Fieseler Fi 156

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Fieseler Fi 156
Určení spojovací a pozorovací letoun
Výrobce Fieseler
Šéfkonstruktér Reinhold Mewes[1]
První let jaro 1936
Zařazen 1937
Charakter Vyřazen
Uživatel Luftwaffe

Fieseler Fi 156 Storch (čáp) byl německý jednomotorový spojovací a průzkumný letoun, který se vyráběl před i během druhé světové války. Zůstává slavný díky svým STOL (krátký vzlet i přistání) schopnostem; pozdější varianty stavěné po válce ve Francii jsou běžné na leteckých show.

Obsah

Vývoj[editovat]

Švýcarský Fi 156

Vývoj typu začal v roce 1934 z iniciativy hlavního konstruktéra letounu Rheinholda Mewese, přičemž letoun se stal i reakcí firmy Fieseler na výzvu Říšského ministerstva letectví na vývoj nového spojovacího letounu.[1] První prototyp Fi 156A vzlétl na jaře 1936 a byl poháněn vidlicovým 8válcem Argus As 10C o výkonu 240 k (180 kW) a letoun tak mohl letět maximální rychlostí pouhých 175 km/h. Mohl však letět i rychlostí 50 km/h a tak při mírném větru dokázal vzlétnout méně než na 45 metrech a přistát na 18 metrech. První prototyp následoval ještě druhý prototyp s kovovou vrtulí a třetí prototyp s plnou výbavou.[1]

Prototyp Fieseleru zvítězil ve zkouškách s konkurenčními typy Bf 163, Siebel Si 201 a vírníkem Focke-Wulf Fw 186.[1] Luftwaffe nejprve objednala 10 předsériových kusů Fi 156 A-0, které do služby vstoupily roku 1937, byly pozitivně přijaty a na které navázala sériová výroba. První sériové kusy Fi 156 A-1 jednotky převzaly na přelomu let 1937–1938.[1]

Konstrukce[editovat]

Letoun je jednomotorový, dvou až třímístný vzpěrový hornoplošník smíšené konstrukce s dvoukolým, velmi vysokým záďovým podvozkem klasického typu. Dvoudílné křídlo bylo před náběžnou hranou opatřeno pevným slotem a vzadu velkými štěrbinovými vztlakovými klapkami; při jejich sklápění se úměrně vychylovala i křidélka. Při transportu se daly poloviny křídel sklopit podél trupu.

Výroba[editovat]

Nakládání raněných, východní fronta, 1944

Mezi lety 1937 a 1945 se vyrobilo okolo 2900 ks; když hlavní z továren Fieseler v roce 1943 přeměnila výrobu na typ Bf 109, byla výroba přesunuta do továrny Beneš-Mráz v Chocni. Mnoho letadel se také od roku 1942 vyrobilo v obsazené továrně Morane-Saulnier jako MS.500 Criquet. Obě továrny po válce pokračovaly ve výrobě (v Československu jako K-65 Čáp; do roku 1949 bylo vyrobeno okolo 138 ks).

Operační nasazení[editovat]

Šest kusů první sériové verze Fi-156 A-1 bylo v roce 1938 odesláno k německé Legii Condor pro vyzkoušení v bojových podmínkách Španělské občanské války.[1]

Široce byl typ německem používán během druhé světové války.

Uživatelé[editovat]

Hlavní technické údaje[editovat]

Motor Argus As 10 a Fi 156

Fi 156[editovat]

  • Osádka: 2–3 (1 × pilot)[1]
  • Rozpětí: 14,25 m[1]
  • Délka: 9,9 m[1]
  • Výška: 3,0 m[1]
  • Nosná plocha: 26 m²
  • Plošné zatížení: 48,5 kg/m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 930 kg[1]
  • Vzletová hmotnost: 1320 kg[1]
  • Maximální rychlost: 175 km/h ve výšce 300 m
  • Dostup: 4500 m[1]
  • Stoupavost: 290 m/min
  • Dolet: 380 km[1]
  • Poměr výkon/hmotnost: 143 W/kg

Pohonná jednotka[editovat]

Výzbroj[editovat]

  • 1× kulomet MG 15 (někdy)

Odkazy[editovat]

Reference[editovat]

  1. ↑ a b c d e f g h i j k l m n SKOTNICKY, Mariusz; NOWAKOWSKI, Tomasz; ZALEWSKI, Krzystof. Legion Condor. 1. vyd. Hostomice : Intermodel, 1996. ISBN 80-901976-1-3. S. 229.  
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo v něm chybí důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.
Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Fieseler Fi 156
Německé vojenské letouny druhé světové války
Stíhací letouny
Ar 65 • Ar 68 • Do 335 • Fw 190 • Ta 152 • Ta 154 • He 51 • He 112 • He 162 • He 219 • Bf 109 • Bf 110 • Me 163 • Me 210 • Me 262 • Me 410
Bombardovací letouny
Ar 234 • Do 17 • Do 23 • Do 217 • Do 335 • Fw 200 • He 111 • He 115 • He 177 • Ju 86 • Ju 88 • Ju 188 • Ju 388
Hydroplány a létající čluny
Ar 95 • Ar 196 • Ar 231 • BV 138 • Ha 139 • BV 222 • Do 15 • Do 18 • Do 24 • Do 26 • He 59 • He 60 • He 114 • He 115
Průzkumné letouny
Ar 95 • Ar 196 • Ar 234 • Do 17 • Do 215 • Fw 189 • He 45 • He 46 • He 70 • He 170 • Hs 126
Transportní letouny a kluzáky
Ar 232 • DFS 230 • Go 242 • Go 244 • Ju 52 • Ju 90 • Ju 252 • Ju 352 • Ju 290 • Ju 390 • Ka 430 • Me 321 • Me 323 • Si 204
Cvičné a spojovací letouny
Ar 66 • Ar 69 • Ar 76 • Ar 79 • Ar 96 • Bü 131 • Bü 133 • Bü 180 • Bü 181 • Bü 182 • Fi 156 • Fw 44 • Fw 56 • Fw 58 • F 13 • W 34 • He 72 • Kl 31 • Kl 32 • Kl 35 • Bf 108 • Fh 104
Bitevní letouny
Ar 66 • Go 145 • He 45 • He 50 • Hs 123 • Hs 129 • Ju 87
Vrtulníky a vírníky
Experimentální a specializované letouny
DFS 39 • DFS 193 • DFS 194 • Fw 47 • Fi 158 • Ju 49 • He 116 • He 119 • He 176 • He 178 • Me 261 • Mistel
Malosériové letouny
Prototypy a projekty
Ao 225 • Ar 77 • Ar 80 • Ar 81 • Ar 195 • Ar 197 • Ar 198 • Ar 199 • Ar 340 • Ar 396 • Ba 349 • BV 40 • Ha 137 • Ha 140 • BV 142 • BV 144 • BV 155 • BV 238 • Do 19 • DFS 228 • DFS 346 • Fi 98 • Fi 99 • Fi 256 • Fw 57 • Fw 159 • Ta 183 • Fw 191 • He 118 • He 280 • Ho 229 • Ju 85 • Ju 89 • Ju 187 • Ju 288 • Hs 122 • Hs 124 • Hs 125 • Hs 127 • Hs 128 • Hs 130 • Hs 132 • Ju 322 • Bf 161 • Bf 162 • Me 209-II • Me 263 • Me 264 • Me 309 • Me 509 • Me 609 • Me P. 1101
Bezpilotní letouny a řízené střely
BV 143 • BV 246 • Fi 103 • Hs 117 • Hs 293 • Hs 295 • Hs 296 • Hs 297 • Hs 298
Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fieseler_Fi_156&oldid=10424057“