací letoun
Výrobce Heinkel
První let 22. ledna 1938[1]
Vyrobeno kusů asi 25

Heinkel He 100 byl německý stíhací letoun, vyvinutý firmou Heinkel v druhé polovině 30. let 20. století. Nikdy nebyl přijat do výzbroje Luftwaffe. Za války byly vyrobené kusy používány k propagačním účelům pod fiktivním označením Heinkel He 113. Tři předsériové He 100 D-0 byly i s licenčními právy dodány do Japonska, ovšem nikdy se zde nevyráběly. Je možné, že svou koncepcí ovlivnily vývoj jediného významného japonského stíhacího letounu s kapalinou chlazeným motorem Kawasaki Ki-61 Hien.[2] Šest prototypů He 100 bylo od jara 1940 zkoušeno v SSSR a údajně ovlivnily vývoj sovětského stíhače Jak-3.[2]

Letoun He 100 se stal na krátkou dobu držitelem absolutního rychlostního rekordu. Nejprve s druhým prototypem V2 (D-IOUS) dosáhl Ernst Udet 5. června 1938 rychlosti 634,73 km/h na trati 100 km.[2] Ale absolutního světového rekordu se dočkal 30. března 1939 až osmý prototyp V8, který dosáhl rychlosti 746,666 km/h.[2]

Specifikace (He 100 D-1)[editovat | editovat zdroj]

Data podle Letadla 1939-1945 [3]

Technické údaje[editovat | editovat zdroj]

  • Posádka: 1
  • Rozpětí: 9,40 m
  • Délka: 8,20 m
  • Výška: 3,60 m
  • Nosná plocha: 14,60 m2
  • Hmotnost prázdného letounu: 1810 kg
  • Vzletová hmotnost: 2500 kg
  • Pohonná jednotka: 1 × invertní, kapalinou chlazený dvanáctiválec do V (60°) Daimler-Benz DB 601M
  • Výkon pohonné jednotky: 1175 k (864 kW)

Výkony[editovat | editovat zdroj]

  • Maximální rychlost: 620 km/h u země
  • Maximální rychlost: 670 km/h ve výšce 5000 m
  • Cestovní rychlost: - km/h
  • Dolet: 1010 km
  • Dostup: 10 500 m
  • Rychlost výstupu do letové hladiny na 6000 m za 7 min 48 s

Výzbroj[editovat | editovat zdroj]

  • kanón MG FF ráže 20 mm mezi válci motoru
  • kulomet MG 17 ráže 7,9 mm nebo 2× kanón MG 151 ráže 20 mm v křídlech

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-1945 Stíhací a bombardovací letadla Německa 1. díl. 1. vyd. Plzeň : Fraus, 1993. ISBN 80-85784-02-5. S. 48.  
  2. a b c d SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-1945 Stíhací a bombardovací letadla Německa 1. díl. 1. vyd. Plzeň : Fraus, 1993. ISBN 80-85784-02-5. S. 49.  
  3. SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-1945 Stíhací a bombardovací letadla Německa 1. díl. 1. vyd. Plzeň : Fraus, 1993. ISBN 80-85784-02-5. S. 46.  

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • SCHMID, Jaroslav. Letadla 1939-1945 Stíhací a bombardovací letadla Německa 1. díl. 1. vyd. Plzeň : Fraus, 1993. ISBN 80-85784-02-5. S. 46-49.