Reichenberg (zbraň)
Reichenberg byla pilotovaná verze okřídlené pumy Fieseler Fi 103 (V1).
Práce na projektu probíhaly velice rychle. V druhé polovině roku 1944, hned jak dostalo DFS (Deutsche Forschunginstitut für Segelflug) povolení, se začalo s prací. A už během dvou týdnů byly vyrobeny čtyři varianty s krycím názvem Reichenberg. Letové zkoušky R-I probíhaly v září roku 1944 na letišti Lärz v severním Německu. Ale už v říjnu téhož byl projekt zrušen.
Zkoušek, které ukázaly nedostatky projektu, se zúčastnili i známí zkušební piloti Hanna Reitsch a Heinz Kensche. Leteckého výcviku se zúčastnilo asi 60 vybraných příslušníků Luftwaffe a 30 mužů z Waffen-SS, z jednotek Otto Skorzenyho.
Technicky se R-IV lišila od Fi 103 málo. Kromě nezbytných aerodynamických úprav, byl hlavní rozdíl v umístění kabiny v místě dvou nádob (jedné odstraněné a jedné přemístěné) pro stlačený vzduch. Pilot seděl na sedačce vyrobené z překližky a před sebou na palubní desce měl jen několik přístrojů: gyrokompas, zatáčkoměr, výškoměr, rychloměr, letecké hodiny a spínač pojistky bojové hlavice. Čelní štítek průhledného krytu kabiny byl vyroben z neprůstřelného skla.
Puma měla být vypouštěna z bombardéru Heinkel He 111H. Také byly provedeny pokusy se startem za pomoci raketových motorů. I když bylo vyrobeno asi 175 kusů, nikdy nebyla bojově nasazena.
Celkem existovaly čtyři typy:
- Reichenberg I - cvičná kluzáková verze
- Reichenberg II - cvičná kluzáková verze, dvoumístná
- Reichenberg III - cvičná motorová verze
- Reichenberg IV - bojová verze
Technické parametry (R-IV)[editovat]
- rozpětí: 5,7 m
- délka: 8 m
- vzlet. hmotnost: 2250 kg
- max. rychlost: 800 km/h ( ve výšce 2440 m)
- dolet: asi 330 km (při vypuštění ve výšce 2500 m)
- bojová nálož: 850 kg Amatolu
- pohon: 1× Argus As 014 - pulzační motor s tahem 3,4 kN (350 kp)
Literatura[editovat]
- Richard O'Neill : Sebevražedné jednotky, nakl. Mustang 1995 - ISBN 80-7191-048-1 (orig. Salamander Books Ltd. 1981)
